Zakládání akvária

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938

tak skromne si myslim že problem nastnae čo sa týka rastlin z 2 dovodov.
Bud je NO3 vysoké a voda nestabilna, alebo je živín naopak málo

a to vůbec nehnojíš? Ani jsi nedal při sázení rostlinek pod kořeny NPK tablety?

Většina akvárií je přerybněná. To by mohla být souvislost.
Ale co konkrétně se zasekne? To mi není jasné.
(Každopádně, moje akvárium se tímhle směrem zatím nevyvíjí - rostliny rostou pomalu. Šest dospělých gupek a padesát potěrů v 200+ litrech asi zatím "nenasralo" dost...)

Většině začínajících pokud neudělají nějakou fatální chybu rostou rostliny několik měsíců velmi dobře a to bez jakéhokoliv hnojiva stačí na to zřejmě dobrý filtr a částečná výměna vody. Pak ale přijde zlom a něco se zasekne, většinou je to od 3-6 měsíců.

TRULY napsal: nasadit rastlinky od zacatku? Je pltrebne rastlinky nejak dohnojovat? Alebo postaci to rozlozene krmivo?
V polovině září jsem založil akvárium, čistý substrát bez živin, a rovnou vydatně osázel rostlinami. Na začátku října jsem vpustil pár gupek, aby pomohly se záběhem.
Teď, po cca 50 dnech, nemám řasy, nemám problémy s dusíkem, rostliny sice beze ztrát (vybíral jsem zásadně nenáročné), ale rostou většinou velmi chabě. Tak už začínám být trochu netrpělivý.
Teď je otázka, zda je sklenice z poloviny prázdná nebo z poloviny plná. Nemám sice žádnou kalamitu, ale zaběhlé akvárium taky ne. Zatím si netroufám nasadit ryby, které mám v úmyslu chovat (nějaké malé JA cichlidy).
A tak mi docela vrtá hlavou, jestli bych na tom teď nebyl líp, kdybych při založení nějaké ty živiny do substrátu přidal.

Já pod flexiobklady dávám osmocote,ferox a npk tablety. Pokud budeš chtít něco opravdu výživného,tak substrát pro lekníny..ale je opravdu výživný! No a není špatný jako mezivrstvu něco porézního,třeba lávovou drť nebo liapor.

Pár hrstí zeminy pro pokojové rostliny podle velikosti akvária. Properu (3-4x) starý štěrk z předchozího akvária, zbavím ho největších nečistot, hodím na tu zeminu (2-4 cm). Nasázím rostliny. Odkalím trochu detritu z některého starého akvária, společně s vodou ze starého akvária pomalu opatrně nalévám. Výška vodního sloupce stačí v úvodu tak, aby rostliny byly pod vodou.
V reálu jsem měl s uchycením rostlin při této metodě problémy pouze v nádržích menších, než deset litrů (a u rostlin, které jsem moc neznal).

V praxi to pro začínajícího akvaristu znamená najít někoho, kdo mu dodá starou vodu a detrit (u dalších nádrží už bude mít vlastní).

Mám tobolky osmocote, ale osvědčily se mi kuličky pro hydroponii Fleur Ami HM 10, ktere jsem reálně používal pro hydroponii, živiny uvolňují několik měsíců postupně a řekl jsem si, proč by to v akváriu mělo fungovat jinak? Jejich výhoda je, že klesají ke dnu a jsou tak malé, že zapadnou do substrátu, stačí nasypat. Nicméně je používám velmi jemně.
Pokud mám pocit, že rostliny fakt potřebují nakrmit, kápnu (jemně přiliji) výluh ze sušených slepičinců, ale to dělám hlavně, pokud v nádrži nejsou ryby a už se mi dvakrát podařilo spálit pár listů (zas narostly nové).

Hlínu používám už roky a nemám pocit, že by rybám nebo čemukoli jinému živému škodila. Ale je fakt, že mám samé odolné druhy. Nejhorší, co se s hlínou stane, pokud ji nedám pod substrát, ale volně nasypu do nádrže, je, že se na jemných kouscích dřeva občas rády usazují vláknité řasy a jdou blbě dolů, takže to pak vyhazuju i s těmi kousky dřeva.

