Zakládání akvária
0 13.03.2017 01:33 Petr Ahoj. Pred dvema dny jsem zalozil akvarium a mam nonstop piustenou vnitrni filtraci. Na dne na kaminkach na filtraci a na na rostlinkach mam mnoho bublinek. Cim to je? A je to skodlive necemu. Chci rano nasadit krevetky.
Starší reakce
Ano to je přesně ono ... člověk je v nějaké situaci a tu řeší. Já měl měkkou vodu a potřeboval jsem přitvrdit a i zvednout alkalitu. Tak jsem použil to co jsem použil a pomohlo to k chovu šneků, krevetek i rostlin. O další souvislosti bych se zajímal až v případě, že by jako reakce na přidávání konkrétních sloučenin vyvstali nové jiné problémy. A tak asi bude fungovat většina akvaristů.
Jde... nejde... hmmm. Jak se to vezme. Řekl bych, že to jde, dokud člověk nenarazí na nějakou komplikaci. Typicky když chce přidat (nebo odebrat) něco, a něco jiného zachovat.
Zvýšit tvrdost a nezvýšit alkalitu, totéž naopak, zvýšit pH a nezvýšit tvrdost, hnojit dusíkem bez draslíku... to jsou namátkou situace, které už tady někteří řešili, a tehdy museli nechuť k chemii překousnout a něčemu trošku porozumět.
Teď jsem odpovídal jedné uživatelce, která má ve vodovodní vodě hodně dusičnanů. Poradil jsem jí hodně rostlin a nehnojit dusíkem. Až ty rostliny budou chtít draslík, KNO3 asi nebude to pravé...
lhajek napsal: ...a jsem tak ukázkou toho že to jde i bez těchto přesných znalostí.Jasně, že to jde i bez toho. Někdy ale může člověku pomoct, když o tom aspoň něco málo ví. Chápe pak lépe některé souvislosti nebo rozumí lépe tomu, co se vlastně v jeho akváriu děje a proč.
děkuji za zpřesnění mých zkratkovitých poznámek.
Chemie ale nikdy nebyla mou silnou stránkou a jsem tak ukázkou toho že to jde i bez těchto přesných znalostí.
lhajek napsal: Asi jsem to napsal nepřesně, vím že samotné Mg a Ca a ani MgSO4 alkalitu nezvyšují a ovlivní jí jen CaCO3.Nepřesně (nebo spíše dvojznačně) je to bohužel i tentokrát.
Tvrdost = obsah vápníku (Ca2+) + hořčíku (Mg2+)
Alkalita = z ~95% obsah HCO3- + v malé míře ještě H2PO4- + v nepatrné míře CO32- + HPO42- + PO43- + OH- + CH3COO- - H+
Pro představu: Alkalita 10.0°dKH = 218 mg/l HCO3- ... zatímco fosforečnanů míváme v akváriu tak zhruba do 1 mg/l (tj. poměr 200:1 neboli ~99.5% HCO3- a ~0.5 H2PO4-).
Shrnuto: Cokoli obsahuje vápník nebo hořčík (v rozpustné formě), nám zvedne tvrdost. Cokoli obsahuje hydrogenuhličitany nebo fosforečnany nám zvedne alkalitu.
Pro všímavé: Vodík (H+) naopak alkalitu snižuje, proto po přidání kyseliny do vody alkalita klesá (protože kyseliny zvyšují ve vodě koncentraci vodíku).
Asi jsem to napsal nepřesně, vím že samotné Mg a Ca a ani MgSO4 alkalitu nezvyšují a ovlivní jí jen CaCO3.
Jasné. Ty výpočty znám a umím. Ale protože mám vodu, kterou spíš změkčuji, ještě jsem nezkoušel přidávat nerozpustný CaCO3, a tedy mě zajímalo, jak se to v akváriu chová. Čili zákal na pár hodin (než se přemění na rozpustný Ca(HCO3)2 ), to jsem chtěl vědět.
V odpovědi muťovi máš nepřesnost: Mg ani Ca neovlivňují alkalitu, pouze tvrdost. Alkalita je tvořena (z cca 99%) anionty CO3-- a HCO3-, tedy uhličitany a hydrogenuhličitany. Ty mohou tvořit soli s různými kationty, tedy i s hořčíkem.
