Zakládání akvária

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938

A odkud jsi?

Ahojky, chci se Vás zeptat, jestli někdo neví kde se dá sehnat samice bojovnice pestrá. V akvaristikách jsou jen samci, asi protože samice nevypadá tak k světu. Napadlo mě, že nějaký chovatel tohoto druhu rybek, kterému se rozmnožili -> přemnožili, by ji chtěl prodat.. Zajímá mě, kde můžu někoho takového najít, nebo jestli někdo z Vás sám tento druh nechová. Děkuji za všechny rady

Jasne vecer doplnim nejake fotky.

Pokud je akviško založeno "normálně", (žádný extrém), pak po týdnu by měly kytky (i ty emerzní) začít spíš růst, než hnít... Chce to víc info a fotky.

Možná jedna z klasických věcí Emmerzně pěstované kytky (na souši) se přizpůsobují vodnímu životu tvoří submerzní listy. Ale jak píše Sid víc info by bodlo.

Těžko radit, když o svém akvišku nic nenapíšete. Měl byste si zkusit udělat prezentaci, (včetně fotek), pak by se příčiny hledat daly.

Ahojte. Zakladam nove akvarko a v cera som do mojho akvarka vpustil dva ancistruse. Akvarko mam zalozene priblizne tyzden a zda sa mi, ze rastliny my zacinaju hnit. Nevie mi niekto poradit co s tym. Dakujem Z.

Všem moc děkuji za postřehy. Trámy by měli být v pořádku, vzdálenost mezi trámama je 80 nebo max 85 cm. Velikost místnosti je 4x5m. Škoda, že nemůžu akva umístit kolmo na trámy, ale bude v rohu, takže to bude asi OK. Příští víkend máme u nás v obýváku oslavu, kde bude asi 18 lidí, váhu jsem odhadl tak na 1500kg, takže proběhne zatěžkávací zkouška

Vžycky se dá udělat částečné ukotvení do zdi, nejlépe nosné.

No u dřevěných trámových stropů se maximální možné užitné zatížení posuzuje dost těžko, když neznáme rozměry nosných trámů a jejich osové vzdálenosti, takže tady bych byl s číslem 200kg/m2 opatrný. Zvlášť pokud neznáme jejich stav. Toto číslo je také velmi orientační - u trámových stropů všeobecně počítáme zatížení právě na metr běžný toho trámu, takže nejdůležitější jsou rozměry trámu a jejich vzdálenost. Jinak pokud by to šlo, umístil bych akvárium alespoň do rohu místnosti (aby nebyl ten trám zatížen uprostřed), tam by to mělo být bez problémů, tedy pokud nebude naruženo uložení trámu Pokud je strop navržen podle platných norem, správně proveden a není ve špatném stavu, tak bych se toho nebál

s tou knihovnou máš pravdu, hned zítra jí zkusím popondat o metr a uvídíme jakej jsem silák

nemáš se vůbec čeho bát, jednak nebudeš mít určitě akvárko uprostřed místnosti kde je nejmenší nosnost a pak - zkoušel sis někdy nadzvihnout knihovnu bude mít tak 500 kg a taky se nepropadne

Tak mu rekni,ze jsi to na netu probral s odborniky a nemuze se nic stat . A ono se fakt nic nestane .

Jakoze Studuju Stavební skolu,tak pokud jak uz je zmíněno,neni strop ve "špatnem stavu" tak neni žádný problem zalozit Akva.kazdopadne nebude na skodu kdyz si zjistis kde se v 1patre nalezaji nosne zdi nebo Tramy a podle toho se zaridit..ale podle me by nemel byt problem ani kdyz das Akva na podlahu bez podper(nos.zdi Tramu.necht sa podaří zalozit Skvele Akva

já z toho divnej pocit nemám, spíš pantáta

Přípravy na 370l. Barák postaven 1890.

Není u běžných starých stropů nosnost 200-300 kg/m^2? Ale mělo by to být v normě. Pokud jsou dobré trámy. Možná jsem ten strop předtím zbytečně podcenil.

