Co se to děje s rostlinami?
U nás je 90 mg/l Ca a 2 mg/l Mg, tedy poměr 45:1. Hořčík přidávám vždycky po výměně vody. U vás je hořčíku o dost víc, nemyslím, že by to byl zásadní problém. Ale samozřejmě to můžete zkusit, síran hořečnatý skoro nic nestojí. Zkuste třeba měsíc dávkovat hořčík, jestli se listy spraví.
Tak jsem tam šupla kousek tablety FerActivu. Brutus bude další, když Fe nezabere. Bojím se ho tam nalít kvůli řase se kterou válčím.
Zajímavý, to jsme nikdy neviděl
To by měl být on. Teoreticky roční. Ze západního Německa
Je to off topic, ale tvoje přezdívka je boží.
Red Dwarf
On se dělá permanentní test na čpavek?
Právě, že i nové. Včera to bylo ještě O.K. a dnes už fuj. A i na rostlinkách, které jsou na šlahounu a kořeny ani nemají ve dně. Napadlo mne hnijící dno, protože se k němu přes rostliny nedostanu, ale voda nesmrdí a kořen, který prorůstá dno přímo u skla, vypadá zdravě. Navíc permanentní test na čpavek je v "O.K. barevné zóně".
Tak zkus přidat trochu více brutusu co to udělá. Jsou to jen starší listy nebo i nové?
Nemám tucha. Ale voda v akváriu má podle papírkových testů od Eshy i po výměně vody cca 20mg. Nově nasazené plovoučky se po útrpné cestě hned vzpamatovaly a po pár dnech mají nové kořeny cca 15-20 cm, takže nevypadají, že by trpěly nedostatkem NO3. Alespoň jsem tedy někde četla, že se na nich nedostatek NO3 hned projeví. Jsem bezradná
Víš kolik NO3 obsahuje tvoje kohoutková voda?
Zdravím a trochu opráším mé téma z 7.4., konečně se mi podařilo sehnat rozbor vstupní vody. Mám 100mg/l vápníku a 13,7 mg/l hořčíku, tedy cca 7:1. Dle některých rad by měl být poměr cca 3:1 - 4:1. Myslíte, že by to tím mohlo být a mám zkusit přidávat Mg samostatně?
Já si tam koupil tenso dneska. Poznat co schází je někdy problém a může to být i nadbytek než nedostatek. Takže to chce skoušet a měřit. Co s tím dělají speciální substráty je další věc.
Václave, přiznávám. Fotky jsem odfláknul, byl jsem líný jít do skříně pro foťák, tak jsem udělal pouze výřez 1:1 z jedné fotky co jsem udělal den před tím. Jsem si toho vědom...
Co se týče nažloutlé barvy, díky za upozornění.
Já blbec jsem měl ve Photoshopu nastavený barevný profil tiskárny pro předtiskovou přípravu. A nechápu, že jsem si toho vůbec nevšiml.
Jinak vkládám novou fotku. Na Profiplants jsem právě koukal a vyšel mi z toho buď Dusík, ale spíše bych to viděl na Železo. I když se mi nechce věřit, že by tak brzo "došlo", je to přece jenom 4 týden od založení. V substrátu jsou kapsle FE+ od Profiplants. No nic, zítra tam skočím a dokoupím železo.
Co se týče NO3, tak žádná sláva. Osádka zatím není moc velká, takže hnojím s COMPLETE PLUS s dusičnany a drží se na hodnotě 10-15mg.
edit: tak při nahrávání do fóra se fotka ještě pěkně zkomprimovala...
To mě nenapadlo... holt začátečník
vrkal napsal: Takže asi prostrihat a případně pořídit silnější osvětlení?Žádný silnější osvětlení, vtipně zasadit, tedy za něco, aby ten holej spodek nebyl vidět, řešíme to všichni.
Takže asi prostrihat a případně pořídit silnější osvětlení?
Kdyby se ti takhle dělaly díry na horních listech ale u těch spodních je to normální, něco podobného dělá i slabé světlo moc se ho k těm spodním listům nedostane.
Na fotografa dost děsná a mrňavá fotka, musel jsem do prezentace a máš to nějak žluté.
www.profiplants.cz/… co dusičnany NO3?
