Co se to děje s rostlinami?

Jednoduche pravidlo, Neni svetlo? nehnojit!

Pokud je to takzvaná kryprokorynová nemoc, během pár dní vyraší nové listy. Alespoň u mne taková situace nastala. Píšeš, že se to stalo po tém návratu z víkend. Asi opravdu proběhla nějaká změna ve vodě, kryptokoryny takhle reagují. Zkus více přečíst v této diskuzi: rybicky.net/forum/10225…

Podstatnou otázkou zůstává zda je vůbec nutné hnojit. Při menším světle rostliny hnojivo stejně nevyužijí.

Mám asi obdobný problém- NÁHLÁ SMRT kryptokoryn, které dosud byly mou chloubou, 2 roky výborně prosperovaly. Během neuvěřitelných 4 dní(po návratu z víkendu)najednou naprostý rozklad, ropadající se listy. Přitom se nic nového nedělo, světloé, voda stejné, asi 3 měsíce bublám kvasnicové CO2,dosud tolerovaly...pH,NO2 norma. Je pravda,že AQ trochu zdžunglovatělo,méně času na prostřih, ale dřívější výpadky kryptkorynám nevadily. Dno je v pořádku...Je nějaké kloudné řešení?

Málo svietim preto, lebo podľa mojej mamy, s ktorou bývam to zbytočne žerie veľa elektriny. A už ma to nebaví sa s ňou stále hádať. Podľa návodu hnojím raz za dva týždne. Odkaľujem raz za 2 - 3 týždne, pričom vymením 1/3 vody. Ešte jedna fotka tej rastlinky.

Osobne bych si podle deniku a popisu akva tipnul obecne na prehnojeni. Ale tohle necham na jinych, projevy nedostatku a prebytku mi poznavat moc nejdou.
Ale proc svitis 5 hodin denne, kdyz vis, ze to je malo? Neni lepe nejprve delat vse jak se doctes, ze se to delat ma, a pak se teprve poustet do experimentu, a badat nad tim, proc mi neco nejde, kdyz delam "vsechno spravne" a ono to presto zlobi?
Zacal bych svitit dele, odkaloval a menil vodu (tretinu) kazdy tyden, bez hnojeni, a pozoroval to.

Mám rastlinku Mokřanku vzpřímenou (Hygrophila corymbosa) kúpenú na burze v III/2009. Postupne sa začínajú rozpadávať zo spodu listy až nakoniec odpadnú. Dokonca vyhnalo aj novú rastlinku, ktorá má asi 4 cm a pekné zdravé lístky.Svietim 2 žiarivkami priemerne 5 hodín denne (ja viem, že je to málo). Prísavník, ktorého mám to asi nerobí, lebo listy sa rozpadávajú aj v tej nádrži, kde prísavník nie je. Prikladám fotky.

Ja myslim, Vaclave, ze to proste poradit nejde. Akva od akva absolutne jine. Michani zvlast, a davkovani zvlast, je zalozene pouze na tom, jak dobre clovek pozna (odhadne) co rostlinam v jeho akva zacina chybet, a ceho naopak maji dostatek (neco i odhadne s pomoci orientacnich testu). Ja si to netroufnu s jistotou rict ani u me doma, Sid to treba pozna leckdy i z fotek ... Ale napsat o tom clanek asi moc dobre nejde.
Projevy nedostatku prvku jsou dobre zdokumentovane, ale poznat jestli prave tohle nastava u me (jineho) v akva, to chce tu velkou zkusenost. A jeste vetsi nenechat to dojit tak daleko, aby nedostatek (prebytek) byl patrny.
Koncentrace vhodne pro rostlinna akvarka jsou take popsana (i kdyz kazda kytka rada neco trochu jineho, a tak dale, a tak dale ...).
Ja to delam (kdyz mam potrebu si "pohrat", bohuzel - nebo mozna bohudik, tu chut a cas nemam vzdy) tak, ze kdyz se mi zda, ze neco chybi, nadavkuji to do akva tak, abych se dostal na cca 1/3 doporucene koncentrace. Pak za tyden jeste jednou tak. A pozoruji, jestli se to lepsi, mezitim nedavam nic jineho. Mikroprvky davam komplet, opet v 1/3 doporuceni, kdyz se mi neco z mikro nezda.
No a zbytek - (dam psiiklad, pan plesola - posloucham si prave v aute Pan Kaplan ma tridu rad):
Nezda se mi K, vim, ze mam dost N, P se mi take zda dost, volim roztok k2so4. A tak podobne.
Samozrejme se to da aplikovat i na nekoho, kdo hnoji (musi hnojit) pravidelne, ten si jen postupne upravuje pomer smesi, pripadne dava jako ty komplet, a ma pripravene jeste zvlast slozky "na prilepsenou", kdyz se mu neco nezda. Ja nastesti nikde hnojit pravidelne a denne nemusim.
Pocitani kolik ml striknout pro dosazeni chtene koncentrace, je pak uz prosta trojclenka. Z molarnich hmotnosti prvku zjistime podil toho co chceme v sypke chemikalii, podle toho v kolika ml vody jsme rozpustili kolik g zjistime mg/ml toho, co nas zajima, a podle objemu akva a pozadovane koncentrace to tam strikackou supneme. Pokud nekdo tape, myslim mrp? ma na strankach i primo kalkulatory, ktere to spocitaji za nej.

