Co se to děje s rostlinami?

Zkusím opatrně přidávat ten fosfor, posledně jsem to s ním docela přehnal měl jsem skoro 2 mg/l což vyvolalo pravděpodobně sinici. Snad se tím problém vyřeší mimochodem na nedostatek fosforu ukazuje i to že se mi začala na listech dělat GSA

Při původním dávkování hnojiva asi množství fosforu, které vzniká v akva přirozeně, bylo adekvátní pro potřeby rostlin. Přidáním na hnojení se ale rovnováha narušila a je možné že by bylo potřeba fosforu přidat. Sinice často vzniká nadbytkem fosforu, ale zároveň musí být nedostatek dusíku, takže řešení jsou pak dvě - buď nedávat fosfor a nebo přidávat víc dusíku

není se čeho bát, klidně přidej - ze startu jen po troškách. Jinak nadbytkem to opravdu nebude

Fosfor jsem měl skoro vždy na nule, problém nastal když jsem zvýšil dávkování PMDD přidávání fosforu se drobet bojím, posledně jsem si díky němu rozjel sinici ale zase na druhou stranu to našláplo skomírající Bolbitis a Hnědovku

a nenapadlo tě, že třeba nerostou právě díky tomu, že máš ten fosfor na nule? nadbytkem to nebude, spíše nedostatkem

Nevíte co může být příčinou žloutnutí a následný rozpad listů u Sagittarie, Aponogetonu a u L.palustris. Začalo to když jsem zvedl dávku PMDD z 3ml na 4ml a přidal drobet na CO2, pH mám zhruba 6,2. Nemyslím si že by byl něčeho nedostatek krom Fosforu ten mám na nule. Může být problém když je něčeho nadbytek, konkrétně N a K?

Proste ta banka se obali jeste okolim (da se to cele do plastu, protoze videt do toho nemusis) a dole se necha ten zvon, takze banka samotna neni osvetlena nicim jinym, nez tim co se da do te skatule. Pak se da ta banka (asi by se udelal lepsi tvar) prosvitit krizem dvemi LED (o nejvhodnejsi vlnove delce pro barvy te kapaliny) a na druhe strane se to sejme fotoodporem. No a pak uz se to jen vhodne zesili a soupne do MCU, ktery to cele prepocte jako pomer tech barev, skrz tu kapalinu propustenych vlnovych delek. V akvarku by pak byla tedy jen jakasi sonda a k ni by vedl kablik, zbytek uz by byl mimo akvarko.
Samo se to da udelat i ne do krize, LED pri mereni zapinat dle potreby, mozna pouzit RGB LED, atp., ale to uz je jen technicke reseni, ktere se proste zkusi.

Samozrejme, ze vykalibrovat by se to muselo, muze to byt kamenem urazu, to nerikam. A hlavne by se to muselo zkusit, jak dobre to funguje. Nicmene pratele chemiky mam, takze bych se jich mohl zeptat, zda by byla nejaka moznost si u nich tohle udelat, zda jsou na to vybaveni.

Mrkni sem, je to o titraci, obrazky napovi, jak jsem to myslel.
staff.buffalostate.edu/…

Já zase v tomto směru nerozumím moc optice (nebo si už nepamatuju to, co mě učili ve škole), takže úplně nechápu, o co tady jde. Ale pokud by se dalo z poměrů dvou vlnových délek dobrat k nějaké přesné výsledné barvě, tak vidím hned několik možných (s tím spojených) problémů:
1) Nezměnila by se nějak vlnová délka světla při průchodu sklem akvária, vodou a samotným drop checkerem (drop checker je totiž ponořený ve vodě, takže bys musel to světlo prohnat přes sklo akvária, vodu a samotný materiál drop checkeru); navíc kam přesně by se ti výsledné světlo promítalo? Nejsem si jistý, jestli by výsledná barva světla odpovídala skutečnosti.
2) I kdyby se ti podařilo získat nějakou výslednou barvu, neměl bys prakticky nic, s čím to porovnat. My sice máme jakési barevné papírky, které jsou součástí drop checkerů a na kterých je jakási škála rozsahů CO2 koncentrace, ale to jsou barvy natištěné na papíře, které určitě neodpovídají skutečnému zabarvení kapaliny v drop checkeru. Takže bys musel nejprve nasnímat vlnovou délku (přesnou barvu) samotného roztoku uvnitř drop checkeru při různých koncentracích CO2. A to se zase dostáváme k problému, jak dostat pH sondu dovnitř drop checkeru, abys tu koncentraci CO2 tam mohl změřit.