Přikládám obrázek, jak vypadalo mé akvárium s kryptokorynami Flamingo bezprostředně po napuštění .

Dno by sa mohlo dlhodobo dohnojovať NPK tobolkami osmocote,alebo ílovými guličkami .

V patek jsem do cca 100 l hodil 4cm vrstvu kameni hrubost 10-20mm a dal tam maly molitanovy filtr jen bublifukem tahanej ( vse ciste bez chemie atp.). Jeste jsem nekoupil topeni a mam ho v chladu. Dnes jsem tam hodil veliky chuchvalec mechu a zasadil asi 6 mrkvi(ceratopteris thal.) soupnul jsem tam dva stonky vodniho moru a zahrabal jsem tam dva stonky hygrophyly polysp.. Pocitam ze zitra vylovim zivorodky asi na 3cm a za dalsi tri dny az se jim srovna teplota je tam proste nasazim. Pro zacatek 10 ocek a 10 mecovek zelenych, a hodim tam nejaky heleny. Uvidime jak hruby start zvladnu.

nasadit rastlinky od zacatku? Je pltrebne rastlinky nejak dohnojovat? Alebo postaci to rozlozene krmivo?

Ne, já tím myslela že ho založím až kolem těch Vánoc. zatím zařizujeme nový byt a finance jdou prioritně jinam, ale chci to mít do té doby promyšlené abych už jen šla a koupila/objednala. ;)

Ano, zkoušel jsem kde co, tedy včetně těch zásobních substrátů(tedy za pytlík toho zázraku by bylo piv) a došel jsem k závěru, že opravdu to pomoct může, ale, tedy jako obvykle je zde zase to proklaté ale. Jakmile se dotyčný tazatel začne spoléhat jenom na tento substrát dostane se zanedlouho do úzkých, protože všechno jednou skončí a i když už je akvo zarybněno, ryby hnojí, prostě to po čase těm zmlsanejm rostlinám čerpajícím živiny z toho substrátu přestane stačit, není už kde brát a prostě a jednoduše to začne kolabovat a zde nastupuje zkušenost a trénovaný oko akvaristovo, aby rozpoznal tuto dobu a začal to podporovat ideálně hnojením do vodního sloupce(v závislosti na parametrech vody) aby to kontinuálně navázalo na ten vitamínový přísun ze začátku. Jinak pro ostatní je celá řada dalších způsobů, teď jsem prostě řešil ten zásobní substrát a svůj postoj k nim.

Zaznamenávám si, že to někdo zkoušel v různých situacích a vždy to bylo nahovno. Užitečná zpráva.

Podle mě teoreticky zásobní hnojení na začátku rostlinám pomoct může. Než se nadělá detrit, nedostatek některých živin je asi pravděpodobný.
Prakticky jsem se toho nikdy neodvážil, protože se bojím nevypočitatelných důsledků možného nadbytku některých živin. Jejich nedostatek je mi milejší, protože ho znám a vím, že čas to spraví.

A já myslím že to vůbec není složitý. Něčemu věřit, to přeci potřebujeme všichni. Vím, že to teď neskutečně zjednodušuji, asi jsem příliš unaven z nekonečných nikam nevedoucích debat, ale opravdu jsem tyhle přípravky zkoušel ve všemožných stádiích vývoje akvária a nezaznamenal jsem žádnou jinou změnu, která by stála za povšimnutí a další okomentování, ale třeba jsem jenom neskutečnej bordelář, klikař a mluvka zároveň.