Spodní listy polyspermy začínají od středu žloutnout a vytvářejí se tečky s hnědým okrajem. postupně se dírky rozšiřují po celém listu. Vyfotil jsem to na ustřihlých listech i s fotky z akva je patrné, že horní patra jsou OK. Hnojím Feroxem ale nevím zda je dostatek mikroprvků.....?? Ostatní rostliny vypadají OK a zdravě.
Nedostatek draslíku? Železo?
Hnojím 15 kapek (cca. 0,75ml) K+ a Complete+ od Profiplants denně...
Předem díky za rady!
Starší reakce
Bahnatka roste jak divá, Kryptokoryna taky má nové lístečky a zdá se mi ,že tan anubis má taky dva malé lístečky,akorát z jiné části rostlinky (ty 3 listy odpadly na konci rostliny,tak nevím jestli třeba nedošlo k poškození než jsem je tam zasadila). Z těch šípatek zbývají ještě 4 rostlinky,tak se třeba chytí. Uvidím a počkám jak se to vyvine.
Na větší akva nebylo místo.Bydlím v paneláku. Dík za radu.
Takhle brzo po založení akvária těžko říct. Kytky mohly být vypěstovány na suchu a teď se přizpůsobují. Zkus počkat. Je možné, že tam nejsou dobré podmínky ve dně a některým kytkám uhnívají kořeny. Pokud kytka neroste nebo se zhoršuje, zkus ji vytáhnout a koukni jí na kořeny. To platí pro akvarijní kytky stejně jako pro pokojovky nebo třeba epifytní orchideje a sukulentní kaktusy.
Tak malé akvárium udržet čisté, nezahnívající, je umění. Já bych do nanoakvária osobně nešel.
nevím co se děje,ale cca po týdnu od umístění rostlin se části některých rostlin dělá průsvitný mléčný povlak a odchází listy. Dnes jsem odstranila 3 horní listy u anubise a pomalu odchází šípatky. Dvě rostlinky už odešly (jako by uhnily) a u další to probíhá. Jediné co vypadá,že roste je bahnatka vzadu a vpředu kryptokoryna už má taky nové lístky. Tak nevím čím by to mohlo být.Celý poslední týden bylo akvárium jakoby plné prachu,takové zamlžené (nikoli mléčné). v sobotu jsem vyměnila cca 8l vody a asi 2 dny je voda již krásně čirá. Jedno za týden dělám easytest od JBL a vše se zdá být v pořádku. Nevím jestli se mám začít bát, nebo je to normální po osázení akva.
Dík za radu.
No tak ty zářivky budou těžce za zenitem. Zkus je vyměnit, ale jak Ti radí afc, tak postupně. Pokud je změna světla moc prudká, rozjedou se tam řasy. A ze začátku ani nemusíš přidávat ty reflektory. Žádné prudké změny.
To topítko opravdu nebude mít vliv. Já je mám taky zarostlé mezi kytkama. Ono není horké, má sotva vyšší teplotu než ta voda, spíš úplně tu samou.
Co ten filtr? Píšeš, že má moc velký proud ... není to nějaké honítko vody jako třeba vnitřní Atman?
Zkus založit pořádný profil akvária a pečlivě tam popiš, co v akva máš a co s ním děláš, ať nemusíme tápat.
Zářivky určitě vyměn,ale ne najednou.
Vodni kamen na zarivkach otri hadrem navlhcenym v octu, ale asi bych tu stovku do vymeny investoval.
Pokud mas alespon mirne proudeni v akvariu, kytky teplo od topitka neovlivni, pokud teda nevaris rybi polivku
kryt ma vyrobne oznacenie s datumom 6.9.2015 a tie trubice su urcite od vyroby este. Su uz aj dost zanesene tak zvazim tu vymenu kedze miestami je nanich biely pivlak (pocitam ze vodny kamen). Ked zavriem kryt tak je to celkom v pohode a svetlo mi pride dostatocne. Zajtra zmenim profilovku akva tak zhodnotite.
