Fórum » Akvarijní ryby » Druhy ryb - chov
Přidat reakci
Terčovec - chov
To važně vydrží, tak dlouho ? Páni, jsem si řikal, že takova rybka, když se furt hejbe a mava ploutvema, že musí vydat energie 
že vydrží bez jidla tak max max tyden 
že vydrží bez jidla tak max max tyden 
Dej mu čas..ten menší napravo taky chvilku stávkoval..ty druzi si z něho dělali otloukánka,ale ted už je v naprosté pohodě.. 
Mnoho ryb sa takto chova, ze neprima vobec potravu, skryva sa je nevyfarbeny.Najpr sa musi udomacnit,zviknut si na noveho majitela, alebo na okolity ruch! Nemas sa coho bat ked je ryba v dobrej kondicii vydrzi bez jedla cca 2 tyzne mozno aj dlksie, ale s tym neriskuj! 
Nemas sa coho bat ked je ryba v dobrej kondicii vydrzi bez jedla cca 2 tyzne mozno aj dlksie, ale s tym neriskuj! Není nic neobvyklého,že noví terči díky změně prostředí nežerou třeba měsíc.Pak je to ale na pováženou.Většinou se osvědčí dát tyto ryby do hejna,kdy se hejna drží,a chovají se podle ostatních ryb.4 dny jsou sranda,má ještě hromadu času.
na panikaření je ještě hodně času.Není nic neobvyklého,když nepřijímají potravu 14dnů.Záleží na prostředí v jakém se nachází.U tebe určitě problém nebude.Obzvláště když není sám.Myslím,že se obdobně vyjádří více chovatelů.Skutečně to chce trpělivost,dát mu čas.
Mám nového Pigeon Blood asi od pátku a zdá se mi, že ještě nic nesnědl. Chování je tak půl na půl, bývá schovanej, párkrát objede akvárko a zas se někde prcne do rohu. Nicméně pozoruji zlepšení a řekl bych, že už se otrkává. Navíc ještě jsem ho neviděl nic jest, tak se chci jen zeptat jak dlouho mám čekat (je to už 4. den), než mám začít panikařit Můžete mi prosím někdo napsat jaký rostliny kromé echinodor můžeme ještě pěstovat? Mám Terčovce modré 30 stupnu v akvarium.Jak by se darilo v teto teplote liliovnicku novozelandskym? Zkousel to nekdo? Muze nekdo poradit?
Diky Petr
Diky Petr
Starší reakce
dobrý den jen bi mně zajímalo jestli se da terčovec krmit rybou třeba pangasius atd. předem děkuji za odpověď
Starší reakce
Na to jsi se měl zeptat při koupi,od toho začínat,a učit je na jiné.Vyplácí se krmení míchat,tím si pomalu zvykají na chuť něčeho jiného.Nejlepší je zvykat mladé ryby,u dospělých je to složitější.Samozřejmě na,,maso",si zvyknou lépe a rychleji,než na granule.
Takovy mrazeny koretry ti bude zrat urcite eventuelne mrazenou artemku.Na hovezi srdce si taky daj 
Vyzkoušejte
Aha, to by mě teda zajimalo čím ju krmili, když žere jen obyč 
Ryba si vezme to na co je navykla a jestli je to pro modry nebo zeleny tercovce je ji celkem urcite jedno
Zdravím, chci se zeptat jestli krmení pro modré varianty terčovců (Tetra diskus a Sera) nějak nechutnají jiným variantam. Mám jednoho Yellow Diamond a ten si to vezme a vyplivne. Papá jen obyč TetraAniMin pro zlaté rybky. Stalo se vám to taky ? Ještě zkusím co řekne na hovězí srdce Pokud mas moznost kupovat mrazenou artemii a koretry nevidim duvod proc jim davat patentky.
este k tomu krmeniu, nemam davat vobec mrazene patentky , alebo ku prikladu raz za mesiac?
Starší reakce
Mám jednu radu jak se zbavit tvrdé vody.
Přidejte do nádrže BONUX ANTICAL. Pro Bonux Alntical není tvrdá voda žádný problém... Viz. reklama na BONUX
Přidejte do nádrže BONUX ANTICAL. Pro Bonux Alntical není tvrdá voda žádný problém... Viz. reklama na BONUX
Presne tak.Cim min chemie tim lip pro tercovce nebo i jine ryby.Nejlepe vubec zadna.
1x týdně měním 1/3 vody, kterou napouštím do AQ rovnou z vodovodu. Teplota vody je stejná, jako v akvárku 30st.C.
