Co se to děje s rostlinami?
0 12.12.2008 14:56 Usine – Re: tomik
0 12.12.2008 14:45 tomik – Re: vaclav
asi 2 mesice
0 11.12.2008 22:52 Usine – Re: tomik
Jak je máš dlouho?
0 11.12.2008 17:33 tomik
Spíš k tomu, že jistými procesy rostlina sama sebe otráví...
Ale předbíhám! Možná je to úplná blbost.
Ta myšlenka asi směřuje k tomu, že náhlým shozením listů a jejich rychlým rozkladem si kryptokoryny vlastně samy pohnojí dusíkem z vlastních zásob...?
...se však kloním k názoru že se nejedná o chorobu zpúsobenou bakteriemi či viry, nýbrž fyziologický proces přizpůsobení se změnám prostředí (ať už je jeho cílem utilizace nashromážděných látek či sama úspora energie na vytvoření nových orgánů lépe přizpůsobených novým podmínkám)...
Díky za info a názor!
Jak jsem napsal - když o něčem nevím, neznamená to, že to neexistuje.
Ta "moje úvaha" má souvislost s amoniakem. Zkusím se k tomu časem vyjádřit konkrétněji.
Side, věnoval jsem pátrání dosti času, už jsem zjistil i která univerzita na |Floridě dostala na řešení grant ale nic k metabolismu dusíku, jak jste naznačoval.
Více zpráv se shoduje na tom, že k tomuto jevu dochází i v přírodě na základě změn podmínek. (A jak už to tak bývá u podobného problému některé si částečně protiřečí
).
Rovněž v akváriích je vyvolán zejména změnami (zmiňovány jsou různé, včetně případů přehnojení, změn světla či vlivu dosazení jiných rostlin) často i k lepšímu po výměně vody ve starších méně udržovaných nádržích, často se zmiňují vyšší koncentrace NO3- či jejich kolísání.
Vzhledem k faktu ověřeným přímým pozorováním na lokalitě výskytu, -tedy že k tomu dochází i v přírodě se však kloním k názoru že se nejedná o chorobu zpúsobenou bakteriemi či viry, nýbrž fyziologický proces přizpůsobení se změnám prostředí (ať už je jeho cílem utilizace nashromážděných látek či sama úspora energie na vytvoření nových orgánů lépe přizpůsobených novým podmínkám).
Doufám, že jste předchozími nápovědami nechtěl naznačit, že takto "brutálně" reaguje při přechodu na využití různých forem dusíku v prostředí (NO3- na NH4+ či naopak))?
Netrpělivě očekávám výsledek vašeho pátrání!
Docela mě zajímá, co je příčinou tohoto jevu.
Ještě budu lovit večer, nicméně jsem našel odkaz, že se jedná o jev vyskytující se u kryptokoryn i v přírodě na konci období sucha (publikoval Heiko Bleher).
Jj, už jsem to tu zmínil včera (17:42:43), že "něco okolo dusíku", ale "ucpávání" na mysli nemám...
Side, měl jste na mysli tuto zmínku (
www.volny.cz/…) , nebo jste našel někde něco podrobnějšího?
to by zaujimalo aj mna. mam podobny pripad. Sidonius - porad pls.
vdaka.
Dobrá... Až budu mít trochu víc času, zkusím se v tom ještě porýpat.
Zkusil jsem hledat v databázích článků co se týče krypt. nemoci, ale nic=( a jak by to mohlo souvyset s metabolismem důsíku mi vůbec není jasné, takže třeba až budete mít víc času vy
.
Kdybych chtěl být konkrétnější, už by se stalo.
A jak jsem napsal - nespěchá to.
Až budete mít víc času, zkuste mrknout.
Nemohu reagovat bezprostředně...
Mezitím vyjádřil svůj názor Navik, tak vás jen odkážu na jeho poslední větu.
