Co se to děje s rostlinami?

Přes milion lidí to určitě nepije, je to hnus, přes kampaň na "kohoutkovou mňamku". A bez osmozy mi to nesmí ani do akvária.

Asi máte líný servis od Pražských vodáren. V Ostravě to je po městských čtvrtích, v Brně dokonce kliknutím do mapy po ulicích. Praha bere 75 % vody z Želivky a zbytek z Káraného. Jistě by vám řekli, jaké jsou parametry přímo u vás, to míchání má systém. Budete mít měkkou vodu, v průměru je v Praze kolem 7° dGH. Vápník a hořčík by i tak měly být dostačující. Železa hodně málo, dusičnanů akorát, v hodně zarostlém akváriu s rychlýma kytkama možná trochu míň. Jo a máte tam pesticidy jako dárek od zemědělců v povodí Želivky. To se tam řeší dlouhodobě. Kvůli několika málo farmářům, kteří chtějí větší výnos, pije přes milion lidi každý den jedovatá svinstva.

Abych řekl pravdu tak mě vstupní voda dost nezajímá. Praha uvádí jen nějaký průměr a jen něco je rozděleno po městských částech. Když něco měřím tak akvárium ale většinou koukám jen co rostliny na to.

Vodárny měří stovky parametrů, jen zlomek zveřejňují. Stoprocentně měří i draslík a fosfor, stačí jim zavolat. Pak víš, co a jak a nemusíš dělat slepé pokusy, které mohou skončit průšvihem.

Pořád nějak nechápu, co je za problém zjistit si parametry vstupní vody, když je to zadarmo a o několik řádů přesnější než kapkové testy, a od těch hodnot odvíjet další potřeby akvária. Pokud má někdo pomalý kytky typu Anubias, tak je to asi jedno, nepřidával bych nic. Znám spoustu pěkných stabilních akvárií, kam se nic nepřidává. Jenže to jsou "pomalý akvária". V okamžiku, kdy si tam člověk píchne heterantheru, tak už to pomalý akvárium není, pokud nechce, aby vypadala jak vytáhlý bledý chcípák. Já bych to nemíchal. Není to moc pěkné ani vzhledově, a skloubit potřeby barevných stonkovek s pomalýma kytkama mi přijde dost těžký, aby se dařilo všem. Je to v první řadě o světle.

Jinak naprosto souhlasím s tím, že se člověk musí učit od kytek. Ale i to jde mnohem snáz, když máš kontrolu nad vstupní vodou. Třeba já vím, že nemusím v žádném případě řešit dusičnany a vápník. A vím, že stoprocentně mám málo železa a fosforu (na moje kytky). Takže když mi začnou blednout vrcholky, mám málo železa. Když začnou kytky shazovat listy, mám málo fosforu. když nechtějí bublat, mám většinou málo CO2. CO2 je pro mě momentálně limitující, nejsem ho schopen burčákem dodat tolik, aby byla rovnováha C/N/P. S hořčíkem a draslíkem jsem na tom taky blbě, hořčík je v nepoměru k vápníku a draslík nemám skoro žádný. Takže tyhle dva prvky jednou týdně přidám, po výměně vody. Výměna z velké části všechno resetuje, takže nemusím moc přemýšlet nad tím, jak se chemie pohnula od toho startu, co všechno z té vody z vodárny ubylo nebo co do ní přibylo. Filtr jede, rostlin mám málo, nějaký amoniak nehrozí.