Doporučuji ti projít si diskusi na tohle téma. Snad na každém akvaristickém vebu se vedou podobné úvahy jestli používat akvaregulátory nebo ne. Výsledek je většinou že ne, protože nikdo neví co se z vzniklou látkou stane a jestli náhodou není horší než ta původní. Do svého akvária liji vodu přímo z vodovodu víc jak 20 let i když jsem používal nějaký regulátor nebo ne výsledek byl stejný.
Ryby i rostliny v čerstvé vodě pookřejí a nevadí jim když je i o pár stupňů studenější. Nesmíš ale takto měnit třeba 50 procent vody, ale doporučenou 1/3 až 1/5.
Ryby i rostliny v čerstvé vodě pookřejí a nevadí jim když je i o pár stupňů studenější. Nesmíš ale takto měnit třeba 50 procent vody, ale doporučenou 1/3 až 1/5.
Taky davam vodu rovnou z kohoutku ale modlim se aby nekomu ve vodarne neujela ruka s tim chlorem.Tata diky takovymu "ujeti" kdysi prisel skoro o vsechny ryby.
Vyzkoušejte
Já měním vodu jednou týdně, zhruba asi 1/3 nádrže. Vodu mám také z kohoutku, ph velice dobré. Den nebo dva předem si ji napustím do dvou kýblů (radši víc, aby nepochybělo) a nechám ji, tak do dne výměny. Moje holky jsou už na to zvyklé a bezproblému ji příjmou. Něco jiného by asi bylo měnit celou nádrž, to bych si asi netroufl jen tak z kohoutku, ale ta jedna třetina odstátá, by něměla dělat problémy. Toť můj názor 
Předem chci poděkovat za toto super forum kde jsem načerpal mnoho zkušenosti s chovem rybiček..Pořídil jsem si také terčovce jen do okrasného akvaria..koupil jsme si je na inzerát protože ,když jsme viděl ty ryby v akvaristikách tak jsem je pomalu litoval v jakém byli stavu..U chovatele jsem nazbíral zkušenosti okolo ph..teploty a druhu krmení na které jsou tyto ryby zvyklé..bral jsem je o velikosti 8 cm za hodně slušnou cenu..Má,ale dotaz jak je to z výměnou vody v akváriu???Voda z kohoutku má u nás 6,8 ph takže ji nemusím nijak upravovat,ale mám dotaz jakým způsobem mám nechat odstát vodu,??...I když myslím,že v současné době už se toho chloru zase tolik nepoužívá..Prosím o radu pomocí jakého přípravku bych vodu z kohoutku upravil co nejrychleji do požadované kvality na výměnu..Já zatím používám Agua Safe od Tetry...Mohli by jste se se mnou podělit o vaše zkušenosti....Děkuji moc za všechny rady a odpovědi... 
Starší reakce
Neříkám,že u některých ryb to možné není.Pokud jde o Vámi udané knihy,jsou 30-40 let staré,a přeci jenom poznatky jsou už trochu dále.Mají samozřejmě stále ještě vysokou vypovídací hodnotu,když je mi,,ouzko",sáhnu po Frankově Akvaristice.
O té býložravosti Heckelů opravdu pochybuji,viděl jsem je,jak si při krmení vybírají hlavně maso,šlo o importy.Pouze v době,,hladu"jsou schopni pozřít,,zeleninu".Tak je to právě před obdobím dešťů.
Skleníkový efekt,který,,dohřeje"vodu na +- původní hodnotu,měl jsem spíše napsat několik týdnů,než dnů,vzniká právě teplotou okolí,kdy,i když se dostává do oběhu voda chladnější,trvá kratší dobu,než se ohřeje,nastává až skoro 100% vlhkost vzduchu,velmi teplého,a voda procházející touto,,prádelnou",se dostává na zem mnohem teplejší.Takže nízká teplota vody opravdu netrvá dlouho.
S posledními dvěma odstavci bez výhrad souhlasím.Jsem rád,že jsme nakonec našli víceméně společnou řeč,i když s drobnými nesouhlasy,ale to je to,co nás žene dál za poznáním.Dokazování a obhajování vlastních názorů,podložených zčásti vlastní zkušeností,zčásti sebevzděláváním.
Za to Vám,i ostatním zde DĚKUJI.
Roman Špeta.
O té býložravosti Heckelů opravdu pochybuji,viděl jsem je,jak si při krmení vybírají hlavně maso,šlo o importy.Pouze v době,,hladu"jsou schopni pozřít,,zeleninu".Tak je to právě před obdobím dešťů.
