Co se to děje s rostlinami?

ahoj, vcera jsem si koupil par rostlinek pupecniku, dnes koukam na rostlinky a nektere vrchni listy jsou zkrabatele a jakoby prokousale. aq je vcera nove zalozeno. poradi nekdo co to je?

OK, tak díky, myslím, že to bude další úkol pro přítele

Mám,asi 3-4 cm a namířenou asi 45° vzhůru.Krásně to čeří hladinu,ale nevyhání to co2.
rybicky.net/nadrz/18191/173.jpg

Máš ji pod vodou??

No,ta rampa by šla udělat,já použil trubku z pvc z hornbachu a navrtal do ní dírky.Mám jí přes celou zadní stěnu akva a je to super,akorát,že je šedivá a je trochu vidět.Ale i to se dá vyřešit.Zapojil sem jí na čerpadlo ze starého filtru.
Tohle doporučuju

Jo to je otázka, mám 2 filtry na jedné straně, výkon 2x1000l/h (vím že je to jen na krabici, ale myslím, že skutečný výkon stačí). Mám je umístěné na jedné straně nádrže, trošku jsem experimentovala i s diagonálním umístěním, ale nelíbilo se mi to. Nemám rampu, která by rovnoměrnost proudu určitě vyřešila, ale nemám na ni místo. Tedy hladinu vody mám těsně pod kanty. A ještě jsem si v žádné nádrži nevšimla, že by někdo měl rampu celou pod hladinou. Myslím, že by proud v trubce nepřekonal odpor vody v AQ. Ještě jsem přemýšlela o tom, že bych na jeden filtr nasadila hadici a protáhla ji dolů kolem zadní stěny a nechala konec tak ve prostředku na dně. Ale zase jsem někde vyčetla, že není dobré omývat proudem vody spodní část rostlin.

A co vyrovnat rozložení-proudění živin?

Problém je, že na něco je světla moc - zelenání písku, GSA na rostlinách a na něco málo - kobercovky rostou pomaloučku a Limnophila sessiliflora zase táhne za světlem. Vidím to tak, že musím protáhnout zářivky po celé délce, aby byly pokryt rovnoměrně i kouty AQ. Ale co s tím zeleným pískem to nevím, protože mi zelená právě ve prostředku a tam jsou nad ním všechny 4 zářivky....

Mam presne tolik svetla, kolik to akvarium jeste snese bez problemu. Hnojim, dodavam CO2, fitrace mi funguje dobre, ale i tak si davam na svetlo pozor, a kdyby se vyskytl problem, svetla uberu. Zadne kouzlo v tom neni .

Svitit muzes vzdy jen tolik, kolik jeste konkretni akvarium snese bez bujeni ras. A kdyz chces svitit vic nez snese, musis hnojenim a CO2 to akvarium posunout tam (predpokladaje, ze vsechno ostatni je O.K.), kde uz zase tolik svetla snese.

jj, to o těch "speciálkách" už jsem taky četla - dobře o tom píše Pelikán planta.aquariana.cz
Tvůj odkaz prostuduji, ale asi už ne dnes. Musím ráno do rachoty

Máš krásné AQ, jak docílíš toho bílého písku? Mně to pořád zelená...

Ono totiž i to světlo z led obsahuje potřebné vlnové délky pro fotosyntézu,ony zdánlivě potřebné specielní trubice pro rostliny,jsou v drtivé většině marketingový tah výrobců,to už jsou lepší obyčejné a ty se od led zas tolik neliší(ve vyzařovaném spektru) Je to teprve nastupující technologie,ale rostliny pod ní dokáží prosperovat stejně,jako kdysi pod žárovkami a dodnes pod zářivkami.Naopak je jednodušší s led vytvořit vhodné podmínky než s čímkoliv jiným.
rybicky.net/clanky/914-led-osvetleni-akvarii-i a další tři díly

Led diody jsou pro mne ještě větší "Španělská vesnice" než zářivky, celkově je mi fyzika cizí. Díky za tip, přítele na to upozorním, ať to prostuduje. Já beru led diody jako jen efektní osvětlení bez účinku na rostliny, nechápu, jak jim to může něco dát. Tedy jak ze světla led diody může vzniknout fotosyntéza.

