Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Nemusí to být jen PMDD

 

Články » Nemusí to být jen PMDD   Vytisknout tuto stránku 

Nemusí to být jen PMDD

Publikováno: 28.02.2017 • Autor: © Maq • Rubrika: Voda

Představte si, že přijdete do restaurace, objednáte si hovězí guláš s knedlíkem, a číšník vám místo něj přinese celý jídelní lístek, od všeho trochu. A tak máte na talíři kromě guláše také vepřový řízek, brambory, špagety, kečup, kuřecí ragú, kari omáčku, rýži, krevetovou polévku, hruškový kompot a fantu.

Přesně toto děláte, když rostlinám servírujete

kompletní univerzální hnojiva;

jste jako hostinský, který nedbá na zákazníkova přání. Můžete namítnout, že ta míchanice na talíři je možná nechutná, nicméně všechno je to čerstvé, nutričně bezvadné jídlo, a lze se jím také koneckonců nasytit. Tady nám příměr začíná trochu kulhat, protože rostlina nemá chutě, nýbrž potřeby. Potřebuje-li hovězí, odmítne všechno ostatní, i kdybyste jí to nevímjak vábně servírovali.

Pokud se tedy z uvedené míchanice budete pokoušet vydolovat právě jen ten žádaný guláš, bude vás to stát hodně nimrání a nervů. S rostlinami a jejich výživou je to zrovna tak, akorát že namísto nervů spotřebovávají energii. Je-li na vstupních branách do těla rostliny tlačenice látek všeho druhu, od potřebných přes aktuálně nepotřebné až po vyloženě nežádoucí, rostlina je nucena provádět energeticky náročná chemická a fyzikální kouzla, aby vpustila dovnitř jen ty, které si její tělo žádá.

Proto jsem si stanovil jako zásadu usilovat o výživu rostlin takovým způsobem, abych je (a s nimi i ryby) pokud možno nezatěžoval zbytečnými nebo škodlivými látkami.

 

Čím tedy hnojit?

Existuje seznam biogenních prvků, tj. takových, které rostliny nutně potřebují k životu, a to v množství od velkého po nepatrné. Kromě nich se rozlišují ještě prvky užitečné, to jsou takové, které nejsou ve výživě rostlin zcela nepostradatelné, nicméně rostliny na jejich přítomnost reagují zlepšeným růstem a zdravím.

Rostliny až na pár výjimek nedokáží přijímat tyto prvky v čisté podobě. Například uhlík, bez něhož je život (nejen) rostlin nepředstavitelný, přijímají ve formě oxidu uhličitého. Na hromadě grafitu či diamantů, což jsou dvě formy čistého uhlíku, nevyroste a nepřežije vůbec nic; takový uhlík je pro rostliny nedostupný.

Většinu živin rostliny přijímají ve formě ve vodě rozpustných minerálních solí. Vysvětleme si, co to soli jsou, a to způsobem silně zjednodušujícím (chemikové laskavě odpustí), nicméně pro naše potřeby vyhovujícím.

Každý asi ví, že existují kyseliny (např. kyselina sírová) a zásady (hydroxidy neboli louhy, např. hydroxid sodný). A že jsou to látky nebezpečné, s nimiž je nutno zacházet velmi opatrně. Nebezpečné jsou proto, že jsou reaktivní; reagují živě a bouřlivě se vším možným, v nejhorším případě s pokožkou, oční rohovkou, nebo sliznicí úst a hltanu.

Ne, s těmito chemikáliemi si nemusíme zahrávat, rostliny o ně totiž nestojí. I v přírodě každá kyselina nebo louh rychle najde něco, s čím zreaguje, a právě takovouto reakcí vznikají minerální soli. Jsou to sloučeniny, ve kterých se spojily kyselá a zásaditá složka, vzájemně se zneutralizovaly, a vytvořily celkem stabilní a poklidný pár.

Takový pár se skládá ze dvou iontů; kationtu (s kladným znaménkem) a aniontu (se znaménkem záporným). Mnohé z těchto solí jsou rozpustné ve vodě. Rozpouštění se odborně označuje jako disociace (přel. "rozloučení"), a právě takovéto ve vodě disociované ionty rostliny přijímají.

Jeden příklad: Vezměme hydroxid sodný (silná žíravina) a kyselinu dusičnou (látka pokud možno ještě nebezpečnější). Jejich reakce vypadá následovně:

NaOH + HNO3 NaNO3 + H2O

Vzniká dusičnan sodný a voda. Dusičnan sodný se ve vodě rozpouští - disociuje takto:

NaNO3 <--> Na+ + NO3-

Výborně! Reakcí dvou nebezpečných látek vznikla relativně neškodná sůl, která se ve vodě rozpouští na kation sodíku Na+ a dusičnanový anion NO3-. A protože rostliny dusík k životu nezbytně potřebují, a dusičnanový ion je jednou z forem, v jaké dusík dokáží přijímat, získali jsme minerální dusíkaté hnojivo.

Jenže co ten sodík? Ten máme v onom iontovém páru jaksi navíc, protože sodíkem většinou přihnojovat nepotřebujeme. Bude se nám ve vodě zbytečně hromadit. Snadná pomoc! S kyselinou dusičnou totiž úplně stejně reaguje i hydroxid draselný (KOH), jen namísto dusičnanu sodného získáme dusičnan draselný (KNO3). A draslíkem hnojit zpravidla chceme.

Pokládám toto důkladné (a přesto brutálně zjednodušené, opět prosím chemiky o prominutí) vysvětlení za nezbytné k tomu, aby akvarista-hnojič správně porozuměl základním vlastnostem používaných (a níže popsaných) minerálních hnojiv. Jsou to

- minerální látky, relativně stabilní a bezpečné (nevybuchnou nám a nepoleptají nám kůži, není třeba panikařit, když trochu rozsypeme/rozlijeme, nicméně budeme pečlivě dodržovat čistotu, mýt si ruce, a ovšem nebudeme je ochutnávat a nebudeme s nimi nijak "blbnout"; v neposlední řadě je budeme skladovat ve vhodných nádobách a z dosahu neinformovaných osob),

- jsou rozpustné ve vodě, kde disociují na část kladnou a zápornou, tedy na kation a anion,

- a tedy s každou solí dodáváme do vody dvě složky, přičemž ne vždy obě potřebujeme; naštěstí máme na výběr zpravidla více různých solí, takže s trochou informací nakonec dojdeme zdárně do cíle. Cílem mého článku je poskytnout právě tyto informace.

 

Kdy hnojit?

