Co se to děje s rostlinami?
Já tam mám asi nastavený špatný režim, přes poledne svítím jen jednou zářivkou, to budu muset předělat. A večer to prostě zhasne dřív, posunu to na 3 zhasnou v 20 hodin a 1 v 21 hod. Právě že se mi to táhne asi přes to poledne, kde svítím 1 zářivkou, abych nemusela vypínat CO2 (nejsem v tu dobu doma) a to bude ta chyba. Není úplná tma, a tak se vytahují.
No potřebovala bych 150 cm zářivky, já vím. Mám tam 4x 120 cm. To zas bude peněz na předělání
Ono to není délkou svícení, ale tím, že na tu rostlinu svítí málo světla, případně je trs tak hustý, že se to světlo nedostane dolů.
Hm, tak to asi budu muset přestat dělat v poledne přestávku, chtěla jsem svítit co možná nejdéle večer a ráno, když odcházím, abych to rozsvícené viděla co nejvíc. Ale při CO2 a hnojení to nedělá dobrotu...budu se muset smířit s tím, že večer skončím svícení dřív
(trochu jsem doufala, že to tím nebude)
Slabé osvětlení? Natahuje se za osvětlením.
Můžete mi poradit, co chybí téhle rostlině, když má dlouhé stonky a jen zřídka lístky? Mezi jednotlivými lístky roste 5 až 7 cm dlouhý stonek. Prostě je řídká, roste rychle, ale má velké mezery mezi jednotlivými patry lístků.
Konečně ti někdo jiný než já řekl že občas kecáš jak Palacký.
Rikam jen to, co mam sam vypozorovano. Rozsivku v akvariu povazuji za predzvest mozneho problemu (pokud nejde o zabeh akvaria), a protoze svetla uplne malo nemivam, a vim ze se ji na svetle u mne libilo, pisu to co pisu.
Rozumim ale tomu, ze tedy nemam pravdu, a obecne uz vubec ne, a ze soudim na zaklade moc maleho vzorku. Budu si to pamatovat, stejne jako si stale budu davat pozor, co ze se to deje, kdyz se objevi.
V kazdem pripade dekuji za pouceni.
Designer napsal: Ona Rozsivka chce dve veci, cpavek a svetlo. Obecne zname vysvetleni o hnede rase ve slabe osvetlenych akvariich muzes klidne brat s rezervou.
Dovolím si v tomto oponovat. Vědci zkoumající řasy, i firmy, které se živí kultivací řas (pro výzkumné účely), zcela běžně řasy kultivují ve speciálních živných roztocích. Zkuste se někdy mrknout na složení těchto roztoků, a bude vám jasné, že amoniak rozhodně není tím jediným, co řasy ke svému růstu (namnožení) potřebují. Proč by tedy lidé, kteří se tím profesionálně živí, nepoužívali ke kultivaci rozsivek pouze čpavek, kdyby nic dalšího nebylo potřeba? Kromě toho jsem mluvil s několika algology, a ti mi potvrdili, že rozsivek je přibližně 285 rodů, a 10-12 tisíc druhů (někteří vědci se dokonce domnívají, že to může jít i do miliónů). Jsou patrně nejpočetnějšími vodními eukaryoty. A vy si opravdu myslíte, že všechny druhy budou mít stejné nároky na světlo, živiny apod.? Existují rozsivky, kterým se daří nejlépe pod slabším osvětlením (těch je prý většina), a existují i druhy, kterým se daří nejlépe pod silnějším osvětlením. Takže "obecně známé vysvětlení o hnědé řase ve slabě osvětlených akváriích" se rozhodně zakládá na pravdě. Je ale třeba pamatovat na to, že to, co platí pro jeden druh rozsivek, nemusí platit pro jiný.