Mam rad hodne zarostla akvaria, jenze jsem to posledne nechal zajit moc daleko, a o par rostlin jsem prisel, skoncily ve tme. Takze jsem to vyrazne zredil, cekam co ted jak poroste a ze sve sbirky rostlin (mam snad 60 druhu, jenze od mnoha jen malinko) budu muset slevit, chtel bych vsechno, ale na to nemam dost mista a ani to nijak extra nevypada.

Takze Te dost dobre chapu, ze se snazis ty rostliny nejak regulovat, jen se snaz je presazovat opravdu az kdyz Ti kde rostou opravdu nevyhovuje.

Díky za připomínku , "hrabat furt" pro mne znamená, 1x za týden vyměnit vodu (cca. 50% kvůli PMDD, před tím 1/3), ostříhat a i přesázet kytky, je to nutnost, něco roste rychle, něco pomalu a podle toho to upravuji a posouvám od středu dozadu nebo obráceně (ve předu většinou jen zapichuji pinzetou to, co čichavci vyrvou). Vím, že časté zásahy do dna nejsou moc OK, ale teď zrovna jsem to 14 dní neupravovala, jen vyměnila vodu a je z toho džungle. Ale taky mi teď došlo, že některé kytky bych mohla zaštipovat = zastřihávat i v průběhu týdne, aby se větvily a taky bych tak omezila to "čampání" nahoru...

Scilla napsala: No já se v tom zatím hrabu furt , já dole (stříhání, přesazování, přidávání kytek, ubírání kamenů, prostě dno je moje) ... Když odhlédnu od toho osvětlení, tak to co popisuješ, není dobrým postupem. Všechno chce svůj čas a akvárium obzvlášť. Tím častým šťouráním se v nádrži tomu akváriu spíš než prospíváš, tak škodíš.

No,o penězích mě něco povídej... A nechceš přemýšlet(tedy naočkovat přítele) o led diodách?Vždyť ty zářivky musej docela žrát a ta investice nebude zas o tolik větší

No já se v tom zatím hrabu furt , já dole (stříhání, přesazování, přidávání kytek, ubírání kamenů, prostě dno je moje) a přítel nahoře (technická stránka AQ) Mám AQ krátce, takže než to vše bude k mé spokojenosti ještě asi uplyne nějaký pátek.... učím se za pochodu, asi jako každý, načetla jsem si toho před tím spoustu, ale vlastní zkušenost je k nezaplacení. A to v tomto případě doslova, peníze jen lítaj Je mi jasné, že osvětlení je teď nejslabší místo, budu muset jít do těch T5 150 cm.

Tak,ono to neni doslova noční osvětlení,je to jen kvůli šoku ryb z náhlýho světla a taky to zajímavě vypadá .Přesně jak píšeš,je třeba najít rovnováhu Já bublám taky jen z petky(bomba je pro mě moc velká investice),ale chtěl bych to.U osvětlení to chce najít vhodné a konečné řešení,neustálé předělávání není dobré...a občas prostříhat kytky?To taky neni zas tak velkej problém,ne? .Ale akva třeba v létě týden vydrží bez zásahu,já to plánuju tak,že prostě ty výk.ledky odpojím,rostliny nebudou potřebovat tolik živin(hnojení) a po příjezdu jenom přerostlé prostříhám

To noční osvětlení taky dá něco kytkám? Jinak já s PMDD teprve začala, tak snad se to zlepší. Myslím, že je to už i trochu vidět, hlavně bojuji s GSA. Nedostatek železa tam vidět je. Sklovitost snad ustupuje. 14 dní je ještě málo, nemůžu chtít zázraky. Problém je ve vyváženosti světla a CO2. Když oboje už chce velké investice. A na druhou stranu začínám přemýšlet o tom, zda má cenu zvyšovat CO2 bombou (zatím mám biokvas), předělávat světla a přitom každý týden předělávat zarostlé akva. Teď mne to ještě baví, ale co v létě?

U mě to je složitější,já mám světla na třech spínacích hodinách.Všechno led.Hlavní,to je led pásek okolo celýho akva plus dva v přední části svítí 6:20-22:45.Výkonové led diody,tak s těma trochu laboruju,ale nyní 10:00-12:00 a 14:00-22:00.A noční osv. 5:00-23:00.Snad sem ty časy napsal správně,teď sem v práci,tak si to nemůžu ověřit,ale tak nějak to bude .Peru do akva hnojivo horem dolem plus co2 plus glutaraldehyd Jediný problém vznikl,když sem přidal ty výkonový ledky-začala se dělat ruducha,ale ukočíroval sem jí tim glutaraldehydem a hnojením.Proud mám v akva celkem slušný.

