Co se to děje s rostlinami?

Ahoj, asi před týdnem jsem si tady stěžoval na to, že rostliny tak nějak stagnují navzdory hnojení a relativně dostatečnému osvětlení. Zdá se, že problém se vyřešil. V první řadě jsem "porichtoval" světlo. Opravdu pomalu odcházely zářivky a na dno se už nedostalo tolik světla, kolik dřív. Když se intenzita snižovala pomalu, ani jsem si toho moc nevšiml. Koupil jsem nové zářivky a osvětlení se viditelně zlepšilo.

Taky jsem začal přidávat malinko KH2PO4 (asi 1 mg/l při každé výměně vody, jak mi tady dudak se znalostí složení místní vody doporučil). Teď mi kytky rostou ještě o trochu líp než v časech, kdy světlo bylo ještě v pořádku. Díky všem za rady.

A není ten štěrk náhodou mramorová drť? To by také mohla být příčina. Vápenec rostliny nemají rády. A co ta želva - nepustoší ty rostliny ona?
EDIT: A měníš v tom AQ vodu?

Rostly a prestaly, nejspis to co mas pod tim sterkem uz je jako zasobni substrat vycerpano a ted uz rostliny nemaji z ceho, takze pak by to chtelo prihnojit. Druha moznost je, ze to co je pod sterkem zacalo nejak hnusne vyhnivat a rostlinam uz se v tom nedari.

Ahojte, mám akvarium(160) založene okolo pol roka, zo začiatku sa rastlinky rozrástli ale teraz povymierali a zvyšné sú flakaté a hnijú a nerastú, dno tvorí rašelina a nanej štrk , teplota je 27-28°C , osvetlenie doma robené 4x18w T5 klasické na osvetlenie priestora , odsávam raz za 10 dní okolo 30 L dolievam vodu odstatu . Neviem ani názov rastlinky prosím poraďte prípadne dopoviem ostatné údaje.Ďakujem.

Mně se ji povedlo "vypěstovat" i ve sklenici od okurek. Přidal jsem do ní nějaké hnojivo (docela vysoké koncentrace) a použil jsem hodně silné světlo (asi 4x více než mám běžně v akváriu). A do 14 dní jsem tam měl už opravdu pěkné vzorky. Ale né každý ji třeba "chytí". Já zase nemám moc štěstí na tu Coleochaete.

Evidentně jsem neměl to správné štěstí. Alespoň je zase motivace setřít skla.

Johan napsal: Protože kdykoliv jsem to dal pod mikroskop a nebylo to Oedogonium, tak to vypadalo stejně (Coleochaete) - jen různě velké, podle stáří.
Sám za sebe mohu potvrdit, že v mých akváriích jsem z těch "přisedlých" druhů zaregistroval především Chlorococcum (pokud jsem to tedy správně určil). Určitě to ale nebyla řasa rodu Coleochaete.
PS: Přikládám jedno foto (400x zvětšeno).

Souhlasím, že Coleochaete je GSA, ale jako GDA se většinou označuje rod Chlorococcum, nejsem žádnej odborník a možná máte pravdu, ale mě i z mé praxe přijde, že buď je tam jedna nebo druhá a nejedná se o stejnou řasu. Podobně na to nahlíží i dost jiných akvaristů, pod mikroskopem jsem ale řasu už dlouho neměl , pouze přijímám co jiní zjistili, takže se můžu mýlit.

V těch malých dávkách jsem tušil problém spíš kvůli proudění vody. Jestli je nějaké místo, kde voda moc neproudí (a že se třeba v mé nádrži několik takových najde), může se stát, že větší množství rozpouštěné látky tam "uvízne," k rostlinám se toho dostane málo a stejně se to může hromadit. Ale to je jen úsudek, který nemám podložen zkušeností. Když v tom není problém, je to jen dobře.

Měřit asi zatím nebudu, uvidíme, co se stane za pár týdnů, pak zvážím investici do testu (kromě NO2 kvůli bezpečností ryb zatím nejsem velký kamarád s testy vody).

