Co se to děje s rostlinami?

Zdravím Side!Proč ta polední "pauza" u rostlin ve vašem akva?

pošli to václavovi,ten bude vědět.

Tohle se mi vytvořilo na rostlinkác po založení akvária cca po 3 dnech. Je to pouze na ecinodorech tropica. Je to nějaká plíseň, řasa? co s tim?

pouze pod hodne silnym svetlem rostlinky cervenaji
Jak píše Filipsi - různé rostlinky vnímají stejnou intenzitu světla různě. Pro některé "je ještě tma", jiné už mají světla nadbytek, a podle toho i reagují.

Aha, ja jsem mel vseobecne za to ze pouze pod hodne silnym svetlem rostlinky cervenaji. Proto me prekvapilo ze pri mem osvetleni se to deje, ale zrejme to bude jak rikas

Je to ze svetla, kdybys mel jeste vice, cervenala by vice. Plus je take to, ze pouzivas 830+40, pod 830 se cervenaji vic.
Neda se rict, ze jak neco zacne cervenat, je svetla prilis a musi se ubrat. nektere rostliny zacinaji pri nizsi intenzite, nektere pri vyssi a nektere vubec.

No tak to chapu, me treba hygrophila polysperma trochu cervena a z premiry svetla to urcite neni, 0.33w/l..

U mne spíš ta druhá verze - některé rostlinky náročnější na světlo + "barevná" reakce na vyšší intenzitu světla. S tou ale souvisí některé pro mne ne zcela žádoucí procesy.
Ale jinak doporučuji raději tu první variantu.

a neni tedy lepsi svitit trochu mene a porad, nez silneji a pak to prerusit? Nebo schvalne presvecujete a experimentujete co to s rostlinkama udela?

Má to za účel přerušit procesy vyvolané silným ozářením rostlin.

Side a co Vas vede k tomu utlumu pres poledne? Ma to nejaky zvlastni ucel a efekt, nebo jen experimentujete?

A proč to takto chcete? Abyste do akviška líp viděla?
Je to poněkud nepřirozené, a některým kytkám by to mohlo vadit - mají zabudované biologické hodiny a v určitou dobu se bez ohledu na intenzitu světla zavírají... Takže bych doporučoval nastavit nejsilnější osvit dříve, nejlépe přes poledne.
(Jen pro zajímavost: ačkoli vám doporučuji svítit naplno přes poledne, já mám v tuto dobu u svého akviška útlum - svítím jen 18W... ).

Děkuji Václave, nebojte se, pochopila jsem správně.
Asi to bude hloupý dotaz, ale je jedno, kdy si teda ty 2 hodiny plného osvětlení "vyberu"? Jelikož jsem doma spíše jen o víkendech a ke všemu večer, dala bych je od 19 do 21hod a pak od 21 do 22 svítí pro změnu jen 18W, kdy akvárko plní funkci malé lampičky k tv.

Takže můžete doporučit nějaké konkrétní řešení?
Udělejte, co vám doporučuje Václav. Kdybyste po 3-4 týdnech neviděla známky zlepšení, (nebo se naopak situace začla zhoršovat), dejte vědět.
(V případě, že by se situace zhoršovala, nemusíte 3-4 týdny otálet... )

Aby jsi mě nepochopila špatně, osvětlení 12 až 13 hodin, ale zatím jen dvě hodiny naplno.

Co te ufinko vede k nazoru, ze zarivkz glo maji nizsi svitivost nez jine? Jestli uvadeny pocet Lumenu, coporucuji ti podivat se na definici kandely, a pak uvidis, ze Lumenu mit mene proste musi, i kdyby se stavely na hlavu a vyletavalo z nich treba dvojnasobne mnozstvi fotonu.
Zmerit jejich skutecnou svitivost (energii vyzarenou v celem viditelnem spektru) je pro nas asi nemozne, vyrobce nezajima , luxmetry maji v-lambda korekci uz zabudovanou. Tak me nezbyva nez na zaklade mereni prikonu a povrchove teploty verit, ze energie vyzarena je srovnatelna.

To, ze nadmira svetla je stejne tezka na udrzeni jako nedostatek uz vysvetlil vaclav a sid, ja doporucuju jako "normalni" svetlo, ktere by melo byt bez problemu, svitit 0.02W/cm2 hladiny.
Pod urcitou hodnotu to proste nejde, pak to je obtizne, pak to jde takrka samo bez co2 a hnojeni, pak je to opet obtizne a je takrka nutne nasadit co2 a hnojeni ... kde je ta hranice ze uz to nejde nahore je asi jeste tezsi urcit nez dole.