Mimochodem, čpavek (v tom zanedbatelném množství, které se běžně produkuje v našich nádržích) určitě nebude hrát při přemnožení rozsivek nějakou významnou roli. Maximálně tak při zabíhání nebo úhynu nějakého živočicha, kdy může být jeho koncentrace mnohem vyšší.
Ona Rozsivka chce dve veci, cpavek a svetlo. Obecne zname vysvetleni o hnede rase ve slabe osvetlenych akvariich muzes klidne brat s rezervou, protoze v takovych akvariich nerostou ani rostliny, a kdyz je nefunkcni i nitrifikace, pak se v malo osvetlenych akvariich muze objevit prave zase diky vyssi koncentraci cpavku. Takze toho cpavku nemusis mit az tolik, ale na tom miste je z nejakeho duvodu vice svetla a uz ta kombinace Rozsivce staci.
Ja len upresním, že plyn, ktorý smrdí ako pokazené vajce (resp. je trošku cítiť aj pri uvarení vajca "na tvrdo"), nie je čpavok (amoniak, NH3), ale sírovodík (sulfán, H2S). Čpavok smrdí menej nepríjemne, ale štipľavejšie, dá sa vyrobiť zasypaním liadku amónneho (hnojivo) vápnom, niekedy je ho cítiť v zanedbanejšom prasačom chlieve. Bublinky z dna môžu byť v lepšom prípade dusík (iný typ baktérií ho dokáže "vyrobiť") a v horšom práve sulfán.
EDIT: Kvôli zloženiu prvkov samozrejme nitrifikačné baktérie nemajú nič spoločné so sulfánom - síra sa na dusík premeniť nedá.
Pokud ty bublinky sem tam se ze dna uvolňující nesmrdí po vejcích pukavcích, tak je to v pořádku. Přítomnost čpavku v nádrži kde jsou živočichové není žádoucí a dno z něhož se uvolňují smradlavý bubliny je dno zahnívající a tudíž nefunkční ve smyslu nitrifikace, tak jak jí ode dna v akváriu očekáváme. Zde od str. 12 možno nastudovat koloběh dusíku a dočíst se i o čpavku a jeho významu pro rostliny.
maniakva.cz/… Jestli se můžu připojit, možná to bude OT ale bublinky z písku, tam kde se delší dobu neodkaluje je normální že tam bublinky (nejspíš čpavku) budou ne? Od dětství jsem byla v prostředí kde bylo celkem dost akvárek a tam kde byl písek dostatečně se krmilo a neodkalovalo až na dno vždy se našly nějaké drobné bublinky... a s řasou jsme většinou neměly takový problém..
Ano, s tím zápachem máš pravdu. Kdyby bylo čpavku tolik, aby jej bylo cítit, už by byly mnohem vážnější následky. Jen mi v této souvislosti napadlo několik možností, co by čistě hypoteticky mohlo v mé nádrži zahnívat. Jestli by třeba zahnívala nějaká část dna, mohly by se odtamtud uvolňovat bublinky čpavku, které by se ve vodě nestihly rozpouštět a mohly by být cítit nad hladinou - třeba pod krycím sklem.
Přítomnost čpavku bez přítomnosti NO2 je v nádrži bez filtru a bez dna (druhého filtru) pochopitelná. Právě v nádrži jako je moje, kde filtr i dno jsou, bych očekával, že když se naruší proměna NH3 na NO2, tak se podobně naruší i proměna NO2 na NO3, protože ty dva druhy bakterií žijí vedle sebe na stejných místech. Znovu, nemluvím o specifických případech, jako je třeba zabíhající se nádrž.
Ta myšlenka, že čpavek pojídají řasy a že do vody se už nedostane, je zajímavá a opravdu by lokalizace řasy mohla naznačovat, kde se čpavek tvoří. V mém případě je řasa jen na skle a tak nějak rovnoměrně kolem celé nádrže. Takže jestli je to opravdu čpavek (pořád doufám v nějaké jiné vysvětlení), je to asi ten rozpuštěný ve vodě. Nikde jinde řasu vidět není.
