Co se to děje s rostlinami?

Mně se někdy burčák rozbíhá i 24 hodin. O to déle pak vydrží v "tempu", které mi vyhovuje.

díky za reakci. nechal jsem to i přes noc. ale běžně čekám asi 4 hodiny, pak to zkouším míchat znovu.

tomikb napsal: Nechám stát, ale nikdy to nezačne bublat. Prosím, netušíte kde by mohl být problém? Díky.
He he he, věřil bys tomu? Jednou takhle míchám kvasnice, vezmu jednu z nádob, co má manželka na sypké hmoty, odměřím 100ml cukru, 1,5ml kvasnic, zaleju vlažnou vodu a čekám a čekám a čekám a ono nic.
Po chvíli zkoumání jsem přišel na to, že to nebyl cukr, ale sůl ...

Ty šutráky nevypadají na 4-5mm...

Dáváš toho zbytečně moc. Na tvoje akva ,ti musí stačit tak hrnek cukru náprstek kvasnic.Dej to do menši flašky někam pod vodu jestli to neutíká.

Nejdříve by to chtělo zkontrolovat, jestli všechny spoje opravdu těsní

tomikb napsal: .. Nechám stát, ale nikdy to nezačne bublat....

Jak dlouho?

Ahoj, snažím se podle návodu na rybicky.net/rady/co2-jednoduchy-zpusob-vyroby-co2-kvasnicovac udělat hnojení pomocí CO2, ale pořád mi to nechce bublat. Je to v 2L PETce od coly, je to výš než akva, do prázdné petky dám asi půl sáčku sušených kvasnic, zaleju asi 2dcl teplé (zkoušel jsem i vlažnou) vody, pořádně promíchám. Pak přidám skoro dva plné hrnky krystal cukru, doleju do 1,5L vody, zase pořádně zamíchám. Tekutina není hnědá, spíš šedá. Nechám stát, ale nikdy to nezačne bublat. Prosím, netušíte kde by mohl být problém? Díky.

jak spatny??mam asi 4-5mm

ale aji tak to nechápu. lístky má nové a roste hezky, jenom se vždycky stonek oderve!

Na 1. místě špatné dno. U vás obou. U DD ještě horší!

WOW mám úplně ten samý problém, lísty limnophily sess. krásně rostou má i nové výběžky, ale vždykcy asi po 2-3 týdnech se mi stonek dole odtrhne! poradí nám někdo?

ahoj mam Limnophila sessiliflora a te zacal po 3 tydnech po zasazeni hnit stonek!!(rostou dost rychle a jsou od kamarada takze nejsou pestovany na suchu)poradte co se stim da delat nebo co stim je?

Dobry den jsem zacatecnik mam AQ asi 3 dny vse jsem si pripravil az sem tam nalil vodu z vodovodu (je docela dost prechlorovana) tak se mi hned zakalila voda. druhy den to bylo to same mel jsem pustenou filtraci a vzduchovani teplotu asi na 24stupnu celsia a nevim jak se toho zakalu zbavyt poradite prosim (rybky jsem jeste nekupoval) diky AQ je na 54L

To by se mi také líbilo

Já vám rozumím.
Ovšem - není akva, jako akva. A při pohledu na Pansuuovo akva bych se příliš do hnojení tak, jak ho vnímáte vy, nehrnul... Poměrně málo rostlin, přirozená koncentrace CO2, přiměřené osvětlení...
Nevím, jaké pH má běžně voda v jeho akva a jaké vodovodní voda, ale nějakého extrémního kolísání bych se nebál. A kolísání CO2 už vůbec.
Zhruba před dvěma lety jsem "koncepčně předělával" jedno 420 l akviško. Předtím v něm několik let vegetovalo pár velkých ryb, (parmičky žraločí, pancéřníčci kropenatí, bichirci, péřovci, ancistrusi), vegetaci tvořily převážně Vallisneria gigantea, nějaké kryptokoryny a anubiasy. Osvětlení tvořily dvě vysloužilé 36W trubice.
Předělávka spočívala ve výměně stávajících zářivek za nové (8xx) a doplnění 2x 30W (8xx), výměně rybí osádky za tetrovité, doplnění vegetace o stonkovky, (Lysimachia nummularis "Aurea", Rotala rotundiifolia, Ludwigia palustris), a zavedení "decentního" přihnojování CO2.
Akvárium v této podobě funguje zhruba dva roky, ve dvouměsíčních intervalech je v něm měněno cca 100-150 l vody a za celou tuto dobu do něj kromě krmiva pro rybky nepřišel ani gram živin ve formě hnojiva. Přesto je nutné v rámci zmíněné údržby odstraňovat poměrně velký objem zelené hmoty. Předpokládám, že jistou část živin čerpají rostliny ze zásob, vytvořených za dobu předchozího provozu akva. Další část je dodána čerstvou vodou, případně prostřednictvím krmiva ryb. Co je však nutné zdůraznit - nárůst rostlinné hmoty při takovém způsobu hnojení je až "podezřele" velký.