Ano, zvykoušené je, nešumí. 2 hodiny? Opravdu? Kdysi jsem tu četla, že aby mělo zvýšené osvětlení význam, mělo by to být alespoň na 4 hodiny. Ale tak jelikož bohužel žádná jiná konkrétní rada tady nezazněla, vyzkoušíme. Díky. No a chceme se podívat ještě po nějakých pár rybičkách, tak přibude trošku hnojení

Snížil bych osvětlení 54w tak na dvě hodiny. Přidávat můžeš vždycky. Říká se že nejdřív musíš naučit rostliny růst a až potom přidat světlo. Další kapitola je tvé dno za těžké prachy. Co máš ho vyskoušené jestli nebublá v octě?

Sid napsal: ...môže to byť tou Hnedovkou krídlatou, upravuje ph podobne ako jávsky mach...
Ne se železnou, ale přímo ocelovou pravidelností se opakuje toto tvrzení...
Že rostliny dokážou pH upravit, o tom nelze pochybovat! Jenže neexistuje uchopitelný důkaz, že to dokážou směrem "dolů". (Výjimkou je krátkodobé kolísání pH v důsledku kolísání obsahu CO2 v souvislosti s asimilací rostlin...)
Jsem přesvědčen, že rostliny vodu kyselit nedokážou, a nic na tom nezmění případné citace výroků páně Rataje ze 70. let minulého století.
Jakým mechanismem, podle vás, Radovane, hnědovka nebo jávský mech upravuje pH tak, že to "škodí" valisnériím?
(Chci probudit diskusi kolem této problematiky. Proto poněkud kategoričtější reakce... )

Uprave pH rostlinami, pokud jich neni zcela plne akvarko, take neverim. Navic vetsina vod z kohoutku ma pufracni schopnost...Jinak rostlina umi dost zvysit pH na povrchu listu, ale ne v celem akva, to jo. Rekla bych, ze vic se rostlinky budou ovlivnovat koreny...Jako suchozemske.

Jeste pripomenu, ze zarivky "gloglo" opravdu maji mensi svitivost nez treba obyc.Osram. A taky ze rostlinkam prospejete, kdyz budete mit vyssi vrstvu substratu a taky trpelivost

Takže můžete doporučit nějaké konkrétní řešení? Ano...každé akvárko je jiné, já vím, ale alespoň nějaký typ, co zkusit, čím začít, co dělat nebo naopak nedělat. Nebo jestli je nejjednodušší jen vypnout jednu zářivku?

To mě těší, že to vyšlo, a přeji, ať to vydrží!

S tím rizikem přesvícení to vysvětlil Václav:
Podmínky by měly být vyvážené - intenzita ozáření, teplota, zásobení živinami CO2 počínaje, přes makroprvky a mikroprvky konče - a měly by odpovídat požadavkům rostlin.
(Jednoduše se to napíše, složitě realizuje...)
Přesvícení neohrožuje rostliny jen přímo, (k ochraně před takovým poškozením si rostliny vytvořily obranné mechanismy), ale také nepřímo - může dojít k rozhození výše zmíněné vyváženosti podmínek, tedy ke vzniku deficitu některé/ých živin/y. A když začnou rostliny strádat, mohou z toho těžit řasy.
Naopak to platí také - deficit světla může znamenat hromadění živin a - taky řasy...

Nemám zelenou řasu, mám děravé roslinky :(

Nevím, jestli něco žijícího na bázi fotosyntézy může strádat nadbytkem světla
Myslím, že když osvětlení snížíš, tak se chyba ukáže při opětovném výskytu Ruduchy.

nemyslim si, ze by silne svetlo melo nejaky spatny vliv na rostliny, spis se zadari zelene rase

Já taky ne, hlavně když si vzpomenu na to, jak mi Sidonius radil, jak se zbavit ruduchy ve 30l akva. A pro srovnání mi psal, že my tam máme 9W a on na podobném 22W. Mimochodem Sidonie za rady dodatečne děkuji, řasa už je pár měsíců pryč a snad navždy Proto bych byla ráda, kdyby mi někdo napsal, jak se tedy o rostliny starat, aby nadbytkem osvětlení nestrádaly. Nebo když osětlení zmenšíme, za jak dlouho se pozná, že je to správná změna?

Mno problémy nemám a Vallisnerce se světlo líbí. Ale na Malawi to přesvětlené stejně nemám. To psali kritikové, co si myslí, že bez rostlin to může být potmě , ale opak je u mbuna rybek pravdou. Ty žijí na skalnatých březích nebo útesech do 3 m pod hladinou a tam je voda silně prosluněna a taky tam proto roste hafo řas. To jsou ale kritiky lidí, kteří si myslí že AQ bez rostlin nemusí mít dostatek světla a neví o tom nic.
Jinak by mě nikdy teda nenapadlo, že i silné světlo může být pro rostliny problém

Tak to jsem ráda, že nejsme jediní. Ale tak ty asi s tou jednou valisnerií moc problémů nemáš, ne?

