Co se to děje s rostlinami?

Jestli ti ujela ruka, je "jen asi 5 hodin" zatracene dlouha doba. Roztok slabe ruzovy, opravdu par zrnicek do litru.

Zdravím...v pátek jsem zasázel rostlinky do akva a už dneska pozoruju, že u spousty rostlinek začínají ve velkém sklovatět listy a ty se pak stáčejí (přechod mezi sklovitou částí listů a jeho normální částí je nahnědlý) Obávám se, jestli jsem to nepřehnal s hypermanganem (ale nechal jsem je tam jen asi 5 hodin), i když mi trošku ujela ruka

Pán bude asi znalec.
Škoda, že plete správné myšlenky s nesprávnými...
Doporučuji ty stránky brát s rezervou nebo alespoň neargumentovat bez znalosti věci vším, co je v nich napsáno.

www.pavlat-znalec.cz/…

to vypadá na nějakou ošklivou plíseň...

Co obstarává výživu rostlin? Přihnojujete něčím?
Jaké zářivky používáte a jak dlouho vám nad akva svítí?

A tady je lotus green.

Zdravim,
zajimalo by me co chybi mym rostlinam. Akva 240 l,zalozeno 2 roky, osvetleni 3x40W a CO2 nonstop pres kvasnicak. (1L lahev, 3g sus. kvasnic, hrnek cukru)

Nedavno koupeny Eustralis sp: nove listky jsou skoro az bile, strasne svetle.
Z hlizy Lotuse green mi vyrostlo nekolik listku a ty zacaly z niceho nic postupne sklovatet. To same se stalo z red lotusem a cely odesel.

Muze to byt zpusobeno tim, ze ve vode chybi nejaky prvek? Sem tam se v akva objevi zabi vlas. Akvarium je docela zarostle. Diky za reakce

ok,vzdy ked vidim nejaky odmumierajuci tak ho hned vyberiem

Můžete to zkusit nechat být; ono se to nějak vyvrbí.
Jen ty postižené listy co nejdříve odstraňujte.

A co mam robit? ci nic a oni sa spamatuju??? díky

Vypadá to tak.

Cital som tu v atlase a zistil som ze to je asi krypotokoryna choroba.Je mozne ze sa nahle zmenili podmienky lebo som menil trochu viac vody ako obvykle a namiesal som nove co2 takze ho bolo viac vo vode.Myslim si spravne ze je to kryptokoryna choroba???

Dobry den,dneska som si vsimol ze mi odumieraju listi na cryptocorynach (na starych,na mladych rastlinach nie)a na nymphaee.Ked som ich rukou vyberal tak som zistil ze maju taku mazlavu konzistenciu nieco ako (s prepacenim) sopel ,neviete aka je pricina rozpadu tych listov? info o nadrzi je v prezentacii

Ancistrus není býložravec ale všežravec. Dokáže list tak zplundrovat že z něj zbudou jen žilky.

Je možné, že by mi ancistrusi okusovali i anubiasy a kryptokoryny? Pokud je to okusování, tak mezi podezřelými jsou ancistrusi a šneci, rozumím-li dobře? Parmičky černopruhé, mečovky, neonky a rasbory můžu ze seznamu podezřelých škrtnout? Je možné, že okousané listy se pak rozpadají podobně jako ty moje? Zkusím tedy na noc přikrmonat ancistruse a vysbírat šneky? Jdu správným směrem? Na to přikrmování tady mám nejaké pastilky přímo pro ancistruse, tedy pro býložravý ryby. Snad to zabere. Máte-li někdo další radu nebo výhradu, dík předem.

mně dokrmování nepomohlo. Echináče stále trpěly, tak mě ancíci opustili a našli si jiný bejvák

Ancistrus je specialista na ožírání echinodorů. Dělá to jen přes noc. Dokrmovat třeba špenátovým protlakem + trochu na jemno nakrájené rybí masa.

podle mě za ty dírky můžou ti šneci. Zmenšila bych jejich počet tak že nebudeš překrmovat, aby na ně nic nezbylo a můžeš je ručně sbírat (neboj, vždycky tam ňákej zbyde). A ke kořenům echinodorů bych přidala jílové kuličky, je v nich i železo, rostlinky si vezmou co budou potřebovat a dlouho vydrží

