Co se to děje s rostlinami?

Myslím že Ti rozumím. Budu o tom přemýšlet.

2.) Fe3+ sa pri pH nad 5 zraza ako hydroxid a oxidy zeleza. Takze je jedno ci je to riedka alebo aka voda a v podstate nic s tym nenarobis. Specialne je to zle v oxidativnom prostredi, to znamena vo vode nasytenej kyslikom. Ty jednoducho neberies do uvahy kinetiku. V high-tech akvariach vsetko prebieha niekolkonasobne rychlejsie ako v low-tech. To znamena, ze tam musis toho zeleza naliat 5- alebo mozno 10-krat viac. Cim viac ho tam nalejes, tym rychlejsie sa zacne zrazat, resp. vo vacsej miere (jediny sposob, kde by to mozno nemusel byt problem je pridavat zelezo defacto kontinualne pocas celeho dna). Ked by niekto nechcel hnojit zelezom denne, ale trebars 2-krat do tyzdna, je to este horsie.

3. a 4.) To je presne to o com hovorim. Ja som sa snazil hnojit co najmenej, resp. drzat dusicnany relativne nizko, az som skoncil dlhodobo pod 2 mg/L. Rastliny zacali stagnovat, postupny rozklad organickeho materialu v kombinacii s vysokou intenzitou svetla vyustil v mensiu katastrofu. Podobne to zatial vyzera so Zervanom a odkalovanim. Rychlost procesov (kinetika) je najzasadnejsi rozdiel medzi high-tech a low-tech akvariami, aj ked tomu asi neveris. Niektore procesy sa totiz "scale-uju" s intenzitou svetlom - rast rastlin, rast rias, zatial co ine nie - rozpustanie zrazenin (Fe) alebo bakterialne procesy. A tu je prave ten kamen urazu.

Inymi slovami - u teba je limitnym zdrojom svetlom (to je ta lepsia varianta), takze aj tvoja "riedka" voda je pre rastliny nelimitna. U high-tech akvaria svetlo nie je limitnym zdrojom, takze ak sa pouzija voda rovnako "riedka" ako mas ty, rastliny su limitovane zivinami a moze nastat problem.

(1) Jedna z věcí, která se mi na RO vodě líbí, je právě její "přesnost". Když se kohokoli zeptáš "jakou máš vodu?", poskytne Ti celý seznam všelikých parametrů, a můžeme si nekonečně mnout brady, co ovlivňuje co a jak. Já ve vodě nemám nic (skoro), a je to jasné. Jakýkoli experiment s takovou vodou je rovněž snadno replikovatelný. Je to jasně definovaný bod nula.

(2) Železo (například). Dodávám primitivně jako chlorid železitý. Vycházím z předpokladu, že v řídké a kyselé vodě se moc srážet nebude a je tedy k dispozici přímo. Nemusím tedy až tak záviset na tom, jak účinně nebo rychle probíhají ve dně pochody, které železo rostlinám zpřístupní.
Takto hnojím v pěti akváriích už pár měsíců. Nedostatek železa pozoruji na rostlinách jen tam, kde mám alkalitu a pH jasně nad 7. V ostatních akváriích pohoda, takže se zdá (nic nabeton netvrdím), že ten předpoklad je správný.
V této věci nenacházím důvod, proč by neměla fungovat i v high-tech. Při vyšší spotřebě živin bych prostě i toho železa dával víc. CO2 navíc tlačí vodu do kysela, to je jenom správně. Pravda, v silně mineralizované vodě by se to mohlo zkomplikovat nějakými nevítanými reakcemi. Proto opět - řídká voda.