Náhodou mě vytkli, že mám Malawi přesvícené

A nemohl byste poradit něco, abychom vědeli, jak s takovým světlem zacházet? Většinou se tady všem vytýká, že mají osvětlení nedostatečné. Jsem netušila, že můžou být problémy opačné

54w na 70 litrů = 0,77w/l to je drobet moc a když to z takovým osvětlením neumíš budeš mít problémy.

A myslíte, že jako větší přísun živin postačí přidat rybky? Zrovna si totiž říkáme, že se ještě po pár podíváme. A častěji dávat to PMDD? To osvětlení se mi moc zmenšovat nechce, ještě si pamatuji na problém s ruduchou v menším akva :( Ale jestli by to mělo opravdu pomoci...

Pokud používáš tak silné osvětlení nutíš rostliny k rychlému růstu a pokud nemají dostatek živin berou si je ze starších listů. Krystalky na listech (biogenní odvápnění) jsi pomocí CO2 odstranila ale asi je to pořád málo. Uber světlo a uvidíš že to bude lepší. Nebo musíš zvětšit přísun živin. Což může být problém.

Sid napsal:
Ne se železnou, ale přímo ocelovou pravidelností se opakuje toto tvrzení...
Že rostliny dokážou pH upravit, o tom nelze pochybovat! Jenže neexistuje uchopitelný důkaz, že to dokážou směrem "dolů". (Výjimkou je krátkodobé kolísání pH v důsledku kolísání obsahu CO2 v souvislosti s asimilací rostlin...)
Jsem přesvědčen, že rostliny vodu kyselit nedokážou, a nic na tom nezmění případné citace výroků páně Rataje ze 70. let minulého století.
Jakým mechanismem, podle vás, Radovane, hnědovka nebo jávský mech upravuje pH tak, že to "škodí" valisnériím?
)

Priznám sa, neviem! Vychádzam len zo skúseností mojich a známych( akvaristov zo SZCH BB).
Parametre vody mám stále rovnaké( približne), a to či sa darí valisnérii závisí priamo na tom či ten jávsky mach vložím do akva alebo vyberem( tak isto aj cryptocoryne aponogetofolia ).

Nehovorím, že spomínané rastliny zvyšujú alebo znižujú pH, možno z vody niečo z vody odoberajú alebo pridávajú , čo nesedí valisnériám.
Neviem si inak vysvetliť že v tom istom akva rastie , alebo nerastie valisneria v priamej závislosti na machu.

Taky bych se chtěla zeptat na něco ohledně rostlinek....Sagitaria, valisnerie, anubiasy...všechny tyto rostlinky rostou krásně, tvoří nové listy, které jsou jasně zelené. Starší listy ale žloutnou, jsou v nich spousty malých dírek a časem je jich čím dál více a zvětšují se až se list úplně rozpadne. Akva čistých 70l, odkaluje se a mění 1/3 vody každých 10-14 dní, osvětlení 6hod denně 36W a pak asi 6hod 54W. Zkoušeli jsme i nějakou dobu svítit celý den 54W, ale nějak žádná změna k lepšímu. Většinou bubláme CO2, rostlinky rostou jako blázen, občas tam přítel dá víčko od PETky PMDD. Nevíte prosím, co s tím?

fotky dodam zitra.

Možná bys měl v první řadě ty glo glo vyměnit za obyčejné zářivky, ale to už se tu také řešilo 100 x.

Nejprv mě napadlo, že můžou mít málo světla, protože hnědovka je v tomhle směru zdaleka nejmíň náročná z těch tří. Ale myslím, že 60 W/220 l je dost, aspoň pro valisnerii, která taky není příliš náročná. Může to však být kombinace několika faktorů, z nichž osvětlení jeden být může. Nestíní ta hnědovka ostatním? Psal jste o řase, jak to s ní vypadá? Fotka by určitě pomohla, znalci by možná přišli podle fotky na to, co těm kytkám chybí.

ted sem byl ve zverimexu na Moravskem namesti v Brně. Pan co tomu v celku rozumi se me ptal na moje osvetleni. mam 2x 105cm trubice jedna je flora glo druha sun glo. rikal mi , ze tu floru mam vymenit za sun glo , protoze flora glo ma sice 40 W, ale jeji vykon je v realu polovicni. co myslite, ze je na tom pravdy.me pripada porad dobry na 220litru mit (i s prepoctem pana se zverimexu) 60W ne?

