Co se to děje s rostlinami?

tady je to i krásně vidět , vlevo dole echináč - nové listy uprostřed růžice- málo živin -jsou světlé , staré listy venkovní jsou daleko zelenější ... rybicky.net/fotogalerie.php…

Koukám i k Vám do prezentace , ten vybledlý echináč vlevo , mám to to samé , co jsem vyměnil staré dno za nové , chudší živin , listy rostou takto viditelně žilkované , starší byly krásně zelené , a právě ten anubias - roste na kořenu , živiny tedy přijímá z vodního sloupce , kde živin bude poskromnu ...

Tak i anubias potřebuje nějaké živiny,ale méně než většina ostatních rostlin.Mě to taky svádí k chybějícímu některému prvku ve výživě.Že by tohle dokázaly krevetky...to asi ne.

Takovéto díry v listech jsem míval i v akvárcích kde krevetky nikdy nebyly , naopak ted v akvárku kde krevetky jsou , žádné díry v listech nepozoruji , zásobní substrát který máte ve dně , není nevyčerpatelný , takže je docela dost možné už v něm nějaký prvek chybí , a proto ty listy vypadají tak jak vypadají , osobně bych se zaměřil na železo pokud máte jak změřit , když ne železo tam N a K , je to jen můj názor , třeba se někdo ještě vyjádří , viditelné žilkování na anubiasu , mezi žilkami světlé místa - ukazují na nedostatek některých živin , krevetky a díry v listech nemohu posoudit , nikdy jsem o tomto neslyšel

sem si říkal, že by anubiasu chyběly živiny

Pod kamínkovým dnem mám od loňského října speciální zakoupený substrát pro akva rostliny. Navíc, anubias roste na kořenu a tento problém mají všechny rostliny. Spíše se přikláním ke žravým krevetkám. Snad by mohlo pomoci více zeleného žrádla pro ně. Děkuju vám za pomoc!

vzhledem k tomu, že vidím na listu krevetku, tak mě to taky takhle hoblovaly. Na tý druhý fotce je to evidentní.

Podle vybarvení listů , viditelného žilkování , bych to tipoval na nedostatek živin , zkuste si prostudovat maniakva.sweb.cz/… ,
pro začátek bych vyhnojil dno , třeba jílové kuličky bivoj

A ještě jedna fotka

Prosím o pomoc. Na listech anubiasu, který doposud krásně prosperoval, se začali objevovat hnědé tečky, později dírky. Toto se děje i na mladších listech a dalších rotlinách. Viz foto. Mohou to způsobit okružáci či nově pořízené Neritiny zebriny? Děkuji za radu!

jestli je nově založeno,tak není třeba hned extra zvyšovat,řasa příjde a zas odejde,chce to trpělivost a když zvyšovat,tak pěkně postupně i s intervalem svicení a ne hned tam prdnout max světla co můžu a svítit 12hodin

Díky. No možná to bude tím, že jsem přestal svítit ledkama a nebo tím, že akva je prakticky nově založeno. Začnu teda tím, že zvýším osvětlení..

Hnědá.

Protoze na nich roste rasa?

Ahoj. Můžete mi poradit prosím, proč ty listy echinodoru po okrajích černají?? Děkuji

Blyxa v dobrých podmínkách mírně žloutne to není nic špatného. Dokáže být i červená. rybicky.net/forum/3609 Chtělo by to fotku.

NO3 mám cca na 20mg/l, dlouho jsem to neměřil tak na to raději mrknu jestli se náhodou nezvedla spotřeba.

Zaměřil bych se taky na dusičnany, aby jich nebylo málo.

Už přes tři měsíce hnojím Feroxem a od tý doby mi žloutnou listy u Blyxy japonici a Valisnerie torty, ostatní rostliny rostou pěkně. Mohlo by to být nedostatkem železa? Prý se to projevuje nejprve u rychlerostoucích rostlin. Doporučené dávkování u Feroxu je 3x týdně 5ml na 100l vody já dávkuju denně 2ml na cca 80l vody. Myslíte, že bych mohl zkusit dávkovat 3ml denně?

On s presnym urcenim nejake latky muze byt znacny problem. Mnoho sloucenin je za urcitych podminek znacne nestabilnich a tak kdyby se rostlina branila necim, co na povrchu listu vyprodukuje a to okamzite v prostredi kolem ni reaguje, pak by to nemusela byt vubec spatna obrana, ale tu latku by byl znacny problem vubec nejak odebrat a urcit driv nez nezreaguje na neco jineho. A pak by ani vymeny vody nemely na takovou obranu vliv.

Ale jen selske zamysleni na dost tenkem lede mych znalosti.

Raviolka napsala: Skoro mám dojem, že s překlady máš tolik práce, že nestíháš číst obsah, viď ?Možná ano. Nebo možná je to tak, že toho čtu tolik, že své poznatky upravuju podle novějších informací, na které při studiu narazím. Ale z tvých narážek mám spíše pocit, že kdykoli můžeš najít na druhém domnělou chybu, ihned na ni upozorníš. Proč? Abys vypadala lépe? Na tvých stránkách jsou také nepřesnosti. Také jsem se tě před časem ptal, kde jsi přišla na některé hodnoty, a neodpověděla jsi mi. Že bys to převzala z jiného zdroje, aniž bys pochopila, jak k tomu autor došel?

