Co se to děje s rostlinami?
Prosím o pomoc. Na listech anubiasu, který doposud krásně prosperoval, se začali objevovat hnědé tečky, později dírky. Toto se děje i na mladších listech a dalších rotlinách. Viz foto. Mohou to způsobit okružáci či nově pořízené Neritiny zebriny? Děkuji za radu!
Starší reakce
jestli je nově založeno,tak není třeba hned extra zvyšovat,řasa příjde a zas odejde,chce to trpělivost a když zvyšovat,tak pěkně postupně i s intervalem svicení a ne hned tam prdnout max světla co můžu a svítit 12hodin
Díky. No možná to bude tím, že jsem přestal svítit ledkama a nebo tím, že akva je prakticky nově založeno. Začnu teda tím, že zvýším osvětlení..
Protoze na nich roste rasa?
Ahoj. Můžete mi poradit prosím, proč ty listy echinodoru po okrajích černají?? Děkuji
Blyxa v dobrých podmínkách mírně žloutne to není nic špatného. Dokáže být i červená.
rybicky.net/forum/3609 Chtělo by to fotku.
NO3 mám cca na 20mg/l, dlouho jsem to neměřil tak na to raději mrknu jestli se náhodou nezvedla spotřeba.
Zaměřil bych se taky na dusičnany, aby jich nebylo málo.
On s presnym urcenim nejake latky muze byt znacny problem. Mnoho sloucenin je za urcitych podminek znacne nestabilnich a tak kdyby se rostlina branila necim, co na povrchu listu vyprodukuje a to okamzite v prostredi kolem ni reaguje, pak by to nemusela byt vubec spatna obrana, ale tu latku by byl znacny problem vubec nejak odebrat a urcit driv nez nezreaguje na neco jineho. A pak by ani vymeny vody nemely na takovou obranu vliv.
Ale jen selske zamysleni na dost tenkem lede mych znalosti.
Raviolka napsala: Skoro mám dojem, že s překlady máš tolik práce, že nestíháš číst obsah, viď ?Možná ano. Nebo možná je to tak, že toho čtu tolik, že své poznatky upravuju podle novějších informací, na které při studiu narazím. Ale z tvých narážek mám spíše pocit, že kdykoli můžeš najít na druhém domnělou chybu, ihned na ni upozorníš. Proč? Abys vypadala lépe? Na tvých stránkách jsou také nepřesnosti. Také jsem se tě před časem ptal, kde jsi přišla na některé hodnoty, a neodpověděla jsi mi. Že bys to převzala z jiného zdroje, aniž bys pochopila, jak k tomu autor došel?
Marcel G napsal: Myslím, že je to proto, že vědcům se sice podařilo (v omezené míře) prokázat, že zkoumané rostliny vylučují nějaké látky, které potlačují růst některých řas, ale nikde jsem nenarazil na konkrétní sloučeninu, která by to měla na svědomí. Jinými slovy, co přesně za to potlačení růstu řas může, se zatím neví.
Teď koukám, že ten článek od Ole Pedersena zmiňuješ i na svých stránkách - pokud jsem dobře pochopila, že jsou tvoje? Skoro mám dojem, že s překlady máš tolik práce, že nestíháš číst obsah, viď
?
Dovolím si směrovat vaší pozornost na článek o alelopatii u vodních rostlin (a potenciálně v akváriu) od Ole Pedersena, který v překladu do slovenštiny najdete v 16. čísle časopisu Akvárium:
klub.akva.sk/…
Je tam mimo jiné zmíněna jedna ta konkrétní sloučenina a taky spousta odkazů. Pravda, originál je 12 let starý, takže od té doby je dostupných zdrojů nepochybně daleko více.
P.S. Ještě abych to doplnila - mám i onu v článku zmiňovanou knihu od Diany Walstad Ecology of the planted aquarium. Taky zajímavé a celkem obsáhlé čtení, pokud vás tohle téma zajímá, a dost příkladů, tabulek, seznamů konkrétních látek.... Taky už staršího data, ale je to aspoň výtah dělaný pro potřeby akvaristů.
