Zakládání akvária

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938

-jíl - lokalita Nové Ransko
-říční písek - lokalita Poříčany a Poděbrady
- já mohu o dosažení jakési formy stability psát pouze ve vztahu k přírodně použitým materiálům ,nepoužívám obohacené směsi a výživné substráty,vytvářím přírodní volně vznikající biotop.

Ono čisté dno mě z pohledu budoucnosti, tedy doby letité na níž je akvárium plánováno příjde jako nejlepší řešení, tedy tak to mám zafixovaný a tak to i praktikuji.

Tak mě by třeba zajímalo, jaké používáte dno. Já se držím dna bez živin, vždycky jsem měl čistý písek, teď poprvé zkouším Ratajův Aquaclay.
Co radíte ohledně dna právě vzhledem k dosažení oné stability?

-vzal jsem to obecně,nereagoval jsem přímo na daný příspěvek,ale to je jedno, jen jsem chtěl upozornit na odchýlení.
-já jsem tu již svou zkušenost uvedl,popsal jsem prvky kterými to bylo dosaženo, osobně nepotřebuji více a ani jak již jsem dříve uvedl, nepovažuji to za postup , který bych vyzvihoval a doporučoval.

-jsem tu zatím jedinný ,který tady prezentoval významovou složku užití rostliny, ve vztahu k definici-rostliny přeměňují neústrojné látky na ústrojné látky,z látek minerálních které jsou potřebné a nezbytné pro všechny živočichy,
-navíc jsem v jiném vlákně, rovněž prezentoval obdobu podobného systemu

Pouze jsem reagoval na myšlenku, že "rovnováhu lze udržet jen častými zásahy". A popsal jsem, jak si rovnováhu/stabilitu akvária představuju já. A Marcel mě pak svým výčtem techniky inspiroval k myšlence, že i ta mnou popisovaná stabilita může mít několik úrovní - v závislosti na množství techniky, kterou potřebujeme k jejímu dosažení a udržení. Nic víc.

Nezdá se ti moje "definice"? O.K. ... Máš cosi proti těm zmíněným levelům? O.K. ... Nemám s tím problém :o) ... Nelíbí se ti, že se tu nikdo nevěnuje DOSAŽENÍ oné diskutované stability? O.K. - tak se do toho směle pusť sám (držím palce). Já do toho teda nejdu.
Definice stability akvária je jedna věc a "recept" na její dosažení je věc druhá. Někdo na to nepřijde za celej život ... někdo třeba jo, ale co funguje u něj, nefunguje u jiného. (Tady platí otřepané "každé akvárko je jiné" :o) ... Tohle (podle mě) není něco, co se dá popsat resp. vyřešit na pár řádcích diskusního fóra (leda extrémně obecně) ... (Protože kdyby to šlo, tak by se vlastně celej tenhle web mohl zrušit - už by nebyl potřeba :o) ...

Ano, zakousli jsme se u definice cílového stavu, a snad dosáhli jakési shody. Bez té definice bychom stále zápolili s nedorozuměními.
Snad teď můžeme přejít (vrátit se) k diskusi, jak nejúčinněji založit akvárium, aby k tomu definovanému ideálu směřovalo.
Velmi mě zajímají nápady a postupy lidí, kteří to již dělali mockrát.
(O pár příspěvků výše jsem jmenoval čtyři hlavní faktory: filtrace, složení dna, ryby a nižší živočichové, a rostliny. Jde o to, co jak kdy použít, aby akvárium najelo na ten stabilní režim.)

-názvy dobrý, úvahy dobrý,učesaná forma textu obsahově sdělující pouze význam, nikoliv dosažení.
- je třeba nejprve nečeho dosáhnout a pak významově popsat viz.uvedené
stabilní akvárium - level 1 : akvárium nepotřebuje časté výměny vody
stabilní akvárium - level 2 : level 1 + na stabilitě akva se podílí naprosté minimum techniky (známý pojem low-tech)
stabilní akvárium - level 3 : level 2 + stabilita akva je natolik silná, že ani nenadálý výpadek podpůrné techniky neznamená okamžitý rozvrat systému (rovnováhy) ... (akvárium ho prostě dokáže ustát) ...
-poněkud, více se tu bavíme o pojmenování a stanovení definice
-doposud tu nikdo z diskutujících nenavrhl ,postup a vytvoření tohoto systemu
-do půlnoci se zde bavíme o významu užití kytek v zakládání,po půlnoci se tady vytváří levly ,které nám mají něco stanovovat-definovat- na základě čeho? Nápadu?
-celé mi to již přichází zmatečné ,

Souhlasím s dynamickou rovnováhou. Velký problém vidím v krmení. Nedávám do aqva žádné chemikálie a krmím masem a špenátem, potěrem a vším živým. Žádné granule, vločky, hnojiva. Považovat řasu vždy za špatnou je příliž. Šneci ji milují. Během tří měsíců se dolévá voda, která se odpaří. Častá chyba je i překrmování. Před deseti lety jsem přestal měřit ph,tvrdost atd.vůbec mě to totiž nezajímá. Prostředí ukáže chybu systému.

