Zakládání akvária

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938

Není u běžných starých stropů nosnost 200-300 kg/m^2? Ale mělo by to být v normě. Pokud jsou dobré trámy. Možná jsem ten strop předtím zbytečně podcenil.

Ty dva metráky musí zvládnou každý strop. Dyť by ses tam potom musel bát i jenom vstoupit kdyby tohle nezvládnul...

160, to je tak dva metráky. Je to sporné, protože bez znalosti stavu a síly použitých trámů to nikdo neřekne. Šlo by to uchytit na konzoly, jako to má Horác ( www.horacovoakvarium.cz ).

160l akva musi unest kazda podlaha,ktera se normalne pouziva a nemas z ni nejaky podivny pocit . Toho bych se fakt nebal...

Ahoj,
Chci si pořídit akvarium 160l a taky řeším nosnost podlahy. Jsem na tom zhruba podobně jako Dunny, ale myslím, že náš dům je starší. Bohužel nemůžu akvarium umístit kolmo na trámy, jen podélně ke zdi. Myslíte, že se mám něčeho obávat, nebo jsou mé obavy zbytečné?

ahoj, prosím o radu. mám akvárium, nové 1 týden. koupil jsem si na radu zkušenějšího filtr tetratec in 600 Plus, který je dělán na 50-100 litrové akvárium, avšak průtok se mi zdá docela veliký. má to 300-600l za hodinu. nebude to dělat nějaké problémy? děkuji za radu.

On ten vliv kořenů v novězaložené nádrži bude nepopiratelný. Zajímal by mě ale průběh koncentrací dusíkatých látek mezi:
- přidáním jakékoliv mrtvé organické hmoty(kořen) do prostředí téměř bez reducentů (nově založené akárium, kýbl)
-a zaběhnutým akváriem (kýbl s akvarijní vodou + zajetý filtr?)

Ludek napsal:... že jakékoliv přidání organického materiálu do nádrže může mít v počátku jejího zakládání zásadní vliv na průběh jejího "zajetí"....

Tohle bylo pomerne zname, jen se dosud moc nedocenovalo, jaky potencial toho organickeho materialu ochotneho nejaky ten dusik "pustit" se muze skryvat v korenech z raseliniste, nevymacenych.
Ono to bude nakonec mozna souviset i s casto pozorovanym (a Sidem casto zminovanym) bujnym rustem ruduchy na korenech.

Také se domnívám, že předchozí namočení by reakci zpomalilo a nebo možná i zcela vyloučilo. Ovšem zřejmě by nemělo následovat delší období "sucha". Jakkoliv je však výsledek testu svým průběhem a výsledkem zajímavý tak ukazuje na to, že jakékoliv přidání organického materiálu do nádrže může mít v počátku jejího zakládání zásadní vliv na průběh jejího "zajetí".

Dekujeme za test.
Pane jo, to je fofr, ten narust. Jeste by me zajimalo, jak by dopadlo vyzkouset drevo dele prez zapocetim testu macene a dukladne odrbane. Myslim, ze by to tak dramaticke nebylo.
Ze by z toho vyplyval zaver, pokud chceme akva "zajizdet" pomaleji, s nejakou tou rybou, drevo dukladne dlouho predtim macet a drbat, pokud rychleji, mozno pouzit tak jak je, ale v tom pripade bez ryb nez se dusitany uklidni? Vim, ono neni drevo jako drevo, .... ale stoji za to se nad tim zamyslet.

Zdravím po několika dnech. Test na dřevo dopadl následovně:
Testovány dva vzorky po deseti litrech vody. Vstupní údaje: Vzorek 1. - pH 8,04; NO2=0; NO3=10; Cond.320mikroS;; Vzorek 2. pH 7,78; NO2 0; NO3 10; Cond. 170mikroS
První vzorek byla voda nijak neupravená z kohoutku, druhý vzorek voda smíchaná s RO. Množství dřeva 0,3 kg v každém vzorku rozřezané a smíchané tak, aby obsahovaly stejné množství stejného dřeva.
Test zahájen 3.2.
Dne 6.2. v obou vzorcích obsah NO2 cca 0,1 mg/l
Dne 9.2 ve vzorku 1 nad 0,25 mg/l, ve vzorku 2 mezi 0.2 a 0,25 mg/l
Výsledky zhruba odpovídají průběhu, který jsem zaznamenal v mé nádrži. Vyšší poměr dřeva/voda v kontrolních vzorcích oproti nádrži byly proto, abych dodal do vzorků rozličné dřevo, jež mi zbylo. Nemyslím si, že by to mělo výrazný vliv na průběh a výsledné měření. Vzhledem k tomu, že ve vzorcích nemám dno ani rostliny ani filtr, ale jen prázdné nádoby tak následné odbourání NO2 by bylo asi složitější. Jinak děkuji za čas věnovaný tomuto tématu a Vaše komentáře.