Sid napsal: ... kdy vám bude vstupní voda fungovat jako zdroj NO3 pro rostliny...
Moje zkušenost s tímto není dobrá. Chvíli jsem to tak řešil, u mě 10 litrů vody = zvýšení NO3 o 2,5 mg/l což je aktuálně skoro moje denní dávka. Jenže vstupní voda má jiné parametry než akvarijní (pH, CO2), takže kolísání hodnot bylo dost velké a těžily z toho převážně řasy. Tedy raději dodávám NO3 v hnojivu a vodu měním méně častěji.

Dobrý den,tak prostředí v akváriu se po všech vašich radách určitě zlepšilo,hnědé řasy prakticky vymyzeli,teď tam jsou pro změnu zelené.Kytky rostou jako o život.Mám teď něco mněnit na těch radách co jsem od vás dostal,nebo mám ve všem pokračovat stejně.Těch zelených řas je tam taky poměrně dost.Děkuji.

Jak držet NO3 v rozmezí 5-10mg, když má vstupní voda 50mg NO3/l?
Ředění vodou s nízkým obsahem dusičnanů je nejjednodušší metodou, jak do akva dodat vodu s žádanou koncentrací NO3.
Druhou otázkou je, jak udržet koncentraci 5-10mg NO3/l...
Odpověď je "jednoduchá" - vytvořit správný poměr mezi producenty a konzumenty NO3. Pokud tedy budete provozovat akva jako rostlinné s malým objemem ryb, můžet se dopracovat ke stavu, kdy vám bude vstupní voda fungovat jako zdroj NO3 pro rostliny...

pansuu napsal: Poprosím o radu. Jak mám držet NO3 v rozmezí 5-10mg, když vstupní voda při částečných výměnách má hodnotu NO3-50mg/l? Mám ji např. ředit destilkou?
No to je právě to - podmínkou je spoustu rostlin, většina z toho rychleji rostoucích. A pak je důležité znát ostatní parametry vody. To znamená, že ostatních živin se tam musí dát přiměřeně hodnotě po výměně vody. A k tomu je potřeba správný výběr a počet ryb. Ono i těch 50 není problém. Pokud se ti už jednou povede dostat NO3 hodně dolů, tak nebudeš dva dny před výměnou NO3 přidávat, vyměníš 1/4 vody a máš tam max 15. To není nijak špatné. Případně můžeš výměnu vody upravit tak, aby jsi po ní měl požadovanou hodnotu (spočítej si, kolik NO3 přidáš a do jakého objemu). Problém je, pokud ti NO3 dolů neleze. Pak je potřeba udělat něco s rybí posádkou. Ale ty tam máš takové rostliny, které jsem musel vyhodit, protože byly schopné za den zdvojnásobit objem a za týden zarůst půl akva, např. Ceratopteris. Uděláš li jim dobré podmínky, to znamená světlo a živiny, není těch 50 problém.

Poprosím o radu. Jak mám držet NO3 v rozmezí 5-10mg, když vstupní voda při částečných výměnách má hodnotu NO3-50mg/l? Mám ji např. ředit destilkou?

vaclav napsal: Maximální hodnota NO3 5 - 10 pro růst rostlin, to jsi vyčetl kde, takový nesmysl. Čtyři trubice nacpeš tam kde se těžko dají dvě. Buď drobet opatrnější ve svých zaručených radách.

Dobrý večer Václave,
nepsal jsem, že přes 10 rostliny neporostou. Ale považuji to za ideální hodnotu v souvislosti s udržováním rovnováhy v akva a držením řas na minimu. Nehledě na to, že je poměrně hodně rostlin, které mají rády NO3 minimální (ne nulu, ale také ne daleko od ní). Samozřejmě, že rostliny porostou i ve vyšších hodnotách, pravděpodobně 20-30 je v pohodě a některé druhy porostou opravdu rychle, ale rozhodně bych to nikomu nedoporučoval. Ptá-li se tedy někdo na něco ohledně živin, má rada je i nadále NO3 5-10.
Jinak počet trubic a množství světla v krytu závisí jen a jen na šikovnosti majitele. I kdyby měl vyházet všechen balast mimo akva a nechat tam jen trubice. Mimochodem, jsou i různě tvarované, koukněte třeba na Osram Dulux F nebo Osram CFL Square. Máte tam 840/36 w při rozměrech 8cm na 22cm. Neříkejte mi, že to akva je menší ...

