Jaká je to řasa?

ještě takovej dodatek. Vysoké, stonkové rostliny, co dorůstaj až k hladině se dávají dozadu. Ta ludwigie vpředu ti bude stínit výhled do akva. Dopředu patří nízké rostliny.

Vajíčka slimákov v slizovom ochrannom obale.
Inak tá riasa je priam ukážková, také pekné exempláre by sa hodilo nafotiť do atlasu (bez irónie).

díky, na rostlinách určitě přidám a CO zatím nepoužívám ... zatím
netušíte co je to za chomáček na té 4té fotce? malý hlemýždi nebo nějaké breberky?

máš tam hodně světla. Buď uber světlo, nebo přidej na co2 ...
A málo rostlin, přidej na rostlinách.

přátelé jeden skromný dotaz k 3 týdny založenému akva ...
Tak nějak se mi tam zabydlela tato řasa .... nejsem schopen jí tak úplně zařadit a už vůbec nevím jestli jí řešit nebo ne. Je to nově založená 180ka (viz vývoj v prezentaci)
zatím bez rybek. Na dno pod Liapor jsem rozdrobil Osmocote, na což svádím příliš mnoho živin a málo odběratelů . Každopádně v akva jsou zatím jen malý šneci. Plašit, řešit, nebo být trpělivý a pravidelně měnit vodu a čekat a čekat a čekat?

Díky za rady.

Jo, ruducha, konkrétně takzvaný jelení paroh.

Krasny den, prosim pomoc, atakuje me tato modra rasa. Je to ruducha?

Máte prosím někdo informace o možném využití utrazvuku při likvidaci řas v akvariu? Tato metoda je užívána (nevím s jakými výsledky) pro likvidaci řas v jezírcích i větších vodních plochách, ale nenašel jsem nic o využití v akvaristice. Deklarováno je,že rostlinám ani rybám neškodí, samozřejmě jsou rozhodující použité frekvence, které ničí pouze buněčnou strukturu řas. Rád bych se něco o této problematice dozvěděl.

Ruduchu tu poznam.

Poprosim...jaka je to rasa?

Je to čierna riasa? jak som zmenil PMDD tak mi vybehla...

Drahé vybavenie ešte z nikoho akvaristu neurobilo. Ono treba hľadať aspoň približnú rovnováhu medzi svetlom a živinami (vrátane CO2) a nájsť vhodný pomer medzi jednotlivými dodávanými látkami. Niekedy sa to podarí ihneď po založení, niekedy to trvá mesiace alebo aj roky. Treba byť trpezlivý, pozorovať, čítať a premýšľať

Zdravím ,s tím SiO2 mě to nedalo tak jsem vložil do filtru ten JBL SilicatEx 500 g a ejhle sinice zmizela SiO2 jsem snížil na poloviční hodnoty . Akvarium teď vypadá čistě . Jenže co se zas rozšířilo buď je to Oedogonium nebo Černá štětičková řasa a nebo Rhizoclonium zatím to neodstraňuji krevetky se v tom přehrabují. Při používání JBL Silicatex je odstraňován i fosfor takže mě začínají žloutnout listy na některých rostlinách a na Pistia stratiotes se objevuje žilnatění (popis ve vnitřku lístků jsou vidět zelené žilky a kolem žloutnoucí místa). Nejsem si jist jestli je to ta hlavní příčina nedostatku PO4 ,ale naměřené hodnoty PO4 jsou na nule. NO3 je na na 15 mg/l . Já to hnojení vůbec nechápu když dám Kompletní hnojivo tak buď je to špatně namíchané nebo je tam něčeho navíc a to se nějak přebíjí a tím to tu látku nějak blokuje . Jak to k sakru poznat čého je málo čeho je moc?! U mámi na druhém konci města stejná výstupní voda akvarijum je za rybněno . Anubias bateri roste jak v pralesu voda jak křišťál dneska jsem měřil parametry vody PO4 na katastrofální hodnotě (zítra půjdu vyměnit 70% vody) SiO2 taky na nejhorších hodnotách ,NO3-20mg/l NO2-0,001mg/l NO4-0,000. Žádné CO2. Minimum štěrku odkaluji jednou za měsíc. A akvarium je ukázkové ryby nezdychají je už v provozu snad 4 roky jedna zářivka . A v tomto akvariu drahý substrát ada ,knott proud vody jak na niagarských vodopádech 4 zářivky denního světla 5000k nebo čeho . Utracené prachy za testy substráty všechno špičkové kvality (trochu přeháním). To je zatím vše z mého rostlinaření a krevetkaření. Martin

