Jaká je to řasa?

zdravim,
viete mi poradit co je to za skaredu riasu a ako proti nej,
akvarko je zabehnute, testy su v poriadku, CO2 z flase, hnojenie FEROX,

Vdaka

-souhlasím s kolegou,možná by pomohlo pouze vyměnit u toho filtru media,
-rozhodně registrací a prezentací si ,v řadě případů, ušetříte čas a lépe se předejde případně možným následkům v řadě věcí.

byl po 2 měsících zanesený dost, černá voda po propláchnutí..

podle mě to bude i bordel i rozsivka, každopádně je to filtrem.
Buď nefunguje nitrifikace (přílišné čištění, chlorovaná voda), nebo je filtr nevhodný či nedostatečný.
Chtělo by to prezentaci ...

díky, akvárium běží 2 měsíce

děkuji, filtr byl po dvou měsících špinavý dost, tak by to mohlo být tím... z těch minilístečku to ale jen tak nesetřu, je jich dost a špatně se k nim dostanu, samo nevím jestli to po vyčištění filtru vymizí...

-podle útvarových částic ,bych to tipnul na sedimentové kalové částice,podporuje to i skutečnost jednoduchosti v odstranění vámi avizované
-kontrola filtru,případně vyčištění,je zde i možnost,že zvířením nesprávného vyústění filtru,nebo osádkou akvária,případně častější forma údržby ve smyslu odkalení,případně instalace výkonější filtrace.
-nelze stanovit přesněji ,není prezentace,čímž nelze blíže specifikovat

je to rozsivka, které chutná amoniak, pravděpodobně nemáš zajeté akvárko a filtr ti ještě nepracuje biologicky, ale pouze mechanicky.

Prosím o radu, jaká je to řasa a jak s ní bojovat? viz foto
Z listů jí snadno dostanu, ale za týden se tam objeví znovu. Nebo je to jen nějaký bordel co se na listech usazuje? Děkuji.

Hmm za kvalitu se omlouvam... muj fotak ma automaticke ostreni :(

Nicmene dekuju za potvrzeni Ted jdu studovat vhodna vlakna

Je.

Ty fotky nejsou moc ostré,ale vypadá to na sinici.

Ahoj, v akvarku se objevilo neco temneho a nechutneho... pokrylo to listy, jde to lehce setrit. Je to "mazlave" a obcas jsou v tom bublinky vzduchu... nez s tim zacnu bojovat, rad bych si to overil... je to sinice?

Zdravím uživateľov fóra.
Prosím o pomoc z identifikáciou nejakého hnusu,ktorý mi začal rásť v akva posledné dva mesiace.Neviem sa ho zbaviť.
Nádrž 120l,svetlo LED 20,2 W studená biela-svietenie 8-12 hod a 16-20 hod,filter externý Tetra EX 600,vzduchovanie.
Ryby-1xskalár,2xprísavník,2xmrenka štvorpruhová,6xživorodka duhová
Rastliny-2xEchinodorus amazonicus,1xCryptocoryne nevilii,1xAnubias lanceolata,
3xHygrophyla siamensis,1xHygrophyla corymbosa
Hnojenie-Dajana Plant root a Dajana Proflor 2x za mesiac.
Údržba akva 1x týždeň,odsatie detritu a výmena 1/5 vody.Akva je zabehnuté rok a pol.

-jj,pouze dotaz,zda už jsi se setkal s použitím některých terpentýnových částic silice,ve vztahu užití ,k řase a sinici.
-tyhle věci mě zasahují pouze okrajově k rúzným projektům,mým oborem je ,,Psychologie chování zvířat a genetika,,
M

Kdy jsi to tam aplikovala? Nemusí to být hned. Já když to jednou(cca rok zpět) zkoušel, tak jsem začal vidět změny až cca po týdnu. Koukni na tento odkaz: rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu
Jak jsem psal, podle mého úsudku tam je ruducha s rozsivkou. Pokud to není pravda, opravte mne někdo. Jako první bych začal s častější výměnou vody.

Ano, aplikovala jsem přímo na místo strikackou, filtr vypnutý, pohyb vody minimální. Dokonce jsem viděla, jak to co2 na listech "leží" trochu láme světlo, tak bylo vidět kde je.. Chvíli mi přišlo, že lehce hnědne ale bylo to jen zdání. Když jsem likvidovala ruduchu v minulé nadrzi byla takřka ihned jiné barvy.. A tohle nic nedělá, co jiného by s tím šlo dělat c

Podle mě je to ruducha a rozsivka(pupečník). Tekuty uhlík není zrovna prevence, jak dostat řasy z akva pryč. Každopádně když už jsi to načal, aplikoval jsi je přímo na postižené místo injekční stříkačkou?

