Uhličitanová tvrdost, tvrdost, pH

...KNK (4,5) 0,52 mmol/l , což by mělo být KH dle přepočtu níže to ale dává hodně divnou hodnotu 1,5° dKH. Je to správně?...
Je to správně.

Zdravím, prosím, po delší době oživuji téma:

Zabrousila jsem do testu naší studniční vody z laboratoře a píše se:
KNK (4,5) 0,52 mmol/l , což by mělo být KH

dle přepočtu níže to ale dává hodně divnou hodnotu 1,5° dKH . Je to správně? Ráda bych se v tom v souvislosti s akvaristikou lépe vyznala ve vztahu k plánu na pořízení CO2, zatím tuším, že je měkká a kyselá. Děkuji.

doplňující údaje:
tvrdost (Ca + Mg) 1,35 mmol/l
pH 6,25
konduktivita 35,5 mS/m
železo (Fe) <0,050

vaclav napsal: Karbonátová tvrdost KNK
1 mmol/l = 2,8 (2,7) dKH (KH) Moc to nikdo ve vodárnách neměří ale je na to jiný test.

Že odstátá voda má trochu vyšší KH než z přímo z kohoutku je normální. V potrubí je pod tlakem a až ty se vyrovnají trochu se zvedne KH. Jestli chceš ale opravdu změřit KH tak si kup test. Ten měřák měří kde, co proto bude v akváriu ukazovat větší hodnotu než v pitné vodě.

Překvapují mě hodnoty: vodovod - 170, kýbl - 200. Mě se hodnota v kýblu téměř nezmění i když vodu nechám odstát přes noc.

To si nemyslím, ale tak koukám na foto krásně bílého dna a kamenů, určitě tam někde není vápenec?

Co se týče výběru rostlin - rozhodně nechci tvrdit, že jsme sáhli správně. Nas cíl byl několik kryptokoryn, vodní mor (jakožto rychle rostouci) a několik rostlin malých do popředí a několik stonkovych dozadu. Z čehož bychom byli rádi, kdyby aspoň Nějaka rostlinka byla do červena. Nemusí být výrazně ruda, jen aby nebylo akva čisté zelené.
Omlouvám se za fotku, ono se to hrozně špatně foti pan od kterého jsme kupovali tvrdil, že je to nenarocna rostlina a my jakožto neznalci mu věřili. Pokud se k sobě výrazně nehodí, tak je někomu darujeme a nahradíme jinou. Cílem je, aby ekosystém dobře fungoval. Proč ale nechce růst ani ten mor, kterému by se mělo dařit snad kdekoli... Je mi stále záhadou. Dnes jsme měřili, pH 7,7 a 303 ppm (dobrovolně přiznám, že jsem ještě stále nepřišla na to, co to je vlastně za hodnotu, ačkoli se opravdu denně poctivě snažím ).
Edit: Je prosím možné, že hodnotu ppm mění právě kryptokoryny? Když zaměřím vodu přímo z vodovodu, má 170. V akváriu má 330. Když jsem dnes zaměřila vodu v kyblu s přebytky kryptokoryn, měla 210...
Edit: Takze vodovod - 170, kýbl - 200, akva - 300. Přestali jsme dávat hnojivo, aby se nezasolovala voda, ale hodnota oproti očekávání ještě poskočila nahoru na 330 ne
Co jste popsal mi dává smysl. Ale... něco mi stále uniká.

Rostliny se z 90% pěstují ve sklenících a přechod pod vodu občas nevyjde zvláště pokud se do vaší vody nehodí. Dejte si pozor i na teplotu více jak 24-25 bych nešel.

Plovoucí rostlinky tam máme. Rostliny přidáváme postupně a současný stav ještě co se rostlin týče není konečný. Problém je, že tam často rostliny zasadíme, odpadají jim listy a zajdou. Proto se snažím zjistit, co je špatne.

Železa je dost v tom BioflorMasteru. Byl bych s ním ale opatrný. Především tam máte zoufale málo rostlin, kolegové vám radí dobře. Osobně bych doporučil i nějaké plovoučky - např. Piscii, která je i výborným indikátorem případného nedostatku živin. Dále zjistit parametry vody - alespoň vstupní, pokud ji neupravujete. A nebál bych se použít ani násadu bakterií (až tam budou ty rostliny) - Dennerle nebo MicrobeLift - např. Special Blend.

To tekuté CO2 od Rataje je spíše desinfekce než céóčko, takže s ním opatrně. Neboj se to akvárko doslova zavalit rostlinkama, živočichové dodají živiny a časem si to spolu ,,sedne,,.

Co prosím změní rychle rostoucí rostliny? Jsou nasazené v celém levém rohu, ale také se jim úplně nedaří. Nebo nedaří asi není to ideální slovo. Zpočátku nesrostly vůbec. Teď vyhání množství bočních výhonků a listů, ale jsou malé a velmi světle až bílé. Přidáváme hnojivo bioflor Master a tekuté co2 také od Rataje. Vůbec si už nevíme rady, co zlepšit.

Akvárium je momentálně v takovémto stavu, 120l. Světlo je LED 17W s bílou, modrou a červenou barvou světla.
V popředí je písek, ale rostliny jsou samozřejmě zasazené v drobném štěrku. Osazeno je pavými ocky, mecovkami, teteami a 2 ancystrusi.
Celou levou část až po kořen bychom chtěli nechat zarust rychle rostoucími rostlinami. Ale moc se jim nechce...
Kryptokoryny mají staré listy hezky zelené, ale nové jsou bledě nebo flekate. Mysleli sme, že jim chybí železo, proto jsme koupili bioflor Master(jiné u nás v akvaristice neměli). Listy se mírně zacly zelenat a my zajasali. Ale po rychlém málem zlepšení se zase už 2 týdny nic nezlepšuje.
Jaké potřebujete informace? Ráda je doplním. Opravdu se v tom trochu placam, jak už jste si asi všiml...
Chápu, že radit na dálku je komplikované. O to víc si cením i snahy a každé rady, která by nás mohla nasměrovat k lepšímu stavu akvária.

Za mě bych ve tvém případě neřešil žádnou tvrdost vody, ale přidal bych hodně rychlerostoucích rostlinek a asi by stálo za to pořídit i silnější světlo.

Ty šedý kameny, neprodávalo se to pod názvem seyru stone?

Dobrý den, nedaří se mi rostlinám. Našla jsem, že potřebuji měkkou až středně tvrdou vodu. Voda z kohoutku u nás má 170 ppm. Což by mělo být OK. Ale ouha, v akváriu už má 300. Při zakládání akva jsem u všech kamenů dělala zkoušku s octem. Žádný nesumel. Napadá vás, co by mohlo takhle razantně zvyšovat tvrdost? Dekuji

Karbonátová tvrdost KNK
1 mmol/l = 2,8 (2,7) dKH (KH) Moc to nikdo ve vodárnách neměří ale je na to jiný test.

Nelze, ta se musí změřit, test nestojí moc.

Dekuji,

Ten prepocet mmol na GH jsem trochu tusil, ale jak vypocitat KH (hydrogenuhlicitanovou tvrdost) ? Je to mozne?

4,39 x 5,6 = 24.584 gH velmi tvrdá voda

1,75 x 5,6 = 9,8 gH takže máš středně tvrdá

Ano, ale to mg/l tam pak nepatří.

Takže když mi vodárna posílá vodu o 4,39 mmol/l , tak mám velmi tvrdou vodu (24,584 mg/l dGH) ???

Tvrdost vody
1 mmol/l = 5,6 dGH
1 dGH = 0,18 mmol/l dGH (GH)

1° dGH = 17,8 ppm.
1ppm = 1,56 microS / cm


0–4 dGH / 0–70 ppm ...velmi měkká voda
4–8 dGH / 70–140 ppm ...měkká voda
8 –12 dGH / 140–210 ppm ...středně tvrdá (polotvrdá) voda
12–18 dGH / 210–320 ppm ...tvrdá voda
18–30 dGH / 320–530 ppm ...velmi tvrdá voda

Ahoj. Tvrdost tam máš uvedenou. Jen v jiných jednotkách. 1 mmol/l = 5,6 dGH.

Dobry den,

Je mozne urcit KH a GH s udavanych parametru vody? Pokud ano tak jak?

Dekuji predem za rady,

Hezky den

Jo nad tím právě uvažuji, mám ji hodně, bo jsem ji dával jako původní dno, které jsem hned po 3 dnech po založení díky zdejším radám měnil díky

Přidal bych mramorovou drť mám sní velice dobré zkušenosti.

Zdravím, jakým způsobem jde přírodní cestou navýšit uhličitanová tvrdost v akva?poslení 3 testy ji mam dost nízkou, kolem 1°.Nechci tam lít chemii.Stačí přidat nějaký vápenatý šutr?

Zdravím, zatím nemám žádný problém,jen bych rád znal názory,jestli má cenu něco měnit, pokud to vůbec jde. Dávkuji CO2,rostlinky rostou,ryby plavou,ale správně bych měl ještě přitlačit na množství,dle Tillmana. To bych se ale zase dostal na nebezpečně nízkou hodnotu pH, takže selsky to nechávám tak jak to je. Postupuji správně a bezpečně nebo je v mém případě bezpečnější např. uměle zvýšit uhličitanovou tvrdost, popřípadě jak by jste se zachovali s mými hodnotami vody při dávkování CO2? Vím, že Tillmanova tabulka je teorie, spíš bych byl rád,kdyby mě někdo upozornil na nějaký hrozící průšvih

S tím měřením musíš vždycky počkat protože nějaký čas trvá než se hodnota ustálí.

Proč by měla stoupat? Myslíš že se ty uhličitany namnoží? Něco jiného je snižování kyselinou ale když ředíš demi vodou tak by stoupat neměla pokud v akváriu není nějaký zdroj že kterého se do vody zpět rozpouští. Což je jedna možnost ta druhá je nepřesnost měření.

Tím pádem když mám vstupní městskou vodu o hodnotě KH 8°. Vodu z RO budu s touto městskou vodou míchat na cca 2 KH. Tak nikdy mi tato hodnota nezůstane a stále se bude vracet ke KH 8°?

Jak necháš část původní vody po čase ti KH stoupne. Musel by jsi to míchat tak dlouho dokud se to opravdu nehne a to i z odstupem doby.

Dobrý den přeji. Mám zapeklitou otázku. Skrz vyšší uhličitanovou 8° jsem se rozhodl, že budu několik dní napouštět do akvária jen vodu z RO. Toto napouštění skončilo v pondělí (2.12.) Uhličitanovou tvrdost jsem měl na 3°. Dnes (7.12.) uhličitanovou tvrdost opět změřím a je na 6°. Dokáže mi prosím někdo vysvětlit, čím se mi uhličitanová tvrdost opět zvedla. Hnojím Tenso coctail, KNO3, K2SO4, MgSO4, KH2PO4.

Děkuji za reakce. Petr

Dnes jsem přidal Seachem tanganika buffer abych zvýšil PH pro Tropheusi. Sůl jsem předem rozpustil ve vodě a nalil do akvária potřebnou dávku, během okamžiku jsem měl mléčnou vodu, což mě dosti zarazilo. Máte někdo podobnou zkušenost?

A vodareň vodu samozrejme upravuje.

Místní vodárna asi bere vodu z mnohem větší hloubky. Obávám se, že větší používání studny proti tomuto nepomůže.

Ahoj, test si myslím je v pořádku. Kohoutkovou do akva změřil správně, 8dKH a 12dGH. Je pravda, že jsem kdysi v rámci úspor napustil ze studny bazén. Voda krásná, křišťálová. Ale jen do té doby, než jsem přidal chlór. Rozmíchal jsem si ho v kýblu a jak jsem to tam nalil, tak během chvíle se celý objem bazénu zbarvil do hnědooranžova. Vodu vypustit, bazén vydrbat a natočit z kohoutku.
Přitom studna je ve stejném katastru jako místní vodárna. Je možné, že je tam toho tolik rozpuštěno, protože se studna nepoužívá? Loni jsem si udělal samozavlažovací květináče na rajčata a zaléval z té studny. Hrůza, substrát zasolený a rostliny i plody poškozené.

