Zakládání akvária

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938

Horác napsal: Zjednodušeně řečeno - stabilní akvárium = minimální péče.Možná by se sem hodil pojem (co nejvíce) "soběstačné" akvárium.

vaaclav napsal: Akvárium je uměle vytvořené prostředí ve kterém toho moc stabilního nebude, v čase se stále mění a jen častými zásahy do něj udržuješ jakousi rovnováhu.
Já to vidím tak, že pokud akvárium vyžaduje časté zásahy, tak něco není v pořádku. Prostě ... nefunguje optimálně. Samozřejmě ... je to všechno umělé, je tam neustálá dynamika, změna, vývoj v čase atd. ... Přesto pojem stabilní akvárium má svůj smysl.

Pro mě stabilní akvárium = akvárium, které (naopak) vyžaduje naprosté minimum zásahů zvenčí. Základním předpokladem takto "vyladěného" akvária je přiměřené množství ryb (optimální, nikoliv nedostatečná/nadměrná produkce znečištění resp. živin vzhledem k množství rostlin), ale i rostlin (optimální, nikoliv nedostatečná/nadměrná spotřeba živin vzhledem k množství ryb).

Vrcholem pak je akvárium, které k udržení stability NEPOTŘEBUJE zde tolik doporučované časté výměny vody.
Zjednodušeně řečeno - stabilní akvárium = minimální péče.

Zajímavý i když zbytečný koloběh myšlenek. Ano, všechny části systému mají vliv buď na jeho stabilizaci nebo destabilizaci. To přeci vědí malé děti. Akvaristika je úžasná právě proto. Zakládám nádrže velmi agresivním způsobem a to zaručuje přežití nejsilnějších jedinců. Je jedno dáte-li vodu do mouky nebo opačně správným hnětením vznikne to samé. Jde o cestu a biologické procesy nebo změny když chcete.

Se vším souhlasím, jen podotýkám, abychom si neukousli příliš velké sousto naráz. Jsme ve vlákně "Zakládání akvária". Samozřejmě, hned se zkoriguji zřejmým argumentem, že zakládáme-li cokoliv, měli bychom mít představu, co má vzniknout.
Já se z nedostatku lepšího označení držím pojmu "společenské akvárium". Představuji si to jako akvárium stvořené bez vyhraněného cíle, ve kterém zdárně rostou nějaké rostliny, dobře si žijí nějaké ty ryby, obojí s vyloučením zástupců se speciálními požadavky. A funguje to tak, že provádím základní rutinní zásahy a stačí to. Roky.
To poslední znamená, že všechny ty koloběhy dusíku, uhlíku, kyslíku atd. tam úspěšně probíhají a stačí jim minimálně pomáhat.
A teď vlastně řešíme, ze kterého "konce" to kolo roztočit. Protože na začátku nefunguje nic.
Vypadá to tak, že snad o žádném z faktorů nepanuje všeobecná shoda opřená o exaktní vědecké analýzy, nebo alespoň železně pravidelná pozorování. Těmi proměnnými faktory myslím zejména:
1) Filtrace. Co nám vštěpují výrobci, co od ní očekáváme my, a jaká je vlastně realita?
2) Dno. Jaká hrubost, jaký materiál, výživné substráty či "startovací" přísady - ano či ne?
3) Plži, živorodky "na odpis", krmení, moč, trocha "živé" vody z přírody, prodávané násady bakterií - opravdu pomáhají? ... A konečně
4) Rostliny - kdy, kolik, ev. zda vůbec mají příznivý vliv?
O všem z toho pochybuji. Nejsem úplný zelenáč - proto si dovoluji mít názory, ale nikdy jsem neměl současně víc než tři akvária - takže bůhvíjak zkušený taky nejsem - a proto rád přijímám zkušenosti ostatních.
S velkou rezervou beru zejména tvrzení výrobců, prodejců i komerčních publicistů. V dobách kdy jsem neměl čas na akvaristiku, jsem totiž dělal byznys. A kdybych to nezažil na vlastní kůži, nikdy bych neuvěřil, jak neúprosně a strašně účinně tržní mašinerie přežvýká a vyplivne jedině a pouze takové informace, které spotřebitele nutí utrácet.
Ostatně, moje až doposud zastávaná metoda "hodně rostlin hned"... sám už nedokážu říct, do jaké míry jsem se jí držel díky knihám kdysi napsaným jedním významným českým pěstitelem akvarijních rostlin...

