Co se to děje s rostlinami?
Ano... Vyzkouším novou a větší filtrační hmotu, to máš pravdu
. Nebo si koupím nový filtr (asi Eheim biopower 160)...
Jak nerovnováhu mezi živinami x CO2 x světlem - vyřeším?
Díky
Založ si prezentaci a uveď tam co nejvíce údajů o nádrži ať mají ti co chtějí a umějí poradit tzv. z čeho vařit. Netřeba se za svůj akvarijní výtvor stydět, každej nějak začínal.
Jen klid to bude asi akvaristika
!Pokud to presne nepopises,nebo radsi neposles foto,tak je kazda rada jen spekulace!!
tak jsem na tom stejně ted jsme založili akvárko, podle rad odborníka písek kytky a asi týden až dva čekat než dát rybky. Máme ho tak měsíc a už nám tam plave jakási řasa, drobné částečky a voda není tak křištálová jak to tu všichni mají. ted jsem vyměnila část vody a čekám
do čeho jsem se to dala
Prietok filtra je v pohode, pokojne by stačil aj polovičný. Problémom je skôr malý objem filtračnej hmoty. Na tvojom mieste, ak nechceš investovať do kvalitného filtra, by som pôvodný molitan nahradil primerane veľkou kockou biomolitanu. Čo sa týka rias a rastlín, myslím, že problémom je nerovnováha medzi množstvom svetla a živín (živiny), vrátane CO2.
Rozměry AQ jsou 80x35x40 cm (délka x šířka x hloubka) - tj. 112 litrů, ale čistý objem je 105 litrů.
Průtok filtru je maximálně myslím 450 litrů/hodinu. Průtok (tedy proud) mi přijde celkem dostačující, pozná se to pomocí: otáčení hladiny, mírný pohyb rostlinek a pohyb bublinek CO2. Samozřejmě je to obyčejný filtr, takže nevím no... Je to tento:
www.zoo-hobby.cz/… ... Jistě jej znáte
... Ovšem já jsem to udělal tak, že jsem oddělal ten spodek toho filtru a místo toho nechal jen molitan, aby to lépe sálo (než přes ten umělohmotný sací koš)...
p.s. - ale vím, že by měl být objem nádrže přečerpán za hodinu alespoň 10x
.
0 27.02.2012 20:40 Fugee Jaké jsou rozměry akvária a jak vysoký je průtok filtru? (v l/h)
PMDD, CO2, proud, osvětlení a přesto řasy a ne zcela správně prosperující rostliny:
Dobrý den... Pokusím se stručně a výstižně popsat můj nynější problém s rostlinami (akváriem)...
Činnost: Do akvária dodávám CO2, hnojení PMDD s KNO3, osvětlení = 0,51 W/l, svítím asi 10 - 10,5 hodin, provádím údržbu jednou týdně (tj. odkalení asi 27 - 35% vody za čerstvou), krmím málo kvůli nízkému počtu ryb a jejím malým rozměrům...
Problém: Moje rostliny sice rostou (některé poměrně rychle), ale jejich listy (někdy i nové) se někdy ihned rozpadají, odpadávají nebo se na krajích a koncích (hlavně pouze hygrophily) tvoří mini dírky a tyto konce hnědnou. Hnědnou také proto, že se všude možně v akváriu vytváří hnědá řasa (?) a také zelená řasa. Jakmile hnědá (či jaká to je) řasa mírně pohltí rostliny, začnou poměrně méně růst a
někdy uhynou. U zelené řasy většinou neuhnívají a rostou dál, je to pro ně neškodné.
Shrnutí: Do akvária přidávám CO2 difuzorem, kde bublinky létají od dna až vzhůru k hladině minimálně do poloviny nádrže - (zbytek bublinek se zmenšuje, až se ve vodě rozpustí). Proud v nádrži je nastaven, aby voda cirkulovala po celé nádrži.
Dotazy a podezření: Může to být nedostatečným filtrem? Proč se v akváriu i přesto tvoří řasy a rostoucí rostliny ,,přesto nerostou správně"?