Jinak "indikátorové kytky" jsou u mě Heteranthera a Limnophila sessiliflora ... když mají málo železa, mají vrcholky pěkné, ale bledé, až do bíla. Je to vidět na mých aktuálních fotkách, protože jsem experimentoval proti Cladophoře. A to svítím většinou 120 W T5 na 160 litrů! Po přidání živin Limnophila zfialověla, až do hněda. Tak obyčejná kytka a může vypadat naprosto luxusně. Heteranthera prostě jen dostala normální zdravě zelenou barvu, ta se tak dramaticky neprojevuje.
Dobrá je Ludwigia na fosfor ... začne měnit barvy a shazovat dolní listy. To je průser, protože listy pak hnijí a může nastoupit sinice nebo ruducha. Ta Limnophila třeba listy neztrácí, zrovna na tohle dobrý indikátor není.
A samotné sinice jsou super indikátor "zabordelenosti" akvária, tedy lenosti majitele. Mám je neustále na několika místech na předním skle pod úrovní substrátu a kdykoli jsem líný a zanedbám výměny vody, odkalování dna nebo čištění filtru, začnou vylézat nahoru po skle, v horším případě začnou potahovat kytky. Sinic si vážím, jsou to jedny z nejstarších organismů na světě, ne-li ty nejstarší. Jsou v podstatě dokonalé.
Oříškem je pro mě Staurogyne, a nejen pro mě, viděl jsem to u víc akvaristů. Mají tendenci snad ke všemu, co může postihnout kytky ... děravění, rozpadávání, opadávání odspoda, krpatění vrcholků, bledost. Nepomohlo u mě nic, musel jsem tuhle kytku prozatím zbaběle vzdát. Mám u ní podezření na velkou tvrdost vody plus málo CO2. Je možné, že se nesnáší s nějakou další kytkou. Dřív mi S. rostlo jako plevel, podmínky byly zhruba stejné, jen akva bylo menší a druhů kytek míň.

Zkrátka, když máš jisté některé parametry (dusík, světlo, vápník, hořčík), můžeš pak laborovat se zbývajícími a ladit. Čím míň neznámých proměnných, tím míň rovnic je v té soustavě potřeba řešit.

www.aqua-obchod.cz/… a co když toho K máš nadbytek? (nadbytek K blokuje N, Ca, Mg ..)

No a o tom mluvím ... nikdo nezná svoji vodu. Můj příklad s dusičňany - podle vodárny tam dávám 22mg. Já měřím těch 40 pořád, i po výměně třetiny. Nejsem schopen zachytit odhadem až klidně 10 mg/l (špatné oko, horší světlo v době měření, o fous jinak naplněná zkumavka nebo odměrka). U jiných prvků ty rozdíly budou i klidně větší (procentuálně). Tedy jsem schopen exaktně říci v podstatě jen to, že tam něco je. Ale už ne kolik. Třeba draslík schopen měřit nejsem, sehnat na něj test je docela dřina (a neměří ho ani vodárna).
Možná ještě, pokud má někdo v oku paměť, tak rozpozná drobnou změnu od minulého měření.
Do laboratoře s tím běhat každou chvilku je nereálné.

Plus do toho vstupují živiny pod substrátem. Někdo přidává extra, ostatní tam něco mají tak trochu z principu. Ale kolik? To prostě nikdo neví.

A proto existuje EI metoda, protože její autor uznal, že neví co ve vodě má.
sunday napsal: Rostlinná akvaristika není žádná alchymie, když znáš vstupní vodu, můžeš přidat to, čeho máš málo.

A psal jsem, že nemusím brát v úvahu ty rady. Ne parametry vody ...

Do problémů jsem se dostal právě proto, že jsem na to šel exaktně a pořád jsem se snažil něco měřit.

Nebrat v úvahu parametry vstupní vody? No, jak myslíš S takovým přístupem se ale divím, že máš tak pěkná akvária. Rostlinná akvaristika není žádná alchymie, když znáš vstupní vodu, můžeš přidat to, čeho máš málo. A naopak, čeho máš hodně, toho se v hnojivech vyvaruješ. Tazatel uvažuje o nákupu hnojiv a netuší, co mu vlastně chybí.
Ty ses dostal do problémů právě tím, že to děláš chaoticky, aniž bys věděl, co se Ti tam vlastně děje. A když Ty máš dusičnany 40, to je tazateli platný jak mrtvýmu kabát. On má v Ostravě necelé 4 a přitom chce pěstovat hererantheru, což je sakra rychlá kytka.
Každé akvárium je jiné, takže tvoje (i moje!) zkušenosti s našimi akvárii jsou mu leda k prdu. Musí si zjistit svoje podmínky a pak si je osahat, pochopit a využít. A to začíná u toho, jakou tam lije vodu. Pochopitelně. Třeba brněnská má děsně dusičnanů, jakýkoli přídatek je nesmysl, dokonce nebezpečný. Naopak má nulový fosfor, takže bez přídatku mi kytky začnou shazovat listy a mít další poruchy růstu, a během pár týdnů bude akva v háji. Je dost tvrdá, ale hořčíku přesto málo, takže i přes tu tvrdost se vyplatí hořčík čas od času přisypat. Atd., atd.