Konkrétně Ty přidáváš hořčík ve formě síranu (MgSO4), tedy alkalitu tím skutečně nezvyšuješ, ale ne proto, že to je hořčík, ale protože to je síran (ne uhličitan). MgCO3 bys mohl přidávat stejně jako CaCO3 a obojí by zvyšovalo alkalitu (i tvrdost).
Děkuji.
Jojo ten odkaz znám, je tam spousta zajímavých věcí.
Ano pak by ti stačil třeba jen Tenco coctail a nic víc. Ale je také otázka co tu tvrdost způsobuje jestli Mg nebo Ca. Nemusí to být vždy v rozumném poměru.
Mg ovlivňuje tvrdost, kdežto Ca ovlivňuje tvrdost a ještě navíc alkalitu. Pokud v těch pojmech nemáš úplně jasno doporučuji skvělé články od Raviolky na jejím webu:
maniakva.sweb.cz/… o chemii vody.
Samozřejmě jak píše vaaclav a ty jsi to potvrdil, ty mikroprvky až časem .....
Mg přes MgSO4.7H2O .... existují kalkulačky (třeba
akvarijni-hnojivo.cz/…) přes které si lze spočítat při dané dávce o kolik se zvedne tvrdost.
Ca dávám pomocí CaCO3 .... opět kalkulačka spočítá zvýšení celkové tvrdost a alkality. CaCO3 se sice moc nerozpouští, a zejména po přidání do akva ho na řádově desítky minut zakalí. Ale funguje. Asi by se dalo použít i něco jiného ... třeba do mořského bych použil CaCl2 (snad si to pamatuji správně).
Z toho co jsem měřil kapkovými testy od rataje tvrdost a alkalitu, tak to opravdu funguje. Navíc bez přidávání Ca jsem viděl rozpad ulit i u malých šneků jako jsou okružáci. Po té co jsem začal s přidávám to vymizelo.
Určitě počkám, nemyslel jsem hned.
Těch rostlin v akváriu zas tolik nemáš a já bych trochu počkal. Neplatí že když začneš hnojit rostliny které nerostou tak začnou.
Vstupní vodu mám právě tvrdou, ale přesný obsah nevím (studna). V AQ mám tvrdost 20 dGh. Přesný poměr ale neznám. Pokud to chápu správně, tak by stačil jen Tenso coctail s mikroprvky?
muťa napsal:........Chtěl bych rostliny podpořit hnojením PMDD v množství 20ml, bez KNO3 (toho mám dostatek ve vstupní vodě) a bez KH2PO4.....
Dokud se často mění voda tak asi moc smysl přidávat hnojivo nemá. Musel bys po každé výměně a třeba já jsem na tohle línej a hnojím jen jednou týdně právě po výměně vody.
Také než začneš s hnojením tak bych si ještě zjistil obsah Mg a Ca ve vstupní vodě. pokud je ho tam dost podobně jako píšeš že je tam dost NO3, tak ti bude třeba stačit hnojit jen mikroprvky.
Já třeba mám ve vodovodní vodě tak málo Mg a Ca (viz. odkaz na rozbor vody v mých prezentacích), že ikdyž nasadím z nějakého důvodu častější výměnu vody tak minimálně právě Mg a Ca doplňuji po každé výměně, abych udržel tvrdost a alkalitu na stejné úrovni a nešlo mě to dolů podle vstupní vody.
Vaclav to mysli tak, ze vymena vody je zatial dostatocne hnojenie.
vaaclav napsal: ... výměna vody zatím stačí.
Chápu to jako, že mám pokračovat ve výměnách, ne že stačí, neboli dost
. Nemám v plánu ještě ustat....jsem si tak zvyknul, že je to úplně automatické.
Já bych ještě počkal ta výměna vody zatím stačí.
Ahoj, budu vděčný za radu, názor.
Mám nádrž starou 3 týdny viz prezentace (
rybicky.net/nadrze/26053 ).