Osobně - jak už jsem několikrát napsal - mám "podezření" na metabolismus dusíku. Přitom si nemyslím, že by kryptokoryny měly nějakou strategii "úspory energie", ale vyloučit to, samozřejmě, nemohu - platí zásada, že když něco nevím, neznamená to, že to neexistuje.
Uvažuji ale tak, že staré listy slouží jako "zásobárna" živin schopných reutilizace v případě zhoršení jejich dostupnosti z prostředí. Tak proč by se těchto listů rostliny měly jen tak zbavovat? (Ano - souhlasím, že udržet takové listy stojí rostlinu jakousi energii. Proto nevylučuji vaši domněnku, i když o ní pochybuji.)
Ještě jednou se pokusím vás nasměrovat na problematiku metabolismu dusíku, Johane.
Pevně totiž věřím, že můžete narazit na totéž, na co jsem natrefil já.
Nespěchá to.
Mně ta teorie zase tak úplně zcestná nepřipadá - pokud by se z hlediska dlouhodobého cyklu často opakovala období nepříznivá pro růst, je možná adaptace na "úsporu energie" a neudržovat nefunkční orgány (listy) a ušetřit energii na tvorbu nových, přizpůsobených novým podmínkám...
Nicméně by tento jev musel být pozorován i v přírodní lokalitě - bohužel o něčem takovém jsem nečetl ani neslyšel, někdo ano... ??
Ne ne, myslím to vážně. Možná to jen špatně vysvětluji. Prostě výhoda od ostatních rostlin. Držet si málo výkonné orgány rostlinu něco stojí a to díky extrémním podmínkám, kde rostou, si to cryptošky nemohou dovolit. K nemoci to má daleko, prostě jen reakce rostliny na změnu prostředí tak, aby z toho měla co největší užitek.
Někdo se naboural do Johanova hesla a teď se tu za něj vydává.
0 07.12.2008 19:06 Usine – Re: johan
No, kryptošky jsou prostě chytré kytky. Mají hodně specializované listy a tak nemohou čekat a držet si své nepotřebné listy bůchví jak dlouho. Prostě je "vysajou" a utvoří nové=). Takovej echinodorus čeká než mu přirozeně listy odumřou a přitom by mu bylo třeba mnohem lépe, kdyby už měl listy trošku jiné=)..
Mě zase nejvíc zaujalo toto:
Ines Sheurmannová vysvětluje tuto nemoc jako důsledek kumulace nespotřebovaných látek - zejména dusičnanů, které se při změně - zlepšení podmínek a následné aktivizaci rostliny uvolní. Ucpou pletiva a způsobí náhlé odumření celých rostlin.
I když neuvažuji v "kategorii" ucpávání pletiv, přesto i mé myšlenky vedou k metabolismu dusíku. (Viz níže.)
nedalo mi to a trochu sem zkusil lovit
nenasel sem nic extra ale tady
www.volny.cz/… se pise neco podobneho jako zde popisoval Johan
Pozn. četl jsem nedávno pojednání o kryptokorynách od Jacobsena a zmínka o strategii kryptokoryn přežívat nepříznivé podmínky v podzemních částek mě dovedla k myšlence, zda se nejená spíše o obranou reakci než o chorobu. Rostlina se prostě brání změněným podmínkám tím, že odhodí nadzemní části nejrychleji, jak to dokáže.
Zrovna nedávno jsem to hledala... Našla jsem opravdu málo info, ale trochu ti to shrnu. Kryptokorýnová nemoc postihuje kryptokorýny (překvapivě) buď po nějakém větším zásahu do akva nebo po jejich přesazení a probíhá tak, že během krátké doby (pár hodin) se listy postižené kytky změní na zelenu kaši. Nemusí to postihnout všechny kryptokorýny v akva, ale taky může (mě opadaly c. affinis a c. aponogetifolia, zbylé zůstaly v pořádku). Proč tomu tak je nedokázal nikdo uspokojivě vysvětlit. A jestli jo, tak o tom laická veřejnost neví
Každopádně se kytky velmi rychle zregenerují (u mě po 14 dnech u affinisek nepoznám, že jim něco bylo)
Jestli je to dotaz na mě - bohužel, nemám...
