CO2

souhrn praktických zkušeností se skládáním tlakových setů
rybicky.net/clanky/1177-co2-z-tlakove-lahve-skladame-si-svuj-set-z-overenych-levnych-komponent
Jak aplikovat CO2 z hasičáku - hodně informací o tlakových lahvích, redukčních ventilech...
rybicky.net/forum/12810

No jo,oni to fakt zdražili ,takže zbejvá si ho vyrábět sám ze sypkýho

Já kupovala PMFE od plantagrow, ale zdražili ho o 100% a to už se mi nelíbí.

Moucha napsal: hlídej si alkalitu a pH, čím vyšší alkalitu máš, tím víc můžeš bublat
Já myslím, že takhle to úplně nefunguje. Když má někdo vyšší alkalitu (KNK), tak to znamená, že má ve vodě větší množství pufru (většinou HCO3-). A díky tomu nebude v akvárku docházet k téměř žádným výkyvům pH, pokud z nějakého důvodu budou ve vodě vznikat nějaké slabší kyseliny (např. H2CO3, která vzniká při přidávání CO2). Jenže je důležité pamatovat na to, že když někdo přidává do vody CO2, tak na H2CO3 se přemění jen jeho velmi malá část (cca 1%). Zbytek CO2 zůstane ve vodě jako rozpuštěné CO2. A proto bude s hydrogenuhličitany (HCO3-) reagovat jen velmi malé množství H2CO3 (resp. CO2). Takže říkat, že když má někdo vyšší alkalitu, tak může do akvárka prát více CO2, je trochu nešťastné. Může ho tam samozřejmě cpát, kolik chce. Ale vysoká alkalita ho před otravou ryb nezachrání (ta ho zachrání tak maximálně před výkyvy pH).
Ať mě někdo opraví, pokud se pletu.

Třeba tady. www.rostlinna-akvaria.cz/…
Edit: Jak píše MarcelG, je třeba pozorně číst a rozlišovat.

Přispěvatel si jistě spletl "tekutý uhlík" s tekutým CO2.

Pořád to vychází oproti bombě draze.Navíc se to tomu nemůže vyrovnat.

130 ml za68 davkuje se 2ml na 100l k dostaní v každé akvaristice přípravek od Rataj a syn

no kde a kolik?

Bohužel pořád je to drahý způsob, zkusme počítat. Mě sice základní zařízení bez elektromagnetu a flašky vyjde cca na 1000,- a lahev buď starší od někoho za pakatel nebo i nová/jemně jetá 6kg za 1350,- a náplň prosím vydrží minimálně půl roku v mém případě a vyjde na 200,-

Ten glutalcosi (přesný název se nerozpomenu) ala tekutý je o dost dražší a mechům moc dobře nedělá.

Kde?

hlídej si alkalitu a pH, čím vyšší alkalitu máš, tím víc můžeš bublat

zkuste co2 v tekutém stavu lehke dávkování dostupné za 68kč

Môžeš pridať

děkuji za poučení ( jen to vyznělo divně-sněhový)

Sněhové jsou plněné CO2

Zdravím,

právě jsem si sestavil CO2 set s lahví, ale ještě nemám drop checker. Myslíte, že zatím na zkoušku než si ho seženu, můžu trochu bublat ? třeba jen trochu, spínání zároveň se světlem ? Takový provizorní režim.
Pořídil jsem ilustrační obrázek současné intenzity bublání.

Díky

EDIT: ještě doplním že mám cca 100L vody, a jen pár rybek. svítím 11 hodin denně

SNĚHOVEJ to snad do akva nejde CO2 by bylo lepší

Můžeš hned

Zdravím. Mám orig., zaplombovaný sněh. has. Mohu ho hned připojit, nebo se musí původní náplň vypustit a znovu napustit? Trubku neřešme.

No na konci mam atomizer, takze ta hadicka je trochu natlakovana. Ale asi tu ohebnejsi zkusim. Cas ukaze

Ja používam z infuzie.Je tenšia a presne sa da napchať do 6/4.

běžná beztlaká PVC hadice ve vode časem zbělá a poněkud ztvrdne, ale nějaký viditelný úniky jsem nepozoroval, ani vzduchovací hadicky co2 nerozežralo a pod vodou nějaký malý únik co2 stěnou není na škodu, spíše naopak...

