Jaká je to řasa?
Tahle řasa je dobré krmení pro krevetky a šneky rádi ji obírají
zapoměl jsem říct, že mám v akva. asi 16 krevetk, něco mlo fosforu znich bude
Mám 30l akvárium a svítím LED 18W to by mělo být 0,66W/l to by mělo stačit ne?
Toho fosforu myslíte, že je málo nebo hodně? Od druhého měsíce jsem chtěl hnojit Feroxem NPK nebo i když se to moc nedoporučuje,tak bych chtěl zkusit metodu hnojení Istimative index.
pokud je to možné, přidal bych na intenzitě světla a zjistil si ze vstupní vody, jestli v ní není moc fosforu. V tom případě ti častá výměna vody moc nepomůže, spíš naopak.
Ahoj, po 5 týdnech se mi objevila tato řasa, nevím, co sní,jen jí namotávám na špejly a snažím se mněnit vodu, mám ji tam teprve týden,ale roste rychle. Níte jak nani? Mám substrát ADA Amazonia a hnojím zatím pouze Feroxem, CO2 samozřejmost. Rostliny až najednu rostou krásně. Ped týdnem jsem z filtru vytáhl uhlíkové náplně a dal Sera válečky, nemůže to být tím, nebudou ve válečka ještě potřebné bakterie?
Starší reakce
Nikdy není pozdě hlavně ze začátku, do toho pořád ještě můžeš sáhnout, než to dělat později.
Tak snad se chytnou
osvetlenim to teda neni nebo spis to dobou ? Kazdopadne dekuju za odpovedi
No to me potom napadlo ale ted uz je pozde no
Např. kryptokoryny také občas hnijí listy, když se mění chemismus vody nebo se např. přestěhují. Chce to jen čas a hlavně v začátcích nehnojit, protože rostliny se ještě nevzpamatovali a dostala by šanci kdejaká řasa.
S tou čedičovou drtí jsi to přehnal, ta se moc jako dno nehodí, jsou to dost velké kusy a jestli chceš mít nějaké ryby dna jako třeba pancéřníčky tak ty ti moc nepoděkují. O rostlinách ani nemluvím.
To jsem si taky rikal ale ze hnednou i dve rostlinky co jsem prendal ze stareho akva
jo a nesvitim moc dlouho ?
TO pouze hnijí emerzní listy rostlin. Pokud má dobré podmínky, tak vytvoří submerzní a bude pokračovat dál v růstu.
je to rozsivka, které chutná amoniak. Až se akvário a filtr zaběhnou, sama zmizí.
Starší reakce
Dostal jsem tip (Facebook, skupina "krevetky a krevetária", Iveta Mužíková), že by na řase mohly být vířenky (Vorticella).
"Patří k přisedlým nálevníkům. Tvar buňky připomíná kalíšek, na jehož okraji je vířivý aparát z prodloužených brv sloužící k přihánění potravy, ale příležitostně také k pohybu. K podkladu je vířenka přichycena tenkou stopkou obsahující kontraktilní mikrofilamenta."
Ale co to ochmýření na tom? Plíseň?
Řekl bych zelená vláknitá
Původních pár vlákének řasy se zvětšilo na chumáček a ten ještě na větší chumáček. Dnes jsem tam zaregistroval zvláštní "chlupatá" vlákna, tak jsem to vyfotil supermakrem a vypadá to takhle. Zná někdo z vás? Napadá mě masožravá vodní řasa. Pokud je to zajímavé, tak to nechci úplně zlikvidovat.
Ten samý obrázek ve větším rozlišení:
rybicky.net/fotogalerie.php…
Starší reakce
Fundovaná rada nad zlato, do čerstvýho akvárka cpát ryby bez dalších informací o plánované osádce
Daj tam prísavníkov,všetko zlikvidujú.
hlavně to možná chtělo ty kořeny zbavit kůry. Za čas to může dělat neplechu. Ale někdo kůru nechává a problém nemá ...
To zmizí časem samo,nebo nasaď šnečky,ti ti pomůžou.
Nasaď do kace dělníky plže okrzužáky a buď trpělivý, je to normální jev v čerstvě založených nárdžích.
0 10.02.2016 20:20 Michal – Hlenovitý bily povlak v akva
Vsechny zdravim.
Prosim o pomoc s urcenim druhu problemu v mem akva. Objevilo se to asi treti den po napusteni akvaria a je to tam porad i po tydnu a pul. Nema to ustupujici tendenci.
Dobrovolne a bez kamenovani priznavam, ze zatimco sterk jsem poctive promyl a upekl v troube tak kameny z potoka jsem jen vydrhl kartacem a poradne omyl. Koren, na kterem se to pravdepodobne tvorit zacalo, jsem nevaril.