Může být, já sám jsem konkrétnější definici nezkoušel napsat, protože je to pro mě stav, který tak nějak cítím z toho akvária, ale popsat slovy ho neumím
Ještě by nebylo od věci k tomu definovat jaké minimální trvání tento stav musí mít aby se o něm mohlo takto mluvit ... týden ... měsíc .... půl roku ....
Zase když se pokusím analyzovat svůj osobní pocit že je akvárium stabilní a pak pátrám jak dlouho už to tak je tak nějak to nedokážu určit ....

Já bych naopak řekl, že Horác tu stabilitu definoval dobře a že bychom se na tom mohli shodnout. Dokonce to myslím platí obecně: Jakýkoli systém, který nepotřebuje intenzivní údržbu a přesto plní očekávané funkce, je relativně stabilní.
Čili akvárium které pěkně vypadá (rostliny) a rybám se v něm dobře daří, i když se při údržbě nepřetrhneme, je stabilní.

-KLIMAX- pozor,tady významově jde pouze o ideální hypotetický stav, který se nedá ve skutečnosti nikdy 100% dosáhnout,takže neexistuje ,čím se potvrzuje předešlé mé vyjádření o stále vytvářející se přeměně

Stabilita v biologických (ale i v chemických či fyzikálních) systémech je jen jiným názvem pro dynamickou rovnováhu ...

Jak čtu tuto plodnou diskuzi tak vidím jako první problém, že se těžko shodneme co to je ona STABILITA akvária. Každý si to vykládá trochu jinak. Někteří tvrdí že žádná neexistuje, protože jde o dynamický systém atd. Zcela určitě ona stabilita nesmí být chápána doslovně, ale dokud nedojde ke shodě na tomto pojmu co vlastně znamená, tak se podle mě nelze v diskuzi posunout dál. Každý bude stavět své teorie na základě své definice stability. Vše co tu zaznělo je podle mě pravda z pohledu jak kdo chápe právě onu stabilitu.

Popravdě, pro mě to jsou všechno (plus mínus) synonyma ... stabilní akvárium = akvárium v rovnováze = soběstačné akvárium = bezúdržbové akvárium ... (ale pokud tam vidíš nějaký zásadní rozdíl, nemám s tím problém :o) ...

EDIT: Po přečtení tvého dalšího příspěvku mě napadlo ještě toto:

stabilní akvárium - level 1 : akvárium nepotřebuje časté výměny vody
stabilní akvárium - level 2 : level 1 + na stabilitě akva se podílí naprosté minimum techniky (známý pojem low-tech)
stabilní akvárium - level 3 : level 2 + stabilita akva je natolik silná, že ani nenadálý výpadek podpůrné techniky neznamená okamžitý rozvrat systému (rovnováhy) ... (akvárium ho prostě dokáže ustát) ...

lacewings napsal: podle toho co považujeme za stabilní system ve významu,stabilní system v přírodě neexistuje, neustále se vytváří a přeměnuje
Stabilní systém podle mě v přírodě existuje a říká se mu klimax. Jedná se o cílové stádium vývoje ekosystému → stádium, ve kterém dané prostředí ovládly postupně ty nejlépe adaptované organismy; všechny niky jsou zaplněné a fungují v maximální možné efektivitě a rovnováze (kterou dané prostředí umožňuje). Alespoň tak tomu rozumím. Zároveň si ale myslím, že ve většině akvárií toho nelze dosáhnout.

V reakci na mudzejůj příspěvek bych rád ještě uvedl, že tyhle naše úvahy jsou podle mě důležité především v tom, že si na tom můžeme uvědomit, o co vlastně v akvaristice jde → co je jejím cílem a jestli naše snažení a zásahy tohleto přirozené směřování k cíli spíše nebrzdí. Pokud pochopíme, kam přesně směřuje vývoj našeho akvária, přestaneme možná dělat věci, které tento přirozený proces neustále narušují a vykolejují. Všichni chceme mít pěkné akvárko s prosperujícími rostlinami bez řas, kde všechno funguje, aniž by to z naší strany vyžadovalo extrémní úsilí. Jenže otázka právě je, jak toho nejlépe dosáhnout, a jestli všechny cesty opravdu vedou k požadovanému cíli (o čemž dost pochybuji).