Ahoj, chtel jsem se zeptat, jake mate zkusenosti s hadici z PVC v kombinaci s CO2. Zapojil jsem polyuretanovou, ale je dost tuha, zvlast v akvariu se mi nedari ji nejak pokrotit. Cili bych zvazoval, zda alespon cast tesne pred akvariem nenahratit tou ohebnejsi vzduchovaci z PVC. Tedy pokud ji CO2 do par tydnu nesezere, to by me asi nebavilo to porad menit

Diky za radu, D.

To je dobrá správa - že uš "fungujú".Tiež mám niečo objednané.

tak mi vcera dorazil baliček od Tech Conu ČR....
ten RFO 352-M5 je krasně prťavej asi o 1/3 menší než RFO 383-1/8
ten prcek ma o trošku jemnější štelování, takže poměřně snadno jsem to přiškrtil na par bublinek za minutu

zkusil jsem vzít i šroubení s těsnícím teflonovým kroužkem a nikdy víc.... propouští to, musel jsem všechny spoje přetěsnit teflonovym vlaknem...

a taky jsem zkusil vzít hadici PE6/4 - je poměrně tuhá, ale celkem snadno jsem ji narval i na beznej zpětnej ventil a vypada to že drží... uvidíme za pár měsíců

První dvě mi nic neříkají, ty české mluvěj o alkalitě tak jak jsem jí podal já (KNK, ZNK).
Další otázka je, proč se mluví o přechodné tvrdosti jako o uhličitanové. Aby to nebylo jen proto, že přirozené, a nejčastější, vody ovlivňují právě uhličitany vápníku a hořčíku. A tím pádem se zbytek zanedbává.
Takže Tillmanova tabulka (pokud bychom se chtěli držet přesných termínů) ukazuje vztah mezi CO2, hydrogenuhličitany (HCO3) a pH.
[I přesto nám ale zůstává problém, že testy, kterými se snažíme měřit obsah HCO3, měří ve skutečnosti kromě HCO3 také PO4, SO4, SiO4 a další pufry.] Pokud jí nechcete aplikovat na kaly, či vody kyselejší než 4,5 pH či tam, kde je velký obsah síranů apod., tak sice alkalita může být zavádějící, ale že by to bylo tak časté, se asi říct nedá. Takže se vracím opět k běžné pitné vodě, kde si myslím, že to fungovat může.

Takže Tillmanova tabulka (pokud bychom se chtěli držet přesných termínů) ukazuje vztah mezi CO2, hydrogenuhličitany (HCO3) a pH. Jen tak z hecu jsem se pokusil zkonstruovat tzv. tillmanovu tabulku. Jako vzor pro příklad mi sloužila tato: maniakva.sweb.cz/…
Zajímavé je, že mi vyšly výsledky o zhruba 1/5 odlišné. Kde je chyba nevím, možná u mě... Konstruoval jsem to kdysi dávno a teď jsem si tam všiml chyby, takže jsem to musel předělat. Doufám, že jsem tím předěláním právě chybu nevytvořil, ale stejně to vycházelo odlišně
Je to zkontruované na základě jedné z Henderson-Hasselbachových rovnic:
pH = pKA + log(Ca/Cb)
kde
pH je výsledné pH pufru,
pKA je disociační konstanta konjugované kyseliny pufru,
cA a cB jsou rovnovážné koncentrace konjugované kyseliny a zásady tvořící pufr
-nevím jak se vypočítá pKA, takže jsem jí přebral a tudíž to není úplně přesné (byl bych tedy rád, kdyby se našel nějaký dobrodinec a zasvětil mě do jejího výpočtu)
Takže výsledná rovnice pro 25°C je: pH = 6,35 + log ([HCO3-]/[H2CO3*])
Přepočet mezi molární koncentrací HCO3 a °dKH byl 2,7.

Proč to píšu. Kdybych to např. zkonstruoval pro 21 °C, tak jsou výsledky i třeba o 1/3 rozdílné (jak od mé tabulky, tak i od té "tillmanovi"), takže lámat si hlavu, jestli mám ve vodě trochu fosforu, nebo huminových kyselin je tak trošku zbytečné.