Spousta akvarijních rostlin v přírodě stonkovky, echinodory, kryptokoryny rostou ve větším či menším proudu, takže teorie že při výměně vody přijdou o nějakou obranou látku moc neobstojí.
ludvik napsal: Pokud je to prokázaný jev - proč už se to neprodává? Prodává se všelijakých kravin a tohle by fungovalo.Myslím, že je to proto, že vědcům se sice podařilo (v omezené míře) prokázat, že zkoumané rostliny vylučují nějaké látky, které potlačují růst některých řas, ale nikde jsem nenarazil na konkrétní sloučeninu, která by to měla na svědomí. Jinými slovy, co přesně za to potlačení růstu řas může, se zatím neví. Ví se jen, že to některé rostliny dokáží. Jak už na to narážel Johan, ono je extrémně složité zkoumat něco v přirozeném prostředí, takže většina pokusů se odehrává v laboratořích. V přirozeném prostředí totiž vstupuje do hry spousta dalších faktorů, a je pak těžké si být jistý, že za nějaký výsledek může právě tohle a ne něco jiného.
Johan napsal: Něco konkrétního? Stačí pohledat na ScienceDirect (narazil jsem na několik studií u následujících vodních rostlin: Myriophyllum spicatum, orobinec, okřehek menší, lekníny rodu Nuphar, nebo růžkatec), ale až budu mít v práci trochu víc času, tak sem pár odkazů hodím (nebo pošlu přes vzkazy).
Jinak alelopatie ve vodním prostředí je celkem dobře prokázaný jev Něco konkrétního? Zatím se mi podařilo zjistit informace pouze z pokusů prováděných in vitro (tj. působení výtažků rostlin v petričkách).
Pokud je to prokázaný jev - proč už se to neprodává? Prodává se všelijakých kravin a tohle by fungovalo.
Také je možné, že je to prostě mechanický důvod. Když list roste (což si myslím, že roste furt, dokud ho rostlina neobětuje), pořád se na buněčné úrovni trochu mění. A tím prostě brání v usazení té řasy.
Podle mě je to s tím výskytem řas na rostlinách nějak podobně, jako se šnekama, kteří taky uklízí rádoby zdravý listy, který jsou ovšem už na odpis, jenom se nám to jaksi neřeklo, nevypadá to tak. Mám z různých nádrží odsledovaný, že i v akváriu, kde je silnější výskyt řas, jsou tyto jenom na starších a načatých listech, zbytek je i v zařaseným akvu čistej jak zrcadlo. Já, na to, co zde prezentuješ, spíš z té odbornější stránky(díky moc za to) nahlížím spíš více po sedlácku. Ta možnost pozorovat různý nádrže, je děsně poučná a inspirativní.
vaaclav napsal: Co takhle obranyschopnost rostlin účinně se řasám bránit. Dobře rostoucí rostliny žádné řasy většinou nemají až na staré vysloužilé listy. Na tom podle mě také určitě něco bude. Mám k tomu nějaké PRO a PROTI na stránkách (
prirodni-akvarium.cz/… ). Jinak alelopatie ve vodním prostředí je celkem dobře prokázaný jev, ale je otázka, jestli se něco takového uplatňuje i v našich akváriích, protože častějšími výměnami vody bychom neustále tyto chemikálie ředili. Většina našich zásahů do akvária by tedy rostlinám spíše škodila (pokud jde o účinky těch alelochemikálií). Navíc aktivní uhlí by všechny tyto látky z vody odstranilo ... a jak byste potom vysvětlili, že s řasami nemají problémy ani lidé, kteří aktivní uhlí ve filtru používají? Tyto námitky jsou celkem opodstatněné. Lepší mi třeba připadá teorie, že by si mohly rostliny vytvářet na listech nějakou slabou ochrannou vrstvičku, která by mohla bránit uchycení a růstu jiných organismů (řas), přičemž pokud rostliny nejsou v dobré kondici, tento obranný mechanismum moc dobře nefunguje. Na druhou stranu jsem ale už viděl spoustu rostlin, které na pohled vypadaly velmi dobře a krásně rostly, ale přesto měly s řasami problémy. Jakoby někdy ten 'obranný mechanismus' rostlin prostě nestačil.
jednu časť susim prestrihať a jednu pretrhať uvidím co to spraví
pravda,teď mi trochu stagnuje jedna stonovka a hned se ji chytla řasa,ostatní frčí a jsou naprosto čisté
Vodní rostliny se musí nějakým způsobem bránit. Ty nad zemí to taky umí.