Tak zase nevím nic, ale nemysli si že ti to jen tak odpustím, takhle se vykroutit.

Podle toho, jak vypadá tvé akva (a rostlinky v něm), trefil jsi to naprosto přesně!

Nemysli si že ti to projde tak lacino. Již mnohokrát jsem si četl jak máš jednotlivé ingredience naředěné zvlášť tak mě prozraď jak a kolik čeho dáváš do akvária. Například moje akváriu Ph 6,6 dkH 5 NO3 40 mg/l vše ostatní na 0. Já dávám 6 ml PMDD den. Kolik ml jednotlivých složek bych podle tebe měl dávat.

Aspoň gošici by jsi měl poradit...
Gošice ví sama dost dobře, co a kolik do akva přidat.
Patřím k té skupině, která míchá PMDD dohromady...
O.K., jenže ty nic nenapravuješ! Ty kontinuálně udržuješ kytky v IA kvalitě!

Už jsem myslel že se konečně něco nového dozvím. Patřím k té skupině, která míchá PMDD dohromady (mimo KNO3) Nemá ho v lednici,(odpor manželky byl značný) a má ho rozpuštěné v normální vodě z vodovodu. Nemysli si, ale že ti ten alibismus projde tak snadno. Aspoň gošici by jsi měl poradit jak na to a kolik kapek a čeho do akvária dát.

Tak jsem vše pročetla, a promyslela a všem Vám znovu děkuji za zájem a reakce.
Vzhledem k tomu, že jsem krevetníčky snad nikdy neflákala (pravidelná výměna vody mi až dosud stačila k tomu, abych rostlinkám dodávala co potřebují), a snad do budoucna ani nebudu, je pro mě skutečně jediným vysvětlením toho co se s rostlinkami děje, deficit nějaké živiny.
Nehodlám se do hnojení vrhat nějak po hlavě, dávky 0,5 ml obden by mohli pro začátek stačit. Dané složky PMDD jsou namíchané samostatně. Zatím MgSO4.7H2O, K2SO4, Tenso Coctail.
KNO3 zatím ne...a)si nemyslím, že NO3 je nulové (přeměřila jsem snad 10x a barevnou odlišnost konzultovala i se sousedkami )
b) nemám ho momentálně k dispozici , navíc v krevetárku je skutečně hodně krevetek, takže fakt, že je NO3 stejně velké jak ve vodě vstupní mě nijak nezaráží. Před chviličkou jsem měřila velké, a tam je neměřitelné (ale krom pár okružáků a jedné ampulárky, tam jiý živočich není, takže pochopitelné)

Výsledek určitě napíšu. I případný neúspěch, pokud si skutečně koleduji o průšvih, tak ho zde vystavím