Je to asi dost složitý problém, tyhle násady baktérií.
1) Obecně v přírodě převládají a ve vodárenství se kultivují jiné druhy bakterií, než ty, které z nějakého důvodu převládají v akváriích. Je pravděpodobné, že komerčně prodávané násady jsou kulturami těch prvních.
2) Výrobci většinou doporučují dát je do dna při založení. Jenže hned na začátku je amoniaku v akváriu zpravidla velmi málo, ten začne vznikat až s rozkladem organické hmoty. Jestli se bakterie "probudí" hned na začátku, je to brzo a nejspíš zase rychle pojdou hladem.
3) Zřejmě hodně záleží i na pH. Je-li nízké, anebo pokud kolísá (což v nově založeném akváriu asi není neobvyklé), nitrifikačním baktériím to asi dobře neudělá.
-
Zkoušel někdo přidat tyhle násady až ve chvíli, kdy naměřil nenulový obsah amoniaku a pH nad 7? Teprve za takových okolností, pokud by se nic nedělo, bychom měli důkaz, že to nefunguje. V ostatních případech je ve hře příliš mnoho proměnných.
Vcelku ale souhlasím s praktickým závěrem: Nebrat, protože je to drahé a výsledek nadmíru nejistý.
Já osobně jsem si je koupil před pár týdny a výsledek se zdá pozitivní - ve svém nově založeném akváriu s dusíkem (ve všech vazbách) potíže nemám. Jenže já jsem dal také docela dost rostlin, včetně plovoucích a rychle rostoucích. Takže zařídily to bakterie nebo rostliny? Nevím, vsadil bych spíš na ty rostliny...

A ty to akvo budeš zakládat na půl roku? Jestli ne, tak proč se trápit nějakým zásobním vyčerpatelným substrátem?

Zajet to samozřejmě nechám, o tom žádná. Taky na to nějak extra nespěchám, spíš to vidím až po Vánocích. Ještě k substrátu - chci dávat černý písek (flexiobklady), 2-3mm. Co dát pod to za výživnej substrát pro rostliny? V miníčkách mám deponit mix dennerle nebo manado, s jiným zatím zkušenost nemám... A díky

TRULY napsal: oka vdaka. Tak ja som mal ten pocit ze to urcite nebude turbo sila. Inac co som prepocitaval tak by ma vysli bakterie na 240l-17€ co nieje maloHmm, za to se bue dát pořídit i docela dost rostlin.

oka vdaka. Tak ja som mal ten pocit ze to urcite nebude turbo sila. Inac co som prepocitaval tak by ma vysli bakterie na 240l-17€ co nieje malo

Já vyzkoušel a použil výrobek jedné nejmenované americké společnosti,když jsem zakládal mini 20 l AQ.Na přijatelnou hodnotu NO2=0 mg/l jsem se dostal po 34 dnech.Pak jsem zakládal 9 l mini bez tohoto přípravku(jen pomocí výměn vody) a na NO2=0 mg/l jsem se dostal po 37 dnech.Ano každé AQ je jiné a procesy v něm mohou probíhat jinak,ale 3 dny rozdílu považuji za nicotný.Dodnes vlastně nevím,jestli něčemu pomohly nebo ne.Spíše si myslím,že ne.A nejspíš to byly bohužel jen vyhozené peníze.

Zkoušel jsem kde co a mám na to názor, že tohle jsou přípravky opravdu velmi silně marketingem postižený, takže jim nevěřím a jedu si dál svojí lajnu v častých výměnách vody v kombinaci s občasným zakrmením kvária(bez rybí osádky) špetkou sušenýho krmení a první várka ryb jde do těchto nádrží ne dříve než za 10 dní se vzájemnou podporou výměny vody.

rozumiem, asi vies co sa spytam dalej
Ake su moznosti ak neccem pouzit stare dno a filter z dovodu planarie?
Vies mi odpovedat aj na prvu cast otazky? startovacie pre jazierko? gel/tablety/tekute

Taky tak, taky tak. Ono vtip je v trošku něčem jiném, tedy zda-li mají ony bakterie co žrát a když nebudou, tak tě nezachrání ani ta nejznačkovější značka bakteriální násady.

ahojte, je rozdiel v štartovacich bakteriach orginal stranka pre akvaria a startovacie bakterie pre jazierkove ryby?
2. je rozdiel medzi gelovými guličkami, tabletkami a tekute?

Ako velmi skrátia bakterie čas potrebný na pustenie rybyčiek?

Ak nemam bakterie dajme tomu 3-4 týždne, ak bakerie dám?

www.tmsklo.cz ,jako světlo např. dva kusy: www.rostlinna-akvaria.cz/… a stmívače: www.ebay.ie/…
Osádku tam přesunout můžeš,ale dodržet zásady nového akvária (zajetí...).