Mě z toho vyplývá, že nově zasazená rostlina je odkázaná na živiny ve vodě (případně na těch ve starých emerzních listech, umí-li je využít). Teprve po dobrém zakořenění se to změní. A to ještě záleží na rostlině
Z letitého fungování na akvaristických stránkách mám dojem že právě ze začátku (až na výjimky)rostliny několik měsíců rostou dobře a pak přijde útlum. Proto těm co to neumí radím z hnojením počkat.

Já radím nehnojit tyhle rostliny to určitě nepotřebují.

ta bylo narážka na ... "pridavat hnojeni bez znalosti hladiny dusicnanu je nesmysl"....

Nemusím číst znovu. Já vím. Reakce byla spíš k tobě doplňující a obecná. Chtěl jsem držet vlákno diskuse.

Mislow: jo. Dosypávám poměrně často

Jen doplnuji kytky tam jsou, sagitaria subulata, valisneria vigantea,Anubias barteri var. coffeefolia,Cryptocoryne lutea, Echinodorus bleherae. Snad jsem názvy neskonil, ty dvě zářivky jsou samozřejmě s reclektorama AQR

Nemyslim, jen se drzim zakladu. Jedna se o nove zalozene akvarko s nizsi hladinou osvetleni bez syceni. Take zrejme o ne tak zkusenou akvaristku. Parametry vody zrejme nezname. Zivny substrat prekryty piskem o vetsi zrnitosti. Vyskyt ras. Kdyz si to dam vse do kupy, tak nevidim aspon zatim duvod tam rvat hnojiva. Fotosynteza nebude probihat tak rychle stejne.

koukám, že pleteš jabka s hruškama

Ahoj, to musis pisek pak doplnovat, ne? Nebo ho pak vyplivnou? ... promin, nedalo mi to. No, tak ci tak bych si hlavne udelal prvne test na dusicnany, pridavat hnojeni bez znalosti hladiny dusicnanu je nesmysl, potom budem chytrejsi.

No když myslíš ...

Uvolňují se pomalu. A zůstávají v substrátu, alespoň ve velkém procentu. Proto se používají výživné substráty, nebo spodní vrstvy, či přímo hnojící přípravky pod substrát. Aby to do vody moc nelezlo ... samozřejmě myšleno do vody nad pískem.
V písku té vody také moc neproudí. Takže jsi odkázaný spíš na sublimaci, než cokoliv jiného. A ta živina se musí ke kořenu dostat. Spíš tedy kořen k živině.

Rozlišujeme živiny ve vodě - volné vodě a v substrátu - tedy také vlastně ve vodě, ale mezi zrnky, či v nich.

Stejně tak se musí rozlišovat nové akvárium a staré. Nový substrát a starý substrát. Nové hnojivo v substrátu a hnojivo co mělo čas.

A mě echinodory žerou i písek balený v pryskyřici

Ziviny se ze substratu postupne uvolnuji do vody, koreny rostlin prijimaji ziviny z vody, nepojidaji substrat.
PS: Neco jineho by to bylo pokud by jsi mel hi-tech akvarko s vysokou intenzitou osvetleni a sycenim CO2.

No jasně ... ale většinou se dozvíš opak.

proto právě říkám, že hnojit ...

Stejně mi tyto rady vrtají hlavou. Tedy - ze začátku nehnojit. Sice se nedá problém zjednodušit (díky kvalitám vody, množství a druhu rostlin), ale i tak. Nově zasazené rostliny mají minimum kořenů, o které ještě k tomu přijdou. Takže jak by se dostaly k živinám v substrátu? Který je nový a ty živiny jsou v lepším případě dost hluboko (v horším tam nejsou vůbec).