Přesto že jsem prošel tuhle diskusi a další, nevím co by mohlo být příčinou, respektive nevím čím začít s řešením problému. Snad mi poradí někdo zkušený podle popisu a fotek. Moje rostlinky mají díravé listy, předevších Echinodory - objevují se díry. A to jak na mladých listech, tak i na přestárlých. Nejvíce se projevuje na Echinodoru ovalis, který má nejdříve flíčky, pak díry a nakonec se list obvykle úplně rozpadne. Ostatní dva echinodory amazonské mají občas tento problém s mladými listy a pak až s přestárlými, listy se ale nerozpadnou úplně. Dnes jsem zjistil, že mám díry i na listech anubiasu a kryptokoryny červené. Tyto díry mají přecejen trochu jiný charakter, jsou zřetelně ohraničené a nevedou (prozatím) k rozpadávání listů. Kde je příčina děr nevím. Jestli je to v chemii vody. Všechny hodnoty v normálu, možná trošku míň železa. Hnojím PMDD viceméně pravidelně. Hnojím i CO2 z petky nonstop. Nebo za to může rybí osádka - parmičky černopruhé (2x), ancistrusy (2x), mečovky (4x)? Neonky červené a Rasbory klínoskvrné snad ne. A nebo jsou příčinou šneci, kterých mám po akvárku vic než 30ks? Osvětlení 2x15W, výška akva 40 cm, objem 70l. Moc dík za radu i krytickou, jsem začátečník. Další fotky děravých listů viz moje prezentace.

malinko jí povytáhni, je hrozně hluboko podle mě

rybicky.net/rady/clanek/438

Rostlina mění emerzní listy za submerzní..postupně jí uhnijou listy, které měla když jste ji zakoupil a narostou nové už přizpusobené vodnímu životu.

Zdravím, jsem začátečník a chtěl bych se zeptat, jestli neví někdo, proč mi uhnívají listy.
Zde přidávám fotky listů kytek. Osvětlení mám Sun Glo sluneční 15 W, 45 cm (101-1590) na 30l vody.
yfrog.com/…
yfrog.com/…

...Samozřejmě bych se ráda obešla bez CO2 a různých "kravinek" navíc, ale zřejmě to nejde. Aspoň mi teda nikdo nic takovýho neporadil...
Jak na to bez CO2 a různých "kravinek" vám poradil Kyknos.
Je na vás, jakou cestu zvolíte.

Jo, ale já si nemyslím, že by se trápily. Rostou celkem dobře, ale trápí mě ty řasy a prostě jim "něco" chybí...

Samozřejmě, že to jde, ale člověk se musí trochu snažit. Lepší rostliny přesadit, než je trápit v kamenech.

Takže... štěrk jsem změřila a jsou tam kamínky od 3mm do asi 1,5cm.... mno, reklamovat ho už nepudu a měnit ho taky nebudu, jak sem už napsala, kytky už jsou zakořeněné. Takže jsem ho trochu odebrala a dosypala jemnějším a odkalováním se to trochu promíchá. Plovoucí kytky dávat nebudu kvůli světlu a taky proto, že se mi tam nevejdou. Mám tam kryt... Takže jsem zkusila zapojit burčák, ale moc to teda nebublá, zřejmě proto, že je momentálně zima... Uvidíme, co to udělá. Samozřejmě bych se ráda obešla bez CO2 a různých "kravinek" navíc, ale zřejmě to nejde. Aspoň mi teda nikdo nic takovýho neporadil.