Stabilní podle mě ten systém bude, pokud budou všechny články fungovat dobře a ve vzájemné rovnováze (vyváženě). Nebo se pletu?
-podle toho co považujeme za stabilní system ve významu,stabilní system v přírodě neexistuje, neustále se vytváří a přeměnuje
-samotná funkce činitelú-článků,pokud by byly stabilní ,nic by se netvořilo ,nevyvíjelo, stagnace, rozklad již zde zmíněné DNA, opět se vytváří biotop na jiných prvcích,nebo článcích.
-rostliny přeměňují neústrojné látky na ústrojné látky,z látek minerálních a ty jsou potřebné pro všechny živočichy,od toho se vše odvíjí,na to poukazoval,můj podnět.
-toliko asi z pohledu a znalosti zoologa, spíše by se nám tu hodil někdo z oboru hydrobiologie

Stabilní podle mě ten systém bude, pokud budou všechny články fungovat dobře a ve vzájemné rovnováze (vyváženě). Nebo se pletu? Akvárium je uměle vytvořené prostředí ve kterém toho moc stabilního nebude, v čase se stále mění a jen častými zásahy do něj udržuješ jakousi rovnováhu.

No, asi jsme se úplně nepochopili, ale to nevadí. Mě šlo spíše o rozproudění diskuze ohledně toho, jak přesně (konkrétně) mohou rostliny přispět k větší stabilitě akvária. Maq už to trochu naťuknul, ale příliš nerozvedl. Pokud jde o Tebou navrhovaný test, předpokládám, že hlavní rozdíl mezi akváriem s rostlinami a bez rostlin bude v koncentraci rozpuštěného kyslíku (+ s tím spojené věci). Pokud jde o filtr jakožto stabilizátor, tak to je podle mě opět sporné, podobně jako u těch rostlin. Mojí (pravděpodobně nepříliš srozumitelně podanou) pointou bylo upozornit na to, že aby některá složka (eko)systému plnila dobře svojí funkci, musí ji být zajištěny optimální podmínky. To platí jak o rostlinách, tak o bakteriích, filtru či substrátu. Těžko bude něco v akváriu dobře fungovat a přispívat k celkové stabilitě (udržitelnosti) systému, pokud tam budou neustále působit nějaké destruktivní či vykolejovací faktory (např. příliš slabé osvětlení, nevhodné pH, kritický nedostatek nebo toxický přebytek živin, necitlivé vnější zásahy apod.). Kromě toho si myslím, že stabilita je komplexní pojem. Jinými slovy, nelze ji svádět jen na jediný článek v řetězci (např. rostliny). Stabilní podle mě ten systém bude, pokud budou všechny články fungovat dobře a ve vzájemné rovnováze (vyváženě). Nebo se pletu?

Mám plné aqva živorodek, nějaké ty šnečky a teď jednoho žebrovníka. 12 druhů rostlin. Bez chemie, bez filtrace. A když už měním vodu za nějaké měsíce, nikdy neodkaluju dno a ani do něj nijak nezasahuju. Neodstraňuju zetlelé rostliny, jen když jsou na hladině. Kdybych odjel na měsíc nemusim ho řešit.

- v podstatě principu za mě odpověděl Maq.
- Pokud máš volné akva, písek, nebo něco na dno, nějakou rychle rostoucí kytku ve větším množství, korýše, měkkýše, můžeš zkusit vývoj a přeměnu v akváriu, na velice jednoduchém principu, životaschopnosti korýšů z okruhu Leptodora, Daphnia, Moina nebo Bosmina, ve vztahu k vývoji prostředí,parametrech vody v akváriu.
-Postačující jsou tři měrné skupiny některého z výše uvedených druhů, nebo i kombinací, na jeden test
-doba testu, z mé praxe je postačující 10-17 dnů ,kdy následně již dochází ke stabilizaci prostředí v takto vznikajícím prostředí a nedochází k výraznému úbytku korýšů. Do takto vzniklého prostředí již lze vpustit část rybí populace,opět je zde závislost na objemu a počtu-velikosti ryb, počtu rostlin.
-Test 1 proved s kytkou, test 2 bez rostlin,
-Sám uvidíš jaký je rozdíl,případně můžeš testy obměnovat,ve vztahu k rostlinám ,substrátu,vstupní vodě, atd.
-uvedených 10-17dní je při testu,kdy jsou zcela použity přírodní materiály,písek,jíl,řasělinový kořen,rostlina ,,mrkev,,
-při testech se mi vyplatila ,,prodloužená,, doba osvitu, na 16hod.
-tenhle test jsem dělal před cca XXXX lety a na tom zakládám každé akva.
-mě to funguje, pokud se na akva nepodívám týden , nic se neděje, kytky prošly proměnou, protože byly zvyklé na neustálý přísun živim, nerostou rychle od února jsem protrhával 2x,
-Filtr přeci můžeme taky označit za jakýsi stabilizátor.