Čo poznám, tak napr. Korytnica má obsah Ca²⁺ cez 600mg/l a Mg²⁺ cez 150mg/l. To je vyše 120°dGH.

Takže tak tvrdá voda je kľudne fyzikálne možná.

Či to môže byť tvoj prípad, netuším. Neviem, odkiaľ si.
Ale minimálne by som skúsil iný test, osobne, pokiaľ ide o tvrdosť, nedám dopustiť na Sera...

Zdravím Vás přátelé. Dnes jsem měřil tvrdost vody ze studny a výsledky mě docela zarazily. Je v pořádku takový výsledek? UT(KH) 18°d a CT(GH) 106 °d. Uhličitanovou tvrdost jsem měřil dvakrát a celkovou pětkrát. Vykapal jsem skoro celý test. Měřeno testem BEN-TEST. Studna je stará kopaná předválečná.
Proto se ptám, je možné naměřit celkovou tvrdost 106 °d?

Koukni tady, možností je víc maniakva.sweb.cz/…

Vodu ze střechy použít můžeš, ale musíš bydlet v oblasti, kde je čistý vzduch (mimo průmyslové oblasti a velké města) a ještě brát vodu až poté, co déšť spláchne nečistoty ze střechy. Při současném suchu a minimu deště je toto velký problém.
Nejlepší řešení na problémy se vstupní vodou je reverzní osmóza.
Ale odkud bereš ty hodnoty vody? Testy bývají hodně nepřesné, lepší je se dívat na stránky vodáren (měla by jsi mít rozbor vody v případě studny).

rada bych pozadala o radu: mam vysokou uhlicitanovou tvrdost vody.Dava kohoutkovou vodu. Uhlicitanova tvrdost je aktualne 17 i z vodovodu. Prosim jak muzu snizit? s cim naredit? nebo co pridat do akva.Navic mi tato hodnota uz z kouhoutku hodne kolisa.Cim to je? Co se meni? Treba 02.05.2018 bylo 9.
Dekuji moc
EDIT- Tak jsem jeste hledala na netu.. a nasla doporuceni kohoutkovou vodu zredit destilovanou vodou nebo destovou vodou. Destilka je asi ok.. ale co kdyz mame i destovou vodu ze strechy. Udelam test, a kdyz vyjde dobre.. muzu pouzit? a nebo radeji ne. Dekuji

Ano.

Rad by som si overil spravnost vypoctu obsahu vapnika ked poznam celkovu tvrdost vody 12°dGH a obsah horciku 11mg/L. Podla vzorca 1°dGH zodpoveda 7,143mg/L Ca2+ alebo 4,3mg/L Mg2+ mi pri tvrdosti 12°dGH obsah 11mg/L Mg2+ tvori 2,56°dGH. Zostavajucich 9,44°dGH je tvorenych 67,43mg/L Ca+. Je moj vypocet spravny?

No tak už jsem tu zas, dnes jsem si vzal ty testy sobě domu a výsledky jsou takovýhle. Kohoutková voda ph 8 a celková tvrdost 6. Změřil jsem to akva, jak mám tady udělanou prezentaci a ph 6,5, celková tvrdost 15 dGH. Na dně je liapor, který, co jsem se dočetl tady v diskuzi ve vlákně založeném přímo na něj, tak neovlivňuje nijak tvrdost. Dál je v akva pouze kořen, žádné kameny nic. Tak zas nevím, co tam by to mohlo zvednout... Měřil jsem to ještě v odchovně, kde je momentálně není substrát, jen kořen, šišky, lupeny. Tam je ph 7,5 a tvrdost 7 dHG. Přitom v obojím mám šneky a tam kde má být údajně větší tvrdost, tak jsou dost mizerný, i clithoni nejsou nic moc, zatím co v tom druhym jsou okružáci ukázkový, naprosto hladký, pěkně narostlý. Někdo nějakej nápad? Vstupní voda je u obou stejná.

Však to říkám

Tak bylo to tím novým substrátem nejspíš. S každou výměnou vody to o něco klesne, po 2 výměnách to je asi na 11°dGH.

Rozdíl řádu směrem od nuly se dost blbě počítá (ty tabulkové hodnoty jsou pro čistou vodu, ne?). Už v obyčejné vodě v rovnováze s atmosférou se to bude rozpouštět podstatně rychleji (proto krasové jevy způsobené děšťovkou). Ale mohou tam být i mnohem lépe rozpustnější minerály.

No hej ale bavíme sa o rozdiele rozpustnosti o jeden rád. Počítať sa mi to nechce, tak len strelím od boku - to bude chcieť pCO2 aspoň o dva rády vyšší...

Magic napsal: CaCO₃ - toľko vápenca (mne vyšlo 13dGH na 46g, ale to je detail) v 200l vody nerozpustíš.
Ale jo. Když je ve vodě CO2, rozpustíš. I daleko víc.

Tomu Polákovi to udělalo 7. To je polovina, to může být rozdíl v množství substrátu. Liší se rychlost, ale to může být pH, prouděním a bůh ví čím ještě.


EDIT: přečetl jsem si to pořádně, a on dokonce testuje manado po 2 letech v akváriu (vyndal substrát z akvária a sledoval, co udělá s RO vodou) - tzn. to jeho manado je už značně vyluhované, čerstvé bude zvyšovat víc... myslím, že viník je jasný

V pohode, hnojenie zdvihne tvrdosť tiež, ale 13 stupňov je príšerne veľa. Až nereálne imho. Som zvedavý na test v čistej nádobe.

Máš to asi dobře, počítal jsem to z 11. Každopádně jsem nenaznačoval, že to nutně musí být všechno jen CaCO3. Jen pro představu, jaké asi množství běžného minerálu to je.

A krátké googlení ukazuje, že manado tvrdost skutečně zvedá. Pokud je ta voda třeba kyselejší nebo se přidává CO2, zvyšování tvrdosti to určitě urychlí.

en.roslinyakwariowe.pl/…

Vaaclav a Kubaa to dobre zhrnuli, podozrieval by som na prvom mieste substrát. Skús to s odstátou vodou.

Na druhej strane si neviem moc predstaviť, čo by v tom substráte malo byť. CaCO₃ - toľko vápenca (mne vyšlo 13dGH na 46g, ale to je detail) v 200l vody nerozpustíš. CaO by prudko zvyšovalo pH - a propos, pH sa nehýbe, len tvrdosť vody?
Žeby sadra? CaSO₄ by asi šlo. Dusičnan by tiež šiel, ale v tomto množstve by otrávil celú nádrž...

Zkus tu vodu z kohoutku nechat den dva odstát a pak měř.

Pokud ten test opakovaně z kohoutku měří jednu hodnotu a z akvária opakovaně jinou, tak to na chybu testu nevypadá. Vsadil bych si na substrát nebo nějaké aditivum do něj.

Je to ekvivalent necelých 40 g CaCO3, to ze substrátu asi být může.

Vodárny píšou, že má 6, když to změřím ihned z kohoutku v čisté sklenici, tak má 6, ale jak jí dám do nějakého akva (má 3 různé), tak to vždycky vyletí nahoru a jako zvednout to o 13 stupňů ve 200l, to už by byla otázka sypat tam minerály na deka, tak nevím.

Ja sa v tom možno zbytočne špŕtam, ale tá vodá má 6dGH, pretože si toľko nameral, alebo to proste píšu na stránkach vodární a neskúšal si?

@Maq: Píše o akváriách u kamoša.

V profilu máš uvedený substrát liapor, a tady píšeš o JBL Manado.
Podle mě tolik může udělat jedině substrát.

Jo prostě vemu vodu z vodovodu, ta má 6dH, naleju jí do akva, které bylo prázdné (jen substrát a tak), změřím za dva dny bez toho abych s ním cokoliv udělal a stejný test ukazuje 19. Takže si myslím, že spíš bude chyba v tom testu.

Ešte je otázka ako mení vodu, ale i tak je ten rozdiel privysoký.

Tú vstupnú vodu ste merali tým istým testom, ako tie akváriá?

Jojo celková tvrdost, general hardnes, GH. V jednom se hnojí profitem (tam kde je co2), ale málo a v některých ještě ničím, jsou nová. Jen mi přišlo divné, že v akva kam dám vodu s GH 6°dH a v podstatě v tom akva krom substrátu a kořenu nic neni, tak během 2 dnů by stouply hodnoty na 19 dH, což už je dost tvrdá voda.

To bude "deutsche Härte", takže po našom dGH.

@Zab01: Čím, koľko a ako často hnojí?

A když píšeš dH, tím myslíš co? Máš na mysli tvrdost (celkovou - dGh), nebo tvrdost uhličitanovou (alkalitu - dKh)?

Zdravím, mám takový problém s testy od Tetry na GH. Měřili jsme u kamaráda 3 různá akva. Vstupní voda má ph 7,7 a 6dH. V jednom akva jede co2 a dH zhruba po 2 měsících naměřeno 19, v druhém akva bez co2 je dH 11 a v tom nejmladším (pár dní) je dH opět 19. Ve všech stejné ph 8. Ve všech je pouze jbl manado, dragon stone, kořen a kytky. Je tedy reálné aby to tolik stouplo, nebo jsou ty testy fakt nějaký pošahaný? Sledoval jsem i nějaká videa, lahvička stejná, ale kapalina má barvu jinou.

Proto se pokouším zavést zkratky "hustá" (=hodně mineralizovaná) a "řídká" (=málo mineralizovaná) voda.
Ale moc se to neujímá. Snad že to nabízím zadarmo, nebo co...

Trošku ti to zamíchám, i měkká voda může být plná minerálů, dokonce třeba víc, než ta tvrdá

Prečítal som aj raviolkine stránky.
A kade čo o vode. No stále nechápem.
Prečo rastliny majú problém rast v tvrdej vode a v mekkej im nerobí problém.
Prečo ak do tvrdej vody pustím CO2 tak rastliny rastú veľmi pekne.
Mne to tak vychádza že v tvrdej vode je menej CO2 a v mekkej je ho viacej.
Ďalej pri tvrdej vode je vyšší tlak minerálov na bunky a tie niesu schopné pracovať, ale v mekkej je menší tlak mineralov na bunky tak nemajú problém.
Pri tvrdej vode sa aj filter asi zabieha dlhooo, kým sa vytvorí nitrifikacia ako v mekkej.
Prosím o nie úplne chemické vysvetlenie. Ale také ako pre žiaka základnej školy.

Je to presne naopak

Ako rýchlo spoznať tvrdú vodu? Pri tvrdej mydlo veľmi pení, čo v mäkkej vode nerobí.

Jdu si přečíst ten Tvůj článek. Na celé té věci s alkalitou je pár věcí, které nějak ne dost jasně chápu, nepasuje mi to úplně tip ťop. Třeba se chytím...
... zatím jen vím, že nesmím říkat "žebřík".

Nezlobím se (viz smajlíky).
Ještě jinak ... když mrkneš na graf uhličitanové rovnováhy ... (třeba sem - www.horacovoakvarium.cz/… - abych si přihřál polívčičku) ... Tam je to krásně vidět ... čím vyšší alkalita (resp. čím více hydrogenuhličitanů)(není to úplně jedno a totéž, ale budiž), tím vyšší pH a tím méně volného CO2 (pro rostliny) ...
Tohle je podle mě ten hlavní důvod, proč rostliny nemusí "tvrdou" (správně alkalickou) vodu ...

teď už si rozumíme?

Ale no tak se nezlob. Prostě jsem Tě špatně pochopil, to se stává, ne?

rastliny v podstate pouzivaju HCO3(-) iba pokial z nejakeho dovodu nemozu prijmat volne CO2. To máš pravdu všechny rostliny přijímají CO2 ale pokud není k dispozici nebo jen v malém množství spousta rostlin (pod vodou) neporoste nebo jen velmi mizerně. Z toho vyplývá že si nedokáží vyrobit CO2 z hydrogenuhličitanu HCO3-. Tohle je ale jen obecná teorie protože se setkáváme ze spoustou rostlin a ne všechny přesně takhle fungují. Ne každému porostou všechny rostliny které zasadí do akvária a to i v sycených nádržích jak jsem se sám přesvědčil. Ve hře je spousta dalších faktorů.

