Jaká je to řasa?

Ano to je pravda budou prosperovat, jenom vzhledově to nebude úplně ono, když se rozrostou . Ale nenáročných kytek je opravdu hodně a vydrží i pod zarostlou hladinou, a tady budou mít světlo i z místnosti.
Třeba bucephalandry jsou opravdu nádherné a bude se jim dařit i v přítmí, nebo taky většina mechů a samozřejmě spomínané anubiasy. Stejně dáš do takovéhoto miníčka jenom pár druhů rostlin ať se to moc netluče, takže výběr tady je. A taky se dá přidat nějaká vyšší 'tráva' do jednoho rohu (třeba vedle filtru a nahoře to bude vršky rostlin posílat po hladině). Chce to fantazii.

Šlo mi o to, že všechny plevele vyrostou až k hladině a zastíní ji. Kryptokoryny jsou mimo anubiasů jedny z mála rostlin, co budou přesto prosperovat.

Dekuju vsem za navrhy a pomoc. Zkusim to podle Vasich rad a za par měsíců se ozvu

Kryptokoryny bych do úzké nudle teda nedávala, budou nalepené na předním skle i když je zasadí úplně k zadnímu sklu a za půl roku bude řešit, že se k tomu vůbec nedá dostat aby je odstranila, jelikož zarostou celé dno.
Spíše bych tam viděla rostliny do vodního sloupce, takové ty plevele co rostou úplně všude, na počáteční zajetí nádrže jsou super a časem doplnit o něco co potřebuje méně světla a moc se to nerozrůstá dát ke dnu, aby se dalo alespoň otřít sklo, aniž by dolámala listy nějakých rostlin.
Plevele jsou třeba tohle, ale je jich samozřejmě víc
rybicky.net/atlasrostlin/egeria_densa
rybicky.net/atlasrostlin/recanka_guadalupensis

Mech neudělá žádnou paseku. Stačí si projít zdejší prezentace, to je vhodné i pro inspiraci jak se dá s mechem hezky pracovat. V několika prezentacích jsou vidět i ta mechová pozadí.
Jinak tou hloubkou jsem neměla na mysli výšku, ale šířku.
A ano 5 rostlin je pro začátek málo, já bych dala alespoň dvojnásobek a hlavně rychle rostoucích. Jako další komplikace v budoucnu bych také viděla tu mušli (vzhledem k parametrům vody) a dost hrubý substrát (asi bych alespoň polovinu odebrala a doplnila jemný písek, ten si postupně sedne pod ten štěrk a lépe v něm porostou rostliny, a do budoucna bude potřeba tu vrchní hrubou část častěji odkalovat).
A pak již jenom čekat.
První problémy s řasami bych začala řešit tak 3 měsíce od založení a to opatrnými změnami (třeba i jenom v proudění vody). Já mám tu zkušenost, že vše co se na začátku objeví časem zmizne (i když samozřejmě větší nárůst řasy je potřeba mechanicky odstranit) a pořádně začne fungovat nádrž tak po cca roce od založení. To si již můžeš dovolit tam dát i náročnější živočichy do té doby pár nenáročných ať se je na co koukat.
A s rybkami bych nepřekračovala délku dospělé ryby max do 2cm ať se tam můžou i otočit aniž by museli provádět couvací manévry .

Verinka napsala: 5 rostlin je malo?

Ano, je to málo. Potřebuješ 3-4x tolik, než co máš. DaveListrův návrh je dobrý návrh. Já bych vyhodil ještě jeden šutr.
K proporcím akvária. Je to 40 litrů. Těch pár rybek, co máš, v tom vyloženě netrpí, ale už nekupuj NIC dalšího.

Rostliny - taková egerie by mohla být fajn. Nebo tohle rybicky.net/atlasrostlin/nymphoides_hydrophylla_taiwan když to seženeš. Do dna zasázej deset (10) kryptokoryn vysokých cca 12 cm. A bude lépe .

Začal bych vyhozením té mušle. Pokud tedy není umělohmotná, vylučuje vápník. To patří jen do mořské vody.

5 rostlin je malo? Ten mech se mi libi, neudela to ale nejakou paseku? Hloubka je 40 cm..

Po třech týdnech 5 rostlinek a tyden po nich ryby..pro představu posilam foto celeho akvaria.