No to je dost pitomá otázka, viďte? Přece tehdy, když rostliny nerostou.

A vidíte, zrovna tak to není. Jestliže vám v akváriu rostliny hromadně chřadnou, odehnívají a/nebo porůstají řasou, s největší pravděpodobností se o nedostatek živin nejedná.

Jak jsme si uvedli v příkladu na začátku, rostliny jsou ve výživě vybíravé. Jenže situace může být - a velmi často bývá - ještě mnohem horší. V takové akvarijní restauraci, zejména pokud je v záběhu (a kuchař ještě neumí dobře vařit), vzniká ohromné množství látek pro rostliny vyloženě nepoživatelných a jejich zdraví škodlivých. Netřeba dodávat, že v takovém prostředí trpí a hynou i ryby.

Proto radím: Pokud vám rostliny hromadně hynou, nezhoršujte situaci hnojením, nýbrž se snažte v akváriu zlepšit prostředí. Jak to udělat, není předmětem tohoto článku; omezím se na konstatování, že časté a důkladné výměny vody jsou v takové situaci skoro vždy ku prospěchu věci. Ano, chápete správně - je prostě potřeba tu špínu vylít ven a nalít si čisté vody. Než se otrávit, je přece jen lepší být chvíli o hladu. A věřte mi, rostliny nedostatek živin nějaký ten týden dokáží přečkat bez trvalé újmy.

Nedoporučuji začínat s hnojením ani v situaci, kdy rostliny rostou dobře. Znamená to, že netrpí přítomností nadbytku škodlivých látek ani nedostatkem živin. Cokoli v takové situaci přidáme, povede k nadbytku, tedy přehnojení. Ekologové takové vody nazývají "eutrofní", a je to kalamitní stav jak v přírodě, tak i v akváriu.

Hnojit začneme v tom okamžiku a takovým hnojivem, o němž nám rostliny samy sdělí, že je postrádají. Znovu zdůrazňuji - nepleťme si situaci "rostliny nerostou a hynou" s projevy nedostatku (deficience) konkrétních živin. Popisem těchto projevů - růstových defektů - se zde nebudu zabývat, nicméně nabídnu dva dobré odkazy:

http://maniakva.sweb.cz/prvky.htm
http://akvarijni-hnojivo.cz/projevy-nedostatku-prvku-u-rostlin-clanek-9

 

V průběhu času pozorováním (a měřením, byť většinou dost nespolehlivým) zjistíme, které živiny do akvária nedokážeme dodat v potřebném množství ani s krmivem, ani pravidelnými výměnami vody. Potom pochopitelně již nečekáme, až se rostliny svými defekty o živiny samy "přihlásí", nýbrž tyto vybrané živiny dodáváme pravidelně v pečlivě propočítaných dávkách.

Co znamená pravidelně? No, pokud hnojíme jednou týdně, dejme tomu půl dne po pravidelné výměně vody, v zásadě to stačí. Zapáleným akvaristům ovšem není zatěžko přihnojovat denně; máte-li správně připravené zásobní roztoky všech potřebných hnojiv, nezabere vám jejich aplikace do akvária ani pět minut. Rostliny tak mají kontinuálně k dispozici právě tolik živin, kolik potřebují.

Všechny výše uvedené principy platí v plné míře i pro akvária přihnojovaná plynným oxidem uhličitým. Rozdíl je v kvantitě; při nadbytku CO2 rostliny intenzivněji vegetují, můžeme tedy silněji svítit, a můžeme i vydatněji hnojit, pokud je rychlý růst rostlin naší prioritou. Na podstatě se nic nemění.

 

Neuškodí si udělat přibližnou představu, jaké množství rozpuštěných solí vlastně v akvarijní vodě máme. Kolik solí je ve stolitrovém akváriu? Zkusíte hádat?

Tak například moje vodovodní voda patří k těm průměrným, až tvrdším: GH = 12°d, KH = 7.5°d. Mineralizovaná je více než dost. Z rozboru jsem si spočítal, že ve stu litrech je rozpuštěno třicet pět gramů veškerých solí, z nichž většinu rostliny nepotřebují. Třicet pět gramů, to jsou dvě řádně nabrané polévkové lžíce. Na sto litrů. Je dobré si tahle čísla připomenout dříve, než začneme do akvária něco "přiměřeně" sypat nebo lít.

 

Než přejdeme k přehledu vhodných minerálních hnojiv a jejich dávkování, ještě vysvětlím, jak jsem došel k názvu tohoto článku.

PMDD je zkratka pro "Poor man's dosing drops", tedy "hnojivé kapky chudého muže". Vymysleli to zhruba před 20 lety dva Kanaďané, kteří nechtěli platit za drahá komerční hnojiva, a současně se pokoušeli namíchat takovou formuli, která bude rostlinám vyhovovat, ale potlačí řasy. V tom posledním neuspěli, nicméně jejich postupy se celosvětově ujaly, a to ze dvou důvodů:

1. Pořízení jednotlivých minerálních solí nám umožňuje hnojit jen tím a právě tolik, kolik rostliny v našem akváriu skutečně potřebují.

2. Vyjde to výrazně levněji, než tekutá hnojiva prodávaná v pěkných lahvičkách specializovanými firmami.

Když jsem se seznámil se sortimentem solí používaných v recepturách PMDD (stejně jako Estimative Index nebo PPS-Pro), brzy jsem si všiml, že mají svá omezení. Nejde o to, že by některá živina chyběla, jde o ten párový charakter minerálních solí.

Tak například, hnojíme-li dusičnanem draselným (KNO3), dodáváme rostlinám draslík a dusík (dusičnany), dvě velmi potřebné živiny. Jenže velmi často se stává, že v akváriu plném ryb, které vydatně krmíme, vzniká dusičnanů spousta i bez hnojení. Chceme tedy dodat draslík, ale bez dusíku. Co teď?

PMDD nabízí jedinou alternativu, a to síran draselný (K2SO4). Není to vždy ideální volba, protože síranových aniontů máme ve vodě zpravidla mnohem víc, než potřebujeme. Pravdou je, že nadbytek síranů není pro obyvatele akvária zdaleka tak nebezpečný, jako nadbytek dusičnanů. Nicméně, vytkl jsem si jako zásadu nedávat nic do akvária zbytečně, a tedy jsem pátral po dalších alternativách. Výsledkem je následující přehled minerálních solí použitelných pro hnojení akvarijních rostlin, který obsahuje i některé položky, které nejsou mezi akvaristy běžně užívané. Nemusí to tedy být jen PMDD...