Mě z toho vyplývá, že nově zasazená rostlina je odkázaná na živiny ve vodě (případně na těch ve starých emerzních listech, umí-li je využít). Teprve po dobrém zakořenění se to změní. A to ještě záleží na rostlině - mě Echinodorus Hadi Pearl zakořenil snad po týdnu tak, že nešel vytáhnout (lehce). Ale třeba u Indian Red mám pocit, že i po čtvrt roce drží v písku jen silou vůle, přitom roste.

No a ve vodě většinou nemáme draslík, fosforečňany a většinou ani železo ... Musí to být pro ně docela stresující.

Mimochodem ten Hadi Pearl je podle mě typ rostliny, co má chemické zbraně proti řasám. Všechny mám zařasené alespoň trochu, jenom tohodle ne. A to se z něj stala docela dominanta přímo na světle.

hnojení s tím nemá nic společné (samozřejmě má, ale teď to zjednoduším).
Hnojit je potřeba pro dobrý růst rostlin, zvlášť v začátku. Ale jak říká níže, je potřeba zvážit mnoho okolností, jaký je substrát, jaké rostliny (a jaké množství) tam jsou a hlavně jak silné je světlo (zastíněná hladina, odrazové reflektory,...), to je pro růst rostlin faktor od kterého se odvíjí spotřeba živin.
Při tvé 50l (klidně přitlač) týdenní výměně bych hnojil dál dle návodu.

Hnojit urcite ne, jednak je otazka jestli vubec hnojit bude potreba a jednak tam je zivny substrat, ktery uz ziviny v sobe ma. To by melo na nejakou dobu stacit. Hnojenim se spis podpori rasy. Pozdeji uvidis, jestli k hnojeni pristoupit ci ne, at si sestra kontroluje dusicnany, to ji napovi, jestli je hnojeni treba ci ne.

Měl jsem stejný problém,po přidání tekutého uhlíku bylo za tři dny vyřešeno,ale jak uvedl Karlos,většina potíží se vyřeší až po zaběhnutí akva.

A má dál hnojit? Děkuji.

je to rozsivka, které chutná amoniak. Jde vidět, že ještě nefunguje nitrifikace, t.j., že filtr ještě není zaběhlý. Po záběhu (cca 1 měsíc) rozsivka sama ustoupí.

Ahoj, tipnul bych si rozsivky (hnede rasy). Mrkni sem. rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu Po 3 tydnech zalozeni je tezke delat zavery, rasa muze sama zmizet, pri stavajici intenzite osvetleni bych tam asi bud nedaval to tekute CO2 nebo ne az tak moc, prijde mi to zbytecne. At zkusi svitit bez prestavky.

Dobrý den, mám dotaz, sestra má akvárium 100x50x40 na dně je Rataj AquaClay Ground 10L překryto akvaryjním říčním štěrkem různé frakce. Fitr je tam vnitřní součástí setu juwel a svítí se tam 2x30w t8 840 a 865 od 6:00 - 10:00 a pak od 15:00 - 21:00 každý týden mění 50l vody a po výměně dá 15ml easy life profito a každý den dává 6ml co2 vital. Je to aqua 3 týdny založené a teda musím říct že nevím co se děje ale všude, na kytkách, kamenech, kořenech objevil hnědý povlak. Spíše to vypadá jako rez. Co to je a co s tím prosím? děkuji

A jo, tak toho osvětlení jsem si nevšimnul. Já mám stejné akvárko, ale jen 2*18 W. Říkám si, mohl jsem si pořídit trochu silnější osvětlení, ale to co má Sagittariusi je už na HighTech akvárko. S takovým osvětlením to bude chtít dodávat CO2, hnojit a dost stříhat kytky.