Ty dva metráky musí zvládnou každý strop. Dyť by ses tam potom musel bát i jenom vstoupit kdyby tohle nezvládnul...

160, to je tak dva metráky. Je to sporné, protože bez znalosti stavu a síly použitých trámů to nikdo neřekne. Šlo by to uchytit na konzoly, jako to má Horác ( www.horacovoakvarium.cz ).

160l akva musi unest kazda podlaha,ktera se normalne pouziva a nemas z ni nejaky podivny pocit . Toho bych se fakt nebal...

Ahoj,
Chci si pořídit akvarium 160l a taky řeším nosnost podlahy. Jsem na tom zhruba podobně jako Dunny, ale myslím, že náš dům je starší. Bohužel nemůžu akvarium umístit kolmo na trámy, jen podélně ke zdi. Myslíte, že se mám něčeho obávat, nebo jsou mé obavy zbytečné?

ahoj, prosím o radu. mám akvárium, nové 1 týden. koupil jsem si na radu zkušenějšího filtr tetratec in 600 Plus, který je dělán na 50-100 litrové akvárium, avšak průtok se mi zdá docela veliký. má to 300-600l za hodinu. nebude to dělat nějaké problémy? děkuji za radu.

On ten vliv kořenů v novězaložené nádrži bude nepopiratelný. Zajímal by mě ale průběh koncentrací dusíkatých látek mezi:
- přidáním jakékoliv mrtvé organické hmoty(kořen) do prostředí téměř bez reducentů (nově založené akárium, kýbl)
-a zaběhnutým akváriem (kýbl s akvarijní vodou + zajetý filtr?)

Ludek napsal:... že jakékoliv přidání organického materiálu do nádrže může mít v počátku jejího zakládání zásadní vliv na průběh jejího "zajetí"....

Tohle bylo pomerne zname, jen se dosud moc nedocenovalo, jaky potencial toho organickeho materialu ochotneho nejaky ten dusik "pustit" se muze skryvat v korenech z raseliniste, nevymacenych.
Ono to bude nakonec mozna souviset i s casto pozorovanym (a Sidem casto zminovanym) bujnym rustem ruduchy na korenech.

Také se domnívám, že předchozí namočení by reakci zpomalilo a nebo možná i zcela vyloučilo. Ovšem zřejmě by nemělo následovat delší období "sucha". Jakkoliv je však výsledek testu svým průběhem a výsledkem zajímavý tak ukazuje na to, že jakékoliv přidání organického materiálu do nádrže může mít v počátku jejího zakládání zásadní vliv na průběh jejího "zajetí".

Dekujeme za test.
Pane jo, to je fofr, ten narust. Jeste by me zajimalo, jak by dopadlo vyzkouset drevo dele prez zapocetim testu macene a dukladne odrbane. Myslim, ze by to tak dramaticke nebylo.
Ze by z toho vyplyval zaver, pokud chceme akva "zajizdet" pomaleji, s nejakou tou rybou, drevo dukladne dlouho predtim macet a drbat, pokud rychleji, mozno pouzit tak jak je, ale v tom pripade bez ryb nez se dusitany uklidni? Vim, ono neni drevo jako drevo, .... ale stoji za to se nad tim zamyslet.

Zdravím po několika dnech. Test na dřevo dopadl následovně:
Testovány dva vzorky po deseti litrech vody. Vstupní údaje: Vzorek 1. - pH 8,04; NO2=0; NO3=10; Cond.320mikroS;; Vzorek 2. pH 7,78; NO2 0; NO3 10; Cond. 170mikroS
První vzorek byla voda nijak neupravená z kohoutku, druhý vzorek voda smíchaná s RO. Množství dřeva 0,3 kg v každém vzorku rozřezané a smíchané tak, aby obsahovaly stejné množství stejného dřeva.
Test zahájen 3.2.
Dne 6.2. v obou vzorcích obsah NO2 cca 0,1 mg/l
Dne 9.2 ve vzorku 1 nad 0,25 mg/l, ve vzorku 2 mezi 0.2 a 0,25 mg/l
Výsledky zhruba odpovídají průběhu, který jsem zaznamenal v mé nádrži. Vyšší poměr dřeva/voda v kontrolních vzorcích oproti nádrži byly proto, abych dodal do vzorků rozličné dřevo, jež mi zbylo. Nemyslím si, že by to mělo výrazný vliv na průběh a výsledné měření. Vzhledem k tomu, že ve vzorcích nemám dno ani rostliny ani filtr, ale jen prázdné nádoby tak následné odbourání NO2 by bylo asi složitější. Jinak děkuji za čas věnovaný tomuto tématu a Vaše komentáře.