Skleníkový efekt,který,,dohřeje"vodu na +- původní hodnotu,měl jsem spíše napsat několik týdnů,než dnů,vzniká právě teplotou okolí,kdy,i když se dostává do oběhu voda chladnější,trvá kratší dobu,než se ohřeje,nastává až skoro 100% vlhkost vzduchu,velmi teplého,a voda procházející touto,,prádelnou",se dostává na zem mnohem teplejší.Takže nízká teplota vody opravdu netrvá dlouho.
S posledními dvěma odstavci bez výhrad souhlasím.Jsem rád,že jsme nakonec našli víceméně společnou řeč,i když s drobnými nesouhlasy,ale to je to,co nás žene dál za poznáním.Dokazování a obhajování vlastních názorů,podložených zčásti vlastní zkušeností,zčásti sebevzděláváním.
Za to Vám,i ostatním zde DĚKUJI.
Roman Špeta.
GH - General Hardness - celkova tvrdost vody
KH - Carbonate Hardness - uhlicitanova tvrdost vody
KH - Carbonate Hardness - uhlicitanova tvrdost vody
a tvrdost vody sa jak oznacuje.tak som to poplietol sori.
pH je jednotka kyselosti/zasaditosti
vravel mi ze my na sidlisku mame tvrdost vody 10. a v meste je 6. ze ju merali.dufam ze som sa spravne vijadril a ze ph znamena tvrdost vody.ja osobne som ju nemeral.
Některá tvrzení je nutné brát s vééééééélikou rezervou.
Ph 10 ? tomu neverim to by mela jeho voda stejnou zasaditost jako mejdlo.Stejne tak neverim ze by neco takovyho mohlo tect z vodovodu.
ale niekde uprostred je pes zakopany.bol som u chlapika co chova tercovce ma ich snad 500.ks.pouziva priamo vodu z vodovodu ph.10,a vsade pisu ze ma byt voda do 6.ph.a chlorova vobec tercovcom nevadila.ale teplotu ma 30.c povedal ze ked snizim teplotu nic sa nestane.len mi budu pomaly rast tercovce a nenarastu do dospelej velkosti.nekrmi vobec srdcom,ale len granulami a zihlavou-kopriva.
Vyzkoušejte
Myslíte že jeden pár terčovců by mohl být v 240litrovém akváriu Rio240?Knim by bylo ještě nějaké hejinko teter - (dokončení) Dahaka , mira03 a dalších chovatelů. Jen jich bylo dost málo co vyrukovali se svými zkušenostmi.
Akvaristika dnešních dnů je v mnohém jednodušší ale , když vidím v akvaristických prodejnách hlavní objekt zájmu - ryby , tak jsem často jejich kvalitou zklamán. Jako kluk jsem si sám vyráběl vytíračky , ohřívače , filtry a o moje odchovy byl zájem. Když je vše snadno k dostání , nenutí to tolik přemýšlet a neformuje se dostatečně tvůrčí vztah. Na úrovni - obsahu fo'ra to je znát.
Tyto věty nejsou zaměřeny proti těm co se k tomuto tématu vyjadřovali.
Akvaristika dnešních dnů je v mnohém jednodušší ale , když vidím v akvaristických prodejnách hlavní objekt zájmu - ryby , tak jsem často jejich kvalitou zklamán. Jako kluk jsem si sám vyráběl vytíračky , ohřívače , filtry a o moje odchovy byl zájem. Když je vše snadno k dostání , nenutí to tolik přemýšlet a neformuje se dostatečně tvůrčí vztah. Na úrovni - obsahu fo'ra to je znát.
Tyto věty nejsou zaměřeny proti těm co se k tomuto tématu vyjadřovali.
Psal jsem , že ta Poecilia velifera byla vyšlechtěná zlatá varieta a ta má vyšší nároky , než původní přírodní ryby. Stejné výsledky mám ověřeny u hlavaček pastelových , gavůnků boesemanových i diamantových + jiné , ancistrusů , lorikárií , teter konžských , tet. ozdobných , tet. skvělých a dalších více odolných druhů - mečovky , platy , parmičky , dánia , kardinálky ,..... Například paví očka mi v minulosti nesnesla poklesy teploty vody při chovu venku pod +15°C , nyní i při +13°C berou podané krmivo a těch +11°C letos , než jsem je vylovil , taky přežila a jsou zdravá.
Ano , tropická ryba může mít v domovině vyšší teplotu vody , než subtropická , ale to ještě neznamená , že s rozdílem pouhé dva stupně, ale ono je to v současném akvaristickém trendu fuk. To proto , že z ryb se stalo spotřební zboží a podle toho se s nimi i obecně zachází , tím mám na mysli i jejich "výrobu". A v tom to je.