Ještě k tomu poměru N : P.
Je rozdíl, jestli někdo myslí poměr prvků (N a P) nebo jestli myslí poměr fosfátu a dusičnanu (viz atomové, resp. molekulové hmotnosti).

Hodne bych si pocet o CO2 jak sytit, pac svetlo mas dost intenzivni, myslim skoro 1 W/l, uz to tu probehlo, proto se snazis omezit dobu sviceni ... Osobne nemam se sycenim zkusenost, ale zameril bych se na to. Je to hi-tech akvo a tam je potreba vic pozornosti, min CO2 = vic rasy .... ale zarovne se to nesmi prehnat.

Mej na pameti, ze je to cerstve zalozene akvarium a tam se vystrida kde co. Ke stabilite to dovedes az casem. Hlavne nikam nespechat, radej pozdrzet porizovani dalsich obyvatelu a dat si praci s pravidelnou udrzbou. Ony treba rostlinky jsou dost velkej faktor, ktery ovlivni beh akvaria. Zpocatku se drzi a postupne vytvari koreny a pak jak se asimiluji, tak uz se veci meni, pac zacnou spotrebovavat dusicnany a dalsi prvky s nove vytvorenym korenovym systemem a take zarovnen zvysi naroky na CO2 a zacnou produkovat kyslik do vody ... Prvni mesice akvarka jsou neustalene a je treba se mit na pozoru a hlavne tam nelit zbytecne zadnou chemii.

Chcem len aby to bolo akva na pohľad pekné a nevyzeralo tak špinavo na substráte jemný prach zelenej riasy a na rastlinkách fúzy od riasy....žabý vlas mi nejak na machu nevadil naopak bral som ho ako doplnok ale toto je už na mňa moc tak musím skúšať...človek tomu musí dať čas lebo zmeny sa aj tak dostavia v týždňoch

Tak ve vetsim akvarku je to lepsi, obecne se da rict, cim mensi akvo, tim vetsi sance, ze si ryby, ktery o krevetky zajem maji, vsimnou a pujdou po nich. Ale take zalezi na dalsich faktorech, hladova ryba je hladova ryba. Jinak bych si s tim pomerem dusiku a fosforu nedelal zas tak tezkou hlavu. Pokud mas fosfor(ecnany) do 2 mg/l, tak bych ho tam rozhodne nerval. Ono tyhle pomery nejsou tak jednoducha otazka, zalezi take na dalsich faktorech, jako je intenzita osvetleni, mmozstvi rostlin, filtrace, apod. Vsechno souvisi se vsim. Zalezi jen jakou mas predstavu o vyvoji akvarka a jakym chodnickem se das. Muzes se snazit jit sofistikovanou cestou a hlidat si pomery prvku, coz delaji akvariste pri pestovani hodne narocnych rostlin a pritom maji dost casu, nebo se das cestou sledovani zakladnich parametru a odstraneni pripadnych problemu, pokud se nektere rostline nedari, tak vyhodit. A jsou i cesty mezi tim, v tom je to kouzlo akvaristiky, kazdy akvarko je unikat a stejne tak kazdy akvarista.

Skúsenosť mám takú že samec si krevetky nevšíma ale samice tie po nich niekedy idú ako futbalista po lopte ale nemajú šancu keď krevetka odskočí a samička už nevie kde je. Mal som red cherry tak po tých šli viac a videli ich pekne kvôli sfarbeniu . Ospravedlňujem sa za OT

Kúrnik začínam mať z tých pomerov miš maš dnes som teda kúpil v super zoo neritiny a asi aj naposledy lebo keď za 4ks odomňa vypýtala 196czk skoro ma vyvrátilo nekukal som na cenovku lebo taká suma ma nenapadla . Takže v závere meniť vodu dávať dolu PO4 čo najviac? mám asi no3 20/30mg/l niekde medzi a keďže som myslel že mám ísť do pomeru 16:1 tak som dolial fosforu na 1.5mg/l takže zajtra asi radšej vymením 50% vody....

