Zakládání akvária

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938

Co to udělá s řasama nevím, já je moc nemám, svítím 10w do akvárií 50-80l, voda velmi měkká, tam moc řasy nerostou.

DavFM napsal: Já taky vůbec netvrdím, že to někomu pozabíjí ryby. Ale takový spermoň nemusí doplavat až tam, kam by měl.
Ale žeby byla až tak neškodná, si nemyslím. Na nezmary mi stačil kousek měděného plíšku na pár dní ve vodě, takový plíšek sem dával i do chladící emulze ku frézce, obaly Tetrapack taky fungují na podobném principu, byť s jiným prvkem...nepodceňoval bych to.Ale jak už jsem psal, není všude měď, může být nerez, smalt, keramika atd.
Tuhle zkušenost potvrzuji. Když se mi v dvousetlitrovém akváriu před hodně roky rozmnožili nezmaři, odlovil jsem rybí obsádku, na drátek jsem tam pověsil měděný plech a hojně vzduchoval. Pak jsem párkrát odkalil, vyměnil vodu a bylo po nezmarech.

Jestlipak Ti ten plíšek udělal něco i s řasama?

Já to vyřešil täkhle
www.bazenek.cz/…
na jedem kýbl č.uhlí napustím 6m3 vlažný vody v rybárně na jednou.

Já taky vůbec netvrdím, že to někomu pozabíjí ryby. Ale takový spermoň nemusí doplavat až tam, kam by měl.
Ale žeby byla až tak neškodná, si nemyslím. Na nezmary mi stačil kousek měděného plíšku na pár dní ve vodě, takový plíšek sem dával i do chladící emulze ku frézce, obaly Tetrapack taky fungují na podobném principu, byť s jiným prvkem...nepodceňoval bych to.Ale jak už jsem psal, není všude měď, může být nerez, smalt, keramika atd.

Měď je toxická už v docela nízkých koncentracích, ale na druhou stranu je málo reaktivní. Pokud už se nějaká do akvária dostane, pak se její nezanedbatelná část "ztratí" v reakcích vedoucích k nerozpustným sloučeninám.
Nevím kolik mědi se může uvolňovat z měděných komponent boilerů, ale vím že toxicita mědi se v živé vodě těžko určuje. Laboratorní testy ve velmi čistém prostředí zjistí, že už pár mikrogramů mědi na litr zabíjí nějaké bakterie nebo řasy; a tatáž dávka v živé vodě pak neudělá prakticky nic.
Záleží tedy na hodně faktorech; někdo to může používat bez problémů, ale nemusí to nutně znamenat, že stejný postup bude bezpečný i u druhého.

Koukám na náhradní díly a mám tam keramiku...

Byl to spíš komentář k zamyšlení. Kdyby to tak moc škodilo, jak to třeba zrovna ti placičkáři dělají? Silně pochybuji, že ohřívají na výměnu 300 l vodu v konvici, nebo vytemperují celou místnost na 31 a nechají odstát...

Jinými slovy nevěřím, že je bojler až takové drama. Bál jsem se chlóru, včera mi to bylo vyvráceno, bál jsem se plynů, dnes mi bylo doporučeno opatření. Z bojleru jsem strach skutečně nikdy neměl...

Bydlel jsem v paneláku, kdysi. Ústřední ohřev vody, zlatý bojler v porovnání a také jsem si pouštěl teplou z kohoutku...

Nemusí být v každém měď. Ale asi je lepší to vědět jistě, než se pak divit, že spermie nedoplavou.

Nevím co je vevnitř. Mám takový ten starý ZD Dražice. Okce 160 z roku 2002.

Tak pokud má chovatel terčovců jistotu, že kotel není měděný...
Jen tak pro ilustraci:
www.nadeta.cz/…

Jenom přemýšlím, jak by si chovatelé terčovců, ve svých 500l a více, poradili bez takového bojleru...