Další rozhodnou nám společnou věcí je , že jsme závislí a nic jiného nám nezbývá , na věrohodnosti toho co uvádějí různí autoři o požadavcích u konkrétních rybích druhů. Tak třeba Zdeněk Vogel - Akvarijní rybky rok 1965 , teplota pro terčovce +24°C - +27°C , s dodatkem , že +29 je příliš , nebo známá kniha Akvarijní ryby - Rudolf Zukal r.1976 , terčovec , pro chov +25°C a odchov +28°C. Ivan Petrovický r. 1971 , píše o době deštˇů v Amazonii , že trvá od listopadu do července, takže ne několik dní bude přitékat chladnější voda. To samé ohledně té býložravosti , viz Burkard Kahl a spol. v atlase Akvarijní ryby r.1997 , překlad r.1999 , informace dodal sám Heiko Bleher.
Mít spolehlivé movité sponzory a být my dva společně s patřičným vybavením na výzkumu volně žijících terčovců , tak se zaměříme na zjištění jaký rozdíl v teplotě je u hladiny a v těch několika metrech , v nichž se zdržují , zda tam taky v místech výskytu existují různé teplotní vodní vrstvy (tepelné skoky) a celkové poměry na začátku tření i preferenci potravy v daném období. Na to nutno mít dálkově naváděné podvodní kamery se zabudovanými snímači ostatních dat. A pak samozřejmě by jsme dovezli nějaký ten odolný chovný materiál a po aklimatizaci pro chov v akva nádržích je mohli chovat třeba v onom teplotním rozmezí +22°C až +28°C.
Radit znovu metalovi , tak mu napíšu , že současní terčovci chováni v akváriích jsou vlivem komerčně vypracovaného postupu chovu pro tu teplotu dvacet šest st. nezpůsobilí a pro aklimatizaci na nižší teplotu nejspíš nevhodní , takže nezbývá než dát na rady Romyho,
Ano , tropická ryba může mít v domovině vyšší teplotu vody , než subtropická , ale to ještě neznamená , že s rozdílem pouhé dva stupně, ale ono je to v současném akvaristickém trendu fuk. To proto , že z ryb se stalo spotřební zboží a podle toho se s nimi i obecně zachází , tím mám na mysli i jejich "výrobu". A v tom to je.
Další rozhodnou nám společnou věcí je , že jsme závislí a nic jiného nám nezbývá , na věrohodnosti toho co uvádějí různí autoři o požadavcích u konkrétních rybích druhů. Tak třeba Zdeněk Vogel - Akvarijní rybky rok 1965 , teplota pro terčovce +24°C - +27°C , s dodatkem , že +29 je příliš , nebo známá kniha Akvarijní ryby - Rudolf Zukal r.1976 , terčovec , pro chov +25°C a odchov +28°C. Ivan Petrovický r. 1971 , píše o době deštˇů v Amazonii , že trvá od listopadu do července, takže ne několik dní bude přitékat chladnější voda. To samé ohledně té býložravosti , viz Burkard Kahl a spol. v atlase Akvarijní ryby r.1997 , překlad r.1999 , informace dodal sám Heiko Bleher.
Mít spolehlivé movité sponzory a být my dva společně s patřičným vybavením na výzkumu volně žijících terčovců , tak se zaměříme na zjištění jaký rozdíl v teplotě je u hladiny a v těch několika metrech , v nichž se zdržují , zda tam taky v místech výskytu existují různé teplotní vodní vrstvy (tepelné skoky) a celkové poměry na začátku tření i preferenci potravy v daném období. Na to nutno mít dálkově naváděné podvodní kamery se zabudovanými snímači ostatních dat. A pak samozřejmě by jsme dovezli nějaký ten odolný chovný materiál a po aklimatizaci pro chov v akva nádržích je mohli chovat třeba v onom teplotním rozmezí +22°C až +28°C.
Radit znovu metalovi , tak mu napíšu , že současní terčovci chováni v akváriích jsou vlivem komerčně vypracovaného postupu chovu pro tu teplotu dvacet šest st. nezpůsobilí a pro aklimatizaci na nižší teplotu nejspíš nevhodní , takže nezbývá než dát na rady Romyho,
ak si kupil len jedneho tak ani nebude.dokup aspon dvoch.
ja když jsem pořídil terčouny tak mi nežrali asi tři tejdny a tet jsou v klidu a papkaj jak o život. 