Marcel G napsal: můžou být rostliny (a často také bývají) klidně i na škodu. To když nemají vhodné podmínky k růstu, a tak chřadnou, tlejí a ve svém důsledku tedy tento dynamický systém spíše rozkládají.
Když rostliny chřadnou, znamená to, že máme nějaký problém; za takových okolností nejsou rostliny příčinou, nýbrž projevem, a v praxi indikátorem problému.
hlídat, aby nezarostly celé akvárko a nevyčerpaly úplně všechny živiny
Tak když se rostlinám daří, jistě je třeba porost redukovat z estetických důvodů. Ale jinak...proč? Čemu to vadí?
nezdá se mi, že by nám ten systém nějak výrazně stabilizovaly
V ideálně stabilním systému dobře fungují všechny články koloběhu živin. Když vynecháme rostliny, jeden článek tím chybí, a musíme jej nahrazovat zvýšeným úsilím či investicemi jinak.
Ideální to v akváriu není a nebude, ale jestliže něco udělá část práce za mě, řekl bych, že to přispívá ke stabilitě systému.
Myslím například - ostatně jsem si to kdysi v praxi vyzkoušel - že chovatelé tlamovců v "kamenolomech" musí měnit vodu a odkalovat častěji a víc než je běžné. Kamenolom je z principu nestabilní právě pro absenci rostlin.

lacewings napsal: Rostliny fungují jako stabilizátory ... V čem přesně fungují rostliny jako "stabilizátory" (resp. co konkrétně v akváriu stabilizují)? Je třeba známá věc, že rostliny dokáží přes den vyčerpat z vody většinu hydrogenuhličitanů, a tím způsobovat celkem dramatické výkyvy pH (což mi zrovna jako stabilizační prvek nepřipadá). Navíc ze systému odčerpávají živiny a vrací do něj v podstatě jen kyslík a biomasu. Tato biomasa ale v našich akváriích neslouží obvykle za potravu živočichům, ale musíme ji uměle udržovat (zastřiháváním rostlin a vyhazováním přebytků). Akvárium je podle mě spíše dynamický systém, který těžko někdy dospěje do klimaxového stádia (tj. konečného stádia vývoje).

Dokážu tedy pochopit, jak mohou v přírodě rostliny velkou měrou přispívat k uzavření koloběhu živin a toku energie. V dynamickém akváriu (kde akvarista neví dne ani hodiny, kdy se mu to "vykolejí") můžou být rostliny (a často také bývají) klidně i na škodu. To když nemají vhodné podmínky k růstu, a tak chřadnou, tlejí a ve svém důsledku tedy tento dynamický systém spíše rozkládají. A když naopak rostou dobře a rychle, tak zase musíme být neustále "ve střehu" a hlídat, aby nezarostly celé akvárko a nevyčerpaly úplně všechny živiny. Ano, rostliny jsou "nástroj", který se dá využít třeba k odčerpávání živin (a v omezené míře i některých toxinů), pumpování kyslíku do substrátu, okysličování vody, vytváření stínu a houští (v němž se mohou schovávat ryby) ... ale nezdá se mi, že by nám ten systém nějak výrazně stabilizovaly. Respektive, nějakou představu o jejich funkcích mám, ale budu rád, když si to tady vydiskutujeme.

-Rostliny fungují jako stabilizátory,proto by měly být od prvopočátku zakládání akvária. Je potřeba si uvědomit, že biotop se teprve utváří a k jeho stabilizaci, dojde právě díky rostlinám, za podpory mikroorganismů,humidních složek a filtrace.

Mně to rozhodně nepřipadá jako nesmyslná úvaha a musím říct, že to, jak nad vším přemýšlíš, je mi velmi sympatické. Přiznám se, že jsem nad tím takto nikdy nepřemýšlel, ale něco na tom možná bude. Je ale otázka, jestli na to (čistě teoreticky) dokážeme přijít. Možná by bylo lepší udělat nějaký experiment se dvěmi akvárii, a na něm to v praxi vyzkoušet. Můžeme tady sice ze sebe vyplodit spoustu teoretických úvah, proč by něco mělo či nemělo fungovat, ale v praxi to pak může být jinak. V zabíhajícím se akváriu probíhá zcela jistě nesmírné množství reakcí a já při sebelepší vůli nedokážu říct, zda tomu rostliny (v reálu) jednoznačně pomohou. Rostliny mohou bakteriím konkurovat (spotřebovávají jim část potravy), ale na druhou stranu slouží i jako povrch, na němž mohou žít. Může tam proto působit spousta protichůdných tendencí. A jaká konkrétní cesta vede k cíli nejrychleji/nejlépe/nejcitlivěji/nejefektivněji ... toť otázka.

PS: Dalo by se to pěkně ilustrovat i na používání bakteriálních násad při zabíhání akvária. To je přesně věc, která by teoreticky měla fungovat. Ale v praxi s tím mají akvaristé různé zkušenosti (až to někdy vypadá, že záběh bez násady trvá dlouhých 21 dní, zatímco s násadou pouhé 3 týdny) ... pokud chápete, co tím chci říct.