S PMDD jsem původně začal hlavně kvůli pocitu, že asi nebude dostatek železa. Snad se to s tím zlepšuje. pH asi problém bude, ale pravidelně přidávám Torben, který by to pH měl trochu srazit. Ale nevím, o kolik. Znovu, pH změřeno nemám. Právě včera jsem uvažoval, že jestli přidávání fosforu s růstem nepomůže, zkusím pokusně kontrolovat pH tím Torbenem přesněji a zjistit, jestli se dokážu dostat někam mezi 6.3 a 6.8.

S tím vychytáním se nedá nesouhlasit . Hezký den.

Protože kdykoliv jsem to dal pod mikroskop a nebylo to Oedogonium, tak to vypadalo stejně.
Bohužel nemohu najít žádnou svojí fotku, ale přibližně takto: protist.i.hosei.ac.jp/… - jen různě velké, podle stáří.
Škoda, že se v posledním roce k nám začínají šířit tyto anglické skratky, které akorát dělají nepořádek a nedají se kloudně napasovat na žádné tradičně rozlišované skupiny. Kdyby to bylo alespoň opodstatněné, ale podle mě není.
Tímto nechci vyloučit, že se v akváriu nemohou vyskytnou řasy, které by vytvořili jemný povlak, asi i tuším, co tím chtěl autor říct, ale zatím co jsem viděl (jak z charakteru na forkách, tak v různých nádržích), tak mě to přišlo jako to samé.

Proč myslíte, že je to to samé? i z různých anglických zkratek GSA a GDA bych usuzoval, že jde o řasy rozdílné, zřejmě i rozdílné rody, jediné co mi na nich přijde stejné, že se jedná o zelenou přisedlou řasu. Ale rád se nechám přesvědčit
zde jsou obě docela dobře popsané www.aquaticplantcentral.com/…

Nedostatek fosforu často indikuje GSA zelená flekovitá řasa (nezaměňovat se zelenou prachovou). To dost dobře nejde, když to je jedna a ta samá řasa....

ještě ohledně přidávání hnojiv jako u EI, když nedáváš CO2 - vím jaký názor na to má Designer ,dáváš menší dávky, ale základem EI je nadbytek veškerých živin, aby nemohla být žádná limitující, a CO2 je taky živina. Takže bez přidávání CO2 je zavádějící mluvit o EI. Spíš bych to nazval PMDD + fosfor, ve vyšších koncentracích, nebo PPS-Pro. S tím souvisí i přidávání většího množství chemikálií do vody najednou, bez CO2 bych to neriskoval a dával to po dnech nebo aspoň obden. Protože tam budeš mít limitující neustále to CO2. Výměna vody jednou týdně je rozumná, snižuje se tím dost riziko, že se něco rychle pokazí

malé dávky to jsou, ale nevidím v tom problém, jestli teda nechceš sypat suché směsi. Když to zředíš ve vodě v nějakém rozumném poměru, hned se to dává líp. Nedostatek fosforu často indikuje GSA zelená flekovitá řasa (nezaměňovat se zelenou prachovou). Kumulace se za 3 tejdny podle mě ještě neprojeví, to je v řádech měsíců, jestli budeš měřit, tak bych přidal jen občas, když bude potřeba. Ale v naší vodě je kromě málo fosforu i hodně málo železa, navíc když nepřidáváš CO2, budeš mít pH někde kolem 7,5-8 a železo se ti bude špatně uvolňovat z chelátových vazeb - pokud nemáš nějakou směs mikroprvků pro vyšší pH. Co se týká dusičnanů, než jsem si to nechal změřit v laborce, dával jsem do akva cca 1mg/l denně a za 3 měsíce mi to vylezlo na 50mg/l, teď dávám 0,3mg/l a jde to pomalu dolu. Ta vstupní voda ho má dost. Ale co se tím omezením drasticky snížilo byl draslík - projevuje se například dírkováním listů, takže jsem musel přidat víc K2SO4. Chce si to vychytat.

Díky za zkušenost. Já mám s těmito malými koncentracemi trochu problém, protože doručit do akvária s objemem několika desítek litrů koncentraci něčeho 1 mg/l mi s trochou nadsázky přijde trochu jako homeopatie. Taky proto jsem se přidávání fosforu doposud bránil. Tak je fajn ze zkušenosti vědět, že má smysl pracovat i s tak malými dávkami.