Uz mi tady bylo vyvraceno, ze rostliny produkuji nejake algicidy atp., ze to minimalne neni prokazano, ale nejak se asi fakt brani, protoze na krasne velke listy Echinodoru mi primo prazi LED a rasy na nich nevidim. Kdyz se neco ohledne ras objevi, je to z valne vetsiny na necem, cemu se vubec nechce.
Co takhle obranyschopnost rostlin účinně se řasám bránit. Dobře rostoucí rostliny žádné řasy většinou nemají až na staré vysloužilé listy.
ostříhat, ale ne vždy to funguje
Ideál je, nechat několik tzv. zdravejch snítek přichycenejch k tomu kořenu a on, když bude mít podmínky začne znovu obrážet.
v tom ti plne doverujem ja len ako ho mám pretrhať ? :S sak ho rozprplem a nič mi neostane neobjedia ho slimáci ? mám ich vela
To není drsné, to je praxí ověřené konání.
jde, ale nebude to fungovat
prečo hned tak drsno ? nejde to aj šetrnejšie ?
Otrhal bych skoro všechen a nechal jenom několik snítek.
Zhnedol mi mach popínajuci koren neviem co s ním .... mám dojem že mi zhnije ak to včas nezastavím ... prosím poradte mi
...Mám tedy světla málo, nebo moc? 2x54W blízko nad hladinou, cca 250l vody, průměrných 36cm výšky hladiny.
Výměny vody neflákám ... a stejně to otíci a clithoni nestíhají... A potom mě naštve jeden můj známý, který prohlásí "na co hnojit ... mám přeci ryby". Stačí mu CO2...
Pokud vaše akvárium aktuálně vypadá zhruba tak, jako na fotografii z poloviny ledna, pak bych si tipl, že máte světla spíš moc. A s tím hnojením to vidím (s ohledem na vlastnosti vstupní vody) podobně, jako váš známý.
Kolem 7 klidně může znamenat 6.8
Ta desetina a kousek může být rozkalibrování sondy. Když jsem ji nedávno kalibroval, měla rozdíl 1.4 na 4.
Zase tak dlouho to puštěné nemám (i když ... koukám, že už to jsou dva měsíce). Nechtělo se mi z nějakých 7.7 hned na 6.8.
A přeci jenom mám trochu strach to přehnat. Další snížení o kousek mám v plánu tento týden. A také se snažím to naštelovat tak, aby případná porucha ventilu či sondy mi neotrávila ryby. A to chvilku trvá, dělám to pomalounku.
Aha, děkuji za vysvětlení. Mě jen napadlo, že málokdo zná přesný objem vody v akváriu (zvlášť těch větších) a že by se ta doporučená koncentrace mohla lehce přestřelit. Z toho bych měla právě u hypermanganu strach.
Což pak o to, třeba já bych se do toho pustil hned. Jen je problém v tom, že doma si toho člověk kromě NO2,NO3,NH4, železa v nějakých specifických vazbách a fosforu moc nezměří. Právě charakter a množství těch organických sloučenin, které můžou mít na věci rozhodující vliv, se v domácích podmínkách určuje dost těžko. Vzhledem k tomu, že každá nádrž je jiná, těžko se taky bude nějaký stav reprodukovat. Odkdy jsem bojoval se sinicí, přemýšlím, jak by se to dalo studovat nějak systematicky a smysluplně.
lucie.aqua napsala: Proč hned lít manganistan do akvária...?Tento postup se používá nejen k tomu stanovení kvality vody, ale zároveň i k jejímu pročištění (přidáváním hypermanganu do akvária se v něm zoxidují prakticky všechny rozpuštěné organické látky). Kromě toho čím větší 'vzorek' vody, tím lepší (přesnější) výsledek.