Spousta akvaristů podle mých zkušeností tyhle věci přehlíží (připadají jim zbytečné). Pokud se jim v akvárku přemnoží řasy, použijí na ně chemii. Pokud mají mastnou hladinu, koupí si skimmer (hladinový sběrač nečistot). Pokud nemají dokonale průzračnou vodu, koupí si lepší filtrační náplně (např. Purigen). Pokud nemají dokonale stabilní hladinu CO2, koupí si drahé pH regulátory a nejlepší jehlové ventily. Pokud jim voda v celém akvárku neproudí rovnoměrně, koupí si navíc několik pomocných čerpadel, pokud jim nerostou rostliny, přisypou hrst hnojiva ... atd. Přitom by stačilo, kdyby pochopili, co se jim jejich akvárko vlastně snaží říct. Řasy přece nejsou mimozemšťani, kteří k nám do akvárka přiletí z vesmíru, a které musíme zlikvidovat pomocí toxických chemických přípravků. Rostliny nejsou automaty, do kterých stačí nasypat hnojivo. Připadá mi to trochu podobné jako farmaceutický průmysl. Investují se obrovské peníze do vývoje nových léků (které léčí důsledky), ale skoro nikoho už nezajímá, proč vlastně onemocněl (příčiny). Moderní aquascapeři nám umí poradit, jaké filtrační náplně jsou nejlepší (Purigen), co pomáhá na řasy (Twinstar), jaký substrát je "best of" (ADA Aqua Soil) atd. Připadá mi ale, jako bychom se neustále snažili nahrazovat přirozené články řetězce nějakými umělými. Přirozené bakterie v akvárku si vyhladíme chemikáliemi, abychom tam vzápětí dodali ty samé bakterie z lahvičky. Pitnou vodu zbavíme pomocí reverzní osmózy všech minerálů, abychom je tam vzápětí dodali z lahvičky tekutého hnojiva. Přírodní sediment nahrazujeme komerčními substráty. To všechno ve víře, že je to lepší a k cíli nás to dovede rychleji či spolehlivěji.

Horác napsal: Zjednodušeně řečeno - stabilní akvárium = minimální péče.Možná by se sem hodil pojem (co nejvíce) "soběstačné" akvárium.

vaaclav napsal: Akvárium je uměle vytvořené prostředí ve kterém toho moc stabilního nebude, v čase se stále mění a jen častými zásahy do něj udržuješ jakousi rovnováhu.
Já to vidím tak, že pokud akvárium vyžaduje časté zásahy, tak něco není v pořádku. Prostě ... nefunguje optimálně. Samozřejmě ... je to všechno umělé, je tam neustálá dynamika, změna, vývoj v čase atd. ... Přesto pojem stabilní akvárium má svůj smysl.

Pro mě stabilní akvárium = akvárium, které (naopak) vyžaduje naprosté minimum zásahů zvenčí. Základním předpokladem takto "vyladěného" akvária je přiměřené množství ryb (optimální, nikoliv nedostatečná/nadměrná produkce znečištění resp. živin vzhledem k množství rostlin), ale i rostlin (optimální, nikoliv nedostatečná/nadměrná spotřeba živin vzhledem k množství ryb).

Vrcholem pak je akvárium, které k udržení stability NEPOTŘEBUJE zde tolik doporučované časté výměny vody.
Zjednodušeně řečeno - stabilní akvárium = minimální péče.

Zajímavý i když zbytečný koloběh myšlenek. Ano, všechny části systému mají vliv buď na jeho stabilizaci nebo destabilizaci. To přeci vědí malé děti. Akvaristika je úžasná právě proto. Zakládám nádrže velmi agresivním způsobem a to zaručuje přežití nejsilnějších jedinců. Je jedno dáte-li vodu do mouky nebo opačně správným hnětením vznikne to samé. Jde o cestu a biologické procesy nebo změny když chcete.

Se vším souhlasím, jen podotýkám, abychom si neukousli příliš velké sousto naráz. Jsme ve vlákně "Zakládání akvária". Samozřejmě, hned se zkoriguji zřejmým argumentem, že zakládáme-li cokoliv, měli bychom mít představu, co má vzniknout.
Já se z nedostatku lepšího označení držím pojmu "společenské akvárium". Představuji si to jako akvárium stvořené bez vyhraněného cíle, ve kterém zdárně rostou nějaké rostliny, dobře si žijí nějaké ty ryby, obojí s vyloučením zástupců se speciálními požadavky. A funguje to tak, že provádím základní rutinní zásahy a stačí to. Roky.
To poslední znamená, že všechny ty koloběhy dusíku, uhlíku, kyslíku atd. tam úspěšně probíhají a stačí jim minimálně pomáhat.
A teď vlastně řešíme, ze kterého "konce" to kolo roztočit. Protože na začátku nefunguje nic.
Vypadá to tak, že snad o žádném z faktorů nepanuje všeobecná shoda opřená o exaktní vědecké analýzy, nebo alespoň železně pravidelná pozorování. Těmi proměnnými faktory myslím zejména:
1) Filtrace. Co nám vštěpují výrobci, co od ní očekáváme my, a jaká je vlastně realita?
2) Dno. Jaká hrubost, jaký materiál, výživné substráty či "startovací" přísady - ano či ne?
3) Plži, živorodky "na odpis", krmení, moč, trocha "živé" vody z přírody, prodávané násady bakterií - opravdu pomáhají? ... A konečně
4) Rostliny - kdy, kolik, ev. zda vůbec mají příznivý vliv?
O všem z toho pochybuji. Nejsem úplný zelenáč - proto si dovoluji mít názory, ale nikdy jsem neměl současně víc než tři akvária - takže bůhvíjak zkušený taky nejsem - a proto rád přijímám zkušenosti ostatních.
S velkou rezervou beru zejména tvrzení výrobců, prodejců i komerčních publicistů. V dobách kdy jsem neměl čas na akvaristiku, jsem totiž dělal byznys. A kdybych to nezažil na vlastní kůži, nikdy bych neuvěřil, jak neúprosně a strašně účinně tržní mašinerie přežvýká a vyplivne jedině a pouze takové informace, které spotřebitele nutí utrácet.
Ostatně, moje až doposud zastávaná metoda "hodně rostlin hned"... sám už nedokážu říct, do jaké míry jsem se jí držel díky knihám kdysi napsaným jedním významným českým pěstitelem akvarijních rostlin...