V tuto chvíli mi jde jen o to, abych si ověřil, jestli je fosfor tím scházejícím prvkem nebo je potřeba hledat problém jinde. Na to by zhruba dva týdny (v mojí nádrži tři výměny vody) měli stačit a nic by se nemuselo kriticky nahromadit, když je 1 mg/l tou rozumnou mírou.

Jestli nám tady opravdu teče těch 30 mg/l NO3 (bydlím na Ládví), tak zřejmě přidávám KNO3 v takové dávce docela zbytečně. Jestli fosfor rostlinám pomůže, zkusil bych pak tu dávku KNO3 snížit a jen udržovat stabilní hladinu tím denním 1 mg/l, ať zbytečně dál nezatěžuji vodu. Při tak "výživné" koncentraci NO3 se tedy ani dlouhodobě asi nemusím obávat nástupu sinice, pokud bych to s tím fosforem nějak nepřeháněl.

Co se týká poměru mezi N:P, tak ten opravdu počítám jen z přidaného NO3. Stejně tak se však počítá i v EI. Ale celé je to stejně jen takový hodně naslepo nastřelený odhad, protože nepřidávám CO2, tak možná i ten 1 mg/l týdně bude v mém akváriu hodně, když si tak čtu, kolik toho rostliny vlastně za týden spotřebují. Díky za komentář.

1,5mg/l fosforečnanů je docela dost, podle mě by stačilo i méně, jestli na to máš test, tak si to po pár tejdnech změř ať se ti to tam nekumuluje. I když jestli měníš 1/2 objemu jako při EI, tak by to nemělo vadit. Já přidávám cca 1mg/l/tejden, ale zase neměním 1/2 vody a tak nějak se mi to udržuje. Navíc ten poměr počítáš jen z dodaného KNO3 v hnojivu, ale vodovodní voda na Praze 8, aspoň u mě už má v sobě přes 30mg/l (z laborky 31mg/l)na rozdíl od fosforu, kterej je skoro na nule

Díky za vysvětlení. Tak já bych si tedy to KH2PO4 rozdělal samostatně a zvolil bych snad nějakou počáteční dávku. Tu bych pak měnil podle reakce rostlin.

Vzhledem k tomu, že KNO3 dávkuji podobně jako v EI (po výměně vody přidám 15 mg/l a pak každý den doplním 1 mg/l), zkusím tu počáteční dávku fosforu taky odvodit z EI. Tam je poměr N:P zhruba 9:1, tak zkusím přidávat 1.5 mg/l po každé výměně vody a mezitím nic. Zní to rozumně? Nebo je tam riziko, že se při tak nízké koncentraci k rostlinám žádný fosfor nedostane?

Nebal bych se toho. V poslednich mesicich liju do akvaria hnojivo metodou EI, poradne vodu menim a funguje to, problemy se nekonaji. A kolik procent hnojiva vuci 100% davce EI volim odhadem. Prikladem rostliny jeste nejsou totalni jungle, svetla by slo mit i o dost vic, naliju tretinu, ze to je me EI, vic me rostliny nemohou spotrebovat. Mohl bych i plnou davku, nic by se nestalo, ale nemam k ni duvod. Zkratka takhle jednoduchym odhadem.

A ve druhem akvariu, kde jsem mel Sinici, jsem se zbavil zahnivajiciho korenu, a liju tam totez hnojivo pro EI, zase takhle odhadnutou davku, nepridavam tam CO2, takze neni duvod ani tak moc hnojit (i vuci svetlu) a taky bez problemu. Sinice od zbaveni se zdroje hniloby a vymachani filtru nevykoukla.

Mohu tedy rict, ze kdyz mas ve vode pro rostliny vsechny ziviny v dostatecnem mnozstvi, neprekrocis kriticka maxima (menis dostatecne vodu), a podle pridavani ci nepridavani CO2 prizpusobis svetlo, rostliny rostou pekne a rasa nebuji. Ono mne to liti hnojiva ve stylu EI dost vylecilo z nejakeho davani si pozor na to kolik ceho (a ano ci ne) abych se nepredal.