Ale to tedy taky svítíš dlouho...hm, jak máš pauzu?

No a jsme zase u těch nešťastných 120cítek! Potřebuji delší trubice a nejlépe T5, ale to teď nedám....

Já svítim 6:00-23:00,ale hlavní světla maj pauzu.Ale to nebylo myšlený proti tobě,jen že ta limnophila by potřebovala světla víc.Viděl bych tedy na zkrácení doby(pausa),ale přidat na intenzitě

No já si neprotiřečím, kdybych svítila od rána od 5 do 22 hod turch(to bych nejraději), tak by to bylo 17 hodin a to je už moc, doporučuje se svítit 12 hodin. Proto sice zruším ztlumení přes poledne, ale zkrátím svícení večer. (Původně od 5 hod 1 zářivka, od 6 hodin 4 zářivky do 11 hodin. Pauza od 11-14 pokryta 1 zářivkou. Od 14 hodin opět 4 zářivky do 21 hodin a v 22 hodin úplná tma do 5 do rána. Prostě ta pauza tam dělá asi neplechu....

Aha,no,tak to bude tim světlem,ale trochu si protiřečíš,na jednu stranu chceš zkracovat dobu a na druhou ta Limnophila ho má málo.Tady bych viděl spíš řešní světla přidat a změnit způsob hnojení.
p.s.:neuvažuješ nad led reflektory?(když už chceš měnit to světlo).

Zkrátit svícení musím asi i kvůli GSA - zelená přisedlá, nejvíc se jí daří právě na listech pod světlem, začala jsem přidávat PMDD, ale musím počkat, je to teprve 14 dní...

Ten článek znám Tohle proudem není, je umístěna přímo před 2 filtry...to bude asi to světlo, jen jsem si to nechtěla připustit....

Nemusí to být světlem: www.rostlinna-akvaria.cz/…

Já tam mám asi nastavený špatný režim, přes poledne svítím jen jednou zářivkou, to budu muset předělat. A večer to prostě zhasne dřív, posunu to na 3 zhasnou v 20 hodin a 1 v 21 hod. Právě že se mi to táhne asi přes to poledne, kde svítím 1 zářivkou, abych nemusela vypínat CO2 (nejsem v tu dobu doma) a to bude ta chyba. Není úplná tma, a tak se vytahují.

No potřebovala bych 150 cm zářivky, já vím. Mám tam 4x 120 cm. To zas bude peněz na předělání

Ono to není délkou svícení, ale tím, že na tu rostlinu svítí málo světla, případně je trs tak hustý, že se to světlo nedostane dolů.

Hm, tak to asi budu muset přestat dělat v poledne přestávku, chtěla jsem svítit co možná nejdéle večer a ráno, když odcházím, abych to rozsvícené viděla co nejvíc. Ale při CO2 a hnojení to nedělá dobrotu...budu se muset smířit s tím, že večer skončím svícení dřív (trochu jsem doufala, že to tím nebude)

Slabé osvětlení? Natahuje se za osvětlením.

Můžete mi poradit, co chybí téhle rostlině, když má dlouhé stonky a jen zřídka lístky? Mezi jednotlivými lístky roste 5 až 7 cm dlouhý stonek. Prostě je řídká, roste rychle, ale má velké mezery mezi jednotlivými patry lístků.

Konečně ti někdo jiný než já řekl že občas kecáš jak Palacký.

Rikam jen to, co mam sam vypozorovano. Rozsivku v akvariu povazuji za predzvest mozneho problemu (pokud nejde o zabeh akvaria), a protoze svetla uplne malo nemivam, a vim ze se ji na svetle u mne libilo, pisu to co pisu.

Rozumim ale tomu, ze tedy nemam pravdu, a obecne uz vubec ne, a ze soudim na zaklade moc maleho vzorku. Budu si to pamatovat, stejne jako si stale budu davat pozor, co ze se to deje, kdyz se objevi.

V kazdem pripade dekuji za pouceni.