Řekl bych, že při troše trpělivosti se dá pomocí strejdy Gúgla něco najít.
Nemám to dostatečně prostudováno, abych mohl vynášet nějaké konkrétnější hypotézy...
Já sem spokojený s tím, co si myslím, proč to Crypt. dělají=). Ale určitě víte, proč to píšete a třeba napíšete přímo, co myslíte=).
Nevím co přesně to způsobuje, ale domnívám se, že ...
Také to nevím; kdybych na to přišel, budu slavným
Zkuste se, Johane, podívat na metabolismus dusíku. Možná tam něco, co by mohlo souviset s nemocí kryptokoryn, objevíte.
No právě, nic se nedá najít. Teda jen donekonečna opisované informace
. Proto prohledávat net kvůli charakteristice C. nemoci nehodlám
, zvláště, když sme to určitě oba dva četli .. no hodněkrát=) . Nevím co přesně to způsobuje, ale domnívám se, že samotný "princip" růstu cryptošek. V přírodě tyto rostliny rostou pro "rostliny jako takové" na velmi extrémních stanovištích, alespoň ty běžně pěstované. A proto jejich prispůsobení musí být také dokonalé. Ale jelikož si nemohou vybírat, kde porostou a musej se spokojit s tím, kde už většinou nic neroste, tak jsou i k podmínkám dost přispůsobivé. Z těchto důvodů, každá vytvořená část těla je vytvořena k maximálnímu užitku v daných podmínkách. A proto právě říkám, že né vždy to musí probíhat tak, že odumřou všechny listy naráz, ale postupně po páry listech (na jedné rostlině, ale celý porost), dokud rostlina nemá požadované listy. Ani bych to snad nenazíval nemoc. Škoda, že jsem nikdy neměl tolik kryptokoryn od jednoho druhu, abch si to mohl ověřit, ale zdálo se mi, že rostliny po C. nemoci regenerovaly rychleji, než rostliny se všemi listy ustřihlými.
Mám vyzkoušeno, že když "se zadaří", když se třeba i s jistou dávkou "štěstí" podaří vytvořit kryptokorynám (a nejen jim) podmínky, odumírání starých listů je minimální. Je to logické - rostlina nemá potřebu přesouvat pohyblivé živiny za účelem tvorby nových orgánů. A samozřejmě platí i opačný stav, jak jsem popsal dříve...
Zkuste si s tím vyhrát a dejte časem vědět.
Držím
To, co je na fotkách kryptokorýnová nemoc tak na 99% není. Mě zničila kompletní porost c. affinis a c. aponogetifolia a to během půl dne! Prostě ráno kytky byly a odpoledne z nich byla zelená kaše. Naštěstí už zase dorůstají. Na tvých fotkám jsem si všimla takových zvláštních čárek na tom listu, skoro to vypadá, jako stopy po něčích zoubkách.
Ještě jeden pokus vysvětlit vám, proč s vámi nemohu souhlasit:
Kryptokoryny jsou velmi citlivé na změny. Stačí přesazení v rámci nádrže a bývá na delší dobu vymalováno. Nepochybuji, že postupným chřadnutím může rostlina reagovat na zásahy, které uvádíte - otrhání listů, dlouhodobá změna podmínek v akva a třeba nějaké další zásahy...
V žádném případě však o takových reakcích nemohu uvažovat jako o kryptokorynové nemoci. Chřipka-nechřipka.
Zkuste si projít net, jak je tento fenomén charakterizován.
A i když se o mechanismu rozpadu listů kryptokoryn při tzv. "kryptokorynové chorobě" relevantní informace najít nedají, (alespoň mně se to nepodařilo.../připadné vyvedení z omylu vítám
/), osobně se domnívám, že jde o souvislost s metabolismem dusíku.
Do další diskuse na toto téma se zapojím v případě, že takové relevantní informace někdo položí na stůl.
