Jaká je to řasa?

díky Marceli, snad už to konečně David pochopil

Pokud můžu vstoupit do vaší diskuze o plovoučkách, tak bychom si podle mého názoru měli uvědomit především dvě věci:

1) Různé druhy rostlin mají různý práh, pod který nesmí intenzita osvětlení klesnout, pokud mají přežít. Vědci tento práh označují jako "kompenzační bod světla" a hodně obecně by se dalo říct, že stínomilné druhy rostlin (mechy, játrovky) mívají tento práh někde kolem 5-10 µmol PAR, zatímco světlomilné, stonkové rostliny ho mohou mít někde kolem 30-50 µmol PAR. [Omlouvám se, že pro označení intenzity osvětlení nepoužívám jednotky W/L, ale µmol PAR.] Pokud rostlinám zajistíme intenzitu, která bude jen těsně nad touto hranicí, budou růst velmi pomalu. Pokud jim zajistíme několikanásobně vyšší intenzitu osvětlení (např. 200-300 µmol PAR), budou růst už poměrně rychlým tempem. Maximální rychlosti růstu dosahuje většina vodních rostlin při intezitě v rozmezí 500-1000 µmol PAR (první číslo platí spíše pro stínomilné druhy, zatímco vyšší číslo pro světlomilné druhy). V běžném rostlinném akváriu se intenzita osvětlení pohybuje obvykle v rozmezí 50-300 µmol PAR (přičemž 50 µmol je u dna a 300 µmol u vodní hladiny). Neznám nikoho, kdo by své akvárium bombardoval vyšší intenzitou než 500 µmol PAR. Rostlinám by to ale rozhodně nevadilo (spíše naopak). Problém (a důvod toho, proč nepoužíváme silnější světlo) však je, že při vyšší intenzitě osvětlení se začnou nekontrolovaně množit řasy. Proto se doporučuje držet se někde v tom rozmezí 50-300 µmol PAR (to se ukazuje jako optimální - tj. dostačující pro rostliny a nepodporující příliš přemnožení řas). Pro představu: V akváriích ADA s velmi silným LED osvětlením Aquasky 601 se intenzita osvětlení pohybuje v rozmezí 150-300 µmol PAR (u dna vs. u hladiny).

2) O kolik klesne intenzita osvětlení pod plovocími (nebo jakýmikoli jinými) rostlinami? Tohle je podle mého neméně důležitá otázka, na kterou bychom měli znát odpověď. Protože většina lidí nemá vhodný přístroj pro měření intenzity osvětlení pod vodou, přikládám obrázek akvária, kde jsem intenzitu osvětlení měřil já. Jak můžete vidět, na zastíněných místech pod vysokou trávou klesá intenzita osvětlení až k hodnotám 5-10 µmol PAR. A z výše uvedeného už víme, že tyto hodnoty jsou hluboko pod mezním prahem přežití pro většinu světlomilných rostlin. Dá se tedy předpokládat, že v těchto místech světlomilné rostliny postupem času odumřou (může to ale trvat i několik týdnů až měsíců v závislosti na dalších podmínkách).

Snižování intenzity osvětlení pomocí jiných rostlin proto já osobně nevidím jako zrovna dvakrát optimální řešení (viz obrovské rozdíly na přiloženém obrázku, které spíše než cokoli jiného připomínají stav "zapnuto vs. vypnuto" (90 vs. 5 µmol PAR).

Proč by pod plovoučkami nerostly náročné kytky? Pokud nastane situace, že je potřeba ubrat světlo (výchozí bod této diskuse), lze přistínit plovoučkami a s náročností kytek to nijak nesouvisí. Pořád mám pocit, že vycházíš z mylného předpokladu, že plovoučky musí nutně sebrat světla příliš. Kolik asi seberou světla točící se plovoučky zabírající třeba 10% hladiny? Méně než 10%.