...Sid jednak zapomíná na alelopatii (kterou vytrvale popírá) a především mluví o nádrži bez výživného dna. V nádrži s výživným dnem rostliny nejsou závislé na čerpání živin z vodního sloupce...
Jistě jste nečetl mé starší příspěvky na toto téma, jinak byste si musel povšimnout, že existenci alelopatie u rostlin využívaných v akvaristice nepopírám. A musel byste také zaregistrovat, že opakovaně zmiňuji i schopnost těchto rostlin bránit se řasám pomocí přírodních algicidů. Takže buďte tak laskav - chcete-li mi něco vytýkat, nejprve si zjistěte můj názor na věc a neargumentujte smyšlenkami.
Co se týče již zmíněné alelopatie, připomínám, že v tomto směru jsou poznatky dosud velmi sporé, a přisuzovat tyto vlastnosti paušálně všem akvakytkám bez relevantních důkazů je přinejmenším bláhové. (Zjistit si výčet rostlin, u nichž byla tato vlastnost prokázána, pro vás jistě nebude problém.)
Co se týče čerpání živin ze dna:
Kdybyste vycházel ze znalosti mých postojů k dané problematice, neuniklo by vám, že na dotaz, jak postupovat při zakládání rostlinného akva, standardně začínám odpověď tak, že základem je úživné dno. (Zbytek si dohledejte, pokud vás zajímají detaily.)
Ovšem debata v tomto vlákně se podle mého názoru nevede o nádrži s výživným substrátem na dně, že ano?!
Rostlinám kořenícím do substrátu kořeny samozřejmě neslouží jen k uchycení v něm, ale i k čerpání živin z něj. Dokonce řada z nich dává přednost čerpání některých živin právě kořeny před jejich čerpání nadzemními částmi, i když jsou tyto ve vodním sloupci obsaženy. Platí to ale i naopak! Rostliny přednostně čerpají některé živiny z vody, přestože jsou obsaženy i v substrátu.
Pokud připustím, že bude fungovat rostlinné akva na "vašich principech" - tedy s minimem živin ve vodním sloupci a živinami dobře zásobeným dnem, pak si troufnu tvrdit, že nikdy nebude vodní sloupec natolik na živiny chudý, aby se v něm nedařilo nějakému druhu řas. A naopak - i v dobře živinami zásobeném vodním sloupci se nemusí řasám vůbec dařit, jak už jsem zmiňoval v souvislosti s intenzivním hnojením do vodního sloupce u rostlinných a holandských akva.

Než nasadíte ty rychleji rostoucí rostliny, není od věci si změřit hodnoty dusičnanů, fosforu, případně pokud máte tu možnost tak i železa a draslíku...Příčinou růstu řas je povětšinou špatný poměr základních živin (mluvím zde o NO3,K,P,Fe,Mg a C-tedy CO2 a posléze i světlu) ne přehnojení či naopak nedostatek živin, jak se často tvrdí. V případě dobrého poměru živin, světla a podmínek v nádrži rostou rostliny bez řas i při nízké koncentraci živin, s jediným rozdílem-pomaleji(samozřejmě koncentrace nesmí spadnou na hodnoty, kdy rostliny nebudou mít z čeho "stavět")...Celý princip je pak prostě o hledání rovnováhy, po dvou týdnech od zasazení těch rychle rostoucích rostlin je dobré opět změřit hodnoty živin ve vodě a už uvidíte, co rostliny spotřebovaly, co naopak přebývá, když to neukáží testy, dají to na sobě vědět samy rostliny...A cesta k tomu čím správně přihnojit je pak již otevřená.

Alelopatie u vodních rostlin téměř prokázaná není. A když, tak v měřítku, které se akvárií netýká. I když je tomu v např. "Ecology of the planted aquarium" věnovaná dlouhá kapitola, akvaristů se netýká. Pokud se akvárií něco takového týká, tak odčerpání živin jednou rostlinou rostlinám druhým. A to se může stát při neměnění vody.

Zdravé kytky při optimálních podmínkách jsou méně jedovaté a to by bylo v rozporu s tvrzením, že kytky v akváriích při optimálních podmínkách pro jejich růst omezují řasy nebo jiné rostliny pomocí alelopatie. Mnohem více by je totiž potlačovali, kdyby rostly ve špatných podmínkách. Vyplatilo by se jim totiž do tvorby těchto látek investovat.

Já si myslím, že pokud je sebevýživnější dno, kytky berou část živin i z vodního sloupce. Transport živin je tak pro kytku energeticky méně náročný, než pokud transportují všechny živiny jenom z kořenů.

Ne, Sid jednak zapomíná na alelopatii (kterou vytrvale popírá) a především mluví o nádrži bez výživného dna. V nádrži s výživným dnem rostliny nejsou závislé na čerpání živin z vodního sloupce.

takže pokud si dám "proti řasám " rychlerostoucí rostliny,které mě budou z nádrže odčerpávat živiny rychleji,kterých je nadbytek(tvorba řasy),musím zároveň hlídat to ,aby jich neodčeraply příliš mnoho,to by jich byl zase nedostatek (tvorba řasy),takže to tak jak tak musím hlídat,jen s tím rozdílem ,že pokud přidávám CO2 tak celý tento proces urychlím a to měla být pointa příběhu.....

