Zakládání akvária

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938

A ty to akvo budeš zakládat na půl roku? Jestli ne, tak proč se trápit nějakým zásobním vyčerpatelným substrátem?

Zajet to samozřejmě nechám, o tom žádná. Taky na to nějak extra nespěchám, spíš to vidím až po Vánocích. Ještě k substrátu - chci dávat černý písek (flexiobklady), 2-3mm. Co dát pod to za výživnej substrát pro rostliny? V miníčkách mám deponit mix dennerle nebo manado, s jiným zatím zkušenost nemám... A díky

TRULY napsal: oka vdaka. Tak ja som mal ten pocit ze to urcite nebude turbo sila. Inac co som prepocitaval tak by ma vysli bakterie na 240l-17€ co nieje maloHmm, za to se bue dát pořídit i docela dost rostlin.

oka vdaka. Tak ja som mal ten pocit ze to urcite nebude turbo sila. Inac co som prepocitaval tak by ma vysli bakterie na 240l-17€ co nieje malo

Já vyzkoušel a použil výrobek jedné nejmenované americké společnosti,když jsem zakládal mini 20 l AQ.Na přijatelnou hodnotu NO2=0 mg/l jsem se dostal po 34 dnech.Pak jsem zakládal 9 l mini bez tohoto přípravku(jen pomocí výměn vody) a na NO2=0 mg/l jsem se dostal po 37 dnech.Ano každé AQ je jiné a procesy v něm mohou probíhat jinak,ale 3 dny rozdílu považuji za nicotný.Dodnes vlastně nevím,jestli něčemu pomohly nebo ne.Spíše si myslím,že ne.A nejspíš to byly bohužel jen vyhozené peníze.

Zkoušel jsem kde co a mám na to názor, že tohle jsou přípravky opravdu velmi silně marketingem postižený, takže jim nevěřím a jedu si dál svojí lajnu v častých výměnách vody v kombinaci s občasným zakrmením kvária(bez rybí osádky) špetkou sušenýho krmení a první várka ryb jde do těchto nádrží ne dříve než za 10 dní se vzájemnou podporou výměny vody.

rozumiem, asi vies co sa spytam dalej
Ake su moznosti ak neccem pouzit stare dno a filter z dovodu planarie?
Vies mi odpovedat aj na prvu cast otazky? startovacie pre jazierko? gel/tablety/tekute

Taky tak, taky tak. Ono vtip je v trošku něčem jiném, tedy zda-li mají ony bakterie co žrát a když nebudou, tak tě nezachrání ani ta nejznačkovější značka bakteriální násady.

ahojte, je rozdiel v štartovacich bakteriach orginal stranka pre akvaria a startovacie bakterie pre jazierkove ryby?
2. je rozdiel medzi gelovými guličkami, tabletkami a tekute?

Ako velmi skrátia bakterie čas potrebný na pustenie rybyčiek?

Ak nemam bakterie dajme tomu 3-4 týždne, ak bakerie dám?

www.tmsklo.cz ,jako světlo např. dva kusy: www.rostlinna-akvaria.cz/… a stmívače: www.ebay.ie/…
Osádku tam přesunout můžeš,ale dodržet zásady nového akvária (zajetí...).

Zdravím. Mám dotaz - mám teď novou akvarijní skříň Rio 125 a na ní svá dvě miníčka. Chtěla bych ale časem jedno větší akvárium. Jedna možnost je samozřejmě přímo to Rio dělané ke stolku, ale já bych možná uvažovala o menším (pokud by se to vůbec vyplatilo). Na celou délku stolku (81cm), hloubka 30 a výška 35. Tím pádem má otázka zní - kde si v Praze nechat uříznout akvo na míru, jak třeba u toho vyřešit vršek se světlem, a jestli potom ve výsleku mohu přesunout celou svou rybí osádku - endlerky, borarasky, beťáka a krevetky? Díky moc za názory

Pro mikrosorka a anubiasy je to až, až. Uvedl jsem to jako příklad, který jsem již několikráte realizoval.

Těm 5-6 hodinám moc nerozumím rostlinám to přece stačit nemůže.