DĚKUJI
DavidDizzer
Mám ten samý problém..je to ancistrus.
Tak, tak viníka jsi určil sám, bude to ten držkolezec, jak to jednou zkusil tak už to bude dělat pořád i když ho budeš přikrmovat vším možným zeleným.
To mě příjde jako slušná dávka. Světlo máš pořešený, tak ještě aby bylo ve vodě dost CO2 a pod rostliny strčit nějakou tu výživovou kuličku a mohlo by se zadařit.
0 25.02.2012 18:52 Kkami68 – Ancíci???
Pěkný večer.Jsem akvarista amatér,akvárko máme se ženou pouze jako dekoraci,ale musím říci,že jsme s ním neměli nikdy problé a založené ho máme cca.3 roky a střední 300l.Až teď jsem si všiml,že mám u jedné rostliny děravé listy a nevím,jestli to s tím nějak souvisí,ale u druhé mám konce listů nahnědlé.Že by se do nich pustil ancík,kterého máme pouze jednoho,ale zato statného a že by až teď tak po dvou letech?Problémy s rostlinami nemám,rostou nádherně,že bych je mohl rozdávat... poradí mi někdo podle fotek?Děkuji pěkně.
dusičnany mam podla testu 10-15 mg/L..
Já osobně bych se nejdříve zaměřil na dusičnany.
ten kryt je pevne spojený s akvariom takže to nemozem dvihnúť..
No jestli to mas u te 240-litrove a je to 2-54W HO a cele to sedi primo na nadrzi,tak je to dost svetla,potrebujes to zvednou tak minimalne o 15 cm,zkus se mrknout tady
www.plantedtank.net/… Podlehl jsi zřejmě světelné mánii. U 200 litrové nádrže a v T5 je to už poměrně hodně.
0,5W/L svetla je by som povedal priemer..
V prezentaci ale žádné hnojení neuvádíš a draslík se z vody odstraňuje. CO2 z litrové flašky taky asi nic moc. Světla poměrně dost. Nádrž máš 3 měsíce tak nějaké problémky přijít musí.
žeby som pridal viac K2SO4 ??
Většinou to není nedostatek Fe jako mikroprvku, ale spíše bych řek že to bude draslík.
to si mi moc neporadil
..ale predpokladám, žeby to mohlo byť železo podľa
maniakva.sweb.cz/… po troch mesiacoch od založenia akvárka mám pocit že tejto rastlinke niečo chýba, no netuším čo. Neviete mi poradiť čo by to mohlo byť - viď foto..inak ostatné rastlinky sú celkom vo forme - vid
rybicky.net/nadrze/13803
Starší reakce
Živiny denně dodávám...(PMDD)... světlo mám také v pořádku...
Vidím hlavní příčinu CO2, díky kterému rostliny nefungují zcela správně a tím pádem jsou řasy a samozřejmě si zároveň rostliny v uvozovkách "škodí i sobě"
...
Uvidíme
Díky za ověření
Přeji pěkný zbytek večera!
Ano, děkuji za ověření
...
A má tedy za následek, kromě výskytu těch řas, CO2 i na ty rostliny? Tedy rozpad konců listů či díry v listech?
Díky
Teoreticky už to máš dobře zmáknutý, tak teď už to jenom aplikovat do praxe.
Rozkolísaná, či nedostatečná hladina CO2, to je velmi častá příčina výskytu řas.
Ještě jedna fotka s detailem řas...
Mám stručný dotaz...
1) proč se rostlinám takto rozpadají, či dělají díry na listech?
2) Tento dotaz s č.2 si spíše jen ověřuji. V AQ mám poměrně dost druhů řas - a to hlavně zelené, štětičkové a nějaké ruduchy. Sice v malém množství, ale přeci. Jak lze vidět na fotce...
PROUD, živiny a osvětlení mám na 100% pod kontrolou. Nevím, jak je to s CO2 ale tyto řasy se nejspíš vyskytly z důvodu nedostatku CO2, protože rostliny bez něj nebo s tímto minimem asi nevystačí a proto to nefunguje správně, je to tak, že?