Stabilní podle mě ten systém bude, pokud budou všechny články fungovat dobře a ve vzájemné rovnováze (vyváženě). Nebo se pletu?
-podle toho co považujeme za stabilní system ve významu,stabilní system v přírodě neexistuje, neustále se vytváří a přeměnuje
-samotná funkce činitelú-článků,pokud by byly stabilní ,nic by se netvořilo ,nevyvíjelo, stagnace, rozklad již zde zmíněné DNA, opět se vytváří biotop na jiných prvcích,nebo článcích.
-rostliny přeměňují neústrojné látky na ústrojné látky,z látek minerálních a ty jsou potřebné pro všechny živočichy,od toho se vše odvíjí,na to poukazoval,můj podnět.
-toliko asi z pohledu a znalosti zoologa, spíše by se nám tu hodil někdo z oboru hydrobiologie

Stabilní podle mě ten systém bude, pokud budou všechny články fungovat dobře a ve vzájemné rovnováze (vyváženě). Nebo se pletu? Akvárium je uměle vytvořené prostředí ve kterém toho moc stabilního nebude, v čase se stále mění a jen častými zásahy do něj udržuješ jakousi rovnováhu.

No, asi jsme se úplně nepochopili, ale to nevadí. Mě šlo spíše o rozproudění diskuze ohledně toho, jak přesně (konkrétně) mohou rostliny přispět k větší stabilitě akvária. Maq už to trochu naťuknul, ale příliš nerozvedl. Pokud jde o Tebou navrhovaný test, předpokládám, že hlavní rozdíl mezi akváriem s rostlinami a bez rostlin bude v koncentraci rozpuštěného kyslíku (+ s tím spojené věci). Pokud jde o filtr jakožto stabilizátor, tak to je podle mě opět sporné, podobně jako u těch rostlin. Mojí (pravděpodobně nepříliš srozumitelně podanou) pointou bylo upozornit na to, že aby některá složka (eko)systému plnila dobře svojí funkci, musí ji být zajištěny optimální podmínky. To platí jak o rostlinách, tak o bakteriích, filtru či substrátu. Těžko bude něco v akváriu dobře fungovat a přispívat k celkové stabilitě (udržitelnosti) systému, pokud tam budou neustále působit nějaké destruktivní či vykolejovací faktory (např. příliš slabé osvětlení, nevhodné pH, kritický nedostatek nebo toxický přebytek živin, necitlivé vnější zásahy apod.). Kromě toho si myslím, že stabilita je komplexní pojem. Jinými slovy, nelze ji svádět jen na jediný článek v řetězci (např. rostliny). Stabilní podle mě ten systém bude, pokud budou všechny články fungovat dobře a ve vzájemné rovnováze (vyváženě). Nebo se pletu?

Mám plné aqva živorodek, nějaké ty šnečky a teď jednoho žebrovníka. 12 druhů rostlin. Bez chemie, bez filtrace. A když už měním vodu za nějaké měsíce, nikdy neodkaluju dno a ani do něj nijak nezasahuju. Neodstraňuju zetlelé rostliny, jen když jsou na hladině. Kdybych odjel na měsíc nemusim ho řešit.

- v podstatě principu za mě odpověděl Maq.
- Pokud máš volné akva, písek, nebo něco na dno, nějakou rychle rostoucí kytku ve větším množství, korýše, měkkýše, můžeš zkusit vývoj a přeměnu v akváriu, na velice jednoduchém principu, životaschopnosti korýšů z okruhu Leptodora, Daphnia, Moina nebo Bosmina, ve vztahu k vývoji prostředí,parametrech vody v akváriu.
-Postačující jsou tři měrné skupiny některého z výše uvedených druhů, nebo i kombinací, na jeden test
-doba testu, z mé praxe je postačující 10-17 dnů ,kdy následně již dochází ke stabilizaci prostředí v takto vznikajícím prostředí a nedochází k výraznému úbytku korýšů. Do takto vzniklého prostředí již lze vpustit část rybí populace,opět je zde závislost na objemu a počtu-velikosti ryb, počtu rostlin.
-Test 1 proved s kytkou, test 2 bez rostlin,
-Sám uvidíš jaký je rozdíl,případně můžeš testy obměnovat,ve vztahu k rostlinám ,substrátu,vstupní vodě, atd.
-uvedených 10-17dní je při testu,kdy jsou zcela použity přírodní materiály,písek,jíl,řasělinový kořen,rostlina ,,mrkev,,
-při testech se mi vyplatila ,,prodloužená,, doba osvitu, na 16hod.
-tenhle test jsem dělal před cca XXXX lety a na tom zakládám každé akva.
-mě to funguje, pokud se na akva nepodívám týden , nic se neděje, kytky prošly proměnou, protože byly zvyklé na neustálý přísun živim, nerostou rychle od února jsem protrhával 2x,
-Filtr přeci můžeme taky označit za jakýsi stabilizátor.