...v kazdem nove zalozenem akva je N dost (svedci o tom zpravidla rychly rust rostlin v prvnich tydnech (kdyz maji ostatni podminky) i bez pridavani N) v ruznych formach, a zalezi na mnoha vecech, co a jak se s nim stane (viz treba nalevnikova mlha, zakaly)a co na to prubeh mnozeni bakterii a rostliny...
Souhlasím, že (obecně) může být v nově založeném akva dusíku dost. Nejjednodušším vysvětlením je NO3 ze zdrojové vody. Kde se ale bere amoniak, z něhož se následně "vyhoupnou" během týdne NO2 na poměrně vysokou koncentraci, zůstává zatím otevřenou otázkou...
Počkám, co zjistí Ludek tím testem dřeva.

Vsak ja take to drevo samotne prilis nepodezrivam, pisu "Dost ruzne (nejen drevni) hmoty k rozkladu". Ale zaroven nezavrhuju, ze je v nekterem z nejakych duvodu neco uz "pripraveno".
Ale spis nez na hledani zdroje dusiku bych se zameril na to, proc byl prubeh tak rychly a bourlivy, proc ho netlumily rostliny v udajne huste osazenem Ludkovem akva ....
Pomalu se dostavam k tomu, okolo ceho chodim - myslim, ze v kazdem nove zalozenem akva je N dost (svedci o tom zpravidla rychly rust rostlin v prvnich tydnech (kdyz maji ostatni podminky) i bez pridavani N) v ruznych formach, a zalezi na mnoha vecech, co a jak se s nim stane (viz treba nalevnikova mlha, zakaly)a co na to prubeh mnozeni bakterii a rostliny.

Některé dřevo bude pouštět nehorázně moc "dusíku" (viz. forum, pomoc, dřevo mě znečištuje akviško) a nebo nepustí vůbec nic! ... Krom toho, podle mne dřevo pustí jen tolik dusíku, kolik naakumulovalo a nemohlo se vyplavit, ale o nějakém větším rozkladu dřeva v akváriu se podle mě nedá mluvit. Přeci jenom je je tak málo rozložitelný materiál, že si s tím ani kompostárny nevěděj rady...
Výborně - další názor, který podporuje mé pochybnosti, zda může být dřevo zdrojem amoniaku v nově založeném akva.
Co myslíte tím - "některé dřevo bude pouštět nehorázně moc "dusíku"?
A co bylo podle vás zdrojem dusíku v Ludkově akvišku, že po týdnu dosáhla koncentrace NO2 0,3mg/l?

...byly koreny pred vlozenim do akva delsi dobu namocene ve vode, nebo suche? Omyvane savem, drbane kartacem ... nebo prirodni? Ono to vsechno muze mit vliv na dostupnost organickych latek k rozkladu, a na pripadnou pritomnost dostatku pripravenych bakterii...
Dřevo obsahuje přibližně 0,1% N... "Vydolovat" z něj 0,3mg NO2/l nebude jednoduché...
Máte nějaký nápad, jak by to mohlo probíhat?
Kolik dřeva, (nebo jak vy píšete - organických látek), myslíte, že by se muselo v Ludkove 700 l akváriu rozložit?