Ono tyhle rady lze asi vůbec nebrat v úvahu (nic proti tobě

Rozdíly mezi akvárii jsou často neměřitelné (laboratoř jsem samozřejmě nezkoušel) a přitom chování rostlin znatelně jiné. Jeden známý (stejná voda) jen CO2. Řasy nezná, s rostlinami problém nemá, svítí ještě o něco víc. Já COčkuju a bez hnojení to jde vyloženě do ***. S hnojením pomaleji, ale co přidávat? Draslík ... budiž, toho je obecně málo, hygrophily ho chtějí hodně. Mikroprvky? S těmi asi není co zkazit. Dusičňany? Řekněme proč? Krom dvou podivných výkyvů na obě strany mám pořád stejně (40). Fosfor? Dával jsem, docela dlouho. Pak najednou sinice. Nebylo jí vyloženě kalamita, ale bylo jí dost. Zvýšení fosforu - zhoršení. Snížení fosforu - postupně zmizela, i když to trvalo. Ale zase trochu zesvětlaly anubiasy.
Řasy mám pořád, zvlášť jedna podivná černá se objevuje. Takové spíš krátké vlasy, na ruduchu to vyloženě nevypadá (jde vcelku dobře dolu prstem).
Už mi bylo divné, kolik toho draslíku přidávám a hygrophily pořád jak cedník ... tak jsem ubral o třetinu. Jsou lepší, nechápu. Do toho se asi díky tomu zbláznily plouvoučky (na druh si teď nevzpomenu, vlastně ho neznám) a jedou jako blázen a kořeny mají snad dvacet centimetrů. Dokonce kvetou ...
A to jsem jenom hnul draslíkem. Do na první pohled špatné strany.

Tak vám nevím. Je to duchařina větší než Wi-fi Tam alespoň nemusím čekat měsíc, než se něco stane ...

Nejlepší rada je nechat si poradit rostlinami. Ale mám takový pocit, že než to budu mít v oku, tak budu mít substrát na prsou.

-------------

kaira: zkoušel jsem "klasiku" Barteri. Holt velké listy. Ale pak mě to přestalo bavit a jsou prostě na kořenu

Nejdřív se podívej na kvalitu vody, kterou udává váš dodavatel. Jestli jsi z Ostravy, tak jsou to Ostravské vodárny a kanalizace. Tady je dokaz:
ovak.cz/…
Najdi si vaši čtvrť. Z důležitých parametrů je tam skoro všechno. Chybí jen fosfor a draslík. Ten by ti měli říct, když jim tam zavoláš, určitě to měří. Chtěj vědět rozpuštěné fosforečnany, ne celkový fosfor.
Jinak pokud jsi z Ostravy střed, tak výsledky jsou takovéto:

Teplota 11.1 st. C
pH 8.1
Alkalita 2.42 mmol/l
Tvrdost celková 2.1 mmol/l
Železo 0.12 mg/l
Mangan 0.013 mg/l
Dusičnany 3.79 mg/l
Vápník 69.4 mg/l
Hořčík 10.67 mg/l

Voda je to středně tvrdá, celkem v pohodě. Je trochu víc zásaditá, což bude snižovat dostupný CO2. Zkus jen tak ze srandy nějakou dobu přidávat CO2, třeba jen kvasnicemi. Uvidíš, jestli to bude mít efekt. Ta tvrdost a alkalita může náročnějším kytkám dělat lehce problém, pomalu rostoucím to ale nejspíš bude jedno. Rozhodně v tom nevytřeš ryby jako jsou neonky, ale to asi dělat nebudeš. Hořčíku je dost, vápníku až moc. Železo není úplně děsné, pokud tam máš pomalu rostoucí rostliny, měly by vystačit. Dusičnanů je poměrně málo. Je otázkou, kolik toho vykadí ryby. Pokud máš ryb na objem vody hodně, mohly by utáhnout tvoje kytky jak s fosforem, tak s dusíkem. Kytky typu Anubias a jiné pomalurostoucí by neměly mít zásadní problém. Zkus častěji měnit vod a hlavně udržovat akvárium v čistotě, bez hnijících věcí, odstraňovat špatné listy, odkalovat a tak. A nepřekrmovat.