...v kazdem nove zalozenem akva je N dost (svedci o tom zpravidla rychly rust rostlin v prvnich tydnech (kdyz maji ostatni podminky) i bez pridavani N) v ruznych formach, a zalezi na mnoha vecech, co a jak se s nim stane (viz treba nalevnikova mlha, zakaly)a co na to prubeh mnozeni bakterii a rostliny...
Souhlasím, že (obecně) může být v nově založeném akva dusíku dost. Nejjednodušším vysvětlením je NO3 ze zdrojové vody. Kde se ale bere amoniak, z něhož se následně "vyhoupnou" během týdne NO2 na poměrně vysokou koncentraci, zůstává zatím otevřenou otázkou...
Počkám, co zjistí Ludek tím testem dřeva.

Vsak ja take to drevo samotne prilis nepodezrivam, pisu "Dost ruzne (nejen drevni) hmoty k rozkladu". Ale zaroven nezavrhuju, ze je v nekterem z nejakych duvodu neco uz "pripraveno".
Ale spis nez na hledani zdroje dusiku bych se zameril na to, proc byl prubeh tak rychly a bourlivy, proc ho netlumily rostliny v udajne huste osazenem Ludkovem akva ....
Pomalu se dostavam k tomu, okolo ceho chodim - myslim, ze v kazdem nove zalozenem akva je N dost (svedci o tom zpravidla rychly rust rostlin v prvnich tydnech (kdyz maji ostatni podminky) i bez pridavani N) v ruznych formach, a zalezi na mnoha vecech, co a jak se s nim stane (viz treba nalevnikova mlha, zakaly)a co na to prubeh mnozeni bakterii a rostliny.

Některé dřevo bude pouštět nehorázně moc "dusíku" (viz. forum, pomoc, dřevo mě znečištuje akviško) a nebo nepustí vůbec nic! ... Krom toho, podle mne dřevo pustí jen tolik dusíku, kolik naakumulovalo a nemohlo se vyplavit, ale o nějakém větším rozkladu dřeva v akváriu se podle mě nedá mluvit. Přeci jenom je je tak málo rozložitelný materiál, že si s tím ani kompostárny nevěděj rady...
Výborně - další názor, který podporuje mé pochybnosti, zda může být dřevo zdrojem amoniaku v nově založeném akva.
Co myslíte tím - "některé dřevo bude pouštět nehorázně moc "dusíku"?
A co bylo podle vás zdrojem dusíku v Ludkově akvišku, že po týdnu dosáhla koncentrace NO2 0,3mg/l?

...byly koreny pred vlozenim do akva delsi dobu namocene ve vode, nebo suche? Omyvane savem, drbane kartacem ... nebo prirodni? Ono to vsechno muze mit vliv na dostupnost organickych latek k rozkladu, a na pripadnou pritomnost dostatku pripravenych bakterii...
Dřevo obsahuje přibližně 0,1% N... "Vydolovat" z něj 0,3mg NO2/l nebude jednoduché...
Máte nějaký nápad, jak by to mohlo probíhat?
Kolik dřeva, (nebo jak vy píšete - organických látek), myslíte, že by se muselo v Ludkove 700 l akváriu rozložit?

Souhlasím s filipsem... hleda, kde se vzal dusík je běh bez konce. Můžete uvažovat o dřevu, ale co se dá zjistit? Některé dřevo bude pouštět nehorázně moc "dusíku" (viz. forum, pomoc, dřevo mě znečištuje akviško) a nebo nepustí vůbec nic! Je tam tolik faktorů, že to nikdo neodfiltruje. Krom toho, podle mne dřevo pustí jen tolik dusíku, kolik naakumulovalo a nemohlo se vyplavit, ale o nějakém větším rozkladu dřeva v akváriu se podle mě nedá mluvit. Přeci jenom je je tak málo rozložitelný materiál, že si s tím ani kompostárny nevěděj rady..

