Terčovec - chov

http://www.discus.cz/web/
https://rybicky.net/atlasryb/cesky/t

Taky davam vodu rovnou z kohoutku ale modlim se aby nekomu ve vodarne neujela ruka s tim chlorem.Tata diky takovymu "ujeti" kdysi prisel skoro o vsechny ryby.

Já měním vodu jednou týdně, zhruba asi 1/3 nádrže. Vodu mám také z kohoutku, ph velice dobré. Den nebo dva předem si ji napustím do dvou kýblů (radši víc, aby nepochybělo) a nechám ji, tak do dne výměny. Moje holky jsou už na to zvyklé a bezproblému ji příjmou. Něco jiného by asi bylo měnit celou nádrž, to bych si asi netroufl jen tak z kohoutku, ale ta jedna třetina odstátá, by něměla dělat problémy. Toť můj názor

Předem chci poděkovat za toto super forum kde jsem načerpal mnoho zkušenosti s chovem rybiček..Pořídil jsem si také terčovce jen do okrasného akvaria..koupil jsme si je na inzerát protože ,když jsme viděl ty ryby v akvaristikách tak jsem je pomalu litoval v jakém byli stavu..U chovatele jsem nazbíral zkušenosti okolo ph..teploty a druhu krmení na které jsou tyto ryby zvyklé..bral jsem je o velikosti 8 cm za hodně slušnou cenu..Má,ale dotaz jak je to z výměnou vody v akváriu???Voda z kohoutku má u nás 6,8 ph takže ji nemusím nijak upravovat,ale mám dotaz jakým způsobem mám nechat odstát vodu,??...I když myslím,že v současné době už se toho chloru zase tolik nepoužívá..Prosím o radu pomocí jakého přípravku bych vodu z kohoutku upravil co nejrychleji do požadované kvality na výměnu..Já zatím používám Agua Safe od Tetry...Mohli by jste se se mnou podělit o vaše zkušenosti....Děkuji moc za všechny rady a odpovědi...

Neříkám,že u některých ryb to možné není.Pokud jde o Vámi udané knihy,jsou 30-40 let staré,a přeci jenom poznatky jsou už trochu dále.Mají samozřejmě stále ještě vysokou vypovídací hodnotu,když je mi,,ouzko",sáhnu po Frankově Akvaristice.
O té býložravosti Heckelů opravdu pochybuji,viděl jsem je,jak si při krmení vybírají hlavně maso,šlo o importy.Pouze v době,,hladu"jsou schopni pozřít,,zeleninu".Tak je to právě před obdobím dešťů.

Skleníkový efekt,který,,dohřeje"vodu na +- původní hodnotu,měl jsem spíše napsat několik týdnů,než dnů,vzniká právě teplotou okolí,kdy,i když se dostává do oběhu voda chladnější,trvá kratší dobu,než se ohřeje,nastává až skoro 100% vlhkost vzduchu,velmi teplého,a voda procházející touto,,prádelnou",se dostává na zem mnohem teplejší.Takže nízká teplota vody opravdu netrvá dlouho.

S posledními dvěma odstavci bez výhrad souhlasím.Jsem rád,že jsme nakonec našli víceméně společnou řeč,i když s drobnými nesouhlasy,ale to je to,co nás žene dál za poznáním.Dokazování a obhajování vlastních názorů,podložených zčásti vlastní zkušeností,zčásti sebevzděláváním.
Za to Vám,i ostatním zde DĚKUJI.
Roman Špeta.

GH - General Hardness - celkova tvrdost vody
KH - Carbonate Hardness - uhlicitanova tvrdost vody

a tvrdost vody sa jak oznacuje.tak som to poplietol sori.

pH je jednotka kyselosti/zasaditosti

vravel mi ze my na sidlisku mame tvrdost vody 10. a v meste je 6. ze ju merali.dufam ze som sa spravne vijadril a ze ph znamena tvrdost vody.ja osobne som ju nemeral.

Některá tvrzení je nutné brát s vééééééélikou rezervou.

Ph 10 ? tomu neverim to by mela jeho voda stejnou zasaditost jako mejdlo.Stejne tak neverim ze by neco takovyho mohlo tect z vodovodu.

ale niekde uprostred je pes zakopany.bol som u chlapika co chova tercovce ma ich snad 500.ks.pouziva priamo vodu z vodovodu ph.10,a vsade pisu ze ma byt voda do 6.ph.a chlorova vobec tercovcom nevadila.ale teplotu ma 30.c povedal ze ked snizim teplotu nic sa nestane.len mi budu pomaly rast tercovce a nenarastu do dospelej velkosti.nekrmi vobec srdcom,ale len granulami a zihlavou-kopriva.