Jinak je to ale asi dobrý nápad. Ale opět asi ztroskotáme na tom, jak to prakticky pořešit. Zatím jako nejschůdnější mi připadá ta varianta s igelitovým pytlíkem nasazeným na konec pH sondy (jak popisuje Kamil). Mimochodem, údajně ještě lepší než "breather bags" (my tomu tady říkáme "přepravní sáčky na ryby") jsou obyčejné LDPE [low density polyethylen] sáčky, které se vyrábějí v tloušťce od 20µ. A samozřejmě platí, že čím tenčí ten sáček bude, tím rychleji přes něj budou plyny pronikat (rychlejší reakční doba => prý už kolem 15 minut).

OT: 2Kamil: Mám chronickou angínu (od března už počtvrté za sebou), tak jsem teď na penicilinových injekcích, a pak mi asi vytrhnou mandle. Takže nic vážného.

Ja doufam,ze si v poradku a nic zleho se nedeje! Prave o tom mereni CO2 pomoci Ph sondy jsem chtel tady napsat,ty si mi to vyfouk(Damn you) Budu to totiz asi pristi tyden zkouset,jestli mi prijdou Kordon breather bags,ktere jsou prave vhodne(propousteji plyn a ne kapalinu)pouzivaji se na posilani ryb postou.Jak si rikal,ze to v US zkouseli,(na Plantedtank.net,mimochodem dobre stranky)ale uz o tom rok neni slyset.Je celkem jednoduche, konec Ph sondy se obali timhle "prodysnym" materialem a naplni se roztokem z overenym Kh(v mem pripade 4 kh)muze se tam i nakapat Ph cinidlo a cekat,kdy se zmeni barva jako v dropch.zmerime Ph a mame znamou hodnotu Kh a muzeme pak pouzit Ph-Kh CO2 tabulku.Reakce a zmena zabarveni by mela byt rychlejsi nez u dropch.(tusim,ze to bylo kolem 30-60min.)protoze o toho odpada ten prechod z vzduchu zpet do kapaliny(Dropch ma kapalina-vzduch-kapalina,tady je jen kapalina-kapalina) . CO2 meraky jsou nejen drahe,ale i skoro pozdeji nemozne nakalibrovat! Feel better! (OT)

Kdyz se na to podivam z ciste technickeho hlediska, a problemem jsou oci, co prosvitit roztok dvemi vlnovymi delkami svetla a sejmout jejich pomer za roztokem? To by bylo schopno rict, jaka je ta barva. Nebo je v tom nekde problem? Vizualni hodnoceni by se proste vyresilo elektronicky a nepresne oko je z toho venku.

Delal jsem spoustu elektronickych veci pro obory, kterym zdaleka nerozumim, jen mi nekdo musel rict (pro mne pochopitelnym zpusobem), co ze to vlastne chce. Horsi je, kdyz po mne hodi tunu stranek neceho a nastuduj si to... to je pak sakra drahy vyvoj .