No, s kořenem jsem dneska nakonec nehýbal. Řekl jsem si, že odstraním několik odumírajících kořínků odnoží vallisnerie (či sagitarie, nevím přesně, co to je), u kterých jsem doufal, že ještě pustí lístky, ale už dlouho nic. Na těch místech po odstranění jsem pořádně odkalil, tak uvidíme, jestli se to nezlepší. Zkusím taky mírně prodloužit dobu osvětlení. Vodu měním zhruba 1.5 - 2 krát týdně.
Všiml jsem si, že mi někdy ze dna unikne malá bublinka a nevím, co to je. Taky proto mne to podezření ze čpavku trochu vyděsilo. Díky za odpověď a přeji hezký den.
michalt napsal: Fakt??? Kde se tam vzal čpavek? Filtr jsem čistil asi před měsícem, nic v nádrži nesmrdí a NO2 je na nule. Myslel jsem, že čpavek jde obvykle ruku v ruce s vyšší hladinou NO2. Keby bol čpavok cítiť, to už by rybky boli hore bruškami - veľmi vysoká koncentrácia. Nie, nemusí byť súčasne s NO
2. Napr. v karanténe bez dna a filtra sa po pár dňoch dá namerať čpavok, ale dusitany nie - nemajú ich aké baktérie "vyrobiť" zo čpavku. Horšie je, že aj keď je čpavok v akváriu, môžu si na ňom pochutnať riasy priamo okolo miest tvorby, do vody na meranie nemusí zvýšiť žiaden - dôsledkom je, že hoci sa niekde produkuje (napr. čosi hnije), do vody sa v podstate ani nedostane, čo je fajn, lebo rybkám neublíži, ale ani ho nezmeriame a tak si myslíme, že nie je nikde.
Či môže koreň spôsobovať čpavok, neviem - u mňa asi áno (nepriamo), lebo ho stále obhrýzajú Prísavníci i Neritiny a je pod ním kopa hnoja vždy, ale i malé kúsky drevenej hmoty
No jesli jsi delal vetsi zmeny, men poctive vodu a dej tomu akvariu cas se zabehnout.
Fakt???
Kde se tam vzal čpavek? Filtr jsem čistil asi před měsícem, nic v nádrži nesmrdí a NO2 je na nule. Myslel jsem, že čpavek jde obvykle ruku v ruce s vyšší hladinou NO2. Na kořenu žádné hnití nepozoruji, leda jestli zespoda. Jediným známým problémem nádrže je nedostatečné proudění vody kvůli konstrukci filtru.
Když to není filtr a žádná rostlina nějak nehnije, mám zkusit vyndat ten kořen a podívat se na něj? Nebo na co dalšího z typicky hnijících věcí se mám podívat? Díky.
Na fotce z 22:22 vidim na skle Rozsivku, a ta je priznakem cpavku v akvariu, objevuje se casto pri zabehu akvaria, pri spatne filtraci, rozhozeni akvaria atp. Takze verim, ze az to doresis, vyresi se ledacos samo, Kryptokoryny totiz zmeny chemismu vody nerady.
Tady jsou některé listy hnědé a jeden mladý je příliš malý a zdeformovaný.
Tady se jeden list začína "roztápět."
Tady je uprostřed zdeformovaný list.
Ahoj, tato rostlinka mi trochu dělá starosti v této nádrži:
rybicky.net/nadrze/18568
Některé nové listy jsou od začátku růstu částečně hnědé a deformované, i když dosáhnou standardní velikosti. Třeba tento na fotce.
Jiné listy mají malé dírky a jiné listy jsou deformované. Další se začínají jakoby "topit" z jednoho místa a šíří se to, až se rozpadne celý list.