Hele pH kolem 7. Taky jsem mival, ale ted mam 6.3 az 6.6 a prijde mi, ze rostlinam to vyhovuje mnohem lepe (nakonec obecne nejlepsi dostupnost zivin pro rostliny by mela byt nekde mezi pH 6.3 a 6.8).
Já vím, že to mnohdy není jednoduché. Chtělo by to prostě více akvaristů s vědeckým duchem (a penězi, protože časté testování a zkoumání bohužel také něco stojí), a méně akvaristů, kteří o tom jen diskutují. Dokud se budeme spoléhat jen na názory, tak se asi moc daleko nepohneme. No, aspoň za sebe můžu říct, že se snažím zkoumat, co jde (nebo aspoň dávat dohromady informace, které by mohly pomoct), ale jde to pomalu.
To je zajímavé, jen si myslím, že tento test s hypermanganem by šel bezpečněji provést odděleně třeba v kádince popř. nějaké sklenici. Proč hned lít manganistan do akvária...?
Nijak jsem to neověřoval, ale tipl bych si, že Ratajův test na org.znečištění není nic jiného, než roztok manganistanu draselného = hypermangan, který se používá ke zjednodušenému stanovení ChSK (chemické spotřeby kyslíku) => viz
cs.wikipedia.org/… . Hypermangan se v akvaristice používá už hezkou řádku let jako indikátor kvality vody: Obecně se doporučuje vypnout filtr a nalít do akvária opatrně roztok hypermanganu tak, aby po přidané dávce byla jeho koncentrace v akváriu 2 mg/L. Pokud bude mít akvarijní voda i po 4 hodinách růžové nebo světle fialové zabarvení, tak by měla být kvalita vody vynikající. Pokud se ale voda v akváriu po méně než čtyřech hodinách zabarví do žluta nebo dokonce do hněda, tak je kvalita vody špatná (přičemž čím rychleji přejde barva vody do hněda a čím tmavší odstín hnědé bude mít, tím větší je organické znečištění vody). V takovém případě je možné po těch čtyřech hodinách přidat do vody další dávku hypermanganu, a pokračovat, dokud nezůstane voda i po 4 hodinách od přidání dávky růžová. Tímto postupem je tedy možné zoxidovat organické látky v akvarijní vodě a vodu "pročistit".
POZOR: Pro některé citlivé druhy živočichů nemusí být koncentrace 2 mg/L bezpečná !
Podrobnější informace (v angličtině) najdete třeba zde:
web.archive.org/… .
Jsem si jenom povzdechl ... to co píšeš samozřejmě vím. Tedy až na to, že Barr už zase má rád čpavek ... Ale uznávám teorii Occamovy břitvy, nejjednodušší řešení je obvykle správné. Spóra je blbá, musí mít něco co jí řekne "jsi správně". A že by to byla nějaká šíleně složitá kombinace tisíce různých faktorů je nepravděpodobné. Problém spíš je, že ne všechny řasy na tom budou úplně stejně ...
Mám rád šneky, mám rád otíky. Nemám rád sterilní akvária. Ale jakousi kontrolu nad řasami bych rád někdy dokázal. Zvlášť některé jsou prostě hnusné.
Problém se mnou je také ten, že chci krásné rostliny ... ale ne obden zahradničit. Dělá mi to trochu problémy fyzicky.
Souvislosti podle ostatních akvárií si dohromady nedám. A to přesně z těch důvodů, co píšeš. Je jich prostě moc. A informace o akváriích nedostatečné a nepřesné.
mám taky vypozorované, že např. ruduchy, apod. hlavně jedou na organickém znečištění. Chci se proto zeptat nakolik lze věřit testu CHSK od Rataje? Většinou mi to ale potvrdí.