Kdy a kolik rostlin?
Ještě se vracím k několik dnů staré diskusi. Početl jsem si v různých pramenech, opakovaně pročítal vaše příspěvky, a přemýšlel.
Myslím že otázku lze vhodně přeformulovat tak, zda vysazovat rostliny před nebo po rozběhnutí procesů mineralizace a nitrifikace.
Vychází mi z toho poznatek, že rostliny jsou sice nezbytnou součástí koloběhu živin v akváriu, nicméně hned po jeho založení, kdy ostatní články řetězce ještě nefungují, vystavujeme rostliny velmi obtížné a nestabilní situaci, kterou skoro určitě některé z nich nezvládnou. (To poslední moje praxe opakovaně potvrzuje.)
Udělal jsem z toho pro sebe asi takový názor, že metodu "hodně rostlin hned" poopravím na "hodně rostlin během prvních dvou, tří měsíců". Rostliny záběh samy o sobě nemohou zařídit, nicméně jejich nedostatek se nesmí stát slabým článkem řetězce v okamžiku, kdy ostatní články začínají fungovat.
Pravděpodobně z vašeho pohledu jen objevuji Ameriku, ale mohli byste to brát jako příklad, že sem tam někdo je na základě podobných diskusí ochoten (po)změnit názor.

Začni tím,že závojnatky dáš někomu s jezírkem. Pak na ryby raději dlouho zapomeň a dej tu stolitrovku dochodu,kvalitně zajet a mezitím teprva vybírat osazenstvo. Ale na závojnatky opravdu zapomeň...navždy.

Neříkám ani ň. Jen jsem nepovažoval za nutné to psát, když to dělají všichni ostatní.

Realita je, že doopravdy málokdo má zkušenost s funkčním rostlinným akváriem se závojnatkami, bez ohledu na velikost. Akvárium, co linkuje Horác, bylo zářnou výjimkou.

Tak v první řadě je potřebné mít podmínky pro chov více ryb v dospělosti dosahujících s ocasem i přes dvacet centimetrů... a to teda stovka není...no a když není, pak už je to besídka žáků zvláštní školy. Já stavěl v jedné firmě osmistovku, i proti své vůli, závojnatkovou a funguje snad dodnes...Je tam trvale kolem deseti ryb různé velikosti...největší skoro 25 cm s ocasem

rybicky.net/nadrze/20626

Pokud doopravdy trváš na závojnatkách, asi se nenajde mnoho lidí, co by ti poradili. Za dobu, co tu jsem, jsem viděl jedno akvárium se závojnatkami, které vypadalo, že funguje: rybicky.net/nadrze/22789&r=15

Cituji místní atlas:
"Vzhledem ke značné produkci odpadních látek platí, že čím větší nádrž, tím lépe. Jeden dospělý jedinec by neměl být chován v méně než 100 litrech vody (vhodnější je chovat tyto ryby v nádržích nad 200 litrů, jelikož chovat jen jeden kus není ideální). Často prodávané nádržky ve tvaru koulí jsou zcela nevhodné."

A překvapuje mě, že na nějakém portálu někdo doporučuje umělé rostliny...

Můj názor je ten, že do 100l 4 závojnatky nepatří! Tím bych začal...

Rostliny určitě živé,ale já bych do akvária 110 litrů 4 zavojnatky nedával.

Zdravím odborniky a chtela bych Vas pozadat o radu. Po prostudovani temer vsech akvaristikych portalu a diskuzi jsem se setkala s nekolika rozlisnymi nazory. Rada bych se zeptala na jendu vec- Jake je vhodne prostedi do ccca 11Ol akvaria? zive ci umele kytky? vnitrni nebo vnejsi filr? pokud zive kytky, dat pod pisek vyzivu? V akvariu budou 4zavojnatky. Vim,ze jim je potreba volit rostliny, ktere casem nezlikviduji jako salat. V soucasne dobe mam 2 zavojnatky v 6Ol akvariu s vnitrnim filtrem a umelymi kytkami. Chtela bych jim ale vytvorit prirozenejsi prostredi. Filtr ma malou plochu "filtracni hmoty" a resim, jaky tedy do vetsiho akvaria. Nejradsi bych volila sestaveny set, ale taky si nejsem jista...prodaji vam cokoli. Predem dekuji za vas nazor

Úplně největší šance, že ti vše poroste a vytvoříš prostředí pro dlouhodobě zdravé ryby, je, když obsadíš celou plochu dna jedním druhem nenáročné rostliny a vykašleš se na filtraci. Teď se nebavíme o designu, ale funkčnosti.