Marcel G napsal: můžou být rostliny (a často také bývají) klidně i na škodu. To když nemají vhodné podmínky k růstu, a tak chřadnou, tlejí a ve svém důsledku tedy tento dynamický systém spíše rozkládají.
Když rostliny chřadnou, znamená to, že máme nějaký problém; za takových okolností nejsou rostliny příčinou, nýbrž projevem, a v praxi indikátorem problému.
hlídat, aby nezarostly celé akvárko a nevyčerpaly úplně všechny živiny
Tak když se rostlinám daří, jistě je třeba porost redukovat z estetických důvodů. Ale jinak...proč? Čemu to vadí?
nezdá se mi, že by nám ten systém nějak výrazně stabilizovaly
V ideálně stabilním systému dobře fungují všechny články koloběhu živin. Když vynecháme rostliny, jeden článek tím chybí, a musíme jej nahrazovat zvýšeným úsilím či investicemi jinak.
Ideální to v akváriu není a nebude, ale jestliže něco udělá část práce za mě, řekl bych, že to přispívá ke stabilitě systému.
Myslím například - ostatně jsem si to kdysi v praxi vyzkoušel - že chovatelé tlamovců v "kamenolomech" musí měnit vodu a odkalovat častěji a víc než je běžné. Kamenolom je z principu nestabilní právě pro absenci rostlin.

lacewings napsal: Rostliny fungují jako stabilizátory ... V čem přesně fungují rostliny jako "stabilizátory" (resp. co konkrétně v akváriu stabilizují)? Je třeba známá věc, že rostliny dokáží přes den vyčerpat z vody většinu hydrogenuhličitanů, a tím způsobovat celkem dramatické výkyvy pH (což mi zrovna jako stabilizační prvek nepřipadá). Navíc ze systému odčerpávají živiny a vrací do něj v podstatě jen kyslík a biomasu. Tato biomasa ale v našich akváriích neslouží obvykle za potravu živočichům, ale musíme ji uměle udržovat (zastřiháváním rostlin a vyhazováním přebytků). Akvárium je podle mě spíše dynamický systém, který těžko někdy dospěje do klimaxového stádia (tj. konečného stádia vývoje).

Dokážu tedy pochopit, jak mohou v přírodě rostliny velkou měrou přispívat k uzavření koloběhu živin a toku energie. V dynamickém akváriu (kde akvarista neví dne ani hodiny, kdy se mu to "vykolejí") můžou být rostliny (a často také bývají) klidně i na škodu. To když nemají vhodné podmínky k růstu, a tak chřadnou, tlejí a ve svém důsledku tedy tento dynamický systém spíše rozkládají. A když naopak rostou dobře a rychle, tak zase musíme být neustále "ve střehu" a hlídat, aby nezarostly celé akvárko a nevyčerpaly úplně všechny živiny. Ano, rostliny jsou "nástroj", který se dá využít třeba k odčerpávání živin (a v omezené míře i některých toxinů), pumpování kyslíku do substrátu, okysličování vody, vytváření stínu a houští (v němž se mohou schovávat ryby) ... ale nezdá se mi, že by nám ten systém nějak výrazně stabilizovaly. Respektive, nějakou představu o jejich funkcích mám, ale budu rád, když si to tady vydiskutujeme.

-Rostliny fungují jako stabilizátory,proto by měly být od prvopočátku zakládání akvária. Je potřeba si uvědomit, že biotop se teprve utváří a k jeho stabilizaci, dojde právě díky rostlinám, za podpory mikroorganismů,humidních složek a filtrace.

Mně to rozhodně nepřipadá jako nesmyslná úvaha a musím říct, že to, jak nad vším přemýšlíš, je mi velmi sympatické. Přiznám se, že jsem nad tím takto nikdy nepřemýšlel, ale něco na tom možná bude. Je ale otázka, jestli na to (čistě teoreticky) dokážeme přijít. Možná by bylo lepší udělat nějaký experiment se dvěmi akvárii, a na něm to v praxi vyzkoušet. Můžeme tady sice ze sebe vyplodit spoustu teoretických úvah, proč by něco mělo či nemělo fungovat, ale v praxi to pak může být jinak. V zabíhajícím se akváriu probíhá zcela jistě nesmírné množství reakcí a já při sebelepší vůli nedokážu říct, zda tomu rostliny (v reálu) jednoznačně pomohou. Rostliny mohou bakteriím konkurovat (spotřebovávají jim část potravy), ale na druhou stranu slouží i jako povrch, na němž mohou žít. Může tam proto působit spousta protichůdných tendencí. A jaká konkrétní cesta vede k cíli nejrychleji/nejlépe/nejcitlivěji/nejefektivněji ... toť otázka.