O víkendu jsem přidal 4 živorodky, jako záběhové ryby. Testy mi ještě ukazují 0,1 mg/l NO2, vodu měním 1/3 obden.
Některé rostliny rostou, jiné zatím ne, spíš stagnují....vím je to brzy. Testy Fe a PO4 (od JBL) mi ukazují nulovou hodnotu.
Chtěl bych rostliny podpořit hnojením PMDD v množství 20ml, bez KNO3 (toho mám dostatek ve vstupní vodě) a bez KH2PO4.
Myslíte, že je to brzy, že mám ještě počkat? Nebo mám dodat chybějící Fe jinak. Ty fosforečnany, v tuto chvíli až tak neřeším, říkám si že je dodají ryby svou produkcí s časem.
Setkal jsem se s názory, že začít hnojit, pak zase že ne.....
Děkuji
Starší reakce
1 06.02.2017 13:55 Marcel G –
Re: Maq Maq napsal: Zkoušel jsem potrápit řasy koncentrací 10 mikrogramů/l Cu++ a nic se nestalo.Já jsem měl v akvarijní vodě během jednoho svého experimentu 30 µg/l Cu a 10 µg/l Zn (laboratorní rozbor), a také jsem u řas nezaregistroval žádné viditelné negativní následky. Špatně mi ale rostly některé rostliny, což jsem ale přičítal spíše zvýšené koncentraci manganu (0,2 mg/l). Ale kdo ví ...
Zkoušel jsem potrápit řasy koncentrací 10 mikrogramů/l Cu++ a nic se nestalo. Na víc jsem si netroufal. Z té zajímavé diplomky vidím, že bych musel jít aspoň na stonásobek.
Asi jsem byl moc podělaný. (A jak pečlivě jsem ten roztok ředil a ředil...
)
Já jsem si udělal takovou redukci, kterou vždycky našroubuju místo perlátoru, ale pomaleji to napouštím. Zkoušel jsem i napouštění přes zahradní pistoli s rozprašováním, ale nepřišlo mi, že by to bylo nějak lepší.
Napouštět přes perlátor a pomalu...
Já mám bojler s měděnou spirálou, napouštím taky trochu s teplou vodou hadicí rovnou do AQ. Tak jen doufám, že pokud by se něco uvolnilo, že to bude tak mizivá koncentrace, že to nebude mít negativní dopad na osazenstvo. Při výměně vody cca 50l týdně by se mi to nechtělo nechávat někde temperovat v kýblech
Jaké ti bylo doporučené opatření na plyny? Jinak také nepovažuju bojler za nic špatného, dávám vodu rovnou z bojleru (taky Dražice s keramikou) do všech akvárií, zrovna včera jsem měnil přes 200l vody 26°C. Vodu pouštím z výšky to jednoho rohu akvária (krycím sklem přivřu koncovku hadice a víc se o to nestarám), takže se plyn drží v jedné půlce akvária (dokud teda nezapnu filtr). Ale zatím jsem nezaregistroval, že by s tím měly ryby zásadní problém.
-částečný náhled lze odvodit z diplomové práce M.Dvořáka ,,VLIV KOVŮ NA BIOCHEMII ZELENÝCH ŘAS ,, zabývá se vlivem mikroprvku mědi ve vztahu k sladkovodní zelené řase
-
is.muni.cz/…
Co to udělá s řasama nevím, já je moc nemám, svítím 10w do akvárií 50-80l, voda velmi měkká, tam moc řasy nerostou.
DavFM napsal: Já taky vůbec netvrdím, že to někomu pozabíjí ryby. Ale takový spermoň nemusí doplavat až tam, kam by měl.
Ale žeby byla až tak neškodná, si nemyslím. Na nezmary mi stačil kousek měděného plíšku na pár dní ve vodě, takový plíšek sem dával i do chladící emulze ku frézce, obaly Tetrapack taky fungují na podobném principu, byť s jiným prvkem...nepodceňoval bych to.Ale jak už jsem psal, není všude měď, může být nerez, smalt, keramika atd.