Mám prosika,teda dva..Na anubiasech a bucephalandře mám černý okraj listů, původně jsem myslela, že je to nepořádek z ada substrátu. Ancici hrabali, bordel lítal. Ale, nejde to smít, nerozlela se to ale ani tekuté co2 to dolů nedostane. A druhá potvora, na pupečníku a malokvětce mi raší nové lístky, to je super, ale svěže zelené zůstanou pár dnů a udělá se na nich nahnědly/zlatavý povlak.. Co to je??A je to vážně černé, na fotce to vypadá hnědo-červené..

lacewings napsal: nejsem ,,rostlinář,, ,ale slovo algicidní látky mě rovněž zaráží.Algicid znám pouze z pohledu toxikologie ve vztahu k pesticidní a herbicidní složce.Asi by se měl v daném kontextu používat spíše výraz alelopatické látky.

Nechtěl jsem chemické složení, ani vzorec. Stačil mi název. Nikdy jsem o tom neslyšel, tak jsem si chtěl o tom něco zjistit, přečíst...
Už mi odpověděl Marcel, přečtu si ty články, co psal, takže než to nastuduji jsem spokojený. Pak se zeptám dál....

Urtman napsal: Ptal jsem se jaké algicidní látky produkují..... Algicidní látky jsou strašně široký pojem..."Rostliny produkují široké spektrum alelochemikálií, které inhibují (omezují) jiné organismy. To proto, že rostliny, narozdíl od zvířat, nejsou chráněné svou velikosti, rychlostí nebo silou. Aby se rostliny ochránily před nemocí nebo spasením býložravými zvířaty, musí používat chemickou obranu.
Zdá se, že do chemické obrany investovaly rostliny nemalou část své energie. Alelochemikálie nejsou v žádném případě odpadními produkty, protože rostliny stojí jejich produkce (výroba) velké množství energie. Rostliny odklánějí esenciální aminokyseliny jako fenylalanin a tyrozin ze syntézy proteinů do fenylpropionových metabolických drah za účelem produkce fenolových kyselin, taninů, flavonidů, stilbenů a ligninů. Řada z těchto sloučenin má alelopatické účinky. Mezi tři nejběžnější alelochemikálie patří kvarcetin (který patří do skupiny flavonidů), kyselina gallová a kyselina kávová (ty patří do skupiny fenolových kyselin)." (D.Walstad, "Ecology of the Planted Aquarium", 2012, s. 33-34 - můj překlad).

-jsem v práci ,tak jenom na skok
-to Marcel G-velice kvalitní příspěvky ,nejen konstatování.
-Možná bych doplnil, k ucelení, náhled na úživnost vody ve vztahu k fyloplanktonu a jeho vývojové přeměně,ale to drobná niance ve významu uvedého- snad jsem to v té rychlosti nepřehlédl
-rovněř nejsem ,,rostlinář,, ,ale slovo algicidní látky mě rovněž zaráží.Algicid znám pouze z pohledu toxikologie ve vztahu k pesticidní a herbicidní složce.Zahraniční producenti obdobných preparátů to neuvádí.

Není tam ale napsáno že Rataj tam tyhle látky dodává. Já sem netušil že chceš chemické složení. Akvaristika není tak důležitý obor aby tohle někdo moc zkoumal takže musíš hledat spíše suchozemské rostliny u kterých to určitě proběhlo protože uživit stále rozrůstající se lidstvo je problém a stojí za to pěstovat stále odolnější a výkonnější rostliny např. obilí nebo rýži.

Ked som sa o to jednu dobu zaujimal, pamatam si, ze to boli latky ako napr. pyrogallol, gallic acid, cyanobacterin a mnozstvo latok, ktorych struktury neboli zname (vyluhy z listov a pod).

Asi nečteme oba to samé. Ptal jsem se jaké algicidní látky produkují..... Algicidní látky jsou strašně široký pojem...

Nevím jestli oba čteme to samé Zdravá rostlina produkuje algicidní látky, které potlačují řasy. Ty látky potlačují i konkurenční rostliny nejen řasy. Nemusíš se bát ryby ti to neotráví.