Protože málokdo přežije akvárium s jedním druhem rostliny, přidává druhy další. S každým druhem navíc roste procento, že budeš mít komplikace a problémy.
Osobně doporučuji dva, až tři druhy, vybrané, aby si nekonkurovaly výškou a potřebami. Například vysokou kryptokorynu a nízkou kryptokorynu. Dvě vysoké budou bojovat o prostor, nízká s vysokou se spíš dohodne. Může být například cesta osadit vysoký druh a když zaplní prostor a bují, uvažovat, co pod něj.
Výhoda akvária bez filtru je, že ti nic masivně nevíří vodu a s rostlinami a detritem nehýbe proud (přirozeněji pak prosperují některé vzplývavé druhy rostlin).

P.S. V tomto akváriu vidíš například dva druhy kryptokoryn a leknín (plus řasa cladophora, která se vyskytla a pár nenápadných druhů, které ale nevidíš): rybicky.net/fotogalerie.php… Stačí mi. Není třeba druhů deset.

Každý postup zakládání má svá positiva i negativa.Nelze nikdy přesně definovat ten správný. .Rozdílnost vstupní vody , složení dna a objemu, v tom hraje vždy podstatnou funkčnost.
Já sám, zakládám akvária metodou dávno minulou, dříve běžně používanou. Nepotřebuji k tomu ani levné živorodky, jak již zde bylo uvedeno. Používám klasický říční písek, jíl, vstupní voda je přírodního charakteru, rašelinový výluh, rašelinový kořen, perloočky, dafnie, měkkýše, z rostlin obyčejnou akvaristy nazývanou rychle rostoucí ,,mrkev,, .Ryby, v pohodě mohou jít do takto založeného akva, již podstatně dříve , než je doba čtyř týdnů,za předpokladu častější výměny vody.
Následně postupně dotvářím vegetativní osázení výměnou rostlin. Za celou dobu mého avaristického snažení,vyjma začátků,jsem neměl problem s řasou,ruduchou,sinicemi atd.,dokonce jsem nikdy nepoužil jakýkoliv prostředek komerčně prodávaný, na potlačení a hubení. Kytkám jsem nikdy rovněž nedodával něco extra, prostě pokud se jí nedařilo byla nahrazena jiným druhem.
Mám a asi vždy budu mít akvária přírodního typu,za ty roky je to vyzkoušené,bezproblémové,časově a finančně méně náročné. Výstižněji, ,,Starýho psa novým kouskům nenaučíš,, .Tím ovšem zas nechci říci,že některé postupy jsem nevyzkoušel, ale mě to prostě třeba takříkajíc nenadchly, nesedlo mi to. Experimentovat asi budu dál,ale nikdy bych si netroufl prezentovat tento postup pro začátečníka,nebo ho doporučit při použití Flexi,prostě vytvořit dojem ,,toho,, správného postupu.
V dnešní moderní době,kdy technika používaná v akváriích, je na stále vyšší udávané kvalitě užití,je dobré se občas ohlédnout i zpět,kdy za použití minimální techniky,přípravků jsme ryby chovali a odchovávali. Lze tam nalézt řadu podnětných věcí,které lze kombinovat s dnešním stylem akvaristiky.

Rozdíl mezi akvaristou začátečníkem a pokročilým je pouze v tom, že ten první si to umí přiznat. Neřeš to

Nějak nerozumím tomu, proč k metodě "hodně rostlin do začátku" opakovaně připojujete pro začátečníka.
Rozumím tomu, že pokročilý akvarista zabývající se (od)chovem ryb většinu nádrží nemá "pro parádu", ale zakládá je s nějakým konkrétním záměrem. Ale i pokročilý akvarista přece čas od času zakládá společenské akvárium. A v takovém případě postupuje nějak jinak než začátečník? Jak tedy?

Me prijde rozumnej postup nasazet dostatek (osazet alespon 60% dna) nenarocnych rostlin (+ treba i par stredne narocnych, vse zalezi na typu akvaria a technice) a postupne zarybnovat. Pockat s rybami 4 tydny je urcite ok, ja si myslim, ze je mozne nasadit driv, ale opravdu par kusu a velmi postupne, dle velikosti akvaria samozrejme - ale chce to sledovat hodnoty NO2 a pripadne casto menit vodu. Pak treba postupne menit rostliny za narocnejsi.

No možností je spousta. Ale pro začátečníka je asi nejlepší koupit jen hodně nenáročných rychle rostoucích rostlin, po měsíci ryby. A až se zbaví řas, tak začít rostliny postupně měnit za ty, co se mu líbí.

No nejlepší je zvolit zlatou střední cestu...

Teraz ste mi pekne doplietli hlavu

Aký postup by som teda mal zvoliť?

Kúpiť 3-4 rastliny a 1-2 rybky a počkať 3-4 týždne kým sa zabehne?

ALEBO

Vysadiť tam kopu rastlín a z rybami počkať 3-4 týždne?