PS: Dalo by se to pěkně ilustrovat i na používání bakteriálních násad při zabíhání akvária. To je přesně věc, která by teoreticky měla fungovat. Ale v praxi s tím mají akvaristé různé zkušenosti (až to někdy vypadá, že záběh bez násady trvá dlouhých 21 dní, zatímco s násadou pouhé 3 týdny) ... pokud chápete, co tím chci říct.

Kdy a kolik rostlin?
Ještě se vracím k několik dnů staré diskusi. Početl jsem si v různých pramenech, opakovaně pročítal vaše příspěvky, a přemýšlel.
Myslím že otázku lze vhodně přeformulovat tak, zda vysazovat rostliny před nebo po rozběhnutí procesů mineralizace a nitrifikace.
Vychází mi z toho poznatek, že rostliny jsou sice nezbytnou součástí koloběhu živin v akváriu, nicméně hned po jeho založení, kdy ostatní články řetězce ještě nefungují, vystavujeme rostliny velmi obtížné a nestabilní situaci, kterou skoro určitě některé z nich nezvládnou. (To poslední moje praxe opakovaně potvrzuje.)
Udělal jsem z toho pro sebe asi takový názor, že metodu "hodně rostlin hned" poopravím na "hodně rostlin během prvních dvou, tří měsíců". Rostliny záběh samy o sobě nemohou zařídit, nicméně jejich nedostatek se nesmí stát slabým článkem řetězce v okamžiku, kdy ostatní články začínají fungovat.
Pravděpodobně z vašeho pohledu jen objevuji Ameriku, ale mohli byste to brát jako příklad, že sem tam někdo je na základě podobných diskusí ochoten (po)změnit názor.

Začni tím,že závojnatky dáš někomu s jezírkem. Pak na ryby raději dlouho zapomeň a dej tu stolitrovku dochodu,kvalitně zajet a mezitím teprva vybírat osazenstvo. Ale na závojnatky opravdu zapomeň...navždy.

Neříkám ani ň. Jen jsem nepovažoval za nutné to psát, když to dělají všichni ostatní.

Realita je, že doopravdy málokdo má zkušenost s funkčním rostlinným akváriem se závojnatkami, bez ohledu na velikost. Akvárium, co linkuje Horác, bylo zářnou výjimkou.

Tak v první řadě je potřebné mít podmínky pro chov více ryb v dospělosti dosahujících s ocasem i přes dvacet centimetrů... a to teda stovka není...no a když není, pak už je to besídka žáků zvláštní školy. Já stavěl v jedné firmě osmistovku, i proti své vůli, závojnatkovou a funguje snad dodnes...Je tam trvale kolem deseti ryb různé velikosti...největší skoro 25 cm s ocasem

rybicky.net/nadrze/20626

Pokud doopravdy trváš na závojnatkách, asi se nenajde mnoho lidí, co by ti poradili. Za dobu, co tu jsem, jsem viděl jedno akvárium se závojnatkami, které vypadalo, že funguje: rybicky.net/nadrze/22789&r=15

Cituji místní atlas:
"Vzhledem ke značné produkci odpadních látek platí, že čím větší nádrž, tím lépe. Jeden dospělý jedinec by neměl být chován v méně než 100 litrech vody (vhodnější je chovat tyto ryby v nádržích nad 200 litrů, jelikož chovat jen jeden kus není ideální). Často prodávané nádržky ve tvaru koulí jsou zcela nevhodné."

A překvapuje mě, že na nějakém portálu někdo doporučuje umělé rostliny...

Můj názor je ten, že do 100l 4 závojnatky nepatří! Tím bych začal...

Rostliny určitě živé,ale já bych do akvária 110 litrů 4 zavojnatky nedával.

Zdravím odborniky a chtela bych Vas pozadat o radu. Po prostudovani temer vsech akvaristikych portalu a diskuzi jsem se setkala s nekolika rozlisnymi nazory. Rada bych se zeptala na jendu vec- Jake je vhodne prostedi do ccca 11Ol akvaria? zive ci umele kytky? vnitrni nebo vnejsi filr? pokud zive kytky, dat pod pisek vyzivu? V akvariu budou 4zavojnatky. Vim,ze jim je potreba volit rostliny, ktere casem nezlikviduji jako salat. V soucasne dobe mam 2 zavojnatky v 6Ol akvariu s vnitrnim filtrem a umelymi kytkami. Chtela bych jim ale vytvorit prirozenejsi prostredi. Filtr ma malou plochu "filtracni hmoty" a resim, jaky tedy do vetsiho akvaria. Nejradsi bych volila sestaveny set, ale taky si nejsem jista...prodaji vam cokoli. Predem dekuji za vas nazor

Úplně největší šance, že ti vše poroste a vytvoříš prostředí pro dlouhodobě zdravé ryby, je, když obsadíš celou plochu dna jedním druhem nenáročné rostliny a vykašleš se na filtraci. Teď se nebavíme o designu, ale funkčnosti.