Myslíte že jeden pár terčovců by mohl být v 240litrovém akváriu Rio240?Knim by bylo ještě nějaké hejinko teter

- (dokončení) Dahaka , mira03 a dalších chovatelů. Jen jich bylo dost málo co vyrukovali se svými zkušenostmi.

Akvaristika dnešních dnů je v mnohém jednodušší ale , když vidím v akvaristických prodejnách hlavní objekt zájmu - ryby , tak jsem často jejich kvalitou zklamán. Jako kluk jsem si sám vyráběl vytíračky , ohřívače , filtry a o moje odchovy byl zájem. Když je vše snadno k dostání , nenutí to tolik přemýšlet a neformuje se dostatečně tvůrčí vztah. Na úrovni - obsahu fo'ra to je znát.

Tyto věty nejsou zaměřeny proti těm co se k tomuto tématu vyjadřovali.

Psal jsem , že ta Poecilia velifera byla vyšlechtěná zlatá varieta a ta má vyšší nároky , než původní přírodní ryby. Stejné výsledky mám ověřeny u hlavaček pastelových , gavůnků boesemanových i diamantových + jiné , ancistrusů , lorikárií , teter konžských , tet. ozdobných , tet. skvělých a dalších více odolných druhů - mečovky , platy , parmičky , dánia , kardinálky ,..... Například paví očka mi v minulosti nesnesla poklesy teploty vody při chovu venku pod +15°C , nyní i při +13°C berou podané krmivo a těch +11°C letos , než jsem je vylovil , taky přežila a jsou zdravá.

Ano , tropická ryba může mít v domovině vyšší teplotu vody , než subtropická , ale to ještě neznamená , že s rozdílem pouhé dva stupně, ale ono je to v současném akvaristickém trendu fuk. To proto , že z ryb se stalo spotřební zboží a podle toho se s nimi i obecně zachází , tím mám na mysli i jejich "výrobu". A v tom to je.

Další rozhodnou nám společnou věcí je , že jsme závislí a nic jiného nám nezbývá , na věrohodnosti toho co uvádějí různí autoři o požadavcích u konkrétních rybích druhů. Tak třeba Zdeněk Vogel - Akvarijní rybky rok 1965 , teplota pro terčovce +24°C - +27°C , s dodatkem , že +29 je příliš , nebo známá kniha Akvarijní ryby - Rudolf Zukal r.1976 , terčovec , pro chov +25°C a odchov +28°C. Ivan Petrovický r. 1971 , píše o době deštˇů v Amazonii , že trvá od listopadu do července, takže ne několik dní bude přitékat chladnější voda. To samé ohledně té býložravosti , viz Burkard Kahl a spol. v atlase Akvarijní ryby r.1997 , překlad r.1999 , informace dodal sám Heiko Bleher.

Mít spolehlivé movité sponzory a být my dva společně s patřičným vybavením na výzkumu volně žijících terčovců , tak se zaměříme na zjištění jaký rozdíl v teplotě je u hladiny a v těch několika metrech , v nichž se zdržují , zda tam taky v místech výskytu existují různé teplotní vodní vrstvy (tepelné skoky) a celkové poměry na začátku tření i preferenci potravy v daném období. Na to nutno mít dálkově naváděné podvodní kamery se zabudovanými snímači ostatních dat. A pak samozřejmě by jsme dovezli nějaký ten odolný chovný materiál a po aklimatizaci pro chov v akva nádržích je mohli chovat třeba v onom teplotním rozmezí +22°C až +28°C.

Radit znovu metalovi , tak mu napíšu , že současní terčovci chováni v akváriích jsou vlivem komerčně vypracovaného postupu chovu pro tu teplotu dvacet šest st. nezpůsobilí a pro aklimatizaci na nižší teplotu nejspíš nevhodní , takže nezbývá než dát na rady Romyho,

ak si kupil len jedneho tak ani nebude.dokup aspon dvoch.

ja když jsem pořídil terčouny tak mi nežrali asi tři tejdny a tet jsou v klidu a papkaj jak o život.

asi nema hlad ne neboj az se prizpusobi tak to bude ok..

Dej mu čas,někteří terčovci při změně prostředí nežerou třeba měsíc.

v patek sem koupil tercovce aklimatizoval se v celku dobre s ostatnima rybama se taky snasi dobre ale nezere.skousim mu davat mrazeny i suseny a nic ,vubec si krmeni nevsima, poradteproc nezere.