 

Důležitá poznámka: Pokud kdekoli v tomto textu píši o doporučených koncentracích jednotlivých látek, nejedná se o hnojivé dávky, nýbrž o cílové koncentrace daných látek v akvarijní vodě. Skutečné dávkování je třeba přizpůsobit parametrům vstupní vody a reálné spotřebě rostlin v daném akváriu.


1. KATIONTY

Sodík (Na+)

Některé rostliny jej potřebují k životu ve značném množství, jiné se bez něj obejdou. Uvědomme si, že mořská voda je roztokem solí s převahou

chloridu sodného (NaCl, kuchyňská sůl), a tedy všechny mořské organismy sodík ve vodě potřebují. Většině sladkovodních organismů ovšem vyšší koncentrace sodíku ve vodě vyhovují stejně málo, jako nám slaná voda k pití.

Podle mého odhadu většina organismů sladkovodního akvária dává přednost množství 1 až 5 mg/l (miligramy [=tisíciny gramu] na litr) sodných kationtů. Mírně zvýšená koncentrace zpravidla nevadí. Nicméně pokud z léčebných důvodů přidáme do vody 1 polévkovou lžíci kuchyňské soli na 50 litrů, je to v přepočtu asi 140 mg/l Na+. Takové množství sodíku ve vodě přežijí rostliny i ryby jen krátkodobě a ihned po skončení léčení musíme pilně měnit vodu.

Hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3, jedlá soda) se používá ke zvýšení alkality. Akvaristé přitom nezřídka zapomínají, že alkalitu lze zvýšit i jakýmkoli jiným uhličitanem. Abychom tedy nezatěžovali vodu jednostranně sodnými kationty, doporučuji jít cestou promyšlené kombinace různých uhličitanů (sodného, draselného, hořečnatého a vápenatého).

1°dKH = 29.96 mg/l NaHCO3 = 8.20 mg/l Na+

 

Draslík (K+)

Draslík je biogenní prvek a jeho spotřeba rostlinami je trvalá a vysoká. Ve vodovodní vodě je často obsažen v nedostatečném množství.

Názory na žádoucí obsah draselných kationtů ve vodě se různí. Osobně nevidím důvod jeho množství udržovat vyšší než na úrovni 10 mg/l. Ovšem je nutno mít na paměti, že spotřeba draslíku rostlinami je vysoká, proto je potřeba jeho množství pozorně sledovat a podle potřeby doplňovat.

Z draselných solí můžeme použít zejména následující:

Dusičnan draselný (KNO3, sanytr, ledek draselný) dodává draslík společně s dusíkem.

1 mg KNO3 = 0.39 mg K+ + 0.61 mg NO3-, tj. 0.14 mg N

Dihydrogenfosforečnan draselný (KH2PO4) dodáváme běžně jako zdroj fosforu. Protože fosforem hnojíme v řádově nižších dávkách, draslík takto rostlinám dodaný má obvykle jen podružný význam.

1 mg KH2PO4 = 0.29 mg K+ + 0.70 mg PO43-, tj. 0.23 mg P

Uhličitan draselný (K2CO3, potaš) zvyšuje alkalitu vody.

1 mg K2CO3 = 0.57 mg K+

1°dKH = 24.65 mg/l K2CO3 = 13.94 mg/l K+

Síran draselný (K2SO4) je běžně používán jako zdroj draslíku a nepotřebný (většinou) zdroj síranů.

1 mg K2SO4 = 0.45 mg K+ + 0.55 mg SO42-, tj. 0.18 mg S

Chlorid draselný (KCl) je použitelný jako zdroj draslíku a nechtěný (většinou) zdroj chloridového aniontu.

1 mg KCl = 0.52 mg K+ + 0.48 mg Cl-

Citronan draselný (K3C6H5O7) je draselná sůl kyseliny citronové. Tuto sůl jako zdroj draslíku používám nejraději. Protože je to první sůl organické kyseliny zde zmíněná, přidám několik slov týkajících se všech těchto solí.

Jednoduché organické sloučeniny, jmenovitě kyseliny a anionty jejich solí, mají tu vlastnost, že se skládají výlučně z atomů uhlíku, vodíku a kyslíku. Rozloží se nejpozději během pár dní na vodu a oxid uhličitý, nic jiného. Zní to pěkně, ale skutečnost tak báječná není. Rostliny se o ten rozklad totiž nedokáží postarat a musejí "čekat", až takový anion projde metabolismem různých bakterií, sinic, nebo (některých) řas. Z jiného úhlu můžeme říct, že tím vlastně přiživujeme organické znečištění vody (byť je to ten méně problematický typ, protože neobsahuje žádný dusík, síru atd.).

Organické znečištění vody není samo o sobě špatné a žádná živá voda bez něj nemůže fungovat. Problém nastává v případech, kdy je ho přes míru. Obecně v méně "čistých", méně pečlivě udržovaných nádržích, zpravidla s převahou ryb nad rostlinami. Po přidání např. cukru v dávce převyšující 10 mg/l se velmi spolehlivě dostaví bílý bakteriální zákal. Pro bakterie je to pochoutka. Některé bakterie máme rádi, jiné vidíme neradi. Vybírat si nemůžeme. Ať už dělají cokoli, aerobní bakterie přijímají kyslík (a ubírají ho rybám) a vydávají oxid uhličitý (což prospívá rostlinám).

Všechny organické sloučeniny, které zmíním v tomto článku, jsou tedy svým způsobem problematické. V dobře uváženém množství a v čistém akváriu výhody převažují. V akváriích, kde je i bez nich spousta organické hmoty v různém stupni rozkladu, jejich aplikaci zřejmě nelze doporučit.

1 mg K3C6H5O7 = 0.38 mg K+, vydá (po procesech popsaných výše) 0.86 mg CO2, ovšem spotřebuje přitom 0.26 mg O2 (kyslíku)

 

Hořčík (Mg2+)

Hořčík je biogenní prvek. Společně s vápníkem jeho obsah tvoří tvrdost vody (GH). Někdy se stává, že vápník má nad hořčíkem tak naprostou převahu, že hořčíku je nedostatek i v poměrně tvrdých vodách.

Většinou se doporučuje hmotnostní poměr Mg:Ca asi jedna ku dvěma až čtyřem. Koncentraci hořčíku volíme podle nároků našich ryb; rostlinám běžně stačí 5-10 mg/l. Vyšší množství je vítáno, pokud nechceme mít příliš nízkou alkalitu (pozor - hořčík alkalitu nezvyšuje, to dělají uhličitanové anionty; ovšem ty potřebují nějaké kationty "do páru", a hořčík s vápníkem jsou nejvhodnější volbou). Koncentrace hořčíku nad 25 mg/l jsou už zpravidla spojeny s příliš vysokou tvrdostí (a celkovou mineralizací) vody.