Hele, mam dojem, ze do toho vidis, a takove mereni by se asi hodilo dost lidem. A protoze ma prace je zaroven i mym konickem, naroky na Tvuj kapital se nekladou. Jestli mas zajem... Casu mam malo, ale prvotni pokus by snad tolik nevyzadoval.

v přírodě taky není nic v rovnováze, jen to k ní směřuje když si člověk něco usmyslí tak se to ne vždy musí podařit

Čím víc toho čtu (a že za ty roky co se o rostlinou akvaristiku zajímám jsem něco přečetl a řadu věci opakovaně), tak mám pocit že ač tak nějak chápu všechny ty pochody a závislosti, tak snad neexistuje možnost cíleně vše dostat do rovnováhy tak jak je to v přírodě. Ta akvária jsou prostě zatraceně malá a pořád s něčím bojujeme.

www.maniakva.sweb.cz/… tenhle článek by možná vysvětloval tvoje pozorování

OT (?): Výsledky jsou samozřejmě orientační. Odvozuji je ze vztahu pH a alkality (KH). Už jsme to tu myslím někde řešili. Přesné měření CO2 je otázkou tak 60-75 tisíc Kč (za speciální CO2 metr). To si asi nikdo z nás nemůže dovolit. Další, schůdnější možností je měřit v akváriu pH a podle alkality to pak orientačně přepočítat na CO2. Samozřejmě přesná čísla z toho nikdo nedostane (resp. na to, co z toho dostane, se nelze úplně spoléhat). Ale aspoň orientačně to nějakou vypovídací schopnost má. Samozřejmě takhle na CO2 je možné pH přepočítávat jen v případě, že jsme si více méně jistí, že je to pH ovlivňováno jen tím naším přidávaným CO2 (a ničím jiným, nebo alespoň ne nijak výrazně). Poměrně přesnou metodou měření CO2 jsou drop checkery, které jsou založené na principu difuze CO2 plynu z vody do nádobky drop checkeru, kde pak následně difundují do roztoku o přesně známé alkalitě (obvykle 4°dKH). Tam změnu pH ovlivňuje pouze CO2. Problém je v tom, že se pH v tomto roztoku neměří sondou, ale "očima", čímž je přesnost měření značně znehodnocená nepřesností vizuálního vyhodnocení. Ideální (a levné řešení jak přesně měřit CO2) by bylo dostat pH sondu do roztoku uvnitř drop checkeru, což je ale tak trochu oříšek. Navíc u drop checkeru je třeba počítat s několika hodinovým zpožděním změny pH (kvůli pomalé difuzi z akvarijní vody do vzduchové bubliny v drop checkeru, a následně ze vzduchu do roztoku). Na jednom US fóru jsem narazil i na jedno možné řešení, kterým by bylo navlíknout na konec pH sondy malý igelitový sáček (propustný pro plyny - např. obyčejný LDPE sáček) s roztokem, který se dává do drop checkerů a utěsnit to třeba gumičkou. Tuhle možnost bych rád vyzkoušel, ale zatím jsem se k tomu nedostal (jsem v nemocnici).

Zdravim,zajimalo by me cim si to CO2 meril,nebo jak si k tem vysledkum dosel.

Já mám tu zkušenost, že některým rostlinám vadí, když rapidně poklesne koncentrace CO2. Takže bych řekl, že si na určitou koncentraci asi časem přece jen zvyknou. Dávkoval jsem třeba do akvária oxid uhličitý tak kolem 30-40 mg/L, a pak jsem s tím trochu laboroval, a dostal jsem se asi na 10-15 mg/L. A hned druhý nebo třetí den se začaly rozpadat listy u Alternathery (a to většinou jen nové, mladé listy). Zajímavé ale bylo, že když jsem na té nižší úrovni (kolem těch 15 mg/L) nějaký čas vydržel, tak se ty rostlinky zase vzpamatovaly a rostly vesele dál. Pár listů se jim sice rozpadlo (úplně se rozplynuly), ale pak už to bylo OK. Takhle dramaticky na to ale reagovala pouze ta Alternathera; u ostatních rostlin jsem žádné podobné reakce nezaznamenal.

