Co se to děje s rostlinami?
Nieco by si navrhol, co ti funguje? Kazdy dobry napad je vitani.
Co bude? Příjdou další řasy(byť tedy sinice nejsou řasy).
Nejaku vlastnu skusenost so sposobom riesenia nahodou nemas. Prave skusam nesvietit, prihnojil som, dal kvapalne CO2 a cakam co bude.
Myslel bych si, že máš tu čest s druhem sinice.
0 19.03.2016 16:37 hippo – Co sa deje?
Podle toho, co jsem cetla i podle mych zkusenosti se vetvi stonkovky (nejen Erectus) pri mirnem nadbytku drasliku.
0 19.03.2016 12:26 R afc1886 [15158] Chtěl bych se zeptat na vaší zkušenost s páčulí vzpřímenou.
rybicky.net/atlasrostlin/pogostemon_erectus .Všiml jsem si,že u někoho roste jeden vysoký stonek a u někoho se dost větví.Větví se i u lidí,kteří ho nezastříhavají.U lidí,kteří přidávají CO2 je většinou jeden vysoký stonek,bez CO2 se víc větví.Může to být přidáváním CO2,nebo něčím jiným?Díky
Starší reakce
Draslík asi vážně neměří. Škoda. Nechal jsem si dělat vlastní laboratorní analýzy a asi jsem si to popletl s těmi výsledky z vodáren. V Brně není draslík skoro žádný.
Ta kvalita ve vodovodní síti je poměrně stabilní, zvlášť u podzemních zdrojů. Ale to je jedno, pokud to máš vychytané tak, že Tě nemusí kvalita vstupní vody zajímat, tím líp. Pro mě je to klíčová informace, abych udržel akva v dobrém stavu a nemusel se drbat s kapkovými testy. V Brně se složení pitné vody nijak zásadně nemění. Myslím v čase. Sídliště se taky trochu liší, ale to mi je jedno, jakou vodu mají na druhém konci Brna.
Hezký večer
Děkuji náčelníku, že jsi se mě zastal
sunday: není problém si uváděné hodnoty zjistit. Ochotou poslat aktuální data (fakt K běžně neměří) sice neoplývají, ale odkaz na mé vlastní vodárny mám ve své vlastní prezentaci. Ale jak říká Václav, je to jen jeden namátkový odběr. A co platí u mě, to s podivem nemusí platit na druhém sídlišti kilometr odemne.
zuzakva: ale zase nemám problém v KH pít kohoutkovou vodu ... nějak to neřeším a lze říci, že mi i chutná.
Přes milion lidí to určitě nepije, je to hnus, přes kampaň na "kohoutkovou mňamku". A bez osmozy mi to nesmí ani do akvária.
Asi máte líný servis od Pražských vodáren. V Ostravě to je po městských čtvrtích, v Brně dokonce kliknutím do mapy po ulicích. Praha bere 75 % vody z Želivky a zbytek z Káraného. Jistě by vám řekli, jaké jsou parametry přímo u vás, to míchání má systém. Budete mít měkkou vodu, v průměru je v Praze kolem 7° dGH. Vápník a hořčík by i tak měly být dostačující. Železa hodně málo, dusičnanů akorát, v hodně zarostlém akváriu s rychlýma kytkama možná trochu míň. Jo a máte tam pesticidy jako dárek od zemědělců v povodí Želivky. To se tam řeší dlouhodobě. Kvůli několika málo farmářům, kteří chtějí větší výnos, pije přes milion lidi každý den jedovatá svinstva.
Abych řekl pravdu tak mě vstupní voda dost nezajímá. Praha uvádí jen nějaký průměr a jen něco je rozděleno po městských částech. Když něco měřím tak akvárium ale většinou koukám jen co rostliny na to.
Vodárny měří stovky parametrů, jen zlomek zveřejňují. Stoprocentně měří i draslík a fosfor, stačí jim zavolat. Pak víš, co a jak a nemusíš dělat slepé pokusy, které mohou skončit průšvihem.