-rašelinový výluh, pouze částečně po krátkou dobu omezuje růst řas
-silice z rašelinových kořenů, jsou v tomto směru účinější

Ne, voda jak brousek. A znovu lze aplikovat nekonečnou poučku o originalitě každé jedné nádrže.
Edit: Nutno poznamenat, že tomu rostlinnému složení je přizpůsobeno i osvětlení, tedy pro někoho parodie na světlo a délka osvitu v prvním měsíci ne delší než 5-6 hodin.

romant napsal: jenom s čistým štěrkem, mikrosorkama a anubiasama. Já tedy na začátku velmi časo měním vodu a neměl jsem nikdy nějakej zásadní problém typu řasová kalamita.
Předpokládám, že ta voda byla měkká.
Popravdě, já jsem naposledy zápolil s řasovou kalamitou tak dávno, že už si nevzpomenu, kdy jsem se naučil "něco", že už mě řasy nezlobí. Tak nemůžu přispět k řešení otázky, co byl ten punkt, díky kterému mě řasy přestaly zlobit.
Ale kdybych zakládal jen s hnědovkou, anubisama, a tvrdou vodou, očekával bych, že se řasy objeví...
lacewings: pokud se týká řas,zase z vlastní zkušenosti,nemám problem protože využívám silic kořene
Pomáhá proti řasám výluh z rašeliny? A pomáhá vůbec nějak v záběhu?

To já .... hladová voda... ... kdyby bylo zle....

Tak když jsi přišel s pojmem hladový akvárium, tak já jsem už několikrát zakládal jenom s čistým štěrkem, mikrosorkama a anubiasama. Já tedy na začátku velmi časo měním vodu a neměl jsem nikdy nějakej zásadní problém typu řasová kalamita. Znovu opakuji ani jednu stonkovku a rychlejirostoucí zeleninu.

-u vás je zdárný příklad toho, že pokud se nenásilně tvoří biotop, tak to jde.
-nasadil jste ve vztahu k objemu a ploše přiměřené mnořství rostlin,nezasahoval jste umělým osvitem, tím se vegetace přispůsobila, příjmu danného přirozeného světla po určitou dobu a podle toho se i vyvíjela vegetace.
-výměna vody to vše jen podporovala

-pokud se týká řas,zase z vlastní zkušenosti,nemám problem protože využívám silic kořene, ale třeba při používání upravené vody z vodovodního řádu je vznik a bujení řas významější ,než při použití vody přírodního charakteru.
-už jsem psal,chtělo by to někoho z oboru Hydrobiologie .

Tu vodu Vám zavidím... ostatně asi nebudu sám.
Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybyste ze začátku ty rostliny nehnojil. Byl by to modelový případ "hladového" akvária.
Já mám vodu poměrně tvrdou. Nikdy nebudu vědět, kolik a jakých živin přichází se vstupní vodou, kolik z procesu mineralizace odpadu, a co ev. doplnit hnojením.

Stalo se mi několikrát že jsem se moc snažil mít vše pod kontrolou a nedopadlo to. Asi mi ta technika prostě nesedí. Používám topení z nutnosti ale všechno ostatní jsem už vyloučil. Asi to jen neumím. Při založení jsem dal do nádrže 5cm vrstvu oblázků cca 10 - 20mm hrubost. Nacpal jsem tam kytek co se vešlo a za dva týdny skaláry, paví oka, mečovky, black molly a nějaký dánia. Za 10 měsíců jsem 3x vyměnil 1/3 vody a některé původní kytky obměnil za jiné druhy. Zbavil jsem se danií i skalár ( vytřeli se a začali být agresivní) a pořídil zas po letech žebrovníky. I přez 30 dospělých živorodek jedna skalára přežila a už má asi 3 cm tak jsem ji tam nechal. Živorodky rodí tolik že teď jim házim jen kostičku špenátu 1x za týden a kápnu trochu vody co se odpařila. Žádné extra dno ( za tu dobu jsem se ho prakticky nedotkl) žádný filtr, žádná hnojiva ani kupované krmení. Vše funguje beze mě.