Tuhle zkušenost potvrzuji. Když se mi v dvousetlitrovém akváriu před hodně roky rozmnožili nezmaři, odlovil jsem rybí obsádku, na drátek jsem tam pověsil měděný plech a hojně vzduchoval. Pak jsem párkrát odkalil, vyměnil vodu a bylo po nezmarech.
Jestlipak Ti ten plíšek udělal něco i s řasama?
Já to vyřešil täkhle
www.bazenek.cz/…
na jedem kýbl č.uhlí napustím 6m3 vlažný vody v rybárně na jednou.
Já taky vůbec netvrdím, že to někomu pozabíjí ryby. Ale takový spermoň nemusí doplavat až tam, kam by měl.
Ale žeby byla až tak neškodná, si nemyslím. Na nezmary mi stačil kousek měděného plíšku na pár dní ve vodě, takový plíšek sem dával i do chladící emulze ku frézce, obaly Tetrapack taky fungují na podobném principu, byť s jiným prvkem...nepodceňoval bych to.Ale jak už jsem psal, není všude měď, může být nerez, smalt, keramika atd.
Měď je toxická už v docela nízkých koncentracích, ale na druhou stranu je málo reaktivní. Pokud už se nějaká do akvária dostane, pak se její nezanedbatelná část "ztratí" v reakcích vedoucích k nerozpustným sloučeninám.
Nevím kolik mědi se může uvolňovat z měděných komponent boilerů, ale vím že toxicita mědi se v živé vodě těžko určuje. Laboratorní testy ve velmi čistém prostředí zjistí, že už pár mikrogramů mědi na litr zabíjí nějaké bakterie nebo řasy; a tatáž dávka v živé vodě pak neudělá prakticky nic.
Záleží tedy na hodně faktorech; někdo to může používat bez problémů, ale nemusí to nutně znamenat, že stejný postup bude bezpečný i u druhého.
Koukám na náhradní díly a mám tam keramiku...
Byl to spíš komentář k zamyšlení. Kdyby to tak moc škodilo, jak to třeba zrovna ti placičkáři dělají? Silně pochybuji, že ohřívají na výměnu 300 l vodu v konvici, nebo vytemperují celou místnost na 31 a nechají odstát...
Jinými slovy nevěřím, že je bojler až takové drama. Bál jsem se chlóru, včera mi to bylo vyvráceno, bál jsem se plynů, dnes mi bylo doporučeno opatření. Z bojleru jsem strach skutečně nikdy neměl...
Bydlel jsem v paneláku, kdysi. Ústřední ohřev vody, zlatý bojler v porovnání a také jsem si pouštěl teplou z kohoutku...
Nemusí být v každém měď. Ale asi je lepší to vědět jistě, než se pak divit, že spermie nedoplavou.
Nevím co je vevnitř. Mám takový ten starý ZD Dražice. Okce 160 z roku 2002.
Tak pokud má chovatel terčovců jistotu, že kotel není měděný...
Jen tak pro ilustraci:
www.nadeta.cz/… Jenom přemýšlím, jak by si chovatelé terčovců, ve svých 500l a více, poradili bez takového bojleru...
Vždycky jsem měl větší strach z chlóru a plynů, než z látek v bojleru... Nastavím si na kohoutku 31 a vesele měním klidně půlku vody...
Ono se to nezdá, ale teď v zimě je to dost nepříjemné. Starám se o akvárko na firmě a i při výměně 25% vody pokud dopouštím jen studenou klesne teplota v akvárku o 5°C.
A na hraní si s kyblíky, kanystry, rychlovarnou konvicí a podobně nemám čas...
lhajek napsal: I když to by si každý absolvent základky měl být schopen spočítat
Dík, zajdu za učitelkou... teda jestli ještě žije...
Nedávno jsem někde četl, že si někdo dohřívá vodu tak, že uvaří ve skleněné konvici vodu (varné sklo) a za ucho zavěsí do kbelíku se studenou vodou.
Samozřejmě by se dalo použít i topítko (třeba i nějaké starší bez termostatu).
Také jsem nechával vodu odstát, ale vadilo mě neustále někde mít nějaký kbelíky s vodou a tak jsem se postupně na to vykašlal a dělám to jak dělám. Utvrdili mě v tom pak i články v časopise Akvárium (
e-akvarium.cz) tuším od pana Romana Slabocha.
