Já chápu že ono se to někde člověk naučit musí, ale když vyjdu ze své zkušenosti, v podstatě ještě začátečníka - před cca. čtyřmi roky jsem si taky myslela, stejně jako Daniela, že malinké akvárium, bez filtru, s třeba i těma třema neonkama nebo jednou bettou je to nejjednodušší, nejlepší (proč by se jinak přece taková malá akvária prodávala - ještě s těmi reklamními řečmi, že na bettu nic lepšího není).
Prostě pro mě takové mini znamenalo něco na čem se to naučím, něco co bude takřka běz starostí. Děsil mě filtr, děsili mě rostliny, výběr další techniky, všechno. Pro ryby přece stačí trocha vody... Ono to člověk ze začátku vnímá že je to jako pořídit si křečka - tomu přece stačí nějaké to terárko a trocha pilin, a je to doma.
Naštěstí jsem dřívě, než jsem se začala pokoušet chovat ryby v něčem velikosti bettária a nejspíš se dočkala prvních úmrtí, tak jsem se začetla do rybiček, do Horácových stránek, do zkušeností zkušených a nakonec skončila s tím, že jsem si po vánocích pomalu založila dvě akvária, jedno 126 litrové a druhé 25 litrové, pěkně s filtry, rostlinkami, měsíčním zajetím před přidáním rybek a bylo to fajn. Fungovalo to. Ano, stali se mi nějaké havárie, bohužel některé rybky, i když jsem se snažila, jsem nedokázala udržet naživu

. Ale dalším se daří. A akvária pořád vypadají k světu.
No, prostě tímhle dlouhým románem chci říct, že kdybych se tenkrát, třeba tady na rybičkách, zeptala jestli je to skvělý nápad, tak bych byla spíš ráda za radu, hele, pořiď si větší, tohle ti fungovat dlouho nebude, než pro to, že mě tady v poklidu někdo utvrdí v tom, že je to to nejlepší co si můžu pořídit a klidně ať tam zkusím chovat rybky
