Ryby do akvária 51 - 150 l (střední akvárium)

chtěl bych se zeptat jestli by my něěkdo neporadil nějakou hezkou rybičku k závojnatkám,mollám,mečovkám,krunýřovcům,pancéřníčkům a sumečkům žraločím. Předem moc děkuji

To bylo určitě myšleno tak, že skalára zredukuje počet potěru. Ovšem do těch 60 l skaláry nedávej.

myslis to s tema sameckama a samickama(ten pocet)?

tak dekuju,uz se v tom zacinam trochu koupat

Ahoj- souhlasím. Živorodky se ti nepřemnoží

Velmi dobrá kombinace a moc hezké ryby. Minimální (naprosto nejmenší možná) velikost akvária pro tuto kombinaci rybek je 100x40x50 cm, lepší 120x40x50 a větší. Ale skvělá volba, tyto rybky by v takto velkém dobře zarostlém akváriu mnou popsané velikosti spolu vesele žily. Skaláry by si sem tam zobly nejakou malou, ale v porostu rostlin by jiné mladé přežily a doplňovaly tak hejno. Jako dítě jsem tak tyto rybky míval, jen black molly jsem vytíral v samostatném akvárku, protože ty se nemnoží tak snadno jako gupky.

V alespoň 200 litrech by to šlo. Skaláry si uloví mladý od živorodek, ty se Ti nikdy nepřemnoží, to by mohlo fungovat.

ahoj lidicky..a co black molly+skalar+gupky?.....moc spatny?jen se informuju

To je asi fakt věc adminů, aby to dali do atlasu...

Moc děkuji za vyčerpávající informace. Bylo by skvělé dát je do zdejšího atlasu, kde stále K.minor zcela chybí a myslím si, že spousta lidí (stejně jako já až doteď) vůbec netuší, jak se od sebe tyto dvě krásné rybky odlišují.

Takže jste mi oba dva potvrdili mé obavy, že tyto dva druhy od sebe pouhým okem nerozlišíme... nebo jedině podle počtu paprsků v prsní ploutvi, tam je jednoznačný rozdíl a dalo by se to spočítat... za předpokladu, že se nám podaří udělat kvalitní fotku a tu zvětšit natolik, že budou paprsky rozeznatelné... ovšem když se člověk podívá na jejich fotky, tak to zase tak snadné nebude No, asi holt nezbude člověku nic jiného, než když si koupí K.minor tak musí věřit, že mu z něj nevyroste K.bicirrhis.. případně být připraven i na tuto eventualitu.

LiborSprysl napsal: malyLibor napsal: Na sumečka sklovitého pozor. Exstují nejméně dva druhy, které jsou u nás prodávány. Jeden je Kryptopterus bicirrhis a ten druhý je Kryptopterus minor. Toho bych chtěl, jenže jak zjistím, že právě pod tímto názvem nekoupím K.bicirrhis, když jsou si tak moc podobné? Mám dojem, že nemají vůbec žádné vnější rozlišovací znaky.
Je to jen dojem, mají. Především je třeba počítat paprsky v ploutvích...Směji se proto, že je to téměř neřešitelný problém v laickém podání "výzkumu"

Tak a už můžete určovat druhy ...Hezké doplnění provedl pan doktor...

O rozdílech mezi druhy Kryptopterus minor a Kryptopterus bicirrhis jsem psal (nepříliš optimisticky) v rubrice Odjinud v Akváriu teráriu 12/2000. Příslušná pasáž zněla takto:

…Problém vztahu druhů Kryptopterus minor a Kryptopterus bicirrhis je jinde. Jde o dva platné, „dobré“ druhy, které si jsou velmi podobné. Sumečka K. bicirrhis popsal vědecky Valenciennes už v r. 1839 z Jávy, druh se vyskytuje i na Sumatře, na Borneu a na Malajském poloostrově. Druh K. minor popsal Tyson Roberts teprve v r. 1989 ze západního Bornea. Podle Robertse se od všech dosud známých druhů rodu Kryptopterus liší K. minor tím, že má „obvykle nebo vždy“ menší počet žaberních tyčinek, paprsků žaberní blány a paprsků prsních a břišních ploutví. Další rozdíl je v počtu tzv. břišních a ocasních obratlů. To je znak, který Roberts považuje ze systematického hlediska u některých skupin ryb za velmi užitečný. První ocasní obratel je ten, jehož hemální trn (směrem dolů k břichu směřující výběžek) zasahuje za první pterygiofor (v těle „ukryté“ tzv. vnitřní paprsky poskytující oporu paprskům ploutevním) řitní ploutve. Všechny obratle před prvním ocasním označuje Roberts jako břišní. Rozdíl v počtu obratlů lze ovšem stanovit pouze na rentgenovém snímku nebo vypreparované kostře, podobně ani žádný z předchozích meristických znaků není dost dobře stanovitelný na živé rybě v akváriu, natož na jejím snímku. V popisu nového druhu K. minor dále Roberts uvádí: „Tento druh je zřejmě nejblíže příbuzný s K. bicirrhis, jako kterého jsem ho nejprve identifikoval. Ačkoli oba druhy žijí v hlavním toku řeky Kapuas a v jejích velkých přítocích a byly loveny převážně při nočním osvětlení, nikdy nebyly uloveny současně. Zřetelně se liší téměř ve všech meristických znacích.“ Určitým vodítkem by snad mohla být i celková délka – největší chycený jedinec K. minor měřil 68,5 mm, zatímco u K. bicirrhis se délka udává zhruba v rozpětí od 67 až do 140 mm. Ovšem pozor – pouhá celková délka k jednoznačnému zařazení do druhu rozhodně nestačí…

Měnit se na tom nemusí dnes nic, jen doplním konkrétní čísla:
Kryptopterus minor:
počet žaberních tyčinek: 10–13
počet paprsků v prsní ploutvi: 8–9
počet paprsků v břišní ploutvi: 5–6
počet břišních a ocasních obratlů: 9–10 + 33–35 = 43–46

Kryptopterus bicirrhis:
počet žaberních tyčinek: 16–21
počet paprsků v prsní ploutvi: 11–13
počet paprsků v břišní ploutvi: 6
počet břišních a ocasních obratlů: 10–11 + 36–38 = 46–49

Jaroslav Hofmann

malyLibor napsal: Na sumečka sklovitého pozor. Exstují nejméně dva druhy, které jsou u nás prodávány. Jeden je Kryptopterus bicirrhis a ten druhý je Kryptopterus minor. Toho bych chtěl, jenže jak zjistím, že právě pod tímto názvem nekoupím K.bicirrhis, když jsou si tak moc podobné? Mám dojem, že nemají vůbec žádné vnější rozlišovací znaky.
Je to jen dojem, mají. Především je třeba počítat paprsky v ploutvích...Směji se proto, že je to téměř neřešitelný problém v laickém podání "výzkumu"

Na sumečka sklovitého pozor. Exstují nejméně dva druhy, které jsou u nás prodávány. Jeden je Kryptopterus bicirrhis a ten druhý je Kryptopterus minor. Toho bych chtěl, jenže jak zjistím, že právě pod tímto názvem nekoupím K.bicirrhis, když jsou si tak moc podobné? Mám dojem, že nemají vůbec žádné vnější rozlišovací znaky.

Dobrý den, pořád uvažuji na výběru ryb a napadl mě sumeček sklovitý takže jestli s ním máte zkušenosti tak mi napište nějaké rady apod. Díky.

Přidávám se k doporučení pancéřníčka trpasličího. Mám je taky, a jsou prostě úžasný! Líbí se mi mnohem víc než ty větší pancéřníčci a co se týče chování, tak taky paráda. S manželem jim říkáme "yorkšíráci", mají podobnej výraz (velký černý oči, hubený tělíčko) a takový to "roztřesený" chování jako ty čoklíci .