Protože málokdo přežije akvárium s jedním druhem rostliny, přidává druhy další. S každým druhem navíc roste procento, že budeš mít komplikace a problémy.
Osobně doporučuji dva, až tři druhy, vybrané, aby si nekonkurovaly výškou a potřebami. Například vysokou kryptokorynu a nízkou kryptokorynu. Dvě vysoké budou bojovat o prostor, nízká s vysokou se spíš dohodne. Může být například cesta osadit vysoký druh a když zaplní prostor a bují, uvažovat, co pod něj.
Výhoda akvária bez filtru je, že ti nic masivně nevíří vodu a s rostlinami a detritem nehýbe proud (přirozeněji pak prosperují některé vzplývavé druhy rostlin).

P.S. V tomto akváriu vidíš například dva druhy kryptokoryn a leknín (plus řasa cladophora, která se vyskytla a pár nenápadných druhů, které ale nevidíš): rybicky.net/fotogalerie.php… Stačí mi. Není třeba druhů deset.

Každý postup zakládání má svá positiva i negativa.Nelze nikdy přesně definovat ten správný. .Rozdílnost vstupní vody , složení dna a objemu, v tom hraje vždy podstatnou funkčnost.
Já sám, zakládám akvária metodou dávno minulou, dříve běžně používanou. Nepotřebuji k tomu ani levné živorodky, jak již zde bylo uvedeno. Používám klasický říční písek, jíl, vstupní voda je přírodního charakteru, rašelinový výluh, rašelinový kořen, perloočky, dafnie, měkkýše, z rostlin obyčejnou akvaristy nazývanou rychle rostoucí ,,mrkev,, .Ryby, v pohodě mohou jít do takto založeného akva, již podstatně dříve , než je doba čtyř týdnů,za předpokladu častější výměny vody.
Následně postupně dotvářím vegetativní osázení výměnou rostlin. Za celou dobu mého avaristického snažení,vyjma začátků,jsem neměl problem s řasou,ruduchou,sinicemi atd.,dokonce jsem nikdy nepoužil jakýkoliv prostředek komerčně prodávaný, na potlačení a hubení. Kytkám jsem nikdy rovněž nedodával něco extra, prostě pokud se jí nedařilo byla nahrazena jiným druhem.
Mám a asi vždy budu mít akvária přírodního typu,za ty roky je to vyzkoušené,bezproblémové,časově a finančně méně náročné. Výstižněji, ,,Starýho psa novým kouskům nenaučíš,, .Tím ovšem zas nechci říci,že některé postupy jsem nevyzkoušel, ale mě to prostě třeba takříkajíc nenadchly, nesedlo mi to. Experimentovat asi budu dál,ale nikdy bych si netroufl prezentovat tento postup pro začátečníka,nebo ho doporučit při použití Flexi,prostě vytvořit dojem ,,toho,, správného postupu.
V dnešní moderní době,kdy technika používaná v akváriích, je na stále vyšší udávané kvalitě užití,je dobré se občas ohlédnout i zpět,kdy za použití minimální techniky,přípravků jsme ryby chovali a odchovávali. Lze tam nalézt řadu podnětných věcí,které lze kombinovat s dnešním stylem akvaristiky.

Rozdíl mezi akvaristou začátečníkem a pokročilým je pouze v tom, že ten první si to umí přiznat. Neřeš to

Nějak nerozumím tomu, proč k metodě "hodně rostlin do začátku" opakovaně připojujete pro začátečníka.
Rozumím tomu, že pokročilý akvarista zabývající se (od)chovem ryb většinu nádrží nemá "pro parádu", ale zakládá je s nějakým konkrétním záměrem. Ale i pokročilý akvarista přece čas od času zakládá společenské akvárium. A v takovém případě postupuje nějak jinak než začátečník? Jak tedy?

Me prijde rozumnej postup nasazet dostatek (osazet alespon 60% dna) nenarocnych rostlin (+ treba i par stredne narocnych, vse zalezi na typu akvaria a technice) a postupne zarybnovat. Pockat s rybami 4 tydny je urcite ok, ja si myslim, ze je mozne nasadit driv, ale opravdu par kusu a velmi postupne, dle velikosti akvaria samozrejme - ale chce to sledovat hodnoty NO2 a pripadne casto menit vodu. Pak treba postupne menit rostliny za narocnejsi.