Ahoj , to vše se dá snadno objasnit , ale tlačí mne čas , musím obsloužit své hospodářství a pak jít do práce , tak prosím za prominutí , že to není hned.

Pak mi není jasné toto:

nepřihlášený napsal: Mám jednu zkušenost s jiným druhem , taktéž teplomilných ryb , které se mi podařilo aklimatizovat na nižší teploty (už je nechovám)..

Teplomilnou rybou,bych rozuměl tropickou.Možná jde jen o slovíčkaření.
Pokud vím,tak jste psal o Poecilia velifera,která náleží Mexiku,čili subtropickému,mírnému pásmu,a její nejnižší mezní teplota je kolem 20°C,i když maximální je 28°C.Tudíž se nejedná o rybu tropickou,ale subtropickou.
Jak už jsem psal,bohužel jste se vložil do debaty o rybách tropických,a bohužel i specifických na nároky na teplotu.Jak má potom tazatel,méně zkušený,naložit s Vašimi radami o aklimatizaci,když se zde bavíme o terčovcích?
Opravdu nechci zkoušet Vaší sílu duševní vyrovnanosti,ale byl bych rád,kdyby se psalo k tématu,pak je to spíše zavádějící.
Vůbec Vás neznám,a podle některých reakcí,si myslím,že jste zkušený,ale podruhé zas ne,viz. Heckel-býložravec.Nechci se ani hádat,jen si myslím,že s Vaším,myslím si zajímavým tématem,jste se prostě netrefil do vlákna.
Prostě jste vlétnul se subtropickou aklimatizací do tropických ryb.A to byl kámen úrazu.Za tím si stojím.Máme jen rozdíl témat.

Po tomto příspěvku si nejsem Romane jistý , jestli je to jen zkouška síly mojí vnitřní duševní vyrovnanosti nebo jiný úmysl , když z toho co jsem napsal má být jasné , že se nesnažím tropické ryby předělat na druhy mírného pásma.
A pak , že nemám mít důvod oprávněně pochybovat o účelnosti svěřovat ( podělit ) se , se svými výsledky z oblasti akvaristiky.
Dá se velmi různě zdůvodnit ( a to jsem udělal ) , proč alesponˇ ojediněle využít strategie přirozenějšího chovu , ku příkladu jeden "zastrčený" důvod je navracení těch druhů , které byly na původních lokalitách vyhubeny a po eliminaci příčin je možné opětné vysazení - pouhé doplnění údajů. O těch pro akvaristy podstatných bylo psáno, ale někdy je třeba si vše znovu v paměti osvěžit.
Je fakt , že co se nevidí , tomu se těžko věří a já jsem v tropech nebyl , abych si některá fakta ověřil , i když to bylo na dosah , protože v roce 1992 jsem si zaplatil cestu a pobyt do Malajsie a Singapuru . Cílem byly hlavně ryby. Jenže před odcestováním došlo k mému zranění a místo zajímavé dovolené jsem se zafačovaný v sádře léčil. Později už nastaly jiné starosti , a tak jsem nejdál byl v Tadžikistánu , kde bylo taky pěkně horko ( písek na pláži přehrady dokázal spálit bosá chodidla) a viděl tam zvláštní druhy ryb , ale ta pravá exotika je přece jen víc na jih.

Totˇ vše , bude rozumnější jít spát.

Myslím si,že pochopeno bylo vše,jen s Vámi v některých věcech nesouhlasím.

Řekl bych,že,,nejžádanější" jsou ryby z domácích chovů pro to,že jsou aklimatizované,nebo ještě lépe,jsou zvyklé na stejný,nebo podobný chemizmus vody,to je zásadní věc,ne nižší teplota,ta odolnost ryby nedělá.Samozřejmě velikost,barva atd.hrají významnou roli.Znám dost chovatelů,ale neznám nikoho,kdo chová tropické ryby,které potřebují vyšší teplotu,i když v letních měsících,ve venkovních nádržích.Opravdu nejsme v Asii.

To,že asijské ryby uhynou,je věc stresu a podmínek při dlouhé cestě,jak by dopadly naše ryby,kdyby cestovaly třeba do Singapuru?Další věcí,jsou specifické nemoci,na které jsou tyto ryby zvyklé,ale dokáží vybít celý domácí chov.Diskusáři vědí o čem píšu.Problém ale spočívá v tom,že tyto nemoci na naše běžná léčiva nereagují a hledání toho správného,se prodraží,potažmo se zvedne cena ryby.Myslím,že toto je hlavní důvod žádanosti našich ryb.Je to prostě pro Němce a jiné evropské výkupce jednodušší,a v důsledku i levnější(doprava,úmrtnost,atd.)