Urtman napsal: A jáké jsou tedy ty látky?Přesně jak psal Mrakoplash, nejvíce informací najdeš, když zadáš do Googlu frázi "allelopathy aquatic plants". Kromě celé řady diskuzních vláken na různých zahraničních akvaristických fórech nevalné kvality, bys měl najít i celou řadu odborných článků v různých článkových databázích (např. ScienceDirect, Scopus apod.), které obsahují velkou spoustu zajímavých a ověřených informací (nikoli "jedna paní povídala"). Velmi pěkné shrnutí o alelopatii najdeš také v knize Ecology of the Planted Aquarium od Diany Walstad. Při troše štěstí ji možná najdeš k nahlédnutí i někde na webu. Pokud umíš dobře anglicky, tak je to podle mého názoru kniha, kterou by si měl pečlivě prostudovat každý akvarista. Tato kniha doslova přetéká obrovskou spoustou odborných informací a do hloubky vysvětluje celou řadu procesů, které v našich akváriích probíhají, a zároveň je určená běžným akvaristům, kteří se obvykle ve vědecké hantýrce používané v odborných článcích nevyznají. Je tam navíc také spousta odkazů na relevantní literaturu k podrobnějšímu studiu.

Já se nechci s nikým hádat. Nejsem rostlinář, ale rád to pochopím... Odpověď typu je to blbost, protože to tak prostě není, mě skutečně neuspokojí...

Už jsem se tady nespočetně krát setkal s tím, že si někdo dělá reklamu na pochybné produkty, ve stylu bez téhle Vodičky se řasy nezbavíš.
Teď se nechci dotknout Ratajových produktů. Pana Rataje uznávám jako českou kapacitu. Nechci ani nařknout Václava, že tady reklamu dělá, jen chci vědět, jak to je doopravdy a ne jak to někdo prodává... To je celé...

Však nemyslím hned. Je to už nějakou dobu, co se tu vedla podobná debata. Takže nějaké odpovědi, budou i tady na webu (někde)
rybicky.net/forum/hledat/…

Ok, kouknu. Ale až večer, snad bude čas...

Hledej práce o alelopatii vodních rostlin

A jáké jsou tedy ty látky? Předpokládal jsem reklamu na výrobek pana Rataje. I on tam píše algicidní látky. Co to je?? Tak jsem hledal, googlil a přečetl dvě diplomové práce, abych to zjistil...
Algicidni látky jsou takové, které brání, potlačují tvorbu řas...
Aha, to jsem se toho dozvěděl, takže správná odpověď na otázku jak na řasy, je přece přípravek proti řasám. Hmmm, to by jednoho nenapadlo. Jakou použít zubní pastu? Přece tu, co ti vyčistí zuby...

Fajn, ty dvě diplomky jsem přečetl. Mimochodem díky Václave, že mě zase jednou někdo donutil se trochu vzdělat... Ani v jedné z těch diplomek jsem nenašel ani zmínku o tom, že by nějaká rostlina algicidy produkovala. Všechno jsou to látky vyrobené, byť extrakcí z toho, či onoho, nebo i jinak... Že Ratajův výrobek nějaké obsahuje, o tom se nepřu Ale alespoň zmínka, že by je něco produkovali, to ne...

A mimochodem drtivá většina algicidu, jen tak pro zajímavost, mění pH. Některé meně, některé více dramaticky. To možná rostlináři neřeší, ale majitelé citlivějších druhů ryb nezaplesají... Navíc nepřirozeně mění obsah kyslíku ve vodě...

is.muni.cz/…


www.google.cz/…

Ještě doplním pár svých postřehů:
V jednom článku o výzkumu řas jsem se dočetl, že různé řasy mají různá optimální rozmezí koncentrací živin, při kterých rostou nejlépe. To znamená, že jeden druh řasy může růst v akváriu nejrychleji/nejlépe při koncentraci 1 mg/l N a 0.1 mg/l P (atd.), zatímco pro jiný druh řas může být tato koncentrace skoro až toxická, a pro další druh zase naopak pořád nedostatečná. Vzpomeňme si na příklad řasy GSA (angl. zkratka pro "green spot algae" = zelená flekovitá řasa), která tvoří na listech rostlin (nejčastěji anubiasů) zelené flíčky, a která obvykle zmizí, když se zvýší koncentrace fosforu (vysoké koncentrace fosforu jsou pro ni pravděpodobně už značně toxické). Z toho tedy vyplývá, že co řasa, to různé nároky. V prostředí s různými koncentracemi živin se tedy může dařit různým druhům řas. Při 1 mg/l N ve vodě může v akváriu převládnout řasa A, při 10 mg/l N ovládne prostředí řasa B, a při 100 mg/l N zase řasa C. Nelze tedy používat obecné (univerzální) závěry.