Pořád nějak nechápu, co je za problém zjistit si parametry vstupní vody, když je to zadarmo a o několik řádů přesnější než kapkové testy, a od těch hodnot odvíjet další potřeby akvária. Pokud má někdo pomalý kytky typu Anubias, tak je to asi jedno, nepřidával bych nic. Znám spoustu pěkných stabilních akvárií, kam se nic nepřidává. Jenže to jsou "pomalý akvária". V okamžiku, kdy si tam člověk píchne heterantheru, tak už to pomalý akvárium není, pokud nechce, aby vypadala jak vytáhlý bledý chcípák. Já bych to nemíchal. Není to moc pěkné ani vzhledově, a skloubit potřeby barevných stonkovek s pomalýma kytkama mi přijde dost těžký, aby se dařilo všem. Je to v první řadě o světle.
Jinak naprosto souhlasím s tím, že se člověk musí učit od kytek. Ale i to jde mnohem snáz, když máš kontrolu nad vstupní vodou. Třeba já vím, že nemusím v žádném případě řešit dusičnany a vápník. A vím, že stoprocentně mám málo železa a fosforu (na moje kytky). Takže když mi začnou blednout vrcholky, mám málo železa. Když začnou kytky shazovat listy, mám málo fosforu. když nechtějí bublat, mám většinou málo CO2. CO2 je pro mě momentálně limitující, nejsem ho schopen burčákem dodat tolik, aby byla rovnováha C/N/P. S hořčíkem a draslíkem jsem na tom taky blbě, hořčík je v nepoměru k vápníku a draslík nemám skoro žádný. Takže tyhle dva prvky jednou týdně přidám, po výměně vody. Výměna z velké části všechno resetuje, takže nemusím moc přemýšlet nad tím, jak se chemie pohnula od toho startu, co všechno z té vody z vodárny ubylo nebo co do ní přibylo. Filtr jede, rostlin mám málo, nějaký amoniak nehrozí.
Jinak "indikátorové kytky" jsou u mě Heteranthera a Limnophila sessiliflora ... když mají málo železa, mají vrcholky pěkné, ale bledé, až do bíla. Je to vidět na mých aktuálních fotkách, protože jsem experimentoval proti Cladophoře. A to svítím většinou 120 W T5 na 160 litrů! Po přidání živin Limnophila zfialověla, až do hněda. Tak obyčejná kytka a může vypadat naprosto luxusně. Heteranthera prostě jen dostala normální zdravě zelenou barvu, ta se tak dramaticky neprojevuje.
Dobrá je Ludwigia na fosfor ... začne měnit barvy a shazovat dolní listy. To je průser, protože listy pak hnijí a může nastoupit sinice nebo ruducha. Ta Limnophila třeba listy neztrácí, zrovna na tohle dobrý indikátor není.
A samotné sinice jsou super indikátor "zabordelenosti" akvária, tedy lenosti majitele. Mám je neustále na několika místech na předním skle pod úrovní substrátu a kdykoli jsem líný a zanedbám výměny vody, odkalování dna nebo čištění filtru, začnou vylézat nahoru po skle, v horším případě začnou potahovat kytky. Sinic si vážím, jsou to jedny z nejstarších organismů na světě, ne-li ty nejstarší. Jsou v podstatě dokonalé.
Oříškem je pro mě Staurogyne, a nejen pro mě, viděl jsem to u víc akvaristů. Mají tendenci snad ke všemu, co může postihnout kytky ... děravění, rozpadávání, opadávání odspoda, krpatění vrcholků, bledost. Nepomohlo u mě nic, musel jsem tuhle kytku prozatím zbaběle vzdát. Mám u ní podezření na velkou tvrdost vody plus málo CO2. Je možné, že se nesnáší s nějakou další kytkou. Dřív mi S. rostlo jako plevel, podmínky byly zhruba stejné, jen akva bylo menší a druhů kytek míň.
Zkrátka, když máš jisté některé parametry (dusík, světlo, vápník, hořčík), můžeš pak laborovat se zbývajícími a ladit. Čím míň neznámých proměnných, tím míň rovnic je v té soustavě potřeba řešit.