Pokud si na Váš pokus pořídíte terčovce,dejte nám vědět jak jste dopadl,docela by mne to zajímalo,a to klidně i na Akvaristovi.

Svým způsobem Vás chápu,ale opět podotýkám,že není ryba,jako ryba,a přijde mi to zbytečné.To by po různých pokusech různých akvaristů opravdu mohly plavat v potocích neonky.
A to,co udělá aklimatizace druhu do jiného biotopu,víme už také své,viz Trachemys scripta-želva nádherná.

Nebo si myslíte,že by tyto,,aklimatizované"ryby zůstaly striktně jen v nádržích akvaristů?

Docela zajimavej rozhovor ohledne toho umrti importovanejch ryb wds.cz/…
Zhruba v polovičce stranky tam melanochromis popisuje jak to chodi v nekterejch firmach.

...Po pečlivém vysvětlení průběhu jak postupovat by to (téměř) každý pochopil, ale je to článek navíc s dalším kolem polemik pro dva, tři zaujaté a nevyplatí se vydávat námahu a čas o tom psát, když málo koho to může zajímat a osobně "hypotézu" praktikovat. Lépe nikoho nepodněcovat k nějakým pokusům.
Tady spíš "zaboduje" téma, jak vhodně vnitřně upravit, čím osázet a jakými živočichy obydlit čtyřlitrovou okurkovou láhev...
A co kdybyste zkusil jít s tím svým tematem na Akvaristu? Tam se sice také občas někdo zeptá, "jak udělat ze čtyřlitrové láhve akviško", ale těch "zaujatých" byste tam našel bezpochyby víc.
Podle mne to téma za to stojí!

Koukám , že je tu něco nepochopeno , cituji 'nesouhlasím , že jsou žádanější druhy otužilé před importy' - takto jsem neuvažoval.

Správně je : žádané jsou ryby přivyklé na chov v akváriích , které v mladém věku byly přes letní měsíce odchovány ve venkovních nádržích a vzrůstem , odolností i vybarvením se importům vyrovnají a vhodností pro domácí chov je předčí právě proto , že tuto změnu prostředí lépe snášejí a větší ztráty nevznikají.

Pátral a ptal jsem se profíků akvaristů i obchodníků proč byly (jsou) naše odchovy akvarijních ryb ve světě tak žádané , oproti například těch co pocházejí z asijských rybničních pěstíren. Odpovědi zněly : když Němec koupí neonky v Česku , tak je i prodá a vydělá. Z Asie dovezené často uhynou dřív než je stačí prodat a prodělá. Mám s tím svou zcela negativní zkušenost , která to potvrzuje.

Nebudeme se bavit o terčovcích . Ti jsou už přizpůsobeni (nebo z přírody odloveným to vyhovuje) celosvětově propracovanému nejlépe osvědčenému způsobu domácího chovu , který se povětšinou striktně , aby nevznikly ztráty dodržuje , a protože všichni postupují podobně , tak mají i stejné zkušenosti a výsledky - 'plus mínus' malý rozdíl.

Ovšem v řekách jsou jiné poměry , třeba v tom , že při rozdílných teplotách je přijímána odlišná potrava a k zažívacím potížím nedojde. A pak je tu ještě něco co není v odborných článcích zmíněno a přitom tomu musí mnoho ryb po celém světě čelit. Že by divocí terčovci měli to štěstí a nesetkávali se s tím?

Právě i na tomto vlivu je založena moje "aklimatizace" na nižší teploty - metoda o níž jsem nechtěl psát a jak jsem se dodatečně dozvěděl(smazáno), má na případné zvědavé zájemce výrazné omlazující účinky - za to bych mohl mít tu nobelovku ! Jen žertuji.

Když jsem zde měl svou prezentaci , tak jejím účelem byla i propagace chovu 'akvarijních' ryb v letních měsících ve venkovních nádržích. Je možné ,že si někdy Terče pořídím a pak na nich svůj postup vyzkouším a bez přímého ohrožení života ryb si ověřím jejich konkrétní schopnosti.