Pokud jde o alelopatické látky, které některé rostliny produkují, a které dokáží potlačovat (některé) řasy, tak opět platí, že různé druhy rostlin produkují různé látky a ne všechny rostliny tuto schopnost podle všeho mají, a ne na všechny řasy tyto látky účinkují stejně. Kromě toho, pokud někdo v akváriu používá třeba aktivní uhlí, tak mu bude tyto látky z vody odstraňovat a jejich případný účinek tím rapidně snižovat. Stejně tak výměny vody budou koncentraci těchto látek v akvarijní vodě ředit. Navíc není jisté, zda tyto látky mají opravdu tak zázračné účinky. S největší pravděpodobností nějaký negativní vliv na řasy mít mohou, ale určitě to nebude jediný faktor (možná ani né ten hlavní), který se v akváriích uplatňuje. Mluvil jsem o tom s několika odborníky na řasy (algology), kteří mi říkali, že je to v našich akváriích zcela jistě o souhře celé řady faktorů: světlo (nezapomínejte na to, že rostliny řasám také stíní, tj. okrádají je vlastně o světlo), proudění vody, filtrace, substrát, výměny vody, řasožravci ... Na rostlinách, které poměrně rychle rostou, se také řasy uchytávají mnohem hůře, takže když budou rostliny v našich akváriích dobře/rychle růst, je větší pravděpodobnost, že na nich bude méně řas. Tvrzení typu "vysoké koncentrace živin nemají na přemnožení řas žádný vliv" vychází podle mě z přehlížení všech těchto faktorů, které se zde mohou uplatňovat. Když budu mít v akváriu velké množství rostlin, které budou navíc dobře a relativně rychle růst, budu mít předimenzovanou filtraci, budu často měnit velké množství vody, v akváriu budu mít armádu řasožravců, rostliny mi budou okysličovat vodu (= vysoký redox) a nebudu do nich prát světlo 12h denně apod., tak dokonce ani navzdory vysoké koncentraci živin nemusí docházet k přemnožení řas. Pokud ale tyto "faktory" ve svém akváriu mít nebudu (nebo v jen v omezené míře), pak se projeví nevyhnutelné, tj. přemnožení řas. Je to jako když držím v natažené ruce těžkou knihu. Dokud moje síla dokáže překonat sílu gravitace, kniha nespadne. Jakmile se ale vyčerpám, síla gravitace způsobí nevyhnutelné.

Urtman napsal: Když tam nacpu další tunu rostlin nějakou tu zivinu spotřebují. O to méně se dostane té řase, která, i když méně, stale něco potrebuje a když už nic jiného, minimálně ji stížím život...V tomhle s tebou souhlasím. Problém ale asi spočívá v objemu biomasy neboli spotřebě živin na jednotku hmotnosti. Není podle mě pravda, že řasy potřebují k životu 1000x menší množství živin než rostliny. Tyhle rádoby vědecké informace někdo převzal z nějakého odborného článku, aniž by tomu rozuměl, nebo aniž by to citoval ve správném kontextu. Každý živý organismus potřebuje k životu určité množství živin, a i když jsou tam velké rozdíly, tyto rozdíly jsou způsobené hlavně rychlostí metabolismu. Tj. aktivnější organismy potřebují větší přísun energie než pasivnější organismy. V tomto ohledu jsou ale těmi aktivnějšími spíše řasy než rostliny. Řasy dokáží zdvojnásobit svou biomasu mnohem rychleji než rostliny a navíc dokáží využívat i organický zdroj živin (což většina rostlin podle všeho nedokáže). Proč tedy řasy potřebují (ve srovnání s rostlinami) ono tolikrát omílané 1000x menší množství živin? Protože řasy v našich akváriích jsou převážně mikroskopické organismy a i když zaneřádí celé akvárium, jejich množství (biomasa) je pořád o několik řádů menší než biomasa rostlin. A logicky tudíž spotřebovávají o několik řádů menší množství živin. Každý, kdo si to chce ověřit, si může ze zařaseného akvária vyndat všechny rostliny a všechny řasy (což ale bude dost obtížný úkol), usušit je v troubě na 40-50°C a zvážit je na laboratorní váze. Rozdíl bude opravdu velký. Když bychom teď tedy pominuli to, kdo z těchto dvou organismů má rychlejší metabolismus a řekli si, že v každém gramu sušiny jsou zhruba 3% dusíku (další živiny teď pominu), a biomasu v mém akváriu tvoří 5 g sušiny rostlin + 0.05 g sušiny řas, tak na rostliny připadá 0.15 g dusíku, zatímco na řasy jen 0.0015 g N (tj. cca 100x méně). Konkrétní čísla se budou samozřejmě případ od případu lišit, ale princip bude stejný. Jinými slovy, pokud by se někomu v akváriu řasy přemnožily takovým způsobem, že by jejich biomasa byla stejná nebo dokonce větší než biomasa rostlin, tak by spotřebovávaly samozřejmě i stejné nebo dokonce větší množství živin než rostliny. To je ale vysoce nepravděpodobné, protože většina řas je tvořena jen jednoduchými buňkami, zatímco rostliny mají mnohem složitější (masivnější) stavbu ... která na postavení vyžaduje logicky i větší množství stavebního materiálu (= živin).