Edit minulého příspěvku:
Další otázka je, proč se mluví o přechodné tvrdosti jako o uhličitanové. Chtěl jsem napsat: o přechodné tvrdosti jako o uhličitanech vápníku a hořčíku.

Namichal jsem si z destilky a sody bikarbony vodu do dropcheckeru, aby mela 4dkH. Pro jistotu jsem to zkusil kapkovym testem, jestli jsem neujel. A test ukazal 4. A pac tu vodu mam v dropcheckeru, NaHCO3 samozrejme do Tillmanovy tabulky patri, protoze kdyby ne, pak by to byla pro dropchecker ohledne uhlicitanove tvrdosti destilka a pri mem davkovani CO2 by snad musela jit zluta az za roh, coz se nedeje.

Myslim si tedy, ze pro ucely akvaristiky je jakykoli hydrogenuhlicitan soucasti uhlicitanove tvrdosti. Myslim si to z praktickych duvodu, i vyse popsaneho.

Na webu jsem nasel tvrzeni, ze chemie se pojmum jako je tvrdost radeji vyhyba. A kdyz uz jsme se bavili i jen o odchovu Teter, uz se i tam resi, jak celkova tvrdost ma byt poskladana, z ceho... jinymi slovy, jakakoli tvrdost ohledne vody je jen berlicka, jak neco aspon zhruba popsat.

Tu normu v jednom tématu (viz můj odkaz níže) uváděl filipsi: DIN 8106, DIN 19640, ČSN 75 0170, ISO 9963-1 a 2. Ve výkladu toho, co vlastně znamená "uhličitanová tvrdost" (KH) panuje totiž neskutečný chaos. Ale abychom se všichni bavili o stejných věcech, tak bychom měli tyto věci i stejně chápat. Když ale někdo chápe KH jako všechny HCO3, zatímco jiný jako Ca/Mg HCO3, tak se pak nemůžete divit tomu, že se mele páté přes deváté.

Vezměte si, že se velmi často mezi akvaristy diskutuje v souvislosti s Tillmanovou tabulkou o tom, že KH (ve smyslu HCO3) nemusí tvořit 100% alkality (HCO3, PO4, SO4 atd.), a že tedy to, co nám naměří testy alkality nemusí odpovídat KH. Já jsem se jen snažil upozornit na to, že tohle "KH", o kterém v souvislosti s Tillmanovou tabulkou mluvíme, nebude asi skutečné KH (= uhličitanová TVRDOST), ale hydrogenuhličitany. Vždyť právě HCO3 je součástí systému uhličitanové rovnováhy (CO2[H2CO3], HCO3, CO3). A obsah CO2 ve vodě vám změní (jak jste správně podotkl) jakékoli hydrogenuhličitany => třeba jedlá soda (NaHCO3). Proto se přidáním jedlé sody zvýší obsah hydrogenuhličitanů, ale nezvýší se tím tvrdost (tedy ani ta uhličitanová ... pokud by tedy platilo, že KH = výhradně jen Ca/Mg HCO3). Takže bych řekl, že když Tillmanova tabulka mluví o KH, tak asi nebude mít na mysli "uhličitanovou tvrdost" (tj. pouze ty uhličitany, které mají vliv na tvrdost), jako spíše obsah hydrogenuhličitanů obecně. Takže Tillmanova tabulka (pokud bychom se chtěli držet přesných termínů) ukazuje vztah mezi CO2, hydrogenuhličitany (HCO3) a pH. [I přesto nám ale zůstává problém, že testy, kterými se snažíme měřit obsah HCO3, měří ve skutečnosti kromě HCO3 také PO4, SO4, SiO4 a další pufry.] Je to tak?

Jen otázku pro zamyšlení. Jak se liší ve vodě rozpuštěné hydrogenuhličitany, které byly původně ve sloučenině se sodíkem nebo třeba s hořčíkem. Nevím o jaké normě mluvíte, ale pochybuju, že je možné, aby obsah CO2 závisel na jednom "tipu" hydrogenuhličitanů a né na "druhém". Jelikož v různých neutralizačních kapacitách byl pořádný hokej, tak myslím, že se nic takového nepoužívá a bylo to nahrazeno KNK, resp. ZNK do pH bodu ekvivalence. A to je i to, co nám měří akvarijní testy. A z toho se dá také poměrně snadno vypočítat obsah CO2. (samozřejmě pouze tam, kde vodu ovlivňuje hlavně uhličitanový systém)
Chápu co chcete říct, a proto by mě docela zajímalo o jaké že to mluvíte normě, abychom se mohli podívat i mi ostatní, co to tam je.
A tillmanovu tabulku bych asi neřešil, nebo je někde nějaká reference, odkud pochází, nebo je jen na akvaristických serverech? Takže kdo ví, co že to tam je vlastně spočítané.

