Váš akvaristický portál

Těžko byste hledali tradičnější rybu, než jakou je kapr. Ostatně zmínky v českém rybníkářství o něm najdeme již v 11. století a dodnes se chovatelé předhání v tom, jak jeho chov vylepšit. Někdy to vede i k ekologickým problémům a pro řadu potenciálních strávníků i k nechutnostem. Kapří přikrmování v Česku totiž spočívá mimo jiné ve vápnění vody a přisypávání umělých hnojiv či kravské mrvy do rybníka, čímž dochází ke zlepšování růstu řas. Kupodivu není podobné jednání řazeno mezi ilegální činnost. Jen už si při znalosti této informace na rybě tolik nepošmáknete.

Vědci z mořského výzkumného ústavu MBARI natočili u pobřeží amerického státu Kalifornie s pomocí dálkově ovládané hlubokomořské ponorky jen zřídka vídanou, bizarně vypadající rybu, která má průhlednou hlavu a velké zelené oči.

Podle pozorování velryb s pomocí senzorů přilepených na jejich tělech v přirozeném prostředí se tito kytovci krmí třikrát více, než se myslelo. Nový výzkum zdůrazňuje jejich důležitost pro vodní ekosystémy.

Brněnská zoo získala z Nizozemska 20 jedinců halančíkovce dlouhohřbetého, jde o velmi vzácnou rybu, která se už nevyskytuje ve volné přírodě. Informovala o tom mluvčí zahrady Monika Brindzáková.

Pozoruhodný objev při studiu fosilie předchůdce vampýrovky hlubinné učinil tým s českou účastí. Výzkum fosilie staré zhruba 30 milionů let prokázal, že vampýrovky už tehdy žily v hlubokých vodách s minimem kyslíku. Část odborníků přitom předpokládala, že tato schopnost se u starobylého hlavonožce vyvinula mnohem později, řekl spoluautor výzkumu, paleontolog a geolog Martin Košťák. Na studii spolupracovali vědci z Česka, Slovenska a Maďarska.