Marcel G napsal: Myslím, že je to proto, že vědcům se sice podařilo (v omezené míře) prokázat, že zkoumané rostliny vylučují nějaké látky, které potlačují růst některých řas, ale nikde jsem nenarazil na konkrétní sloučeninu, která by to měla na svědomí. Jinými slovy, co přesně za to potlačení růstu řas může, se zatím neví.
Teď koukám, že ten článek od Ole Pedersena zmiňuješ i na svých stránkách - pokud jsem dobře pochopila, že jsou tvoje? Skoro mám dojem, že s překlady máš tolik práce, že nestíháš číst obsah, viď ?

Dovolím si směrovat vaší pozornost na článek o alelopatii u vodních rostlin (a potenciálně v akváriu) od Ole Pedersena, který v překladu do slovenštiny najdete v 16. čísle časopisu Akvárium: klub.akva.sk/…
Je tam mimo jiné zmíněna jedna ta konkrétní sloučenina a taky spousta odkazů. Pravda, originál je 12 let starý, takže od té doby je dostupných zdrojů nepochybně daleko více.

P.S. Ještě abych to doplnila - mám i onu v článku zmiňovanou knihu od Diany Walstad Ecology of the planted aquarium. Taky zajímavé a celkem obsáhlé čtení, pokud vás tohle téma zajímá, a dost příkladů, tabulek, seznamů konkrétních látek.... Taky už staršího data, ale je to aspoň výtah dělaný pro potřeby akvaristů.

Spousta akvarijních rostlin v přírodě stonkovky, echinodory, kryptokoryny rostou ve větším či menším proudu, takže teorie že při výměně vody přijdou o nějakou obranou látku moc neobstojí.

ludvik napsal: Pokud je to prokázaný jev - proč už se to neprodává? Prodává se všelijakých kravin a tohle by fungovalo.Myslím, že je to proto, že vědcům se sice podařilo (v omezené míře) prokázat, že zkoumané rostliny vylučují nějaké látky, které potlačují růst některých řas, ale nikde jsem nenarazil na konkrétní sloučeninu, která by to měla na svědomí. Jinými slovy, co přesně za to potlačení růstu řas může, se zatím neví. Ví se jen, že to některé rostliny dokáží. Jak už na to narážel Johan, ono je extrémně složité zkoumat něco v přirozeném prostředí, takže většina pokusů se odehrává v laboratořích. V přirozeném prostředí totiž vstupuje do hry spousta dalších faktorů, a je pak těžké si být jistý, že za nějaký výsledek může právě tohle a ne něco jiného.

Johan napsal: Něco konkrétního? Stačí pohledat na ScienceDirect (narazil jsem na několik studií u následujících vodních rostlin: Myriophyllum spicatum, orobinec, okřehek menší, lekníny rodu Nuphar, nebo růžkatec), ale až budu mít v práci trochu víc času, tak sem pár odkazů hodím (nebo pošlu přes vzkazy).

Jinak alelopatie ve vodním prostředí je celkem dobře prokázaný jev Něco konkrétního? Zatím se mi podařilo zjistit informace pouze z pokusů prováděných in vitro (tj. působení výtažků rostlin v petričkách).

Pokud je to prokázaný jev - proč už se to neprodává? Prodává se všelijakých kravin a tohle by fungovalo.

Také je možné, že je to prostě mechanický důvod. Když list roste (což si myslím, že roste furt, dokud ho rostlina neobětuje), pořád se na buněčné úrovni trochu mění. A tím prostě brání v usazení té řasy.

Podle mě je to s tím výskytem řas na rostlinách nějak podobně, jako se šnekama, kteří taky uklízí rádoby zdravý listy, který jsou ovšem už na odpis, jenom se nám to jaksi neřeklo, nevypadá to tak. Mám z různých nádrží odsledovaný, že i v akváriu, kde je silnější výskyt řas, jsou tyto jenom na starších a načatých listech, zbytek je i v zařaseným akvu čistej jak zrcadlo. Já, na to, co zde prezentuješ, spíš z té odbornější stránky(díky moc za to) nahlížím spíš více po sedlácku. Ta možnost pozorovat různý nádrže, je děsně poučná a inspirativní.

