Co se to děje s rostlinami?
0 06.09.2012 13:02 gargamel –
Re: Sid Kdybych hnojil "šablonou" podle IE, musel bych dnes řešit problémy, co s akva.
Kdyby. Kdyby. Nestalo by se vůbec nic, pokud byste stále zachoval 50% výměny vody. Každopádně dělejte jak chcete, já si za svým názorem 100% stojím a důkazem toho, že to funguje jsou tisíce lidí, kteří takto akvária provozují a nemají ani ponětí o tom, že lze vodu testovat. Kvůli toho byla tato metoda koneckonců i vymyšlena - aby se nemusela voda testovat a upravovat neustále dávky hnojení. Vsadil bych se, že originální rozpis EI tady z vás nikdo ani nezkoušel, ale víte, že to nejde.
a co kdyz vstupni voda bude mit pres 80mg/L NO3 !!! (je to extrem, ale trvalo nekolik let, nez to potrubi opravily, praskly potrubi v miste, kde se stridal pretlak s podtlakem, dle aktualni spotreby a tak se kontaminovala voda pro celou jednu cast obce!!!)
proste zacatecnik musi hodne studovat, aby vedel co a proc do akvarka leje
a pokud se nepletu tak i u EI lze si spocitat jakous takous bianci zivin
a pripominka o zarostlosti akva je velice spravna
Já vlastně ve svém "experimentálním" akva také hnojím "EI". Ale recepturu si průběžně měním podle potřeby. Pravidelně měním stejnou část vody, ale živiny dodávám podle stavu rostlin. Je něco jiného živit akva s rostlinami, kde mají rybky problém proplouvat, a něco jiného živit totéž akva, když v něm máte "po sklizni".
(Příklad: nedávno jsem z nádrže 80x40x35cm "sklidil" cca 20 matečních Aponogeton undulatus, několik matečních Helanthium "Vesuvius" s výhony plnými mladých oplégrů, a k tomu hromadu dalších rostlin. Kdybych hnojil "šablonou" podle IE, musel bych dnes řešit problémy, co s akva. Hnojím podle potřeby a mám klid.
)
Před tím jsem hnojil Easy Life produkty a nějaké ty prvky dodával v balíčcích jako hořčík, mangan, železo apod... defakto jsem profito jsem zaměnil za EI..
bez znalosti vstupni vody je jakykoliv hnojeni sazka do loterie, navic bych chtel upozornit ze kvalita vody ve vodovodu se muze rapidne menit, např.: prirozene behem roku (hlavne u povrchovych zdroju),
dale pak zmenou/upravou technologie upravy vody (treba vapneni)
a v neposledni rade i diky distribucni siti (poruchy, kontaminace, ale i michani a dotovani z ruznych zdroju)
Priklad: prazska voda - dva zdroje:
- Karane (podzemni zdroje nektere dotovane zasakovanim, zadna zasadni uprava vody- jen z artezkych vrtu se voda musi zbavovat zeleza, vysoka kvalita),
- zdroj Zelivka (povrchovy zdroj VN Svihov - kolisava kvalita, uprava koagulaci, ozonizeci a pridavanim vapenného hydrátu apod.)
Zdroj:
www.pvk.cz/…
a co Vam tece po Praze z vodovodu - nekde ciste Karany, jinde Zelivka, ale casto smes, kde se pomer muze menit i z hodiny na hodinu....
proto nemuze existovat univerzalni vodicka pro vsechny akvaria, vzdy je treba upravit slozeni s ohledem na mistni podminky dane nadrze
O grafech mi vyprávět nemusíte; pokud by mi to stálo za to, z hlavy vám dám odkaz na stránky, které se touto problematikou zabývají dostatečně fundovaně.
Každý píšeme ale o něčem trochu jiném...
...Co když je vstupní NO3 nízké? Výměnama vody potom zajistíš co?...
Nulové hodnoty NO3 ve vstupní vodě budou sotva, pravidelná výměna části vody přinese "nějaký" dusík, který může potřebu rostlin pokrýt. Tím spíš, že u začátečníka se dá předpokládat, že o dusík se mu budou starat i ryby, kterých bývá v akváriích ve zdejších krajích spíš víc, než míň...