BTW, existuji stmivatelne predradniky pro zarivky, to si pak muzes svetlo sestelovat jak je libo. Jen to neco stoji. Myslim ze tak kolem tisicovky za takovy predradnik je bezna cena, ale aktualne presne nevim, prehled nemam, kdyz ted mam LEDky, pac nad malym akvarkem s malem mista v deklu mi prisly vyhodne.

Myslis, ze si kytky opravdu na nejakou uroven zvykaji? Ja nevim, ptam se, moc se mi to nezda... To mas v prirode klidne 14 dni deste a zamraceno, pak sviti slunce ze se peceme... kazdy den je to jinak, a rostliny pod sirym nebem rostou, kolikrate lepe nez v akvariu.

já taky jistotně hnojím, a řekl bych že dostatečně, ted už je to právě jen o světle a CO2, a to já musím dát nějak dohromady, ale asi mamted trošku nedostatek,ale nerad bych v tom zase hrabal, abych zase nerozházel všechny kytky, jestli už si začínají přivykat na určitou úroveň

Problem je v te vlaknite rase, je to totiz desna bestie, ja ji znam .

Me rostliny taky ztraceji syte zelenou, coz je jasne, protoze behem leceni jsem uplne zastavil hnojeni (radeji, buhvi co v tom hnoji je, a buhvi co je v lecivu, aby treba raselinovy extrakt v hnojivu nelikvidoval lecivo atp.). Valisneriim rostou pruhledne listy, Kryptokoryny maji na starsich listech dirky a rostou jim jen male listky, Echinodory znacne zpomalily, a Egeria roste asi tak 2cm za tyden. Akorat Anubiasu se to nejak netyka, je jim to fuk, na tech by se to nejspis poznalo az za dlouho. Svetla mam dost, a dokud se hnojilo (a hnojil jsem fakt jen malinko), vsechno slo, treba ne dostihovym tempem, ale rostliny byly zdravejsi. Lecivo jim take s velkou pravdepodobnosti neublizilo, to vim jak vypada, to neni jako kdyz projevuji nedostatky ruznych prvku, a navic ty projevy zacaly az docela dlouho po zacatku leceni a skonceni hnojeni.

Takze ja vim cim to je u mne (tedy alespon si myslim ze vim), ale protoze to vzdycky muze mit vice duvodu, a casto i soucasne, tezko takhle rict. Lepe neco zkusit .

No ono těch mýtů bude asi víc, nejen to se světlem. Třeba u vláknitý řasy se na víc místech lze dočíst, že je to problém s nedostatkem nebo kolísáním CO2, ale pomalu tomu přestávám věřit. Když uberu na světle, tak by logicky nemělo být potřeba tolik CO2, tak jsem zastínil hladinu plovoučkama. V akva skoro tma, ale vláknitou řasu to stěží zpomalilo. Problém bude někde jinde ....

dobře teda, tak podle nich vycházet nebudu

Rozsivky se stejně tak jako ostatní řasy dělají když k tomu mají vhodný podmínky, to s tím světlem je trošku rozšířený a opakovaný mýtus.

no jo, vidím to u sebe na to světlo, jen jsem si to raději chtěl potvrdit, jen se bojím přidat, když jsem konečně vypudil sinici nicméně třeba rozsivky se dělají při nedostatku světla a ty jsme u sebe vůbec po změně na současném osvětlení nepozoroval, tak nevím to

Tukl jsem do Googla a vypadlo tohle:
maniakva.sweb.cz/…
Zhruba uprostred je tabulka prvku ktere chybi a jak se to projevuje.

co vidíte jako hlavní problém u rostlin, které statí svojí původní sytě zelenou barvu?

souhlas :o) ... místo dusičnanu zkus přidávat síran draselný ...