Díky
Starší reakce
Prosím o radu a Vaše názory. Nejsem si jistá, co se to děje s mojí hnědovkou. Listy jsou děravé a postupně pomalu hnědnou a rozpadají se. Osobně si myslím, že by za tím mohl být nedostatek živin, ale trochu se bojím, že to mají na svědomí Tylomelanie (které už úspěšně zlikvidovali nějaké jiné druhy rostlin v mém akváriu), ale na druhou stranu zase tak často je na té rostlině nevidím. Díky předem za Vaše rady.
Starší reakce
Odborník přes floru nejsem, ale vím, že spoustě rostlin začnou červenat vrcholy pokud mají dostatek světla. Dle mého názoru to i krásně okrášlí akva.
Já bych řekl, že ty rostliny se zbarvují do své běžné barvy, řekl bych, že je to normální jev.
0 31.01.2012 19:25 jana – bělaní listu na rostlinách
Dobry vecer chci se zeptat zda nekdo nemel stejny problem a zaroven i na jeho reseni.Mam uz asi tri dny zalozene akvarko a prijde mi,ze mi zacaly belat listy na rostlinach vypadaji jako spalene a nektere zbarveny do cervena bohuzel nemuzu nikde najit duvod.Posilam i par fotek.Predem dekuji
Starší reakce
Pokud by tě zajímal ten článek tak není v AT 4/2007 ale 5/2007.
OT: Keď sa vedecky opíše nový druh, samozrejme musia byť popísané aj diferenciálne znaky oproti iným druhom. Väčšinou je problém v tom, že vedecké práce (hlavne staršie) sa nedajú nájsť cez Google
Navyše sa systematika stále vyvíja a časom sa ukáže že daný druh už bol opísaný skôr, ako iný druh, prípadne sa druh prekategorizuje na inú taxonomickú jednotku atď. Skrátka dosť veľký chaos. Ja to poznám skôr z botaniky ale ako tu čítam príspevky p. Hofmanna, v ichtyológii to nie je iné
Inak, v tom odkaze nižšie sú aj nejaké odlišnosti jednotlivých druhov, hlavne v stavbe úst.
A dokázal by jsi (nebo někdo jiný) přiřadit k jednotlivým rybkám tohoto rodu fotky ?
Když jsem to zkoušel různě pohledat, tak jsem se setkal se stejnými obrázky ke všem těmto rybkám. Tudy cesta nevede.
Přeci musí existovat někdo, kdo dokáže vysvětlit rozdíl mezi jednotlivými rybkami. Někdo jim musel přeci dát název na základě nějakých odlišností. Nebo snad neexistují žádná pravidla pro určování těchto živočichů. To se mi nechce věřit.
Kreacionisti by z nás měli určitě radost.
Takže v akvárkach nám pláva Crossocheilus sp. a ani to nie je isté
Inak, našiel som aj toto:
Crossocheilus oblongus - najčastejšie predávaný ako SAE
Crossocheilus siamensis - zriedkavo predávaný
Crossocheilus langei - často predávaný, najviac konzumuje ruduchu
Crossocheilus atrilimes - často predávaný, konzumuje machy
Crossocheilus sp. - často predávaný
(
en.wikipedia.org/…)
Ale ze to budu zrovna skalare by ma ani nenapadlo. Clovek sa stale uci a ryby ho dokazu stale prekvapit
Ani listy Ludwigie repens pro skaláry nejsou nejedlý.
...snad ich to casom prejde...
Naděje umírá poslední.
S kolegou jsme nějakou dobu nemohli chytit pachatele likvidace mladých listů Hygrophily corymbosa a po čase - tehdy pro nás docela překvapivě - se z toho vyklubaly skaláry.