Tyto kryptošky máme v akváriu asi tři měsíce. Překvapilo mne, že jim neopadali původní listy, většina z nich přežila a zůstala zelená. Až doposud. Rostlinka je od Dennerle a koupili jsme ji v akvaristickém obchodě. Takže nevím, jestli byla v emerzní nebo v submerzní formě. Překvapilo mne však, že nevyměnila všechny listy. Ty nové však rostou trochu divně.
Hnojím tak, jak je uvedeno v prezentaci. 3 ml/100 l PMDD (bez KNO3 a bez KH2PO4) denně, k tomu 1 mg/l KH2PO4 za týden. Pod těmito rostlinkami nejsou hnojivé kuličky. Svítím 7.5 hodin denně, 2x8 W T5, hrubý objem nádrže je 25 l. Ostatní nenáročné rostlinky si v této nádrži vedou dobře. Nevíte prosím, co by jim asi mohlo chybět? Díky za jakékoliv názory a přeji hezký den.
0 20.02.2014 19:07 marhe Zdravím všechny! Myslíte že to je málo K a Ca?
Zajímavé je, že problém vidím pouze na Hygrophila corymbosa Siamensis a to už delší dobu.
Ostatní rostliny rostou velice rychle, bez viditelných problémů.
Nemám ještě prezentaci tak jen malé info:
AQ 60l dost zarostlé.
CO2 - hodně z bomby
Světlo - dostačující z LED čipů
Hnojení - EI omezuju a přecházím na PMDD
Vodu sem nikdy neřešil, tak snad nebudu muset něco měřit
Díky
A proto jsem zacal:
Designer napsal: Ty myslis tu hnedou rasu, ktera se na listech tvori?
Hnědé fleky můžou být i z jiného důvodu, než že to je řasa. Bazíruju na fotce.
Ty myslis tu hnedou rasu, ktera se na listech tvori? Ona to neni tak uplne rasa (Rozsivka), ale to je fuk, ma rada cpavek, proto se casto objevuje v akvariich pri zabehu (pak zmizi sama), nebo v akvariich, kde je spatna nitrifikace, proste tam, kde filtr nestoji za nic. A v tomhle pripade plati oboji. Medium ve filtru (uboha houbicka) pro nitrifikaci nestaci a neco s tim udelej, driv nez nastane problem. Ted to klidne zvladnes i castejsimi vymenami vody, cele to udrzet (specialne kdyz uz tam jsou ryby), ale jak pisu, chce to resit a cim driv, tim lepe.
Vsem co to ode mne ctou po 100te, se omlouvam, ale on je to tak casty problem, ze to asi ani v budoucnu jine nebude.
EDIT: Ze tam prvni mesic, po dobu zabehu akvaria, nemaji ryby co delat, je Ti uz nejspis jasne, takze ted men casteji vodu, at Tvou chybu nezaplati zivotem...
To je střelba od boku. Ukaž pořádnou nerozmazanou fotku.
Ahojte, mám anubias a začínají se na něm dělat hnědé fleky. Částečně taky na alternantheře. Asi je to normální, má to v akváriu i soused a spoustu akvarií, které jsem vyděl byli taky spíš hnědé než zelené. Přesto se ale ptám: dá se s tím něco dělat?
jak jsi vypočítal hodnoty w/l? to je přeci nesmysl počítat wat na litr i když spousty lidí to stále takto počítá... zkus si pročíst článek
prirodni-akvarium.cz/…
přiznám se,když jsem začínal počítal jsem také w/l
Začínám 0,4w/l a přes poledne 6h 0,6w/l zářivkami T5. Teď jsem zvýšil dávkování CO2 a mám při KH 5-6, PH 6,75-6,8. Hodnoty makroprvků ve vodě- PO4 1mg/l, NO3 kolem 15mg/l, K kolem 20mg/l.
záleží jaké máš osvětlení a zda dodáváš co2,je trochu náročnější.Docela se mi líbí,že bych ji zkusil
0 16.02.2014 19:15 Libcin – Nesaea pedicellata
Zdravím! Jaké máte zkušenosti s touto rostlinkou (Nesaea pedicellata). Nějak se jí nechce růst!