Václave, na podobný článek si netroufám, a to ze dvou zcela zásadních důvodů.
Tím prvním je, že podle mne neexistuje univerzální návod - každé akva je jiné, vždy je třeba hledat souvislosti, kterých může být "nekonečně" mnoho. Obávám se, ža bych se upsal, kdybych se snažil všechny tyto souvislosti v podobném článku vyjmenovat.
Vím - existují přístupy, které se zdají být poměrně jednoduché. Mám na mysli ty, které vycházejí z původní formule Searse a Conlina. Ty v podstatě neberou nějaký zvláštní ohled na konkrétní podmínky v tom kterém akva a říkají něco ve smyslu: "Dej tam denně 1-7ml směsi zvané PMDD". Takhle já uvažovat neumím, ačkoli vím, že řadě kolegů tato metoda funguje. A některým se daří tak, že je radost pohledět. (Stejně tak existují nádherná akva, která se bez přihnojování obejdou. To jsou ty souvislosti... )
O něco bližší je mi metoda, kdy se akva 5-6 dní v týdnu poměrně vydatně (přesto "přiměřeně"!) přihnojuje, aby se 7. den "propláchlo", a to docela důkladně.
Druhým důvodem, proč se do podobného "experimentu" nehodlám pouštět, je, že se obávám následků při nesprávné aplikaci. Nechci, aby na mne někdo ve zlém vzpomínal, až bude zoufale zírat na průšvih ve svém akva...

Všichni víme že to takhle děláš a umíš. Měl by si ale zveřejnit nějaký návod nebo článek jak na to.(jestli to není výrobní tajemství) Pokud to bude někdo nezkušený dělat po tobě jen od oka, tak určitě víš jak to dopadne.

vaclav napsal: Ve 40 litrovém akváriu... Dokonce míchat PMDD každé zvlášť a dávkovat je do akvária, to si snad ani nedovedu představit...
Není to tak dávno, co se na mne obrátil s žádostí o pomoc při řešení problému s kytkami kolega Lukša.
Případné vyjádření, s jakými problémy se potýkal a jak je spokojen s řešením, které jsme vykoumali, ponechám na něm. Za sebe mohu jen konstatovat, že jsme v jeho cca 30 l akva rybicky.net/nadrze/6654 přistoupili k výživě rostlin pomocí jednotlivých složek PMDD.
Viz komentář v prezentaci: Hnojení: PMDD (MgSO4.7H2O, K2SO4, KNO3, Plantex CSM+B). Vše dávkuji jednotlivě, hnojím obden.
PMDD, resp. jeho jednotlivé (nejlépe samostatně aplikované) složky, nejsou samospasitelné, ale když se používají tam, kde je k tomu důvod, fungují výborně.

Považuji Gošici za dost zkušenou na to, aby se dokázala rozhodnout, zda zkusí rostlinám nabídnout živiny, o nichž tu byla řeč.
Symptomy, které popisuje, (a které je i trochu vidět na fotce dole), je oprávněně možné považovat za známku deficitu nějaké živiny nebo živin. S ohledem na to, že jsou poškozeny nové listy, se dá usoudit, o které živiny by mohlo pravděpodobně jít.
Pokusili jsme se tedy o logickou úvahu, co by mohlo rostlinám chybět, a o úvahu, jak se s tímto problémem zkusit popasovat.
Všechno je to ale jen a jen pouhá hypotéza. A jak už jsem napsala - je na Gošici, jak se rozhodne. Určitě nebude do 40 l nádržky lít kvanta hnojiv; sama uvažuje o dávkách o objemu nějakého 0,5-1ml. Což by v případě běžného namíchání roztoku znamenalo zvýšení koncentrace K o "řádově" 0,1mg/lt, NO3 o 0,2mg/lt a třeba Fe o 0,03mg/lt. To za žádné extrémní riziko "přehnojení" nepovažuji, ale naopak věřím, že po týdnu-dvou se může na rostlinách projevit výsledek zvoleného postupu.
Rozhodnutí je na Gošici. Nutit ji nikdo nenutí.

vaclav napsal: ...To si gošice koleduje jen o pěkný průšvih....



Ja mam podobne pocity, proto hned od zacatku pisu, ze v krevetarku (krome kridy pro krevetky) nedelam vubec nic. Pokud pravidelneji menim vodu, vse se zlepsuje. Kdyz to trochu flakam, krasna rasa rybicky.net/nadrz/2308/73.jpg se rozrusta vic a pokryva i rostliny. Sotva se opet zacnu vice snazit, rostliny se pomalu cisti a rostou lepe. Takhle to uplne bez sahnuti, bez odkaleni, funguje uz od zalozeni (krome mladickych experimentu na zacatku, a pozdeji obcas pridani trochu N ve forme amonne vody v mizive koncentraci).