No možností je spousta. Ale pro začátečníka je asi nejlepší koupit jen hodně nenáročných rychle rostoucích rostlin, po měsíci ryby. A až se zbaví řas, tak začít rostliny postupně měnit za ty, co se mu líbí.

No nejlepší je zvolit zlatou střední cestu...

Teraz ste mi pekne doplietli hlavu

Aký postup by som teda mal zvoliť?

Kúpiť 3-4 rastliny a 1-2 rybky a počkať 3-4 týždne kým sa zabehne?

ALEBO

Vysadiť tam kopu rastlín a z rybami počkať 3-4 týždne?

......
Mal som v pláne kúpiť rastliny za 50 eur z www.aqua-daho.cz/…
Mal som už aj vybrané presne ktoré, no teraz som na pochybách, či by mi to nevykapalo.

Taky jsem si přečetl.
Když zakládám akvárium, vezmu starý štěrk, vodu ze zaběhnutého akvária, detrit ze zaběhnutého akvária a všechny možné druhy malých šneků a rostliny nemají problém začít relativně ihned a podle svých možností růst, protože v akváriu je vše podstatné (ok, možná by pomohlo vodu v akváriu nechat den, dva, tři stát, ale nedělám to).
Na druhou stranu, kdo nemá k dispozici funkční akvárium, použije panenský štěrk, panenskou vodu a nemá drobné šneky, je trochu v jiné situaci (teoreticky fakt může pomoci do akvária načůrat). To, co v článku radili, strčit tam ryby, do jisté míry nahradí starou vodu, detrit, šneky a tak. Upřímně, myslím, že hromádka malých šneků udělá stejný efekt, ale ok.
Na druhou stranu, takový Ivan Vyslužil staví spoustu akvárií na vodě a je velmi úspěšný (Milan Murko taky nemá v chovně s divokými živorodkami žádné rostliny - dokonce ani extra světlo - a živorodky množí, dokonce v suterénu při 16°C). Proto se nedá říci, že by to podle popisu v článku nemohlo vůbec fungovat. Autor klidně mohl mít schopnosti jako Ivan nebo Milan.
Čistě teoreticky je možná jakákoli cesta, pokud člověk ví, co dělá.

P.S. Poznámka. Pokud chci zarostlé rostlinné akvárium, pak není podstatný termín "zajíždění akvária", ale "růst rostlin". Jak rostliny bují, je akvárium pro živočichy připravené.

To vypada jako ze se mnou chces nesouhlasit, ale pises naprosto to samy co jsem napsal ja. Rostliny akva nezajizdi, ale pomahaji, nez se to akva zajede.
Jo, a nesnaz se vytvaret dojem, ze ja zacatecniky nazyvam hlupaky, a ty co se akvariu nechteji moc venovat lenochy, ve smyslu, ze jimi opevrhuju. Proste nekdo toho moc nevi a nekdo chce akva neb to hezky vypada, ne ze se v tom chce furt hrabat ci na internetu studovat. Ja s tim problem nemam. Proto jsou nejake postupy pro ne vhodnejsi. Jako ten o narvani akva spoustou jednoduchych rostlin.

Vynechejme prosím speciální případy, kdy nechceme/nemůžeme mít rostliny. To je jiný mač. K zakládání normálního akvária mám toto:
1) Myslím že klíčovým procesem z těch, které od bakterií v zaběhnutém akváriu očekáváme, je nitrifikace. Dusík se oxiduje do málo jedovaté vazby. Ale nitrifikace stejně nestačí, odpadní látky tím nejsou odbourány! Odstranit dusík (v té či oné podobě) dokáží jedině rostliny.
Všichni známe ty křivky nárůstu amoniaku-dusitanů-dusičnanů v novém akváriu. Podle mojí praxe to rostliny dokáží významně korigovat. Kromě toho nitrifikace je aerobní proces a rostliny kyslík produkují.
2) Rozvoj užitečné mikroflóry povzbuzujeme různě, např. použitím zaběhlého filtru z jiného akvária. Nebo vysazením a krmením levných ryb (živorodek), plžů... a věřím že i rostlin.
3) V novém akváriu jsou běžné zákaly a řasy. Myslím že většina akvaristů se shodne, že bohatě osázené akvárium je proti náporům různých řas odolnější. Proč tomu tak je, není podle mého názoru uspokojivě vysvětleno, ale praxe to opakovaně potvrzuje.
4) Mikroflóra v akváriu se stará o mineralizaci organických zbytků. Ryby, zejména tropické, však nemají rády ani organické, ani minerální znečištění. Velmi často žádají vodu s nízkou vodivostí. Pro rostliny jsou rozpuštěné minerály potravou a odčerpávají je z vody. Téhož lze dosáhnout výměnami vody, jenže pokud je vstupní voda hodně mineralizovaná, je to méně efektivní.
5) Nepokládám za fér označovat nějaký postup za "pro hlupáky" nebo "pro pohodlné" jen proto, že skutečný machr dokáže stejných výsledků dosáhnout s vynaložením větší námahy a/nebo více peněz.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938