V tom případě čistit a čekat. Je to čerstvě založené, zatím není potřeba řešit řasu, ale co bych řešila je přidání nějakých rostlin do vodního sloupce, odstranění ryb a po záběhu (alespoň 1-2 měsíce) bych to viděla na krevetky, aj to jenom pokud se koupí mřížka velikosti zadní stěny a osadí se mechy. Nevím jaká je hloubka, ale pokud je to alespoň 8-10cm, dalo by se to zařídit jako hezká dekorace.

Btw jak dlouho po založení tam přišly ryby a kdy se objevila ta rasa?

Tak jsem to zkusila pro jistotu znovu a když přitlačím, tak to dolů dostanu. Zezadu to není, je to uvnitř vpředu i vzadu..

Taky mi to tak přijde. Už to divné rozložení v těch carkach, to vypadá jako by to kopírovalo strukturu zdi, ne rostlo na hladkém skle.

Prodej téhle pseudoakvarii, bettarek, koulí apod. by snad měli zakázat, alespoň jako nádrž pro ryby, furt se řeší normy na nějaké klece pro slepice apod., ale tohle je fakt týrání zvířat.

No napadlo mě to, třeba to je blbost
Zatím jsem nepotkal řasu co by nešla žiletkou ze skla

Myslíš plíseň za ? No skoro to tak vypadá

Pokud to nejde ani žiletkou, tak to nejsou rozsivky. Možná blbý dotaz, ale není to náhodou z venku na skle ke zdi?

Kdyby to bylo tak jednoduché..nejde to dolů ani žiletkou

Asi bych zkusil to utřít.

Môj názor je, že sú to rozsievky, je tu o nich téma.

No a placaté nástenné akvárium je vhodné tak maximálne pre krevetky, tie ryby v ňom dosť trpia. Nie sú to totiž dekoratívne predmety ale živé organizmy, ktoré vyžadujú určité životné podmienky.

Dobrý večer, založili jsme si nové akvárium a objevila se nám v něm nějaká řasa. Prodejce v akvaristice nám řekl,že jsme si to s největší pravděpodobností přinesli s rybičkami z burzy a že je to na likvidaci všeho, dezinfekci Savem a založení nového akvária. Nemáte někdo přijatelnější řešení? Děkuji.

takze jsem snizil itenzitu osvetleni na 80% a mam tam i plovoucky, a po 4 dnech co byla snizena intenzita mne prijde, ze ta rasa se rozrostla jeste vic ma jeste nekdo nejakej napad co s ni udelat ? nemuze to mit navine PMDD?

Přesně tak, vždycky se musí říct, jaké akvárium a jaké rostliny člověk uvažuje. Nejlepší je všechny příspěvky začínat "v mém akváriu mám tuto zkušenost ...". Pokud někdo přisvítí plovoučkami nenáročné rostliny, nejspíš nic nepokazí. Na druhou stranu já bych člověku, který by mi strčil do akvária okřehek, asi urazil obě ruce. Alternanthera, rotala, ludwigia, nesaea ... to jsou kytky, které mají rády intenzívní světlo. Jsou to kytky, které se pěstují pro barvu, a ta nastane jen po silném osvitu. Pokud budu mít problém s řasou, můžu na čas zkrátit dobu svícení. Tudíž všechno je relativní. A rady na internetovém fóru stokrát.

Všechny listy jsou více nebo méně průsvitné. Točení je podstatné pro to, aby stínily rovnoměrně všude.

Točící se plovoučky zabírající 10 % hladiny, za předpokladu, že nejsou průsvitné, seberou 10 % světla. Je jedno, jestli se točí, nebo ne.

Akva 450 litrů,filtr vnější 900 l/h
Co to máš za filtr?

ja bych rekl, ze pro nove akva je to dost hodin .. ja jsem zacinal na 5 hodinach a postupne pridaval .. az ted svitin 8h naplno a zbytek do 10 hod..mam 3 sekce svicivosti a plynulym rozvicenim i zhasnutim ..

filtr vnější 900l/h každý týden měním 1/3vody 10 skalara amozonská a zhruba 40neonek

Filter,údržba, osádka, rastliny...

akva jsem založil před 2 měsíci má 450l svítim 10hodin denně.. co bys potřeboval ještě za údaj, abys mi mohl poradit, jak se toho zbavit ?

Rozsivky, hnědá řasa, nic neobvyklého v nově založených nádržích ale bez prezentace ti poradit moc nepůjde.

Potřeboval bych poradit, co je to za řasu a jak sní bojovat.Dělá se to na kytkách i na skle.