...nema zadnou rostlinu co okyseluje vodu...
V rámci fotosyntetické reakce okyseluje vodu každá rostlina tím, že při fotorespiraci uvolňuje do vody CO2, které posunuje pH v uhličitanovém systému směrem "dolů".
A naopak - při spotřebě CO2 se pH zvyšuje.
Kromě toho dokážou rostliny (podle druhu - s větší či menší účinností) pH zvyšovat tím, že při silném ozáření a vyčerpání volného CO2 odebírají uhlík z hydrouhličitanů. Dochází k tzv. biogennímu odvápnění, jehož efektem je vysrážení uhličitanu vápenatého za současného zvýšení pH.

...môže to byť tou Hnedovkou krídlatou, upravuje ph podobne ako jávsky mach...
Ne se železnou, ale přímo ocelovou pravidelností se opakuje toto tvrzení...
Že rostliny dokážou pH upravit, o tom nelze pochybovat! Jenže neexistuje uchopitelný důkaz, že to dokážou směrem "dolů". (Výjimkou je krátkodobé kolísání pH v důsledku kolísání obsahu CO2 v souvislosti s asimilací rostlin...)
Jsem přesvědčen, že rostliny vodu kyselit nedokážou, a nic na tom nezmění případné citace výroků páně Rataje ze 70. let minulého století.
Jakým mechanismem, podle vás, Radovane, hnědovka nebo jávský mech upravuje pH tak, že to "škodí" valisnériím?
(Chci probudit diskusi kolem této problematiky. Proto poněkud kategoričtější reakce... )

a co takhle fotku, jak že vlastně teď ty vallisnerie vypadají!

taky sem na to myslel, ale kamosovi sem ty vallisnerky kupoval zaroven s tema myma a tomu rostou stejne spatne jako mne a to nema zadnou rostlinu co okyseluje vodu tak newim. hlavne me ma dalsi kamos vratit digitalni ph metr, tak to hned zjistim ... kazdopadne piste ostatni, cim si myslite, ze by to mohlo byt, dikec

môže to byť tou Hnedovkou krídlatou, upravuje ph podobne ako jávsky mach. Tiež mám valisnérie ktoré rástli na začiatku veľmi dobre a mach len trochu, a akonáhle sa začalo machu darit a zdvojnasobil sa tak valisnerie zacali hynut. Odstranil som mach a všetko je zase OK.

je pravda, ze sem byl ze zacatku linej menit pravidelne cast vody (hned tam byla stetickova rasa).ted mam problem z vallisneriama newim co je to presne za druh, ale je to nejakej mensi druh.rostlina se mnozi jako blazen a listy se plazi jako by po dne, po case odumrou nebo jsou zelene, ale porad se plazi.hygrophila co mam, tak zase zacli odpadavat hromdne listy. jediny cemu se dari je hnedovka kridlata. ted co sem zacal menit pravidelne cast vody, tak ustupuje stetickova rasa, u vallisnerii nove listy rostou pomerne rovne, ale hygrophila jde pekne do kytek.dekuji za kazdou radu.

Tu Vallisnerku mi Ancík nehobluje, protože tam žádného nemám, ale mám Přísavku Thajskou a ta si rostlin nevšímá.
Odnože rostou pod povrchem a každé vykukujou jenom malinké lístečky.

hm, tak to já nemám, někde jsem vyčetla že kytka má vyčuhovat-i ta růžice takže ji budu muset zahrabat-ony totiž ani ty nový odnože nejdou pískem, ale spíš nad ním, jak to máš ty?
já vám je tak závidím.
Ju a co ancíci, hoblujou vám je? já je sice krmím, ale když se vallisnerii rozdvojí list tak to zvádím na ancíka

To fakt nevím, čím to může být. Nejsem žádný pěstitel, jen jsem popsal faktický stav u mě v AQ. Vallisnerku mám ani ne 4cm v substrátu, takže nic moc (spíše málo).

Ahoj, mám stejnej problém-akorát se mi vallisnerie po čase nechytnou, ale lístky jim začnou odhnívat i zespodu, nakonec se jim obnaží kořínky, uhnijou a chuderka kytka vyplave.
mě napadlo že je to tím, že je nesázím dost hluboko....jak hlohoko je máte zasázený?
snažím se je znásilnit už asi rok, vždycky je nakoupím, chvíli odnožujou, nová rostlinka vypadá dobře, ale jak roste tak fuj fuj.
neměla bych jí třeba ty odnože odstřihovat, aby se nevysilovala?

Obecně se to tvrdí, ale nevím, jestli je to pravidlem. Mám ve svém AQ velký a obří trs jávského mechu, Valisnerku taky a roste obojí jako hrom. Jen té Vallisnerce trvalo chvilku déle, než zakořenila a začla růst.

To neva. Taky mi zašly vallisnerky, s tím jávským mechem by to mohla být pravda- ten mi roste perfektně.