Zdravím. Mám dotaz - mám teď novou akvarijní skříň Rio 125 a na ní svá dvě miníčka. Chtěla bych ale časem jedno větší akvárium. Jedna možnost je samozřejmě přímo to Rio dělané ke stolku, ale já bych možná uvažovala o menším (pokud by se to vůbec vyplatilo). Na celou délku stolku (81cm), hloubka 30 a výška 35. Tím pádem má otázka zní - kde si v Praze nechat uříznout akvo na míru, jak třeba u toho vyřešit vršek se světlem, a jestli potom ve výsleku mohu přesunout celou svou rybí osádku - endlerky, borarasky, beťáka a krevetky? Díky moc za názory

Pro mikrosorka a anubiasy je to až, až. Uvedl jsem to jako příklad, který jsem již několikráte realizoval.

Těm 5-6 hodinám moc nerozumím rostlinám to přece stačit nemůže.

-rašelinový výluh, pouze částečně po krátkou dobu omezuje růst řas
-silice z rašelinových kořenů, jsou v tomto směru účinější

Ne, voda jak brousek. A znovu lze aplikovat nekonečnou poučku o originalitě každé jedné nádrže.
Edit: Nutno poznamenat, že tomu rostlinnému složení je přizpůsobeno i osvětlení, tedy pro někoho parodie na světlo a délka osvitu v prvním měsíci ne delší než 5-6 hodin.

romant napsal: jenom s čistým štěrkem, mikrosorkama a anubiasama. Já tedy na začátku velmi časo měním vodu a neměl jsem nikdy nějakej zásadní problém typu řasová kalamita.
Předpokládám, že ta voda byla měkká.
Popravdě, já jsem naposledy zápolil s řasovou kalamitou tak dávno, že už si nevzpomenu, kdy jsem se naučil "něco", že už mě řasy nezlobí. Tak nemůžu přispět k řešení otázky, co byl ten punkt, díky kterému mě řasy přestaly zlobit.
Ale kdybych zakládal jen s hnědovkou, anubisama, a tvrdou vodou, očekával bych, že se řasy objeví...
lacewings: pokud se týká řas,zase z vlastní zkušenosti,nemám problem protože využívám silic kořene
Pomáhá proti řasám výluh z rašeliny? A pomáhá vůbec nějak v záběhu?

To já .... hladová voda... ... kdyby bylo zle....

Tak když jsi přišel s pojmem hladový akvárium, tak já jsem už několikrát zakládal jenom s čistým štěrkem, mikrosorkama a anubiasama. Já tedy na začátku velmi časo měním vodu a neměl jsem nikdy nějakej zásadní problém typu řasová kalamita. Znovu opakuji ani jednu stonkovku a rychlejirostoucí zeleninu.

-u vás je zdárný příklad toho, že pokud se nenásilně tvoří biotop, tak to jde.
-nasadil jste ve vztahu k objemu a ploše přiměřené mnořství rostlin,nezasahoval jste umělým osvitem, tím se vegetace přispůsobila, příjmu danného přirozeného světla po určitou dobu a podle toho se i vyvíjela vegetace.
-výměna vody to vše jen podporovala

-pokud se týká řas,zase z vlastní zkušenosti,nemám problem protože využívám silic kořene, ale třeba při používání upravené vody z vodovodního řádu je vznik a bujení řas významější ,než při použití vody přírodního charakteru.
-už jsem psal,chtělo by to někoho z oboru Hydrobiologie .

Tu vodu Vám zavidím... ostatně asi nebudu sám.
Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybyste ze začátku ty rostliny nehnojil. Byl by to modelový případ "hladového" akvária.
Já mám vodu poměrně tvrdou. Nikdy nebudu vědět, kolik a jakých živin přichází se vstupní vodou, kolik z procesu mineralizace odpadu, a co ev. doplnit hnojením.