Však já vím o čem je ta bouře ve sklenici vody. Taky to v obdobnýh případech radím, ale já se to snažím vysvětlovat jako rozbití světla dopadjícího na hladinu, prostě jdu na sever a jdu na jih a ani se to nevochodí. Samozřejmě že je to vždycky individuální a relativní zároveň, jak na straně tazatele, který nikdy, tedy skoro nikdy neuvede všechny pravdivý údaje, tak na straně toho co se snaží pomoci a někdo to má opravdu ze svý hlavy, tedy odsledovaný ze svý(ch) nádrží a radí co funguje jemu a někdo to jenom opíše, napíše to svejma slovama a jede se dál a stejně jako ten "lživý" tazatel, tak stejně tak i odpovídající(mě nevyjímaje) mají velmi často máslo na hlavě a aniž to nějak do hloubky promyslí, tak vystřelí na první dobrou tu svojí osvědčenou radu, no je to nekonečnej příběh a už dost, dám si taky jedno.

jde to o, že radil zastínit akva s kobercovkama a náročnýma kytkama plovoučkami, já jsem mu napsal že je to blbost a on si to nechce nechat vysvětlit

Žádné kobercovky v tomto akváriu nejsou, ostatně ani co2 apod. Ale to není podstatné. Fyzika světla je všude stejná. Obrázek ilustruje, že plovoucky lze používat k regulaci světla v podstatě v libovolné míře, tedy 0-99%. Potřebu redukovat světlo u kobercovek jsi připustil sám. Toto je můj poslední příspěvek k tematu, točíme se na místě jako ten žabinec. Jdu si dat radši to pivo.

zkus to akva vyfotit zapředu a ukaž mi kobercovky, nebo náročné kytky rostoucí pod plovoučkami a už toho nechám. Nenáročné kytky porostou celkem bez problémů

Jen tak pro ilustraci ... Jsem člověk kromobyčejně líný :o) ... takže po většinu času jsem měl na hladině akvárka toto (viz foto) ... a rostliny mi (PAR NEPAR) nechcípaly ...
Je ale fakt, že jsem nikdy nepěstoval nějaké bůhvíjak náročné špeky vyžadující mnoho světla (nebo dokonce "doping" v podobě céóčka) ... takže vlastně nejsem ve sporu ani s grundou, ani s Marcelem :o) ...

To jsou jednoduché počty. A teď obrázek. Kolik světla sežerou tyto plovoučky? Podotýkám, že se na hladině neustále točí a přeskupují, tedy stíní rovnoměrně a nevytváří tmavší a světlejší zóny.

díky Marceli, snad už to konečně David pochopil

Pokud můžu vstoupit do vaší diskuze o plovoučkách, tak bychom si podle mého názoru měli uvědomit především dvě věci:

1) Různé druhy rostlin mají různý práh, pod který nesmí intenzita osvětlení klesnout, pokud mají přežít. Vědci tento práh označují jako "kompenzační bod světla" a hodně obecně by se dalo říct, že stínomilné druhy rostlin (mechy, játrovky) mívají tento práh někde kolem 5-10 µmol PAR, zatímco světlomilné, stonkové rostliny ho mohou mít někde kolem 30-50 µmol PAR. [Omlouvám se, že pro označení intenzity osvětlení nepoužívám jednotky W/L, ale µmol PAR.] Pokud rostlinám zajistíme intenzitu, která bude jen těsně nad touto hranicí, budou růst velmi pomalu. Pokud jim zajistíme několikanásobně vyšší intenzitu osvětlení (např. 200-300 µmol PAR), budou růst už poměrně rychlým tempem. Maximální rychlosti růstu dosahuje většina vodních rostlin při intezitě v rozmezí 500-1000 µmol PAR (první číslo platí spíše pro stínomilné druhy, zatímco vyšší číslo pro světlomilné druhy). V běžném rostlinném akváriu se intenzita osvětlení pohybuje obvykle v rozmezí 50-300 µmol PAR (přičemž 50 µmol je u dna a 300 µmol u vodní hladiny). Neznám nikoho, kdo by své akvárium bombardoval vyšší intenzitou než 500 µmol PAR. Rostlinám by to ale rozhodně nevadilo (spíše naopak). Problém (a důvod toho, proč nepoužíváme silnější světlo) však je, že při vyšší intenzitě osvětlení se začnou nekontrolovaně množit řasy. Proto se doporučuje držet se někde v tom rozmezí 50-300 µmol PAR (to se ukazuje jako optimální - tj. dostačující pro rostliny a nepodporující příliš přemnožení řas). Pro představu: V akváriích ADA s velmi silným LED osvětlením Aquasky 601 se intenzita osvětlení pohybuje v rozmezí 150-300 µmol PAR (u dna vs. u hladiny).