Děkuji Vám za odpovědi. Napadlo mi, jestli ten problém přeci jen nebude v rozdílných světelných nárocích různých rostlin (kryptošky toho světla hodně nepotřebují). Zkusil jsem dnes koupit nové zářivky a nádrž se víc rozzářila. Zkusím to takto chvíli provozovat a uvidíme, co se stane. Ty původní zářivky asi odcházely tak postupně a spojitě, že jsem to ani nějak nepostřehl.

Co se týká toho fosforu, rád zkusím přidat taky KH2PO4. Myslíš, Jirko, že je rozumné začít ho dávkovat tak, jak předepisuje PMDD nebo si mám dávku spočítat relativně vůči přidávanému KNO3 tak, abych měl vhodně dodržený poměr N:P:K? Mám taky při výměně vody přidat tolik, aby byla zaručena jeho přístupnost rostlinám (jako u KNO3) a pak tu koncentraci jen denně korigovat nebo prostě dávkovat zároveň s PMDD?

Je dobré být ujištěn, že ty kryptokoryny opravdu "nehubí" ostatní rostliny.

neviem ci mam malo alebo vela lebo vela ludi mi pisalo ze mam tam vela svetla tak neviem ci je tam malo alebo vela ... pouzivam led reflektory ...+1x trubica 840

Podle mě máš v tom AQ málo světla. Ty listy opadávájí odspodu a nahoře jsou v pořádku. Je to tak? Souhlasím s tím, co napsal Kamilstrom.

Ty listy by mohla stracet z nedostatku svetla a krehka je normalne,stonek i listy se zlamou lehce.

zdravim

Aky by mohol byt problem v akva ked Ludwigia peruensis straca listy vsetke zaradom... cela je taka krehka a ked sa zlomi rastlinka alebo ulomim list tak pocut jak to praskne ...

"Opravdu se můžou kryptokoryny libovolně kombinovat (pokud se shodují praktické a evidentní nároky) s jinými rostlinami?"
V jednu dobu jsem mela kryptosek hodne, a najednou 5 druhu urcite, mozna vic... mela jsem kryptosky hned vedle valisnerek, nekde jsem cetla (Rataj? nebo 333 akvaristickych otazek? uz si nevzpomenu), ze je to akvaristicke ne-ne... mela jsem je mezi ruznyma echacema, anubiasama, microsoriema, bolbitisem, bacopou caroliniana, blyxou, jak normalni tak aubertii... a vsechno rostlo. Cas od casu mely kryptosky zachvat, ze se tvarily, ze si rozpadaj listy, ale nebyla to zas takova pohroma, a bylo to zpusobene vymenou vody, a ne rostlinnymi sousedy.

Jedine co nedodavas je fosfor, muzes zkusit i posledni pridavek k PMDD. Nedostatek fosforu zpusobuje zakrsly a znetvoreny rust. Ale pochopitelne Ti nedokazu rict, ze to tim nutne je, jen moznost.

Pokud budes pravidelne a dostatecne casto menit dostatecnou cast vody, poroste Ti cokoli s cimkoli, cemu podminky vyhovuji. Predpokladam, ze vymenit kazdy tyden 10l kybl v 25l akvariu nebude problem.

Ahoj a promiňte, že se poslední dobou tolik vyptávám. Snažím se trochu snížit počet (těch nejcennějších) zkušeností získaných vlastními chybami.

Vysadil jsem do miniakvária (25 l - z prezentace) rostlinku cryptocoryne wendetti grun v hojnějším počtu než ostatní kytky. Těch kryptošek je asi sedm pěkných rostlinek, ostatních je méně. Nahradil jsem ní rohatec jemnolistý. Taky jsem vysadil jeden kousek cryptocoryne affinis.

Od té doby se těmto kryptoškám vede moc dobře...na rozdíl od všech ostatních rostlinek, které byly v akváriu už dřív. Echinodorus Indian Red má podstatně méně nových listů a ty, které vyrážejí, jsou nějaké zakrnělé, v jiných jsou malinké dírky. Vallisneria (nebo sagitaria, pořád mám problém rozpoznat to) přestala odnožovat a roste pomaleji, limnohphila je sice pěkná a zelená, ale zcela přestala růst. Nerozumím zcela, proč.