Pokud chceš Jižní Ameriku, tak sis vybrala moc dobře. Já bych udělal jen minimální změnu - pancéřníčci jsou hejnové rybky a je lepší, když jich je víc. Než 4 ks velký pancéřníček zelený by možná bylo lepší dát menší, např. 5x pancéřníček leopardí nebo Robinin, nebo 6x pancéřníček panda a já osobně bych dal 8 ks pancéřníček trpasličí (Corydoras hastatus). Jsou to prckové, v hejnu se jim bude líbit a udělají ti víc parády než 4 opuštění zelení. Počet teter a neonek je v pořádku. U Ramirezek si musíš uvědomit, že vyžadují kvalitní, čistou vodu. S tou osádkou, jakou máš, je to v pohodě, ale neměla bys přidat žádnou živorodku. Co bych naopak já přidal by bylo asi tak 4-5 otíků Otocinclus affinis. Tihle minikrunýřovci ti pěkně oberou řasy, ale neničí rostliny. A jsou to hezké a veselé rybky.
A moje osádka? Asijské miniryby. Malé rasborky, dánia, kardinálky, nejmenší mřenky (annanské), nejmenší betty (bělolemé). Prostě prckové z Asie.

ale jinak taky souhasím s tím aby si měla jedny hejnovky a bylo jich víc, jestli chceš aby dobře držely hejno tak zvol spíš ty červenoústé

jako druhé tetry by tam mohly být tetry císařské, jsou to velmi zajímavé rybky které se tolik nedrží v hejnu a samci jsou teritoriální (ale ani sobě navzájem, ani jiným rybám neublíží). Může jich být míň, třeba jeden samec a 5 samic.
Měla jsem je taky ve stovce, byla zábava na ně koukat (teď je mám ve větším a nedám na ně dopustit). Hodně lidí je nechce právě proto že neplavou v hejnu, ale je to velká škoda

S kolegou souhlasím s přidáním těch pancéřníčků, ale ty ancíky bych nedával a rozhodl bych se pouze pro jedno hejno teter a to náležitě početně navýšil. Jako alternetivu k těm ancistrusům bych se mrknul třeba na rybicky.net/atlasryb/lorikarie_kopinata nebo rybicky.net/atlasryb/krunyrovec_jednopruhy
Pokud se bude jednat o nově založené akvárium, tak nikam nespěchat, nechat řádně zaběhnout a posléze rybky přidávat postupně, ne najednou, nepodceňovat pravidelný výměny vody a o vybraných rybkách nastudovat co nejvíce informací.

pancíků bych dal aspoň 6 a ještě tak 2-3 ancistrusy a hotovo.

chtěla bys požadat o pomoc se svou svádkou biotop jižní ameriky:
akva má čísteho 114l
(4) panceřníček zelení
(10) tetra červeno ustá
(12) neonka obecná
(2) cichlidka ramirezova
tak co cobyste ubrali nebo naopak přidali nebo vyměnili
a jaký mate biotop vy a jakou mate osadku ???

Ten mramor byl použitý záměrně a právě proto, aby se ukázalo, jestli bezvýhradně platí všeobecně tradované, že "do rostlinného akva vápenec ani za nic"...

Jen mne tam zarazil ten drcený mramor... ale zdá se, že akvaristika člověka bude překvapovat celý život a čím víc si člověk myslí, že ví, tím víc ho čeká překvapení

Děkuji, vyřídím. (Majitel na tyto stránky nechodí.)

Krásné akvárko...