(3) Řasy. Ve dvou akvárkách s řídkou vodou mám trochu vláknité na sagittarii na místě, kam silně proudí voda z filtru. Jinak ale vždy a všude pozoruji, že v řídké vodě je řas míň; fakticky mě nezlobí nikde.
Měl jsem teď problém se sinicí, ale to bylo právě ve vodě s alkalitou. Ve vedlejším akváriu bylo všechno až na tu alkalitu úplně stejné, a sinice se neobjevila.
Hnojím denně, a to běžně méně než ekv. 2 mg/l NO3 (obvykle ekv. 1.5 mg/l). Měřením konduktivity přibližně kontroluji, zda se ionty ve vodě nehromadí. Svítím dostatečně na to, aby Rotala macrandra byla pěkně červená (ne vyloženě fialová, ale taky ne oranžová). Žádné řasy, ani sklo škrábat nemusím.
Samozřejmě vycházím z toho, že samotná "řídkost" nestačí, že je k tomu třeba hnojit ve vyváženém (v zásadě Marschnerově) poměru. V jiné než RO vodě by udržování takového poměru živin bylo prakticky nemožné.

(4) Plně s Tebou souhlasím, že high-tech podmínky jsou v mnohém jiné a přiznávám hlasitě, že já jedu bez CO2. Leccos z mých nápadů by bylo dobré vyzkoušet v high-tech. Principiální problém ale nevidím v "rychlosti" procesů, nýbrž v tom, že sycení CO2 by vodu bez alkality zřejmě tlačilo příliš do kysela. Zatím mám vyzkoušeno, že pH 5.5 obecně rostlinám nijak nevadí (okřehek Lemna mi v tom roste nejlíp!).

Ja si myslim, ze velmi zalezi od toho o akom systeme sa bavime. V high-tech akvariach plnych svetla bude situacia podla mna uplne ina ako v low-tech akvariach. Ked som hnojil Fe-EDTA/Fe-glukonatom, zelezo sa evidentne zrazalo, no rastliny ho neboli schopne ziskavat a prejavovala sa chloroza. Podla mna je problem v tom, ze pri pouziti CO2 a vysokej intenzity osvietenia su tieto procesy (vratane uplne mineralizacie) jednoducho prilis pomale. Tam kde su bezne rastliny/riasy limitovane svetlom resp. CO2 a maju dost casu vydolovat Fe, resp. bakterie rozlozit organicky odpad predtym nez narobi paseku, moze byt pri high-tech nadrziach problem. Lebo skratka potrebuju ovela rychlejsi prisun zeleza. Takto to aspon vnimam.

Podobne je to i s tou velmi riedkou vodou. Napriklad, ked ti na dlhsiu dobu klesnu dusicnany pod 2 mg/L (ako mne posledne 2 tyzdne) a budes do toho svietit 3-krat viac ako teraz, dost pravdepodobne narazis na problem. Mozno nie s rastlinami, ale s riasami takmer urcite. Po cca tyzdni sa na mna vyvalilo kopec sinice a vlaknitej zelenej riasy.

Dolezite je najst v kazdom systeme rovnovahu. Ta je ina pre high-tech akva s CO2 a ina pre low-tech. A je ina pre kazde jedno akvarium. Je v tomto smere fakt tazke generalizovat.

P.S. Toto sa tyka i Michalovej otazky.

I já o tom laicky přemýšlím. Spíš než na hrubosti substrátu je to možná závislé na odkalování; to dost možná situaci zhoršuje. Tohle "nefunkční" dno je dost možná hlavním zdrojem problémů s růstem rostlin v mladých akváriích.
Jifi: In-vitro kultury tohoto druhu myslím mívají většinou ph vyšší než 7 a vyšší redox. Acinonyx: Já jsem zase cheláty vyloučil z hnojení úplně. Nepozoruji problém tam, kde mám měkkou a kyselou vodu. Ale musím to mít dobře spočítané, abych naopak nepřehnojil...
A ano, i já si myslím, že když je voda hodně mineralizovaná, tak se stále nějaké ionty "přetlačují" s jinými, a logicky nejvyšší riziko deficitu je u těch, které jsou přítomny v nepatrném množství, tedy u mikroprvků. Proto primárně pracuji s velmi řídkou RO vodou, a více mineralizovanou vodu mám jenom v pokusných akvárkách pro srovnání. Ještě jsem nenarazil na rostlinu, která by prokazatelně v husté vodě rostla líp, a to testuji i takové jako Egeria densa, Ceratophyllum demersum, Sagittaria platyphylla a dokonce Samolus valerandi. (Ale musím uznat, že mám na seznamu i vícero "nepřečtených" rostlin, např. Ammannia senegalensis, Proserpinaca palustris, Limnophila hippuridoides.)