Vždycky jsem měl větší strach z chlóru a plynů, než z látek v bojleru... Nastavím si na kohoutku 31 a vesele měním klidně půlku vody...

Ono se to nezdá, ale teď v zimě je to dost nepříjemné. Starám se o akvárko na firmě a i při výměně 25% vody pokud dopouštím jen studenou klesne teplota v akvárku o 5°C.
A na hraní si s kyblíky, kanystry, rychlovarnou konvicí a podobně nemám čas...

lhajek napsal: I když to by si každý absolvent základky měl být schopen spočítat
Dík, zajdu za učitelkou... teda jestli ještě žije...

Nedávno jsem někde četl, že si někdo dohřívá vodu tak, že uvaří ve skleněné konvici vodu (varné sklo) a za ucho zavěsí do kbelíku se studenou vodou.
Samozřejmě by se dalo použít i topítko (třeba i nějaké starší bez termostatu).
Také jsem nechával vodu odstát, ale vadilo mě neustále někde mít nějaký kbelíky s vodou a tak jsem se postupně na to vykašlal a dělám to jak dělám. Utvrdili mě v tom pak i články v časopise Akvárium (e-akvarium.cz) tuším od pana Romana Slabocha.
Mám pocit že právě k tomu číslu byly ke stažení i nějaké excelovské tabulky s propočty kolik mě hne s teplotou studená voda nalitá do akvária a tak. Ikdyž to by si každý absolvent základky měl být schopen spočítat

lhajek napsal: Já mám bojler relativně nový tak se toho až tak nebojím.
Já bydlím bohužel ve starším bytovém domě a voda se nám tady ohřívá kdovíkde a kdovívčem, proto mám obavu míchat teplou se studenou. Možná pokud bych doléval tu čerstvou desetistupňovou vodu pomalu, tak by si s tím topítko (které nepoužívám) asi poradilo.

Tak potom svůj předchozí příspěvek upravím do této podoby:
I při výměně vody v 25L akvárku s krevetkama Caridina cantonensis sp. Tiger nenechávám vodu odstát a nemám s tím problémy. Protože z vodovodního řádu teče voda moc studená tak jí dopouštím teplou z bojleru na přiměřenou teplotu. Častěji se mě povedlo překrmit a tím si přivodit úhyn. A to jsem řešil okamžitými výměnami vody opět bez odstátí z vodovodu s příměsí teplé bojlerové přes kbelík zrovna do akva.

Ale je pravda že v těch bojlerech, zejména pokud má někdo nějakého pradědečka, může být cokoliv a kdo ví co se může do vody uvolňovat. Já mám bojler relativně nový tak se toho až tak nebojím.

Já nechávám odstát vodovodní vodu nejen z důvodu vyprchání zbytku chlóru, ale taky kvůli teplotě - po napuštění 25l do kanystru má 10 stupňů. Připouštět do ní teplou se mně moc nechce, kdoví co je v těch domovních bojlerech za hnus, ne nadarmo se ta voda jmenuje TUV - teplá užitková voda...
Nekamenujte mě, nechám si poradit

mžitými výměnami vody opět bez odstátí z vodovodu přes kbelík zrovna do akva.

Tak přesně za tohle jsem celkem nedávno ženu málem kamenoval. Byl jsem na služebce a dostala úkol. Pak jsem z ní vytáhl, jak úkol splnila...
Asi se budu muset omluvit...

JoKa napsal: Do teď jsem byl maximálně ochotný připustit, že dnes už je koncentrace chlóru tak nízká, že nevadí... O prospěšnosti jsem neměl tucha... Díky za objasnění...

..... Ale dával jsem si sakra bacha u citlivějších živočichů. Typu čtverzubec, krevetka, potěr. A těm nechával vždy vodu důkladně odstát. ....

I při výměně vody v 25L akvárku s krevetkama Caridina cantonensis sp. Tiger nenechávám vodu odstát a nemám s tím problémy. Častěji se mě povedlo překrmit a tím si přivodit úhyn. A to jsem řešil okamžitými výměnami vody opět bez odstátí z vodovodu přes kbelík zrovna do akva.