Souhlasím s filipsem... hleda, kde se vzal dusík je běh bez konce. Můžete uvažovat o dřevu, ale co se dá zjistit? Některé dřevo bude pouštět nehorázně moc "dusíku" (viz. forum, pomoc, dřevo mě znečištuje akviško) a nebo nepustí vůbec nic! Je tam tolik faktorů, že to nikdo neodfiltruje. Krom toho, podle mne dřevo pustí jen tolik dusíku, kolik naakumulovalo a nemohlo se vyplavit, ale o nějakém větším rozkladu dřeva v akváriu se podle mě nedá mluvit. Přeci jenom je je tak málo rozložitelný materiál, že si s tím ani kompostárny nevěděj rady..

Nemohlo být ono nečerpání rostlinami způsobené tím, že se jednalo o čerstvé rostliny, kterým trvá po přesazení pár dnů, než se vzpamatují z přesazení a obnoví látkovou výměnu?
Určitě mohlo. Každé akva je jiné, v každém jsou jinak nastaveny podmínky.
Já praktikuji zakládání akvišek tak, že v průběhu prvního týdne musí rostliny x-násobně zvětšit svůj objem. A to se bez dusíku neobejde... Tentokrát se pokusím udělat "law-tech" akviško, takže jsem sám zvědav, jak to dopadne... Jak jsem napsal - zkusím ten vývoj zdokumentovat.

..."mokra" hmotnost vodnich rostlin. Pokud zustaneme u susiny, jsme nekde u par gramu suche organicke hmoty...
Pravda - pokud zůstaneme u sušiny, půjde o pár gramů, ale pokud budeme hledat "organický odpad", už půjde o dekagramy...
...Stale myslim, ze moc nema cenu patrat po tom, "kde se to vzalo", hledat zdroj v radech setin (desetiny) gramu dusiku v 700l akva s mnoha koreny, poradne cerstne osazenem rostlinami...
Tady se, bohužel, rozcházíme. (Mě totiž zajímá, "kde se to vzalo". )
Vy poukazujete na zlomky gramů dusíku, já hledám jeho zdroj, který - bude-li rostlinného původu - bude o tři řády vyšší, a to bez ohledu na velikost nádrže.
Zpátky k tomu, proč se tímto tématem zabývám - potřebuji zjistit, jestli se na tak razantním nárůstu koncentrace NO2, (připomínám - za týden hodnota cca 0,3mg/l v 700 l nádrži), mohly podílet kořeny z rašeliniště, příp. jak velkým podílem a hlavně - jakým "mechanismem"?!
Také dřevo obsahuje jakýsi podíl bílkovin, ale ten by měl být v podstatě "nezjistitelný". Předem vylučuji hypotézy o kořenech "zahnípaných organickým sajrajtem"... (Omlouvám se! )
Jak nás Ludek ujistil, podniká v tomto smyslu jakési kroky; nezbyde než vyčkat, co zjistí.
Za sebe mohu nabídnout, že v nejbližší době zkusím odsledovat procesy "zabíhání" akviška, (aktuálně mám před sebou zakládání nového akva), a to bez ryb, bez kořenů, jen s nově vysazenými kytkami.

Tam bych videl mozna cast duvodu tohoto prubehu. Dost ruzne (nejen drevni) hmoty k rozkladu, temer zadne bakterie na vysusenem dreve ....
Ale castecne to potvrdit by mohla jen serie testu, na suchych korenech, predem namocenych, vydrhnutych ....

Kořeny nebyly namočené ve vodě a ani myté savem. Jsou to kořeny z rašeliniště a drtivá většina z nich je poměrně hodně lehká a trvá dlouhou dobu nežli se nasáknou. Nevím jestli by mechanická očista měla nějaký zásadní vliv na to, co se skrývá pod povrchem a použití sava jsem zavrhl právě z toho důvodu vysoké nasákavosti. Přeci jen kořen není kus plastu Proč jsem je nechal suché mělo svůj specifický důvod, potřeboval jsem je fixovat do pozadí a ke dnu, použil jsem akvarijní silikon a bodově je lepil. Napouštění také netrvalo den, ale několik dnů, právě proto, aby kořeny nasákly částečně a nebyly vytrženy vztlakem vody. A do poloviční nádrže se lépe sází

Souhlasím s pavíma očkama.