Tipoval by som, že svoje bude mať na tom i fakt, že ruka v ruke s vyššou koncentráciou HCO₃^- pôjde vyššia koncentrácia príslušného zásadotvorného katiónu, nech už to je Na⁺, Ca²⁺, Mg²⁺... A to tiež nem dobre.

Maq napsal: Kromě toho mám zásadní pochybnosti o tom co psal Horác (pokud jsem ho správně pochopil), že alkalita (zhruba množství HCO3-) má pro rostliny význam jako zdroj uhlíku. Domnívám se, že "z alkality" vlastně nemůže být ve vodě víc uhlíku, než kolik by bylo bez ní. ... Zatím jsem v literatuře nenalezl jediný údaj, že by rostliny měly z hydrogenuhličitanů jakýkoli prospěch. Vždy jen naopak.
Ne, sorry, ale pochopil jsi to úplně blbě (není to poprvé - asi jsme každý naladěný na nějakou jinou vlnu nebo co) ...
Už ty tvé "velmi velké pochybnosti/námitky" (jak zaznělo v onom vlákně) chápu ...
Napsal jsem, že "Alkalita úzce souvisí s pH a s množstvím volného oxidu uhličitého (viz Henderson-Hasselbalchova rovnice)." ... To přece neznamená "čím více hydrogenuhličitanů, tím lépe" ...
(Deja vu - opět zpochybňuješ něco, co jsem nenapsal ...

No, ze

- rastliny v podstate pouzivaju HCO3(-) iba pokial z nejakeho dovodu nemozu prijmat volne CO2.
- pri konstantnej koncentracii CO2 vo vode (povedzme 20-30 mg/L) je pri roznych alkalitach rozny pomer HCO3(-)/CO2, a to dost zasadne (kvoli finalnemu pH) - napr. cca 8/1 pri pH 7.1 verzus cca 1/1 pri pH 6.5
- to moze dost zasadne ovplyvnovat biochemicke procesy prijimania CO2 (napada mi napr. inhibicia enzymov ako "carbonic anhydrase" (CA), ktory viazu CO2 vo forme HCO3(-))
- inymi slovami, ale to su len dohady, moze produkt reakcie CA, tj. HCO3(-), inhibovat prijem uhlika, resp. moze mat rastlina problem sa "prepnut" z jedneho modu do druheho
- z toho moze vyplyvat nizka tolerancia niektorych rastlin pre vyssie KH, i pri rovnakom a dostatocnom mnozstve CO2 (napr. Tonina)
- dovolim si tvrdit, ze v prirode neexistuje situacia kde by mala pri vysokom KH rastlina dostatok volneho CO2 a teda asi nie su prisposobene vysporiadat sa s takou situaciou

Ekologie rostlinného akvária strana 131 - 149

Jaké téma máš konkrétně na mysli?
Nemyslím to nijak špatně; jde o to, že co jsem napsal, je změť nějakých útržků. Sám nevím, jaké "téma" jsem vlastně otevřel (ev. jaký "světadíl" mám objevovat).

Skoda, ze ked som presne tuto temu nacrtol na Marcelovom fore, tak som bol takmer za blbca.

Koukám že chceš objevit nový světadíl.

V nevhodném vlákně jsme narazili na otázku alkality, konkrétně proč je udávána jako klíčový parametr pro pěstování rostlin ve zdejším - a nejen zdejším - atlase.
A není to tak dlouho, co jsme zase jinde - v souvislosti s bílým zákalem - rozebírali souvislosti mezi obsahem vápníku, alkalitou, a smyslem či nesmyslem sycení CO2.
Nedávno jsem četl jednu studii zkoumající využití anorganického uhlíku (tj. CO2 a HCO3-) různými vodními rostlinami, včetně řas a sinic. Bylo to plné složité matematiky (opravdu), kterou jsem moc nepobral, ale základní závěry jsem si z toho odnesl. Jsou to:
1. Z HCO3- jako zdroje uhlíku mají vždy prospěch především řasy, protože
2. vyšší rostliny využívají vždy raději CO2; HCO3- jen z nouze.
3. Dělení vyšších rostlin na ty které umějí/neumějí využít HCO3- je zřejmě nesprávné; umějí to nejspíš všechny, ale výrazně se odlišují v míře náchylnosti k využití HCO3- jako zdroje uhlíku.
=
Kromě toho mám zásadní pochybnosti o tom co psal Horác (pokud jsem ho správně pochopil), že alkalita (zhruba množství HCO3-) má pro rostliny význam jako zdroj uhlíku. Domnívám se, že "z alkality" vlastně nemůže být ve vodě víc uhlíku, než kolik by bylo bez ní. Možné je pouze to, že uhličitany část CO2 ve vodě "sežerou" když se rozpouštějí, takže obsah CO2 sníží, a potom ten uhlík za určitých okolností mohou vydat zpět.
Však taky jen velmi málo rostlin - pokud vůbec nějaké - nějakou minimální úroveň HCO3- ve vodě opravdu vyžaduje. Ještě jsem nenašel takovou, které by nepřítomnost HCO3- vadila, je však dost takových, které vyšší alkalitu prostě nesnesou.
=
Zatím jsem v literatuře nenalezl jediný údaj, že by rostliny měly z hydrogenuhličitanů jakýkoli prospěch. Vždy jen naopak. Liší se v míře, jak se se zásadně nepříznivým působením HCO3- umějí vyrovnat.

Taková velká změna, to bude asi z vodárny nějaká změna, jak píše NHKG. Ovšem při Tvých nevelkých výměnách vody... to jsi buď hodně dlouho neměřil, anebo máš nějak rozhaprované testy. Třiadvacet německých stupňů, resp. třináct coby přírůstek, to je spousta vápníku a hořčíku.
Přesto bych ten výpar nebral úplně na lehkou váhu. Pár stupňů to časem udělat může.
A myslím že pokles KH by mohly mít na svědomí i rostliny.

ok az budu doma, tak to zkusim otestovat proti vode z vodovodu a mozna koupim novy test. Diky

Bud je to ako hovori NHKG, alebo mas asi spatne testy. Zvysenie tvrdosti z 10 na 23 by sa este dalo vysvetlit, ale dolievanim odparenej vody by to trvalo asi dost dlho.

dKH ti tak rapidne neklesne pokial do akvaria nenalejes kyselinu (alebo nieco obdobne kysle). Pre predstavu, znizenie dKH o 1° vyzaduje cca 4 ml KONCENTROVANEJ HCl na 100 l vody.

Chtělo by to měřit i vstupní vodu. Její parametry můžou výrazně kolísat. Například některé vodárny mají 2 rozdílné zdroje vody a mění poměr vody z techto zdrojů. U mě kolísá vodivost cca 250 - 550 uS (nebo v čem mi to měří).

Ahoj, po case jsem opet meril parametry v mem akva a prekvapila me vyrazna zmena dH a dKH.

dH se zvysilo z 10 na 23
dKH kleslo z 9 na 3

Pres leto se hodne odparuje voda a denne ji dolevam, vetsi vymenu delam tak jednou za 14 dni, cca 20litru ze 100l akva. Mereni pomoci kapkovych testu od JBL...

A otazka zni, to je normalni ze jedna velicina stoupne a druha klesne? A takto vyrazne?

Díkes za radu, tak jsem uvažoval jestli by to pro ně nebylo lepší, aby ty podmínky byly co nejblíž ideálu, ale je fakt, že všechny ty zůsoby jsou dost riskantní a stejně ne dlouhodobě udržitelné, takže asi zůstanu u udržování stávající stavu

Nejjednodušším řešením je pH nesnižovat. Proč tak nízké pH? Většina ryb z Amazonie včetně těch z blackwater nemá problém s pH těsně pod 7. Platí i třeba pro všechny Geophágy.
Já znám 4 způsoby a ani jeden mi nepřijde ideální:
1. Pomocí dávkování CO2 - znám akvaristu, který takto vybil při poruše ventilu celé akvárium. Taky měl akvárium bez rostlin a CO2 jen kvůli pH.
2. Pomocí reverzní osmózy. Ale ta něco stojí, ovlivňuje tvrdost vody a velká část vody pak jde rovnou do odpadu.
3. Pomocí rašeliny - použitelné jen u malých objemů v řádu litrů.
4. Pomocí kyseliny - nestabilní a hodně riskantní.
Možností bude víc, ale žádná vhodná pro trvalé držení nižšího pH ve větším akváriu i přes častou výměnu vodu není.
EDIT: Prohlídnul jsem si presentaci a nenašel jsem jediný důvod pro snižování pH. Ryby víc ocení stabilní parametry vody než to nižší pH.

Ahoj, chtěl jsem se zeptat, jakou nejjednodušší metodou snížit ph v akváriu. Jedná se o blackwater, kde je naměřeno kapkovým testem ph cca (odhadem dle barvy) 6,5-7,0. Hodnoty kH jsou 3, gH 4. Takže tvrdost snižovat už nechci, ale potřeboval bych ještě trošku srazit ph, tak ideálně by bylo kolem 5,0-6,0. Voda je vodovodní pražská. Díkes

Až tak zásadně? Jako je mi jasné že Amazonia určitým způsobem ovlivní hodnoty, ale netušil jsem že až tak. V 10L mini jsem tak velký rozdíl neměl. Taky je pravda že tam poměrovo bylo znatelně méně substrátu... Každopádně díky!

Substrat. Vse je ok

Zdravím pánové, posunu tohle vlákno trochu nahoru. O víkendu mi kamarád dal testy od JBL (klasické papírové proužky). Tak jsem změřil vstupní hodnoty a hodnoty v nádrži... A rozdíl je víc než znatelný. Vstupní hodnoty byli na proužcích od JBL +/- stejné jako u Sery co jsem si dnes koupil. Hodnoty vodu v nádrži byli na proužcích neměřitelné. Nádrž je čerstvě založená (viz profil)...

Vstupní hodnoty jsou dle JBL i Sera
pH - 7,5
gH - 8
kH - 5

Hodnoty v nádrži dle Sera
pH - 6
gH - 4
kH - 2

Co může zapříčinit tak obrovský pokles? Může být něco špatně?
Předem díky za rady...

Aha, v tom máš zřejmě pravdu, že to bude nekonečné měření. Díky za upozornění. Ta vstupní voda asi nebude kdovíjak stabilní a asi to nebudu schopný udělat tak rutinním jako lití Torbenu do vody k výměně. Ještě to promyslím.

Už víš jakou máš ty ve vodě KH a kolik kyseliny budeš muset do vody nalít? Jestli se ti to zdá jednoduché tak mě ne protože jsem to poměrně dost dlouho dělal. Z vodovodu ti také nepoteče stále to samé. Budeš jen měřit a měřit a měřit.

To by zrovna v tomhle případě neměl být velký problém. Testy kH jsou natolik jednoduché, že jejich relativní nepřesnost by pro různé absolutní hodnoty alkality mohla být přibližně stejná a to by mělo stačit.

Jestli to stačit nebude nebo jestli se tenhle předpoklad ukáže mylný, testy by se dokonce dali nakalibrovat pomocí předem připravených roztoků známé alkality. Ale když bude dostatečná rezerva ve výsledné hodnotě alkality, asi by to nebylo potřebné. Testy se asi můžou docela mýlit v absolutní hodnotě určené alkality, ale pokud nebudu stahovat hodnotu o mnoho stupňů (co neplánuji), měl bych být schopný s dostatečnou přesností určit, o kolik alkalita klesla a jestli to odpovídá propočtu.

Myslím, že zrovna test alkality nepatrí k tým "orientačným", funguje na dosť jednoduchom princípe.

první úskalí je přesnost měření - kapkové testy jsou dosti nepřesné, já bych je nazval orientační....

Možná OT: Proč? Kde vidíš nějaké skryté úskalí?

Změřit kH vstupní vody by mělo dát dobrou představu o alkalitě vzhledem k tomu, že testy jsou chemicky docela jednoduché. Připravit 10% roztok HCl by taky nemělo být nijak komplikované. Jestli je alkalita dostatečně vysoká (co tak trochu předpokládám), snížení o několik stupňů nezpůsobí tragedii ani kdybych bral do úvahy riziko nepřesnosti testů. Stále tam bude rezerva, nepůjdu na nulu a nebudu takhle měnit všechnu vodu najednou, ale postupně. A hlavně, upravená voda se taky dá otestovat před nalitím do akvária a z pH a kH určit, jestli je bezpečná.