Ono je to o tom, že na desinfekci vody se nepoužívá chlór ve formě plynu, který po napuštění vyprchal.

Tak to si měl štěstí ono ruplė sklo topitka.tě nekopne furt je tam spirála.až když bys přerušil spirálu.A chrániče v nových instalacích dávají jen tam kde je možnost styku s vodou.koupelny atd.
Asi jsi zaspal dobu dneska je chránič povinný všude (mimo světel) dokonce i osvětlení v koupelně musí být na chránič nebo malé napětí.

Neznáš nějakého revizáka elektro? Jejich přístroje umí chránič otestovat (je to součást revize).
Přepěťovky do zásuvek jsou často nefunkční, ale tohle by mohlo fungovat.

Každý rok máme školení na paragraf 4. Testová otázka, co jediné ochrání džentlmeny na fotce: www.google.cz/…:
Správná odpověď je proudový chránič. Ten vypíná už při 0,30 mA, téměř okamžitě...

Pepan napsal:Sám z nádrží stáhl i polovinu vody, dolil ji chlorovanou vodou z vodovodu a nikdy neměl problém. A tvrdil mi totéž, co tady už dneska zaznělo - chlór v malé koncentraci desinfikuje a rybám neublíží.

Zkušení akvaristé v Bratislavě mi před patnácti lety říkali to samé. Používali čerstvou vodu v malých množstvích jako dezinfekci.
Zásadně dolévám čerstvou vodu, v menších množstvích (nedal bych čerstvé vody víc, než 50%, už 30 je dost).
Další věc je, že ten chlór ve vodovodní vodě už prý není, co býval .

Já jsem si koupil cca za 300 v Mountfieldu proudový chránič do zásuvky do toho mám zapojenýho psa v kterým mám všechny akvarijní spotřebiče, doufám že to funguje. www.mountfield.cz/…

Chráničem musíš jistit podle platných norem každou zásuvku (až na výjimky jako je lednička). Takže i ty v suchých prostorech jako je obývák.
Ono 230V už mě párkrát koplo, není to nic, co by mělo ublížit zdravému dospělému člověku (pokud se to nestane za nějakých speciálních okolností). Horší bylo jak mě popálil elektrický oblouk při zkratu, popáleniny dost bolí.

Takže když mám hadici nasazenou na perlátor, pak hadice a nakonec sprcha, tak je to ok?

Tak to si měl štěstí ono ruplė sklo topitka.tě nekopne furt je tam spirála.až když bys přerušil spirálu.A chrániče v nových instalacích dávají jen tam kde je možnost styku s vodou.koupelny atd.

JoKa napsal:.......A co ta tuna bublinek, co vznikne při napouštění přes sprchu a usadí se všude? Také nevadí?
Bohužel vadí a to tak, že to může i zabít ryby. Pokud napouštím přes sprchu, do půl hodiny mám na stěnách kanystru plno bublin. Pokud ji napustím z kohoutku přes perlátor, je jich minimum nebo nic.

Ono je fuk, v čem tu vodu necháš odstát. Spousta bakterií se šíří vzduchem a stačí nechat vodu pár hodin neodkrytou a jeden by se divil, co se v ní všechno najde. Říkala mi jedna moje známá, že nechali minerálku stát ve sklenici dvě hodiny a když pak udělali rozbor, ta voda dost připomínala močůvku. Od té doby servírují minerálku na poradách v lahvičkách a kdo má žízeň, napije se z lahve. A pamatuji si na své akvaristické začátky, kdy mi jeden z velice dobrých ostravských kvaristů vyvrátil teorii o odstávaní vody při odkalování. Sám z nádrží stáhl i polovinu vody, dolil ji chlorovanou vodou z vodovodu a nikdy neměl problém. A tvrdil mi totéž, co tady už dneska zaznělo - chlór v malé koncentraci desinfikuje a rybám neublíží.