......
Mal som v pláne kúpiť rastliny za 50 eur z www.aqua-daho.cz/…
Mal som už aj vybrané presne ktoré, no teraz som na pochybách, či by mi to nevykapalo.

Taky jsem si přečetl.
Když zakládám akvárium, vezmu starý štěrk, vodu ze zaběhnutého akvária, detrit ze zaběhnutého akvária a všechny možné druhy malých šneků a rostliny nemají problém začít relativně ihned a podle svých možností růst, protože v akváriu je vše podstatné (ok, možná by pomohlo vodu v akváriu nechat den, dva, tři stát, ale nedělám to).
Na druhou stranu, kdo nemá k dispozici funkční akvárium, použije panenský štěrk, panenskou vodu a nemá drobné šneky, je trochu v jiné situaci (teoreticky fakt může pomoci do akvária načůrat). To, co v článku radili, strčit tam ryby, do jisté míry nahradí starou vodu, detrit, šneky a tak. Upřímně, myslím, že hromádka malých šneků udělá stejný efekt, ale ok.
Na druhou stranu, takový Ivan Vyslužil staví spoustu akvárií na vodě a je velmi úspěšný (Milan Murko taky nemá v chovně s divokými živorodkami žádné rostliny - dokonce ani extra světlo - a živorodky množí, dokonce v suterénu při 16°C). Proto se nedá říci, že by to podle popisu v článku nemohlo vůbec fungovat. Autor klidně mohl mít schopnosti jako Ivan nebo Milan.
Čistě teoreticky je možná jakákoli cesta, pokud člověk ví, co dělá.

P.S. Poznámka. Pokud chci zarostlé rostlinné akvárium, pak není podstatný termín "zajíždění akvária", ale "růst rostlin". Jak rostliny bují, je akvárium pro živočichy připravené.

To vypada jako ze se mnou chces nesouhlasit, ale pises naprosto to samy co jsem napsal ja. Rostliny akva nezajizdi, ale pomahaji, nez se to akva zajede.
Jo, a nesnaz se vytvaret dojem, ze ja zacatecniky nazyvam hlupaky, a ty co se akvariu nechteji moc venovat lenochy, ve smyslu, ze jimi opevrhuju. Proste nekdo toho moc nevi a nekdo chce akva neb to hezky vypada, ne ze se v tom chce furt hrabat ci na internetu studovat. Ja s tim problem nemam. Proto jsou nejake postupy pro ne vhodnejsi. Jako ten o narvani akva spoustou jednoduchych rostlin.

Vynechejme prosím speciální případy, kdy nechceme/nemůžeme mít rostliny. To je jiný mač. K zakládání normálního akvária mám toto:
1) Myslím že klíčovým procesem z těch, které od bakterií v zaběhnutém akváriu očekáváme, je nitrifikace. Dusík se oxiduje do málo jedovaté vazby. Ale nitrifikace stejně nestačí, odpadní látky tím nejsou odbourány! Odstranit dusík (v té či oné podobě) dokáží jedině rostliny.
Všichni známe ty křivky nárůstu amoniaku-dusitanů-dusičnanů v novém akváriu. Podle mojí praxe to rostliny dokáží významně korigovat. Kromě toho nitrifikace je aerobní proces a rostliny kyslík produkují.
2) Rozvoj užitečné mikroflóry povzbuzujeme různě, např. použitím zaběhlého filtru z jiného akvária. Nebo vysazením a krmením levných ryb (živorodek), plžů... a věřím že i rostlin.
3) V novém akváriu jsou běžné zákaly a řasy. Myslím že většina akvaristů se shodne, že bohatě osázené akvárium je proti náporům různých řas odolnější. Proč tomu tak je, není podle mého názoru uspokojivě vysvětleno, ale praxe to opakovaně potvrzuje.
4) Mikroflóra v akváriu se stará o mineralizaci organických zbytků. Ryby, zejména tropické, však nemají rády ani organické, ani minerální znečištění. Velmi často žádají vodu s nízkou vodivostí. Pro rostliny jsou rozpuštěné minerály potravou a odčerpávají je z vody. Téhož lze dosáhnout výměnami vody, jenže pokud je vstupní voda hodně mineralizovaná, je to méně efektivní.
5) Nepokládám za fér označovat nějaký postup za "pro hlupáky" nebo "pro pohodlné" jen proto, že skutečný machr dokáže stejných výsledků dosáhnout s vynaložením větší námahy a/nebo více peněz.

Tak jsem ten clanek precetl a prijde mi naprosto v poradku. Asi nejuplnejsi clanek co jsoe dlouho cetl. Ten clovek vi o cem mluvi a ma prehled o ruznych akvarijnich stylech a jejich ruznych pozadavcich. A ta cast o sazeni (ci nesazeni) rostli pri zakladani je velmi logicka a spravna.