Chce to taky občas otrhat krajní listy , světlo se pak dostane i do středu a roste to líp, mě taky nerostl když jsem vysadil na čas hnojivo , ted už zase hnojím a roste , pouští i nové šlahouny , při zakoupení byly listy dost široké a delší, skoro celej opadal když přecházel , ted jsou listy kratší a uzší
To by mohlo být ono. Do nedávna Hygrophila polysperma měla dirky v listech, ale to už je měsíc taky ok. Zkusím tedy trochu ještě přidat.
To mi nepřijde, struktura listu je jiná a v atlase se píše "skoro se neliší v emerzní a submerzní formě"
Což jak je vidět původní listy jsou opravdu široké.
NO3 je někde kolem 35. Hnojivo ke kořenům jsem dal k té na první fotce (jde tam vidět i opravdu široký list) a zatím bez úspěchu.
Dej hnojivo ke kořenům a zjisti si kolik máš NO3.
tohle spíš vypadá na šípatkovec odnožující.
Už jí mám v akva 4 měsíce a rostou takto od začátku. Často mi hazí nové a nové šlahouny s novýma rostlinama, ale i ty jsou malé viz fotka.
Nepřechází z emerzní formy?Jinak by to bylo změnou parametrů vody.
Zdravím,
potřeboval bych poradit. Mám šípatkovec amazonský a nové listy jsou oproti starým opravdu úzké. Mají maximálně 1cm. Přikládám i foto. Nevíte čím by to mohlo být? Ostatním rostlinám se daří. Jediný problém je amazonka a pak Vallisneria gigantea, které se nechce růst moc do výšky (viz třetí fotka). Přitom jsem zrovna ani s jednou v minulosti (v jiném akva neměl nikdy problém a rostlo to šíleně rychle. Předtím to ale byla Sokolovská voda, teď je Plzeňská.
Jedná se o akva v mém profilu.
Díky moc.
pokud jde o akva "moje prvé", tak to bude pravděpodobně nedostatečnou filtrací a pokud o "moje malé" tak taky
.
doma mám okrem toho ešte dva akva a tam nemam vobec riasu
Bude to ruducha. Na jeskyni by mě nevadila, na rostlině už jo, to už té rostlině znepříjemňuje život a moří jí. Mrkni do příslušnýho vlákna, je to klasika, zaměřit se na podmínky v akváriu.
Dobrý deň, potreboval by som potom. Mám v akva jaskynku je celá pokrytá takou čiernou riasov niečo vyzerá ako chlapy, je vysoka asi tak 0,5mm. Akože mne sa to páč len problém je v tom že tam mám ešte aj echinodorus a ten ma na končekoch listou tú istú riasu. A neviem či to vadí alebo nie.
9 15.02.2014 07:45 Marcel G – Tvrdost vody
Ono se to ma s tvrdosti tak, ze je ji bezne ve vodovodni vode vetsina zpusobena vapnikem, ale vyrazne mene horcikem, ktery ovsem rostliny potrebuji. Proto se treba PMDD vetsinou pouziva s pridavkem MgSO4*7H2O, aby se horcik dodal. Zvyseni tvrdosti vody pri pravidelnych vymenach vody a beznem davkovani hnojiv je nepatrne. I ty nejsmelejsi metody zvysi pri hnojeni onemi pridavky horciku tvrdost vody o 0.1dGH za den (a jak pisu, to uz je extrem, ktereho nedosahuji ani ja se svou lopatovou metodou hnojeni).
Jinak mam akvarium temer bez ras, musis slusne hledat, abys vubec neco nasel, a akvarium je zivinami dost drsne dopovano. Moc zivin neznamena rasy, a ne ze je to poucka, tak to mam.
Přidat reakci
1 ...... [71] ...... 201
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 163131x