1°dGH = 4.335 mg/l Mg2+ = 0.1783 mmol Mg2+

Uhličitan hořečnatý (MgCO3) je nejběžnější z hořečnatých solí v přírodě, je s ním však spojena nemalá praktická potíž: ve vodě je málo rozpustný, rozpustnost kolísá vlivem změny podmínek (teplota, pH), a podílí se na vzniku vodního kamene. Pro tuto jeho vlastnost si nelze připravit zásobní roztok; musíme jej přidávat jako jemný prášek přímo do akvária, kde na několik hodin, než se zcela rozpustí, bíle zakalí vodu. Zákal je neškodný.

Jako uhličitan pochopitelně zvyšuje i alkalitu.

1 mg MgCO3 = 0.29 mg Mg2+

1°dKH = 15.03 mg/l MgCO3 = 4.33 mg/l Mg2+

Síran hořečnatý (MgSO4), obvykle v krystalické formě heptahydrátu (MgSO4.7H2O, epsomská sůl, hořká sůl), je součástí balíčku PMDD. Dobře rozpustný ve vodě.

1 mg MgSO4 = 0.20 mg Mg2+ + 0.80 mg SO42-, tj. 0.27 mg S

1 mg MgSO4.7H20 = 0.10 mg Mg2+ + 0.39 mg SO42-, tj. 0.13 mg S

(Pozn.: Používání bezvodé formy této a dalších hygroskopických solí se nedoporučuje, protože spontánně absorbují vzdušnou vlhkost a při jejich dávkování si pak nemůžeme být jisti, kolik účinné látky vlastně dodáváme. Plně hydratované formy již další vlhkost neabsorbují, jsou tedy stálé.)

Dusičnan hořečnatý (Mg(NO3)2, ledek hořečnatý), obvykle v krystalické formě hexahydrátu (Mg(NO3)2.6H2O) může být užitečný, pokud chceme hnojit dusičnany, avšak nikoli draslíkem (KNO3).

1 mg Mg(NO3)2 = 0.16 mg Mg2+ + 0.84 mg NO3-, tj. 0.19 mg N

1 mg Mg(NO3)2.6H2O = 0.095 mg Mg2+ + 0.48 mg NO3-, tj. 0.11 mg N

Hydrogencitronan hořečnatý (MgC6H6O7) je zdrojem "čistého" hořčíku. (Viz citronan draselný.) Dobře rozpustný.

1 mg MgC6H6O7 = 0.11 mg Mg2+, vydá 1.23 mg CO2

 

Vápník (Ca2+)

Vápník je takovým větším dvojčetem hořčíku. Jeho obsah tvoří tvrdost vody (s hořčíkem). Rostliny obecně dobře rostou při koncentracích 10-20 mg/l, výrazně vyšší koncentrace už mohou některým rostlinám vadit. Pokud nemáme vodovodní vodu velmi měkkou, pravidelné výměny vody zpravidla postačují k udržení koncentrace vápníku na vyhovující úrovni.

1°dGH = 7.147 mg/l Ca2+ = 0.1783 mmol Ca2+

Uhličitan vápenatý (CaCO3, křída, hlavní složka vápenců) je velmi hojný v přírodě. Jako takový je velmi špatně rozpustný ve vodě, nicméně při pH <8 se přeměňuje na dobře rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2, existuje jen ve vodném roztoku). Doporučuji nastudovat podrobnosti v nějakém pojednání o alkalitě, ústojnosti čili kyselinové neutralizační kapacitě vody.

Protože v malém množství vody se rozpustí jen nepatrné množství CaCO3, nemůžeme si připravit zásobní roztok, a práškovou látku musíme v případě potřeby nasypat přímo do akvária. Vzniklý bílý zákal je neškodný a po několika hodinách zmizí.

1 mg CaCO3 = 0.40 mg Ca2+

1°dKH = 17.85 mg/l CaCO3 = 7.15 mg Ca2+

Síran vápenatý (CaSO4, sádra) se většinou nepoužívá, je špatně rozpustný.

Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2), obvykle v krystalické formě tetrahydrátu (Ca(NO3)2.4H2O), může být užitečný, pokud chceme hnojit dusičnany, avšak nikoli draslíkem (KNO3).

1 mg Ca(NO3)2 = 0.24 mg Ca2+ + 0.76 mg NO3-, tj. 0.17 mg N

1 mg Ca(NO3)2.4H2O = 0.17 mg Ca2+ + 0.53 mg NO3-, tj. 0.12 mg N

Chlorid vápenatý (CaCl2), obvykle v krystalické formě hexahydrátu (CaCl2.6H2O), je dobře rozpustný.

1 mg CaCl2 = 0.36 mg Ca2+ + 0.64 mg Cl-

1 mg CaCl2.6H20 = 0.18 mg Ca2+ + 0.32 mg Cl-

Octan vápenatý (Ca(C2H3O2)2) poskytuje elegantní možnost, jak se vypořádat s obtížnou rozpustností uhličitanu vápenatého. Tato látka, dobře rozpustná a v čisté vodě stabilní, se totiž v akváriu sérií reakcí za spoluúčasti bakterií přemění na hydrogenuhličitan vápenatý.

1 mg Ca(C2H3O2)2 = 0.25 mg Ca2+, vydá 1.11 mg CO2

1°dKH = 28.2 mg/l Ca(C2H3O2)2 = 7.15 mg/l Ca2+

 

Mikroprvky

Jde o skupinu prvků, které rostliny potřebují k životu, nicméně pouze v nepatrném množství. V množství vyšším než nepatrném jsou často pro vodní organismy jedovaté. V praxi mezi ně řadíme železo, molybden, mangan, kobalt, nikl, měď, zinek, bór, křemík, selen, jód a další. Můžete narazit i na jiné výčty a já se o to nebudu přít. Problematika mikroprvků je velmi zajímavá a ještě mnoho otázek zůstává otevřených.

V akvaristické praxi však reálně mnoho možností nemáme. Sotva někdo si bude pořizovat za drahé peníze kilovou dózu nějaké kobaltnaté soli, když potřeba kobaltu je v řádech setin mikrogramu (tj. 0.00000001 g) na litr vody.

Kupujeme tedy sypké směsi potřebných solí u prodejců akvarijních hnojiv (Tenso Cocktail, Plantex CSM, MicroMix Plus, snad i další). Mikroprvky je asi nejrozumnější dávkovat podle železa; objeví-li se na rostlinách známky deficitu železa, přidáme tolik směsi mikroprvků, abychom obsah železa zvýšili o 0.1 až 0.2 mg/l.