Stalo se mi několikrát že jsem se moc snažil mít vše pod kontrolou a nedopadlo to. Asi mi ta technika prostě nesedí. Používám topení z nutnosti ale všechno ostatní jsem už vyloučil. Asi to jen neumím. Při založení jsem dal do nádrže 5cm vrstvu oblázků cca 10 - 20mm hrubost. Nacpal jsem tam kytek co se vešlo a za dva týdny skaláry, paví oka, mečovky, black molly a nějaký dánia. Za 10 měsíců jsem 3x vyměnil 1/3 vody a některé původní kytky obměnil za jiné druhy. Zbavil jsem se danií i skalár ( vytřeli se a začali být agresivní) a pořídil zas po letech žebrovníky. I přez 30 dospělých živorodek jedna skalára přežila a už má asi 3 cm tak jsem ji tam nechal. Živorodky rodí tolik že teď jim házim jen kostičku špenátu 1x za týden a kápnu trochu vody co se odpařila. Žádné extra dno ( za tu dobu jsem se ho prakticky nedotkl) žádný filtr, žádná hnojiva ani kupované krmení. Vše funguje beze mě.

Já tedy zakládám akva z čistého dna bez živin, jílů apod. Používal jsem písek z horního toku Jizery, ale teď jsem ho vyměnil za liapor.
Naposledy dvě pidi akvária co jsem zakládal tak byla právě na liaporu a na písku z Jizery. Osázeno rostlinami. V jednom to byla pouze Kryptoška, Hnědovka a Salvinia minima (bez filtru a jen s přírodním světlem - je na parapetu okna). Ve druhém to bylo víc druhů. Z živočištva pouze drobní šneci, kteří přijdou i s rostlinstvem. (Obě akva v prezentacích 12L a 44L) Každopádně minimálně 3-5týdnů po založení neřeším nic co se v akváriu děje. prostě se to musí vybouřit. Ikdyž nikdy jsem nezažil žádné zákaly nebo brutální zamoření řasami (jak už jsem tu na pár fotkách viděl). V době záběhu se akváriu již chovám tak jak se o něj chci pak starat, tedy týdenní výměna cca čtvrtiny vody, přihnojování (musím, protože máme opravdu extrémně měkkou vodu s nedostatkem prakticky všech prvků), světlo cca 9hodin.
Ryby pak vypouštím jak je seženu, někdy to trvá i déle.
Kolega v práci ke mě chodil velmi často po založení akvárií a pořád čekal nějaké velké úrody řasy apod. ale nedočkal se a kroutí hlavou a pořád vyzvídá jak to má doma dělat. Popravdě nevím v čem to je, ale takhle to se založením mám vždycky. A upřímně těch rostlin nemívám tak že by zakrývaly minimálně 60% dna jak se doporučuje.

Napadá mě že ikdyž několik lidí založí akvárium stejně, dle stejného návodu, se stejným vybavením, s rostlinami ze stejného zdroje atd. tak minimálně v jedné věci se mohou lišit výrazně a toho je přitom v každém akváriu nejvíce - budou z různých lokalit a každý bude mít jinou vstupní vodu. Už proto nepůjde vyrobit jeden návod, ale muselo by se k tomu přistoupit podle vody - respektive jestli by nestálo zaexperimentovat co se zakládáním udělají různé použité vody když vše ostatní bude stejné.

-tam je to v kombinaci se zeminou

-každý z nás má nějakou zkušenost,tomu podřizuje i zakládání svých akvárií
-nejdéle založené akvárium jsem měl snad 5let se skaláry, 360l ,valisnerka a echináč, bublifuk, jíl a písek.
-já jsem taky stará škola, rád něco vyzkouším z novinek, ale ono je to vždy podřízeno nákupem dalšího doplnku, k správné činosti, to je to co mi vadí.
-
-už vůbec nejsem zastáncem ,že jedině akvária, založená na čistě přírodní bázi, jsou tím správným a jediným řešením zakládání akvárií, pouze jedním z několika možných.
-ostatně diskusi o používání uhlí,jako součást substrátu, jsme tu již měli

Tak ono to s tím jílem je velmi dobře popsáno a i názorně vyobrazeno zde. rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou

-ze mě nikdy spisovatel nebude

Nejsem si jistý že pochopil ... než kolonie... mne spíš zaujali ti měkkýši a posléze korýši...