Nemohlo být ono nečerpání rostlinami způsobené tím, že se jednalo o čerstvé rostliny, kterým trvá po přesazení pár dnů, než se vzpamatují z přesazení a obnoví látkovou výměnu?
Určitě mohlo. Každé akva je jiné, v každém jsou jinak nastaveny podmínky.
Já praktikuji zakládání akvišek tak, že v průběhu prvního týdne musí rostliny x-násobně zvětšit svůj objem. A to se bez dusíku neobejde... Tentokrát se pokusím udělat "law-tech" akviško, takže jsem sám zvědav, jak to dopadne... Jak jsem napsal - zkusím ten vývoj zdokumentovat.

..."mokra" hmotnost vodnich rostlin. Pokud zustaneme u susiny, jsme nekde u par gramu suche organicke hmoty...
Pravda - pokud zůstaneme u sušiny, půjde o pár gramů, ale pokud budeme hledat "organický odpad", už půjde o dekagramy...
...Stale myslim, ze moc nema cenu patrat po tom, "kde se to vzalo", hledat zdroj v radech setin (desetiny) gramu dusiku v 700l akva s mnoha koreny, poradne cerstne osazenem rostlinami...
Tady se, bohužel, rozcházíme. (Mě totiž zajímá, "kde se to vzalo". )
Vy poukazujete na zlomky gramů dusíku, já hledám jeho zdroj, který - bude-li rostlinného původu - bude o tři řády vyšší, a to bez ohledu na velikost nádrže.
Zpátky k tomu, proč se tímto tématem zabývám - potřebuji zjistit, jestli se na tak razantním nárůstu koncentrace NO2, (připomínám - za týden hodnota cca 0,3mg/l v 700 l nádrži), mohly podílet kořeny z rašeliniště, příp. jak velkým podílem a hlavně - jakým "mechanismem"?!
Také dřevo obsahuje jakýsi podíl bílkovin, ale ten by měl být v podstatě "nezjistitelný". Předem vylučuji hypotézy o kořenech "zahnípaných organickým sajrajtem"... (Omlouvám se! )
Jak nás Ludek ujistil, podniká v tomto smyslu jakési kroky; nezbyde než vyčkat, co zjistí.
Za sebe mohu nabídnout, že v nejbližší době zkusím odsledovat procesy "zabíhání" akviška, (aktuálně mám před sebou zakládání nového akva), a to bez ryb, bez kořenů, jen s nově vysazenými kytkami.

Tam bych videl mozna cast duvodu tohoto prubehu. Dost ruzne (nejen drevni) hmoty k rozkladu, temer zadne bakterie na vysusenem dreve ....
Ale castecne to potvrdit by mohla jen serie testu, na suchych korenech, predem namocenych, vydrhnutych ....

Kořeny nebyly namočené ve vodě a ani myté savem. Jsou to kořeny z rašeliniště a drtivá většina z nich je poměrně hodně lehká a trvá dlouhou dobu nežli se nasáknou. Nevím jestli by mechanická očista měla nějaký zásadní vliv na to, co se skrývá pod povrchem a použití sava jsem zavrhl právě z toho důvodu vysoké nasákavosti. Přeci jen kořen není kus plastu Proč jsem je nechal suché mělo svůj specifický důvod, potřeboval jsem je fixovat do pozadí a ke dnu, použil jsem akvarijní silikon a bodově je lepil. Napouštění také netrvalo den, ale několik dnů, právě proto, aby kořeny nasákly částečně a nebyly vytrženy vztlakem vody. A do poloviční nádrže se lépe sází

Souhlasím s pavíma očkama.

Castecne urcite, po cerstvem zasazeni "cerpaji" pomaleji, nektere casti odumiraji ....
Jeste ke korenum - byly koreny pred vlozenim do akva delsi dobu namocene ve vode, nebo suche? Omyvane savem, drbane kartacem ... nebo prirodni?
Ono to vsechno muze mit vliv na dostupnost organickych latek k rozkladu, a na pripadnou pritomnost dostatku pripravenych bakterii ...
Ale jak jsem uz psal, myslim, ze dopatrat se k zobecneni a duvodu, proc byl prubeh presne takovy, nepujde.