Jednoduše to vypadá ale jednoduché to rozhodně není.

Díky. Vypadá to dostatečně jednoduše, abych to s testy kH a pH mohl bezpečně postupně zkoušet. Zjistím si kH a podle toho se rozhodnu. Teď mi napadlo, že za pár měsíců se budu spolu s akváriem stěhovat. To zase bude zcela jiná voda, tak bych možná mohl počkat a zkusit to nějak až později. Uvidíme. Ale je moc fajn vědět, že se dá alkalita kontrolovat poměrně snadno a stabilně bez nutného dramatického zahýbání jinými parametry.

Jinak v běžném rostlinném akvárku, o které se člověk stará a pravidelně tam mění vodu, bych se nějakého dramatického výkyvu pH nebál. Akvaristi se často straší tzv. kolapsem pH (angl. pH crash) a tvrdí, že když má člověk nízkou alkalitu (třeba pod 3°dKH), tak je v akvárku zaděláno na problémy s nějakými dramatickými výkyvy pH. Jenže to je podle mého názoru hloupost. V akvárku totiž nevznikají běžně žádné extra silné kyseliny. I kdybyste měli v akvárku alkalitu 1°dKH, tak vám to vystačí na neutralizaci 3,5mL 31% kyseliny chlorovodíkové, aniž by došlo ke změně pH. Teprve při větším množství by vám začalo pH dramaticky klesat (po přidání 5mL 31% HCl by kleslo asi na 4). Chtěl bych ale vidět někoho, komu vznikají v akváriu takhle silné kyseliny. Pokud akvárko zanedbáváme, tak určitě může časem k pozvolnému vyčerpání alkality dojít. Ale v akvárkách, o která se člověk stará, se to podle mě stát běžně nemůže.

Zkus si alkalitu představit jako miny a kyselinu jako nepřátelské ponorky. Ve vodě máš dejme tomu 10 min. Když ti tam připlave 5 ponorek a narazí do těch min, tak ti z vody zmizí 5 min + 5 ponorek. Dokud budeš mít ve vodě aspoň jednu minu, tak zůstane pH stabilní. Problém nastane pouze v případě, že ti do té vody vpluje příliš hodně ponorek (= kyseliny). Kyselina zreaguje s [hydrogen]uhličitany (alkalitou), a pokud je všechny "vyčerpá", tak už nebude ve vodě nic, co by bránilo poklesu pH (invazi nepřátelských ponorek). Pokud nemáš ve vodě už žádnou minu (alkalita = 0°dKH), tak stačí třeba i malinkatá ponorčička, a tvoje pH klesne třeba až na 3 nebo 4 jednotky, což může mít pro některé organismy fatální následky.

Ak pri výmene prilievame vždy rovnako upravenú vodu, tak je pH stabilné - resp. kolíše len vplyvom kolísania CO₂. Alebo povedané ešte lepšie: rovnako stabilné ako bežná voda z vodovodu. Nestabilné by pH bolo, keby alkalitu znížime až na minimum (na nulu alebo blízko).

Díky za vyčerpávající odpověď. Když se HCl použije tak, jak jsi napsal, výslední voda bude mít kromě nižší alkality taky nižší pH. Jak moc je tohle pH časově stabilní v akváriu v průběhu cyklu mezi dvěma výměnami vody, prosím Tě?

michalt napsal:Alkalitu je možné znížiť veľmi jednoducho, ale človek musí presne vedieť, čo robí a ako to funguje a hlavne to neprehnať. Jej znížením sa zníži i pH.
Máš na mysli reverzní osmózu nebo jiný jednoduchý prostředek?
Reverzná osmóza je samozrejme najjednoduchšie a asi najlepšie riešenie. Začiatočníkom a tým, ktorí nemali radi chémiu, neodporúčam čítať ďalej! Ale dá sa ísť na to aj inak, ak sa nejedná o veľké akvárium a je kde nechať odležať vodu pred výmenou.

Alkalita - to sú predovšetkým hydrogenuhličitany a uhličitany. Tie sú soľou slabej kyseliny uhličitej a silnej zásady, preto sú sami o sebe zásadité (napr. sóda bicarbona - hydrogenuhličitan sodný). Keď sa stretnú so silnou kyselinou, tá si ich katión "vezme" a kyselina uhličitá zostane, resp. "vyšumí" CO₂ - názorná ukážka: keď sódu bicarbonu polejeme octom, búrlivo vyšumí a zostane soľ octan sodný.

Takže keď do vody s vysokou alkalitou dodáme vopred vypočítané malé množstvo zriedenej kyseliny, alkalitu znížime. Ak to preženieme, získame riedenú kyselinu! Použiť je možné takú kyselinu, ktorej vzniknuté soli nebudú v akváriu na príťaž. Ktorá to bude, záleží od konkrétneho akvária. Ak je v ňom málo dusičnanov a treba ich pridávať v hnojení, mohla by byť vhodnou zriedená kyselina dusičná - a naopak, kto má problém s vysokými dusičnanmi, určite ju nepoužije. Kyselina trihydrogénfosforečná by asi pridala priveľa fosforečnanov, tých stačí len málo, takže obvykle nevyhovuje. Ja som používal kyselinu chlorovodíkovú (soľnú) - jednak preto, že je najľahšie dostupná (len si treba poriadne prečítať zloženie, chceme len kyselinu a žiadne chemikálie čistiacich prostriedkov a podobne) a tiež preto, že Marcel ju má v kalkulačke, spomeniem nižšie. Po jej použití sa v akváriu objaví malé množstvo chloridov (nemýliť s chlórom!), čo by nemalo vadiť, je to ako keby dám do vody trošku kuchynskej soli. Na druhej strane, také dusičnany by zužitkovali rastliny, boli by u mňa lepšie (dodávam dusičnan draselný).

Kyselinu samozrejme nemôžeme v žiadnom prípade liať rovno do akvária a tobôž nie neriedenú! Treba konať premyslene a všetko si vopred prepočítať. Začne sa alkalitou vstupnej vody - u mňa 12 °dKH. Ďalej potrebujeme poznať objem kýbla, napr. 10 l a koncentráciu kyseliny (neodporúčam používať koncentrovanú, stačí do 10%). Ja som si HCl riedil na 1/3 = v pomere 1:2 (pri riedení pozor - lejeme kyselinu do vody a nie naopak a druhý pozor: zahrieva sa a je to prchavá kyselina, treba ihneď uzavrieť a nedýchať), takže mám 10% koncentráciu, tá už nie je tak nepríjemne prchavá a nebezpečná.

Do Marcelovej kalkulačky prirodni-akvarium.cz/… zadáme alkalitu vstupnej vody, namiesto objemu akvária dáme objem kýbla, zvolíme kyselinu a vyplníme koncentráciu. Skusmo zadáme objem kyseliny (u mňa ideálne 10 ml) a odošleme. Pozrieme výsledok - v tabuľke "Celk.alkalita Po reakci" alebo v tom súhrne v bielom obdĺžniku a upravujeme objem kyseliny, kým netrafíme výslednú alkalitu na približne 4 °dKH. Nižšie radšej nechoďme, treba mať rezervu, pri poklese až k nule to môže mať fatálne následky, lebo kyselina sa nezneutralizuje. Čiže u mňa platí jednoduché: 1 ml nachystanej zriedenej kyseliny na 1 l vody v kýbli (každému to vyjde inak).

Pred výmenou vody si ju nachystáme do kýbla, prilejeme vypočítané množstvo kyseliny, premiešame a necháme odstáť aspoň pol dňa (ja nechávam do druhého dňa). Je to dôležité, pretože po priliatí kyseliny sa ihneď uvoľní CO₂ (nebude to bublinkovať, zostane rozpustený) - voda ho môže obsahovať nebezpečne veľa a aj pH je dočasne nízke. Po odležaní sa nadbytočné CO₂ vyšumí a máme bezpečnú vodu so zníženou alkalitou. Pri prvom použití radšej treba v kýbli premerať i alkalitu, či sme všetko dobre spočítali, i pH (malo by byť cca 6,5 - 7, nie menej).

Pozor, nejde to uľahčiť v štýle: na odstátie mám len 2 kýble, potrebujem 4, tak dám 2-násobok kyseliny do tých dvoch a ďalšie dva dolejem rovno! Pretože v tých dvoch by zostala nezneutralizovaná kyselina a po naliatí do akvária by spôsobila nárazový nárast CO₂ a dočasné zníženie pH.

Děkuji všem za odpovědi.

zervan napsal: Alkalitu je možné znížiť veľmi jednoducho, ale človek musí presne vedieť, čo robí a ako to funguje a hlavne to neprehnať. Jej znížením sa zníži i pH.
Máš na mysli reverzní osmózu nebo jiný jednoduchý prostředek? Samozřejmě, uvědomuji si, že je důležité znát alkalitu a nebudu nic podnikat, dokud se o ní neujistím. A nějak mi pořád až doposud unikalo, že snížené pH je taky důsledkem snížené alkality.

zervan napsal: Aby sa dalo porovnávať, tak treba vodu nechať odstáť (dá sa to urýchliť i pretrepaním), pravdepodobne sa pH zvýši. A naopak - pri meraní pH v akváriu, ak mi ide aj o započítanie CO2 sa nesmie pretrepávať, ani prudko striekať do skúmavky striekačkou a treba ju merať ihneď (bez odstátia)
Ano, na tohle dávám pořád pozor. Když jsem měřil vodu z kohoutku, měřil jsem jak čerstvou, tak odstátou (rozdíl pH jsem nepostřehl). Vodu z nádrže jsem taky nabíral poklidně bez většího protřepání.

Ešte som zabudol na jednu vec: voda vo vodovode je pod tlakom a môže obsahovať aj nejaké množstvo rozpusteného CO₂. Aby sa dalo porovnávať, tak treba vodu nechať odstáť (dá sa to urýchliť i pretrepaním), pravdepodobne sa pH zvýši. A naopak - pri meraní pH v akváriu, ak mi ide aj o započítanie CO₂ sa nesmie pretrepávať, ani prudko striekať do skúmavky striekačkou a treba ju merať ihneď (bez odstátia) - mám vyskúšané, že rozdiel vo výsledku pri meraní vody s dodávaným CO₂ je pri zanedbaní tejto skutočnosti značný.

Treba spomenúť,že nie vždy voda s vyským ph musí byť tvrdá.

maniakva.sweb.cz/…

michalt napsal: Zajímalo by mě, proč má voda v nádrži vyšší pH než z kohoutku (ta má kolem 7.4 - nejen podle mého testu). Nejsem si vědomý žádného vápniku v nádrži a nějak se mi nezdá, že by to mohlo způsobovat PMDD (přidávám MgSO4.7H2O i K2SO4). Mohl by mě, prosím, někdo zkušený nasměrovat, jaký typ procesu by to mohl způsobovat, prosím? Odparovanie vody zvyšuje tvrdosť i alkalitu a práve vyššia alkalita spôsobí vyššie pH. Bolo by dobré ju zmerať, je to tuším najlacnejší test (pri meraní sa dá šetriť - keď viem, že mám čakať vyššiu hodnotu, dávam namiesto 5 ml napr. len 2,5, či ešte menej a výsledok násobím pomerom)

Zajímalo by mě taky, jestli by malé snížení pH nepomohlo růstu rostlin (a třeba by taky mohlo líp vyhovvat rybám). Profíci rastlinkári odpovedia fundovanejšie, ale podľa mňa na pH priamo až tak nezáleží - oveľa viac záleží na CO₂ a pri niektorých rastlinách aj na alkalite (možno i celkovej tvrdosti). Samozrejme, oboje zníži aj pH, ale to je len ako dôsledok, nie primárny cieľ.