Cože? Napustím vodu do skleinky a hned piju. Nikdy by mě nenapadlo nechat pitnou vodu odstát. Časem zteplá a nechutná mi potom. Navíc po pár hodinách se v ní můžou začít množit zdraví škodlivé bakterie. Rybám napouštím přímo z vodovou z hadice (měním 50% vody najednou), ale právě kvůli plynům ve vodě napouštím několik hodin.
Co se týče bezpečnosti, už mi při výměně vody prasklo topítko v době, kdy jsem měl ruce ve vodě. Ani mě to nekoplo a to nemám chránič. Ale s dětmi bych si elektriku předělal tak, aby šel chránič nainstalovat. V nových instalacích už je chránič dlouho povinný...

Do teď jsem byl maximálně ochotný připustit, že dnes už je koncentrace chlóru tak nízká, že nevadí... O prospěšnosti jsem neměl tucha... Díky za objasnění...

Třeba u dospělých vrubozobců jsem to neřešil nikdy, ti to prostě odpruží. Ale dával jsem si sakra bacha u citlivějších živočichů. Typu čtverzubec, krevetka, potěr. A těm nechával vždy vodu důkladně odstát.
Myslíš tedy, že i u nich se bojím zbytečně? Ono to totiž značně zjednodušuje život akvaristův při výměnách vody...

A co ta tuna bublinek, co vznikne při napouštění přes sprchu a usadí se všude? Také nevadí?

Edit: odplynění, Vlasta už to napsal...

lacewings napsal: ........-odstátá voda je v celé radě případů spíše bakteriální zlo
Záleží na tom, jak dlouho a v čem necháváš vodu odstát. Roman Slaboch to přirovnával k vodě k napití. Taky si ji nenecháš odstát pár hodin či dnů.
Jinak se voda nechává odstát také kvůli odplynění.

Driv3r napsal: V reakci na diskuzi.Když už teda radit nevypínat filtr,přiznejme se kdo z vás ma před akva chranič.Všichni trochu zkušenější vědí ze topítko je křehké a filtr může kdykoliv začít probýjet.Bez známky poškození.Proto bych byl s radami typu klidně se zapnutým filtrem jasně topítko na co vypínat? Hodně opatrný aby se pak tazatel nechoval jako RYBA NA SUCHU.
Dobrá připomínka ohledně bezpečnosti. Když si vzpomenu, jak jsem před lety načapal dvouletého synka zmáchaného od hlavy k patě honit ryby po akva, do dneška mi z toho běhá mráz po zádech.......
Mimochodem, mě většinou elektr. přístroje při poškození probíjejí.

-osobně, je to vedeno skutečně jako opatrnost
-odstátá voda je v celé radě případů spíše bakteriální zlo

lacewings napsal: přetrvává názor o nutnosti odstáté vody pro použití
Ale i v dnešní době se drží doporučení nenapouštět kanystrové filtry čerstvou vodovodní vodou. I to je zbytečná opatrnost? Nebo je to výjimka?

-rozdělím to na tři stupně, aby to bylo srozumitelné
-zbytkové množství chloru nacházející ve vodě ve vodovodním řádu, není při současné normě pro ryby škodlivé,působí jako antiseptikum,

-odstávkou nebo dodatečnou úpravou může sice vzniknou ve vodovodním řádu i silnější zbytkové zachlorování vody ,které lze vnímat jak chutově tak i čichově,ale ani zde se většinou nemusíme obávat,ale je třeba se mít na pozoru, protože se uvolnuje pomaleji,je to tedy odvislé od poměru množství vyměněné vody, opět antisepticky pozitivní účinek,

-pak je tu silné, až pačlivé zapáchající zachlorování,známé z uzavřených plaveckých bazénů. tento typ použití chloru je již pro většinu akva. ryb smrtelný

-záměrně zde nepoužívám jednotky ,aby nedošlo k experimentům s chlorem,jako antiseptického přípravku k bakteriální léčbě, desinfekci nebo použití, k odstranění řas

- v dřívější době byla úprava vody nejednotná na základě použité technologie, proto přetrvává názor o nutnosti odstáté vody pro použití. Jedná se setrvalost,která je převzatá , skutečnost v dnešní době zcela jiná.