Dam otazku do placu pre mudrejsie hlavy: Ak vyssia tvrdost znepristupnuje niektore ziviny, resp. dochadza k ich vyzrazaniu, nie je cesta pouzit jemnejsi substrat (jemny piesok), ktory dokazu rastliny "kontrolovat", resp. prostredie v nom si vlastnymi kyselinami vylucovanymi korenmi spristupnovat?
Mam pocit, ze pouzite dno nemusi robit problem pri mäksej vode, ale tu by to problem mohol byt.
Za moj lajcky vyklad sa ospravedlnujem

Myslim si, ze pouzitie EDTA bol najhorsi napad v historii akvaristiky.

Specialne Fe-EDTA je stabilne iba pod pH 6.5 (co ma v akvariu relativne malo ludi). To znamena, ze sa vacsina zeleza stane nedostupnym. Navyse (predpoklad) EDTA, ktora tym vznikne robi v akvariu nejakym sposobom paseku (u mna som to pozoroval iba na Alternanthere, ciastocne Rotale).

Momentalne mesiac davkujem iba soli mikroprvkov a Fe-DTPA. Pri rovnakej davke zeleza ako predtym nepozorujem deficit zeleza. Ako bonus mozem predchadzajucu maximalnu davku TC/MicroMixu prekrocit 5-krat bez negativnych prejavov (viac som neskusal).

EDTA do mojho akvaria uz nesmie.

Klíčová je taky dostupnost prvků - tj. jestli jsou v daném pH a v přítomnosti dalších prvků přítomny ve formě dostupné nebo nedostupné pro rostliny.
Přirovnám to k lidskému tělu - například hořčík se nemá brát dohromady s vápníkem, protože vápník zhoršuje vstřebávání hořčíku. Proto ze stejné dávky hořčíku tvoje tělo získá víc, když si vezmeš jen tabletu hořčíku, než když si k němu vezmeš ve stejnou dobu i vápník.

U rostlin je to o pH a o množství prvků ve vodě. Nadbytek jednoho prvku může zhoršovat příjem prvku jiného.
Proto máš dojem, že prvku jsi dodal sice dost, ale pozoruješ příznaky nedostatku ...
Jo, tohle je biologie + biochemie
A proto mám rád i tu empirii - jakmile zjistím, co mně funguje, tak se toho držím

Edit: Na postgraduálu jsem zkoumal vliv železa v in vitro kulturách, ale to bylo u obilí. A bylo klíčové to, v jaké formě jsem železo do kultivačního média dodal. Nešlo jen o množství.

To je možné. Ale já zrovna experimentálně pozoruji toto: V akvárkách bez alkality a s pH kolem šesti i v akvárkách s alkalitou (4°d) a pH nad sedm hnojím mikroprvky úplně stejně. V prvních nic nechybí, ve druhých je patrný deficit železa a nejspíš i něčeho dalšího.
To není celkem žádné ohromné překvapení. Ale názorně to ukazuje, jak je to s tím dávkováním železa a dalších kovů ošemetné... a jak jsou omezená všechna "univerzální" hnojiva.

Trochu mám strach, že dle vyjmenovaných hodnot šlo o nějaký papírek, takže hodnoty patrně budou velmi orientační

Je to zvláštní, protože dusičnanů máš dost a to hnojivo by údajně mělo do vody dodat vše potřebné. Přesto souhlasím s komentářem larixe - ty rostliny hladoví. Snad bych k tomu seznamu nedostatků přidal ještě fosfor.
Předpokládám-li, že dávkování jsi uměl spočítat, pak se nabízí jen to vysvětlení, že v tak tvrdé a alkalické vodě je to všechno nějak na levačku. Konkrétně hnojení železem a fosforem je v takové vodě určitě obtížné.
Ještě bych ubral světla....
... než koupíš reverzní osmózu.