...takže pokud tomu dobře rozumím, čím rychleji rostlina roste tím více odčerpává živin a tím méně zbývá na řasu, která potom nemá z čeho růst...
Jak píše Johan, takto to nefunguje. Ve standardně provozovaných rostlinných nebo holandských nádržích díky hnojení nikdy neklesne koncentrace živin ve vodním sloupci natolik, aby tzv. "nezbylo" na řasy. (Už proto, že řasy - jako jednodušší organismy - si naopak vystačí s nižšími koncentracemi živin, než vyžadují jejich konkurenti - vyšší rostliny.) Přesto takové nádrže řasy nesužují. A pokud se objeví, zhusta jde o známku právě poklesu živin pod "kritickou" mez.

Mě ste se sice na názor neptal, ale i přesto vám budu muset trošku zamotat hlavu. Nevím co Kyknos myslel těmi živinami, když podle něj obsah dušičnanů růst řas neovlivňuje, ale pokud živiny příliš snížíte, řasy se objeví spíš, než když jich budete mít hodně (mluvím např. o dusičnanech). Akvárium je vždy o rovnováze a tu se musíte snažit najít. Spousta lidí má spoustu různých způsobů starání se o akvárium (i protichůdných) a všechny můžou fungovat. V zásadě, pokud máte rostliny, je nejlepší obrana proti řasám zdárný růst těchto rostlin.

takže pokud tomu dobře rozumím, čím rychleji rostlina roste tím více odčerpává živin a tím méně zbývá na řasu ,která potom nemá z čeho růst.škoda že mě takhle neodpověděl kyknos.

Rychlý růst - rychlý odběr živin pro řasu

proč zrovna rychlerostoucí rostlin

Tak jak jsem psal, bohaté dno místo hnojení do vodního sloupce, rychlerostoucí vynořené rostliny, přiměřené osvětlení, mírný pohyb vody v nádrži a hlavně nechat kytky růst a moc je nerušit neustálým se rýpáním v akváriu .

oprava nevyskytovaly......ještě spím.

děkuji za odpověd ohledně ruduchy a zelené vláknité řasy,jaké by jste navrhoval řešení,aby se tyto řasy v akváriu nevyskytovali.

Hehe, chtěl bych tě u toho vidět jak to motáš na špejli . By sis musel vzít tak násadu od koštěte a moc by ti toho v akváriu nezbylo. Jinak ta řasa vypadala celkem dekorativně.

Rostliny mají možnost čerpat živiny mimo vodní sloupec (ze dna, vzduchu) - to je kámen úrazu řas. Pokud je nedostatek živin ve vodě, ale dostatek ve dně. řasy mají smůlu. To je důvod proč je písečné dno (obecně dno nevázající živiny) pro rostlinné akvárium nevhodné - daleko lepší je bohaté dno, at už s hlínou ze zahrádky nebo s aquasoil od ady.

Nejlepší kontrolu řas lze dosáhnout v nádržích s bohatým dnem a množstvím roslin nad hladinou, ideálně kořenících rostlin vyrůstajících nad hladinu (a vypadá to pěkně, jen musí být nad akváriem dost místa).

Stačí takto?
A co tedy myslíte těmi živinami?
Napište si, které údaje chcete vědět...

To budeš muset s argumenty přitlačit. Fotka na které není nic vidět, bez podrobných údajů, je k ničemu.

(já se neptám na řešení co by mě pomohlo. To sem si dávno vyřešil. Na nějakých fotkách je i datum a jsou to rok a půl staré fotky. Jen oponuju tvrzení, že zelená řasa a ruducha jsou zapříčiněné "dostatek živin dostupných pro řasy a nedostatek přirozených algicidů produkovaných rostlinami")

vlaknita rasa? ta spejli a namotavat, ma skoro stejny naroky jako rostliny..... takze mozna SAE ci mozna japoniky (to se hodlam overit)

Trochu fantazie. Jsou to řasy. (krom toho ste se ptal "Jak zarostlá, čím? Ukaž mi tu nádrž.", tak sem radši ukázal fotku, než sáhodlouhý popis=))Mezi Limnophilou a nízkým pařezem s řasokoulí je jakoby zelený "opar, flek či co..". To je žabí vlas. Až si toho všimnete, uvidíte ho po celé zadní stěně.
Zde to je trochu vidět. rybicky.net/nadrz/4818/44.jpg