o tom žádná, já se bavím o tom, že pod plovoučkami neporostou náročné kytky

Ty vycházíš z toho, že mít plovoučky znamená mít zarostlou celou hladinu (alespoň to zaznělo o pár příspěvků níž), ale tak to přece být nemusí. Pokud není možnost regulovat světlo (ubráním zářivky například) a pokud nejsou krycí skla (na ty lze položit ledasco), tak považuju plovoučky za normální, opřirozený, plnohodnotný (a odpradávna používaný) způsob zastínění akvária ...

ostrý komentář byl na místě, protože by většina kytek v tazatelově nádrži šla do kopru, kdyby dal na radu s plovoučkami. Nenáročné kytky plovoučky většinou dají, ale kobercovky a náročné druhy ani náhodou

Mne zajimaly duvody, proc tak relativne ostry grunduv komentar. Priznavam, ze v tomto pripade bude regulace svetla vic na miste, nez plovouci rostliny. Plovouci mam okrehek a pod nim nic extra narocneho, ludwigie, microsorium, valisnerie atp. Nadrz funguje fajn.

Duvodu, proc v tomto pripade neni plovoucka idealni jsem se dozvedel dost a respektuji je.

Vypadá to trochu jako ruducha Batrachospermum, nebo nějaká vlákna plísní ... muselo by se to hodit pod mikroskop.

Je to zelená vláknitá řasa, pokud je pevná, nemazlavá, tak s největší pravděpodobností Cladophora. Je to nezmar. Dá se odstranit dřevěnou špejlí, nebo starým zubním kartáčkem, vždycky ale něco zůstane.Přidal jsi moc prudce světlo. Pokud ti kytky rostly dobře, nebyl důvod se světlem nic dělat.

Ona se mi objevila v akváriu kde se tak půl roku nesvítílo, svítím tam asi poslední týden a celkem zmohutněla.
Slunko se tam asi ani nikdy nedostane.

Toto se mi dnes rozjelo v akva. Co to je. Dnes výměna filtrů fan2 za eheim 2424 biomolitan zůstal než se zajede novější. Akorát mě napadá před dvaceti dny výměna zářivky aqva glo za osram ski white 880 asi chyba nebo ne. Řasa se tvořila ale ne tohle.

tohle mi vždycky vylezlo v akva u okna, když začalo svítit slunko. Kalamita to je jen v mechu

Mám toho v akva plno. Jednou za čas to proberu a za pár měsíců je zpět Nevadí mi až tolik, abych ji nějak moc řešil.

No jsou to takové hezké buchánky, roste to na něčem, ne volně a na dotyk to má takové silnější hrubší a pevnější vlákna.
Celkem se mi to líbí a pokud se to nezvrhne v nějakou apokalypsu, tak to likvidovat nebudu, jen by mě zajímalo co to je a jak to tam vzniklo

Ta je moc pěkná
Myslím, že se jí říká "žabí vlas "

Copak mi to hezkého narostlo ?

to si budeš muset vyzkoušet, každé akva je originál

už jsem ti to sem psal, dej fotku, ať se podívám

Řasy jsou organismy, o kterých mezi akvaristy koluje poměrně málo spolehlivých informací, ale zato mraky spekulací. Stejně jako rostliny, potřebují i řasy k růstu absenci toxických látek + dostatek světla a živin, ale narozdíl od rostlin potřebují kromě anorganických živin zpravidla i nějaké organické živiny, třeba vitamíny (např. ruduchy potřebují k růstu vitamín B12, který vzniká třeba činností heterotrofních bakterií získávajících uhlík z organických látek; to znamená, že hodně organických látek v akváriu = hodně heterotrofních bakterií = hodně vitamínu B12 = hodně potravy pro ruduchy). Podle mého názoru existují 2 obecné přístupy k řasám, na jejichž konci může být akvárium bez viditelných řas: 1) sterilizační přístup, 2) mikrobiální přístup. První cestou jde převážná většina tzv. aquascaperů, kteří se snaží častými výměnami vody a používáním různých algicidních pomůcek (např. Twinstar, tekutý uhlík apod.) řasy ze svých akvárií "vysterilizovat". Druhou cestou jde velmi omezený počet akvaristů, kteří se snaží všemožnými způsoby podpořit rozvoj vhodných mikroorganismů, jejichž činností může dojít jednak k vytvoření ochranné mikrobiální vrstvy na rostlinách i dekoracích, a jednak k efektivní mineralizaci organických látek v akváriu, které by jinak sloužily k výživě řas. Nutno dodat, že druhý přístup není příliš populární, protože neposkytuje okamžité výsledky (což je dnes pro většinu lidí z nějakého důvodu důležité), ale na druhou stranu vede k mnohem větší stabilitě i při relativně malém množství dodávané energie (= práce). Pěkná diskuze o tom druhém přístupu je třeba na německém fóru FlowGrow.de ( www.flowgrow.de/… ).