Při otrhání některých listů C. veindbergii a následném pomalejším odumřením ostatních listů a bezproblémovou tvorbou dalších,ale trošku jiných listů si zase já dovolím říct, že není problém výživy. Byď k odumření listů u mě docházelo vždy postupně. Ale né jako u normálních rostlin, ale přesně tak jako u C. nemoci, jen postihovala listy +- postupně. Stejně tak při dlouhodobé kontinuální změně podmínek např. u C. pontederiifoli. Chřipaka na každého znás také působí jinak. Tím nechci říct, že fotky níže je C. nemoc. to vůbec ne. Jen jsem konstatoval, že né vždy je C. nemoc záležitost všech listů a celého porostu. Krom toho i každý druh to má specifické.
Nejdřív dírky, pak se začne list rozpadat. To pak trvá ještě déle. Ale je to rychlé v tom, že se to plíží a pak najedou je list pryč.
Pokud odcházejí postupně a relativně "pomalu" jednotlivé listy, nemohl bych takový stav označit za kryptokorynovou nemoc. O té si dovolím hovořit výhradně v souvislosti s "akutní otravou", postihující rychle a náhle celou rostlinu nebo spíš -
celý porost rostlin.
Výraz "akutní otrava" volím zcela záměrně, protože takto celý proces probíhá.
O odumírání jednotlivých listů v podstatě v pravidelných intervalech se domnívám, že jsou vyvolány nedostatky ve výživě. Přitom počet odumřelých listů a rychlost jejich odumírání má přímou souvislost s kvalitou výživy - čím větší nedostatky ve výživě, tím větší počet odumřelých listů za kratší dobu.
A to je tak asi všechno, co bych chtěl k danému tématu sdělit.
Ale však to já přece taky
.
Jak říkám.. týden až dva A nebo neustále list po listu.
Opakovaně jsem viděl kryprokorynovou nemoc v praxi.
Večer kytky naprosto zdravé, ráno "kaše".
Ještě při sázení byly listy krásně tuhé bez jakáchkoli náznaků rozpadu (rovněž i dalšího druhu C.affinis). Takže samotný proces rozpadu proběhl velmi rychle - samozřejmě počítám pozorovatelný rozpad listů. Případné počátek problémů na buněčné úrovni a jejich délka by umožnila tento časový odhad pitvat donekonečna
- a to by byla asi ztráta času (nejde-li o život...)
Nicméně se asi shodneme, že dotaz bigV nebude problém tzv."kryptokorynové choroby" která probíhá řekněme v řádu dnů, neboť jeho trablík trvá již dva měsíce a na snímku je zřetelný další zdravý porost, který by byl s největší pravděpodobností postižen také...
Je pravdou, že této skutečnosti napomohlo více než týdenní doba od vytržení po zasazení a teplotní "šok", nicméně po zasazení to šlo velmi rychle.. Jak říkám.. týden až dva
A nebo neustále list po listu.
Vzhledem k několik dnů čerstvé skušenosti při zakládání nového akvárka, tak k rozpadu 75% = hmoty došlo během noci a zbývajících 25 % listových čepelí do večera (řapíky u C.aponogetifolia jsem už přiznám se došmikal nůžkami aniž bych čekal na jejich rozpad
).
Je pravdou, že této skutečnosti napomohlo více než týdenní doba od vytržení po zasazení a teplotní "šok", nicméně po zasazení to šlo velmi rychle..
Je možné, že pokud by byly řádně zakořeněné, probíhal by možná ten proces nikoli takto akutně
50% souhlas s vámi=). Co vím, tak po určité změně se rozpadají během týdne nebo dvou. Ale to když byl opravdu nějaký šok. Jinak to může chodit postupně. Nejdřív dírky, pak se začne list rozpadat. To pak trvá ještě déle. Ale je to rychlé v tom, že se to plíží a pak najedou je list pryč.
Přidat reakci
1 ...... [162] ...... 201
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 162860x