Castecne urcite, po cerstvem zasazeni "cerpaji" pomaleji, nektere casti odumiraji ....
Jeste ke korenum - byly koreny pred vlozenim do akva delsi dobu namocene ve vode, nebo suche? Omyvane savem, drbane kartacem ... nebo prirodni?
Ono to vsechno muze mit vliv na dostupnost organickych latek k rozkladu, a na pripadnou pritomnost dostatku pripravenych bakterii ...
Ale jak jsem uz psal, myslim, ze dopatrat se k zobecneni a duvodu, proc byl prubeh presne takovy, nepujde.

Nemohlo být ono nečerpání rostlinami způsobené tím, že se jednalo o čerstvé rostliny, kterým trvá po přesazení pár dnů, než se vzpamatují z přesazení a obnoví látkovou výměnu?
Mimochodem ten test jsem skutečně prováděl "ratajem" jak usuzoval Sid. Pokud to pomůže Vašim úvahám tak NO3 byl po celou tu kritickou dobu těsně nad hranicí měřitelnosti. O průběhu testu se dřevem Vás budu informovat

Ne, primo vodny roztok amoniaku, "amonna voda".
Mhm, tak nejak jsem si predstavoval, ze jste k cislum dosel, jako "mokra" hmotnost vodnich rostlin. Pokud zustaneme u susiny, jsme nekde u par gramu suche organicke hmoty. Stale myslim, ze moc nema cenu patrat po tom, "kde se to vzalo", hledat zdroj v radech setin (desetiny) gramu dusiku v 700l akva s mnoha koreny, poradne cerstne osazenem rostlinami.
Druha vec je, proc rostliny nestihaly cerpat, a proc prubeh byl zrovna takovy, jaky byl. To myslim, ze zustane vecnym neobjevenym tajemstvim, tam je oblibenych "promennych" prilis. Za sebe jsem smireny s tim, ze zatimco u jednoho akva zalozeni probehne takrka bez meritelneho narustu "jedu", u jineho to tak byt nemusi.

Ten amoniak dáváte ve formě NH4NO3?

Při tom spíš "odhadu" než kalkulaci jsem vyšel z předpokladu, že vodní rostliny obsahují přibližně 2,5% sušiny, z které pak dusík tvoří přibližně 2%. (Vím - dá se polemizovat, jestli jde o "3+3%" nebo "2+1%", ale já jsem vyšel z pro mě relevantních údajů "2,5+2%". Čísla berte, samozřejmě, s rezervou. )
100g zelené hmoty obsahuje 2,5g sušiny = 50mg N.
Z 50mg N jsou amonizační bakterie schopny vyrobit nějakých cca 61mg amoniaku, z něj pak nitritační bakterie cca 200mg NO2. Toto množství NO2 rozpuštěné v 700 l vody Ludkova akviška pak dá koncentraci cca 0,3mg NO2/l.
Budou-li v akvišku i fungující rostliny, pak budou jisté množství amoniaku spotřebovávat. (Nechci nad takovou případnou spotřebou spekulovat, omezím se jen na konstatování, že v takovém případě bychom museli množství "rozkládající se organické hmoty rostlinného původu" ještě přiměřeně navýšit, abychom zachovali onu námi zvolenou koncentraci 0,3mg NO2/l.
Jak to vidíte vy?

Muzu se zeptat, kde se vzaly ony hodnoty, ze rozkladem (za jakych podminek?) 5g organicke hmoty rostlinneho puvodu dostaneme 0.003g amoniaku?
Nepolemizuji s tim, jen se ptam, protoze netusim.
Pro zajimavost, pri hnojeni do akva dodavam podobna mnozstvi amoniaku/l, cca obden, jak si vypomenu. N mi pak pri provozu nadrze mirne stoupa (jeste neni dost dlouho na uplne vyhodnoceni)