Po pečlivém vysvětlení průběhu jak postupovat by to (téměř) každý pochopil , ale je to článek navíc s dalším kolem polemik pro dva , tři zaujaté a nevyplatí se vydávat námahu a čas o tom psát , když málo koho to může zajímat a osobně "hypotézu" praktikovat. Lépe nikoho nepodněcovat k nějakým pokusům.
Tady spíš "zaboduje" téma , jak vhodně vnitřně upravit , čím osázet a jakými živočichy obydlit čtyřlitrovou okurkovou láhev.

ano presne tieto myslel,ale ceny ma super,aj ty predavas.

Metal mal si na mysli snake skiny?!No až taká vzácnost to už nie je.Další s chovatelov ktorý sa snažil natárat nezmysly za čo Ty samozrejme nemožeš.

a ještě jedna věc jak dlouho trva se asi tečovcům se aklimatizovat na nové akva????

u nas v lipt.mikulasi predava jeden chovatel po 120 kus.ma 4 druhy tercovcou hnedy tirkis a cerveny a posledny neviem ale mi vravel ze ma 12 pasou co je vzacnost tie su po 150.sk

modré kol 6cm jsem včera 21.10.08 viděl po 320 kč / ks. , pravděpodobně z Chovexu u Českého Těšína.

26 je asi málo,ale já jim tam hřeju ňákejch 28 stupnů a jsou v pohodě zdravý,žravý atd..

Ještě pro upřesnění,voda v domovině terčovců může opravdu v období dešťů klesnout až na těch 22°C,ale pouze na několik málo dní.Pak nastane odpařování vody,diky teplotě okolí,nastane skleníkový efekt,a teplota vody se dostane minimálně na původní hodnotu.Pak,spolu s hojností potravy nastává hromadné tření.
Když měním vodu po odkalování,dávám jí zhruba 30% o +-2°C nižší a nenechám odstát.Ryby jsou na to zvyklé a obsah chlóru je dnes už zanedbatelný.Jediné,co se stane,jsou bublinky rozpuštěných plynů,které mají ryby trochu na sobě,na rostlinách,ale podle zkušenosti,bez možné embolie.Nevím jak jinde,ale v Praze je voda dost dobrá, praktikuji to tak u terčovců už 5-6 let,a bez problémů,natož s úhynem.Stejným způsobem,pouze s přeléčením na žabrohlísty jsem i odchovával.
Roman.

I tak budu ještě reagovat.
Úvodem,bych rád podotkl,že si nemyslím,že byste chtěl být chytřejší,je to diskuze,myslím,že přínosná a velmi kultivovaná.To,že zde vystupujete jako bezejmenný,je Vaše volba,ale docela mne mrzí,že si nemůžem podiskutovat i osobně,zřejmě by to bylo obohacující pro oba.
Poděkování za,,smazání všech zbytečných reakcí" bylo pro to,že dále bylo pouze vyřizování osobních antipatií mezi Miro x Patis,to s tématem vůbec nesouviselo,nic jiného tam nebylo.

Téma aklimatizace k nižším teplotám vyvolalo rozruch proto,že jste se trefil do terčovců,kde to není opravdu možné,alespoň ne trvale.Označení,,Mengeleho" bylo,stejně jako tady označeno uvozovkami,bylo to myšleno s jistou nadsázkou.
Pro nezúčastněné vysvětlím teplotu ještě jednou.
Terčovci mají velmi krátké trávení,hlavně střevo a vysoká teplota zrychluje metabolizmus,tím pádem potravu lépe stráví.Pokud by tomu tak nebylo,má nízká teplota za následek přinejmenším špatný přísun živin do těla,tím chřadnutí a invazi nemocí,ale spíše,pro nestrávenou stravu zauzlování střev a následný úhyn.
Teď k Vašim metodám.
1.S postupným snižováním teploty za několik generací,řekl bych v horizontu tak 5-ti let,je to u NĚKTERÝCH! druhů ryb možné,ale tady se opět NEMŮŽE jednat o tečovce.
2.Pokud použijete hybridizaci,velmi záleží na tom,jaké ryby zkřížíte(zkřížitelné) a pokud se jedná opět o tečovce,není žádná šance,že se dopracujete k původnímu druhu,a ještě ho,ne geneticky,ale fyziologicky resp.anatomicky upravíte.To je ale vysoká genetika.
3.To je opět genetika,o genech ani nemá cenu diskutovat.

Nesouhlasil bych s Vámi,že jsou žádanější druhy,,otužilé",před importy,i když...záleží na zkušenosti akvaristy.Ryby z volné přírody jsou co do barvy a krásy mnohem hezčí.Jde jen o to,vytvořit jim odpovídající podmínky.
Co se týče rodu Poecilia,je šlechtění a genetika poněkud,,jednodušší",tento rod má přes 30 druhů.Jak se ale mezi sebou dají křížit,netuším.U terčovců jsou to přeci jen dva druhy,a dva poddruhy,tady genetika slouží ponejvíce k požadovanému vybarvení ryb.