vaaclav napsal: Co takhle obranyschopnost rostlin účinně se řasám bránit. Dobře rostoucí rostliny žádné řasy většinou nemají až na staré vysloužilé listy. Na tom podle mě také určitě něco bude. Mám k tomu nějaké PRO a PROTI na stránkách ( prirodni-akvarium.cz/… ). Jinak alelopatie ve vodním prostředí je celkem dobře prokázaný jev, ale je otázka, jestli se něco takového uplatňuje i v našich akváriích, protože častějšími výměnami vody bychom neustále tyto chemikálie ředili. Většina našich zásahů do akvária by tedy rostlinám spíše škodila (pokud jde o účinky těch alelochemikálií). Navíc aktivní uhlí by všechny tyto látky z vody odstranilo ... a jak byste potom vysvětlili, že s řasami nemají problémy ani lidé, kteří aktivní uhlí ve filtru používají? Tyto námitky jsou celkem opodstatněné. Lepší mi třeba připadá teorie, že by si mohly rostliny vytvářet na listech nějakou slabou ochrannou vrstvičku, která by mohla bránit uchycení a růstu jiných organismů (řas), přičemž pokud rostliny nejsou v dobré kondici, tento obranný mechanismum moc dobře nefunguje. Na druhou stranu jsem ale už viděl spoustu rostlin, které na pohled vypadaly velmi dobře a krásně rostly, ale přesto měly s řasami problémy. Jakoby někdy ten 'obranný mechanismus' rostlin prostě nestačil.

jednu časť susim prestrihať a jednu pretrhať uvidím co to spraví

pravda,teď mi trochu stagnuje jedna stonovka a hned se ji chytla řasa,ostatní frčí a jsou naprosto čisté

Vodní rostliny se musí nějakým způsobem bránit. Ty nad zemí to taky umí.

Uz mi tady bylo vyvraceno, ze rostliny produkuji nejake algicidy atp., ze to minimalne neni prokazano, ale nejak se asi fakt brani, protoze na krasne velke listy Echinodoru mi primo prazi LED a rasy na nich nevidim. Kdyz se neco ohledne ras objevi, je to z valne vetsiny na necem, cemu se vubec nechce.

Co takhle obranyschopnost rostlin účinně se řasám bránit. Dobře rostoucí rostliny žádné řasy většinou nemají až na staré vysloužilé listy.

ostříhat, ale ne vždy to funguje

Ideál je, nechat několik tzv. zdravejch snítek přichycenejch k tomu kořenu a on, když bude mít podmínky začne znovu obrážet.

v tom ti plne doverujem ja len ako ho mám pretrhať ? :S sak ho rozprplem a nič mi neostane neobjedia ho slimáci ? mám ich vela

a ako ?

To není drsné, to je praxí ověřené konání.

jde, ale nebude to fungovat

prečo hned tak drsno ? nejde to aj šetrnejšie ?

Otrhal bych skoro všechen a nechal jenom několik snítek.

Zhnedol mi mach popínajuci koren neviem co s ním .... mám dojem že mi zhnije ak to včas nezastavím ... prosím poradte mi

...Mám tedy světla málo, nebo moc? 2x54W blízko nad hladinou, cca 250l vody, průměrných 36cm výšky hladiny.
Výměny vody neflákám ... a stejně to otíci a clithoni nestíhají... A potom mě naštve jeden můj známý, který prohlásí "na co hnojit ... mám přeci ryby". Stačí mu CO2...

Pokud vaše akvárium aktuálně vypadá zhruba tak, jako na fotografii z poloviny ledna, pak bych si tipl, že máte světla spíš moc. A s tím hnojením to vidím (s ohledem na vlastnosti vstupní vody) podobně, jako váš známý.

Kolem 7 klidně může znamenat 6.8 Ta desetina a kousek může být rozkalibrování sondy. Když jsem ji nedávno kalibroval, měla rozdíl 1.4 na 4.
Zase tak dlouho to puštěné nemám (i když ... koukám, že už to jsou dva měsíce). Nechtělo se mi z nějakých 7.7 hned na 6.8.
A přeci jenom mám trochu strach to přehnat. Další snížení o kousek mám v plánu tento týden. A také se snažím to naštelovat tak, aby případná porucha ventilu či sondy mi neotrávila ryby. A to chvilku trvá, dělám to pomalounku.

Aha, děkuji za vysvětlení. Mě jen napadlo, že málokdo zná přesný objem vody v akváriu (zvlášť těch větších) a že by se ta doporučená koncentrace mohla lehce přestřelit. Z toho bych měla právě u hypermanganu strach.

Což pak o to, třeba já bych se do toho pustil hned. Jen je problém v tom, že doma si toho člověk kromě NO2,NO3,NH4, železa v nějakých specifických vazbách a fosforu moc nezměří. Právě charakter a množství těch organických sloučenin, které můžou mít na věci rozhodující vliv, se v domácích podmínkách určuje dost těžko. Vzhledem k tomu, že každá nádrž je jiná, těžko se taky bude nějaký stav reprodukovat. Odkdy jsem bojoval se sinicí, přemýšlím, jak by se to dalo studovat nějak systematicky a smysluplně.

lucie.aqua napsala: Proč hned lít manganistan do akvária...?Tento postup se používá nejen k tomu stanovení kvality vody, ale zároveň i k jejímu pročištění (přidáváním hypermanganu do akvária se v něm zoxidují prakticky všechny rozpuštěné organické látky). Kromě toho čím větší 'vzorek' vody, tím lepší (přesnější) výsledek.

Hele pH kolem 7. Taky jsem mival, ale ted mam 6.3 az 6.6 a prijde mi, ze rostlinam to vyhovuje mnohem lepe (nakonec obecne nejlepsi dostupnost zivin pro rostliny by mela byt nekde mezi pH 6.3 a 6.8).