Ve 40 litrovém akváriu, ale dělat takové chemické experimenty je dost velký problém. Dokonce míchat PMDD každé zvlášť a dávkovat je do akvária, to si snad ani nedovedu představit. To si gošice koleduje jen o pěkný průšvih.

Ne, pokladam ji za akorat. Ovsem, pokud opravdu takova je. A to uz si jisty nejsem. Proto bych zkusil kno3, zvyseni o 5mg/l neuskodi, a zkusi se pritom i pridat K.
Pripadne bych alespon dukladne prozkousel onen test na presne namichanych koncentracich.
Ja treba na tetratestu u sebe vidim nejak kolem 10, a zena me presvedcuje, ze vidi 0. A barva opravdu odpovidala u me takrka 0.
Nekde byl link na test presnosti ruznych testu no3, opravdu to je loterie. Samozrejme v tomto provedeni neni divu.

filipsi napsal: Osobne bych zkusil nejdrive kno3, spocitany tak, aby zvysil koncentraci no3 o 5mg/l, kdyz bych nevidel zlepseni, pak "zdibicek" mikroprvku komplet.
Myslíte, že koncentrace 10mg NO3/l je nízká?

Krevetky krmím tak, aby to za chvilku zbaštily. Po pravdě je jich tam teď docela dost ne pár, začalo se jim docela dařit, a velká většina půjde do velkého počítám do 14 dnů. Respektive hlavně red cherry, zůstanou crystalky. Jen crystalek bude k 30ti kouskům a to jsou proti red cherry v menšině.
Vodu vyměňuji 10-15 litrů za 5-6 dní. Rostliny jsem stříhala a vyhazovala už několikrát. Právě poslední dobou mi přišlo, že to skoro neroste, a níže popsané rostlinky živoří.

A jak ty krevetky krmis? Kolik toho dostavaji? Kytky predpokladam si uz strihala a vyhazovala,rapidne zvysily svuj objem. Me neni tolik jasne (kdyz si predstavim, jak se krmi par krevetek), jaktoze mas N ve vstupni vode i v akva stejne, bez pridavku jineho nez krmenim, a mohla by ti hodne chybet nejaka vec, co drive nechybela. V mych akva, i s rybami, N klesa.
Osobne bych zkusil nejdrive kno3, spocitany tak, aby zvysil koncentraci no3 o 5mg/l, kdyz bych nevidel zlepseni, pak "zdibicek" mikroprvku komplet.
Nejvic ze vseho bych ale zkusil po nejakou doby zvysit vymeny vody, treba 7l/2xtydne.
Ale klidne to zkus opacne.
Spolu bych to nedelal, at vis, co a jaky vliv melo.

To záleží m.j. na koncentraci, jak si roztoky namícháte. (Musím frčet. Když tak později.)

Děkuji, myslela jsem každou složku zvlášť...ale teď budu přidávat vlastně včechny tři
A teď ještě prosím jednu radu. Kolik do akva?, vím, že je to alchymie...na začátek asi méně, krevetník má tak 40 litrů vody...0,5 - 1 ml?

Komplet PMDD, (byť bez KNO3), určitě ne! Zbavíte se možnosti volby. Připravte si každou složku zvlášť.
Plantex CSM+B raději než Tenso cocktail - "lepší" poměr prvků.

Pokud chápu dobře jdu namíchat komplet PMDD bez KNO3

KNO3 skutečně nepřídávám, všechno jsem znovu změřila a tady jsou výsledky:

vstupní voda: pH 7,4, 1-2°dKH, 5°dGH, NO3 10 mg/l
akvárium: pH 6,8, 3°dKH, 7dGH, NO3 10 mg/l

Včera jsem namíchala Tenso Coctail, mám namíchat ještě MgSO4, nebo rovnou zkusit komplet PMDD i s K2SO4?
Doplňky KNO3 ani KH2PO4 doma nemám.

Když už jsem u PMDD, chci si ho znovu objednat, dororučili by jste PMDD s Tenso Coctail, nebo PMDD s Plantex CSM, KNO3 budu objednávat stejně, ve velkém akva nebude moc rybiček, tak kdyby náhodou.