Takže shrnuto,pokud je možné přivyknou ryby na rozdílně nižší teplotu(s čímž nemám zkušenosti),pak se nebude jednat o terčovce a jiné specifické ryby.Pak bychom mohli chovat a rozmnožovat tyto ryby třeba i na Orlické přehradě,a to je myslím nemožné.Každá akce má svůj strop.

Díky Vám za diskuzi,byla plodná a pro většinu akvaristů i naučná.
Roman Špeta.


Edit:Ještě jsem si přečetl všechny Vaše příspěvky...Víte o čem píšete,škoda,že inkognito.

Chci verit ze vami popsane zpusoby opravdu funguji ale nedokazu si predstavit ze je v praxi zacne pouzivat clovek kterej s chovem tercovcu zacina a zatim jen sbira informace.Ja sam bych se do toho z ruznejch duvodu nehrnul a to jsem zdedil naklonost k tercovcum tak nejak po strejdovi kterej choval,odchovaval a prodaval tercovce kdyz vetsina z nas vcetne me nebyla na svete .

Tak ryby se ti budou postuchovat urcite casem se to uklidni.Moji se nahaneli taky i ted se obcas porvou ze az cumim co dokazou.Nech to prirode oni si poradi

děkuji za odkaz už jsem si i objednal discuse!!!už se na ně moc těším a ještě se chci zeptat jestliže knim dám další tři nebude ten největší honit ty ostatní???mám je ve splečné nádrži největší rybu tam mám krunýřovce velkoploutvého měří asi 45 cm a už nevím co sním je obrovský a vytahuje mi rostliny! a to jsem sám vypěstoval tak velkého na začátku měřil asi 5 cm!!

Mrkni na inzeráty,třeba tady:http://www.discus.cz/web/index.php?page=trziste
Určitě se tu chovatelé z Ostravska najdou.

aha to jsem nevěděl že se to nemá mno sry za to jsem znich nadšen...mno jou ještě asi 3 dokoupím a budu to mít pěkné jen sand doufám že ne nebudou nahánět a kousat a potřeboval bych jestli by někdo nevěděl o něče v ostravě nějaký chovatel co by prodával dickuse a nějaké i rybičky!!!

Člověče,Ty tady drmolíš páté přes deváté,já jsem z Tebe jelen.Jak jsou teda ty ryby velké?Dešifroval jsem,že jsi je snad koupil v Hornbachu.To asi nebude dobrý tah.Nákupy ryb tam jsou,aspoň podle ohlasů tady dost rizikové.A koupit si jednu rybu modrou a jednu červenou to je taky na prd.

hele já je kupoval v akvaristice a tam měli ks za 900 jeden kus a pak jsou moc pěkní červený a modrý jen mě to štve že má ten červený ne sobě pár takových krvavých teček po kousnotí a jinak jj vím chtěl jsem jich tak kolem 5 ks v mojim akva apak jsem z ovy a nějak nemůžu najít nikoho kdo by mi nějaké diskuse a nebo i jiné rykby prodal!!!!vím že od chovatele je to lepší a vím že nic nemůžou chytit a přinést do mojeho akva pak v horn bachu jsem vždy kupoval ryby a to je z nějakých izraelských vod a to má vždy krupičku naštěstí jsem se jí naučil léčit!! a pak už jsem pěstoval rejnoky sladkovodní a to mě moc nechytilo jelikož nebyli dosti živí....pořád leželi na dně atd.!!!

Nepises jak dlouho je mas.Prikoupeni dalsich dvou by mohlo pomoci ale vic jak 4 do 250tky nedavej.Teplota 32°C je zbytecne moc uber na 29-30°C.
Lepsi je kupovat mlade ryby a pokud se casem vyskytne v hejnu nejakej agresivni jedinec tak se da jednoduse pryc.