Designer napsal: Ona Rozsivka chce dve veci, cpavek a svetlo. Obecne zname vysvetleni o hnede rase ve slabe osvetlenych akvariich muzes klidne brat s rezervou.
Dovolím si v tomto oponovat. Vědci zkoumající řasy, i firmy, které se živí kultivací řas (pro výzkumné účely), zcela běžně řasy kultivují ve speciálních živných roztocích. Zkuste se někdy mrknout na složení těchto roztoků, a bude vám jasné, že amoniak rozhodně není tím jediným, co řasy ke svému růstu (namnožení) potřebují. Proč by tedy lidé, kteří se tím profesionálně živí, nepoužívali ke kultivaci rozsivek pouze čpavek, kdyby nic dalšího nebylo potřeba? Kromě toho jsem mluvil s několika algology, a ti mi potvrdili, že rozsivek je přibližně 285 rodů, a 10-12 tisíc druhů (někteří vědci se dokonce domnívají, že to může jít i do miliónů). Jsou patrně nejpočetnějšími vodními eukaryoty. A vy si opravdu myslíte, že všechny druhy budou mít stejné nároky na světlo, živiny apod.? Existují rozsivky, kterým se daří nejlépe pod slabším osvětlením (těch je prý většina), a existují i druhy, kterým se daří nejlépe pod silnějším osvětlením. Takže "obecně známé vysvětlení o hnědé řase ve slabě osvětlených akváriích" se rozhodně zakládá na pravdě. Je ale třeba pamatovat na to, že to, co platí pro jeden druh rozsivek, nemusí platit pro jiný.
Mimochodem, čpavek (v tom zanedbatelném množství, které se běžně produkuje v našich nádržích) určitě nebude hrát při přemnožení rozsivek nějakou významnou roli. Maximálně tak při zabíhání nebo úhynu nějakého živočicha, kdy může být jeho koncentrace mnohem vyšší.

Ona Rozsivka chce dve veci, cpavek a svetlo. Obecne zname vysvetleni o hnede rase ve slabe osvetlenych akvariich muzes klidne brat s rezervou, protoze v takovych akvariich nerostou ani rostliny, a kdyz je nefunkcni i nitrifikace, pak se v malo osvetlenych akvariich muze objevit prave zase diky vyssi koncentraci cpavku. Takze toho cpavku nemusis mit az tolik, ale na tom miste je z nejakeho duvodu vice svetla a uz ta kombinace Rozsivce staci.

Ja len upresním, že plyn, ktorý smrdí ako pokazené vajce (resp. je trošku cítiť aj pri uvarení vajca "na tvrdo"), nie je čpavok (amoniak, NH₃), ale sírovodík (sulfán, H₂S). Čpavok smrdí menej nepríjemne, ale štipľavejšie, dá sa vyrobiť zasypaním liadku amónneho (hnojivo) vápnom, niekedy je ho cítiť v zanedbanejšom prasačom chlieve. Bublinky z dna môžu byť v lepšom prípade dusík (iný typ baktérií ho dokáže "vyrobiť") a v horšom práve sulfán.

EDIT: Kvôli zloženiu prvkov samozrejme nitrifikačné baktérie nemajú nič spoločné so sulfánom - síra sa na dusík premeniť nedá.

Pokud ty bublinky sem tam se ze dna uvolňující nesmrdí po vejcích pukavcích, tak je to v pořádku. Přítomnost čpavku v nádrži kde jsou živočichové není žádoucí a dno z něhož se uvolňují smradlavý bubliny je dno zahnívající a tudíž nefunkční ve smyslu nitrifikace, tak jak jí ode dna v akváriu očekáváme. Zde od str. 12 možno nastudovat koloběh dusíku a dočíst se i o čpavku a jeho významu pro rostliny. maniakva.cz/…

Jestli se můžu připojit, možná to bude OT ale bublinky z písku, tam kde se delší dobu neodkaluje je normální že tam bublinky (nejspíš čpavku) budou ne? Od dětství jsem byla v prostředí kde bylo celkem dost akvárek a tam kde byl písek dostatečně se krmilo a neodkalovalo až na dno vždy se našly nějaké drobné bublinky... a s řasou jsme většinou neměly takový problém..

Ano, s tím zápachem máš pravdu. Kdyby bylo čpavku tolik, aby jej bylo cítit, už by byly mnohem vážnější následky. Jen mi v této souvislosti napadlo několik možností, co by čistě hypoteticky mohlo v mé nádrži zahnívat. Jestli by třeba zahnívala nějaká část dna, mohly by se odtamtud uvolňovat bublinky čpavku, které by se ve vodě nestihly rozpouštět a mohly by být cítit nad hladinou - třeba pod krycím sklem.