Zaujima ma este ci moze ohrievac ovplyvnovat rast rastlin. Teda ak je v blizkosti rastliny. Mam ho na jednej strane a teplomer na druhej. Je lepsie dat ho mimo nejake centimetre napr. 10cm a dalej. Je tam tusim len 25w
Pokud má zářivka 60 cm, tak máš vyhráno. Je to standardní rozměr pro T8, což znamená, že jednak jsou ty trubice lehce k dostání, a jednak jsou velmi levné, cca kolem 50 Kč.
Jestli je ten kryt nový, tak si je tam zatím nech a vyměň je časem. Ty Anuby nejsou na světlo náročné.
Bílá barva a hliníkové reflektory jsou nesrovnatelné věci. Reflektory jsou jednoznačně super věc
Tak ten kryt je od výroby biely od spodu, takže vela som čítal a su velke polemiky či je lepšia klasicka biela alebo reflektor ktorý skor smeruje svetlo. Biela vraj lepšie rozraža svetlo ale to neriešim. Odlepim resp. odlomim tie reflektory a hotovo.
NA žiarivkach popis nieje či su T5 alebo T8 dokonca ani svetlo nema popis ale podla označenia som našiel toto:
Müller & Pfleger MP Einbauleuchte 80/2, T8, 2x18 W,
dlžka trubice odhadom je 60cm (nechcem to rozoberať)
Ano, pokud je to nedostatkem železa, tak po přidání se listy spraví. Ale nebude to hned.
Reflektory se dají koupit zvlášť, nebo se dá kryt za zářivkami podlepit zrcadlovou fólií.
Pokud je ještě někde vidět popisky, zkus najít, kolik mají wattů, a změřit délku trubice. Také typ (T8, nebo T5, liší se průměrem 26 a 16 mm). Od těchto parametrů se dá odpíchnout a zjistit, jestli tam máš speciálku nebo klasickou třípásmovou trubici.
Tak ja pocitam ze su este od vyroby sucastou krytu akva kyore mam v popise nakolko ich ani neviem najst na nete len na nemeckych strankach aj to okrajovo.
Neviem sa nikde docitat o ich spektre a vyuziti aj ked je na nich jasne napisane for aquarium.
Ak pridam zelezo zlepsi sa aj kvalita uz bielych listov?
Skusim tu zajtra este napisat ake presne svetlo mam a ci sa tam daju dat aj ine pripadne vyko enjsie trubice.
Reflektory by som aj mal zo satreho krytu cierneho ktore som dostal k akva kde zhorel zdroj ale neviem vi je to nalepene uz som to skusal a asi tie reflektory skor pokrivym ako odtrhnem fakt neviem ako su uchytene.
Truly, ty nové bledé listy jsou téměř jistě nedostatkem železa. Zkus ho nějakou dobu přidávat a uvidíš sám. V tom je ta krása, vyzkoušet to
Pokud máš ty speciální trubce nové, nech si je. Ony stejně brzo půjdou do háje, buď prdnou, nebo začnou málo svítit. A pak, pokud Ti to rozteč patic dovolí, kup si obyč zářivky. Pokud chceš světlo zlepšit, kup si k nim ještě kvalitní reflektor.
nejen vyextrahovaný chlorofyl, ale i živá rostlina je obvykle zelená
víc než zeleného světla odráží už jen IR, jak ví každý, kdo někdy fotil v IR spektru
PS: nikde jsem netvrdil, že rostlina nedokáže využít žádné zelené světlo, tedy není potřeba mi to vyvracet. Ale využívá ho hůř než modré a červené, prostě proto, že jí velká část uteče (což se projevuje tím, že je kytka zelená, netřeba nic složitě měřit). Naopak člověk vidí i červené a modré světlo, ale prostě zelené vidí lépe. U kytek zelená -, u člověka +, výsledný rozdíl je značný. Proto člověk vidí červenomodré světlo jako slabší než bílé zatímco kytka jako silnější. Lumeny jsou kalibrované na člověka. Takže ani pohledem, ani přečtením hodnoty v lumenech, nelze zjistit, jak moc je užitečné světlo pro rostlinu. Stejně tak jsem nikde netvrdil, že je v akvaristice vhodné svítit červenomodře (opět není potřeba vyvracet), například proto, že se do toho akvária člověk občas kouká a proto, že tam plavou ryby - ovšem tam, kde jde o energetickou efektivitu a s tím spojené finance, se to často dělá.