Jak uz se tady psalo nekolikrat.Perou se o postaveni 2 je dost malo aspon 4 !!V nicem jim nebran srovna se to samo.Das knim dalsi dva a zacnou se rvat znova.A 900 za 2 disky ? to jsou aspon 8cm ne ? Jestli si je koupil v akvaristice tak to budou 4-5cm.Musis kupovat od chovatelu me tercak visel na 150 kus a velikost 7cm

caute lidičky,
koupil jsem si diskuse červeného a modrého nějak se mi to líbilo a tak jsem si koupil za 900/ks. Celkem mě to porazilo ta cena ale budiž moc se mi to líbilo!!! ale nějak jsem asi špatně trefil na rybky. jelikož se mi moc líbí ty akvária kde je větší hejno diskusů tak si je pomalu chci přikoupit. mám 250l akva a to mi stačí ale ti dva se mi pořád perou jeden nahání toho druhého a já newím jak jim v tom zabránit oba jsou překrásní. jelikož mi známý žíkal že samičky nejdou rozpoznat tak nevím jak toto vyřešit!!! prosím o radu děkuji mockrát a jinak já mám vodu 32stupnů a rostliny rostou upe překrásně!!!

- pokračování příspěvku , v předchozím jsem naplnil počet povolených znaků.

-Takové jsou žádanější , než z přírodního odchytu nebo rybničních pěstíren , kde ryby nejsou zvyklé na stres ze změny poměrů po výlovu a následných transportech ve stísněných prostorech i zhoršené kvalitě vody . Po oslabení u nich snadno propukají latentní choroby. Po tom co jsem napsal , je už možné pochopit smysl takového počínání ?

Ty 'aklimatizované' ryby byly Poecilia velifera. Kdo je má nebo měl , tak ví svoje o chovu těchto ryb. I v teplé vodě dost často trpí nemocemi a cizopasníky. Pak moc neplavou a 'kolíbají' se. Zpočátku byly choulostivé i ty co jsem koupil (zlatá forma), ale časem bylo možné je přes léto chovat venku bez vytápění se zachováním vysoké vitality. Proč je nemám , prostě vyhynuly sešlostí (nevydrží věčně) a protože jsem začal chovat zlaté Poecilia sphenops , které jsou živější i odolnější s menšími nároky a s Poec. velifera se křížily - několik h. potomků mi zůstalo , takže částečně je vlastně stále mám (vydržely poklesy teploty vody na +11°C , aniž by utrpěly na zdraví. Podobně chovám i další druhy.

A na brouky bych nikoho neposílal , hlavně ne do Indie , ostudu tam už máme udělanou a u nás si mnozí taky zaslouží ochranu.

V dětství jsem jeden rok , než jsem si uvědomil negativa , dělal sbírku motýlů. Tehdy to nebylo nic zvláštního , bylo jich všemožných hojnost. Nyní je to katastrofa , mnohé známé druhy nejsou dávno k vidění. Tak jsem kdysi i pro ně zakládal přírodní druhově bohaté květnaté luční rostlinné společenstva a zabýval se semenářstvím planých druhů - pěstování , sběr , čištění a vhodné uchování osiva pro praktické využití i k uložení do semenných bank. Bylo s tím práce jak s velkochovem ryb. Když o to bude někdo hodně stát , tak jsem ochoten 'přihodit' fotku , jak taková květnatá mikrolouka po letech vypadá (je mnoho typů).

Na závěr mohu napsat , že jsem splnil co jsem slíbil a na otázky odpověděl a víc se k tomuto tématu vyjadřovat nebudu , považuji ho za ukončené (snad kromě té fotky).

Díky za odkazy , vyhledávám různé zdroje vědomostí.

Názory jsou souhrn přijatých a vyhodnocených informací ve všech podobách . Mají svou originalitu pro každou osobnost a při vzájemném předávání nás obohacují a proto i zajímají (lze s nimi i obchodovat - nápady). Odvážil jsem se použít svoje názory , aby 'praxe' nabídla víc než dvě 'vyčerpávající' odpovědi. Romane , mým cílem není být chytřejší , i když se rybami zabývám od dob , kdy jste ještě nebyl narozen.

Proč se nepředstavuji svým pravým jménem ? Odpovědˇ dávají ta poděkování za smazání všech zbytečných reakcí - jakých ? Stačil jsem si je těsně před odchodem do práce přečíst. Tak citlivé události si samozřejmě každý rád přečte (zkopíruje) , když se ho netýkají , ale dotyčnému způsobují trauma , když má něco zdůvodn'ovat a obhajovat se před dvěma národy , aby neutrpěla jeho pověst. Byl to dostatečný důkaz , že je radno preventivně zůstat pro své okolí a nenarušované soukromí, jako mnozí v anonymitě , i když nejsem konfliktní typ.