No, měl jsem za to, že v tématu "Uhličitanová tvrdost, tvrdost, pH" (viz můj odkaz níže) vás uživatel filipsi upozornil na to, že podle normy je KH definována jako obsah vápenatých a hořečnatých hydrogenuhličitanů (vápenaté a hořečnaté uhličitany jsou prakticky nerozpustné), nikoli jako obsah všech hydrogenuhličitanů. Já ty normy pro měření nemám samozřejmě po ruce, ale jistě by nám to mohl potvrdit nějaký chemik, který podle těchto norem KH měří. Každopádně mě by spíše zajímalo, jak je chápáno KH v té Tillmanově tabulce ... jestli dle normy, nebo dle všeobecného přesvědčení lidu, že KH tvoří "všechny" hydrogenuhličitany. A to by nám jistě mohl osvětlit nějaký (v tom zběhlý) chemik, který ví, jak přesně KH ovlivňuje uhličitanovou rovnováhu ... a zda ji tedy ovlivňují i "jiné" hydrogenuhličitany, než jen ty Ca/Mg (což by bylo logické). Ale v takovém případě bychom pak asi potřebovali zavést nový termín pro "KH" používanou v Tillmanově tabulce (Tt). Protože jestli KH podle normy znamená obsah Ca/Mg hydrogenuhličitanů, a v Tt to znamená obsah všech hydrogenuhličitanů, tak to je pěkný hokej.

Za pár minut odcházím a svůj program měnit nebudu. Proto stručně: přečtěte si, na kterou část vašich výroků reaguji (vizte EDIT v předchozím příspěvku).

Sid napsal: Názor jsem nezměnil. Budete potřebovat Raviolku nebo Horáce.
Nic ve zlém, ale trochu mi připadá, že stavíte Raviolku nebo Horáce nad normu. Znamená to tedy, že pokud nám někdo (třeba prezident vesmíru) řekne, že KH tvoří jakékoli hydrogenuhličitany, tak to bude pravda bez ohledu na to, co stojí v normě, která stanovuje přesný způsob měření jejich koncentrace? Takže i když vám v laboratoři podle této normy změří koncentraci Ca(HCO3)2 + Mg(HCO3)2, tak vy si budete nadále myslet, že vám změřili všechny hydrogenuhličitany?

Názor jsem nezměnil. Budete potřebovat Raviolku nebo Horáce.
EDIT: Napsal jste, že obsah CO2 nezávisí na "jakýchkoli" hydrogenuhličitanech, ale právě jen a pouze na Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2, já na to reaguji s tím, že naopak závisí.
V čem jsem podle vás změnil názor?

Sid napsal: Obsah CO2 nezávisí právě jen a pouze na Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2, ale na "jakýchkoli" hydro/uhličitanech, které vstoupí do uhličitanového systému.
Změnil jste názor? =>
rybicky.net/forum/13595-uhlicitanova-tvrdost-tvrdost-ph-…

Jak mohou fosforečnany, (sírany, křemičitany, boritany...), ovlivňovat KH (Karbonathärte), když neobsahují uhlík?
Uznávám chybu. To jsem se samozřejmě přepsal. Pufry ovlivňují alkalitu, nikoli KH. Psal jsem to v kontextu toho, že naše testy na "KH" měří ve skutečnosti alkalitu, kterou ale navíc ovlivňují další věci, než jen hydrogenuhličitany, a proto to měření nemusí být zdaleka tak přesné. Díky za upozornění na chybu.

...No, možná mi v tom někdo další (třeba Horác nebo Raviolka) udělá jasno, ale podle toho, co vím, tak obsah CO2 nezávisí na "jakýchkoli" hydrogenuhličitanech, ale právě jen a pouze na Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2...
Obsah CO2 nezávisí právě jen a pouze na Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2, ale na "jakýchkoli" hydro/uhličitanech, které vstoupí do uhličitanového systému.