No a o tom mluvím ... nikdo nezná svoji vodu. Můj příklad s dusičňany - podle vodárny tam dávám 22mg. Já měřím těch 40 pořád, i po výměně třetiny. Nejsem schopen zachytit odhadem až klidně 10 mg/l (špatné oko, horší světlo v době měření, o fous jinak naplněná zkumavka nebo odměrka). U jiných prvků ty rozdíly budou i klidně větší (procentuálně). Tedy jsem schopen exaktně říci v podstatě jen to, že tam něco je. Ale už ne kolik. Třeba draslík schopen měřit nejsem, sehnat na něj test je docela dřina (a neměří ho ani vodárna).
Možná ještě, pokud má někdo v oku paměť, tak rozpozná drobnou změnu od minulého měření.
Do laboratoře s tím běhat každou chvilku je nereálné.
Plus do toho vstupují živiny pod substrátem. Někdo přidává extra, ostatní tam něco mají tak trochu z principu. Ale kolik? To prostě nikdo neví.
A proto existuje EI metoda, protože její autor uznal, že neví co ve vodě má.
sunday napsal: Rostlinná akvaristika není žádná alchymie, když znáš vstupní vodu, můžeš přidat to, čeho máš málo.
A psal jsem, že nemusím brát v úvahu ty rady.
Ne parametry vody ...
Do problémů jsem se dostal právě proto, že jsem na to šel exaktně a pořád jsem se snažil něco měřit.
Nebrat v úvahu parametry vstupní vody? No, jak myslíš
S takovým přístupem se ale divím, že máš tak pěkná akvária. Rostlinná akvaristika není žádná alchymie, když znáš vstupní vodu, můžeš přidat to, čeho máš málo. A naopak, čeho máš hodně, toho se v hnojivech vyvaruješ. Tazatel uvažuje o nákupu hnojiv a netuší, co mu vlastně chybí.
Ty ses dostal do problémů právě tím, že to děláš chaoticky, aniž bys věděl, co se Ti tam vlastně děje. A když Ty máš dusičnany 40, to je tazateli platný jak mrtvýmu kabát. On má v Ostravě necelé 4 a přitom chce pěstovat hererantheru, což je sakra rychlá kytka.
Každé akvárium je jiné, takže tvoje (i moje!) zkušenosti s našimi akvárii jsou mu leda k prdu. Musí si zjistit svoje podmínky a pak si je osahat, pochopit a využít. A to začíná u toho, jakou tam lije vodu. Pochopitelně. Třeba brněnská má děsně dusičnanů, jakýkoli přídatek je nesmysl, dokonce nebezpečný. Naopak má nulový fosfor, takže bez přídatku mi kytky začnou shazovat listy a mít další poruchy růstu, a během pár týdnů bude akva v háji. Je dost tvrdá, ale hořčíku přesto málo, takže i přes tu tvrdost se vyplatí hořčík čas od času přisypat. Atd., atd.
Ono tyhle rady lze asi vůbec nebrat v úvahu (nic proti tobě
Rozdíly mezi akvárii jsou často neměřitelné (laboratoř jsem samozřejmě nezkoušel) a přitom chování rostlin znatelně jiné. Jeden známý (stejná voda) jen CO2. Řasy nezná, s rostlinami problém nemá, svítí ještě o něco víc. Já COčkuju a bez hnojení to jde vyloženě do ***. S hnojením pomaleji, ale co přidávat? Draslík ... budiž, toho je obecně málo, hygrophily ho chtějí hodně. Mikroprvky? S těmi asi není co zkazit. Dusičňany? Řekněme proč? Krom dvou podivných výkyvů na obě strany mám pořád stejně (40). Fosfor? Dával jsem, docela dlouho. Pak najednou sinice. Nebylo jí vyloženě kalamita, ale bylo jí dost. Zvýšení fosforu - zhoršení. Snížení fosforu - postupně zmizela, i když to trvalo. Ale zase trochu zesvětlaly anubiasy.