Další téma - aklimatizace k nižším teplotám , vyvolalo rozruch a byl jsem označen za rybího "Mengeleho". Takže , v mém případě jde o využití možnosti , obnovit schopnost u jednotlivých po generace v akváriích chovaných konkrétních druhů ryb jejich přirozenou toleranci ke kolísavému teplotnímu rozmezí , jenž se i v jejich domovině vyskytuje a tuto odolnost zachovat u pokračujících generací.
Existují , mi známé tři způsoby jak toho docílit: 1. Postupným , pomalým kolísavým teplotním režimem si rybky zvykají - není to na jednu sezo'nu ani jednu generaci. 2. Hybridizací - rozkolísání dědičných vloh a zpětným šlechtěním návrat k původnímu druhu s ustálením nových vlastností. 3. Genovým inženýrstvím - to je ta "umělá urychlená evoluce na nobelovku".

Jaký že je praktický význam a smysl ? Běžně jsou ryby chovány ve stabilním prostředí a pak jsou na tom jako lidé , kteří se bojí dát si občas chladnou sprchu , prostě zvýšená citlivost na změny a infekce. U chovatelů s dobře zavedeným akvárkem to nevadí , většina ryb prospívá a dává chovateli radost z pozorování. Protože mám tu možnost , tak jsem chtěl svým rybám v letním období dopřát umístěním ve venkovních zahradních nádržích prostor , volnost pohybu , rozmanitější přirozenou výživu , zážitky z pobytu (rybkám i sobě) a další možnosti jaké jim akvárium nemůže nabídnout. Tak se vychovají odolnější a tělesně zdatnější populace , zárovenˇ uvyklé na manipulace a chov v 'pokojových' nádržích.
-pokrač.

Názory nejsou praxe,ale hlavně,že toto vlákno splnilo svůj účel.

aky adrenalin vznikol ztohoto clanku.kto by to bol povedal.to som myslel ako zart ked som napisal posli mi vskaz na moju schranku nepoviem to nikomu.a hned som omladol na 13-15 rokou.zatial sa tercovce nechystam chovat nie som m**** aby som ich dal medzi svoje rybi ktore sa knim nehodia.pacia sa mi ale momentalne s chovom neuvazujem.ten pan neprihlaseny sa mi paci ma celkom dobre nazori a dakujem aj ostatnym chovatelom tercovcou,hodne som sa dozvedel o tajto rybe.

Tak tedy,aby bylo uceleným informacím učiněno za dost.U terčovců známe opravdu dva druhy,ale také dva poddruhy,myslím,že z tabulky je to jasné,jsou to:
Symphysodon aequifasciatus aequifasciatus - Terčovec zelený
Symphysodon aequifasciatus axelrodi - Terčovec hnědý
Symphysodon aequifasciatus haraldi – Terčovec modrý
Symphysodon discus Heckel-Terčovec Heckelův,pravý,červený
Nevím,jak jste přišel na to,že je Heckel(červený,nebo pravý)převážně býložravec,je to naopak masožravec ,ale rostlinnou stravu,také požívá a to v období sucha,kdy jsou vody na přirozenou masitou stravu chudé.Přečtěte si třeba toto:http://www.fishprofiles.com/files/profiles/212.htm a toto www.discus.cz/… ,nebo toto en.wikipedia.org/… Všimněte si teplot.Kde je 22°C?

Co se týče spodní hranice teploty ,je mezní a hlavně KRÁTKODOBÁ(týdny) teplota,ke které dojde v období dešťů,kdy se dostane do vod větší množství studenější vody.Snížení teploty vody,spolu s hojností potravy(MASITÉ!),dochází ke tření ryb,to jistě znáte sám,že výměna vody a snížení teploty vyvolá u terčovců chuť ke tření.Souhlasím s tím,že dané rozmezí teplot(28-30°C) je optimum pro chov v akváriu.Já osobně dávám při výměně vody a odkalení čerstvou vodu o +- 2°C nižší.

,,o aklimatizaci k nižším teplotám , ještě neznamená násilné přivykání chladu"
Ale takto to vyznělo,proto taková reakce.Pokud se chce někdo věnovat rybám více,nejdřív si o daném druhu sežene informace,pak je otázka ,,stacila aj 26.c voda.alebo ci existuje nejaky druh menej narocny na chov" opravdu irelevantní.
Nicméně i tak si myslím,že konec této diskuze byl plodný a i nezúčastněný čtenář se dozvěděl něco zajímavého.
Roman Špeta S kým že to diskutuji?

Skalárky super red a leopard - přiložené snímky.

http://www.discus.cz/web/
https://rybicky.net/atlasryb/cesky/t