...jediné co mám ve vstupní vodě vysoké je NO3..
26mg NO3/l na vstupu mi při týdenních výměnách v daných objemech přijde jako dobrá hodnota, a to i s přihlédnutím k dalšímu obohacení prostředí dusíkem "přes ryby". Určitě bych žádné další NO3 nepřidával.
0 06.09.2012 12:40 gargamel –
Re: Sid Zkuste si udělat ty grafy a pochopíte, o čem mluvím. Bude tam naprosto stejný nepoměr živin jako když by se nehnojilo vůbec, akorát ty koncentrace budou o něco vyšší. Poměry budou stejné. Tu metodu nevymýšleli idioti, používají ji po celém světě tisíce lidí a funguje. Já vám tady nebudu greslit grafy a vysvětlovat, protože na to teď opravdu nemám čas. Zkuste se nad tím trochu zamyslet.
Ono by bolo tu metodu trochu vylepsit.A zacat odzadu -teda menit 50% vody a bez hnojiva.Toto bude aj pre zaciatocnikov urcite jednoduchsie a lacnejsie.
Nezlob se na mě, ale to je vysloveně blbost. Co když je vstpní NO3 nízké? Výměnama vody potom zajistíš co? Akorát ho budeš pořád snižovat a rostliny porostou čím dál tím hůř.
Jen tak mě to napadlo... Z výsledku, který vaše počínání přináší...
Xixao začal s EI před dvěma dny a vy tady vyvozujete závěry, navíc nafotil nějaké staré listy.
...přesně nerozumím Side, z čeho usuzuješ že neporovnávám a bezhlavě sypu...
Jen tak mě to napadlo... Z výsledku, který vaše počínání přináší...
Vstupní parametry vody jsem samozřejmě zohlednil s EI a mírně dávkování upravil ... jediné co mám ve vstupní vodě vysoké je NO3 a to se stejně dodá jen část protože měním pouze 1/2 nádrže... spočítat to není složité
vodu primárně měním kvůli mj čpavku a dalším látkám, které neprospívají rybičkám a mohou způsobovat řasy...
Tedy nepoužívám EI slepě s tím jak přijde, ale upravím dle vstupních parametrů i s přepočtem kolik vody měním a kolik vlastně látek přivedu výměnou půlky akvária...
přesně nerozumím Side, z čeho usuzuješ že neporovnávám a bezhlavě sypu...
Ono by bolo tu metodu trochu vylepsit.A zacat odzadu -teda menit 50% vody a bez hnojiva.Toto bude aj pre zaciatocnikov urcite jednoduchsie a lacnejsie.
...Voda se tam nemění primárně za účelem snížení možnosti přehnojení (nutno ale měnit 50%, ne méně), ale kvůli tomu, aby se POMĚRY jednotlivých živin nastavily zpět - tzv. reset. Tím NIKDY nedojde k tomu, že nějaká živina blokuje příjem jiné...
Evidentně nechápete vy...
Jestliže máte nějakou živinu na vstupu ve vyšší koncentraci a pravidelně ji do akva dodáváte podle nějaké šablony, která nevychází z konkrétní, ale jakési "obecné" potřeby rostlin, k omezení příjmu jiných živin dojít může.
Hypotézy, že nějaké akva spotřebuje týdně tolik a tolik dusíku, fosforu a dalších živin, jsou skutečně jen hypotézy - každé akva je jiné, každá rostlina má své specifické potřeby...
...On (začátečník) není schopný vyhodnotit jednotlivé poměry živin a číst rozbory vody z vodárny. Má v tom akorát zmatek, přitom se to dá vyřešit daleko snáze...
Jestli je podle vás pro člověka, který se vydává na cestu aktivního hnojení rostlin, složité zjistit si základní vlastnosti vody a podle toho se rozhodnout, zda je vůbec potřeba nějakou živinu do akva dodávat, pak já tvrdím, že se takový člověk do hnojení rostlin pomocí "šablon" vůbec pouštět nemá.