Napadlo mi, kdybych bych nějak "přírodně" snížil pH třeba o půl stupně, jestli by se to třeba mohlo projevit na mírném zlepšení růstu rostlin V prvom rade treba zistiť aspoň to, akú alkalitu má voda. Ja som mal dosť vysokú (12-14 °KH) a napr. Cabomba mi nechcela rásť. Akonáhle som začal znižovať alkalitu na cca 6-7 °KH (áno, pH tiež kleslo, o ani nie 0,5), začala mi veľmi bujne rásť. Alkalitu je možné znížiť veľmi jednoducho, ale človek musí presne vedieť, čo robí a ako to funguje a hlavne to neprehnať. Jej znížením sa zníži i pH.

Ahoj, koupil jsem si kapkovy pH test od Dajany a zjistil jsem, že podle něj je pH v obou našich akváriích někde mezi 7.6 a 8. Ráno je asi trochu nižší než večer, ale nemůžu naměřit nějaký pravidelný a přesvědčivý trend vývoje. Spíš bych řekl, že se pH v průběhu dne téměř nehýbe. Odpoledne dělám pauzu ve svícení. Nevím, jakou má voda alkalitu.

Zajímalo by mě, proč má voda v nádrži vyšší pH než z kohoutku (ta má kolem 7.4 - nejen podle mého testu). Nejsem si vědomý žádného vápniku v nádrži a nějak se mi nezdá, že by to mohlo způsobovat PMDD (přidávám MgSO4.7H2O i K2SO4). Mohl by mě, prosím, někdo zkušený nasměrovat, jaký typ procesu by to mohl způsobovat, prosím?

Zajímalo by mě taky, jestli by malé snížení pH nepomohlo růstu rostlin (a třeba by taky mohlo líp vyhovvat rybám). Po několik nadcházejících měsíců nebudu připraven začít s CO2 a jinou cestou nechci dělat v nádržích chemickou revoluci, která by to snížila třeba o stupeň a půl. O to se teď nesnažím.

Napadlo mi, kdybych bych nějak "přírodně" snížil pH třeba o půl stupně, jestli by se to třeba mohlo projevit na mírném zlepšení růstu rostlin (absorpce hnojiva, příjem CO2, atd). Mohl bych to zkusit dosáhnout vhodným domácím rašelinovým výluhem (tím bych mohl nahradit Torben), pytlíkem rašeliny v nádrži, možná olšovými šištičkami, novým kořenem z vhodného dřeva, atd. Má smysl zkusit to nebo to bude jen chemické cvičení, které ničemu prakticky nepomůže? Nedoufám, že bych dokázal těmito prostředky snížit pH o víc než půl stupně tak, aby zůstalo relativně stabilní. I stabilita toho půl stupně dolů bude chtít trochu práce a není zcela zaručená (jestli je vysoká alkalita, tak to asi nepůjde). Myslíte, že má smysl hrát si s tím trochu? Díky a mějte se hezky.

Nečinil bych nic bez předchozího studia dané problematiky a rozhodně bych se nepouštěl do bazhlavé úpravy Ph jenom třeba proto, že se to někde psalo, člověk věci neznalý si velmi lehce přivodí nějakou komplikaci. maniakva.sweb.cz/… , maniakva.sweb.cz/… , maniakva.sweb.cz/…

Ahoj,
mohu do akvária přidat koncentráty vody PH, kdyz jsou v nadrzi ryby? Dekuji

Sodík je kationt, proto sám o sobě alkalitu (a tím pádem ani KH, když už to takto rozlišujeme) nezvýší. Za alkalitu jsou "zodpovědné" jen anionty, (hydro/uhličitany, fosforečnany, sírany...), takže pokud Ca a Mg nahrazujeme Na, snížuje se tvrdost, ale alkalita se nemění.

Sid napsal: Jaký má sodík vliv na KH?!
Sorry, moje chyba. Jak už podotkl rriki, nemá tam být KH, ale alkalita [Ca(HCO3)2/CaCO3 (a obdobně i hořčík) je při úpravě nahrazen sodíkem, takže vzniká NaHCO3/Na2CO3, příp. Na2SO4 apod.]. Navíc, když nad tím teď víc přemýšlím, tak celkový obsah solí se tímto způsobem úpravy vody nezmění, a vodivost se buď zvýší, nebo může zůstat i prakticky stejná => takže nemusí být vlastně pravda, že se ta alkalita ve skutečnosti zvýší. Nebo se pletu?

Žádný,zvyšuje alkalitu

Pokud vodu změkčuji tak nahrazuji všechen Mg a Ca a především se zbavuji uhličitanové tvrdosti!!!!!!Právě uhličitany dělají tu neplechu.Změkčování nemá pro akvaristiku jako výsledný produkt žádnný význam a přesto se používá jako vstupní voda do Reversích osmoz.Kapkama sice celkovou tvrdost nezměříme u KNK samozřejmě ano,ale v tu chvíli se bavme o Alkalitě ne o uhličitanové tvrdosti alespoň v akvaristice.

připojuji svojireakci na vaší debatu. Chovám terčovce a dříve jsem upravoval vodu pomoci demi kolony, ktera již byla starší a měl jsme problemy s demi vodou pořád laboroval s KH Gh atd. nedávno jsem se naštval a zakoupil RO. Žádná regenerace stalé hodnoty a namíchám si vodu jak potřebuji ideál. není to drahé zařízení a slouží dokonale

...pomocí změkčovačů na bázi katexu, které z vody odstraňují vápník a hořčík (proto klesá GH), a nahrazují ho sodíkem (proto stoupá KH)...
Jaký má sodík vliv na KH?!

asi ano zkusim jiné testy
u druhého akvaría je to tim samým testem podobné
ale KH je cca 17 a NO3 je o trošku vyšší

Dalibor napsal: nic jsem neupravoval ... je to voda z vodovodu
Tak pak bych zkusil použít jinou značku testů na GH a KH (třeba od JBL nebo Sera).

nic jsem neupravoval jediné co jsem přidal bylo Dennerle Nano Water
www.akva-tera.cz/…

list mandlovníku a sepiovou kost (kousek)

jinač je to voda z vodovodu

Pokud je KH (obsah uhličitanů a hydrogenuhličitanů) vyšší než GH (obsah vápníku a hořčíku), tak to obvykle svědčí o použití nějaké zvláštně upravené vody - např. pomocí změkčovačů na bázi katexu, které z vody odstraňují vápník a hořčík (proto klesá GH), a nahrazují ho sodíkem (proto stoupá KH). Není to třeba i tvůj případ? Nepoužíváš vodu z úpravny/změkčovače? Pokud ano, tak bych v tom nedoporučoval pokračovat (právě kvůli tomu vysokému KH). To už by bylo lepší si vyrábět demineralizovanou vodu pomocí reverzní osmózy, kterou by pak stačilo smíchat s trochou neupravené (tvrdé) vody.

rostlin mám hodně moc.. právě že jsem na zkoušku koupil modré krevetky a obycejné a ty modré umřely :( a ty obyčejné jsou v pohodě, rybky jsou take v pohodě
mám tam staré dno + profi soil,kořen amano a kameny amano

špatně toho bude víc, to No3 na nule je taky divný. I když nitrifikace zatím neběží, tak nějaké no3 ve zdrojové vodě je a že by ho rostliny všechen vyčerpaly je divný. A takhle vysokou alkalitu by krevetky taky nepřežily.
Kup si místo papírkových testů jednotlivě kapkové.

dnes jsem naměřil tyto hodnoty testem (Dennerle mini-LAB) v nově založeném akváriu- krevetáriu cca 2 týdny
no3 - 0
no2 - 0
gh - 0-2
kh - 40
ph - 8

gh a kh bude asi hodně špatně nevíte někdo co stím,jestli se nejedná o špatné měření

Romanovi odkazy jsem procetl (timto diky za ne) a asi zvolim cestu rozdrceneho vapence/koralu do substratu. Myslim, ze jedla soda je spis kratkodobe reseni, ne? (tedy pokud mam nizkou alkalitu)
Edit: ed jsem zmeril hodnoty JBL testem a jsou nasledujici:
NO3 25mg/l
NO2 0,2mg/l
dGH 9
dKH 6
pH 6,6
Cl 0
Co rikate na toto: www.zeleneudoli.cz/… Dalo by se to pouzit?

mam pH nekde kolem 6,5-6,7 a docela nizkou tvrdost 7-10. pro chov tlamovcu bych se potreboval dostat nekam vys. na 7,5 a 15. poradite mi co s tim?
Tvrdost máte docela v normě. (Pokud ovšem dokážete rozlišit tvrdost od alkality...) pH a alkalitu zvýšíte pomocí jedlé sody. Vizte Romanovy odkazy.

Já mám v akváriu vápence dost a UT CT mám furt pod 10 a PH mám 7 ... někde sem četl že třeba jedlá soda pomáhá nebo se prodávají různé roztoky na změnu tvrdosti

maniakva.sweb.cz/…
maniakva.sweb.cz/…

Ahoj. mam 14 dni zalozeny akva (tedy se jeste zabiha) ale zatim mam pH nekde kolem 6,5-6,7 a docela nizkou tvrdost 7-10. pro chov tlamovcu bych se potreboval dostat nekam vys. na 7,5 a 15. poradite mi co s tim? Docetl jsem se ze bych mel pridat do dna nadrcenej dolomit (vapenec), kterej zvedne pH i tvrdost. Je na tom neco pravdy? CO2 nepouzivam. Pokud tedy pridam nakou kytku, snizim tim CO2 a tedy jenom pH, chapu to dobre?
dik

díky. návod na test GH jsem našla a NO2 po dlouhém namáhání vygooglila. teď mě trochu zaráží hodnoty studniční vody (měřené z kohoutku), jsem zvědavá, jaké budou hodnoty po založení a záběhu akva... nějak jsem schválně vybírala rybky do tvrdé vody, tak teď nevím...

Oba tyto testy pouzivam, takze vim ze se do 5ml vody kape z prislusne lahvicky (pro mereni kH oznacene "kH" a pro mereni gH oznacene "gH") a pocitaji se kapky, dokud voda nezezloutne (u kH) nebo nezezelena (u gH). Pocet kapek znamena stupen prislusne tvrdosti.

Zdravím, prosím vás, nemáte někdo doma tyto dva testy: Tetra Test Nitrit NO2 10ml, Tetra Test GH + KH 10ml? Během stěhování jsem ztratila návody k použití, nenapsal by mi někdo, kolik kapek čeho se tam přidává a jaké množství vody má být ve zkumavce?
Tak návod na GH jsem našla, je možné, aby studniční voda z mělké studně měla tvrdost 8°dGH?

dnes jsem si koupil Sera test NO3 a výsledky jsou si dost podobné (tedy alespoň tou tendencí)

taky jsem ho kupoval koncem roku 2011 a test na NO3 taky naprd

jediná chvíle kdy byl test do modra bylo, když jsem tu nádobku vypachoval ve vodovodu. ale předchozí test od Aquaru byl v pohodě, ale podle mne je to tou špatnou šarží z konce roku 2011. jinak i test na NO3 mi dáva podezřele nízké výsledky, dnes to ověřím Sera testem.

s KNK od aquaru mam taky velmi spatnou zkusenost
1) lahvicka ve který je, ma tak spatne kapatko, ze se to snazi kapat vsude jinde nez tim spravnym otvorem, takze kapat stejny kapky da fakt zabrat
2) po tom co mi ukazoval v akva skoro 0 jsem pridaval KHCO3, abych to zvednul a mohl poustet CO2, ted kdyz jsem to zmeril Serou, tak uz jsem tam mel pred vymenou vody kh10, takze zbytecne moc
3) kdyz jsem si delal roztok do dropcheckeru 4kH, tak mi to ukazovalo tak cca 2°, coz me vlastne upozornilo, ze ten test je nejakej divnej nebo jsem to spatne namichal, tak jsem dnes koupil Seru a je po starostech

Nevěřil bych tomu testu na KNK od Aquaru. Udělal mi to samé. Do modra se vůbec nezbarvil, byl jen žlutý od počátku. Zkusil jsem test od Rataje a ten naměřil to co jsem měříval předtím. Asi špatná várka od Aquaru.

Skôr pre zaujímavosť

k čemu to potřebuješ? máš nějaké extra náročné ryby?