Jj, svata pravda, taky objednavam ryby a dalsi hromadne kvuli poplatkum. Caridina japonica je vyborny rasozrout, nevim jak to pujde dohromady s bettama, radej si to zjisti od ostatnich at neobjednavas zbytecne, muzou ti poslat malicky a skonci jako potrava, ale osobni zkusenost nemam.

Caridina japonica, tú ja zas naopak nemôžem nikde zohnať :(. Vypadá to tak že ju budem musieť aj s rybami potom hromadne objednať aby som zbytočne neplatil poštovné na 5 razy....

Ahoj, jiste, automaticky predpokladam, ze tam zadny amoniak a dusitany nejsou, myslim pouze dusicnany.

A jeste jedna vec, pomery jsou dobra vec, ale zalezi take na okolnostech, pokud se v akvariu udrzuji dusicnany na nizke urovni, rekneme do 20 mg/l, tak pomer 10:1 bude fungovat, pokud jdeme s dusicnany vyse, tak uz je treba ubrat na fosforu, ne vzdy plati prima umera.

Ono s tím poměrem - je rozdíl N : P versus dusičnany : fosfáty. To N : P může být chápáno jako poměr prvků dusík : fosfor. Ve sloučeninách pak bude poměr jiný než u čistých prvků.
A u dusíku pozor na to, že dusík může být přítomný i ve formě amonného iontu (pokud si narušíš nitrifikaci), nejen ve formě dusičnanů.

Ano, snecci produkuji dost vykalu, ale je to relativni k jejich velikosti a mnozstvi, pri pravidelne a spravne udrzbe akvaria to neni problem, naopak jejich vykaly jsou zaroven i hnojivem, takze mene hnojit. Jinak pomer N:P si myslim je spravny 10:1, nepamatuji si presne vysvetleni, take jsem si myslel, ze je to 16:1, ale je v tom nejaka finta, snad jednotky nebo nevim, presne vysvetleni jsem zapomel, ale drzel bych se 10:1.
PS: Jeste si dovoluji podotknout, ze pomery jsou jen priblizne, situaci v akvarku je vysledkem ruznych faktoru a nikdo nejsme chemici abychom dodrzovali presne propocty, problemy nastavaji, kdyz se situace nachyli opravdu znatelne od tzv. idealu.

Ze začátku jsem dával "tekutý CO2". Teď, když se rozkládá dost detritu, tak se nějaký CO2 vyprodukuje. Ale i přesto pomalu pokukuju po CO2 systému, aby kytky rostly ještě líp. I když některé mně rostou jak plevel - například Egeria, Ceratophyllum, Vallisneria. Blyxa japonica mně roste celkem dobře, i když pomalu; listy má hezky svěže zelené. Hygropila siamensis mně roste taky celkem slušně.

Už střední osvětlení bez CO2 je problém.

Jinak Caridina japonica se dá v pohodě sehnat.
Kdybys byl někde poblíž, tak bych ti klidně 8 kousků levně prodal. Netušil jsem, jací jsou to nenažranci. Už po prvním týdnu jsem je musel začít krmit, protože sežraly všechnu řasu v akvárku a furt jsou hladové

No, na rozdíl ode mě přidáváš CO2 a počítám, že budeš mít možná víc světla v akvárku.
Je pravda, že růst řas ovlivňují nejen živiny, ale i množství světla a CO2.

Mně opravdu funguje regulace množství dusíku tak, jak jsem popsal. V mém případě se jedná o jediný parametr, který tak v akvárku měním - poměr živin. Osvětlení mám pořád stejné (spíš střední, žádné silné) a CO2 nedávám. Tím pádem rozdíly v poměru fosfátů a dusičnanů rozhodují o tom, jestli poroste sinice, zelená řasa nebo někdy ani jedno.

Stačilo, když jsem zkusil příliš moc vyprat filtr (snížená nitrifikace), odkalil jsem kousek dna a začínala se zase objevovat sinice. Zvýšil jsem dávky hnojiva a bylo po sinici. Pokud hnojení přeženu, startuje zelená řasa. To je pro mě signál, že mám méně hnojit. Pak zelená řasa začne stagnovat.