V každém případě děkuji za zájem a rady

filipsi napsal: Ja to pochopil tak, ze kno3 pridavane dosud neni...
Aha! Tak to si Gošici s někým pletu. Takže pokud neudržuje NO3 na 10mg/l pomocí KNO3, tak K určitě přidávat! V tomto případě ve formě K2SO4. (Netřeba zvyšovat NO3.)
Mg "přidává" ve vápenci, dokonce to vychází na koncentraci přibližně 6mg/l, což by mohlo stačit. Mírné zvýšení by ale uškodit nemělo.

Ja to pochopil tak, ze kno3 pridavane dosud neni, ani K v jine podobe.
Mg - no vzdyt ho pridava, ne ?
Gosice - A co N ve vode z vodovodu, co nameris?

gošice napsala: Prosím o radu, některé rostlinky začaly stagnovat a během týdne se objevili dírky a celkové žloutnutí lístků. Zřejmě něco chybí, ale co? Napadl mě draslík nebo železo.
Akva jste v podstatě znovu založila před dvěma měsíci. Máte je dobře osvětleno, přidáváte CO2 a pomocí KNO3 udržujete obsah NO3 na cca 10mg/l.
Je dost pravděpodobné, že se za tu dobu dostaly některé živiny do deficitu, který krmivo pro krevetky, mineralizace rozkládající se organické hmoty ani výměna cca 10% vody týdně neuhradí.
Draslík by nemělo být to, co rostlinám chybí - ten přidáváte. Že to nebude ani Ca a nejspíš ani Mg, to je také dost pravděpodobné. Takže jsme se dostali ke stopovým prvkům, jako včera.
A přesto, co bylo konstatováno o Mg, "trochu" ho přidávat byste zkusit mohla.

Ta to asi s pomerem Ca/Mg nepohnulo nijak vyrazne, pokud byl pridany dolomiticky vapenec. On by podle me tedy ten posun nebyl vyrazny ani kdyby se na vzestupu tvrdosti ze 4 na 7 podilel pouze Ca (mozne by to ale bylo, kdyby i v puvodni vode bylo minimum Mg).

Vápenec je z okolí Sušice, kde jsou zrušené lomy na Vápenec...máme tam babičku
Konkrétně jsem našla toto:
dolomit krystalický (dolomitový mramor) vzniklý překrystalováním sedimentárního dolomitu nebo metasomatickou dolomitizací vápenců (Sušice, Horažďovice).
www.mineraly.net/…
www.geologie.estranky.cz/…

Jeste dotaz - odkud a jaky je to "vapenec"?
Vapenec "zahradkarsky" byva dolomiticky vapenec, ktery obsahuje i dost uhlicitanu horecnateho (temer v kazdem "vapenci" nejaky je, nekde jen minimum, nekde hodne), a to by pak debatu o nedostatku horciku (prebytku vapniku) cinilo bezpredmetnou uplne.

Co Te vede k tomu, ze ho ve vode neni rozpustene dostatecne mnozstvi?
Dokonce ho v te vode muze byt rozpustene mnozstvi i mirne vetsi, nez u nekoho, kdo stejne bubla do akvarka s mizivou uhlicitanovou tvrdosti.

Pokud někdo začne přidávat CO2 musí ho dávat dostatečné množství, v opačném případě rozjeté rostliny začnou užírat uhličitanovou tvrdost. Přidání vápence v tomto případě asi některým rostlinám dojde dech. Je na zvážení co z tím. Jestli přidat na CO2 a z tím dojít i třeba k PMDD. Nebo to nechat jak je a oželet některé rostliny.

O tom jsme Vaclave diskutovali uz vickrat, a ja jeste neslysel argument, proc "Jen malé množství stačí k tomu aby to přestalo fungovat".

Gabrielka zde v tematu i ja v minulem uvedli zrychleny vypocet, jak to je pravdepodobne s obsahy Ca v takoveto vode, CO2 je pridavano neustale, jeho obsah ve vode je stale dostatecne vysoky (dokonce po rozpusteni nejakeho toho vapence muze byt i vyssi).
Co je tedy to, co zpusobi ten zazrak, ze "to" nefunguje?
Opakuji, nemluvim o situacich, kdy je cele dno z vapencove drti, ale o pridani maleho mnozstvi vapence.
Samozrejme i na vyrazny posun Mg-Ca verim, ale to uz jsme u normalnich vod opet v situaci, kdy je toho vapence presprilis, nikoli male mnozstvi.