Dovolím si tady trochu (ve vší zdvořilosti) oponovat. V učebnicích se často uvádí graf
absorpčního spektra chlorofylu, ale neuvádí se už tzv.
akční spektrum fotosyntézy (tj. kvantum energie, které rostlina nakonec z různých barevných spekter dokáže získat).
Mylná představa o tom, že chlorofyl nedokáže absorbovat zelené světlo vycházela z absorpčního spektra chlorofylu, které se zjišťovalo tak, že byl chlorofyl vyextrahován z listů, uložen do organického rozpouštědla (např. acetonu), a následně u něj byla spektrofotometrem změřena absorpce světla o různých vlnových délkách. Absorpční spektrum chlorofylu skutečně ukazuje, že chlorofyl dokáže ve zkumavce absorbovat jen asi 2-3% zeleného světla. Proto je křivka u vlnové délky 500-600 nm (= zelené spektrum) prakticky plochá. A právě na základě tohoto izolovaného laboratorního pokusu se často v učebnicích, populárních akvaristických publikacích i jiných materiálech uvádělo, že rostliny nejsou schopné zelené světlo prakticky vůbec zužitkovat. V praxi se však tyto závěry ukázaly jako mylné.
Chlorofyl v rostlinném listu dokáže absorbovat zelené světlo mnohem efektivněji, než jak naznačuje jeho absorpční spektrum. Jedním z důvodů je to, že i když je efektivita absorpce zeleného světla sama o sobě poměrně nízká, zelené světlo je v listu v mnohem větší míře odráženo (od buňky k buňce), díky čemuž má mnohem více šancí být nakonec absorbováno. Jinými slovy, kdyby na chlorofyl dopadlo stejné kvantum světla ve všech spektrech a žádné spektrum by se neodrazilo, byla by absorpce zeleného světla nízká. Jenže zatímco jiná spektra se tak neodráží, zelené světlo dopadne na chloropyl, který jeho malou část absorbuje a větší část odrazí, ale tato větší část se z větší části odrazí (ve složité struktuře listu) zase zpět na jiný chlorofyl, a tak dále, až se ve finále z toho původního kvanta zeleného světla absorbuje třeba 50% (někdy i víc). Takže i když je přirozená efektivita absorpce světla na chlorofylu poměrně nízká, díky opakovaným odrazům se ve finále na chlorofylu absorbuje kolem 50% zeleného světla.
Na základě výše uvedeného si myslím, že různá spektra barev jsou sice pro rostliny důležitá, ale důležitější je intenzita. To znamená, že pokud budu na rostliny svítit klasickým bílým světlem, není tak důležité, jestli bude poměr mezi modrým, zeleným a červeným spektrem 25:50:25% nebo 40:20:40%. Mnohem důležitější je, aby rostliny z dodaného světla měly možnost získat dostatek energie, což lze docílit jen zajištěním dostatečné intenzity osvětlení v kombinaci s dostatečnou dobou osvitu (= dostatek světla po dostatečně dlouhou dobu).
Zdroj:
1)
cpl.usu.edu/…
2)
cpl.usu.edu/…
PS: Ve výše uvedených zdrojích je hezky vidět, jak vám vyroste salát i v případě, že na něj budete svítit jen jedním spektrem světla (zeleným, červeným nebo modrým). Různá spektra ale podporují u rostlin různé věci, například modré světlo působí kompaktnější růst, červené a zelené má za následek světlejší odstín listů, a zelené světlo má zase pozitivní vliv na vývoj kořenů.
Tak důkaz je v každé učebnici fyziologie rostlin, ale stačí prostá fyzikální úvaha. Proč jsou kytky zelené? Protože chlorofyl odráží zelené světlo. Pokud světlo odrazí, znamená, že ho nepoužije. Čiliže pokud místo zelené svítí tím okolo, kytka toho může využít více. Samozřejmě dá se to řešit detailněji nanometr po nanometru, ale princip je jednoduchý.