Při mojí návštěvě u Hořánků mi bylo zděleno, že kryptošky dělají vodu kyselejší, co neprospívá ostatním kytkám. Už jsem četl články pana Rataje, kde tuto teorii vyvrací, tady na fóru se o tom taky dost diskutovalo a chápu, že to tak jednoduše nefunguje. Ale faktem je, že když jsem přidal tu kryptokorynu, něco se v nádrži stalo a ostatním kytkám se to nezamlouvá. Opravdu se můžou kryptokoryny libovolně kombinovat (pokud se shodují praktické a evidentní nároky) s jinými rostlinami?

Hnojím přiměřenou dávkou PMDD (4 ml / 100 l denně), přidávám KNO3 samostatně tak, aby jej nikdy nebylo málo, většina rostlinek má jílové kuličky u kořenů a ty kryptokoryny rostou rychleji, než by se očekávalo. Světla by mělo být dost (7 hodin denně, 2x8 W).

Tak asi ani nečekám nějaký konkrétní recept, spíš nějaký zkušenější odhad, jestli se mám podívat na hnojení, na světlo, nebo jestli mám radši několik kryptokoryn vyndat...

Chtěl bych se zeptat zda by mi někdo neřekl oč se jedná a jak vše napravit. Viz. foto. Předem děkuji za odpověď.

Já bych ho vyměnila za Sedoulek japonský, vypadá podobně.Sice píší, že se do akvária nehodí, ale já ho mám docela dlouho a pěkně mi narozdíl od Acorusu roste.

Acorus je rostlina do akvária nevhodná a dlouhodobě v akváriu nevydrží.

Takto se mi začali listy od poloviny rozpadat. Mám v aq i trochu silnice (zacinajici). Četl jsem, že to může být málo NO3 (mám 10mg/l). Co2 vital dávám 1x denně 1ml a hnojivo mám hagen NutraFin Plant Gro to dávnými 1ml denně. Filtr jsem včera čistil a byl dost zanesený. Vodu měním 1/3vody za 6dni. Razbora Galaxy 10ks moc aq nezanáší.

A nejsou náhodou obě rostliny emerzní?

Osobně jsem tento výživný substrát ještě nezkoušel, ale jako u všech zásobních substrátů je třeba se držet doporučení výrobce: max. 2 cm vrstva výživného substrátu, kterou je nutné překrýt min. 4-5 cm vrstvou nějakého "krycího" materiálu. Pokud ses tedy nepřepsal, tak ty to máš přesně naopak (5cm zásobní + 2cm krycí). Navíc jako krycí vrstvu není vhodné používat příliš hrubozrnný materiál (což ty očividně máš). Uvědom si, že ten výživný substrát obsahuje pravděpodobně velmi hodně živin (NPK a možná i hodně mikroprvků). Když ho překryješ jen slabou vrstvou hrubozrnného materiálu, tak se ti spousta vyplavených živin uvolní do vody. Ta krycí vrstva (min. 4-5cm) má právě tomu prosakování živin zabránit. Proto je lepší použít nahoře nějaký jemnější křemičitý písek (1-4mm). A čím hrubší materiál, tím silnější vrstva je potřeba, aby nedocházelo k vyplavování živin do vodního sloupce. Ve tvém případě by možná stačilo přisypat nahoru pár centimetrů jemného písku.

PS: Těžko ale říct, jestli bude tohle jediná příčina tvých problémů.

Mam tam nutriplant 3l od vyrobce diversa. Zpetne si myslim, ze baleni s objemem 3litry je do mojeho maleho akvarka s cistym objemem 45 litru hodne tzn. je to prehnojene. Omlouvam se za diakritiku diky nedostatku casu pisu z mobilu.