Jsou akvaristi, kterým řasy nevadí, a ti by asi řekli, že si s tím příliš lámeš hlavu. Já osobně mám třeba rád, když jsou akvárka čistá a spíše silněji osvětlená, aby v nich vynikla krása rostlin. Kromě toho upřednostňuju rostliny před rybami (více rostlin, méně ryb). Touhle cestou (zatím) kráčím. Záleží tedy čistě na tobě, jaké akvárko chceš mít. O teorii akvaristů ohledně přímé souvislosti amoniaku s přemnožením řas vím, a pokud vím, tak jeden z jejích hlavním propagátorů (Tom Barr) nedávno sám přiznal, že už v tom souvislost nevidí. Já jsem nespoléhal na Toma Barra a ptal jsem se na to přímo některých vědců (algologů), a ti mi samozřejmě tvrdili, že amoniak je prostě jen další živina, kterou řasy samozřejmě s chutí využijí, ale o tom, že by byl nějakým spouštěčem řas, nic nevědí. Řasy podle nich potřebují prostě světlo, živiny, trochu zabordelené místečko k životu a čas. Pokud jde o CO2, tak když jsem těm vědcům říkal, že přidáváme do akvária CO2, tak se docela divili, že nemáme mnohem větší problémy s řasami, protože v přírodních systémech bývá obvykle CO2 limitním prvkem, a i tak se tam mohou řasy bez problémů přemnožit. V našich akváriích mají tedy prakticky všechny předpoklady k úspěšnému přemnožení. Důležitým poznatkem pro mě ale bylo třeba to, že když si vědci kultivují řasy (aby je mohli zkoumat), tak si dělají speciální živné roztoky, do kterých se přidávají různé živiny v různém množství podle konkrétního druhu řasy, který si chtějí namnožit (nakultivovat). A je zajímavé, že do většiny těch roztoků se (kromě dusíkatých látek a fosforu) přidávají i nějaké organické látky, což je prý pro kultivaci většiny "našich" řas důležité. Myslím si, že vědci i firmy, které řasy "pěstují" na zakázku, určitě moc dobře vědí, co řasy k namnožení potřebují. Kdyby řasám stačil pouze amoniak, tak nevidím důvod, proč by jim tam cpali něco dalšího. Řasy prostě potřebují všechny živiny, ovšem nejen anorganické, ale i organické. Je také zajímavé, že některé řasy se kultivují v šeru, zatímco jiné pod silným světlem. Proč asi? Prostě všechno má své zákonitosti. My lidé máme vrozenou touhu si všechno zjednodušovat (vytvářet si zkratky, vnímat věci černobíle, na všechno si dělat škatulky), což je naprosto normální chování (jinak bychom se v tomhle světě prostě zbláznili). No, jenže pak prostě musíme počítat s tím, že spousta věcí nám do našich jednoduchých konstrukcí a představ nebude zapadat (protože prostě něco není černobílé, ale šedé). Akvaristika je toho dokonalým příkladem. Pozorujeme svoje akvárko a připadá nám, že všechno pracuje tak, jak má ... ale přesto máme problémy s řasami. Dokud se na to budeme dívat zjednodušeným pohledem (CO2: přidávám, živiny: přidávám, světlo: dostatečné, voda: měním ...), tak se prostě může stát, že nám bude stále něco podstatného unikat. Někdy to může fungovat, jindy to fungovat nemusí. Co s tím? Zkus třeba přijít na to, co mají akvária 'bez řas' společného. Může za ten 'úspěch' substrát? Může za to filtrace? Čistota vody? Světlo? Když ti někdo něco poradí, a ono to třeba zafunguje, můžeš nabýt zcela mylného dojmu, že se problém s řasami dá vždycky vyřešit daným způsobem. Jenže ono to může platit třeba jen pro tvůj konkrétní příklad => pro tvou konkrétní souhru faktorů. Pokud chceš přijít na to, v čem je zakopaný pes, je nutné podle mě pochopit zákonitosti, souvislosti.
Jsem jenom rejpal ... seber živiny abys neměl řasy a přitom aby rostly rostliny
Nejsem biolog. Ale zatím ze všech různých názorů a teorií vypadá nejlogičtěji ta, co tvrdí, že se sebrat musí jedna jediná živina - čpavek. Omezí to šanci na množení řas ze spór.