Nejlepší je udělat ideální podmínky rostlinám k růstu, ne k přežívání. Takže jestli má nádrž syceni co2, musí se dodat dostatek světla cca 10h v pořádné intenzitě. K tomu dodat i potřebné živiny. Je dobré rasu mechanicky odstranit i napadené listy, měnit v kratších intervalech část vody, umístit účinnější filtraci a pro urychlení celého procesu je dobré použít tekuté carbo na lokální ošetření řas.
Jestli není co2, tak platí to samé, jen se musí vychytat poměr živin a světla.

Tak že co je lepší snížit intenzitu nebo dobu svícení?

Ahoj, vyckej casu, kazda rostlinka potrebuje svoje, pokud budes mit moc plovoucek, tak ti narocnejsi kytky sice vydrzi, ale mozna nepujdou, tak jak by jsi si predstavoval, koberecek pak proridne a situace v akvu se zmeni, s plovouckama musi byt clovek opatrnej, jako regulace intenzity osvetleni jsou dobry, ale je treba o tom uvazovat. A nemusi to byt jen plovoucky, staci peknej nanos anubiasu na korenu a mas takovej stin dole, ze koukas, jak to tam ridne.

Tak buď chceš ubrat světlo nebo nechceš, že... Použít k regulaci světla plovoučky je imho naprosto v pořádku. Já mám například v jednom akváriu na hladině jakýsi větší "okřehek", a světla to ubírá velmi málo, protože jsou to tenké lístky a ani nezabírají celou plochu hladiny (ale jsou rovnoměrně rozmístěné).

jasně že není, jenže pokud budou po celé hladině, tak neporostou náročnější kytky (a že jich v akva tazatel má celkem dost), pokud nebudou všude, tak to docela postrádá smysl, řasa se bude tvořit na osvětlených místech.

Ale stín je obast s relativně nižším osvětlením, tedy zhruba totéž, jako když osvětlení ubereš. Nebo si představuješ, že je pod plovoučkami totální tma?

tak dej fotku kobercovek, popřípadě červených stonkovek jak ti rostou pod plovoučkami. Ubrat světlo není ekvivalent zastínění, snížení intenzity, popřípadě zkrácení doby svícení ti neudělá v akva stín

grunda napsal: zastínit plovoučkami - rada nad zlato, sice nebude řasa, ale ani kytky
Proč? Vy radíte upravit světlo, což je ekvivalent zastínění... Plovoučky mám a rostliny pod nimi prosperují v pohodě. Moc Vaší reakci nerozumím, abych pravdu řekl...

zastínit plovoučkami - rada nad zlato, sice nebude řasa, ale ani kytky. Spíš bych se zaměřil na světlo (lehce ubrat) a na hygienu nádrže

Zastínit plovoucími rostlinami a pravidelně měnit vodu, změřit poměr dusíku a fosforu, pravděpodobně bude nízký. Po měření zkusit poměr upravit úpravou režimu akva nebo hnojením.

