Váš akvaristický portál

Podle pozorování velryb s pomocí senzorů přilepených na jejich tělech v přirozeném prostředí se tito kytovci krmí třikrát více, než se myslelo. Nový výzkum zdůrazňuje jejich důležitost pro vodní ekosystémy.

Brněnská zoo získala z Nizozemska 20 jedinců halančíkovce dlouhohřbetého, jde o velmi vzácnou rybu, která se už nevyskytuje ve volné přírodě. Informovala o tom mluvčí zahrady Monika Brindzáková.

Pozoruhodný objev při studiu fosilie předchůdce vampýrovky hlubinné učinil tým s českou účastí. Výzkum fosilie staré zhruba 30 milionů let prokázal, že vampýrovky už tehdy žily v hlubokých vodách s minimem kyslíku. Část odborníků přitom předpokládala, že tato schopnost se u starobylého hlavonožce vyvinula mnohem později, řekl spoluautor výzkumu, paleontolog a geolog Martin Košťák. Na studii spolupracovali vědci z Česka, Slovenska a Maďarska.

Tým mořských biologů, který pátral ve vodách poblíž mexických břehů, se domnívá, že objevil zcela nový a neznámý druh velryby zobaté. Pokud se tvrzení vědců skutečně potvrdí, bude se jednat o velice významný biologický objev. Tento záhadný druh velryby se vyznačuje výrazným zobákem a o jejich životě se toho ví jen velmi málo.

Gigantického žraloka, který je pravděpodobně předchůdcem megalodona – největšího žraloka, který kdy obýval naši planetu, vědci objevili díky fragmentům mnoha zubů nalezených v průběhu let. Jeho identifikaci provedli z fosilních nálezů objevených v americké Alabamě.