Škoda, že u mě to zatím moc nefunguje
Hygrophily mají stále díry, vallisneriím se také přestalo nějak dařit. Řasy mám asi všechny druhy. Přidávám draslík (10mg/l týdně) s trochou horčíku, fosforečňany (kvůli GSA - pomáhá to, ale ani 1.8mg/l jí neomezí dostatečně) ... dusičňanů mám 40 samo o sobě (to měřím i ve vodovodu). Přidávám i mikroprvky, ale podstatně méně než dle návodu (profito) - když dám víc, začínají hygrophily krabatět a zakrňovat nové listy. Jenže největší Echinodorus major je na můj vkus trochu průhledný - ale pod kořeny má už 4 tobolky s osmocote. Neměl by trpět ... CO2 dávám, ví bůh kolik přesně, ale dc je světle zelený (pH metr ladí okolo 7, UT okolo 5).
Světla mám dost, podle mě - ke konci cyklu dokonce některé rostliny bublinkují (s podivem občas i cryptocoryny a anubias). A přitom mám přistíněno Salvinií. Ale stejně se Echinodorus leopard nějak táhne nahoru, nevypadá jako na obrázcích. Mám tedy světla málo, nebo moc? 2x54W blízko nad hladinou, cca 250l vody, průměrných 36cm výšky hladiny.
Výměny vody neflákám ... a stejně to otíci a clithoni nestíhají.
Jsem v tom pěkně zamotaný, že jsem se vůbec do alahightech pouštěl.
A potom mě naštve jeden můj známý, který prohlásí "na co hnojit ... mám přeci ryby". Stačí mu CO2.
Mimochodem jak snáší výměnu poloviny vody ryby a rostliny? Měním třetinu a stejně mám takový pocit, že ryby nemají kde plavat a rostliny se musí zlomit.
amrtin napsal: ..."rostliny z vody odčerpají většinu živin, a pro řasy už jich tolik nezbude".Tuhle větu bych pozlatil a vystavil na hlavní stránky všech webů o akvaristice
Ja bych tuhle vetu naopak nechal zakopat jak hluboko to jen jde a uz ji nechal spat. Jak se o EI zminil Marcel, jsou zde v prezentacich akvaria hnojena EI, tedy aby vzdy mely rostliny dostatek (coz v praxi znamena prebytek) a vetsinou patri k akvariim s nejnizsim vyskytem ras.
Ze to muze byt take tim, kdo to akvarium provozuje (mysleno vlastne jak), to se nepru
.
ludvik napsal: A teď si tref přesně ten správný okamžik a koncentraci, kdy rostliny odčerpají vše co chtějí řasy, ale zároveň zbyl pro ně dostatek k životu ...Není nutné se do toho přesně strefovat. Živin může zbýt ve vodě (pro řasy) klidně habaděj, a stejně to nemusí vést nutně k přemnožení řas, protože řasy nepořebují k růstu pouze živiny, ale také dostatek světla, zaneřáděné prostředí a čas. A čím více z toho jim omezíme, tím více jim znepříjemníme život. Jak už jsem třeba několikrát psal, spousta druhů řas potřebuje k namnožení do nějaké viditelné podoby (když už nám to začne vadit) třeba i pár týdnů ... a to dokonce i pod hodně silným osvětlením. Takže všechno je o komplexním přístupu k akváriu. Čím více věcí zanedbáme, tím lepší podmínky řasám vytvoříme (a naopak). Já třeba hnojím metodou EI, takže mám živin v akváriu opravdu hodně (řasám by se mělo teoreticky v mých akváriích dařit jako 'prasatům v žitě'), ale přesto se tam s žádnou invazí řas nesetkávám. Osvětlení mám také středně silné, a kromě toho přidávám i CO2, což řasy milují. Přesto to ale není pro řasy příliš vhodné prostředí. Proč? Možná proto, že jim prostě nedám ten 'čas' na to, aby se tam v klidu mohli přemnožit. Každý týden akvárium čistím a měním polovinu vody; kromě toho tam mám pár otíků, kteří mi to taky vydatně pomáhají pucovat. Je tedy jedno, zda se půjde na řasy zleva (přes živiny) nebo zprava (přes údržbu) či přímo (přes světlo). Důležité je vzít jim prostě něco, co potřebují. Toť můj pohled na věc.
Přidat reakci
1 ...... [68] ...... 201
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 163131x