Jinými slovy, když píšete o opatrnosti v radách, můžete mi odpovědět na dvě věci? Pokud někdo bude udržovat NO3 v mnou udaném limitu, zkazí tím něco a budou rostliny strádat nebo zamoří akva řasou? A věc druhá - opravdu si myslíte, že by tam dvě Dulux F (no ona by bohatě stačila jedna, 36w na 54l ... a ještě podotýkám, že jedna má samostatné trubice dvě) nešly dát?

5-10mg NO3/l maximální hodnota jistě ne, ale pro většinu rostlin optimální.
Já jsem se s tímto údajem potkal např. u Searse a Conlina.
EDIT: Václave, neznám akviško Petra2, ale jeho konstatování o zářivkách v setovém krytu nechápu tak, že kryt byl původně určen pro jednu trubici a on do něj "nacpal" čtyři! Vím o krytech určených pro dvě trubice, do kterých (resp. pod které) se další dvě bez problémů vlezou.

Maximální hodnota NO3 5 - 10 pro růst rostlin, to jsi vyčetl kde, takový nesmysl. Čtyři trubice nacpeš tam kde se těžko dají dvě. Buď drobet opatrnější ve svých zaručených radách.

Určitě bych vyhodil kryt, který by mi neumožnil použít kvalitní osvětlení. Ta jedna trubice je vhodná tak na plastové kytky, aby byly vidět.

Tak to sorry. Na fotce fakt nejsou vidět. Každopádně souhlasím s názorem, že bys měl primárně pořešit světlo. Kryptokorony a Egeria ti porostou, ale to ostatní bude živořit. Třeba u té Hottonia se uvádí požadavek na 0,6 W/l. A ty se pohybuješ někde kolem 0,3 W/l...

david56 napsal: u 60 cm velkeho setu je to problem, protoze do toho krytu uz druhou zarivku nenacpu
Nikdy neříkej nikdy. Já do setového krytu nacpal další 4

u 60 cm velkeho setu je to problem, protoze do toho krytu uz druhou zarivku nenacpu

Problém je jenom a pouze v tom, že "sériové" kryty na 60×30 cm jsou výhradně 1×15 W (2×15 W se dává do 60×35 cm). Takže pokud chceš něco silnějšího, tak zbývá jenom domo-robo nebo zakázkovej kryt. Nebo kryt vyhodit a dát tam rampu. Např. 2× Hailea YZ-600. Nebo Hagen GloT5 HO 58-101 cm v provedení 1×24 W nebo 2×24 W.

U 60 cm dlouhého akva je osvětlení problém? Mně se nezdá, délka trubice je 590mm, pokud člověk použije klasické patice tak to je plus cca 30 mm celkem tedy 620 mm. Celkem dobře si dokáži představit horní kryt s těmito trubicemi na Tvé akvárium.

Jen ho parkrat zmacknu ve vode, kterou beru z akvarka pri vymene vody. A co se tyce osvetleni tak u tech 54litrovek je to problem.

Prezentace i fotka je aktualni ( stara 2 dny ). Hottenia je schovana za sagitarii a echinodory jsou male v koute a velkej e. horemani je za korenem.

A ještě drobnost - budeš li mít něčeho nadbytek, řasy porostou, kytky ne. Budeš li něčeho nedostatek, bude to úplně stejné. Řasy ano, kytky ne.

Toto bych chtěl vypíchnout, často je totiž snaha vedená tím mít všeho dostatek tak silná, že vede ke stavu, že je něčeho hodně. Ono totiž dávkování něčeho samostatně není dost dobře možné a nebo velmi obtížné, vždy se musí přidat i něco jiného. A také měnit více věcí najednou je poměrně riskantnější nežli provádět tyto kroky postupně. A světlem bych začal. Ještě nevím proč je filtr čištěn 1x za měsíc, je to nutné?

Mně se rostlinky v akváriu chovají podivně: Zatímco Sagittarie a Valisnerie živoří, Echynodory rostou výborně. Co se týká nároků, teoreticky nejsou tyto problematické rostliny náročnější než prospívající Echynodory. Tak musí být problém v nějakém detailu. Ale nevím v jakém...

U Davida je problém, že nemá aktuální prezentaci (fotka neodpovídá seznamu rostlin - nikde nevidím uváděné Echynodory nebo třeba Hottonii). Limnophila mu prospívat nemůže kvůli světlu. Egeria na fotce vypadá slušně, kryptokoryny uspokojivě. Limnophila evidentně strádá. POkud to není světlem a důvod se podaří odhalit, patrně to bude řešení i mého problému.