Dej mu čas,někteří terčovci při změně prostředí nežerou třeba měsíc.
v patek sem koupil tercovce aklimatizoval se v celku dobre s ostatnima rybama se taky snasi dobre ale nezere.skousim mu davat mrazeny i suseny a nic ,vubec si krmeni nevsima, poradteproc nezere.
Ahoj , to vše se dá snadno objasnit , ale tlačí mne čas , musím obsloužit své hospodářství a pak jít do práce , tak prosím za prominutí , že to není hned.
Pak mi není jasné toto:
nepřihlášený napsal: Mám jednu zkušenost s jiným druhem , taktéž teplomilných ryb , které se mi podařilo aklimatizovat na nižší teploty (už je nechovám)..
Teplomilnou rybou,bych rozuměl tropickou.Možná jde jen o slovíčkaření.
Pokud vím,tak jste psal o Poecilia velifera,která náleží Mexiku,čili subtropickému,mírnému pásmu,a její nejnižší mezní teplota je kolem 20°C,i když maximální je 28°C.Tudíž se nejedná o rybu tropickou,ale subtropickou.
Jak už jsem psal,bohužel jste se vložil do debaty o rybách tropických,a bohužel i specifických na nároky na teplotu.Jak má potom tazatel,méně zkušený,naložit s Vašimi radami o aklimatizaci,když se zde bavíme o terčovcích?
Opravdu nechci zkoušet Vaší sílu duševní vyrovnanosti,ale byl bych rád,kdyby se psalo k tématu,pak je to spíše zavádějící.
Vůbec Vás neznám,a podle některých reakcí,si myslím,že jste zkušený,ale podruhé zas ne,viz. Heckel-býložravec.Nechci se ani hádat,jen si myslím,že s Vaším,myslím si zajímavým tématem,jste se prostě netrefil do vlákna.
Prostě jste vlétnul se subtropickou aklimatizací do tropických ryb.A to byl kámen úrazu.Za tím si stojím.Máme jen rozdíl témat.
nepřihlášený napsal: Mám jednu zkušenost s jiným druhem , taktéž teplomilných ryb , které se mi podařilo aklimatizovat na nižší teploty (už je nechovám)..
Teplomilnou rybou,bych rozuměl tropickou.Možná jde jen o slovíčkaření.
Pokud vím,tak jste psal o Poecilia velifera,která náleží Mexiku,čili subtropickému,mírnému pásmu,a její nejnižší mezní teplota je kolem 20°C,i když maximální je 28°C.Tudíž se nejedná o rybu tropickou,ale subtropickou.
Jak už jsem psal,bohužel jste se vložil do debaty o rybách tropických,a bohužel i specifických na nároky na teplotu.Jak má potom tazatel,méně zkušený,naložit s Vašimi radami o aklimatizaci,když se zde bavíme o terčovcích?
Opravdu nechci zkoušet Vaší sílu duševní vyrovnanosti,ale byl bych rád,kdyby se psalo k tématu,pak je to spíše zavádějící.
Vůbec Vás neznám,a podle některých reakcí,si myslím,že jste zkušený,ale podruhé zas ne,viz. Heckel-býložravec.Nechci se ani hádat,jen si myslím,že s Vaším,myslím si zajímavým tématem,jste se prostě netrefil do vlákna.
Prostě jste vlétnul se subtropickou aklimatizací do tropických ryb.A to byl kámen úrazu.Za tím si stojím.Máme jen rozdíl témat.
Po tomto příspěvku si nejsem Romane jistý , jestli je to jen zkouška síly mojí vnitřní duševní vyrovnanosti nebo jiný úmysl , když z toho co jsem napsal má být jasné , že se nesnažím tropické ryby předělat na druhy mírného pásma.
A pak , že nemám mít důvod oprávněně pochybovat o účelnosti svěřovat ( podělit ) se , se svými výsledky z oblasti akvaristiky.
Dá se velmi různě zdůvodnit ( a to jsem udělal ) , proč alesponˇ ojediněle využít strategie přirozenějšího chovu , ku příkladu jeden "zastrčený" důvod je navracení těch druhů , které byly na původních lokalitách vyhubeny a po eliminaci příčin je možné opětné vysazení - pouhé doplnění údajů. O těch pro akvaristy podstatných bylo psáno, ale někdy je třeba si vše znovu v paměti osvěžit.