Vi prosim nekdo co to je a jak se toho zbavit? Cetl jsem a studoval mnohe obrazky, narazil jsem na hlenky a na ricni houby, ale nepodoba se to. Viz fotky. Mockrat predem dekuji za pomoc v me hlouposti :(
Starší reakce
Ta ruducha je schovaná právě pod tou plísní, tedy jestli si pamatuju, jak to vypadalo před nedávnem.
Tohle ale není ruducha ale nějaká plíseň.
Starší reakce
Áno, mám. Najprv som mal set od dennerle. A teraz mám už z kvasníc. Ale chcel by som si zaobstarať tlakovú fľašu. Vlastne lepšie co2.
V prezentaci pises CO2 + tekuty uhlik, myslel jsem, ze sytis ....
Potrebujem aby si ma rastlinky riadne rozrastli. Nad co2 som už rozmýšľal, že kúpim najmenší tlakový set.
Ahoj, zda se mi, ze tam na tom druhym obrazku vidim i zelenou vlaknitou. To akvarko je cerstvy, jak se chytnou vic rostliny, tak se to muze srovnat samo. U novych akvarek je to normalni, ze se tam objevi ruzny rasy. Kdybych se v tom vyznal, tak bych ti poradil pridat na CO2, ale s tim musi byt clovek opatrnej, kdyz jsou tam ryby.
Chce to hlavne prezentaci, pac vime houby. Taky je toho dost napsany ve vlakne sinice, asi prakticky vsechno. Kazdy akvarko je jiny a kazdej akvarista taky. Taky dost zalezi na zkusenostech, pokud zkusenosti nemas, test se hodi. Ja ho mam, i ten na fosfor a dost mi pomohl si udelat obrazek o akvarku a jit dal. U sinice nebo i u ras staci nekdy jen prekrocit urcitou hranici a objevi se. Nekdy staci malo a srovna se to, nekdy je treba vic pritlacit a muze to byt ohledne prihnojeni, zmen ohledne sviceni, udrzbe akva, filtraci. Casto je nejlepsi metoda pokus omyl a je lepe zacit s jednou veci a neprekopavat hned vse najednou. Ve vlakne sinice byl pekny prispevek, ze sinice si dokazou nakumulovat zasoby dusicnanu a fosforu a zit z toho nejakou dobu, i kdyz pro ne podminky uz nejsou zas tak nejlepsi, v tom pripade i nekdy pomuze metoda zakryti akva a potom uz se neobjevi, samo ve spojitosti se zmenou neceho, prijit muze vzdy znovu.
Kazdopadne to chce prezentaci, jinak jsou to jen uvahy, ktery uz byly napsany jinde.
Psal jsem o poměru dusičnanů a fosfátů ... nepsal jsem jen o dusičnanech.
Já testy nepoužívám. Nemám ponětí, kolik dusičnanů mám v akvárku. Místo toho se dívám, jak rostou rostliny a případně řasy (nebo vyjímečně i sinice). Podle toho hnojím. A samozřejmě, záleží na skladbě rostlin a na míře zarostení akvárka. Ale dá se to vychytat.
Jinak v akvárku mám krevetky, takže tam taky nervu kýbl dusičnanů.
Netvrdim, ze obsah NO3 neni dulezity, take jsem napsal si poridit test na dusicnany jako jednu ze zakladnich veci. Jen bych nerval dusinany do akva, kdyz nevim, kolik jich tam mam a jsou tam ryby.
To bych udelal az na zaklade testu. Ne kazdy kdo ma nizke koncentrace dusicnanu, ma i sinici.
No, tak ona intenzita osvětlení souvisí se spotřebou živin i spotřebou CO2.
Čím víc světla, tím víc živin a CO2 rostliny spotřebují.
Já bych zase do osvětlení nedrbal kvůli sinici a místo toho bych přidal dusičnany.
Odpovídají tomu i moje zkušenosti.
Já jsem problém se sinicí řešil zvýšeným hnojením a sinice začala stagnovat, až zmizela. Na osvětlení jsem ani nešáhnul.
A když o tom zpětně přemýšlím, sinice mně začala brutálně zarůstat akvárko přesně v době, kdy se v akvárku parádně dařilo kapradině Ceratopteris thalictroides. Ta kapradina rostla jak šílená a zarostla mně půlku akvárka. A začala růst sinice.
Nakonec skončila kapradina v kompostéru. Přidal jsem hnojení, sinice zmizela.
Že by to souviselo s tím, že kapradina svým neuvěřitelně rychlým růstem vyčerpala dostupný dusík?