Nemohlo být ono nečerpání rostlinami způsobené tím, že se jednalo o čerstvé rostliny, kterým trvá po přesazení pár dnů, než se vzpamatují z přesazení a obnoví látkovou výměnu?
Mimochodem ten test jsem skutečně prováděl "ratajem" jak usuzoval Sid. Pokud to pomůže Vašim úvahám tak NO3 byl po celou tu kritickou dobu těsně nad hranicí měřitelnosti. O průběhu testu se dřevem Vás budu informovat

Ne, primo vodny roztok amoniaku, "amonna voda".
Mhm, tak nejak jsem si predstavoval, ze jste k cislum dosel, jako "mokra" hmotnost vodnich rostlin. Pokud zustaneme u susiny, jsme nekde u par gramu suche organicke hmoty. Stale myslim, ze moc nema cenu patrat po tom, "kde se to vzalo", hledat zdroj v radech setin (desetiny) gramu dusiku v 700l akva s mnoha koreny, poradne cerstne osazenem rostlinami.
Druha vec je, proc rostliny nestihaly cerpat, a proc prubeh byl zrovna takovy, jaky byl. To myslim, ze zustane vecnym neobjevenym tajemstvim, tam je oblibenych "promennych" prilis. Za sebe jsem smireny s tim, ze zatimco u jednoho akva zalozeni probehne takrka bez meritelneho narustu "jedu", u jineho to tak byt nemusi.

Ten amoniak dáváte ve formě NH4NO3?

Při tom spíš "odhadu" než kalkulaci jsem vyšel z předpokladu, že vodní rostliny obsahují přibližně 2,5% sušiny, z které pak dusík tvoří přibližně 2%. (Vím - dá se polemizovat, jestli jde o "3+3%" nebo "2+1%", ale já jsem vyšel z pro mě relevantních údajů "2,5+2%". Čísla berte, samozřejmě, s rezervou. )
100g zelené hmoty obsahuje 2,5g sušiny = 50mg N.
Z 50mg N jsou amonizační bakterie schopny vyrobit nějakých cca 61mg amoniaku, z něj pak nitritační bakterie cca 200mg NO2. Toto množství NO2 rozpuštěné v 700 l vody Ludkova akviška pak dá koncentraci cca 0,3mg NO2/l.
Budou-li v akvišku i fungující rostliny, pak budou jisté množství amoniaku spotřebovávat. (Nechci nad takovou případnou spotřebou spekulovat, omezím se jen na konstatování, že v takovém případě bychom museli množství "rozkládající se organické hmoty rostlinného původu" ještě přiměřeně navýšit, abychom zachovali onu námi zvolenou koncentraci 0,3mg NO2/l.
Jak to vidíte vy?

Muzu se zeptat, kde se vzaly ony hodnoty, ze rozkladem (za jakych podminek?) 5g organicke hmoty rostlinneho puvodu dostaneme 0.003g amoniaku?
Nepolemizuji s tim, jen se ptam, protoze netusim.
Pro zajimavost, pri hnojeni do akva dodavam podobna mnozstvi amoniaku/l, cca obden, jak si vypomenu. N mi pak pri provozu nadrze mirne stoupa (jeste neni dost dlouho na uplne vyhodnoceni)

Souhlasím, že k dosažení koncentrace 0,1mg NO2/l v nově založeném akva není potřeba nějakého enormního kvanta organického odpadu. Ve 100 l nádrži bez ryb a rostlin (nebo s "nefunkčními" rostlinami) by k tomu stačilo přibližně(!) 5g organického odpadu. (Pro zjednodušení jsem uvažoval o rostlinném původu tohoto odpadu.)
Jenže Ludek nepíše o koncentraci 0,1mg/l, ale o hodnotách NO2 za hranicí měřitelnosti a nemá nádrž 100 l, ale 700 l...
Nevím, jaký test NO2 Luděk používá; já mám k dispozici test od AQUARu, kde stupnice končí hodnotou 1,4mg/l. Ale budu předpokládat, že používá "Rataje" který by měl končit hodnotou 0,25mg/l...
Pokud by tedy koncentrace NO2 dosáhla v jeho 700 l nádrži hodnoty - řekněme - 0,3mg/l, pak by se v ní muselo za týden rozložit cca 100g organického odpadu rostlinného původu.
A to vůbec neberu v úvahu schopnost rostlin vznikající amoniak adsorbovat, protože nechci spekulovat, "kolik asi tak toho amoniaku mohou odčerpat"...
Takže tu otázku opakuji: kde je ten zdroj dusíku, který je důvodem, že v Ludkově akva dosáhla koncentrace NO2 za jeden týden 0,3mg/l?

