vaclav napsal: Jen se zeptám ty jsi ten obsah kyslíku nějak změřil. Nebo je tu zase sedimentační jezerní nebo mořské dno v hloubce v metrech a ne centimetrech.
Dělá se to mikrosenzory a speciální přístroje nastavují jejich umístění s přesností na několik setin milimetru. Cenu takových přístrojů si ani neumím představit.
Samozřejmě, jako vždy, nikoho nezajímají akvaristické aplikace. Dělá se to za účelem zkoumání procesů v přírodě. Jenže potápět se na dno jezera a pracovat tam s takovým vercajkem je docela problém. Není-li zbytí, dělá se to. Ale je-li to jen trochu možné, simuluje se to v laboratorních podmínkách. A tu si představ, nebudeš tomu věřit, ale dělá se to v akváriích.
Píší se o tom vědecké práce, je jich docela dost, a zkoumají to ze všech stran. Například i vliv rychlosti proudění nebo zrnitosti substrátu, nebo co se stane, když tam vhánějí vzduch. Nebo tam třeba dají rostliny a mikrosenzoricky měří obsah kyslíku a CO2 v difúzní vrstvě na povrchu listů vodních (akvarijních) rostlin, na povrchu kořenů a v jejich bezprostředním okolí, a podobně. Jsou taky studie o vlivu periphytonu (bordelu včetně mikrobů a řas) na povrchu listů, vlivu proudění a koncentrace kyslíku ve volné vodě na to, co se pak děje v listech, substrátu a v kořenech.
Takže, když se k těmhle věcem vyjadřuji, není to na základě přečtení dvou reklamních letáčků z Tesca. A vůbec, Tvoje snaha mě nachytat, že nevím o čem mluvím, zlehčovat všechno co napíšu, to pokládáš za zdvořilé? Ve vedlejším vlákně vyslovuješ zas nějaké poznámky namířené proti mému doporučení používat aktivní uhlí. No, já sice akvarijní prameny moc nečtu, ale Horácův článeček o AU znám. Fór je v tom, že já,
než jsem začal aktivní uhlí propagovat, jsem předtím nastudoval mnoho dalších, velmi důkladných pramenů a řadu měsíců aktivní uhlí prakticky zkoušel a testoval.
Co proti tomu můžeš postavit Ty? Dobrý Horácův článek o desíti odstavcích, co dál? Povídej... z čeho vlastně bereš kuráž mě takhle zkoušet?