... Možná by stálo za to, kdybyste navrhli společně nebo každý zvlášť změnu v atlase. Tam se i o těchto neonkách píše: "Miluje hustě osázená akvária, která nesmí být příliš osvětlena." A vy oba, kteří s nimi máte zkušenosti, máte zkušenost přesně opačnou...
Určitě nemohu prohlásit, že modré neonky "nemilují hustě osázená akvária", ale že nemají potřebu vždy, když se něco kolem akva pohne, prchat do porostu rostlin, to tvrdit mohu. Sice jen na základě zkušeností ze tří různých nádrží, ale i to něco o jejich "nátuře" vypovídá.
Jestli to jsou nebo nejsou velmi choulostivé rybky, to nedokážu posoudit.
Co vím, že jsou to docela "držáci"; po zhruba 3 letech vypadají pořád "mladistvě".
(Výše napsané platí i pro tetry rudé. Tady jsou obě rybky např. v 98 l nádrži, kde vrchní polovinu dna tvoří drcený mramor a osvětleno je čtyřmi T5/24W trubicemi: rybicky.net/fotogalerie.php… )

No právě. A to je ten problém. Kdo tyhle rybky chce, tak si o nich něco zjistí. Ale kde? Dnes je nejpoužívanějším médiem pro získávání informací internet. I já začínám hledáním informací na internetu. Nejdříve v češtině, a často právě tady v atlase. Pokud mi to řekne, že daný živočich či rostlina potřebuje odlišné podmínky, než mohu nabídnout, tak už dál nehledám. Jenže ono se může stát, že ty informace nejsou vůbec pravdivé. Že se tam dostaly když se zadávala první karta živočicha daného rodu a pak všechny ostatní druhy stejného rodu dostaly naprosto stejnou popisku, přestože jejich požadavky a životní nároky mohou být naprosto odlišné. Ale jednou to tam je, tak to nebudeme měnit. Myslím si, že to je chyba a že především chovatelé, kteří s konkrétním druhem mají zkušenosti měli pomoct atlas vylepšit právě svými zkušenostmi. Nicméně je to jen můj názor a nikdo nikoho nemůže nutit, aby své zkušenosti dále někomu předával. Vím, že spousta akvaristů je dokonce bedlivě střeží.

jde o to že akvárium pro jakékoli tyhle hejnové rybky musí dobře fungovat a mít "přijatelné" prostředí pro tyhle rybky. Hodně začátečníků zařídí akvárko s holým dnem, minimem rostlin, a ještě tam ty rybky dají třeba hned v den založení. V takovém akvárku je pak jasné že rybkám vadí světlé dno, hodně světla a že potřebují lepší a stabilnější kvalitu vody.
Stejně tak ale tyhle rybky můžou být v akvárku úplně bez rostlin nebo s bílým pískem, kde ale bude pro ně téměř dokonalé prostředí, ale musí se to zařídit tak aby jim to vyhovovalo. Například hodně větví, rašelinný výluh, u rostlinných akvárií nějakou tu houštinu, dostatečný počet kůsů... Je jasné že v přirozeném prostředí se nebudou tyhle ryby vyskytovat na místech kde není žádný úkryt nebo kde nemají své několikatisícové hejno.

Nejde to tak jednoduše napsat do atlasu aby se toho nechytl nějaký začátečník, co se pak bude divit, že se tam těm jeho rybám nelíbí. Kdo tyhle rybky chce tak si o nich určitě něco zjistí

Možná by stálo za to, kdybyste navrhli společně nebo každý zvlášť změnu v atlase. Tam se i o těchto neonkách píše: "Miluje hustě osázená akvária, která nesmí být příliš osvětlena." A vy oba, kteří s nimi máte zkušenosti, máte zkušenost přesně opačnou. Třeba by to pak pomohlo větší propagaci této opravdu nádherné rybičky. Mám dojem, že se jich lidé bojí často právě proto, že jsou skoro vždy popisovány jako velmi choulostivé rybky.