O mikroprvcích v akvaristice snad časem někdo napíše samostatný článek.

 

2. ANIONTY

Chloridy (Cl-)

(Pozn.: Nejde o plynný chlór ani o chloramin či podobné sloučeniny chlóru používané k dezinfekci.)

Chloridů je zpravidla všude dost a v rostlinách se chloridové anionty nacházejí v hojném množství. Není však příliš jasné, co tam vlastně dělají. Značná jejich část je zřejmě jen (relativně) neškodný balast.

Ve vodovodní vodě chloridy skoro nikdy nechybí (často až několik desítek mg/l) a není třeba je dodávat. Pokud však používáme demineralizovanou vodu a upravujeme ji čistými chemikáliemi, postaráme se, aby tam nějaký ten miligram na litr byl.

Chlorid sodný (NaCl, kuchyňská sůl) je nejdostupnější řešení, vhodné i z toho důvodu, že potravinová sůl povinně obsahuje stopy jódu.

1 mg NaCl = 0.39 mg Na+ + 0.61 mg Cl-

 

Sírany (SO42-)

Síra je významný biogenní prvek a rostliny ji přijímají ve formě síranových aniontů. Potřeba síry je u rostlin asi patnáctkrát nižší než potřeba dusíku (v hmotnostním vyjádření). Vodovodní voda tuto potřebu - stačí do 10 mg/l SO42- - zpravidla pokrývá dostatečně. Pokud upravujeme demineralizovanou vodu, použijeme některý ze síranů zmíněných u příslušných kationtů (draselný, hořečnatý).

 

Fosforečnany (PO43-)

Fosforu rostliny nepotřebují mnoho, jakmile však chybí, je zle. Skoro stejně nežádoucí je ale i jeho nadbytek. Fosfor ve vodovodní vodě zpravidla chybí, a většinou nestačí ani množství dodávané s krmivem pro ryby.

Zpravidla se snažíme držet hladinu fosforečnanů na úrovni do 1 mg/l.

Fosforečnany se ve vodě rády srážejí (tzn. tvoří nerozpustné soli) s různými kovy (vápník, železo, aj.), a tím se stanou pro rostliny nedostupnými. Riziko takové události vzrůstá s celkovou mineralizací vody (ve tvrdé či vydatně hnojené vodě), a také pokud hnojíme fosforečnany současně s dalšími hnojivy. V takovém případě mohou docela zmizet např. cenné mikroprvky. Z tohoto důvodu je vhodné hnojit fosforečnany ve chvíli, kdy nehnojíme ničím jiným, přesto však raději častěji a v malých dávkách. Vždy zkrátka hledíme, aby koncentrace fosforečnanů i všech ostatních iontů v jejich okolí byla co možná nejnižší.

Dihydrogenfosforečnan draselný (KH2PO4) našim potřebám zcela vyhovuje a není důvod k němu vyhledávat alternativu.

1 mg KH2PO4 = 0.29 mg K+ + 0.70 mg PO43-, tj. 0.23 mg P

 

Uhličitany (CO32-)

Uhličitany jsou hlavním zdrojem ústojnosti čili alkality čili kyselinové neutralizační kapacity čili pufrační kapacity vody. V podrobnostech odkazuji na zdroje věnované tomuto důležitému tématu.

Na tomto místě se omezím na následující: Velmi nízkou alkalitu potřebujeme pro odchov některých jikernaček, ve většině ostatních případů je však nežádoucí. Taková voda je nebezpečně náchylná k prudkým výkyvům pH i při jinak nevinných událostech či procesech v akváriu běžně probíhajících.

V této souvislosti si prosím povšimněte, že chloridů a síranů potřebujeme mnohem méně, než jich ve vodě zpravidla máme. A to je ještě mnohdy přidáváme (MgSO4 aj.).

Proto je zřejmě rozumné, kdykoli hnojíme či jinak upravujeme parametry vody, dávat přednost uhličitanům před chloridy a sírany; a to i v případech, kdy je to spojeno s obtížemi a nepohodlím (špatně rozpustné MgCO3 a CaCO3).

 

3. DUSÍK (NH4+ a NO3-)

Problematice dusíku ve vodním prostředí se nevyhne žádný akvarista. Literatura je bohatá, počínaje specializovanými odbornými studiemi a nářky nešťastných akvaristů konče. Stejně rozmanité jsou i diskuse a názory na všechno, co se koloběhu dusíku týká.

Osobně věřím že úroveň okolo 10 mg/l NO3- je optimální; rostlinám stačí a tolerují ji i náročnější ryby. Dusík v amonné vazbě (NH4+) by měli používat jen zkušení hnojiči, kteří ovládají problematiku s tím spojenou.

Dusičnan draselný (KNO3, sanytr, ledek draselný) je běžnou součástí PMDD.

1 mg KNO3 = 0.39 mg K+ + 0.61 mg NO3-, tj. 0.14 mg N

Dusičnan hořečnatý (Mg(NO3)2, ledek hořečnatý, zpravidla hexahydrát Mg(NO3)2.6H20) namísto draslíku dodává hořčík.

1 mg Mg(NO3)2 = 0.16 mg Mg2+ + 0.84 mg NO3-, tj. 0.19 mg N

1 mg Mg(NO3)2.6H2O = 0.095 mg Mg2+ + 0.48 mg NO3-, tj. 0.11 mg N

Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2, ledek vápenatý, zpravidla tetrahydrát Ca(NO3)2.4H2O) namísto draslíku dodává vápník.

1 mg Ca(NO3)2 = 0.24 mg Ca2+ + 0.76 mg NO3-, tj. 0.17 mg N

1 mg Ca(NO3)2.4H2O = 0.17 mg Ca2+ + 0.53 mg NO3-, tj. 0.12 mg N

Hydrogenuhličitan amonný (NH4HCO3, cukrářské droždí) je cítit po čpavku (NH3). Netřeba se znepokojovat, ale je radno skladovat v hermeticky uzavřených nádobách a v temnu. Zvyšuje alkalitu.

1 mg NH4HCO3 = 0.23 mg NH4+, tj. 0.18 mg N

Dusičnan amonný (NH4NO3, ledek amonný) dodává ve stejném (látkovém) množství amonium i dusičnany. V případě této látky je dvojnásob užitečné si připomenout, že není na hraní. Sama o sobě je neškodným zemědělským hnojivem, ale ve styku s některými látkami může být nebezpečná.