ruducha rodu Compsopogon, též Staghorn, jelení paroh

Dobrý den, poradí mi někdo prosím jaká je to rasa a jak se jí zbavit

No rostlin málo mám teda asi podle všech. Dohromady 8 rostlin, z Brna bohužel nejsem, ale mám ještě jedno info, a to to že na jiných rostlinkách to není a doufám že nebude. Jinak akva 180L svítím 60W tak 10-12h denně a filtr je nějaký "chinese" výroby a podle všeho 1000L/h Mám 15 živorodek a 2 závojnatky krmím tak ob den. Mám co2 z kvasnic zavedené před týdnem ve snaze zbavit se tý řasy ale ne posouzení zda zabírá je asi moc brzo. Jinak děkuju za snahu

Řekl bych, že to je nějaká krátká vláknitá řasa, třeba Oedogonium nebo něco podobného. Zelené vláknité jsou podle mě největší oříšek na zničení. Zkus popřemýšlet,jestli nemáš zbytečně moc světla a živin a zároveň příliš málo rostlin. Nebo rostliny, které rostou pomalu a tolik světla a živin neužijí.
Pokud jsi z Brna, mohl bych Ti nechat řasu určit pod mikroskopem.

Zdravím všechny prosím už jsem bezradnej. čtu o té problematice řas už asi měsíc ale nikde jsem nenašel nic co by se podobalo tomuhle. Je to něco ve stylu ruduchy. Ty "řasy" jsou ale řidce rozprostřené na listu a mají asi 3-5mm. Zkusil jsem odtrhnout kousek a moc to nešlo čili je to přirostlé. Budu rád za jakékoliv určení. Já už si pak zkusím pomoct.

Ta výměna 3x týdně je snad i zbytečně častá. Ale zkus to, uvidíš.
Pokud přejdeš na systém málo světla + nenáročné kytky, bude ti po zlikvidování kalamity stačit mnohem, mnohem míň, pokud nemáš silně přerybněné akva. Spíš bych šel do většího filtru, který bude mít delší dobu zdržení. Použij ten Atman, napoj na něj místo toho spodního zásobníku s minimolitanem pořádnou kostku černého biomolitanu a získáš skoro zadarmo systém, který to akvárium udrží stabilní.
O silném proudu, co podporuje ruduchu, se sice píše, ale osobně si to nemyslím. Spíš to je jak se všemi ostatními řasami: nerovnováha světlo-uhlík-dusík-fosfor a kytky, kterým se nedaří. Alespoň mírný proud je důležitý.
Pokud výrazně ubereš světlo, budou muset některé kytky pryč. Pozoruj ty stonkovky a kdyby se šklebily nebo dokonce shazovaly listy, tak se s nimi rozluč. Pokud by začaly odumírat, jen by to akvárium zhoršovaly.

Diky za postrehy, po nastudovani ruduchy jsem dosel ke stejnym zaverum. Urcite byla pricina v moc silnem osvetleni, ve spojeni s proudenim vody a nedostatkem CO2.
Zatim jsem se vratil k puvodnimu mnohem slabsimu osvetleni, vymenil vodu (budu ted menit asi 3x tydne) a uz par dni pridavam CO2 vital (asi zkusim tu silnejsi davku, pripadne vyndat rostliny a vykoupat je v silny davce mimo akvarium). Zitra jeste prikoupim nejake rychlerostouci na svetlo nenarocne rostliny, ty nejnapadenejsi stavajici asi ostriham. Skoro vsechny rostliny jely pekne i se slabsim svetlem krome naposledy pridanych Lilaeopsis brasiliensis - chtel jsem mit v popredi hezkej travnicek, ale vubec nesly, tak jsem pridal svetlo a to byla ta chyba, i ty stonkovy (Ludwigia palustris) rostly pekne s puvodnim svetlem a bez ras.