Já čtu, že to nefuguje úplně 100%.
Světla dost. Teplota určitě taky docela vysoko. CO2 dodáváno. Parametry vody O.K. NO3 "v normě". Tak bych si taky přisadil na stopové prvky a hořčík.

Proč celá tato diskuse, když to tak funguje?

Děkuji, zkusím, výsledek napíšu....hned to, ale nebude, chce to čas

Tak, tak. Ja pridavam kridu. V hodne mekke vode, bez pridavani Ca v krmeni, opravdu cherry absolutne nejdou.
S tim vapencem sama vidis, ze vaclavovo tvrzeni o male trosce neni pravda, stale "to" funguje, Ph je kde byt ma, alkalita rozumna, tvrdost vody stoupla rozumne. Ono rozpoustet vapenec v Ph kolem sedmi neni jen tak, to neudela ssssss.

Vápenec jsem přidávala, kvůli krevetkám, resp. kvůli zvýšení tvrdosti.
Myslím, že daleko horší by bylo, kdybych přidávala CO2 při 1-2°dKH. Když tam ten Vápenec nebyl byla tvrdost 4 dGH. V měkké vodě se jim nedařilo. Po přidání vápence je odchov Crystal red skoro bezproblémový. Dříve jsem zvyšovala pouze alkalitu jedlou sodou. Efekt vápence je ale trvalejší. Navíc je ho tam opravdu malinko, ale krevetkám to stačí.

To je nápad dávat do akvária s CO2 vápenec. Jen malé množství stačí k tomu aby to přestalo fungovat.

Podle toho, co tu čtu, možná by stálo za pokus vyndat drcený vápenec a opatrně zkusit po troškách přidávat Mg a stopové prvky.
10mg NO3/l samozřejmě držet i nadále.

danja napsala: Nadbytek Ca vytvoří symptomy nedostatku Mg. Zkusila bych ten drcený vápenec vyndat.
Pravda - Ca a Mg jsou antagonistické prvky, (nadbytek jednoho brzdí příjem druhého), takže by asi mohlo při nadbytku Ca dojít k nedostatečnému příjmu Mg, což by mohlo vyvolat vámi zmíněné symptomy (nedostatku Mg).
Jenže - skutečně se domníváte, že při tvrdosti cca 7 dGh je ve vodě nadbytek Ca?
U obou "postižených" rostlin, (jak u Rotala rotundifolia, tak u Micranthemum umbrosum), se uvádí poměrně velká tolerance k tvrdosti vody - přibližně mezi 4 až 20 dGH.
Jestliže bychom v případě "Krevetníku" hypoteticky uvažovali, že tvrdost vody je tvořena téměř výhradně ionty Ca, (velmi nepravděpodobné), pak by obsah Ca činil kolem 50mg/l.
Kdybychom naopak u přirozených vod vyšli z poměru Ca:Mg 2-4:1, pak by obsah Ca při tvrdosti
20 dGh činil cca 95-115mg Ca/l. Takže to o nadbytku Ca v Krevetníku moc nenasvědčuje.
Zato "prozkoumat" poměr mezi Ca a Mg a jeho možný vliv - to je jiné kafe.
Ale nebude od věci zkusit ten drcený vápenec vyndat.

No chytrá z toho nejsem, i když asi být nemůžu
Teď nevím jestli vyndat vápenec nebo začít přidávat KNO3

No něco vyzkouším, protože takhle se mi to nelíbí. Komu by se líbilo. Taky je zvláštní, že ostatním rostlinkám je to tak nějak jedno...zatím

Mě napadá Mg, pokud by příčinou byl ten drcený vápenec.
nadbytek Ca, vytvoří symptomy nedostatku Mg.
Zkusila bych ten drcený vápenec vyndat.

Tam bude ten zádrhel.

Radit si netroufnu. Ja to resim tak, ze to neresim. A funguje dal, a zda se mi hezke
10mg/l, pokud by tomu tak opravdu bylo, by problem asi nebyl. Tak nevim. Uz jsem to zminil v jednom starem tematu, zdalo se mi, ze rotala r., pokud ma takto uzke a dlouhe jehlicovite listy, ukazuje na nedostatek N. Delal jsem par pokusu, pokud ho mela dost, listy byly sirsi, vice ovalne, pokud malo, jehlicovite. Ale u nekoho jineho to muze ukazat uplne na neco jineho.