Co to máš za anubáče? Ještě se mi nestalo, aby ho kámen neudržel. Navíc on se časem přikurtuje sám, právě těma kořenama do dna. Většinou pak i daleko prosperuje, aspoň teda mně jo.

Jj JBL jsou asi nejlepší...ale taky drahyyy

Mám spousty kytek na kamenech ...nemusi byt ani tak velky jako težšký....jestli je ten anub velkej...co dát pár menšich kamenu misto jednoho...nebo těžší nerez matky vlastne nemusi byt ani nerez

jj... dvakrát měř jednou řež...v akvaristice raději víckrát...viď ségra

Ok a nejspolehlivější jsou asi od JBL, nebo ne?

Hnojit bys mel podle toho, co rostliny potrebuji, takze nez koupis Dusik a Zelezo kup si kapkovd testy (ne papirky!) aspon na zakladni prvky, NO3, PO4 a Fe. A podle vysledku dohnojuj. Ze zacatku bys mel merit casteji, abys vedel, jak rychle to rostliny spotrebuji, jinak se ti zase muze rozjet rasa.

Já v tom problém nevidím, mám to tak už cca 5 měsíců a anubis se krásné rozrůstá a i kořeny má silnější. Již se to tu několikrát řešilo a záleží jak komu chytne. Mi se uchytil. Právě, že teď s novým akvariem se akorát začal kazit listy. Asi koupim ferox + nějaké dusičnany. Co vy na to? S hnojivem nemám žádné zkušenosti.

Tak to někde máš? On ten šutr musí být docela velký, jinak to je schopné skoro plavat ...

Spíš mě napadlo to přikurtovat ohnutým nerezovým drátem. Asi to příležitostně zkusím. Podobně plánuji přidělat i valisnerie. Prd koření a vztlak je velký.

Navaž ten anubáč na šutr a polož ho na dno..kořeny si cestu najdou...

No, když jsou v substrátu jen kořeny a ne oddenek, tak to funguje dobře. Už jsem to viděl několikrát. Ale mě se to tak zasadit prostě nikdy nepodařilo.
vaaclav napsal: ... nevím proč ty anubiasi sázíš do substrátu ...

Vypadá to dost čerstvé, nevím proč ty anubiasi sázíš do substrátu ale při přesazování vždycky o něco přijdeš. Heternatrea chce přidávat stopové prvky a draslík. Jinak nadzemní kořeny u stonkovek je přirozená věc a dělají to ve větší či menší míře všechny. Chtělo by to obnovit prezentaci.

Co chybí mým rostlinám, že se listy tak rozpadají(Heteranthe, Hydrphila, Anubias), nejsou to dusičnany? A druhy dotaz, proč mi u Heteranthea zosterifolia a u Polyspermy vyrůstají kořeny uprostřed stonku?

Co a kolik si toho pořídíš je na tobě. U JBL je dobré že si můžeš pořídit náhradní náplně. Kytku klidně zkrať, mimo jiné já s ní měl taky občas potíže někdy prostě nerostla ať jsem dělal co dělal.

mám ji zatím nechat tak jak je, nebo ji mám zastřihnout?

Děkuji. Předpokládám, že žádný proužkový. Koukal jsem na jednotlivé testy. Co když pořídím JBL Combi set?

Já bych se rostlinami moc netrápil hlavně ze začátku, nejde půjde jiná. Pokud jde o testy tak bohužel trochu alchymie se nevyhneš. Asi nejlepší testy na NO3 je JBL zbytek mám od Sery kH, PO4, Fe. pH elektronický.