Luke12 napsal: dno v akváriu ... tvoří 5 cm substrátu pro rostliny a pouhé 2 cm štěrku
Problém to být může. Co je to ten "substrát pro rostliny"?

vše musí být v rovnováze, pokud hodně svítíš, zvýšíš tím poptávku rostlin po co2 a hnojení.

odpověděl jsi si sám, svítíš hodně a nedodáváš CO2

Zdravím, tak mám znovu problém s rostlinkama. A opět ten samý problém hnijou listy rostlin a to konkrétně s názvem: Hygrophila salicifolia, echinodorus paniculatus. Opět mě napadá, jestli na to nemůže mít špatný vliv mého dna v akváriu, které tvoří 5 cm substrátu pro rostliny a pouhé 2 cm štěrku. Jinak v akváriu svítím hodně, takže v tom by problém neměl být. Ještě bych podotkl, že do akvária nedodávám CO2. Prosím o rady.

a co z tím teda prosím mám ten samí problém a rád bych to vyřešil děkuji ti

ahoj mám prosbu mám 220 litrové akvárium a hnojím jednou týdně tetra plant poslední týden mi začínají ohnívat listy rostlinek čím by to mohlo být nádrž mám osvětlenou ale ne nějak přehnaně

Dnes som pri inej príležitosti musel Cyperus dať na chvíľu von, tak som ho poriadne prezeral. Ono tie listy síce hnednú od koncov, ale pravdou je, že skôr je problém priamo na ich spodku (ako rastú od koreňa), tam sú strašne tenké, svetlé a mäkké, akoby odhnívali. Keď som všetky hnijúce listy odtrhol a hnedé konce tiež, veľa mi toho nezostalo, skoro holé korene. Ešte sa nádejám, že možno bol pestovaný emerzne a že snáď vyrastú nové listy, ale neviem...

Každopádne, už som si vyhliadol náhradu: rybicky.net/atlasrostlin/vallisneria_nana

To ,co popisuješ,je většinou způsobeno přechodem rostliny z emersní formy na formu submerzní.

U mna je to normalny jav, keď donesiem s obchodu rastlinku. Najskôr ako keby uplne vyhynula a potom sa spamata. Ja by som to nechal v akvarku a uvidíš.

neblázni nic nedělej,je to cryptocorynová nemoc,mohla proběhnout změna v parametrech vody,či nějaká změna světla? nebo jsi měnil větší množství vody? Ona se vzpamatuje a zas vyraší nové listy

krypto nemoc, klasika. Většinou znovu obrazí

Zdravím všechny diskutující. Během 2 dnů mi shnila v 200 litrovém akvárku kryptokoryna kalatkolistá (Cryptocoryne aponogetifolia). Nesetkal jste se s něčím takovým? Nic jsem v akvárku nepředělával. A teď váhám zda mám vyházet i kořeny, nebo doufat, že obrostou. Taky bych nerad přišel o ostatní kytky.
Každá rada vítaná.
Ondra

mám takový pocit, že zrovna tyto kytky nejsou tak úplně akvarijní, kolem vody k rybníčkům ok, ale pod vodu ee...

Ahojte, posúdite aj moju situáciu? Mám v akváriu pri filtri Cyperus helferi - pokusne som kúpil 1 košík pred 5 týždňami, že na zakrytie filtra. Lenže nedarí sa mu - hnednú listy smerom od konca. Je to vidieť aj na hlavnej fotke prezentácie - je v pomerne vysokom rozlíšení (príp. treba pravý klik na ňu a Otvoriť / Zobraziť obrázok). Znamená to, že ju bez CO2 a hnojenia proste nemôžem mať? Mám sa s tým zmieriť a nájsť náhradu (CO2 nechcem) alebo sa dá niečo spraviť?

Nakonec to byli asi emerzy a přecházeli na submerz, potom co jsem si je zasadil a sestříhal začínají vyhánět nové lístky, sice zelené, protože nemám silné osvětlení a ani NECÉOČKUJU ale roste!

Buď je navaž (třeba vlascem) na kámen či kořen, nebo je zasaď tak, aby ve dně byly jen samotné kořínky, ovšem rhizom aby zůstal venku.

Takže když je dám lehce do štěrků bez toho aniž by pod nim byl substrát nebo je dám mezi dva kameny, tak by se mi mohli vzpamatovat?