Je fakt , že co se nevidí , tomu se těžko věří a já jsem v tropech nebyl , abych si některá fakta ověřil , i když to bylo na dosah , protože v roce 1992 jsem si zaplatil cestu a pobyt do Malajsie a Singapuru . Cílem byly hlavně ryby. Jenže před odcestováním došlo k mému zranění a místo zajímavé dovolené jsem se zafačovaný v sádře léčil. Později už nastaly jiné starosti , a tak jsem nejdál byl v Tadžikistánu , kde bylo taky pěkně horko ( písek na pláži přehrady dokázal spálit bosá chodidla) a viděl tam zvláštní druhy ryb , ale ta pravá exotika je přece jen víc na jih.
Totˇ vše , bude rozumnější jít spát.
A pak , že nemám mít důvod oprávněně pochybovat o účelnosti svěřovat ( podělit ) se , se svými výsledky z oblasti akvaristiky.
Dá se velmi různě zdůvodnit ( a to jsem udělal ) , proč alesponˇ ojediněle využít strategie přirozenějšího chovu , ku příkladu jeden "zastrčený" důvod je navracení těch druhů , které byly na původních lokalitách vyhubeny a po eliminaci příčin je možné opětné vysazení - pouhé doplnění údajů. O těch pro akvaristy podstatných bylo psáno, ale někdy je třeba si vše znovu v paměti osvěžit.
Je fakt , že co se nevidí , tomu se těžko věří a já jsem v tropech nebyl , abych si některá fakta ověřil , i když to bylo na dosah , protože v roce 1992 jsem si zaplatil cestu a pobyt do Malajsie a Singapuru . Cílem byly hlavně ryby. Jenže před odcestováním došlo k mému zranění a místo zajímavé dovolené jsem se zafačovaný v sádře léčil. Později už nastaly jiné starosti , a tak jsem nejdál byl v Tadžikistánu , kde bylo taky pěkně horko ( písek na pláži přehrady dokázal spálit bosá chodidla) a viděl tam zvláštní druhy ryb , ale ta pravá exotika je přece jen víc na jih.
Totˇ vše , bude rozumnější jít spát.
Myslím si,že pochopeno bylo vše,jen s Vámi v některých věcech nesouhlasím.
Řekl bych,že,,nejžádanější" jsou ryby z domácích chovů pro to,že jsou aklimatizované,nebo ještě lépe,jsou zvyklé na stejný,nebo podobný chemizmus vody,to je zásadní věc,ne nižší teplota,ta odolnost ryby nedělá.Samozřejmě velikost,barva atd.hrají významnou roli.Znám dost chovatelů,ale neznám nikoho,kdo chová tropické ryby,které potřebují vyšší teplotu,i když v letních měsících,ve venkovních nádržích.Opravdu nejsme v Asii.
To,že asijské ryby uhynou,je věc stresu a podmínek při dlouhé cestě,jak by dopadly naše ryby,kdyby cestovaly třeba do Singapuru?Další věcí,jsou specifické nemoci,na které jsou tyto ryby zvyklé,ale dokáží vybít celý domácí chov.Diskusáři vědí o čem píšu.Problém ale spočívá v tom,že tyto nemoci na naše běžná léčiva nereagují a hledání toho správného,se prodraží,potažmo se zvedne cena ryby.Myslím,že toto je hlavní důvod žádanosti našich ryb.Je to prostě pro Němce a jiné evropské výkupce jednodušší,a v důsledku i levnější(doprava,úmrtnost,atd.)
Pokud si na Váš pokus pořídíte terčovce,dejte nám vědět jak jste dopadl,docela by mne to zajímalo,a to klidně i na Akvaristovi.
Svým způsobem Vás chápu,ale opět podotýkám,že není ryba,jako ryba,a přijde mi to zbytečné.To by po různých pokusech různých akvaristů opravdu mohly plavat v potocích neonky.
A to,co udělá aklimatizace druhu do jiného biotopu,víme už také své,viz Trachemys scripta-želva nádherná.
Nebo si myslíte,že by tyto,,aklimatizované"ryby zůstaly striktně jen v nádržích akvaristů?
Řekl bych,že,,nejžádanější" jsou ryby z domácích chovů pro to,že jsou aklimatizované,nebo ještě lépe,jsou zvyklé na stejný,nebo podobný chemizmus vody,to je zásadní věc,ne nižší teplota,ta odolnost ryby nedělá.Samozřejmě velikost,barva atd.hrají významnou roli.Znám dost chovatelů,ale neznám nikoho,kdo chová tropické ryby,které potřebují vyšší teplotu,i když v letních měsících,ve venkovních nádržích.Opravdu nejsme v Asii.