Můžeš mi prosím doporučit nějaký konkrétní produkt? Rád bych něco jednoduchého, abych tu nemusel laborovat na zkumavkama .
Mohl bych tě požádat o komentář k dotazu ohledně Pogostemon erectus? Vidím, že jsi odborník pře rostliny. Děkuji.

Kup si pořádné kapkové testy od JBL nebo Sera protože ti to měří nesmysly.

proužky eSHa

Číst si tvojí prezentaci je docela zážitek. Podle toho co jsi naměřil tak to není pro ryby zrovna nic dobrého. Čím to měříš? NO3 100 NO2 1 pH6,4 při kH 6.

Dobrý den, máte někdo zkušenost s pěstováním Pogostemon erectus - Pačule vzpřímená? Týden po založení akvária má na hlavních stoncích zcela opadané lístky. Na konci výhonků se zdá být vše OK. Nevím, zdali je tento jev normální po založení akvária, nebo zdali je něco špatně. Rostlina byla zasazena za kamenem, který možná stínil. Dnes jsem ji raději přesadil. Substrát mám ADA včetně všech hnojiv + CO2.

To je fakt, má celkem dost nových výrůstků.

Znám

Tak ona když se zkracuje,tak zase více odnožuje.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, znáš to

Beru na vědomí, ale opravdu si nemyslím,ze to je ten problem. Rostlinou už mám hoooodne dlouho a zkracování jsem dělal mnohem víc.

Tuhle rostlinku,nezkracovat,pak už se ji nechce.

Ano dělal jsem to,ale uz dlouho ne a ten problém se objevil cca 3 dny zpatky.

Ty ji nějak zkracuješ?

Ahoj lidi muzete mi nekdo rici co se to deje stou giganteou?

Tak to mi nějak hlavu nebere. V každé normální nádrži když začnou rostliny stagnovat, řasy si medí a chrochtají. A v té tvé nádrži je to naopak.

No, je toho v podstate viac proti jak za, čo som z tých príspevkov pochopil. Ako mi začali rastlinky stangnovať, tak isto aj riasy. Je značný rozdiel, keď sa rastlinkám darilo- hafo rias, stagnujú rastlinky- málo rias.

rybicky.net/forum/18994 Tady si přečti příspěvek od Marcel.G

Nevymenil, len mi ešte nedorazil set co2. Keď som daval burcak, raz to bublalo ako šialené a raz takmer vôbec.

Nezlob se ale jestli si vyměnil CO2 z lahve nebo burčáku za tu desinfekci (tekuté CO2) tak si abych to řekl a nějak abych tě neurazil prostě ...

CO2 není garancí že rostliny bezproblémově porostou pořád stejně. Také často dochází k tomu, že když se rostliny po aplikování CO2 rojedou, časem začnou stagnovat kvůli nedostatku makro a mikro prvků. To jim CO2 nedodá. Těžko takto z nedostatku informací dělat závěr. Ale i to je jedna z možností stagnace růstu.

na to nikdo neodpoví. Je spousty faktorů co to ovlivňují. Chce to trpělivost, študovat a pak to aplikovat. Na plno věcí si budeš muset přijít sám, protože každé aq je originál a rady jsou kolikrát obecně nepřenositelné ...

Ahojte, ako sa mi na začiatku chytili rastlinky, tak teraz stagnuju. Pekne rástli vkuse som mal nové listy na staurogyne a teraz vôbec. Čím to môže byť? Začal som pridávať tekuty uhlík , ale zas som odobral normálne co2. Môže to byť tým?

Mě Kryptošky nejdou, měl jsem červené a několikrát je postihla hniloba, až jsem s nima ztratil nervy a vyhodil jsem je.

Nechceš pár kryptošek? Daří se jim, odnožují . Ta valiserka(valiserky) prosperuje taky dobře, ale je z druhé strany anubiasu. Můžu udělat pokus kdo z koho.
Anubiasy jsou na kamenech, ale koření do dna a mezi nima ty kryptokoryny...

Ahoj, je to možné že tak kryptoška vadí. Někde jsem četl, že prý kryptošky okolo svých kořenů hodně snižují PH. Když dáš prý vedle sebe Valiserku a Kryptokorýnu, tak Valiserka odejde, tak jestli to také nějak nevadí tomu Anubiasu...