Skutečně by mě zajímal názor a zejména výsledek počínání "začátečníka", který nemá základní povědomí o potřebách rostlin stran jejich výživy, ale striktně se drží nějaké šablony a s výsledkem je spokojený.
Já znám pár takových, co EI zkusili a nedopadlo to. (Důvodů může být vícero, zjednodušeně je uvedu jako "vyladění" systému světlo, živiny, teplota...)
1 06.09.2012 11:36 gargamel –
Re: Sid Tím, co jste teď napsal jste jen potvrdil, že jste tuto metodu nepochopil.
Voda se tam nemění primárně za účelem snížení možnosti přehnojení (nutno ale měnit 50%, ne méně), ale kvůli tomu, aby se POMĚRY jednotlivých živin nastavily zpět - tzv. reset. Tím NIKDY nedojde k tomu, že nějaká živina blokuje příjem jiné. Hoďte si to klidně do grafu s třeba tříměsíčním výhledem. Ta křivka nepůjde nahoru rovnoměrně, ale zastaví se na určité pozici a bude stoupat jen velmi lehce. K žádným "hrůzám" na které tady upozorňujete nedojde. Je to lehká matematika. Je třeba ale dodržovat 50% výměny vody. Na vstupní vodě potom až tak nezáleží (ikdyž lze tuto metodu upravit i podle vstupní vody), není to ale nutné (pokud nemáte vstupní NO3 50 mg/l a výše, pak už to možná problémy může dělat).
Ad. váš první odstavec: Aneb proč to dělat lehce, když to jde složitě. Zapomínáte na to, že začátečník není schopen uvažovat tak jako vy, který už provozujete akvária X let. On není schopný vyhodnotit jednotlivé poměry živin a číst rozbory vody z vodárny. Má v tom akorát zmatek, přitom se to dá vyřešit daleko snáze.
Metod, jak provozovat rostlinné akva, je "neurekom". Zkoušet se dá ledasco, jen je dobré mít jakési povědomí o tom, co se v akva odehrává.
Když mám k dispozici vodu, která obsahuje makroprvky v "příznivých" koncentracích, (a to Xixaova voda je), lehce ji "doladím" draslíkem, (u kterého se dá předpokládat, že jej nadbytek nebude), případně lehce upravím poměr hořčíku k vápníku, a chci-li se bavit, pak testnu přiměřený přídavek Mn, (viz domněnka o příčinách teček na echinodoru), pravidelně vyměním část vody (1/4-1/3 týdně), a přiměřeně, (nikoli příliš) nádrž nasvítím, pak pro většinu rostlin ani CO2 nepotřebuji, abych se dopracoval ke zdravému, funkčnímu a pohlednému akváriu.
Pro někoho může být problémem, že takto nastavené podmínky nebudou vyhovovat všem druhům rostlin. Pak je otázkou, jestli začnu tyto podmínky měnit v úmyslu dobrat se takových, které budou mnou vybraným kytkám vyhovovat, nebo se "smířím" s tím, že holt některé kytky se mými chovanci nestanou.
Těch ostatních bude i tak dost na to, abych si s nimi vyhrál.
...na tom je postavena metoda EI, celý týden hnojíš a pak resetuješ akva výměnou 50% vody...
Něco jsem na téma "provozování rostlinného akva" už četl, něco jsem i vyzkoušel, a něco také praktikuji. (Ne ve všech nádržích ovšem totéž!).
Hlavní myšlenkou EI je (zjednodušeně) dosáhnout stavu, kdy nebude ve vodě "chybět" žádná živina, a aby se omezilo riziko přehnojení, pravidelně se akvárium "propláchne".
Má to však svá úskalí. (A nebojte se - názory expertů typu T. Barra znám.)
Při "nepromyšleném" používání "šablon" při hnojení může dojít ke stavu, kdy (z neznalosti) zablokujete vyšší koncentrací některé živiny příjem jiných.