Rostliny nijak k zabehu akvaria neprispeji. To je trochu nepochopeni toho co rostliny delaji. Hodne rostlin se dava PROTOZE akva neni zabehle. tzn. nejsou tam bakterie, ktere by odpadni latky odbouravaly. A ty kytky to delaji za ne. Pokud mas zajety filtr, muzes nasadit ryby rovnou (vice mene ignoruju, ze dno casto filtruje 50% a filtr tech dalsich 50%). Stejne tak muzes nasadit ryby a menit vodu. V mnoha akvariich ani zadne kytky nejsou a nikdy nebudou. Proste ryby chteji cistou vodu a jak toho dosahnes ji jedno.
Takze kdo/co prijde kdy a v jakem mnozstvi a co musis s akva delat behem zacatku zalezi na mnoha vecech a jedinou vec co musis vedet, jak biologicky (ci radeji chemicky) akava funguje a ceho bys mel dosahnout.
Ta rada davat hodne rostlin na zacatku je proste jednoduchy navod pro lidi co akvaristice nerozumi a treba ani nechteji, jen chteji, aby jim akvarium prospivalo, ryby jim nechcipaly a nemeli s tim moc prace. Takze pro zacatecniky je to jiste rada dobra.

OT: Na druhou stranu pan Pelikán v hádkách míval většinou lepší argumenty a přišlo mi, že poté co přestal na akvaristu přispívat, šlo to fórum do kopru a lidi se přestěhovali sem...

@Maq: Já si filtr nechám minimálně měsíc zaběhnout v jiném starším akváriu a pak dávám ryby po cca týdnu od založení. A akvária jsem míval bez rostlin a teď s plovoucími rostlinami.

Narazil jsem na článek, ve kterém zkušený a známý akvarista (záměrně ho nejmenuji) doporučoval několik dní po založení akvária vypustit ryby, a teprve potom postupně sázet rostliny.
Vyslovil jsem nad tím údiv, protože moje praxe je úplně jiná: co nejvíce rostlin hned zpočátku a s rybami nějaký čas (pár týdnů) počkat. A doplnil to názorem, že je to nejrychlejší cesta k zaběhnutí akvária.
Jiný zkušený akvarista na to namítl v tom smyslu, že akvarista nespěchá, a že osídlovat postupně akvárium rostlinami a rybami má smysl - byť nikterak netvrdil, že je to jediná správná cesta.
To vše ve vlákně, kde nás administrátor s takovou diskusí označil za off-topic.
Tak to přenáším sem, a trochu rozvinu svoji myšlenku: Při zakládání akvária se podle mého chápání k dosažení čehosi co nazýváme biologická rovnováha spěchat má a musí. To není projev netrpělivosti, a je naopak věcí zkušenosti a znalostí akvárium zaběhnout co nejrychleji a beze ztrát.
Můj recept je hodně rostlin hned. Teď tady čtu, že jiní, respektu hodní akvaristé, to vidí (trochu) jinak. A tak tedy zkusím do fóra poslat otázku: Kdy a kolik rostlin patří do zakládaného akvária? Jak to děláte vy ostatní?

Ale určitě se najde situace kdy to dělat pozpátku má smysl... ... logicky. Vy do "hladové" vody, nejčastěji z vodovodu dáte fůru kytek, abyste lépe zaběhl akvárium. Fůra vám jich chcípne a začnou se rozkládat a voda díky biologickým procesům přestává být hladovou... Jedna cesta. Rostlinář určitého typu nasází pár kytek, kterým vytvoří podmínky a voda začne opět fungovat. Přidá ryby, které začne krmit a ty začnou kadit a přirozeně hnojit a dosazuje... Co je na tom nelogického? Jsou to jen dvě různé cesty a ohánět se rychlostí záběhu je jen tupý alibismus, protože akvaristika o spěchu určitě není....

Rád bych se optal zcela věcně a bez ohledu na to, kdo to napsal či řekl: Pokládáte ten popsaný postup - tj. napřed ryby, potom a postupně rostliny - za vhodný? Aspoň někdy, za nějakých okolností?
Mě praxe přivedla k pravému opaku: Při zakládání akvária nakoupím naráz hromadu rostlin, a to v přesvědčení, že tím začínajícímu akváriu nejlépe pomohu k záběhu. Samozřejmě mám ztráty, ne každé rostlině se daří, ale vcelku to pokládám za nejkratší a nejlevnější cestu k úspěchu.
S jakýmkoli jiným receptem od zkušených se rád seznámím, podiskutuji...

Patnáct let starý článek zajímavě dokumentuje vývoj akvaristiky (nebo možná spíš vývoj názorů akvaristické veřejnosti).
Některá doporučení jsou vyloženě pozoruhodná. Jmenovitě část o vhodné hrubosti substrátu, pasáž týkající se hnojení, a zejména postup při zakládání akvária: po několika dnech ryby, a teprve následně a postupně rostliny! Pokud jde o to poslední, nikdy bych si byl nepomyslel, že zkušený akvarista může doporučit něco takového.

planta.aquariana.cz/…

Se skalárama máš pravdu, přehlédl jsem.