V reakci na diskuzi.Když už teda radit nevypínat filtr,přiznejme se kdo z vás ma před akva chranič.Všichni trochu zkušenější vědí ze topítko je křehké a filtr může kdykoliv začít probýjet.Bez známky poškození.Proto bych byl s radami typu klidně se zapnutým filtrem jasně topítko na co vypínat? Hodně opatrný aby se pak tazatel nechoval jako RYBA NA SUCHU.

zbytkový chlor je prospěšný

Můžeš toto prosím trochu rozvést?
Do teď jsem byl přesvědčený o opaku...

Marcel G napsal: některé mé výroky mohou být dost zjednodušující, zatímco realita je mnohem komplikovanější
Ale to sotva může být jiné, a rozumný člověk to má vždy na paměti. Tak tentokrát jsem "zařadil do databáze" informaci, že (nitrifikační) bakterie při nedostatku něčeho podstatného nemusejí hned hynout, ale dokáží zpomalit svoji vegetaci. To si budu pamatovat.
A zcela samozřejmě v každé úvaze o tomto faktu vezmu v potaz, že jakýkoli jev v akváriu je ovlivňován mnoha faktory, z nichž většinu neumíme změřit, cíleně ovlivnit, a často ani identifikovat a pojmenovat.
Každá taková informace je podmíněná.
Onehdy jsem od Romana dostal za uši, že jsem v příspěvku lehkomyslně jmenoval jistou chemikálii, která nesprávně použitá může velmi ublížit. Rozumím té péči, ale na druhou stranu, kdybychom měli mlčet o všem, co v rukách vrtáka může špatně dopadnout, co bychom vlastně mohli napsat? Do důsledků vzato, i to nejjednodušší konstatování bychom museli doplnit obsáhlým "bezpečnostním listem" s popisem všeho, co se při dané akci může přihodit.

-není,
-pokud je teplota dostatečně vyhovující živočichům a rostlinstvu, jste spíše ve výhodě

Ano, došlo mi to, proto jsem doplnila informace k dotazu. A vypínat už nebudu, ani při výsadbě R, slibuju. K té teplotě jsem myslela, jestli je nějaká doporučená na založení akva. Pro Danio i Ampulariu mám teplotu dostatečnou.

- mnohdy je třeba rozlišovat na kterém foru jste a kde se vlastně ona informace nalézá
-filtr rozhodně nijak neomezujte,pokud zakládáte nádrž
-teplota je v závislosti na chovaném druhu ryb,info v atlase ryb
-odstátá voda není třeba ,zbytkový chlor je prospěšný,

Myslím, že na Malawi webu jsem četla, že pro zaběhnutí nádrže je dobré mít filtr na plný výkon a vyšší teplotu? Je tomu tedy tak? Bubliny mám také puštěné, teplotu na 20°C. Přerybněnost nehrozí, 1 rybka, 1 plž. Ale rybka se teď drží u filtru, dole u dna...? Mám tam dát třeba odstátou vodu?

JoKa: Díky za vyčerpávající odpověď.
Ivoš: Tak to su ráda, že jsem nic neskonila, ale budu si pamatovat - nevypínat! Filtr jede dle doporučení, abychom nějak začli, že jo.

Já už bych do dalších podrobností nerozváděl protože tím už by se řada lidí nechala jen zblbnout a začala by se nervit, jestli má v akváriu dost baktérií.

Podstatné je to, aby i začátečníci věděli, že v akváriu se vyskytují různé baktérie a některé z nich jsou akvaristovi prospěšné protože biologicky čistí vodu od čurbesu produkovaného rybami či tlením čehokoliv přírodního.