Může se tak např. stát, že vstupní voda má vyšší (pro rostliny naprosto dostačující) koncentraci hořčíku, kterou vy ještě přihnojením zvýšíte, a přestože přidáte přiměřené množství draslíku, jeho příjem je blokován a rostliny ve svém důsledku trpí.
Ale tohle je nekonečné téma a času málo...
vcetne anciku a sneku, zkusil bych je prikrmovat rybim file...
měnil jsem nějaký čas 2x týdně... teď měním jednou týdně polovinu nádrže...
když čtu co to může znamenat může to být vlastně cokoliv...
von nekdy vadi i prebytek nekterejch latek...... ale tvoje casta vymena vody tomu celkem zabranuje....
0 06.09.2012 07:11 Filip_CZ [165] - Rostliny Hnojenim vyvtyto problemy nemely byt ve smyslu ze hnojeni skodi rostlinkam...
Vodu pravidelne menim... zkusim rady co pisete...
Vodu jsem menil i 2x tydne pulku akva a stejne se problem rozsiroval
Tady jsme řešili, jestli je vůbec potřeba, abyste lil do akva tolik hnojiva, když vaše vstupní voda obsahuje živin poměrně dost.
(Snad až na ten Mn...)
Už víte, proč jsem napsal: "Jak chcete. Ale vaše rostliny nevypadají, že by to bylo nezbytné. Výměna vody by měla stačit."?
10 hodin svitim jiz nyni ponecham...
Zkusim to svetlo a zrusim pauzu.. dekuji
Tak dropchecker se dost podoba hodnote na sera display jen ten se sondoubbez lahve atd stali desitku.. co ovlada magneticky ventil....
Travnicek ostriham, krmeni uberu..
Uz ale ted dropchecker je hodne svetla zelenab az mirne do zluta...zkousel jsem i ruzne po akvarii..
Ahoj,
poradíte co se to děje s rostlinkami? Vše o nádrži mám v profilu...
děkuju...
Taky to vidím na ten transport ... mně jednou přišel růžkatec ve vaničce od Rataje ... a byly tam jen jednotlivé listy a shnilé lodyhy ...
už jsem to našel:
www.horacovoakvarium.cz/… Bývá křehká, tipoval bych ten transport. Na vzpamatování bych jí nesadil (zdá se mi z Vašeho obrázku), ale nechal volně vznášet, u mě to mívala raději.
Starší reakce
On by hlavne nemel tu sondu drzet v ruce,mel by mit na to drzak z dratu nebo nejaky jiny drzak,ta ruka castecne brani svetlu.
0 23.08.2012 18:57 Sid [6685] - Rostliny Děkuji, na ty odkazy si příležitostně chvilku udělám.
Ono kdybych tam mel tech psanych 110 par tak by mi glosso nerostlo jak telegrafni sloupy,ale plazilo by se pekne po dne !
.Radeji nepiste kolik tam namerite,nekteri by to nerozchodili.Davam tady Side dva odkazy,jeden starsi(uz jsem ho tu par krat uvedl)
www.plantedtank.net/… a novy(mesic stary)na ktery jsem narazil dnes a ktery potvrzuje me mereni(staci si prohlednout ty tabulky)
www.plantedtank.net/… tam lze dohledat hodne veci(jsem si vedom,ze hodne veci je orientovano na zdejsi trh).
...pocet luxu krat 0.0135 = vysledek v μmol m-2 s-1...
Na chvilku jsem se lekl.
Ale vraťme se k tomuto:
...podle teto tabulky kdyz mam 3 T5HO 27 inch nad substratem tak bych tam mel namerit 110 par,ale ja namerim jenom 62 par,to je zvlastni...
To opravdu je...
Když bych odhadl já, kolik PAR pražím standardně do svého domácího akva, (do cizích si to nedovolím!
), vychází mi číslo, které se bojím napsat.
No, prošel jsem si nějaká data kolem terestrických rostlin, (zelenina ve sklenících, pokojové kytky), a došel jsem k názoru, že bych mohl odzkoušet nějakých 70 PAR, což je zlomek aktuálního stavu. A pak se vrátím k některým (hlavně červeným) kytkám, které jsem dříve pěstoval a uvidíme...