To,že asijské ryby uhynou,je věc stresu a podmínek při dlouhé cestě,jak by dopadly naše ryby,kdyby cestovaly třeba do Singapuru?Další věcí,jsou specifické nemoci,na které jsou tyto ryby zvyklé,ale dokáží vybít celý domácí chov.Diskusáři vědí o čem píšu.Problém ale spočívá v tom,že tyto nemoci na naše běžná léčiva nereagují a hledání toho správného,se prodraží,potažmo se zvedne cena ryby.Myslím,že toto je hlavní důvod žádanosti našich ryb.Je to prostě pro Němce a jiné evropské výkupce jednodušší,a v důsledku i levnější(doprava,úmrtnost,atd.)
Pokud si na Váš pokus pořídíte terčovce,dejte nám vědět jak jste dopadl,docela by mne to zajímalo,a to klidně i na Akvaristovi.
Svým způsobem Vás chápu,ale opět podotýkám,že není ryba,jako ryba,a přijde mi to zbytečné.To by po různých pokusech různých akvaristů opravdu mohly plavat v potocích neonky.
A to,co udělá aklimatizace druhu do jiného biotopu,víme už také své,viz Trachemys scripta-želva nádherná.
Nebo si myslíte,že by tyto,,aklimatizované"ryby zůstaly striktně jen v nádržích akvaristů?
Docela zajimavej rozhovor ohledne toho umrti importovanejch ryb wds.cz/…
Zhruba v polovičce stranky tam melanochromis popisuje jak to chodi v nekterejch firmach.
Zhruba v polovičce stranky tam melanochromis popisuje jak to chodi v nekterejch firmach.
...Po pečlivém vysvětlení průběhu jak postupovat by to (téměř) každý pochopil, ale je to článek navíc s dalším kolem polemik pro dva, tři zaujaté a nevyplatí se vydávat námahu a čas o tom psát, když málo koho to může zajímat a osobně "hypotézu" praktikovat. Lépe nikoho nepodněcovat k nějakým pokusům.
Tady spíš "zaboduje" téma, jak vhodně vnitřně upravit, čím osázet a jakými živočichy obydlit čtyřlitrovou okurkovou láhev...
A co kdybyste zkusil jít s tím svým tematem na Akvaristu? Tam se sice také občas někdo zeptá, "jak udělat ze čtyřlitrové láhve akviško", ale těch "zaujatých" byste tam našel bezpochyby víc.
Podle mne to téma za to stojí!
Tady spíš "zaboduje" téma, jak vhodně vnitřně upravit, čím osázet a jakými živočichy obydlit čtyřlitrovou okurkovou láhev...
A co kdybyste zkusil jít s tím svým tematem na Akvaristu? Tam se sice také občas někdo zeptá, "jak udělat ze čtyřlitrové láhve akviško", ale těch "zaujatých" byste tam našel bezpochyby víc.
Podle mne to téma za to stojí!
Koukám , že je tu něco nepochopeno , cituji 'nesouhlasím , že jsou žádanější druhy otužilé před importy' - takto jsem neuvažoval.
Správně je : žádané jsou ryby přivyklé na chov v akváriích , které v mladém věku byly přes letní měsíce odchovány ve venkovních nádržích a vzrůstem , odolností i vybarvením se importům vyrovnají a vhodností pro domácí chov je předčí právě proto , že tuto změnu prostředí lépe snášejí a větší ztráty nevznikají.
Pátral a ptal jsem se profíků akvaristů i obchodníků proč byly (jsou) naše odchovy akvarijních ryb ve světě tak žádané , oproti například těch co pocházejí z asijských rybničních pěstíren. Odpovědi zněly : když Němec koupí neonky v Česku , tak je i prodá a vydělá. Z Asie dovezené často uhynou dřív než je stačí prodat a prodělá. Mám s tím svou zcela negativní zkušenost , která to potvrzuje.
Nebudeme se bavit o terčovcích . Ti jsou už přizpůsobeni (nebo z přírody odloveným to vyhovuje) celosvětově propracovanému nejlépe osvědčenému způsobu domácího chovu , který se povětšinou striktně , aby nevznikly ztráty dodržuje , a protože všichni postupují podobně , tak mají i stejné zkušenosti a výsledky - 'plus mínus' malý rozdíl.
Ovšem v řekách jsou jiné poměry , třeba v tom , že při rozdílných teplotách je přijímána odlišná potrava a k zažívacím potížím nedojde. A pak je tu ještě něco co není v odborných článcích zmíněno a přitom tomu musí mnoho ryb po celém světě čelit. Že by divocí terčovci měli to štěstí a nesetkávali se s tím?