1 mg NH4NO3 = 0.23 mg NH4+ + 0.77 mg NO3-, tj. 0.35 mg N (celkem)

Močovina (CO(NH2)2, urea, karbamid) bílá krystalická látka bez zápachu. Močovinu jak různé bakterie, tak rostliny samotné bez potíží přeměňují na amonium: CO(NH2)2 + 3H2O → CO2 + 2NH4+ + 2OH-

1 mg CO(NH2)2 vydá 0.60 mg NH4+, tj. 0.47 mg N + 0.73 mg CO2

 

A to je vše. Pro chemiky triviální a hrubě zjednodušené. Pro začátečníky možná "makačka na bednu". Pro pravidelné akvarijní hnojiče snad užitečná pomůcka. Aspoň doufám.

Poděkování: Marcel G a Acinonyx laskavě přispěli užitečnými připomínkami a opravili některé věcné chyby v původním textu.

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 36x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 28.02.2017 Upraveno: 28.02.2017 Přečteno: 1236x

Schválili: afc1886 ***** 01.03.17 • romant ***** 01.03.17 • Marcel G ***** 01.03.17 • Jája *** 03.03.17

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Voda
13.08.2010*****Jak určit pH - návod pro barvoslepé4139x
23.08.2015*****Výroba skladovacího roztoku KCl na pH sondy788x
17.02.2011*****Problémy s vodou aneb jak mě jednoduchý akva test vody zachránil před možnými zdravotnímy problémy1991x
29.08.2017*****Mineralizace vody z reverzní osmózy: zvýšení alkality255x
09.12.2011*****Voda pro neplavce a mírně pokročilé710x
27.02.2011*****Oxid uhličitý - formy, distribuce, přidávání4624x
03.06.2006*****Teplota, tvrdost a úprava vody30713x
22.09.2011*****Kalibrace pro testy NO3 a PO4 - Referencni roztok.489x
28.09.2011*****Příprava standardních roztoků pro stanovení NO3, NO2, P857x
03.06.2006*****Zákaly vody24803x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 22 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[22] Afropithecus® 25.09.2017
Alchimie.

[21] jamajcan® 11.06.2017
Zase se mi tady chce zvracet ze zášti děda vševěda RoFra. Ani jeden konkrétní a pádný argument o špatnosti tohoto článku, jen urážky, napadání a hnus. Tak, jako to tento pán zkoušel i na mě.
Za mě dobrý.

[20] RoFr® 17.05.2017
Pane Maq, odhadl jsem to správně, vašeho přítele, redaktora MarcelG se mi opravdu, mým komentářem (12.3.17) podařilo rozčílit tak, že mi zde (16.3.17) dává kázání, různá poučení a výzvy, což, podle mého mínění, do komentáře ke článku nepatří.
V rozrušení si pan redaktor MarcelG neuvědomuje, že komentář není antičlánek „uvádějící věci na správnou míru“.
Moje, ostřeji formulovaná, reakce na váš článek je míněna jako důrazné varování před zjednodušeným pohledem na akvarijní chemii. Tedy, varováním před článkem, který může nesprávně ovlivnit, zvláště začínající, nezkušené akvaristy. Mám dojem, že toto můj komentář pod článkem stručně, jasně, dokonale a možná málo taktně vystihuje.

Vám pane redaktore MarcelG vzkazuji, že tento web není kostel (ostatně církevní studia jste nedokončil a nedokončil jste ani jiná), abyste zde kázal, poučoval, vymýtal ďábla či snažil se urazit a otrávit někoho, kdo s vašimi názory, nebo názory vašich přátel nesouhlasí.
I vy jste mistrem v předstírání, stejně jako váš přítel Maq, že něčemu (všemu) rozumíte. Bohužel při své neznalosti problematiky, malých zkušenostech a absenci odborného vzdělání máte zjednodušený pohled na komplikované procesy, které v akváriu probíhají. Toto lze vysledovat právě z vašich názorů, vaší publikační činnosti na různých webech a toto platí i pro pana Maq.
Motivace vašich činností v internetových fórech a „svých webech“ je typická pro skupinu popsatelných osobností, které se realizují na internetových médiích. Je neštěstím tohoto webu, že jste si ho, spolu se svým přítelem Maq, vybrali k léčení svých mindráků.
Kdysi jsem s vámi udržoval přátelské styky a dnes se za tuto skutečnost stydím a snažím se vám vyhýbat.

[19] Maq® 20.03.2017
Ivoš: Souhlasím, a ochotně znovu zdůrazním:
Pokud vám rostliny chátrají, nezhoršujte situaci hnojením a hledejte problém jinde - v celkové kondici akvária.
Jenže všichni víme jak to je. Dobré rady začátečníkům jsou zde servírovány tučně, červeně, podtrženě, znova a znova je na ně odkazováno. A stejně se najdou lidé, co je ignorují, překroutí, vědí to "líp", anebo to popletou, špatně pochopí, zvrtají a zmastí.

[18] Ivoš® 19.03.2017
Marcel G

No právě - V článku se velmi rozumně píše o nesmyslnosti různých koktejlů "naslepo" a autor se snaží vysvětlit podstatu přihnojování ale v reakcích pod článkem převládá nadšení ve stylu" jupíí, teď už i jako začátečník vím, jak na to, či mám alespoň vodítko!"

A jelikož tento web navštěvuje mnoho akvaristů začátečníků lačně hltajících jakékoli informace a pak se je snaží uvést v praxi aniž by měli solidní základ vycházející z vlastních zkušeností získaných postupně časem "od píky", může se tento dobře míněný článek v jejich rukách stát velmi účinnou sebedestruktivní zbraní.
Já osobně jsem též vyzkoušel CO2, PMDD abych si prubnul, co to udělá a abych se po pár měsících experimentování přesvědčil o tom, že přínos tohoto přihnojování je pro běžně uvažujícího a praktikujícího akvaristu zcela zanedbatelný a že naopak tyto činnosti mohou přinést více škody než užitku.
Obávám se toho, že mezi zdejšími čtenáři se najde dost takových, v jejichž akváriích se rostlinám opravdu nedaří a místo toho, aby nejprve hledali příčinu tohoto problému ve zcela základních záležitostech, jako je třeba kvalita písku, začnou studovat příznaky absence minerálních prvků u rostlin aby pak mohli "náležitě poučeni", tento problém odstranit touto formou přihnojování aniž by třeba věděli o možnosti použití jílových kuliček, které si mohou nadloubat a usušit sami.