Řasy mám pořád, zvlášť jedna podivná černá se objevuje. Takové spíš krátké vlasy, na ruduchu to vyloženě nevypadá (jde vcelku dobře dolu prstem).
Už mi bylo divné, kolik toho draslíku přidávám a hygrophily pořád jak cedník ... tak jsem ubral o třetinu. Jsou lepší, nechápu. Do toho se asi díky tomu zbláznily plouvoučky (na druh si teď nevzpomenu, vlastně ho neznám) a jedou jako blázen a kořeny mají snad dvacet centimetrů. Dokonce kvetou ...
A to jsem jenom hnul draslíkem. Do na první pohled špatné strany.
Tak vám nevím. Je to duchařina větší než Wi-fi
Tam alespoň nemusím čekat měsíc, než se něco stane ...
Nejlepší rada je nechat si poradit rostlinami. Ale mám takový pocit, že než to budu mít v oku, tak budu mít substrát na prsou.
-------------
kaira: zkoušel jsem "klasiku" Barteri. Holt velké listy. Ale pak mě to přestalo bavit a jsou prostě na kořenu
Nejdřív se podívej na kvalitu vody, kterou udává váš dodavatel. Jestli jsi z Ostravy, tak jsou to Ostravské vodárny a kanalizace. Tady je dokaz:
ovak.cz/…
Najdi si vaši čtvrť. Z důležitých parametrů je tam skoro všechno. Chybí jen fosfor a draslík. Ten by ti měli říct, když jim tam zavoláš, určitě to měří. Chtěj vědět rozpuštěné fosforečnany, ne celkový fosfor.
Jinak pokud jsi z Ostravy střed, tak výsledky jsou takovéto:
Teplota 11.1 st. C
pH 8.1
Alkalita 2.42 mmol/l
Tvrdost celková 2.1 mmol/l
Železo 0.12 mg/l
Mangan 0.013 mg/l
Dusičnany 3.79 mg/l
Vápník 69.4 mg/l
Hořčík 10.67 mg/l
Voda je to středně tvrdá, celkem v pohodě. Je trochu víc zásaditá, což bude snižovat dostupný CO2. Zkus jen tak ze srandy nějakou dobu přidávat CO2, třeba jen kvasnicemi. Uvidíš, jestli to bude mít efekt. Ta tvrdost a alkalita může náročnějším kytkám dělat lehce problém, pomalu rostoucím to ale nejspíš bude jedno. Rozhodně v tom nevytřeš ryby jako jsou neonky, ale to asi dělat nebudeš. Hořčíku je dost, vápníku až moc. Železo není úplně děsné, pokud tam máš pomalu rostoucí rostliny, měly by vystačit. Dusičnanů je poměrně málo. Je otázkou, kolik toho vykadí ryby. Pokud máš ryb na objem vody hodně, mohly by utáhnout tvoje kytky jak s fosforem, tak s dusíkem. Kytky typu Anubias a jiné pomalurostoucí by neměly mít zásadní problém. Zkus častěji měnit vod a hlavně udržovat akvárium v čistotě, bez hnijících věcí, odstraňovat špatné listy, odkalovat a tak. A nepřekrmovat.
Co to máš za anubáče?
Ještě se mi nestalo, aby ho kámen neudržel. Navíc on se časem přikurtuje sám, právě těma kořenama do dna.
Většinou pak i daleko prosperuje, aspoň teda mně jo.
Jj JBL jsou asi nejlepší...ale taky drahyyy
Mám spousty kytek na kamenech
...nemusi byt ani tak velky jako težšký....jestli je ten anub velkej...co dát pár menšich kamenu misto jednoho...nebo těžší nerez matky vlastne nemusi byt ani nerez
jj... dvakrát měř jednou řež...v akvaristice raději víckrát...viď ségra
Ok a nejspolehlivější jsou asi od JBL, nebo ne?
Hnojit bys mel podle toho, co rostliny potrebuji, takze nez koupis Dusik a Zelezo kup si kapkovd testy (ne papirky!) aspon na zakladni prvky, NO3, PO4 a Fe. A podle vysledku dohnojuj. Ze zacatku bys mel merit casteji, abys vedel, jak rychle to rostliny spotrebuji, jinak se ti zase muze rozjet rasa.