35 cm výšky je při téhle délce myslím hrozně málo. Chce tam mít hezké rostliny, tzn. že některé budou mohutné a rozrostou se. Já mám 45 cm a když se rostlinám daří, dorostou k hladině natošup, a pak řeším problémy (zastínění nižších, zhoršený pohyb hladiny).
Nemám rád vysoká a úzká akvária, ale jen 35 cm výšky, to fakt ne, to je jen na rostlinnou drobotinu.

Na techniku mám přesně opačný názor.Zvolit vhodný filtr a osvětlení a potom bych nemusel ubírat výšku.Ještě když píše,že chce skaláry.Tam bych šel právě s výškou na 50 cm.

Ok. Konkrétní rady. Nech si vyrobit akvárium trochu nižší. 40 cm je už možná moc - mě by stačilo 35. Bude snadnější svítit. 105x35x55 je taky 200 litrů.
Pokud fakt nechceš řasy a chceš udělat maximum, použiješ na 200 litrové akvárium v úvodu 20 velkých a 30 středně velkých rostlin. Ty velké rostliny ideálně 2 druhy, středně velké 3. Ideálně od akvaristy v blízkosti, který to má v submerzu.
S technikou ti poradím jen tolik, že bych ji nedával. Substrát štěrk 2-4 mm.
Živočichy budeš řešit později (drobní šneci ti v úvodu vadit nebudou, senný nálev taky ne).


AdrianNo napsal:

Akvárium: 200l vypuklé - Diversa 100x40x50 cm
Filtrácia: AquaZonic AquaPRO 1200- filtrácia s UV sterilizérom a prietokom 1200 l/h
Ohrievač: Aquael GOLD 250W ohrievač s termostatom
Osvetlenie: ?????????????????
Substrát na dno: ?????????????

Chcel by som mať akvárium posiate peknými rastlinkami. V akváriu nechcem chovať cichlidy. Chcel by som niečo ako skaláre, neónky a pod.(rybkami som sa ešte nezaoberal).

Moje otázky:
1. Je filter tejto značky dobrý? Máte s ním nejaké skúsenosti?
2. Aké osvetlenie mám použiť?
3. Mám použiť UV lampu keď mám vo filtri UV sterilizér, alebo je to zbytočné?
4. Aký substrát na dno by ste mi odporúčili? Je lepší piesok alebo kamienky, alebo oboje?(aby sa darilo aj rastlinám a aby boli rybky spokojné)

Osvětlení. Aha. Když ti řeknu, že mám docela málo řas a používám jen obyčejné úsporné žárovky nebo funguju na denní světlo, půjdeš do toho?
Protože to je pravda .
Není to jen o světle. Kvalita vody. Dno. OBJEM ROSTLINNÉ HMOTY v úvodu považuju za naprosto zásadní. Tvůj přístup, zkušenosti. To, jak a kolik a čím krmíš a hnojíš.

V súvislosti s riasami som sa pýtal iba na osvetlenie. Čo sa týka ancitrusov, nedával by som ihc tam kvôli riasám. Je mi jasné, že si s nimi neporadia.

Ja mam v jednom liapor a ve dvou terramol, díky tomu, že mam ve všech piskořky, tak srovnání dna je poměrně rychlé, pancéřníčkům by se to určitě taky časem povedlo, ale asi ne tak rychle, nicméně taky bude záležet na druhu pancíka, třeba takový kropenáč udělá krátký proces s každým dnem a řekl bych, že poměrně rychle.

AdrianNo napsal:
Na dne by som chcel mať pár pancierničkov a ancitrusov.

Až potkáš člověka, který ti řekne, že mu ancistrus doopravdy pomohl vyčistit akvárium od řas, napiš.
Má osobní zkušenost je, že jsem do akvária s dospělým ancistrusem nemohl dát určité druhy rostlin a protože jsem ho nechtěl zabít, čekal jsem roky, až chcípne.
Ano, pokud se ti líbí, jdi do nich. Je zajímavé sledovat, jak samec sedí na vajíčkách.
Dobře se množí, mladé kusy vypadají jako živá stěrka na řasy, takže se dobře prodávají. Já jsem šťastný, že už žádné nemám.

Nehledej "biologickou zbraň" proti řasám, když ještě žádné nemáš a nevíš, jaké budeš mít. Jsou různé řasy. Někde pomohou krevetky. Někde krevetky japoniky. Někde živorodky. Někde neritiny. Někde pomůže jen ruční práce. Někde jsou řasy fajn jako doplňkový zdroj potravy. A ty v tuto chvíli nemáš šajnu, které budeš mít.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938