Ono toho amoniaku neni potreba moc. Na to staci hoodne malo. Zkusme spocitat. Ve 100l 0.1mg/l no2, to mame nejakych 0.01 g. Abychom to (aby to bakterie) vyrobili, potrebujeme cca 0.003g amoniaku. Po tom, kde se tohle vezme v nezajetem akva, neni potreba prilis patrat, moznych zdroju je mnoho.

Kdyz jsem zabihala vsechny moje akvarka, vzdycky jsem mela i bez ryb pekny narust NO2 od 10 asi do 20 dnu..pak to zacalo klesat. Nemyslim ze by to bylo ze dreva ale spis to bylo tim ze jsem, podle rady, dala do akvarka spetku krmeni, nebo mrazenou musli. Jde to klidne takhle udelat a nemusi se rizkovat zadne ryby..staci mit trochu trpelivost.

Díky za info vám oběma. Doufám, že se vyjádří další lidé - snad je tohle téma zajímavé nejen pro mne...

Ještě se vrátím k Vaší reakci, z rostlin pochybuji že to bylo, protože výměna listů teprve začíná a rozhodně není tak dynamická, aby to způsobilo nárůst NO2. Sice pokrývají takřka celé dno, ale výměna listů rozhodně není provázena nějakým hnilobným procesem.

Ja pridám moju skúsenosť, keď som kedysi zakladal 25l akvárium (substrát kremičitý štrk, nejaké rastlinky a prevarený koreň z obchodu, ale "stará" voda z inej nádrže) tak som to poctivo meral, a NO2 kleslo na nemerateľné hodnoty po mesiaci (bez rýb) a počas toho mesiaca dosahovalo hodnôt 0,2 až 0,3 mg/l. Keď som zakladal iné 30l akvárium iba s odstátou vodovodnou vodou (subtrát nový riečny štrk, nejaké rastlinky a koreň) priebeh bol podobný ale maximum NO2 sa nedostalo cez 0,2 mg/l.

Vzhledem k tomu, že mám ještě dostatečnou zásobu nevyužitého dřeva na balkóně a nevyhodil jsem ho, jdu do tohoto testu. Jak jsem již popsal, jedná se o dřevo z rašeliniště, nikoliv z obchodu. Stejnou zkušenost jsem však měl při zakládání první nádrže 360 L, kde jsem použil také dva velké kořeny, které však byly zakoupené. Tam sice byla i rybí osádka, ale skutečně minimální. I tam vylítlo NO2 tak, že by se tou růžovou dal vymalovat dětský pokojík.

Já nic podobného netvrdím - jen vyzývám k diskusi, resp. k předání info o zkušenostech v tomto směru.

Jestli to teda dobře chápu, v případě použití "akvadřeva" už pak nejsou zajížděcí rybky potřeba, protože jejich práci zastane to dřevo? Jestli jo, začíná nová éra zajíždění akvárek kusem klacku

Nejde mi editovat... Nemá být "bodejť dne", ale "bodejť ne".
Ješte bych doplnil, že přidávat "zajížděcí" rybky by bylo v takovém případě vhodné až tehdy, až NO2 vzniklé (předpokládejme) rozkladem dřeva budou v neměřitelné koncentraci.

Mnooo, grafy sice ukazují lehce odlišný průběh v závislosti na zdroji, (bodejť dne - i nitrifikace má své mantinely dané podmínkami, jako jsou např. teplota nebo pH), ale princip je daný.
Já si spíš lámu hlavu tím, kde se po týdnu ve vašem nově založeném akva vzalo tolik amoniaku, aby - jak jste napsal - "i bez rybí osádky byly po týdnu hodnoty NO2 za hranicí měřitelnosti".
Něco amoniaku mohlo vzniknout odumřením rostlin, (nevíme jejich "objem" ani "rozsah" jejich odumírání), a že by něco rozkladem dřeva?! Tady by to chtělo praktickou zkušenost... Dřevo nějaký dusík obsahuje, (průměrně cca 0,2%), a to dokonce v podobě bílkovin..., ale že by toto mohlo vést až k takovému nárůstu NO2?!
Někdo by měl testnout, jestli se "akvadřevo" vložené do čerstvé (nebo demi) vody rozkládá za tvorby NH4/NH3, resp. NO2...
Pak by bylo na místě upozorňovat na to, že v nově založených nádržích, do nichž použijeme jako dekoraci "akvadřevo", není vhodné dávat "zajížděcí" rybky...
Kdo to ověří? Nebo kdo má s tímto konkrétní zkušenost?