-jíl-správná poznámka,tohle nmožství dávám tak do obsahu cca 100l ,na větší objem to navýším
-korýše z okruhu Leptodora, Daphnia, Moina nebo Bosmina, co zrovna je
-edit- už jsem pochopil ,,kolonie,, ,správně mělo být několik druhů,

Jílu se dávalo i více...
Kolonii čeho že to používáš???

-cca 1cm jílu, 4cm písku, s vodou to v podstatě neudělá nic, krom drobného zákalu,proto nevhodnost použití Flexi,
-ve vztahu k rostlinám,tady jsem již uvedl, že používám rostlinu nazývanou ,,Mrkev,, rychle to roste ,dobře se nahrazuje,levné,rychlý růst ve vztahu k světlu je pozitivum záběhu.
-jako základní složku dodám rašelinový výluh, rašelinový kořen -silice uvolnující, zabranují vzniku řas
-kolonii měkkýšů,
Nejdůležitější z celého toho, je použitá voda, korýši a měkkýši,pokud se jedná o upravenou-vodovodní,prodlužuje to záběh o cca 5-7dní- ověřeno, voda z přírodních zdrojů je obsahem mikroorganismů lépe vybavena, Korýši jsou indikátory,v případě úhynu živnou složkou pro rostliny .
-Po třech týdnech lze obnovovat rostlinstvo je již,dostatečné množství živin od ryb,měkkýšů,korýšů a dalších složek,které vznikly v návaznosti na tvořící se biotop.
-vyzkoučeno do objemu 450l
-nic neměřím, pouze teplotu,indikátorem jsou korýši a rostliny
-nedávám žádnou chemii
-u rostlin je růst přirozený,vegetativně stačí 4x ročně zásah , prostřihem nebo změnou rostliny.
-pokud se týká druhú,tak tu prosperuje velice dobře lotos,valisnerky,krypto,anubis,trident,mechy,pačule,ludwigie,atd.,
-odkaluji 1x měsíčně, v případě společenského akvária je nutnost častější.
-výměnu vody ,pravidelně každý týden třetinu, ale mám z nedávné praxe vyzkoušeno,že i po třech týdnech byla voda dobrá,pouze se ni zvýšil růst rozsivek - upravil se do normálu do 14 dní.
-zde je třeba vidět,že eliminuji vznik řas hned na začátku, silice dostatečně zabranují, masivnímu růstu pohledově viditelných druhů -ověřeno,
-stačí vycházet z jednoduchých principů,které jsou již ověřené ve vztahu k vývoji

lacewings napsal: -jíl - lokalita Nové Ransko
-říční písek - lokalita Poříčany a Poděbrady
Čili jíl pod čistý písek? Co to dělá s vodou, a jmenovitě s rostlinami?

No já dávám čisté dno jednak z tradice, ale zejména se bojím, že s nějakým výživným substrátem riskuji zamoření mladého akvária přemírou rozpuštěných látek. Což by třeba mohlo negativně ovlivnit rozbíhání užitečné mikroflóry. Prostě to pokládám za nevypočitatelné, riskantní.
Ale před časem mě někdo ujistil, že zásobní živiny neunikají do vodního sloupce tak snadno, a dále, že do dna nemusíme přidávat zrovna už mineralizované živiny, nýbrž humus - na jehož vytvoření jinak musíme čekat (detrit).
Ten humus mi nepřipadá až tak špatná myšlenka, jenže jak ho dodat bezpečně?
A zase jiní dodávají jíl - což je protipól humusu, to je zvětralá hornina.
Možná stojí za úvahu nějak usnadnit rostlinám těžké začátky nějakým hnojením ke kořenům?

No to máš kliku, že jsi o trochu mladší... to já ještě pamatuji třívrstevné dno... a na spodek se dávalo ledacos...prostě bláto, teda jíl ( tenkrát surový, dnes se s ním čaruje jinak ), jemný písek a až na vrch hrubý...