...KH mohou ovlivňovat kromě hydrogenuhličitanů také fosforečnany, sírany, křemičitany, boritany, amoniakální dusík, organické zásady, některé minerály, dnové sedimenty a další...
Jak mohou fosforečnany, (sírany, křemičitany, boritany...), ovlivňovat KH (Karbonathärte), když neobsahují uhlík?

Přimlouvám se za vstup Raviolky, Horáce nebo někoho dalšího, aby v tom udělali jasno.

Ono vlastne zalezi kolik chces svitit, a jak jsi rybam ochoten "zatezovat" vodu hnojenim.

Prikladem "pravoverny chovatel Tercovcu" nebude vubec nadseny, kdyz uvidi, ze temto rybam lijes do akvaria hnojivo tak aby vzdy bylo pro rostliny dost a CO2 pridavas na nejakou jeste bezpecnou maximalni mez, rostliny jsou pro nej nepodstatne, pridavani CO2 oznaci za "traveni ryb", a hnojivo za "liti chemickych sracek".

Existuji ruzne styly, jak delat akvaristiku a kdo dela predevsim ryby a rostliny jsou jen mozne "krovi okolo" nich, pridavani CO2 nevede. Pridavani CO2 je na druhe strane, jde o rostliny.

Pokud v akvariu rust rostlin vhodne limitujes svetlem (nebude ho moc), pak Ti muze vyjit, ze nemusis ani hnojit, staci ze hnoji ryby, a staci i jen pravidelne menit vodu, a ani to nemusi byt az tak caste, kdyz neni prerybneno. Je to vlastne nejstarsi styl akvaristiky. Cena za to je (vsechno ma vzdy visacku s cenou), ze jsi omezen jen na nektere rostliny (ovsem i tam se da vybrat, muze to i tak vypadat velice dobre). Vyhodou pak zase je, ze se nejspis nikdy nesetkas s rasou jako je prikladem Jeleni paroh a i celkove bude od rasy po zabehu akvaria relativne pokoj.

Muzes zkusit trosku vic svetla, mirne hnojit, a CO2 nepridavat, jakysi dolni stred mezi moznym. Pak se ale stale pohybujes na hrane, je to vic prace nez uzitku. Neustale budes laborovat kolik hnojit, ceho je moc, ceho malo, resit ruzne rasy, jestli ubrat ci pridat svetlo, rostliny porostou jak co, a vymeny vetsi casti vody, cisteni filtru, odkalovani... vyvolaji zmeny, ktere ne vzdy musi byt kam chces. Je to nekonecna bitva a i kdyz se zda, ze uz je vsechno O.K., neco se vzdycky casem zvrtne. Expert to dejme tomu zvladne, ale kolik tak dobrych akvaristu je?

A pak muzes svitit jak to jeste zvladnes "ukocirovat", poradne hnojit at maji rostliny stale vseho dost, a pridavat CO2 az na maximalni bezpecnou uroven, v cemz poroste na co si vzpomenes, pricemz vecne budes rostliny umravnovat, rychlerostouci vlastne stale. Dan za to je, ze nesmis zanedbavat vymeny vody, at se nic nenahromadi nad bezpecne meze, protoze nevis co rostliny vsechno odebraly a co se hromadi. Vecne to merit a upravovat davkovani slozek hnojiva neni totiz nic moc, je jednodussi vodu menit.

Ten popis je sice dost cernobily a zjednoduseny, akvaristika ma mnoho odstinu, to uznavam, ale lepe to v par radcich neumim a pro hrubou predstavu to snad staci.

Je na Tobe, jak to chces provozovat, co od toho cekas (rostliny-ryby-oboji), a podle toho se i rozhodni s CO2, ale i dalsim - svetlo, hnojeni, jake dno...