Já tedy zakládám akva z čistého dna bez živin, jílů apod. Používal jsem písek z horního toku Jizery, ale teď jsem ho vyměnil za liapor.
Naposledy dvě pidi akvária co jsem zakládal tak byla právě na liaporu a na písku z Jizery. Osázeno rostlinami. V jednom to byla pouze Kryptoška, Hnědovka a Salvinia minima (bez filtru a jen s přírodním světlem - je na parapetu okna). Ve druhém to bylo víc druhů. Z živočištva pouze drobní šneci, kteří přijdou i s rostlinstvem. (Obě akva v prezentacích 12L a 44L) Každopádně minimálně 3-5týdnů po založení neřeším nic co se v akváriu děje. prostě se to musí vybouřit. Ikdyž nikdy jsem nezažil žádné zákaly nebo brutální zamoření řasami (jak už jsem tu na pár fotkách viděl). V době záběhu se akváriu již chovám tak jak se o něj chci pak starat, tedy týdenní výměna cca čtvrtiny vody, přihnojování (musím, protože máme opravdu extrémně měkkou vodu s nedostatkem prakticky všech prvků), světlo cca 9hodin.
Ryby pak vypouštím jak je seženu, někdy to trvá i déle.
Kolega v práci ke mě chodil velmi často po založení akvárií a pořád čekal nějaké velké úrody řasy apod. ale nedočkal se a kroutí hlavou a pořád vyzvídá jak to má doma dělat. Popravdě nevím v čem to je, ale takhle to se založením mám vždycky. A upřímně těch rostlin nemívám tak že by zakrývaly minimálně 60% dna jak se doporučuje.

Napadá mě že ikdyž několik lidí založí akvárium stejně, dle stejného návodu, se stejným vybavením, s rostlinami ze stejného zdroje atd. tak minimálně v jedné věci se mohou lišit výrazně a toho je přitom v každém akváriu nejvíce - budou z různých lokalit a každý bude mít jinou vstupní vodu. Už proto nepůjde vyrobit jeden návod, ale muselo by se k tomu přistoupit podle vody - respektive jestli by nestálo zaexperimentovat co se zakládáním udělají různé použité vody když vše ostatní bude stejné.

-tam je to v kombinaci se zeminou

-každý z nás má nějakou zkušenost,tomu podřizuje i zakládání svých akvárií
-nejdéle založené akvárium jsem měl snad 5let se skaláry, 360l ,valisnerka a echináč, bublifuk, jíl a písek.
-já jsem taky stará škola, rád něco vyzkouším z novinek, ale ono je to vždy podřízeno nákupem dalšího doplnku, k správné činosti, to je to co mi vadí.
-
-už vůbec nejsem zastáncem ,že jedině akvária, založená na čistě přírodní bázi, jsou tím správným a jediným řešením zakládání akvárií, pouze jedním z několika možných.
-ostatně diskusi o používání uhlí,jako součást substrátu, jsme tu již měli

Tak ono to s tím jílem je velmi dobře popsáno a i názorně vyobrazeno zde. rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou

-ze mě nikdy spisovatel nebude

Nejsem si jistý že pochopil ... než kolonie... mne spíš zaujali ti měkkýši a posléze korýši...

-jíl-správná poznámka,tohle nmožství dávám tak do obsahu cca 100l ,na větší objem to navýším
-korýše z okruhu Leptodora, Daphnia, Moina nebo Bosmina, co zrovna je
-edit- už jsem pochopil ,,kolonie,, ,správně mělo být několik druhů,

Jílu se dávalo i více...
Kolonii čeho že to používáš???

-cca 1cm jílu, 4cm písku, s vodou to v podstatě neudělá nic, krom drobného zákalu,proto nevhodnost použití Flexi,
-ve vztahu k rostlinám,tady jsem již uvedl, že používám rostlinu nazývanou ,,Mrkev,, rychle to roste ,dobře se nahrazuje,levné,rychlý růst ve vztahu k světlu je pozitivum záběhu.
-jako základní složku dodám rašelinový výluh, rašelinový kořen -silice uvolnující, zabranují vzniku řas
-kolonii měkkýšů,
Nejdůležitější z celého toho, je použitá voda, korýši a měkkýši,pokud se jedná o upravenou-vodovodní,prodlužuje to záběh o cca 5-7dní- ověřeno, voda z přírodních zdrojů je obsahem mikroorganismů lépe vybavena, Korýši jsou indikátory,v případě úhynu živnou složkou pro rostliny .
-Po třech týdnech lze obnovovat rostlinstvo je již,dostatečné množství živin od ryb,měkkýšů,korýšů a dalších složek,které vznikly v návaznosti na tvořící se biotop.
-vyzkoučeno do objemu 450l
-nic neměřím, pouze teplotu,indikátorem jsou korýši a rostliny
-nedávám žádnou chemii
-u rostlin je růst přirozený,vegetativně stačí 4x ročně zásah , prostřihem nebo změnou rostliny.
-pokud se týká druhú,tak tu prosperuje velice dobře lotos,valisnerky,krypto,anubis,trident,mechy,pačule,ludwigie,atd.,
-odkaluji 1x měsíčně, v případě společenského akvária je nutnost častější.
-výměnu vody ,pravidelně každý týden třetinu, ale mám z nedávné praxe vyzkoušeno,že i po třech týdnech byla voda dobrá,pouze se ni zvýšil růst rozsivek - upravil se do normálu do 14 dní.
-zde je třeba vidět,že eliminuji vznik řas hned na začátku, silice dostatečně zabranují, masivnímu růstu pohledově viditelných druhů -ověřeno,
-stačí vycházet z jednoduchých principů,které jsou již ověřené ve vztahu k vývoji