Chcel som to mať presnejšie. Maju mi prísť ešte ostatné výsledky z rozboru tak saď to tam nájdem

Asi nejjednodušší je si obě tvrdosti změřit pomocí testu, např. www.dajanapet.cz/… www.dajanapet.cz/…

dost obtizne a taky zalezi co vsechno v tom testu mas, aby si tam vubec mel vsechny slozky z ceho se gH a kH skladaji, jinak to nebude vubec presny

neco k tomu treba zde maniakva.sweb.cz/…

Mám rozbor vody, len mi chýba uhličitanová a celková tvrdosť, ako ich vypočítam?

tak dobrý by bylo vědět, jakou alkalitu má voda, kterou při výměně leješ do akva... předpokládám, že nebude mít 0 a trochu ti tu alkalitu zvedne, tak by pak bylo rozumný dodat sodu třeba v půlce výměnnýho cyklu

Vodu máme pražskou a měním pravidelně .. skusím změřit co teče z kohoutku ...
z kohoutky mi vyhcází PH 7-7,25 a NKN zase po kapce nebo dvouch zabarvené do zluto zelena .. že by byl půroblém už rovnou v kohoutku?

Dřív než začneš něco podnikat, tak bych se zaměřil na to měření. Mrkni se do vlákna o testech, který je nejlépe hodnocený na měření alkality a ještě bych to přeměřil, aby se zbytečně nedělalo něco, co je zbytečný. Jako další bych si zjistil jakou vstupní vodu tam leješ aby se tu event. chybu dalo lépe odhalit.

stránky už jsem si přečetl předtím a ted znovu jen furt nevím jestli tu jedlou sůl dávat při každé výměně vody nebo jak ?.. každopůádně děkuji

Zde se můžeš o těch možných metodách úpravy dočíst. maniakva.sweb.cz/…

pokud testy měří správně, doporučuji alkalitu zvednout (pokud jde o běžné akvárium), buď pomocí draselné sody (zde aspoň K využijí rostliny) nebo lze použít i jedlou sodu, popř. kombinaci ... dobrý by bylo zvednout dKH aspoň na 3-4°, aby měla voda dostatečnou pufrační schopnost.

Dobrý den mám takový problém.. Mám doma testy od dajana 3in 1 a vyhcázela mi KH cca 0 čož mi přišlo divné zakoupil jsem test KNK od aquaru a po jedné kapce mi voda zustala zlutá .. nevíce čím to muže být ?jeslti měří špatně testy.. popřípadě jak to řešit

Já nakupuji "chemii" u MRPa. Ten vápník může být např. v této podobě:
pmdd.mrp-cz.com/…

A kde to seženu? Něco jsem viděl na rostlinna-akvaria.cz, ale CaCl2 jsem neviděl

Něco rychleji rozpustitelného - hořčík třeba MgSO₄.7H₂O, vápník např. CaCl₂ a/nebo CaSO₄.2H₂2O. Případně ve formách hydrouhličitanů, pokud byste chtěl zvýšit i alkalitu.

Jasně, rybky bych ještě bral, těm měkká voda tak nevadí, spíše mi jde o rostliny, v měkkých vodovodních vodách bývá často nedostatku všeho, od železa po draslík a dále horčíku a vápníku je taky velmi málo či vůbec, a vím, že ho rostliny potřebují. A co je to "rychlejší"...?

Všiml.
Ta alkalita není zase tak nízká; mně jde spíš o obsah Ca a Mg. Na vašem místě bych o něčem "rychlejším", než je ten korál, uvažoval... Lehce bych upravoval vstupní vodu před každou výměnou. Ony ty dva prvky ne nadarmo patří k biogenním prvkům a jsou životně důležité jak pro rybky, tak pro rostlinky. (A platí to i pro rybky, které jinak vegetují v měkkých vodách.)

Ano, Side. Všimnul sis těch korálů...? Hodil jsem je do filtříku tohle se mi jeví přinejmenším jako placebo a snad i jako užitečná pomůcka do vody s nízkou pufrační kapacitou

Jak už bylo napsáno - taková voda nějaký ten hořčík a vápník už přidávat potřebuje.

Pro Havířováky (Darka a spol), dnes jsem dostal e-mail opět po delší době jsem zkoušel kontaktovat ty vodárny a zjistil jsem následující hodnoty / průměrné hodnota za jeden rok.

pH - 8,03
přechodná tvrdost (alkalita) - 4,5 (0,62 mmol/l)
celková tvrdost - 2,7 dH° (0,48 mmol/l)

Tak drť jsem vložil místo staré náplně ciraxu. Včera jsem zakoupil také nový cirax, který nahradí ten, kde jsou teď korály. Foto přikládám

...jen se mi moc nelíbí, že ten výrobek významně neupravuje jen jednu hodnotu, na kterou je určen...
To je, bohužel, při použití "akvachemie" nevyhnutelným pravidlem...

Místo odpovědi jsem vám přiklikl palečky, ale už jsem si vyčistil optiku.
(Ale když jsem si znovu přečetl váš příspěvek, vyšlo mi, že si ty palečky zasloužíte. )
K2SO4 je jen jedním z prostředků, jak do vody dodat draslík, kterého je obvykle v té vodovodní málo.
A co se týče zvýšení jeho koncentrace pomocí Stabilanu (KHCO3), napsal jsem cosi o kombinaci s jedlou sodou (NaHCO3). (Ale ta zase zvyšuje koncentraci sodíku.. Což nemusí být žádná tragédie, ale je třeba brát v úvahu, že příliš mnoho Na může mít negativní vliv na příjem právě K...)
Pak je tu ještě možnost přimíchat k výše uvedeným např. již zmíněný CaCO3 a tak alkalitu (resp. i tvrdost) upravit k obrazu svému.

pro rostlinkáře určitě ano, ale mám obavy, že běžný akvarista si není vědom, že je to zároveň silné hnojivo a jaký to může mít vliv, nemusí se stát nic nebo naopak to může akvu prospět, jen se mi moc nelíbí, že ten výrobek významně neupravuje jen jednu hodnotu, na kterou je určen, ale samozřejmě máte pravdu, že se to dá cíleně využít

Tak pokud, Side, máš "dobré" parametry vody, tak jako rostlinkáři ti postačí obyčejný roztok K2SO4. Ale není těch 14 mg/l draslíku je celkem hodně. Kdyby se zvýšila o 3° tak je to 42 mg/l draslíku. Tolik rostlinek zase nemám, abych potřeboval tolik draslíku. To je už celkem dost. Vím, že předávkování nic hrozného nezpůsobí, ale tady to je už loterie

... já alkalitu upravuji uhličitanem vápenatým CaCO3, prodává se to na kila za pár korun, když jeho pomocí zvýšíte KNK, tak o stejný stupeň zvednete i celkovou tvrdost...
poznámka k tomu zvýšení tvrdosti: 1,71g CaCO3/100 l vody zvýší tvrdost o 1 dGH.
...Stabilan jsem taky objevil, ale zjistil jsem, že obsahuje i "hodně" draslíku...
Toho se dá ale i využít, ne? Jestli uvažuji správně, zvýšení alkality pomocí Stabilanu (z "dílny" p. Rataje - není totiž Stabilan, jako Stabilan ), o 1 dKH zvýší koncentraci draslíku o cca 14mg/l. A to mi jako rostlinkáři připadá spíš zajímavé, než problematické. Určitě bych použití kombinace Stabilanu s jedlou sodou při nutnosti upravovat nízkou alkalitu nezavrhoval.

To deklarované pH jsem nenaměřil, bylo určitě menší. Je to hnus, jak lžou Stabilan je poměrně levný oproti komerčním výrobkům např. Sera, Dennerle apod., kde za 100ml dát 150kč je už přehnanost. To bych se nedoplatil. Zkusím jít cestou těmi korály do filtru, to by mohlo alespoň zabrat, při nejmenším placebo efekt pro mé oči S tím přidáváním CaCO3, sody nebo přípravků na KH+ budu asi opatrnější. Myslím si, že by to mohlo více narušit zaběhnutý systém, to je můj názor. Zkusím tu pomalejší, ale stabilnější cestu. Uvidím.

voda přímo z kohoutku bude mít o něco vyšší PH než odstátá, je totiž odstraněno CO2, když se voda nechá odstát, tak si z atmosférického vzduchu načerpá přirozenou hodnotu CO2 a PH mírně klesne

já jsem z Třince a mám stejný "problém", Stabilan jsem taky objevil, ale zjistil jsem, že obsahuje i "hodně" drslíku a tím může způsobovat velkou spotřebu dusičnanů, což může způsobit další problémy, já alkalitu upravuji práškovým potravinářským uhličitanem vápenatým CaCO3, prodává se to na kila za pár korun, když jeho pomocí zvýšíte KNK, tak o stejný stupeň zvednete i celkovou tvrdost, je třeba vychytat jeho aplikaci, protože se hůře rozpouští, sype se to přímo do akvária musí se postupně rozprášit, ale funguje to dobře, tady si můžete vypočítat dávkování pmdd.mrp-cz.com/…

A to deklarované pH 8,28 z kohoutku jsi už naměřil?
Podle toho tvého papírku máme vodu úplně stejnou (i když já měřím kapkovými testy a digitálem) jak jsem už níže psala s pH pod 7, já teď používám www.akva-exo.cz/… při každé výměně vody, není to drahé a funguje spolehlivě, žádné skokové změny se nekonají, jen jsem se nedopátrala přesného složení, aby to nakonec nebyla jen soda v jiném balení
Stabilan jsem zkoušela taky, zdál se mi i lepší, ale používat ho při každé výměně je o dost dražší.
Korálovou drť jsem už zavrhla, ve větších nádržích byl účinek vzhledem k množství měněné vody zanedbatelný, muselo by jí tam být zřejmě o dost víc.

Dobře, tak to je super, vyzkouším to. Dokonce čtu i na stránkách Rataje o přípravku Stabilan, který zvyšuje pH,UT, že Stabilan je nepostradatelný v oblastech kde není vápencové podloží. Voda zde má proto nízkou hodnotu UT. Je to hlavně v těchto oblastech: Severní Morava (Šumperk, Frýdek Místek, Třinec, Havířov)... atd... no a já jsem z Havířova! Sakra, to je pech!

Korálová drť je dobrým řešením vašeho "problému". Jak bylo konstatováno, ke změnám parametrů vody nedojde nárazově a kromě toho - korálová drť neobsahuje jen vápník, ale celou řadu dalších "minerálů" důležitých jak pro živočichy, tak rostliny.

To zní dobře, spíše jsem pro tu druhou metodu s korálovou drtí. O zvýšení tvrdosti mi nijak ani moc nejde, možná, že by to nebylo ani na škodu při mé celkové tvrdosti, která je necelé 3 dGH°. Ale zajímalo by mě, o kolik se může zvednout. Do 8° dGH by mi to třeba nevadilo.

I se sodou se to dá udělat tak, že se hodnoty vody neupraví skokově. Fakt je, že soda se musí přidávat do vstupní vody při každé výměně, na druhou stranu zahýbe jen s alkalitou a ne s celkovou tvrdostí kterou korálová drť mírně zvedat bude. Pokud bude použita korálová drť budou se hodnoty vody upravovat "jemněji" ale trvale. Jde ale o to jestli bude to množství ve filtru dostatečné. Zkusil bych jeden způsob a pokud se neosvědčí pak zkusit druhý .

Počkat, se sodou se právě docela skokově parametry budou měnit, či jsem špatně četl maniakva.sweb.cz. O korálech a vápencích = pomalejší a méně účinná metoda, ale zato má trvalý a stabilní efekt.

Ta náplň ti pravděpodobně bude zvyšovat tvrdost postupně, s každou výměnou vody přidáš vodu s nižší tvrdostí a zas bude trvat než se tvrdost zvýší. Když přidáš do vody co měníš určité množství sody (měřením po čase zjistíš kolik), tak se parametry tolik skokově měnit nebudou. Ale to je jen můj názor, nikdy jsem sodu nepřidávala.

Nemela by byt nizsi nez 4...