Právě i na tomto vlivu je založena moje "aklimatizace" na nižší teploty - metoda o níž jsem nechtěl psát a jak jsem se dodatečně dozvěděl(smazáno), má na případné zvědavé zájemce výrazné omlazující účinky - za to bych mohl mít tu nobelovku ! Jen žertuji.
Když jsem zde měl svou prezentaci , tak jejím účelem byla i propagace chovu 'akvarijních' ryb v letních měsících ve venkovních nádržích. Je možné ,že si někdy Terče pořídím a pak na nich svůj postup vyzkouším a bez přímého ohrožení života ryb si ověřím jejich konkrétní schopnosti.
Po pečlivém vysvětlení průběhu jak postupovat by to (téměř) každý pochopil , ale je to článek navíc s dalším kolem polemik pro dva , tři zaujaté a nevyplatí se vydávat námahu a čas o tom psát , když málo koho to může zajímat a osobně "hypotézu" praktikovat. Lépe nikoho nepodněcovat k nějakým pokusům.
Tady spíš "zaboduje" téma , jak vhodně vnitřně upravit , čím osázet a jakými živočichy obydlit čtyřlitrovou okurkovou láhev.
Správně je : žádané jsou ryby přivyklé na chov v akváriích , které v mladém věku byly přes letní měsíce odchovány ve venkovních nádržích a vzrůstem , odolností i vybarvením se importům vyrovnají a vhodností pro domácí chov je předčí právě proto , že tuto změnu prostředí lépe snášejí a větší ztráty nevznikají.
Pátral a ptal jsem se profíků akvaristů i obchodníků proč byly (jsou) naše odchovy akvarijních ryb ve světě tak žádané , oproti například těch co pocházejí z asijských rybničních pěstíren. Odpovědi zněly : když Němec koupí neonky v Česku , tak je i prodá a vydělá. Z Asie dovezené často uhynou dřív než je stačí prodat a prodělá. Mám s tím svou zcela negativní zkušenost , která to potvrzuje.
Nebudeme se bavit o terčovcích . Ti jsou už přizpůsobeni (nebo z přírody odloveným to vyhovuje) celosvětově propracovanému nejlépe osvědčenému způsobu domácího chovu , který se povětšinou striktně , aby nevznikly ztráty dodržuje , a protože všichni postupují podobně , tak mají i stejné zkušenosti a výsledky - 'plus mínus' malý rozdíl.
Ovšem v řekách jsou jiné poměry , třeba v tom , že při rozdílných teplotách je přijímána odlišná potrava a k zažívacím potížím nedojde. A pak je tu ještě něco co není v odborných článcích zmíněno a přitom tomu musí mnoho ryb po celém světě čelit. Že by divocí terčovci měli to štěstí a nesetkávali se s tím?
Právě i na tomto vlivu je založena moje "aklimatizace" na nižší teploty - metoda o níž jsem nechtěl psát a jak jsem se dodatečně dozvěděl(smazáno), má na případné zvědavé zájemce výrazné omlazující účinky - za to bych mohl mít tu nobelovku
! Jen žertuji. Když jsem zde měl svou prezentaci , tak jejím účelem byla i propagace chovu 'akvarijních' ryb v letních měsících ve venkovních nádržích. Je možné ,že si někdy Terče pořídím a pak na nich svůj postup vyzkouším a bez přímého ohrožení života ryb si ověřím jejich konkrétní schopnosti.
Po pečlivém vysvětlení průběhu jak postupovat by to (téměř) každý pochopil , ale je to článek navíc s dalším kolem polemik pro dva , tři zaujaté a nevyplatí se vydávat námahu a čas o tom psát , když málo koho to může zajímat a osobně "hypotézu" praktikovat. Lépe nikoho nepodněcovat k nějakým pokusům.
Tady spíš "zaboduje" téma , jak vhodně vnitřně upravit , čím osázet a jakými živočichy obydlit čtyřlitrovou okurkovou láhev.
Starší reakce
ano presne tieto myslel,ale ceny ma super,aj ty predavas.
Metal mal si na mysli snake skiny?!No až taká vzácnost to už nie je.Další s chovatelov ktorý sa snažil natárat nezmysly za čo Ty samozrejme nemožeš.
a ještě jedna věc jak dlouho trva se asi tečovcům se aklimatizovat na nové akva????
u nas v lipt.mikulasi predava jeden chovatel po 120 kus.ma 4 druhy tercovcou hnedy tirkis a cerveny a posledny neviem ale mi vravel ze ma 12 pasou co je vzacnost tie su po 150.sk
modré kol 6cm jsem včera 21.10.08 viděl po 320 kč / ks. , pravděpodobně z Chovexu u Českého Těšína.
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 146777x
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.