lacewings napsal: -jíl - lokalita Nové Ransko
-říční písek - lokalita Poříčany a Poděbrady
Čili jíl pod čistý písek? Co to dělá s vodou, a jmenovitě s rostlinami?

No já dávám čisté dno jednak z tradice, ale zejména se bojím, že s nějakým výživným substrátem riskuji zamoření mladého akvária přemírou rozpuštěných látek. Což by třeba mohlo negativně ovlivnit rozbíhání užitečné mikroflóry. Prostě to pokládám za nevypočitatelné, riskantní.
Ale před časem mě někdo ujistil, že zásobní živiny neunikají do vodního sloupce tak snadno, a dále, že do dna nemusíme přidávat zrovna už mineralizované živiny, nýbrž humus - na jehož vytvoření jinak musíme čekat (detrit).
Ten humus mi nepřipadá až tak špatná myšlenka, jenže jak ho dodat bezpečně?
A zase jiní dodávají jíl - což je protipól humusu, to je zvětralá hornina.
Možná stojí za úvahu nějak usnadnit rostlinám těžké začátky nějakým hnojením ke kořenům?

No to máš kliku, že jsi o trochu mladší... to já ještě pamatuji třívrstevné dno... a na spodek se dávalo ledacos...prostě bláto, teda jíl ( tenkrát surový, dnes se s ním čaruje jinak ), jemný písek a až na vrch hrubý...

Maq napsal: Tak mě by třeba zajímalo, jaké používáte dno. Jsem "stará škola" a navíc krutopřísná konzerva ... takže také používám čistý písek :o) ...
Vyrostl jsem na knížkách, ve kterých se "cpát cokoliv do dna" příliš nedoporučovalo ... na starý kolena už to měnit nebudu :o) ...

Já jsem se chtěl dostat k tomu, že podle mě je cílem zaběhnutí akvária vytvoření unikátního (eko)systému, který nakonec dospěje do svého finálního (stabilního) stádia, jež se pak snažíme dlouhodobě udržet (tedy s výjimkou aquascaperů, kteří zakládají akvária jen na pár měsíců).

Proces zabíhání akvária a přechod do té stabilní fáze bych přirovnal k osídlování nějakého neobydleného území. Zpočátku je počet obyvatel malý a zdrojů hodně. Každý si může brát, co hrdlo ráčí a může se bez omezení množit. V určité chvíli se ale počet obyvatel natolik zvýší, že zdroje přestanou být neomezené a začne docházet ke střetům a bojům. Zcela nevyhnutelně to pak dospěje do stádia, kdy přežijí jen ta společenství (organismů), která dokáží hospodařit a žít s tím, co mají v celém tom systému k dispozici. Udrží se tedy jen ty organismy, které zde dokáží přežít dlouhodobě. Jakmile obyvatelé země dospějí do této fáze, dosáhli podle mě té naší pomyslné stability.

Akvárko podle mě funguje podobně. Jakmile ho založíme, vytvoříme tím vlastně neosídlenou podvodní oblast. Po zalití vodou v něm začne osídlování. Zpočátku mají všechny organismy k dispozici obrovské množství zdrojů a mohou se neomezeně množit. Dochází proto k přemnožení různých agresivních organismů (jako bakterie a řasy). Postupem času se ale kolonie organismů rozroste do té míry, že spolu musí začít o své místo ve vodě bojovat. V tuto chvíli začnou některé druhy přirozeně ustupovat a na jejich místo začnou nastupovat sofistikovanější organismy (např. rostliny), které umí hospodařit s živinami (z dlouhodobého hlediska) efektivněji.