Já v tom problém nevidím, mám to tak už cca 5 měsíců a anubis se krásné rozrůstá a i kořeny má silnější. Již se to tu několikrát řešilo a záleží jak komu chytne. Mi se uchytil. Právě, že teď s novým akvariem se akorát začal kazit listy. Asi koupim ferox + nějaké dusičnany. Co vy na to? S hnojivem nemám žádné zkušenosti.
Tak to někde máš? On ten šutr musí být docela velký, jinak to je schopné skoro plavat ...
Spíš mě napadlo to přikurtovat ohnutým nerezovým drátem. Asi to příležitostně zkusím. Podobně plánuji přidělat i valisnerie. Prd koření a vztlak je velký.
Navaž ten anubáč na šutr a polož ho na dno..kořeny si cestu najdou...
No, když jsou v substrátu jen kořeny a ne oddenek, tak to funguje dobře. Už jsem to viděl několikrát. Ale mě se to tak zasadit prostě nikdy nepodařilo.
vaaclav napsal: ... nevím proč ty anubiasi sázíš do substrátu ...
Vypadá to dost čerstvé, nevím proč ty anubiasi sázíš do substrátu ale při přesazování vždycky o něco přijdeš. Heternatrea chce přidávat stopové prvky a draslík. Jinak nadzemní kořeny u stonkovek je přirozená věc a dělají to ve větší či menší míře všechny. Chtělo by to obnovit prezentaci.
Starší reakce
Co a kolik si toho pořídíš je na tobě. U JBL je dobré že si můžeš pořídit náhradní náplně. Kytku klidně zkrať, mimo jiné já s ní měl taky občas potíže někdy prostě nerostla ať jsem dělal co dělal.
mám ji zatím nechat tak jak je, nebo ji mám zastřihnout?
Děkuji. Předpokládám, že žádný proužkový. Koukal jsem na jednotlivé testy. Co když pořídím JBL Combi set?
Já bych se rostlinami moc netrápil hlavně ze začátku, nejde půjde jiná. Pokud jde o testy tak bohužel trochu alchymie se nevyhneš. Asi nejlepší testy na NO3 je JBL zbytek mám od Sery kH, PO4, Fe. pH elektronický.
Můžeš mi prosím doporučit nějaký konkrétní produkt? Rád bych něco jednoduchého, abych tu nemusel laborovat na zkumavkama
.
Mohl bych tě požádat o komentář k dotazu ohledně Pogostemon erectus? Vidím, že jsi odborník pře rostliny. Děkuji.
Kup si pořádné kapkové testy od JBL nebo Sera protože ti to měří nesmysly.
Číst si tvojí prezentaci je docela zážitek. Podle toho co jsi naměřil tak to není pro ryby zrovna nic dobrého. Čím to měříš? NO3 100 NO2 1 pH6,4 při kH 6.
Starší reakce
To je fakt, má celkem dost nových výrůstků.
Znám
Tak ona když se zkracuje,tak zase více odnožuje.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, znáš to
Beru na vědomí, ale opravdu si nemyslím,ze to je ten problem. Rostlinou už mám hoooodne dlouho a zkracování jsem dělal mnohem víc.
Tuhle rostlinku,nezkracovat,pak už se ji nechce.
Ano dělal jsem to,ale uz dlouho ne a ten problém se objevil cca 3 dny zpatky.
Ahoj lidi muzete mi nekdo rici co se to deje stou giganteou?
Tak to mi nějak hlavu nebere. V každé normální nádrži když začnou rostliny stagnovat, řasy si medí a chrochtají. A v té tvé nádrži je to naopak.
No, je toho v podstate viac proti jak za, čo som z tých príspevkov pochopil. Ako mi začali rastlinky stangnovať, tak isto aj riasy. Je značný rozdiel, keď sa rastlinkám darilo- hafo rias, stagnujú rastlinky- málo rias.
Přidat reakci
1 ...... [52] ...... 201
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 162857x