Přidám ještě jeden graf, který je sice notoricky známý, ale kdybych jej sem nedal, připadalo by mi to jako neúplné. Neboj Side, také čtu

No to kdybych věděl, vše tam bylo zcela nové. Nové náplně filtru, nový písek, rostliny. Nakonec mne napadlo, že tak mohou reagovat kořeny, kterých je tam víc nežli je obvyklé, ale všechny jsou z rašeliniště. Ale je to 700 litrů vody. Nakonec jsem použil část náplně z jiného filtru a za dva dny to bylo neměřitelné.

To je ten správnej výraz! děkuju

A co se vám v tom nově založeném akva rozkládalo?

Vycházím z mých měření NO2, které jsem prováděl nyní u nově zakládané nádrže. I bez rybí osádky byly po týdnu hodnoty NO2 za hranicí měřitelnosti. Po dalších 14 dnech neměřitelné.

Akvárium za týden není zajeté ani omylem... Jediné co je pravda, že voda je odstátá, ale pro ryby díky NO2 zcela nevhodná. Lépe nežli se tu ptát a čekat na odpověď je něco si sama přečíst o zakládání akvária a začátcích.
Nic ve zlém, ale počíst byste mohl i vy...

Ty rybky nejsou "testovací" ale spíše "zajížděcí" a dává se jich jen několik kvůli postupnému zvyšování odpadních látek, aby na to stačily dostatečně reagovat i bakterie

Něco už jsem si přečetla a přímo tady na webu se v radách *Zakládáme akvárium krok za krokem* píše : * Během tohoto týdne doporučuji mít spuštěný filtr a také svítit, jako při běžném provozu. No a po týdnu je akvárium připraveno k provozu a k vpuštění ryb.*

No jestli nechceš přijít o tu bettu, jelikož v týden odstáté vodě zřejmě nepřežije, tak ještě vydrž tak 14 dní.
Jestli má ten beťák přijít do 126 l nádrže, proč by to neměl přežít?! A proč by naopak měl, pokud Paolik ještě 14 dní počká?!

Akvárium za týden není zajeté ani omylem, leda bys použila zajetou náplň z filtru z jiného akvária. Jediné co je pravda, že voda je odstátá, ale pro ryby díky NO2 zcela nevhodná. Lépe nežli se tu ptát a čekat na odpověď je něco si sama přečíst o zakládání akvária a začátcích. Už toho tu byly popsány kilometry elektronického papíru

No nechci o ni přijít, sem to blbě napsala. Ale bylo mi řečeno, že nové akva stačí *zajet* týden a pak už můžu vypustit ryby, ale pro jistotu jen několik, kdyby něco bylo špatně. Samozřejmě nevybírám cílovou skupinu předurčenou pro úhyn. Jsem akvarista megaamatér = žádnej, hroznej proto sbírám rady. občas napíšu něco jinak než jak to myslim tak prosím trochu strpení se mnou

No jestli nechceš přijít o tu bettu, jelikož v týden odstáté vodě zřejmě nepřežije, tak ještě vydrž tak 14 dní. Jinak si myslím, že nežli testovací ryby je humánnější použít testy k tomu určené. Nebo Ty bys snad chtěla být ve skupině, která by hledala cestu přes minové pole?

Ahojky ve spolek, tak už mám ve své *nádrži pro žraloky* týden odstátou vodu, poctivě filtruju a ták a teď, když už nastal čas na vypuštění dravců přemýšlím jak to udělat. Dočetla jsem se že to chce postupně, abych na pvních dobrovolnících vyzjistila zda přežijou a všechno je ok a v tom je ten problém. Mám doma ještě malé 12l akviště s Beťákem a šnekánama tak přemejšlim že bych vypustila Betu (šneky né páč by mi vožrali to málo zeleně co mám) místo toho abych koupila několik neonek, ale zase nevím protože Beta je zvyklá na malé akva bez filtrace a vzduchování takže mi přijde megaodolná a že v tom velkém bude blažená a nevím jestli je to ta správná testovací rybka.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938