stejně je podle mě lepší aby i v takovém typu akvárka byla nějaká houština z rostlin, ryby (zvlášť co mám zkušenost s těmito neonkami) plavou obvykle ve volném prostoru a i silnější světlo jim až tak nevadí a když se něčeho leknou tak se schovají

ty tam teda vypadaj dost vyplašeně, pravděpodobně tam ani nejsou moc dlouho. Modré neonky jsou lepší (zvlášť do tohoto typu akvárka), jsou menší takže jich může být víc a líp se drží v hejnu

mám modré neonky s medovýma čichavcema naprosto v pohodě, všímaj si jen samy sebe jsou to k nim ideální rybky

Když už neonky co takhle červené. Zde je video na kterém jsou neonky červené v docela hodně osvětleném akvárku: www.youtube.com/…

Neonky modré bych mohl dát místo kardinálek, ale neví jestli by nerušily čichavce kteří by se potom schovávali.

Lorikárii už mám, ale mohl bych jí dát dědovi do akvárka.

kdo mě to tu pomlouvá za zády
Byl u mě i kamoš co má "profi" foťák, ale nepočítal s tím že jsou moje rybky tak malé takže žádná rybka neonek nakonec nevyšla. Navíc furt plavou jak divý a nepostají v klidu. Ale když je takovej ohlas tak se je třeba zas pokusím vyfotit

Že by nějaká přisedlejší odrůda řasy?

A to špinavé sklo je "zašpiněno" čím?
Ta krupice byla skutečně "výstavní"...

Já myslím, že to bylo kvůli špinavýmu sklu, ale to je teď už jedno, hlavně, že ta fotka nahradila tu s krupicí osypanou rybkou.

Kvůli pár řasám...

A to je sem autorka tenkrát vůbec nechtěla ani dát, jestli si tu debatu dobře pamatuji.

S těmi fotkami je to opravdu špatné...
K těm lepším patří např. tato: rybicky.net/fotogalerie.php…

Když jste vzpomněl tu modrou neonku a její fotky - viděl jste vůbec někdy fotku, na které by modrá neonka byla hezky vyfocena? Mně přijde, že ta její krása se snad ani vyfotit nedá, že je krásná jen v realu.

...Nemyslím přesvícená, prostě aby nemusely mít stín...
V "nezastíněných" rostlinných nádržích (s porostem převážně "kobercových" rostlin) se mi osvědčily tetry rudé www.aquarioo.com/… a modré neonky www.youtube.com/…
Velikosti nádrže přiměřená hejna, (a to i kombinace obou druhů), jsou základní podmínkou, aby se mohly rybky nebojácně předvádět ve volném prostoru.
BTW: Zejména u neonek se nedejte odradit fotografiemi běžně dostupnými na netu - realita je mnohem, mnohem lepší!

rátkodobě vysokou teplotu snesou, ale nevěřím, že jsou v pohodě. Moje už při 27 ztrácely barvy. Teď už jsou v pohodě. 23°C je pro ně horní hranice dlouhodobě udržitelné teploty. Jasně, že nejlíp by jim vyhovovalo 20°C, ale to by zas nevyhovovalo bettám a mřenkám.

Ja mám teplotu nějakých 30 až 32 st. a kardinálky zatím v pohodě, bohužel byt mam rovnou pod střechou a vyhřatý je až až.

No, já myslím, že Petr se rozhodne sám. Je to jeho akvárko a já mu jen radím. V žádném případě mu nemohu ani nechci nic nařizovat nebo zakazovat. On sám rozhodne, co ve svém akvárku chce nebo nechce mít. A jestli se rozhodne si tam lorikárii dát, je to jeho rozhodnutí, protože ty rybky, jak si je napsal, nebudou ubližovat lorikárii ani ona jim. Kromě toho, že jsou každá z jiné strany zeměkoule v tom nevidím vůbec žádný problém.

Já vím přesně, jak jsi to myslel. Záleží, jak moc si na ní bude Petr trvat...