Mám pocit že právě k tomu číslu byly ke stažení i nějaké excelovské tabulky s propočty kolik mě hne s teplotou studená voda nalitá do akvária a tak. Ikdyž to by si každý absolvent základky měl být schopen spočítat
lhajek napsal: Já mám bojler relativně nový tak se toho až tak nebojím.
Já bydlím bohužel ve starším bytovém domě a voda se nám tady ohřívá kdovíkde a kdovívčem, proto mám obavu míchat teplou se studenou. Možná pokud bych doléval tu čerstvou desetistupňovou vodu pomalu, tak by si s tím topítko (které nepoužívám) asi poradilo.
Tak potom svůj předchozí příspěvek upravím do této podoby:
I při výměně vody v 25L akvárku s krevetkama Caridina cantonensis sp. Tiger nenechávám vodu odstát a nemám s tím problémy. Protože z vodovodního řádu teče voda moc studená tak jí dopouštím teplou z bojleru na přiměřenou teplotu. Častěji se mě povedlo překrmit a tím si přivodit úhyn. A to jsem řešil okamžitými výměnami vody opět bez odstátí z vodovodu s příměsí teplé bojlerové přes kbelík zrovna do akva.
Ale je pravda že v těch bojlerech, zejména pokud má někdo nějakého pradědečka, může být cokoliv a kdo ví co se může do vody uvolňovat. Já mám bojler relativně nový tak se toho až tak nebojím.
Já nechávám odstát vodovodní vodu nejen z důvodu vyprchání zbytku chlóru, ale taky kvůli teplotě - po napuštění 25l do kanystru má 10 stupňů. Připouštět do ní teplou se mně moc nechce, kdoví co je v těch domovních bojlerech za hnus, ne nadarmo se ta voda jmenuje TUV - teplá užitková voda...
Nekamenujte mě, nechám si poradit
mžitými výměnami vody opět bez odstátí z vodovodu přes kbelík zrovna do akva.
Tak přesně za tohle jsem celkem nedávno ženu málem kamenoval. Byl jsem na služebce a dostala úkol. Pak jsem z ní vytáhl, jak úkol splnila...
Asi se budu muset omluvit...
JoKa napsal: Do teď jsem byl maximálně ochotný připustit, že dnes už je koncentrace chlóru tak nízká, že nevadí... O prospěšnosti jsem neměl tucha... Díky za objasnění...
..... Ale dával jsem si sakra bacha u citlivějších živočichů. Typu čtverzubec, krevetka, potěr. A těm nechával vždy vodu důkladně odstát. ....
I při výměně vody v 25L akvárku s krevetkama Caridina cantonensis sp. Tiger nenechávám vodu odstát a nemám s tím problémy. Častěji se mě povedlo překrmit a tím si přivodit úhyn. A to jsem řešil okamžitými výměnami vody opět bez odstátí z vodovodu přes kbelík zrovna do akva.
1 04.02.2017 17:58 RAP Ono je to o tom, že na desinfekci vody se nepoužívá chlór ve formě plynu, který po napuštění vyprchal.
Tak to si měl štěstí ono ruplė sklo topitka.tě nekopne furt je tam spirála.až když bys přerušil spirálu.A chrániče v nových instalacích dávají jen tam kde je možnost styku s vodou.koupelny atd.
Asi jsi zaspal dobu dneska je chránič povinný všude (mimo světel) dokonce i osvětlení v koupelně musí být na chránič nebo malé napětí.
Neznáš nějakého revizáka elektro? Jejich přístroje umí chránič otestovat (je to součást revize).
Přepěťovky do zásuvek jsou často nefunkční, ale tohle by mohlo fungovat.
Každý rok máme školení na paragraf 4. Testová otázka, co jediné ochrání džentlmeny na fotce:
www.google.cz/…:
Správná odpověď je proudový chránič. Ten vypíná už při 0,30 mA, téměř okamžitě...
Přidat reakci
1 ...... [36] ...... 144
Zpět na obsah sekce Zakládání a údržba akvárií • Zobrazeno 145860x