Vratim sa nazad k povodnemu dotazu, ak nic nebudete namietat
Vysledkom nahodneho pozorovania je to, ze na svedomi to nemaju "SAE", ale skalare. Veselo si ozobavaju riiciu a aj danu rastlinku. Doslova znej utrhavaju kusky, ktore nasledne zozeru.. Stravu maju pestru, od roznych vlockovych, aj s pridavkom bylinnej zlozky, po tablety pre ryby dna, cez mrazene po uhorky,salaty a podobne.
snad ich to casom prejde
O tom, co je to vlastně za rybu, ten úžasný požírač řas, který se označuje jako SAE, a co je to „falešný SAE“, se vedou diskuse už dlouho a zejména na různých akvaristických fórech a serverech u nás i ve světě nabývají podob úžasné lidové tvořivosti. Navzdory jednoznačně se tvářícím závěrům v tom jasno nemá nikdo. Pomineme-li přísavky (rod Gyrinocheilus), které se snad opravdu dají odlišit od ostatních docela snadno, objevují se ve hře se střídavou intenzitou různí zástupci tří rodů – Crossocheilus, Epalzeorhynchos a Garra.
Zaprvé je třeba říci, ať se to někomu líbí nebo ne, že počet vousů ani kresba (šířka či délka podélného pruhu na těle) nejsou rozlišovacím znakem mezi těmito třemi rody. Např. vousky – u rodu Crossocheilus může být jeden nebo dva páry, u rodu Epalzeorhynchos dva páry, u rodu Garra dva, jeden nebo žádný pár. To, co jednoznačně odlišuje rod Garra od ostatních je útvar nazývaný „vnitřní terč“, anglicky „mental disc“ – najdeme ho v pokračování dolního pysku na ventrální straně hlavy. Může být vyvinut různě, rozlišují se tři stupně, v tom nejjednodušším vypadá jenom jako polštářkovitý mozol, v tom nejúplnějším má postranní okraje i zadní okraj a vytváří jakousi přísavku. Epalzeorhynchos ani Crossocheilus nic podobného nemají, vzájemně jsou velmi blízce příbuzné a jejich rozlišení není na základě vzhledu jednoduché, zpravidla se uvádí, že Crossocheilus má mohutnější horní pysk. Mimochodem, Garra cambodgiensis je česky „gara kambodžská“, nikoli parmička jednopruhá, jak tvrdí zdejší atlas. Rod Garra nemá s parmičkami nic společného, vývojově patří do úplně jiné skupiny kaprovitých ryb a nikdy se mu v češtině „parmička“ neříkalo.
Druhým komplikujícím faktorem je nejasné postavení druhu „siamensis“ jako takového. Jsou rozdílné názory na to, zda je to platný druh (česky parmoun siamský) nebo jde o ryby totožné s druhem Crossocheilus oblongus (parmoun širokopruhý); v prvém případě pak jsou ještě rozdílné názory, zda má zůstat v rodě Epalzeorhynchos, v němž byl popsán, nebo zda je oprávněné jeho přeřazení do rodu Crossocheilus, k němuž posléze došlo. A navrch není jisté, zda populace, z níž byl „siamensis“ popsán, dnes vůbec ještě v přírodě žije.
Svého času se odhalením identity těchto ryb zabýval Josef Niederle, který o tom publikoval článek v AT 4/2007 – to je asi ten článek, který má na mysli Václav. Dospěl k závěru, že ruduchy požírá Crossocheilus langei (parmoun Langův) a ruduchy, další řasy a mechy Crossocheilus atrilimes (vědecky popsaný teprve v roce 2000, a proto ještě nezahrnutý v českém názvosloví), přičemž oba se u nás prodávají. Problém je, že onen článek je velmi nepřehledný až zmatečný, obsahující některé velmi svérázné formulace a závěry, a osobně nevím, co si o něm mám myslet.
Obávám se, že zatím nezbývá, než se smířit s faktem, že pod označením Crossocheilus siamensis či SAE se vozí ryby různých druhů, které se mj. liší svou ochotou likvidovat různé typy řas.
Jaroslav Hofmann
Vďaka za odkazy, to prvé som čítal už dávnejšie v originále ale stále máme iba jeden druh s jedným párom fúzov.
Přidat reakci
1 ...... [97] ...... 201
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 163131x