Taky jsem jednou přehnal vyprání molitanu (filtru) a sinice se zase v náznaku začala objevovat. Což by odpovídalo hypotéze, že nižší koncentrace dusičnanů je klíčovou příčinou rozbujení sinice. Přehnaným propráním filtru jsem narušil nitrifikační proces ve filtru, takže by v akvárku mělo být méně dusičnanů. Přidal jsem na hnojení a čekal. A sinice zmizela.
Z toho vyvozuji, že informace na této stránce
buddendo.home.xs4all.nl/… jsou daleko blíž pravdě než zkracování doby osvětlení.
Co se změní, když budeš méně svítit?
Zlepší se tím poměr (NO3) : (PO4)?
Vec je ta, ze nezname dosud podrobnejsi udaje o akvarku. Casto (nerikam, ze vzdy), je pricina nadmerne sviceni, zkratka vic nez rostlinky potrebuji. Fotosynteza je nejen o svetle, ale i o CO2, pokud se v akvarku nesyti, tak nadmerne svitit je zbytecne, vyvoj rostlin je limitovany obsahem CO2 ve vode. Samo je to jen zakladni rovnice, rostliny jsou individualni organismy a kazda rostlina ma svuj metabolismus, kdy nektere si vystaci s mene CO2 a rady svetlo a nektere jsou na tom spis obracene, ale v zaklade bych to videl asi tak. Takze kdyz tam peres moc svetla a dlouho a pritom nesytis, tak tim spis nahravas ruznym rasam a sinici. Pri teto situaci se take rostlinky snazi rust rychleji, vycerpaji ziviny, NO3 rychleji nez fosfor a opet to nahrava dobre zivotnim podminkam pro sinici, takze svetlo je vyznamnym faktorem pri tvorbe sinice, ale urcite ne jedinym, vse zalezi na rovnovaze vsech faktoru. Proto jak je uz patrne i z poslednich diskusi o sinici, to nekdy trva, nez se te potvory clovek zbavi.
Já jsem doteď nepochopil, jaký význam má omezení doby svícení.
Tím oslabíš i kytky, které pod sinicí trpí. A sinice roste daleko rychleji než kytky, i to kratší svícení jí bude stačit.
Spíš výskyt sinice vidím na nerovnováhu živin, konkrétně poměr (PO4) : (NO3)
Ahoj, je to sinice. A to akvarko nebude asi 1600 l, ze?
Ta prezentace by bodla. Podrobny popis akvarka a ve fazi, kdyz se zacne objevovat sinice je dobra doba si poridit dobry test na dusicnany, urcite se bude hodit.
PS: ... a jeste dodam, mrkni se do vlakna sinice, tam najdes dost informaci, zakladni veci nez udelas prezentaci - nezanedbavat udrzbu, omezit dobu sviceni, zjistit dusicnany ....
A jeste jedna vec, zatim sinici mechanicky odstranuj, kde se to da, da se pouzit hadicka na vzduchovani, opatrne s rostlinkama, hlavne ty jemnejsi to muze ponicit, musis hadicku nauhlit aby vzala sinici a neprisavala se na listy, to je nici.
Ty fotky jsou mizerné, ale asi to fakt vypadá na sinici.
Jestli se to dá snadno stáhnout z listů rostlin, tak to bude sinice. Takže žádná řasa.
Bylo by fajn popsat co nejlíp stav akvárka. Nebo rovnou založit prezentaci.
Jak svítíš?
Jak hnojíš? Nehnojíš málo?
Jakou máš rybí osádku?
Jak často měníš vodu?
0 27.01.2016 22:51 kolotoc – Neznáma riasa
Zdravím milovníkov rybičiek...
V 1600 litrovom akvárku sa mi asi po dvoch rokoch urobila neznáma riasa.... jej farba sa priebežne mení, možno v závislosti na výmene vody... býva niekedy miestami zelenkavá do tyrkysova ale prevážne je hnedá...vyzerá to tam ako po výbuchu sopky, akoby všetko zapadalo popolčekom, listy rastlín sú uplne oblepené vstvou povlaku, akoby mali druhú kožu, dá sa to z nich stiahnúť, je to na kameňoch, na skle... nevieme si dať s tým rady.... má niekto podobný problém a nejaké riešenie???
Ď.
Starší reakce
Jsou to podle mě částečky bordýlku(později detrit), ale prozatím je to nezpracovaný polotovar, tedy nezpracovaný nitrifikačníma bakteriema, usuzuji z prezentace a data založení nádrže. Živočichy, jako jsou šneci a později rybí osádka by měla pomoci.
chtělo by to dotáhnout tu prezentaci do konce.Jaký filtr atd.
0 17.01.2016 19:45 sperman – řasa a slepá hladina
Přidat reakci
1 ...... [38] ...... 111 112
Zpět na obsah sekce Řasy • Zobrazeno 121139x