Jěště pro doplnění dnes jsem měřil hodnoty vody a tady jsou výsledky: NO3 (18mg/l), NO2 (0mg/l), CT - celková tvrdost (21d), TU - tvrdost uhličitanu (10d), pH (7,2), CO2 (15 mg/l)

Ahoj,tuto rostlinu tam mám asi 2 měsíce ,ancistrusy už nemám a prezentaci si zatím nechci dělat protože tohle akvárium budu rušit mám totiž objednané 150 litrové.Samozřejmě bych tam rád přesadil i tyhle rostliny akorát nevím čeho mají nedostatek nebo nadbytek.Hnojím 1ml denně PMDD komplex plus + přidávám trochu Flourish Excel.

A není tam v tom všeobecném nedostatku ještě nadbytek ancistrusů?

Spodní patra stonkovek takto dopadají téměř vždy a u tebe půjde ještě o čerstvý akvárko, si myslím, tedy rostliny budou i přelistovávat. Jinak podle té barvy listů to opravdu vypadá, že rostlina živoří, jílový kulišky(čti kuličky) pod kořeny jsou obvykle dobrou a tzv. blbuvzdornou volbou.

A nebude to len reakcia na nové prostredie? Ako dlho ju máš v akváriu?

Ako píše Václav - čím chceš presnejšiu radu, tým viac vstupných informácií musíš dodať.

Takto podľa fotky tej rastline určite chýba draslík. Okrem toho asi aj horčík, dusík a železo (resp. mangán).

Doporučuji ti udělat prezentaci akvária, jen z fotky když nevíš nic o akváriu je to většinou jen o hádání.

Ahoj, chtěl bych se zeptat, co se děje s touto rostlinou??

Díky předem za odpověd.

Dobrý den, začali se mi rostliny zabarvovat do tmavě zelené a červené. Nevíte čím by to mohlo být? Přidávám CO2 od Rataje každý den, jinak dále nehnojím. Děkuji za rady.

Bohužel tohle je hádání z křišťálové koule. Založ si prezentaci akvária s co nejvíce údaji.

geri1 napsal: Dobrý den. Na této rostlince mi začali jakoby usychá konecky listu.nevite někdo čím by to mohlo být. .Alba mám 3 měsíce a záclo to až teď. 180, rybičky skalary a neonky. .světlo amazon day + speciál Plant To 35 W..pravidelně vyměňují a odkazují vodu.moc mě to mrzí. .tak krásně sla.děkuji mnohokrat

Mám ten samý problém.
Poradí prosím někdo??

Rad by som sa opytal, ako sa alternanthere dari dnes. Ancistrus je uz prec? Preslo par tyzdnov a ak to bol on, malo by vidiet zlepsenie. Pytam sa preto, ze mam podobny problem, akurat nemam ancistrusa, ani inu rastlinozravu rybu. Povodne som upodozrieval jemne premnozenu levatku, ale problem bude asi niekde inde. Par mesiacov po zalozeni, sa mi zastavil rast vacsiny rastlin. Svetla by malo byt dost, tyzdenne menim 1/4 vody, neodkalujem. Hladiny vsetkych makro/mikro prvkov su nizko a niektore asi az moc nizko. Objednal som PMDD a skusam rast rozbehnut. Zacinam dusikom KNO3 v davke 0,18 g sypkeho denne. Dam mu par tyzdnov a uvidime.

Kořínky čeho?

Pro mnoho stonkovek je to normální, že tvoří kořeny i v části nad substrátem.

Muzete mi prosim poradit proc mi rostou korinky mimo dno ,poustim co2 prihnojuji PMDD dekuji

Já ho tam lil v dávkách menších, než doporočených a jávák rostl jak zjednanej...Takže lokální aplikace jako u řas?

Škodí mu tekutej uhlík (glutaraldehyd) ...
(Konečně nějaké racionální využití pro Flourish Excel ... jako antibryophyticum) ...