Člověk to má přesně naopak. A ta svítivost se měří vzhledem k lidskému oku. Tzn. je jasné, že mají měnší svítivost. Kdyby se to měřilo vůči kytkám, měly by vyšší svítivost. To je stejné jako když bude reproduktor hrát ultrazvuk, pro člověka může být neslyšný a pro netopýra nebo myš to může být kravál. Pokud to výrobce nezprasil a udělal to dobře, tak to musí fungovat. Nevím zda jsou dobře udělané konkrétní výrobky marketované pro akvaristiku, ale obecně modročervená světla, zářivky i led, specializovaná pro rostliny takto fungují a fungují dobře. Důkaz jsou různé pěstírny pod umělým světlem, kde se tato světla používají, třeba u pěstitelů marihuany, kterým jde o každý watt a každý užitečný foton.
To byste musel znát jejich spektrum a pak taky potřeby té které kytky, jinak to lze těžko posoudit. Možná mají správné vlnové délky posílené na úkor nepotřebných, ale možná taky ne a všechno je to jen marketingová lež. Nemám pro to důkaz, ale myslím si to druhé. Celkově prý mají při stejných wattech mnohem menší svítivost než obyčejné trubice, to jsem měl na mysli tím "málo svítí". Nevím, jestli je to pravda. Když hledám na netu, tak najdu třeba tohle:
T5 OSRAM HO 39 W 830: 85 cm, životnost 24 000 hodin, 3100 lumenů, cena 79 Kč
T8 HAGEN SunGlo 40 W: 105 cm, životnost 9 000 hodin, 3100 lumenů, cena 270 Kč
Lumeny jsou stejné, ale ta Sun Glo má 105 cm při stejných wattech. Pokud bych chtěl takovou, co se vejde do metrového krytu, měl bych jen 30 W a 2100 lumenů. SunGlo spíš trpí tím, že prostě nejsou T5.
Každopádně se nezdá, že by pod obyčejnými trubicemi kytky rostly špatně, tudíž to asi nemá cenu řešit
Jsou předražené a jdou rychle do háje, ale s tím "málo svítí" je to trošku složitější. Samozřejmě že málo svítí z pohledu člověka - protože svítí v barvách, které člověk vidí blbě, ale kytky dobře. Proto se zdají svítit málo. Pro kytky by ale měly svítit o to víc.
Pište si co chcete, šlo mi jen o princip. Někdo nakoukne do fóra, uvidí "šneci kytky nežerou", nepřečte si desítky okolních příspěvků, aby viděl souvislosti a bude zmatený jak Goro. O nic jiného než o precizní vyjadřování mi nešlo. Jestli jsem prudil, omlouvám se. Upřímně.
no nedalo mi to tak som si sadol na 30 minut k akva a samozrejme čo som zbadal?
Ano presne, albin naliste si to pere hore listom a cucá.
Takže moje zníženie chipsov po odlove predajných ancistrusov asi dostalo vedlajsie učinky. Takže pridam na krmive a uvidim. Možno to ma suvis aj s tým že sa plnia ikrami. Doteraz som takýto nájazd nemal. Stale odchadzali po jednom liste raz za čas ale stale to dorástlo novými a teraz za 3 dni 4 listy čo je už dosť
Jaksi tam chybí slovo žádní, že?
A tím tenhle nesmyslný ping-pong končím. Díky.
Kaira: "Tak ještě jednou: šneci ZDRAVÉ kytky nežerou."
Kaira: "Šneci zcela určitě nevykusují díry do zdravých listů."
Řekl bych, že všechny akvarijní speciálky stojí za prd, ale nemám vlastní zkušenost. Co jsem četl, tak speciální trubice jsou jednak předražené, jednak málo svítí a taky jdou rychle do háje. Já používám Osram T5 HO 8xx.
Nikdy jsem nikde nenapsala, že žádní šneci žádné zdravé listy nežerou, protože to pravda není. Ale tohle už je debata o ničem, jen chytání za slova.
A je tak těžké napsat například "v mém akváriu levatky a kružníci nikdy zdravé rostliny nežerou" namísto "žádní šneci žádné zdravé listy nikdy nežerou"? Upadly by vám klávesy? Takové všeobecné hlášky jen matou lidi, kteří s tím nemají vlastní zkušenost a přispívají k bludům a mýtům ohledně akvaristiky.
Přidat reakci
1 ...... [48] ...... 201
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 162860x