Fosfor a sinice souvisí velmi okrajově - měl jsem akva naprosto v pohodě a po relativně brutální přestavbě jsem měl parametry vody stejné, ale objevilo se naprosto vše z "řas" - sinice, zelená, vláknitá, černá štětičková ...
Nic jsem s tím nedělal, jen dále vesele pokračoval v hnojení a řas si nevšímal. No a po několika týdnech je akva opět v pořádku. Jen je hezčí. Takže bych doporučil posílit světlo min na 0,5 w na litr a udržovat měřitelný fosfor někde 0,5 - 1 . NO3 někde okolo 5-10 a železo okolo 0,2. Co se týká testů Rataj, ověř si někde spolehlivost. Možná, že prvních 14 dní se řase bude dařit, ale postupně to bude převažovat ve prospěch rostlin. V akva se podobné změny počítají minimálně na týdny. A ještě drobnost - budeš li mít něčeho nadbytek, řasy porostou, kytky ne. Budeš li něčeho nedostatek, bude to úplně stejné. Řasy ano, kytky ne.

Pro PentueR - pro jistotu uvádím, že tento příspěvek je míněn vážně.

Nemyslím si, že neměřitelné FE a P znamená, že problém je právě zde. Pokud po týdnu zesklovatí Sagitaria tak to asi nebude nedostatkem FE a P. Ve svém akvárku tyto hodnoty také nedoměřím a přesto rostliny rostou jako o život. Pokud byla v akváriu sinice tak bych spíš očekával, že tam P v nějakém množství minimálně byl jestli ještě není. Jak jsem již napsal, osvětlil bych to ještě jednou trubicí tak až by se rostliny rozbublaly. Teprve potom je možné mluvit o CO2 a nebo mikroprvcích.

Petr2 napsal: Opravdu? Doporučuji odkaz cs.wikipedia.org/…
Opravdu? V citovaném příspěvku je první věta (možná) ironická, druhá je ovšem doporučením i přes tu ironii. Tudíž možná doporučuji odkaz hxxp://cs.wikipedia.org/wiki/JakShoditVlastniIronickouPoznamku

david56 napsal: A co dusičnany neni tech 10 mgl malo ?? Vymenovat vodu ve vetsim intervalu ??? Nasadit nejakou zivorodku, aby to trochu zaneradila ???

Ne, ty jsou na horní hranici toho, co bych doporučil. Cca 5-10.

Opravdu? Doporučuji odkaz cs.wikipedia.org/…

Petr2 napsal: Mohl by mi někdo yysvětlit,proč se tu mluví o CO2 a železe, když dotyčný nechce hnojit, chybí mu tam základní látky a má 15w na 50 litrů? To asi bude to CO2 nejlepší ...

Aby rostliny CO2 solidně využily, musí mít taky solidní světlo..

A co dusičnany neni tech 10 mgl malo ?? Vymenovat vodu ve vetsim intervalu ??? Nasadit nejakou zivorodku, aby to trochu zaneradila ???

Nemusíš hnojit komplexním hnojivem. Stačí tam přidat trochu fosforu, trochu železa, nějaký ten stopový prvek Z čeho by ti ty kytky měly jít?

Já osobně bych začal u světla, přidal bych ještě jednu trubici. Teprve pak bych začal s něčím jiným ale hlavně pomalu a nestřídat a nekombinovat rychle za sebou, vše chce čas.

Myslel jsem to tak, ze hnojit nejakym komplexnim hnojivem je az ta posledni moznost. Jinak je to merene Ratajovymi kapkovymi hnojivy. Mam tam kryptokoryny, kterym toto osvetleni musi stacit, a stejne nejdou.

Mohl by mi někdo yysvětlit,proč se tu mluví o CO2 a železe, když dotyčný nechce hnojit, chybí mu tam základní látky a má 15w na 50 litrů? To asi bude to CO2 nejlepší ...

dost dobrý je biofiltr,mě se osvědčil a samozřejmě Co2

Jj,stará akvaristická latina,ale někdo to chválí,někdo zatracuje.Jde o to,jak rostlina přijímá trojmocné železo..a jsme zase u toho,někdo tvrdí,že to nejde,někdo zas,že ano,že si rostliny dokáží přeměnit trojmocné železo na dvojmocné kořenovým systémem.Musím podotknout,že nejsem rostlinář,ale hřebíky ve dně provozuji co jsem akvaristou,a to je bratru skoro 20 let,a s rostlinami potíže nemám.

Taky se mi osvědčilo zastrčit pár rezavých hřebíku, nebo matek ke kořenum.

...Pokud bude dKH mezi 6 a 8 dKH, CO2 tam máte dostatek...
Ano, je velmi pravděpodobné, že při alkalitě 6-8 bude ve vodě dostatek CO2, ovšem otázkou je, v jaké bude formě - zda volné nebo vázané.
S tím úzce souvisí otázka, čím bylo pH změřeno. Pokud kapkovými testy, (v horším případě papírovými indikátory), Tilmannově tabulce neradno věřit.

Hodně blbá odpověď