Souhlasím, že k dosažení koncentrace 0,1mg NO2/l v nově založeném akva není potřeba nějakého enormního kvanta organického odpadu. Ve 100 l nádrži bez ryb a rostlin (nebo s "nefunkčními" rostlinami) by k tomu stačilo přibližně(!) 5g organického odpadu. (Pro zjednodušení jsem uvažoval o rostlinném původu tohoto odpadu.)
Jenže Ludek nepíše o koncentraci 0,1mg/l, ale o hodnotách NO2 za hranicí měřitelnosti a nemá nádrž 100 l, ale 700 l...
Nevím, jaký test NO2 Luděk používá; já mám k dispozici test od AQUARu, kde stupnice končí hodnotou 1,4mg/l. Ale budu předpokládat, že používá "Rataje" který by měl končit hodnotou 0,25mg/l...
Pokud by tedy koncentrace NO2 dosáhla v jeho 700 l nádrži hodnoty - řekněme - 0,3mg/l, pak by se v ní muselo za týden rozložit cca 100g organického odpadu rostlinného původu.
A to vůbec neberu v úvahu schopnost rostlin vznikající amoniak adsorbovat, protože nechci spekulovat, "kolik asi tak toho amoniaku mohou odčerpat"...
Takže tu otázku opakuji: kde je ten zdroj dusíku, který je důvodem, že v Ludkově akva dosáhla koncentrace NO2 za jeden týden 0,3mg/l?

Ono toho amoniaku neni potreba moc. Na to staci hoodne malo. Zkusme spocitat. Ve 100l 0.1mg/l no2, to mame nejakych 0.01 g. Abychom to (aby to bakterie) vyrobili, potrebujeme cca 0.003g amoniaku. Po tom, kde se tohle vezme v nezajetem akva, neni potreba prilis patrat, moznych zdroju je mnoho.

Kdyz jsem zabihala vsechny moje akvarka, vzdycky jsem mela i bez ryb pekny narust NO2 od 10 asi do 20 dnu..pak to zacalo klesat. Nemyslim ze by to bylo ze dreva ale spis to bylo tim ze jsem, podle rady, dala do akvarka spetku krmeni, nebo mrazenou musli. Jde to klidne takhle udelat a nemusi se rizkovat zadne ryby..staci mit trochu trpelivost.

Díky za info vám oběma. Doufám, že se vyjádří další lidé - snad je tohle téma zajímavé nejen pro mne...

Ještě se vrátím k Vaší reakci, z rostlin pochybuji že to bylo, protože výměna listů teprve začíná a rozhodně není tak dynamická, aby to způsobilo nárůst NO2. Sice pokrývají takřka celé dno, ale výměna listů rozhodně není provázena nějakým hnilobným procesem.

Ja pridám moju skúsenosť, keď som kedysi zakladal 25l akvárium (substrát kremičitý štrk, nejaké rastlinky a prevarený koreň z obchodu, ale "stará" voda z inej nádrže) tak som to poctivo meral, a NO2 kleslo na nemerateľné hodnoty po mesiaci (bez rýb) a počas toho mesiaca dosahovalo hodnôt 0,2 až 0,3 mg/l. Keď som zakladal iné 30l akvárium iba s odstátou vodovodnou vodou (subtrát nový riečny štrk, nejaké rastlinky a koreň) priebeh bol podobný ale maximum NO2 sa nedostalo cez 0,2 mg/l.

Vzhledem k tomu, že mám ještě dostatečnou zásobu nevyužitého dřeva na balkóně a nevyhodil jsem ho, jdu do tohoto testu. Jak jsem již popsal, jedná se o dřevo z rašeliniště, nikoliv z obchodu. Stejnou zkušenost jsem však měl při zakládání první nádrže 360 L, kde jsem použil také dva velké kořeny, které však byly zakoupené. Tam sice byla i rybí osádka, ale skutečně minimální. I tam vylítlo NO2 tak, že by se tou růžovou dal vymalovat dětský pokojík.

Já nic podobného netvrdím - jen vyzývám k diskusi, resp. k předání info o zkušenostech v tomto směru.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938