Přítomnost čpavku bez přítomnosti NO2 je v nádrži bez filtru a bez dna (druhého filtru) pochopitelná. Právě v nádrži jako je moje, kde filtr i dno jsou, bych očekával, že když se naruší proměna NH3 na NO2, tak se podobně naruší i proměna NO2 na NO3, protože ty dva druhy bakterií žijí vedle sebe na stejných místech. Znovu, nemluvím o specifických případech, jako je třeba zabíhající se nádrž.

Ta myšlenka, že čpavek pojídají řasy a že do vody se už nedostane, je zajímavá a opravdu by lokalizace řasy mohla naznačovat, kde se čpavek tvoří. V mém případě je řasa jen na skle a tak nějak rovnoměrně kolem celé nádrže. Takže jestli je to opravdu čpavek (pořád doufám v nějaké jiné vysvětlení), je to asi ten rozpuštěný ve vodě. Nikde jinde řasu vidět není.

No, s kořenem jsem dneska nakonec nehýbal. Řekl jsem si, že odstraním několik odumírajících kořínků odnoží vallisnerie (či sagitarie, nevím přesně, co to je), u kterých jsem doufal, že ještě pustí lístky, ale už dlouho nic. Na těch místech po odstranění jsem pořádně odkalil, tak uvidíme, jestli se to nezlepší. Zkusím taky mírně prodloužit dobu osvětlení. Vodu měním zhruba 1.5 - 2 krát týdně.

Všiml jsem si, že mi někdy ze dna unikne malá bublinka a nevím, co to je. Taky proto mne to podezření ze čpavku trochu vyděsilo. Díky za odpověď a přeji hezký den.

michalt napsal: Fakt??? Kde se tam vzal čpavek? Filtr jsem čistil asi před měsícem, nic v nádrži nesmrdí a NO2 je na nule. Myslel jsem, že čpavek jde obvykle ruku v ruce s vyšší hladinou NO2. Keby bol čpavok cítiť, to už by rybky boli hore bruškami - veľmi vysoká koncentrácia. Nie, nemusí byť súčasne s NO₂. Napr. v karanténe bez dna a filtra sa po pár dňoch dá namerať čpavok, ale dusitany nie - nemajú ich aké baktérie "vyrobiť" zo čpavku. Horšie je, že aj keď je čpavok v akváriu, môžu si na ňom pochutnať riasy priamo okolo miest tvorby, do vody na meranie nemusí zvýšiť žiaden - dôsledkom je, že hoci sa niekde produkuje (napr. čosi hnije), do vody sa v podstate ani nedostane, čo je fajn, lebo rybkám neublíži, ale ani ho nezmeriame a tak si myslíme, že nie je nikde.

Či môže koreň spôsobovať čpavok, neviem - u mňa asi áno (nepriamo), lebo ho stále obhrýzajú Prísavníci i Neritiny a je pod ním kopa hnoja vždy, ale i malé kúsky drevenej hmoty

No jesli jsi delal vetsi zmeny, men poctive vodu a dej tomu akvariu cas se zabehnout.

Fakt??? Kde se tam vzal čpavek? Filtr jsem čistil asi před měsícem, nic v nádrži nesmrdí a NO2 je na nule. Myslel jsem, že čpavek jde obvykle ruku v ruce s vyšší hladinou NO2. Na kořenu žádné hnití nepozoruji, leda jestli zespoda. Jediným známým problémem nádrže je nedostatečné proudění vody kvůli konstrukci filtru.

Když to není filtr a žádná rostlina nějak nehnije, mám zkusit vyndat ten kořen a podívat se na něj? Nebo na co dalšího z typicky hnijících věcí se mám podívat? Díky.

Na fotce z 22:22 vidim na skle Rozsivku, a ta je priznakem cpavku v akvariu, objevuje se casto pri zabehu akvaria, pri spatne filtraci, rozhozeni akvaria atp. Takze verim, ze az to doresis, vyresi se ledacos samo, Kryptokoryny totiz zmeny chemismu vody nerady.

Tady jsou některé listy hnědé a jeden mladý je příliš malý a zdeformovaný.

Tady se jeden list začína "roztápět."

Tady je uprostřed zdeformovaný list.