Jasne,nikdo nikoho nikde nenuti!
Ale vždyť to já taky.
Jenom je ta současná diskuse takovým příjemným letním odbočením od klasiky, pomoc, proč mám řasy, atd.
Nic proti vědeckém pojetí, jen mne trochu zaráží jak to tady vzali odborně. No a prostě jsem jen napsal svůj názor. Kdo chce mít místo akvárka vědeckou laboratoř, ať si ji klidně má, když jo to baví.
Já zůstanu u toho co se mi osvědčilo a je v mých časových možnostech.
není zač
Je to asi tak jak jste rikal,sorry jsem pomaly a pak strasne rychly!
Hold v tom aute to neni jako doma!!
Ale ono už to chtělo trošku vědecky provětrat ty stojatý vody zdejších vláken.
Kdo chce, ať se začte, popřemejšlí, postuduje a pustí se do toho, nebo zůstane u svých sedláckých metod, prostě svoboda volby.
Tak mi nějak přijde, že na to jdete moc vědecký. Vždyť stačí rozumně svítit eventuelně přidat nějaký to hnojivo a CO2. Samozřejmě nedělat z vody sodovku a kytky porostou. Když ne tak není problém je nahradit něčím co bude růst. Vždyť kytek pro akvárka je dost tak proč mít místo relaxu u akva hlavu jak diplomovanej fyzik a chemik v jedné osobě. Pravda řasy se mozna objeví, ale nikdy mi to nedosáhlo fáze kdy by se jich nedalo rozumným způsobem zbavit.
Martin Honzejk
Ne Side,ten prepocet zalezi na typu svetla fluorescencni,metal halide,vysokotlaka sodikova lampa apod. a take kolik kelvinu svetlo ma.Pro nas by mel stacit prepocet zarivky v rozmezi 5500-10000K a ten je pocet luxu krat 0.0135 = vysledek v μmol m-2 s-1 pri mereni vodotesnou sondou uvnitr akva,da se to merit na "sucho",ale ten prepocet je jiny.
Proč myslíte, že píšu cca 60 lx?
Ale jinak díky za odkaz.
0 21.08.2012 21:05 grunda [1781] - Cichlidy tenhle přepočet je velmi nepřesný, pro každý typ zářivky platí jiný koeficient.
Converting Lux to PAR
If you have a lux meter, it is possible to convert lux to PAR. Since spectral quality plays a part in these conversions, each light source (actinic lamp, 6,500K metal halide, etc.) will have a difference factor. The equation is:
Lux ÷ Constant = µmol·m2·sec
Lux to PAR Conversion Factors
Light Source Constant
Sunlight 54
Warm White Fluorescent 76
Cool White Fluorescent 74
URI (now UV) Actinic Fluorescent 18
URI (now UV) Daylight Fluorescent 54
Actinic/Daylight Combination 38
Philips 03 Actinic Fluorescent 40
Panasonic 6,700°K Power Compact 72
Panasonic 7,100°K / 6,700°K Combination 55
Osram Powerstar Metal Halide 57
Ushio 10,000°K Metal Halide 54
Coralife 10,000°K Metal Halide 30
Venture "Daylight" Metal Halide 46
Radium "Blue" Metal Halide 51
Fusion Sulfur Lamp 41
Westron Mercury Vapor Lamp 70
Iwasaki 6,500°K Metal Halide 57
zdroj:http://www.reefcentral.com
Ten přepočet uvažujete - umol/m2/s = cca 60 lx?
Spravne by se to melo merit PAR meterem,ale jelikoz je to drahy pristroj(kolem $300),pouzivam levnejsi variantu a to LUX meter z vodotesnou sondou($80) a pak to prepocitam na PAR(musi se brat v potaz i kolik Kelvinu zarivky maji,ja verim ze vetsi nez 10% odchylka mereni tam neni)
Přidat reakci
1 ...... [92] ...... 201
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 163131x