Takže se snažím k tomu článku dodat zdánlivě zbytečné varování typu: "Mikrovlnné trouby nejsou určeny pro sušení domácích zvířat!" neboli upozornit všechny začátečníky, že pokud jejich akvária nesplňují základní parametry pro to, aby se v nich rostlinám alespoň jakž takž dařilo, tak ať se nepouštějí do jakýchkoliv experimentů s přihnojováním do vody minimálně proto, že v jejich případě je to absolutně zbytečné.

Upravit [17] ® 16.03.2017
Ivoš:
Nezdá se mi, že by nějaký akvarista po přečtení článku, v němž autor nabádá k používání hnojení jen v odůvodněných případech, a navíc v nízkých (velmi rozumných) dávkách, mohl dojít k závěru, že se po něm chce, aby začal okamžitě přihnojovat a "blbnout". Naopak, toto je z celé řady článků o hnojení, které lze na webu najít, jeden z mála, který nenabádá akvaristy k přehnojování. I když z reakcí některých uživatelů soudím, že určitá skupina lidí si to asi takto zvráceně vyložit může.

RoFr:
Z tvého komentáře, Františku, nenávist jen čiší. Je plný obviňování, nálepkování, urážek a předpojatosti. Jeho cílem není očividně přispění k debatě nějakými věcnými připomínkami, ale jen náboženské "vymýtání ďábla". Maq je podle tebe asi nějaký satanáš, který se nás všechny snaží zmást a uvést v omyl. A většina (>90%) čtenářů je natolik hloupá, že mu na to skočila a článek se jim líbil. Už jsem několikrát zmiňoval (a také ti to psal), že nemám nic proti věcné diskuzi. Pokud v textu vidíš nějaké chyby nebo k jeho obsahu máš nějaké zásadní (věcné) připomínky, rozumní lidé je uvítají. Mělo by nám jít konec konců o prohlubování našich vědomostí a praktických zkušeností v akvaristice. Ano, je pravda, že názory Maqa jsou mi sympatické (podobně jako názory řady jiných lidí tady na fóru), nebrání mi to však v tom, abych k nim přistupoval kriticky a přemýšlel nad tím, jak se případně shodují či neshodují s mou osobní zkušeností nebo mými poznatky. Od toho je diskuze, abychom si to vyjasňovali a vzájemně své názory korigovali, a v ideálním případě dospěli k nějakému společnému závěru, který obě strany obohatí. Ty a vaaclav zase z mého pohledu využíváte fórum jen (nebo především) na prosazování vlastních pohledů a k honu na "čarodějnice". Není problém říct, že se mi článek nelíbí a uvést konkrétní důvody, kde jsou podle mého názoru jeho slabiny. Co konkrétně ti tedy vadí? Že autor nedoporučuje používat kompletní hnojiva? Zkus nám tedy naopak popsat jejich výhody. Čtenáři jsou jistě natolik inteligentní, aby oba pohledy sami zvážili a rozhodli se, jaké argumenty pro ně mají větší váhu. Nesnaž se to ale rozhodovat za ně a říkat jim, co si mají myslet! Nebo ti vadí, jakým způsobem se Maq snaží popsat nutriční nároky rostlin a párový charakter minerálních solí? Pokud ano, zkus to prosím popsat lépe. Od toho má přece každý uživatel možnost napsat vlastní článek, ve kterém jde "s kůží na trh". To už ale vyžaduje jistou míru odvahy a ochoty strpět případnou (objektivní i neobjektivní) kritiku, což každý nedokáže. Anebo nesouhlasíš s doporučenými (navrženými) cílovými koncentracemi daných látek v akvarijní vodě? Pak prosím navrhni jiné. Jsem přesvědčený, že spousta akvaristů má v pitné vodě mnohonásobně vyšší koncentrace některých živin (aniž by o tom věděla, nebo se o to zajímala). A pak už je v článku jen výčet biogenních prvků a příklady sloučenin, které lze k jejich doplňování použít. Opět: pokud ti připadají některé sloučeniny v doporučeném dávkování nebezpečné, není nic jednoduššího, než na to upozornit a vysvětlit, v čem (a za jakých podmínek) může být daná sloučenina nebezpečná. Čtenáři tak budou mít možnost předložené informace sami posoudit a rozhodnout, zda jim připadají logické a užitečné. Z tvého komentáře si bohužel nic užitečného odnést nemohu, i když bych rád, a to je škoda. Hodnotíš v něm (a to velmi negativně a čistě subjektivně) pouze charakter a motivaci autora článku a nikoli věcný obsah článku. Považuji to za čiré napadání, které podle mého názoru do diskuze nepatří.

[16] Maq® 13.03.2017
RoFr: Tento článek není vědecký, to máte o vědě mylné představy. Prostě jsem posbíral nějaké běžně dostupné a ověřitelné informace, přehledně je seřadil a doplnil některé jednoduché výpočty, abych vytvořil pokud možno užitečnou pomůcku.
Pokud Vy - nebo i kdokoli jiný! - vidíte v textu nějakou chybu, budu jen rád, pokud na ni upozorníte; bez váhání ji opravím a uvedu Vaše jméno v poděkování.

[15] Acinonyx® 12.03.2017
Tolko slov, RoFr, a ani jeden vecny argument. Priam ma to fascinuje. :)

[14] RoFr® 12.03.2017
Pane Maq! Nedávno jsem někde ve fóru uvedl, že jste neštěstím tohoto akvarijního webu.
Tento váš článek mne utvrzuje, že jsem se ve svém tvrzení nemýlil. Bohužel člověk vašeho typu postrádá soudnost.
Jste mistrem v předstírání, že něčemu, nebo spíše naprosto všemu rozumíte. Smiřte se s tím, že všichni čtenáři tohoto webu nejsou hlupáci a znají principy vaší motivace k vaší činnosti na tomto webu.
Není pochyb, že nezkušené akvaristy může tento článek, ale i obecně vaše působení na tomto webu, velmi nevhodně ovlivnit, nejen v přístupu k akvaristice.
Zkušený akvarista se nad vaším článkem pousměje, možná to ani nedočte do konce, lze přímo poznat, že jste akvaristická nula.
Je jistě též otázkou, zda takovéto zavádějící články mají na tomto webu existovat, na solidním asi ne.
Pan Romant vám na „vědeckost“ vašeho textu naletěl a dal pět hvězd, aby „nevypadal jako hlupák“. Je otázkou pro jak velkou skupinu na tomto webu začal tak vypadat.
Možná svým postojem k vaší činnosti rozčílím opětně vašeho přítele MarcelaG, se kterým máte hodně společného, do takové míry, že mi smaže tento komentář a opětně zakáže přístup na tyto stránky. Ani nevím, jestli to budu litovat.