Při zabíhání akvária jde tedy podle mě hlavně o to, aby se tam všechno přemnožilo a rozrostlo, a abychom nakonec svými občasnými zásahy pomáhali přežívat hlavně tomu, co tam chceme mít (a v podobě a množství, v jakém to tam chceme mít).

Z výše uvedeného důvodu proto také nemá podle mě smysl do zabíhajícího se akvária příliš zasahovat (snad jen proto, abychom zabránili přilišnému hromadění toxinů a otrávení veškerého života). Během zabíhání akvária jde především o přežití evolučně nejsilnějších. A nemá smysl jim v tom bránit nebo se dokonce snažit to nějak řídit (na to máme myslím pořád hodně chabé vědomosti). Pokud tam chceme mít rostliny a ryby, tak je určitě vhodné pokusit se jim tam vytvořit optimální podmínky (což pro rostliny znamená nějaký vhodný sediment a dostatek světla, a pro ryby čistou vodu a dostatek skrýší. Takže tam dáme substrát, zasadíme rostliny, pustíme na ně světlo a vodu se budeme snažit udržet čistou (ať už výměnami za čestvou nebo pomocí filtrace). Pak už jen stačí počkat a nechat volný průběh té (mikro)evoluci, při které všechny tyto prvky osídlí všemožné organismy, které dokážou nejlépe využít nabízené zdroje. Naší úloha pak podle mě spočívá hlavně v tom, abychom dohlíželi na to, aby rostlinám nedošly živiny, a ryby měly dost potravy a čistou vodu.

Problémy, se kterými se nejčastěji potýkáme, jsou podle mě způsobeny většinou tím, že se něco vykolejí (něco přestane fungovat). Rovnováha mezi různými skupinami organismů, které v akváriu žijí, se začne hroutit, a někde v systému se začne hromadit příliš mnoho (nespotřebovávané) energie. Energie přestane proudit z bodu A do bodu B, protože na cestě praskne potrubí.

-jíl - lokalita Nové Ransko
-říční písek - lokalita Poříčany a Poděbrady
- já mohu o dosažení jakési formy stability psát pouze ve vztahu k přírodně použitým materiálům ,nepoužívám obohacené směsi a výživné substráty,vytvářím přírodní volně vznikající biotop.

Ono čisté dno mě z pohledu budoucnosti, tedy doby letité na níž je akvárium plánováno příjde jako nejlepší řešení, tedy tak to mám zafixovaný a tak to i praktikuji.

Tak mě by třeba zajímalo, jaké používáte dno. Já se držím dna bez živin, vždycky jsem měl čistý písek, teď poprvé zkouším Ratajův Aquaclay.
Co radíte ohledně dna právě vzhledem k dosažení oné stability?

-vzal jsem to obecně,nereagoval jsem přímo na daný příspěvek,ale to je jedno, jen jsem chtěl upozornit na odchýlení.
-já jsem tu již svou zkušenost uvedl,popsal jsem prvky kterými to bylo dosaženo, osobně nepotřebuji více a ani jak již jsem dříve uvedl, nepovažuji to za postup , který bych vyzvihoval a doporučoval.

-jsem tu zatím jedinný ,který tady prezentoval významovou složku užití rostliny, ve vztahu k definici-rostliny přeměňují neústrojné látky na ústrojné látky,z látek minerálních které jsou potřebné a nezbytné pro všechny živočichy,
-navíc jsem v jiném vlákně, rovněž prezentoval obdobu podobného systemu

Pouze jsem reagoval na myšlenku, že "rovnováhu lze udržet jen častými zásahy". A popsal jsem, jak si rovnováhu/stabilitu akvária představuju já. A Marcel mě pak svým výčtem techniky inspiroval k myšlence, že i ta mnou popisovaná stabilita může mít několik úrovní - v závislosti na množství techniky, kterou potřebujeme k jejímu dosažení a udržení. Nic víc.

Nezdá se ti moje "definice"? O.K. ... Máš cosi proti těm zmíněným levelům? O.K. ... Nemám s tím problém :o) ... Nelíbí se ti, že se tu nikdo nevěnuje DOSAŽENÍ oné diskutované stability? O.K. - tak se do toho směle pusť sám (držím palce). Já do toho teda nejdu.
Definice stability akvária je jedna věc a "recept" na její dosažení je věc druhá. Někdo na to nepřijde za celej život ... někdo třeba jo, ale co funguje u něj, nefunguje u jiného. (Tady platí otřepané "každé akvárko je jiné" :o) ... Tohle (podle mě) není něco, co se dá popsat resp. vyřešit na pár řádcích diskusního fóra (leda extrémně obecně) ... (Protože kdyby to šlo, tak by se vlastně celej tenhle web mohl zrušit - už by nebyl potřeba :o) ...