Kolik bubláš?

jedine ze by mohlo prepustat este pocitadlo bublin ... asi ho vyradim lebo momentalne je asi nepotrebne kedze davkujem cez controler

Normální to prostě není za necelé 2 měsíce vyplácat 6kg lahev. Takže hledej. Díra bude opravdu malá a bublat určitě nebude jak píchla duše u kola.

davkujem cez ph controler 201 , a rozpustam cez skleneny difuzor a CO2 reaktor od sera ... sera flore 500, skusal som davat aj flasu pod vodu a nikde nic neunika

Umělé dodávání co2 není nezbytně nutné.Záleží čeho chceš dosáhnout? Pokud toužíš po rychlém růstu nebo po náročnějších rostlinách tak je co2 dobrá volba. Jen musíš pak doladit osvětlení a hnojení.

Umělé přidávání CO2 není nezbytně nutné, POKUD si vystačíš převážně se stínomilnými rostlinami NEBO budeš používat nějaký výživný organický substrát, který bude produkovat dostatek CO2 pro náročnější rostliny, NEBO budeš mít v akváriu hodně ryb. Pro srovnání: jedna neonka obecná vyprodukuje za 1 den zhruba 0.01 g CO2. 100L rostlinné akvárium spotřebuje denně zhruba 1 g CO2 (i více, někdo tady se myslím dopočítal dokonce i 10 g CO2/den). Ze vzduchu se do vody dostane jen asi 0,6 mg/L CO2. Běžně ale bývá v akváriu zhruba kolem 1-2 mg/L CO2 (0,6 mg/L ze vzduchu + zbytek od ryb nebo z rozkladných procesů).

Právě si zařizuji nové akva. 300l . A rozmýšlím se zdali zavést Co2 systém ,je to opravdu nezbytná věc pro akvárium?
Zavedl bych si totiž obyčejné vzduchovací kameny které bych napojil na čerpadlo , vždyť ty by přece do akva. přivedli také Co2 + další plyny jako např. O2 ,ne? Navíc bych rostliny hnojil tekutým hnojivem + tabletami ke kořenům . Prosím o radu

Tak to tam máš trochu někde dírku. Nebo bubláš jako blázen a špatně rozpouštíš. To se mě ale nezdá protože vodu máme skoro stejnou. To mě vydržela déle lahev 1,5kg.

marek21 napsal: ako dlho vam vydrzi CO2 flasa ?
Stačí pohledat zde na fóru. Už jsem to sem dával několikrát:
www.prirodni-akvarium.cz/…
Např. 2 kg láhev při bublání 4 b/s, 10h denně při průměru jedné bublinky 5 mm by měla teoreticky vydržet cca 107 dní (3 měsíce). Pokud máš jiné vstupní parametry, tak zadej odpovídající hodnoty.
PS: Pokud nedávkuješ CO2 do akvárka rovnoměrně, ale třeba přes pH regulátor, tak ti bude tahle kalkulačka samozřejmě k ničemu.

ako dlho vam vydrzi CO2 flasa ?

ja mam 6 Kg pre 375 litrove akva a vydrzi necele 2 mesiace ...

Spätný ventil nieje, ja som len vymenil to pôvodné gumenné tesnenie za silonové, teda kamarát mi to vyrobil na sústruhu podľa originálu.
Vpustím tam náplň z dvoch bombičiek a tretiu doložím do toho púzdra. Ak vidím, že dochádza, tak dotočím a nechám tam. Tretia bombička tlačí do tej fľašky náplň postupne.

no a na tom nadstavci je nejaky spětny ventil takže se tam da napustit tech bombiček vic a nebo vždy jen jedna ?

Áno je to navarený nastavec zo sifónu na bombičky. Neviem či nebude zbytočné sem dávať viac fotiek. Púšťam do mini akva cez sklenený difúzor. Ak by si chcel vedieť niečo viac, kľudne mi napíš

asi, zkus se jich zeptat, mě jen tenkrát ještě v tech-conu říkali že začli dělat nějaké s jemnějším stoupáním závitu té nastavovací hřídelky.

pokud ti staci maly tlak, tak by jsi to mohl ustelovat, ale je to trosku piplacka....

nad RFO 352 taky premyslim pro 45L akva....

souhrn praktických zkušeností se skládáním tlakových setů
rybicky.net/clanky/1177-co2-z-tlakove-lahve-skladame-si-svuj-set-z-overenych-levnych-komponent
Jak aplikovat CO2 z hasičáku - hodně informací o tlakových lahvích, redukčních ventilech...
rybicky.net/forum/12810