Ten výrok jsem slyšel tisíckrát a sám musíš uznat že to nemá logiku. Řasám stačí podstatně menší množství živin než rostlinám, reagují v řádu hodin, rostliny v řádu dní až týdne. www.rataj-spk.cz/…

Stejně by mě ale zajímalo, když jsme Teda v diskuzním fóru, proč má odpověď byla taková hovadina??
Když zauvažuji logicky. Tazatelovo akvo nemá rostliny skoro žádné. Řasa vládne. Když tam nacpu další tunu rostlin nějakou tu zivinu spotřebují. O to méně se dostane té řase, která, i když méně, stale něco potrebuje a když už nic jiného, minimálně ji stížím život, třeba i tak, že se nebude dál množit a to je přece můj cíl... V čem je toto hovadina tak nesmírná??

A které že jsou ty látky, které bujná rostlina produkuje a potlačují řasu??

Takže má rada je pravdivá, jenom důvod je jiný... Tak díky za objasnění...

100 x opakovaná lež se stává pravdou. Živin mám vždy nadbytek pokud bych měl nedostatek tak mě rostliny chcípnou a poroste právě ta řasa, protože toho potřebuje k růstu podstatně méně. Zdravé bujně rostoucí rostliny vytvářejí látky které řasy potlačují.

Možná se hnojí tak akorát, aby měli dostatek a nikoli nadbytek... A když je tam těch rostlin tolik, tak na řasu nezbývá...
Už jsem to četl tolikrát, že tomu prostě věřím a navíc mi to tak vždycky fungovalo...

Zapomeň na tuhle krávovinu "rostliny spotřebovávají živiny řase" to je totiž naprostý nesmysl. Většina rostlinných nádrží se uměle hnojí takže by řasy měly mít žně a přesto to tak není.

Zkusil bych podstatně přidat rostlin, jestli je to to z prezentace...
Mohli by pak spotřebovat živiny řase...

akva je 75litrů, poslední půl roku tam bydlí:
5 pancéřníčků panda, 6 razborek, 12 neonek a 4 parmičky mechové.

Sorry, kdybych něco přehlédl, ale nechce se mi to dohledávat od začátku...
Jak velké je to akvo? A kdo v něm bydlí??

Mně například pomohlo, když jsem přestěhoval gibicepse z 500l jinam. Chci tím říct, že najednou bylo méně "producentů hnojiva", jestli náhodou není více hnojení,než konzumentů...

Intenzitu osvětlení jsem snížil již před nasazením deky, jen se to zatím nestihlo projevit... Filtr bys doporučil jaký?

Skúsil by som o.i. znížiť intenzitu osvetlenia. A popracoval by som na kvalitnejšej filtrácii. Aj obyčajný bublifuk je lepšie riešenie ako to, čo máš v akvárku.

Tady jsou ještě jedny fotky. Detailnější asi nevykouzlím
Namotávám skoro každý den, stále dokola už více než 2 měsíce... Jinak než namotáváním se proti tomu bojovat nedá?

Prostě posílit to makro.

Sinice tam je pořád,potom bych řekl zelená vláknitá a ještě něco,s čím si nejsem jistý.

Špejli a namotávat nenech jí rozjet. vyměnil bych několikrát i častěji vodu.