Ano, zakousli jsme se u definice cílového stavu, a snad dosáhli jakési shody. Bez té definice bychom stále zápolili s nedorozuměními.
Snad teď můžeme přejít (vrátit se) k diskusi, jak nejúčinněji založit akvárium, aby k tomu definovanému ideálu směřovalo.
Velmi mě zajímají nápady a postupy lidí, kteří to již dělali mockrát.
(O pár příspěvků výše jsem jmenoval čtyři hlavní faktory: filtrace, složení dna, ryby a nižší živočichové, a rostliny. Jde o to, co jak kdy použít, aby akvárium najelo na ten stabilní režim.)

-názvy dobrý, úvahy dobrý,učesaná forma textu obsahově sdělující pouze význam, nikoliv dosažení.
- je třeba nejprve nečeho dosáhnout a pak významově popsat viz.uvedené
stabilní akvárium - level 1 : akvárium nepotřebuje časté výměny vody
stabilní akvárium - level 2 : level 1 + na stabilitě akva se podílí naprosté minimum techniky (známý pojem low-tech)
stabilní akvárium - level 3 : level 2 + stabilita akva je natolik silná, že ani nenadálý výpadek podpůrné techniky neznamená okamžitý rozvrat systému (rovnováhy) ... (akvárium ho prostě dokáže ustát) ...
-poněkud, více se tu bavíme o pojmenování a stanovení definice
-doposud tu nikdo z diskutujících nenavrhl ,postup a vytvoření tohoto systemu
-do půlnoci se zde bavíme o významu užití kytek v zakládání,po půlnoci se tady vytváří levly ,které nám mají něco stanovovat-definovat- na základě čeho? Nápadu?
-celé mi to již přichází zmatečné ,

Souhlasím s dynamickou rovnováhou. Velký problém vidím v krmení. Nedávám do aqva žádné chemikálie a krmím masem a špenátem, potěrem a vším živým. Žádné granule, vločky, hnojiva. Považovat řasu vždy za špatnou je příliž. Šneci ji milují. Během tří měsíců se dolévá voda, která se odpaří. Častá chyba je i překrmování. Před deseti lety jsem přestal měřit ph,tvrdost atd.vůbec mě to totiž nezajímá. Prostředí ukáže chybu systému.

Může být, já sám jsem konkrétnější definici nezkoušel napsat, protože je to pro mě stav, který tak nějak cítím z toho akvária, ale popsat slovy ho neumím
Ještě by nebylo od věci k tomu definovat jaké minimální trvání tento stav musí mít aby se o něm mohlo takto mluvit ... týden ... měsíc .... půl roku ....
Zase když se pokusím analyzovat svůj osobní pocit že je akvárium stabilní a pak pátrám jak dlouho už to tak je tak nějak to nedokážu určit ....

Já bych naopak řekl, že Horác tu stabilitu definoval dobře a že bychom se na tom mohli shodnout. Dokonce to myslím platí obecně: Jakýkoli systém, který nepotřebuje intenzivní údržbu a přesto plní očekávané funkce, je relativně stabilní.
Čili akvárium které pěkně vypadá (rostliny) a rybám se v něm dobře daří, i když se při údržbě nepřetrhneme, je stabilní.

-KLIMAX- pozor,tady významově jde pouze o ideální hypotetický stav, který se nedá ve skutečnosti nikdy 100% dosáhnout,takže neexistuje ,čím se potvrzuje předešlé mé vyjádření o stále vytvářející se přeměně

Stabilita v biologických (ale i v chemických či fyzikálních) systémech je jen jiným názvem pro dynamickou rovnováhu ...

Jak čtu tuto plodnou diskuzi tak vidím jako první problém, že se těžko shodneme co to je ona STABILITA akvária. Každý si to vykládá trochu jinak. Někteří tvrdí že žádná neexistuje, protože jde o dynamický systém atd. Zcela určitě ona stabilita nesmí být chápána doslovně, ale dokud nedojde ke shodě na tomto pojmu co vlastně znamená, tak se podle mě nelze v diskuzi posunout dál. Každý bude stavět své teorie na základě své definice stability. Vše co tu zaznělo je podle mě pravda z pohledu jak kdo chápe právě onu stabilitu.