Maq napsal: Tak mě by třeba zajímalo, jaké používáte dno. Jsem "stará škola" a navíc krutopřísná konzerva ... takže také používám čistý písek :o) ...
Vyrostl jsem na knížkách, ve kterých se "cpát cokoliv do dna" příliš nedoporučovalo ... na starý kolena už to měnit nebudu :o) ...

Já jsem se chtěl dostat k tomu, že podle mě je cílem zaběhnutí akvária vytvoření unikátního (eko)systému, který nakonec dospěje do svého finálního (stabilního) stádia, jež se pak snažíme dlouhodobě udržet (tedy s výjimkou aquascaperů, kteří zakládají akvária jen na pár měsíců).

Proces zabíhání akvária a přechod do té stabilní fáze bych přirovnal k osídlování nějakého neobydleného území. Zpočátku je počet obyvatel malý a zdrojů hodně. Každý si může brát, co hrdlo ráčí a může se bez omezení množit. V určité chvíli se ale počet obyvatel natolik zvýší, že zdroje přestanou být neomezené a začne docházet ke střetům a bojům. Zcela nevyhnutelně to pak dospěje do stádia, kdy přežijí jen ta společenství (organismů), která dokáží hospodařit a žít s tím, co mají v celém tom systému k dispozici. Udrží se tedy jen ty organismy, které zde dokáží přežít dlouhodobě. Jakmile obyvatelé země dospějí do této fáze, dosáhli podle mě té naší pomyslné stability.

Akvárko podle mě funguje podobně. Jakmile ho založíme, vytvoříme tím vlastně neosídlenou podvodní oblast. Po zalití vodou v něm začne osídlování. Zpočátku mají všechny organismy k dispozici obrovské množství zdrojů a mohou se neomezeně množit. Dochází proto k přemnožení různých agresivních organismů (jako bakterie a řasy). Postupem času se ale kolonie organismů rozroste do té míry, že spolu musí začít o své místo ve vodě bojovat. V tuto chvíli začnou některé druhy přirozeně ustupovat a na jejich místo začnou nastupovat sofistikovanější organismy (např. rostliny), které umí hospodařit s živinami (z dlouhodobého hlediska) efektivněji.

Při zabíhání akvária jde tedy podle mě hlavně o to, aby se tam všechno přemnožilo a rozrostlo, a abychom nakonec svými občasnými zásahy pomáhali přežívat hlavně tomu, co tam chceme mít (a v podobě a množství, v jakém to tam chceme mít).

Z výše uvedeného důvodu proto také nemá podle mě smysl do zabíhajícího se akvária příliš zasahovat (snad jen proto, abychom zabránili přilišnému hromadění toxinů a otrávení veškerého života). Během zabíhání akvária jde především o přežití evolučně nejsilnějších. A nemá smysl jim v tom bránit nebo se dokonce snažit to nějak řídit (na to máme myslím pořád hodně chabé vědomosti). Pokud tam chceme mít rostliny a ryby, tak je určitě vhodné pokusit se jim tam vytvořit optimální podmínky (což pro rostliny znamená nějaký vhodný sediment a dostatek světla, a pro ryby čistou vodu a dostatek skrýší. Takže tam dáme substrát, zasadíme rostliny, pustíme na ně světlo a vodu se budeme snažit udržet čistou (ať už výměnami za čestvou nebo pomocí filtrace). Pak už jen stačí počkat a nechat volný průběh té (mikro)evoluci, při které všechny tyto prvky osídlí všemožné organismy, které dokážou nejlépe využít nabízené zdroje. Naší úloha pak podle mě spočívá hlavně v tom, abychom dohlíželi na to, aby rostlinám nedošly živiny, a ryby měly dost potravy a čistou vodu.

Problémy, se kterými se nejčastěji potýkáme, jsou podle mě způsobeny většinou tím, že se něco vykolejí (něco přestane fungovat). Rovnováha mezi různými skupinami organismů, které v akváriu žijí, se začne hroutit, a někde v systému se začne hromadit příliš mnoho (nespotřebovávané) energie. Energie přestane proudit z bodu A do bodu B, protože na cestě praskne potrubí.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938