Tak dik asi to skusim ostrihat. Ale mech uz nikdy viac Prípadne zistit co mu škodí a nejak ho predávkovať

Vítej v klubu! Já tohle řeším ve "26" každý týden. S mechem a zelenou vláknitou v porostu Monte Carla. A mech je proti vláknitý ještě zlatej... Je to opruz a řeším už jen to, co je nejvíc vidět, opatrným namotáváním obojího na špejli. A taky jsem výrazně zmenšil porost
Rada to sice není, ale alespoň útěcha, že v tom nejsi sám

Ostříhat u dna a všechno odsát. www.youtube.com/…

Zdravim,ako dostanem mech z travnika?Každý týžden to čistím a nie a nie sa toho zbavit.Je to uz po celom akva.Je to ako mor.Čert mi to bol dlzen.Dá sa s tým niečo urobyť,rozobrať celé akvárko?

Opráším tento zajímavý článek. rybicky.net/clanky/1303-jak-predchazet-rozpadu-listu-u-cryptocoryne

Je ta rostlina nějak přistíněná nebo má dost světla?

Tohle se po přesazení rostlin (hlavně kryptokoryn) stává, listy se rozpadnou a zase narostou nové . Podívej se na téma "kryptokorynová nemoc" , diskutuje se o tom na vícero akvaristických fórech

Ahoj, mohl by mi někdo poradit, kvůli čemu se mi takhle začaly den po přesazení rostlin rozpadat listy? Děkuji

Spodek, střed i vrch, ale vždy tak 5-6 listů na celý rostlině. A i starší a i mladý listy.

Vypadají tak na té kytce všechny listy nebo jen ty spodní?

Právě dle ostatních kytek se mi nezdá, že bych měl něčeho málo. Takže pokud to prostě takhle jenom dělá, tak v pořádku.

To je hygrophila. Ta celkem vždycky odspoda vyholuje, nemusí to být projev nějakého konkrétního nedostatku živin. Spíš málo světla u spodních listů, ale s tím těžko něco naděláš.

Ahoj, můžete mi prosím poradit, jaký prvek má tohle na svědomí?

Dívám se na fotky na telefonu, tak to nevidím pořádně, ale vypadá to na rozsivky.
rybicky.net/forum/6594-rozsivky…
rybicky.net/clanky/625-

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli byste neporadili začátečníkovi, kde může být chyba?
Mám tuto rostlinku už asi 3 týdny v novém akváriu. A teď se začaly dělat tyhle fleky na některých listech. Ale pouze na některých. Většina jich je stále pěkných a rostou i nové.
Předem moc díky za odpověď .

Děkuji za odpověď. Krunýřovci půjdou pryč.

Zajímavá ukázka, co se může stát, když z fungujícího akvária, zvyklého na hromadu ryb, dáš všechny ryby pryč (běžně toto nenastává bez současné destrukce celého akvária).

U mne je pricina jasna, akvarko plne kytek a cca 50 gupek(vetsina) slo lovit komary do jezirka...

Nedostatkem oxidu uhličitého ve vodě Rostliny ho potom získávají z látek,které způsobují karbonátovou tvrdost. Stoupne pH a nerozpustné uhličitany se vysrážejí na rostlinách i substrátech

Pojmy jako "v poslední době" a "rychle" v sobě skrývají pro nás neznámé časové údaje a ano už jsem viděl akvo s BO do týdne, prostě když jsou podmínky.

romant napsal: Biogenní odvápnění.
To jo, ale čím to, že se to tolik a tak rychle rozmůže?

Tady máš viníka, jak jednou zkusil, už ho to nikdy a nikdo neodnaučí. rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_sp_obycejny

Poradil by mi někdo co je špatně? Nádrž v provozu asi 3 měsíce, rostlinky rostly, byly krásně červené, po příjezdu z dovolené zděšení. Ostatní rostliny rostou jako divý. Dno JBL Manado + JBL Aquabasis plus, ve dně jsou navíc NPK kapsle. Děkuji za rady.