To je fakt. Podle obrázku, kde jsem měřil alkalitu (tipuji 2-3 KH orientačně), je opravdu na hranici nebo je to ještě v pohodě? Tu korálovou drť můžu vyzkoušet, myslel jsem, že je to lepší než přípravky KH+ a nebo jedlá soda. Nejsem zastáncem takových změn, které se musí provádět častěji.
A jaký je tvůj názor, prosím, na tu korálovou drť do náplně ciraxu při mých hodnotách vody?

Množství korálové drtě které se vejde do té krabičky od ciraxu vodu zas tolik neovlivní. S tvrdostí a pH ovšem trochu nahoru zahýbá. Na druhou stranu to může pomoci stabilizovat vodu v nádrži. Je třeba to odzkoušet.

Chápu to tak, že kdybych přidal korálovou drť, tak se časem zvedne jak pH a tím se hůře zpřístupní co2? Zajímalo by mě o jak moc, protože takový malý kousek korálové drti v krabičce cca 10x10 cm by neměl být až tak výraznou změnou, ale přesto jsem chtěl ať je takovou, která by zvedla o něco KH. Vím, že časem by se zvedlo i GH (celková tvrdost) ale ve vodě 2,69 dGH by mi to ani moc nevadilo...tak co je řešení?

Je to řešení, ale nevím jak se to bude snášet s přidáváním CO2.

Dobře, taky to vidím a shoduji se s tímto názorem. Uvažoval jsem o přidání korálové drti do mého filtru Juwel do komory zvané cirax. Viz přibližné foto. Vodu mám velmi měkkou 2,69 dGH, to KH právě nízké a myslel jsem, že bych to tak mohl vyřešit. Názory?

Kh nizka, ph v pohode a muze byt i nizsi

Pasky nejsou moc presne

Zdravím, pořídil jsem testy JBL 6 v 1. Tak poslední dvě hodnoty (ty nejdůležitější) alkalita a pH jsem označil na obrázku. Váš názor na tu alkalitu a pH? Jinak celková tvrdost vody - velmi měkká.

Já bych řekl, že nad tím moc dumáš. Já bych si změřil pH a KNK kapkovými testy, Snažil bych se udržovat vodu kolem neutrálu, případně mírně kyselé a alkalitu cca 4°dKH a CO2 dávkovat tak aby byly tyto hodnoty stabilní a zároveň prosperovali jak ryby tak rostliny. Ono to není zas tak složité stačí trocha praxe. Kolikrát je lepší nad hodnotami vody moc nepřemýšlet a řídit se chováním ryb, růstem rostlin, svým instinktem a zdravým rozumem.

Aha, takže to není moc dobrá zpráva, takže to chce přidávat jedlou sodu pokud je alkalita tak nízká, že?
Ale co potom s co2? Když přidám jedlou sodu, zvýší se mi alkalita, ale současně dávkuji co2, to se spolu přece rozchází, ne? Protože když se zvedne alkalita, současně i pH, tak při co2 se snižuje opět pH...? Nerozumím, jsem v koncích s akvaristikou

To platí u tvrdosti 1 mmol = 2 mval = 5,6°dH u KNK4,5 platí 1 mmol = 1 mval = 2,8 °dH

Tak je třeba si to přepočítat. Jestli si dobře pamatuju tak 1 mmol/l = 5,6°dH a obráceně 1°dH = 0,18 mmol/l. Ale bez záruky.

Počkat, to je ale v mmol/l. Koukám na Plzeňské vodárny ty mají taky KNK 1,50. Nebude tam jiný převod jednotek...? www.vodarna.cz/…

To je vcelku jedno kdy se voda připraví. Já jsem nikdy vodu nenechával odstát a přidával jsem sodu při napouštění přes sprchu, tím došlo k pořádnému rozpuštění sody a hned jsem to lil do nádrže.

Takže zítra hned při výměně vody přidat jedlou sodu? 6g na 50l? A můžu jit dát hned do kanystru s připravenou vodu, kterou si nechávám odstát nebo do čerstvé vody rovnou...?

To je velmi málo. Při tak nízké alkalitě nebude pH příliš stabilní.

pH odpovídá... a to KNK (celková alkalita) je opravdu pouze v rozmezí 0,6 - 1. To je málo, že???

Na stránkách SmVaK Ostrava,a.s. máte poslední hodnoty z 7.8.2012 www.smvak.cz/…

6,5 z vodovodní řádu je totální nesmysl, už jen z toho důvodu, že by rezivěly kyselou vodou vodovodní trubky. Proto teče mírně zásaditá (pH 7 a výše). 6,5 jsem naměřil v akváriu ale testy dajana a těm jaksik nevěřím. Spíše se mi jedná o alkalitu místní vody, nevíš Darko?

Je sice zajímavé, co ta paní napsala, ale nevím o nikom, komu by voda s pH 8 nebo víc za posl. 5 let v Havířově z kohoutku tekla, zdroj vody máme stejný, Šance. Sám vedle píšeš, že jsi naměřil 6,5 , já digitálem zhruba taky tak na více místech v Havířově i okolí, chtěla jsem chovat krevety ze Sulawessi, takže jsem po takovéto vodě v okolí opravdu pátrala a nenašla jsem

Zdravím, minulý rok jsem psal e-mail na callcentrum@smvak.cz. Ano, je to tak s tím pH ) pH vody v Havířově je 8,28.

Platí tahle rovnice, vyšší pH = vyšší alkalita. Voda s vysokou alkalitou má častěji vysoké pH, ale voda s vysokým pH nemusí mít vysokou alkalitu. Alkalita funguje jako pufr, tj. zabraňuje kolísání pH, ale pokud je alkalita nízká, voda může být dost kyselá, ale i zásaditá. Nebude tam totiž nic, co by bránilo dostat se do jedné či druhé extrémní hodnoty.
rybicky.net/clanky/656-oxid-uhlicity-formy-distribuce-pridavani

Kde by se u nás vzala voda s takovým pH?

Platí tahle rovnice, vyšší pH = vyšší alkalita. Výstupní voda v mém města = ph 8,28. Tvrdost vody = velmi měkká 2,69. Je tím pádem alkalita vyšší? Cituji jeden zdroj, pokud ho chápu dobře "Vysoká alkalita má i další negativní důsledek – je totiž spojená s vyšším pH" takže moje voda...? zdroj: maniakva.sweb.cz/…

tak ho otestuj octem, nebo fixinelou

Myslel jsem si to, tak to budu mít zřejmě ve dně vápenec, páč během 14 dnů dávkování CO2 mi KH stoupla z 6 na 8,5. To už se asi jen rozpuštěním příznaků BO na listech a skle nedá vysvětlit...
pH vstupní vody je 8, dávkovám CO2 držím pH mezi 7-7,5. Ale bojím se, že mi KH půjde pořád nahoru...

ano

Zdravím,
dochází prosím k rozpouštění vápence při dávkování CO2 v akváriu i při pH >7 ?

ak pouzijeme NaHCO3+dest.voda
Taková voda bude mít "0" tvrdost a vysokou alkalitu.
(A neodpustím si - "uhličitanovou tvrdost" bude mít také "0". )

pravdu díš, pro někoho se bude hroutit svět když si nakape 8 a nebude mít 7,6 jak se někde dočetl..bude lít do akva litry xyz a měřit a měřit do zblbnutí....už dlouho měřím jen pH a to proto, že mám kontroller..ale i u toho jsem nekalibroval sondu snad rok...a to mám asi 2 litry kalibračních roztoků...

Toto je to Ze co "konkreetne" meraju akva testy?
Aj pre to je rucite rozdiel v akva testoch a "hodnotach". Ale ked zobereme kompl. rozbor vody a pouziju sa hodnoty mg/l - bude? KH viac ako GH?

Ako mne je to jasne ze "takto" sa mera... Aj sa bude merat...

Edit: Este to viac zamotam.
Ak pouzijeme NaHCO3+dest.voda - co sa "bezne" pouziva a GH nezahrna Sodik? Odmerame trebars KH 14 a GH 0? A bude tato voda "tvrda" alebo nie?

Edit2: Ono trochu problem je samotny pojem CELKOVA tvrdost... Ked ze "celkovo" je to "iba" Ca+Mg a uhlicitany sa meraju "vsetky"...
A ci to nie je potom "problem"? Teda ak sa "namera" viac KH ako GH je jasne ze je vo vode vela K,Na +kade co ine.

Celou debatu považuji za zmatečnou. Když ne dnes, tak nejpozději zítra se zase někde na akvastránkách objeví otázka: "Jak je možné, že UT mám 10 dKH a CT 8 dGH?!". Sotva bude někoho zajímat norma, která definuje UT jako vápenaté a hořečnaté hydro/uhličitany - pro akvaristu je a bude UT jen to, co naměří testy, které koupil v akvaristice jako test KNK od AQUARu, KH test od Tetry nebo Sery nebo "Karbon" od Rataje ap...

Sid napsal:
Pokud norma za "uhličitanovou tvrdost" považuje výhradně vápenaté a hořečnaté hydro/uhličitany, pak musím uznat, že máte pravdu.
No to nam to trvalo . Na pocatku bylo Vase :
Ale no tak!
Ve které normě jste načerpal takový "skvost"?
Coz je snadno dohledatelna vec. A kolem toho se celou dobu tocime, diskuze je o pojmech a jednotkach, nijak nezpochybnuju, ze voda muze byt mekka s velikou neutralizacni kapacitou.
Mimochodem, maly otazka k zamysleni, KNK kolik meri akva testy?

Ano, problém je v letitém nesprávném užívání výrazu "tvrdost" v souvislosti s uhličitany širokou akvaristickou veřejností...
Teď nemám na mysli záměnu alkality s "UT", ale ono spojování výrazu "uhličitanová tvrdost" s obsahem solí, kde za anionty jsou hydro/uhličitany a za kationty i jiné, než pouze Ca a Mg...
Možná by bylo lépe používat výraz "uhličitanová alkalita, kde by o tvrdost ve smyslu obsahu Ca, Mg... vůbec nešlo. Ovšem to bychom zase mohli ubíjet čas dohadováním, jestli je tento výraz použitelný, když "uhličitanová alkalita" je pro potřeby hydrochemie jasně vymezený pojem -
KNK_8,3 = c(CO₃^2-) + c(OH^-) - c(H₂CO₃) - c(H⁺)
Obávám se, že i nadále budou akvaristi měřit komerčními testy "uhličitanovou tvrdost" v dKH, která může být vyšší, než "CT" v dGH téhož vzorku vody.

DIN 8106, DIN 19640, ČSN 75 0170, ISO 9963-1 a 2 ...
Ono to totiz vychazi z puvodniho urceni vyjadreni "uhlicitanove tvrdosti".
Se zbytkem problem nemam, a jeste by stalo za to zminit, ze to co meri akvaristi "UT" testem muze mit v nekterych vodach a zvlast akvariich kde se pouzivaji ruzne "vodicky" Ph stabil atp. s obsahem uhlicitanu, at uz jakychkoli, spolecneho mene nez by uzivatel cekal.
Ale jde pouze o slovicka a striktni definici normy mereni, klidne muzeme zvykove zustat u vyjadrovani UT jako KNK, ja to take tak ve vyjadrovani pouzivam. Pouze pokud se nekdo ohradi, ze je to tak spatne, musim souhlasit, ano, je.

Vaclav - KNK neni karbonatova tvrdost, ale kyselinova neutralizacni kapacita, zjednodusene alkalita.

...tvrdosti vody, at uz uhlicitanove, nebo celkove, se pocitaji pouze soli kovu alkalickych zemin. Tedy soli Mg+Ca, zbytek muzeme zanedbat...
V této větě je vyjádřena chybná myšlenka, ze které vycházíte, Filipsi.
Do tzv. "uhličitanové tvrdosti" se nepočítají pouze soli tvořené anionty hydro/uhličitanů s kovy alkalických zemin, (Ca, {nesprávně} Mg, a "nevýznamně" dalších kationtů), ale i jiných kationtů, které se na tvrdosti (chcete-li "celkové tvrdosti) vody nepodílejí. Na prvním místě jde zejména o Na a K... Proto mohu mít vodu s vysokou "uhličitanovou tvrdostí" (vysokým obsahem hydro/uhličitanů), a zároveň malou (nebo - hypoteticky - i "nulovou") tvrdostí, (s nízkým obsahem nebo i bez kationtů Ca, Mg...)
Platí to, samozřejmě, i obráceně - voda může mít vysokou tvrdost (obsah Ca, Mg...) a zároveň "nulovou" "uhličitanovou tvrdost" - Ca a Mg budou vázány na jiné anionty, než hydro/uhličitany.
Musím letět.