Určitě je to ruducha, asi Compsopogon. Rozjela se určitě s tím světlem, ale ještě tam muselo být něco. Možná chcíplá ryba, nebo špatně fungující filtr, nebo stagnace rostlin. Nejspíš všechno dohromady. Deset hodin svícení je na tyhle kytky vcelku dost. Zkus 8 hodin denně a znovu vyčistit akvárium, přidat nějaké nenáročné rychlerostoucí rostliny a rozhodně uvažuj o výměně filtru. Ten Atman je spíš honítko vody než filtr.
A popřemýšlej o složení těch kytek. Jsou tam pomalé a rychlé kytky dohromady. Těm pomalým by stačilo mnohem méně světla. Ty rychlé stonkovky zase potřebují světla hodně. Když mají málo, stagnují nebo odumírají a zhoršují situaci.
Jako akutní opatření můžeš zkusit nějaký tekutý uhlík (Easy Carbo, Fluorish Excel, Invital Carbon ...) v násobně vyšší dávce, než je doporučená. Nejspíš to zabere, ale příčinu to neodstraní.

Ruducha rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

Prosím o radu jak na boj s řasou + její identifikaci. Bojuju s ní už asi měsíc (akvárium bylo založeno před 3mi měsíci). Zatím jsem bojoval snížením dávek krmení a častější výměnou vody (2x týdně). Řasa původně tvořila tmavě hnědé fleky na rostlinách (největší výskyt je v nejvíce osvětlené části akvária). Minulý týden už mi přišlo, že fleky světlají, teď jsem byl týden pryč a po návratu jsem našel akvárium v tomto stavu (viz foto, případně profil). Svítím 10h denně, původně jsem měl osvětlení slabší, ale přišlo mi, že rostliny moc nejdou, tak jsem nasadil silnější a řasa začala až po přidání světla (což ale mohla být i shoda okolností). Ještě jsem dneska před výměnou vody měřil obsah NO3 a test ukazuje cca 10mg/l, NO2 0.

sunday napsal: Vypadá to jako sinice. Jde to dobře odloupnout? Jestli ano, je to ona. Vyčisti pořádně akvárium a filtr, měň častěji vodu. Pokud je problém akutní a povlak moří rostliny, zkus BlueExit.
Ano jde dobre odloupnout i z listu rostlin jde dobre odtranit. K veceru se pod ni tvori vzduchove bublinky. V leve casti akvaria kde jsou rozstrikovaci rampy a CO2 atomizator povlak neni ani na dne ani na rostlinach.

Tady je jeste jedna fotka nejde mi nahrat porad mi to ukazuje tu starou...
imgur.com/…

Vypadá to jako sinice. Jde to dobře odloupnout? Jestli ano, je to ona. Vyčisti pořádně akvárium a filtr, měň častěji vodu. Pokud je problém akutní a povlak moří rostliny, zkus BlueExit.

afc1886 napsal: Sinice
Dekuji nebyl jsem si uplne jisty...

Sinice
rybicky.net/forum/4641

Ahoj vsem, po mesici jsem se vratil ze sluzebky a nasel jsem dno + nektere rostliny pokryte zelenymi chomacky. Neprijde mi to ja souvisla vrstva slizu charakteristicka pro sinici. Takze si nejsem jisty zda se jedna o sinici nebo je to nejaka rasa (viz foto)
Predem dekuji za rady!

Krátká zelená přisedlá řasa.

Zdravím, chtěl bych se prosím zeptat, s jakou řasou mám tu čest? Informace o akváriu viz prezentace. Díky

Sinice. Na pancéřníčky bych to nesváděl to by ji měli všichni co je mají.

Poradíte prosím s identifikací? Tohle se nám udělalo na hladině cca dva týdny zpět. (Brzy po zakoupení sedmi pancéřníků - podezírám, že rozrývají dno a tahají tak do vody více živin pro řasy.)

máš tam hodně světla a málo co2

Ahoj, poradili byste mi prosím, o jakou řasu se jedná a jak s ní efektivně bojovat? Je zelená, vlásečnitá a roste celkem rychle. Když jí namotám na špejli, tak za 2 dny mohu začít znova. Akvárium je cca měsíc založené, zatím v něm nejsou ryby. Jediné osazenstvo je 1 šnek, který přišel zároveň s rostlinami. Díky moc za rady.

EDIT: Ještě dodám, že akva je napojené na kvasnice a denně dostává ještě pro jistotu 1ml tekutého uhlíku. Akva má 75litrů.