[13] Ivoš® 10.03.2017
Já bych chtěl všechny začátečníky či akvaristy zaměřené především na chov ryb varovat aby po přečtení tohoto článku nezačali hromadně "blbnout" a přihnojovat. Nechte toto "rostlinkářům", ti vědí, co dělají. Připomínám v souvislosti s tímto jiný skvělý článek s názvem "Akvarijní substrát", kde se dočteme, že základem prosperity rostlin (alespoň co se obsahu výživných látek týče), je akvarijní dno. Takže když použijete třeba takový Agro AQUAplants a zajistíte rostlinám dostatek světla, máte o hnojení rostlin "doživotně" vystaráno.
Přihnojování do vody je "vyšší dívčí" a pro běžné akvárium s běžnými druhy rostlin prakticky zbytečné.
Pokud budete mít na živiny chudé dno a v akváriu tmu, tak to tímto způsobem už opravdu nevytrhnete.

[12] tonof® 04.03.2017
Výborný článok aj chemické prepočty pre nás stále začiatočníkov. Veľa elánu do ďalších článkov.

[11] Maq® 02.03.2017
larix: Ad deficit fosforu. Nepozoroval. Myslím že tohle je jiná situace. Fosforečnan vápenatý je nerozpustný, to je jasné. Myslím ale že je lhostejné, se kterým aniontem byl vápník do vody nalit, stejně disociuje. Ptal jsem se Acinonyxe, proč se nám obecně fosforečnany hromadně nesrážejí s vápníkem. Z jeho odpovědi jsem nebyl moc moudrý; její podstata byla v tom, že k. fosforečná je trojsytná a stupeň disociace je v různých podmínkách (koncentrace, pH) různý.

[10] larix® 02.03.2017
KHCO3 - je to tak ako si písal ale môj príspevok už nejde editovať..

[9] larix® 02.03.2017
KHCO3 - polovičný vplyv na pH, pri dodaní 70% draslíka. Ale je to jedno, ja ho používam, tak mi tam chýbala poznámka aj o ňom, a tak som ho spomenul.
Octan - nepozoroval si náhodou počas jeho aplikácie deficit fosforu? Dosť ma to zaujalo a údajne sa používa v humánnej medicíne pri akútnej hyperfosfatémii (wiki).

[8] Maq® 01.03.2017
Hydrogenuhličitan draselný: Poloviční vliv na pH, poloviční zvýšení alkality, poloviční dávka draslíku.
Octan vápenatý: Jde o dávkování. Já jsem tuto a podobné soli organických kyselin vždy dávkoval nanejvýš 5 mg/l denně, třeba i opakovaně až 10 dní. Zákaly se nedostavily (možná nepatrně méně jasná voda), CO2 měřit neumím, ale ryby se nedusily a na rostlinách nějaký prospěch z CO2 nebyl znát (což mě popravdě poněkud zklamalo).
Více zkušeností konkrétně s octanem vápenatým budu mít zanedlouho, až spustím reverzní osmózu a budu vodu kompletně mineralizovat. Zatím používám vodovodní a v té je vápníku dost (naopak jsem jinou organickou sloučeninou jeho množství snižoval tvorbou sraženiny).
Ale je pravda, že riziko zákalů je reálné. Snad jsem to měl zmínit.

[7] larix® 01.03.2017
Článok zaujímavo spracovaný, logicky rozčlenený a užitočný pre tých, ktorí chcú trochu preniknúť do problematiky výživy rastlín.
Zaujímalo by ma, ako je to s tým octanom vápenatým. Ja tam vidím niekoľko rizík (substitúcia Ca za iné dôležité katóny, mliečny zákal, prudký nárast obsahu CO2,...) ale v realite to možno funguje inak. Sú s tým nejaké praktické skúsenosti?
Pri uhličitane draselnom by som spomenul aj hydrogénuhličitan (menší vplyv na zvyšovanie pH).

[6] Xavi® 01.03.2017
Clanok je urcite zaujimavy a obsahuje vela uzitocnych informacii, ale nie som si isty ci je tento pritup vhodny pre vsetkych... pretoze nie kazdy kto vlastni auto si ho vie aj opravit, resp aspon povedat preco auto nejde... Chemia v akvariu nie je moc zaujimava pre beznych ludi.

[5] Maq® 01.03.2017
... a nebo raději tady, ať se to nemíchá s jinými diskusemi.

[4] Maq® 01.03.2017
powery (a kdokoli další): Snažil jsem se to napsat přístupnou formou. Dotazy ale rád zodpovím zde, anebo ještě mnohem lépe ve fóru ve vlákně "Hnojení".

[3] lacewings® 01.03.2017
- významná myšlenka uvedená tak, aby jí každý rozumněl

[2] powery® 01.03.2017
Super příručka. Pro mě stále a ještě dlouho "makačka na bednu" ;)

Upravit [1] ® 01.03.2017
Líbí se mi ten úvodní příměr univerzálních hnojiv k mišmaši na talíři, i myšlenka nezatěžování rostlin nepotřebnými látkami a dalším balastem. Trochu mi to připomíná doporučení dietologů zbytečně se nepřecpávat, ale jíst střídmou a vyváženou stravu. A pokud takovýto postup přináší dobré výsledky u lidí, proč by to nemělo dobře fungovat i u rostlin? Osobně to považuji za velmi rozumný (a vítaný) přístup k výživě rostlin. Velmi také oceňuji přehled vhodných alternativ, které je možné k případnému přihnojování použít, i pěkné a srozumitelné vysvětlení párového charakteru hnojiv => pokud nebudeme při výběru hnojiv přemýšlet, můžeme si akvárium snadno zaneřádit velkým množstvím balastních látek (nejčastěji síranů, chloridů nebo sodíku). Některé z těchto balastních látek sice mohou být pro rostliny také potřebné či užitečné, ale ve vyšších koncentracích už by mohly uškodit - ať už přímo (toxicita) nebo nepřímo (blokováním přísunu jiných látek).

Další články tohoto autora
15.09.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 8. Hořčík a vápník. Uhličitany183x
29.08.2017*****Mineralizace vody z reverzní osmózy: zvýšení alkality255x
25.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 7. Síra. Fosfor169x
24.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 6. Amoniak, amonium, dusičnany168x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 5. Dusík171x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině128x
31.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 3. Příjem živin kořeny339x
24.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 2. Živný roztok podle Adamce294x
14.05.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 1. Esenciální prvky418x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1630-nemusi-to-byt-jen-pmdd