Popravdě, pro mě to jsou všechno (plus mínus) synonyma ... stabilní akvárium = akvárium v rovnováze = soběstačné akvárium = bezúdržbové akvárium ... (ale pokud tam vidíš nějaký zásadní rozdíl, nemám s tím problém :o) ...

EDIT: Po přečtení tvého dalšího příspěvku mě napadlo ještě toto:

stabilní akvárium - level 1 : akvárium nepotřebuje časté výměny vody
stabilní akvárium - level 2 : level 1 + na stabilitě akva se podílí naprosté minimum techniky (známý pojem low-tech)
stabilní akvárium - level 3 : level 2 + stabilita akva je natolik silná, že ani nenadálý výpadek podpůrné techniky neznamená okamžitý rozvrat systému (rovnováhy) ... (akvárium ho prostě dokáže ustát) ...

lacewings napsal: podle toho co považujeme za stabilní system ve významu,stabilní system v přírodě neexistuje, neustále se vytváří a přeměnuje
Stabilní systém podle mě v přírodě existuje a říká se mu klimax. Jedná se o cílové stádium vývoje ekosystému → stádium, ve kterém dané prostředí ovládly postupně ty nejlépe adaptované organismy; všechny niky jsou zaplněné a fungují v maximální možné efektivitě a rovnováze (kterou dané prostředí umožňuje). Alespoň tak tomu rozumím. Zároveň si ale myslím, že ve většině akvárií toho nelze dosáhnout.

V reakci na mudzejůj příspěvek bych rád ještě uvedl, že tyhle naše úvahy jsou podle mě důležité především v tom, že si na tom můžeme uvědomit, o co vlastně v akvaristice jde → co je jejím cílem a jestli naše snažení a zásahy tohleto přirozené směřování k cíli spíše nebrzdí. Pokud pochopíme, kam přesně směřuje vývoj našeho akvária, přestaneme možná dělat věci, které tento přirozený proces neustále narušují a vykolejují. Všichni chceme mít pěkné akvárko s prosperujícími rostlinami bez řas, kde všechno funguje, aniž by to z naší strany vyžadovalo extrémní úsilí. Jenže otázka právě je, jak toho nejlépe dosáhnout, a jestli všechny cesty opravdu vedou k požadovanému cíli (o čemž dost pochybuji).

Spousta akvaristů podle mých zkušeností tyhle věci přehlíží (připadají jim zbytečné). Pokud se jim v akvárku přemnoží řasy, použijí na ně chemii. Pokud mají mastnou hladinu, koupí si skimmer (hladinový sběrač nečistot). Pokud nemají dokonale průzračnou vodu, koupí si lepší filtrační náplně (např. Purigen). Pokud nemají dokonale stabilní hladinu CO2, koupí si drahé pH regulátory a nejlepší jehlové ventily. Pokud jim voda v celém akvárku neproudí rovnoměrně, koupí si navíc několik pomocných čerpadel, pokud jim nerostou rostliny, přisypou hrst hnojiva ... atd. Přitom by stačilo, kdyby pochopili, co se jim jejich akvárko vlastně snaží říct. Řasy přece nejsou mimozemšťani, kteří k nám do akvárka přiletí z vesmíru, a které musíme zlikvidovat pomocí toxických chemických přípravků. Rostliny nejsou automaty, do kterých stačí nasypat hnojivo. Připadá mi to trochu podobné jako farmaceutický průmysl. Investují se obrovské peníze do vývoje nových léků (které léčí důsledky), ale skoro nikoho už nezajímá, proč vlastně onemocněl (příčiny). Moderní aquascapeři nám umí poradit, jaké filtrační náplně jsou nejlepší (Purigen), co pomáhá na řasy (Twinstar), jaký substrát je "best of" (ADA Aqua Soil) atd. Připadá mi ale, jako bychom se neustále snažili nahrazovat přirozené články řetězce nějakými umělými. Přirozené bakterie v akvárku si vyhladíme chemikáliemi, abychom tam vzápětí dodali ty samé bakterie z lahvičky. Pitnou vodu zbavíme pomocí reverzní osmózy všech minerálů, abychom je tam vzápětí dodali z lahvičky tekutého hnojiva. Přírodní sediment nahrazujeme komerčními substráty. To všechno ve víře, že je to lepší a k cíli nás to dovede rychleji či spolehlivěji.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938