Mám tento problém s rostlinami, tvoří se na nich malé dirky od okrajů, hlavně na starších listech, můj kandidát je nedostatek draslíku, začalo to nějakou dobu poté, co jsem přestal hnojit KNO3, jelikož rybí osádka drží dusičnany tak akorát.

BTW, nepises ani jake hnojivo a od kud jsi, prezentaci nemas, tedy ani zhruba/odhadem nezname vodu, kterou mas v akvariu. Prikladem prazska voda je mekka, obecne (lisi se v lokalitach, pochazi ze 2 zdroju, a nekde se i misi). A kdyz do ni das nektera hnojiva, ktera maji jako pridavek raselinovy extrakt, vodu jeste zmekcis. A tahle rostlina prece jen urcitou tvrdost vody chce, ne ze bych s tim nejak experimentoval, ale dle beznych popisu. Raselina se do nekterych hnojiv pridava kvuli huminovym kyselinam, ktere (zjednodusene receno) usnadnuji rostlinam prijem Fe. Jenze take vazi Ca a Mg a uvolnuji H. Takze se snizi pH a snizi tvrdost vody. A pokud voda uz pred tim byla mekka, ryby z Amazonky mohou byt z te vody nadsene, ale tahle rostlina stastna nebude.

Nemas nad nimi nahodou nejake plovouci rostliny, ktere se poradne rozrostly, nebo tam casem naplavaly treba proudem z filtru? Nemohlo je neco zastinit, co tam driv nebylo? Neprestava Ti svitit svetlo (nevim co tam mas)? Nemas poradne zaprasene svetlo?

S takovymito rostlinami a takovym rozpadem mam zkusenost, ze kdyz je jich polovina ve svetle a polovina v pritmi, nemusi ten rozdil byt az tak markantni okem, ale staci k tomu, aby jedny odnozovaly a rostly, a druhe odchazely, podotykam ve stejnem akvariu. A neprojevuje se to hned, az tak za 14 dni ci mesic, co se to stane. Pak ale odchazeji rychle.

BTW, to hnojivo, neni po nem moc hneda voda? Byl by to dalsi prispevek k ubytku svetla.

Proste zkus popremyslet, jestli ted nemaji mene svetla, z jakehokoli duvodu, muze to byt pricina problemu. Nevim jak mas akvarium koncipovane, tedy spise kryt. Muzes jim zkusit nejak prisvitit a nebo dat par kusu na nejake s jistotou svetlejsi misto v akvariu, aby se ukazalo zda tam rostou?

me sly tenkrat uplne nadherne, odnozovaly, ja rozdaval na pockani a najednou stop, urcite se neco stalo, ale co na to uz neprijdu....

Takle mi zprůhlední listy na plevuňkách. Je to ale jen na spodních patrech (to je prý normální) a jen tam, kde jsou ve stínu proudu od rampy. Takže mi to dělá jedna za kořenem a dvě za šutrem. Ty které mám u filtru a ta co je na ráně proudu z rampy, tak ty jsou v pořádku až ke dnu. Asi to má souvislost z distribucí živin, typuji CO2. V mém případě.

Děkuji všem za příspěvky. Jen bych rád doplnil, že sem ve čtvrtek měnil vodu v akváriu a hnojil sem hnojivem, které již bylo dvakrát aplikováno bez viditelného poškození jakékoliv rostlinky. Zahnojil jsem s ním tedy i potřetí, odjel na víkend na Velikonoce a po nich vypadala šípatka takto. Je mi tedy divné, že by to bylo hnojivem, které jsem již dvakrát aplikoval ve stejném množství a nic se nestalo.

je to uz vice jak pul roku, zacalo to postupne a pak se to rozsirilo....za cca mesic bylo po sipatkach komplet.....obrazek vypadal jako vyse uvadeny....
hnojil sem mirne PMDD a burcakem...
proto sem psal, ze me zajima, cim by to mohlo byt....opravdu si ale nevzpominam, ze bych provedl nejaky zasadni zasah do akva.....
nyni nemam ani burcak ani nedavam PMDD, s sipatkama jsem se rozloucil....zkousim ted Lowtech

Na to aby to rosliny zabalili na stáří jsou dost mladé (tři měsíce). Změna chemizmu to je zase věc, která se bude projevovat postupně, nebude-li se jednat o otravu něčím co do vody nepatří.