Bohuzel, Side, opet pravdu nemate. Do tvrdosti vody, at uz uhlicitanove, nebo celkove, se pocitaji pouze soli kovu alkalickych zemin. Tedy soli Mg+Ca, zbytek muzeme zanedbat. To, ze se v akvaristice misto UT operuje s KNK a jsou velice zmatene jednotky a vyznamy, to je jina vec. Obsah ruznych jinych uhlicitanu, pripadne fosforecnamu, atd ... sice samozrejme na KNK vliv mit bude, ale na UT ne. Pro nekoho je to jen slovickareni, nekdo tomu nerozumi, ale to je asi tak jedine, co proti tomu muzeme delat, do te doby pokud definice zni takto. A ze i "historicke" prameny to uvadeji jinak, a zvyklosti jsou ruzne, to s tim take nehne.

..."Uhlicitanova tvrdost", tak jak je definovana... byt vyssi nemuze...
"UT" může být vyšší, než tvrdost - voda nemusí obsahovat Ca, Mg a zároveň může být bohatá na hydro/uhličitany. A to je asi tak všechno, co mám k danému tématu.

Sid napsal:
Alkalita, stejně, jako mezi akvaristy "oblíbená" "uhličitanová tvrdost" může být vyšší, než tvrdost.
No prave. "Uhlicitanova tvrdost", tak jak je definovana pro jeji mereni (mimochodem, to je take duvod, proc je mezi /nejen/ akvaristy zamenovana za alkalitu, v domacich podminkach by bylo jeji mereni obtizne a prilis drahe) byt vyssi nemuze. Alkalita ano. Dokonce alkalita nemusi mit pranic spolecneho s obsahem co2, natozpak jakymikoli uhlicitany.
S druhou casti tvrzeni, ze alkalita (potazmo KNK) muze byt vyssi nez celkova tvrdost, problem souhlasit nemam. On je i totiz problem prevadet KNK na jednotky urcene pro UT, a to pusobi dalsi zmateni.
Jak jsem jiz nekolikrat psal, Raviolcino vynikajici shrnuti neni bible, jsou tam zjednoduseni a drobne nepresnosti.
Ale je to pro bezneho akvaristu jedno, tak to pitvat nemusite.

Věřím, že to upozornění nezaměňovat UT a KNK neplatí pro mě. Jinak bych si musel myslet, že jste tu první den...
Sysifosská práce. Už to bude nějaký ten rok, co se snažím o osvětu - vysvětlit p.t. návštěvníkům nejen těchto stránek, že UT v podmínkách běžné akvaristiky běžnými testy změřit nejde a proč. (Nejčastěji pak v souvislosti s Tilmannovou tabulkou, resp. z tzv. "výpočtem koncentrace CO2" z "UT" a pH.)

Edit: Na tohle téma velmi srozumitelně (netřeba znát německy) pojednala na svých stránkách Raviolka. (Odkaz považuji za zbytečný - ty stránky jsou snad "notoricky" známé. )

To Kortezhugo:
Alkalita, stejně, jako mezi akvaristy "oblíbená" "uhličitanová tvrdost" může být vyšší, než tvrdost.

Neco pro nemcinare: www.firstfish.de/…
Prosim, nezamenovat "UT" s "KNK".

...Uhlicitanova tvrdost nemoze byt vacsia ako celkova...
Ale no tak!
Ve které normě jste načerpal takový "skvost"?

Pokud norma za "uhličitanovou tvrdost" považuje výhradně vápenaté a hořečnaté hydro/uhličitany, pak musím uznat, že máte pravdu. V akvaristice ale takováto definice neplatí - tam se "uhličitanovou tvrdostí" myslí téměř "cokoli"...

No a abych to jeste trochu zamotal, tak ne vsechny soli maji stejny vliv na KNK.

Traba to este trochu upresnit preco je to "tak".
Pri mereni uhlicitanove tvrdosti se totiz nekdy stava, ze UT vykazuje vyssi hodnoty nez CT a to z duvodu toho, ze ve vode jsou krome soli vapniku a horciku rozpustene jeste dalsi soli, napr. sodiku a drasliku.
Uhlicitanova tvrdost nemoze byt vacsia ako celkova. Soli sodiku a drasliku sa nepocitaju do tvrdosti vody. Tak to stoji v norme.

Pokud používáš CO2 tak by si měl snížit KH na nějakých 10 a méně, jinak nebude moc fungovat. Pokud jde o to co jsi naměřil tak je to trochu složitější. Testy neměří UT ale KNK karbonátová tvrdost a ta podle mě může být větší než GH.

Protoze akvarijni testy ve skutecnosti misto "UT" meri alkalitu.

Pokud jsem to správně pochopil, tak uhličitanová tvrdost nemůže být větší než celková tvrdost, ale kvůli nedokonalosti testů takovéto hodnoty měřím?

Vstupní voda měřena dnes CT/GH 15, UT/KH 25.

Je to mozne...precitaj si www.akva.sk/…

Ked zhrniem tu diskusiu, ide o to ze KH nemoze a ani nie je vyssie ako GH ale V akvaristike sa pracuje s takto meranymi hodnotami.

Možné to je, já naměřil také GH nižší než KH (11/15).

Je to možné, ale spíš by mě zajímalo jak je to se vstupní vodou, co liješ do akvária.

Dnes jsem po delší době měřil uhličitanovou a celkovou tvrdost vody testy od Rataje Hardin a Karbon. Naměřil jsem hodnoty CT/GH 14, UT/KH 22. Je takový výsledek možný?

Tak to jste se dočetl blábol, přečtěte si na tomto pěkně zpracovaném odkazu: maniakva.sweb.cz/…
Zejména body Chemie vody III. a IV a budete mít jasno.

Pokud použiješ kvalitní filtrační rašelinu tak by to mělo být znát nejdříve po několika dnech. Určitě ne už druhý den.

Delil. 32 kvapiek vyslo 16.

Dělil jsi celkový počet kapek dvěma? 16 : 2 = 8 dkH.

Tu už vo filtri mám a nič... Možno by som mal parametre zmerať o týždeň a nie hneď na druhý deň však?
Ae dočítal som sa že uhličitanová tvrdosť určuje len maximálnu možnú tvrdosť vody. že celková tvrdosť môže byť oveľa nižšia. Mám kúpiť test na celkovú tvrdosť?

Pokud chceš z nějakého důvodu snižovat UT tak to lze například vložením filtrační rašeliny do vnějšího filtru.

Tak som práve meral čerstvú vodu z vodovodu.... A vyšlo mi taktiež 16..... Môže byť voda taká tvrdá? Lebo to sa mi nezdá. Alebo bude chyba v teste? Kúpil som test na uhličitanovú tvrdosť od Rataja. Dve kvapky indikátoru a potom postupne dokvapkávam karbón, kým nemá vzorkaoranžovo-červenú farbu. Robil som už test 3x a stále to isté. Tak čo s tým?
Ešte ma napadlo hodiť tam koreň..... Keď dám do 240L akva koreň 30 x 10 cm.... O koľko to zníži tvrdosť?

Merat mozete hned, aspon viete aku mate vodu z vodovodu, a jak vam piesok ci strk vodu meni. Ale staci sporadicky (raz za tyzden pri udrzbe), zo zaciatku ak vas zaujima vyvoj vody, tak kazdy 2-3. den, ale to si staci vyhladat na googli, po 3-4 tyzdnoch sa voda ustali na hodnoty zhruba rovnake ako vodovodna voda.
Co sa tyka tvrdosti, tak stala tvrdost ostava, prechodna tvrdost sa moze menit. Vapenec je zasadity, teda zvysuje pH.
Kazdopadne si pozrite graf, a zhodnotte kedy je vhodne pustit prve rybky !
Zaujimave odkazy:
www.akvarista.cz/…
www.akvarijni.cz/…
Edit: Az tak v pohode ten vysledok merania neni. Mate tam zrejme nejake "tvrdidlo". Zmerajte cerstvu vodovodnu vodu. Tak vysoke dKH je pre vecsinu rastlin privela.

Tak PH = 7,5, uhličitanová tvrdost = 16 dKH, NO2 = 0. Je to v pohode?

Měřit můžeš kdykoliv si vzpomeneš... Jen je potřeba výsledky interpretovat v souvislostech

Nazdar.. Za aku dobu od prveho napustenia akva mozem merat ph, tvrdost a dusitany? Mám v akva vodu 2. deň. už môžem merať?

tak bych testy ani nekupovala
Mě akvaristika šla nejlépe, dokud sem nevěděl, jakou mám vodu..

Testy nejsou levna zalezitost, pokud pravidelne odkalujes, menis cast vody a ryby jsou v pohode, tak bych testy ani nekupovala. Mas v akva par ryb, coz je dobre, jen dokup rosliny.

Lebo niesom si istý ci je spravna. Ryby su nejake podozrive... A kde to mozem kupit v obycanjej aqaristike?

Kup si testy. Ale hlavně si nejdříve promysli proč to vůbec chceš a potřebuješ měřit.

Chcem sa opýtat ako mam zistit tvrdost vody??? Ph ci Hp ci ako sa to nazýva

Nevím, co jste vyhrála, ale vyhrála jste. pH může ale nemusí ovlivnit tvrdost.
No a protože původně jste reagovala na vztah alkality, pH a CO2, pak máte 100% pravdu, že "tyhle tri veci maji mezi sebu souvislost, nejde jedna zmenit aby se nezmenila druha"...

Možná trošku Určité se to mění všecko pořád o kousíček Ale jinak si to teda nemyslím že by se musela změnit tvrdost, tak vyhrávám deset milionů?

To v závorce tam ale je - už v nadpisu tématu.
Ale už jsem vás pochopil - řešili jsme každý něco jiného.
A mimochodem: když změníte pH, myslíte si, že se musí změnit i tvrdost?
...myslela sem tvrdost, ph a obsah CO2...

To v te zavorce tam nebylo Myslela sem tvrdost, ph a obsah CO2.

tyhle tri veci (uhličitanová tvrdost, tvrdost, pH vody) maji mezi sebu souvislost, nejde jedna zmenit aby se nezmenila druha
Jste plně při smyslech? Tohle jste napsala před půl hodinou.

Ptal jste se, jestli si myslím, že nejde změnit alkalitu, aniž by se změnila i tvrdost. A já jsem řekla že si to nemyslím, že nejde změnit. Tak nechápu důvod toho proč mi to tu píšete to co vím Kdybych se mýlila tak to ještě pochopím, ale takhle.

No vidíte. A přitom alkalitu můžete změnit, aniž byste změnila tvrdost.

Tak abych odpověděla přesně, ne to si nemyslím.

Bohužel, nerozumím takové odpovědi.
Ptám se, jestli si myslíte, že nejde změnit alkalitu, aniž by se změnila i tvrdost.

Ne, myslim tim že když zmením alkalitu tak jedine zmenou obsahu CO2, a tak se nezmení tvrdost. Nejsem zadnej chemik, ale myslim ze to je pravda, ne snad?

Myslíte, že nemůžete např. změnit alkalitu, aniž byste změnila i tvrdost?

Tyhle tri veci maji mezi sebu souvislost, nejde jedna zmenit aby se nezmenila druha.

maniakva.sweb.cz/…

ahoj,
neco jsem si precet v ruznych clankach, ale neni mi to uplne jasne....
uhličitanová tvrdost je mnozstvi rozpusteneho hydrogenuhlicitanu vapenateho a horecnateho
cim vetsi je hodnota uhlicitanove tvrdosti, tim je ph vody vyssi a naopak, ale proc? to ten hydrogenuhlicitan vyvtvori ve vode nakou kyselinu?
a pak jeste by mi zajimalo....vice CO2 znamena vyssi PH?
diky, rad bych v tom mel jasno