2) O kolik klesne intenzita osvětlení pod plovocími (nebo jakýmikoli jinými) rostlinami? Tohle je podle mého neméně důležitá otázka, na kterou bychom měli znát odpověď. Protože většina lidí nemá vhodný přístroj pro měření intenzity osvětlení pod vodou, přikládám obrázek akvária, kde jsem intenzitu osvětlení měřil já. Jak můžete vidět, na zastíněných místech pod vysokou trávou klesá intenzita osvětlení až k hodnotám 5-10 µmol PAR. A z výše uvedeného už víme, že tyto hodnoty jsou hluboko pod mezním prahem přežití pro většinu světlomilných rostlin. Dá se tedy předpokládat, že v těchto místech světlomilné rostliny postupem času odumřou (může to ale trvat i několik týdnů až měsíců v závislosti na dalších podmínkách).

Snižování intenzity osvětlení pomocí jiných rostlin proto já osobně nevidím jako zrovna dvakrát optimální řešení (viz obrovské rozdíly na přiloženém obrázku, které spíše než cokoli jiného připomínají stav "zapnuto vs. vypnuto" (90 vs. 5 µmol PAR).

Proč by pod plovoučkami nerostly náročné kytky? Pokud nastane situace, že je potřeba ubrat světlo (výchozí bod této diskuse), lze přistínit plovoučkami a s náročností kytek to nijak nesouvisí. Pořád mám pocit, že vycházíš z mylného předpokladu, že plovoučky musí nutně sebrat světla příliš. Kolik asi seberou světla točící se plovoučky zabírající třeba 10% hladiny? Méně než 10%.

o tom žádná, já se bavím o tom, že pod plovoučkami neporostou náročné kytky

Ty vycházíš z toho, že mít plovoučky znamená mít zarostlou celou hladinu (alespoň to zaznělo o pár příspěvků níž), ale tak to přece být nemusí. Pokud není možnost regulovat světlo (ubráním zářivky například) a pokud nejsou krycí skla (na ty lze položit ledasco), tak považuju plovoučky za normální, opřirozený, plnohodnotný (a odpradávna používaný) způsob zastínění akvária ...

ostrý komentář byl na místě, protože by většina kytek v tazatelově nádrži šla do kopru, kdyby dal na radu s plovoučkami. Nenáročné kytky plovoučky většinou dají, ale kobercovky a náročné druhy ani náhodou

Mne zajimaly duvody, proc tak relativne ostry grunduv komentar. Priznavam, ze v tomto pripade bude regulace svetla vic na miste, nez plovouci rostliny. Plovouci mam okrehek a pod nim nic extra narocneho, ludwigie, microsorium, valisnerie atp. Nadrz funguje fajn.

Duvodu, proc v tomto pripade neni plovoucka idealni jsem se dozvedel dost a respektuji je.

Vypadá to trochu jako ruducha Batrachospermum, nebo nějaká vlákna plísní ... muselo by se to hodit pod mikroskop.

Je to zelená vláknitá řasa, pokud je pevná, nemazlavá, tak s největší pravděpodobností Cladophora. Je to nezmar. Dá se odstranit dřevěnou špejlí, nebo starým zubním kartáčkem, vždycky ale něco zůstane.Přidal jsi moc prudce světlo. Pokud ti kytky rostly dobře, nebyl důvod se světlem nic dělat.

Ona se mi objevila v akváriu kde se tak půl roku nesvítílo, svítím tam asi poslední týden a celkem zmohutněla.
Slunko se tam asi ani nikdy nedostane.

Toto se mi dnes rozjelo v akva. Co to je. Dnes výměna filtrů fan2 za eheim 2424 biomolitan zůstal než se zajede novější. Akorát mě napadá před dvaceti dny výměna zářivky aqva glo za osram ski white 880 asi chyba nebo ne. Řasa se tvořila ale ne tohle.

tohle mi vždycky vylezlo v akva u okna, když začalo svítit slunko. Kalamita to je jen v mechu

Mám toho v akva plno. Jednou za čas to proberu a za pár měsíců je zpět Nevadí mi až tolik, abych ji nějak moc řešil.