Martin Honzejk

Tak mohla proběhnout nějaká změna třeba v chemismu vody... Možná se také zapomíná, že rostliny mohou i přirozeně odejít. Přeci jen, nic tu není na věky ale rozhodně bych to hned nepasoval na tento případ

Ale tohle jistě nevzniklo za pár dnů. Jak uvádí Martin. V případě nedostatku nějakých živin to má postupný náběh a kdo sleduje akvárko pravidelně tak si toho musí všimnout dřív.

Tyto dva případy jsou důkazem, že když budou dvě stejná akvárka, tak se každé bude chovat jinak a mít jiné problémy, jelikož každá nádrž bude individuální biotop.

Martin Honzejk

u me to urcite nebylo poskozenim listu, tech jsem se opravdu ani nedostkl a sipatky se mi vsechny takhle rozpadly....presne ten obrazek, ktery byl vyse uveden....

Já bych to na nedostatek živin neviděl, z důvodů rychlosti kterou tazatel uvádí. Spíš mi to přijde jako nějaké mechanické poškození. Neproběhlo v poslední době nějaké zastřihnutí listů, nebo třeba přesazovaní? Znám i případy, kdy při údržbě nebo lovení ryb v akvárku, dojde k lehkému polámání listů a ty pak hromadně odcházejí. Další co mne napadá je brutální přehnojení, ale to by nejdříve odnesli živočichové. Zkus zapátrat v paměti co jsi cca za posledních 14 dní s akvárkem dělal a podle toho možná přijdeš i na příčinu.

Martin Honzejk

zivocichove to pravdepodobne nebudou, spis to vidim na nedostek nejake ziviny....alespon u me to tak bylo....

příčina je bud poničení od živočichů nebo nedostatek něčeho, co rostliny potřebují(světlo, živiny) bez tvé prezentace jsou to poue jen domněnky. Nejlépe na to můžeš přijít ty, když víš co a jak

Není to liliovníček. Vypadá to na Sagittaria subulata.

toto me take zajima, takle mi odesly vsechny sipatky a nevim proc....

Zdravím, nevěděl by někdo co se stalo s mojí rostlinkou (myslím,že je to liliovníček) - přikládám fotku. Mám ji tři měsíce, žádné problémy s ní nebyly, ale po víkendu se s ní stalo tohle. Prosím o radu, čím to mohlo být způsobeno???

A sakra teď jsem se nějak v diskusi ztratil.....
Díval jsem se na prezentaci někoho jiného než toho kdo tu řešil tu průhlednou valisnérku ....
Jo chtělo by to tam přidat trochu na světle, ale hnojení mikrooprvky bych se nebránil už v této chvíli.

ok objednal sem Kno3 + KH2PO4 + ferox a uvidime, doted sem daval jen ferox a jednou tydne...diky za rady

celou debatu OT pls

Kvůli GSA KH2PO4 a kvůli chřadnoucí ludwigii (vyhodnotil jsem to na nedostatek dusíku) jsem přidal i KNO3 na hladinu NO3 25mg/l. Víc mám v prezentaci v deníku.

I kdyby ten alobal pomohl, a Valisnerie se vzpamatovaly, stale budes se svetlem na hrane pouzitelnosti, takze k cemu hnojivo a CO2? Bez svetla je rostliny nevyuziji, spis si uskodis. U tak malo osvetlene nadrze tak maximalne pridavat 1ml PMDD na 100l kazdy den, samo jen stopove prvky, at nechybi, ale to je asi tak vsechno.

a davas jen ferox nic vic?