A že tyto bakterie žijí hlavně ve filtrech a v písku, takže klasické akvárium má do značné míry samočistící schopnost.

A že existuje přímá úměra: čím více ryb, tím více čurbesu a tím více jsou bakterie prospěšné.

A že když mám nádrž bez písku, musím o to více rozmazlovat baktérie ve filtrech a intenzivněji měnit vodu.

A že je dobré mít v akvárku rostliny.

A že nic se nemá přehánět a z akvaristiky se nemusí dělat sofistikovaná věda.

A že je stejně nejlepší začínat s jedním pavím očkem ve flašce od okurek

Díky za zajímavé a podnětné komentáře! Když se do (plodné) diskuze zapojí více lidí, vždy je to pro mě obohacující. Uznávám, že některé mé výroky mohou být dost zjednodušující, zatímco realita je mnohem komplikovanější. Právě proto mám rád podobné diskuze, kde každý přispějeme svou troškou do mlýna, a nakonec z toho může vzniknout celkem věrný obrázek dané věci (viz podobenství "slepci a slon").

-podstatná čast uvedého ,je pouze optimálním formou ´´možného´´ chování bakterií ,za optimálně ´´možných´´ stanovených podmínek
-je proto nutné to brát pouze jako,jakýsi náhled na chování bakterií při změně ,nikoliv za věc podstatnou
-je celá řada faktorů (nejen změna poměru ryb),které ovlivnují ´´skutečnost´´ bakteriálního prostředí
-pouhé snížení provzdušnění nádrže,již samo o sobě změní podstatně bakteriální prostředí a pokud k tomu přidám teplotu a cirkulaci ,dosáhnu ´´bakteriální´´změny, aniž bych měnil poměr ryb
-nutnost stabilizátoru(filtr,substrát) je tedy předmětnou složkou, k vytváření vyvažujícího prvku v akváriu
-zcela určitě bych volně mohl navázat i (v této souvislosti) na celou řadu úvah ,kterými se zde ve foru zaobírá kolega Maq,

K tomu bych pro upřesnění doplnil, že moje vodovodní voda má udaný obsah dusičnanů 1.8 mg/l, tedy bezvýznamný. Navíc by muselo docházet k redukci dusičnanů zpátky na amonium. Některé bakterie to nejspíš umějí, ale z té trochy dusičnanů mraky amoniaku neudělají.
Jinak souhlasím, je to otevřená otázka, a netvrdím nic víc, že já mívám amonia po založení spoustu a nevidím důvod ho tam ještě přidávat.

Maq napsal: domnívám se, že starost o dostatek dusíku v nových akváriích je převážně zbytečná.
To je samozřejmě k diskuzi. Každopádně pokud jde o to "kde se bere NH3/NH4 v nově založeném akváriu", tak co vím, tak i zdravé rostliny vylučují do vody zhruba 10% produktů své fotosyntézy, což by také mohlo celkem významně přispívat k potravě pro bakterie. Navíc nemalé množství N může být i v pitné vodě. Třeba v našem městečku dosahuje občas koncentrace NO3 úctyhodných (a vyhlášku překračujících) 70 mg/l. Možná na části toho zapracují denitrifikační bakterie nebo mikroskopické řasy, a zabudují to do organických látek. Oklikou se to pak dostane k nitrifikátorům, kteří z toho vyrobí NH3/NH4. Obecně si ale myslím, že u inertních substrátů bývá většinou produkce (koncentrace) toxických látek (NH3/NO2) ve vodě nižší, než u půdních substrátů s organickou složkou. Někdo navíc do akvária při založení přidává detrit ze zaběhnutého akvária, což je samozřejmě celkem vydatný zdroj organického dusíku.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321180725-mate-me/211562220500013/obsah/158304-um-zalozit-akvarium/
http://rybicky.net/clanky/781-jak-zacit-s-akvaristikou
http://akvaristaroman.rybicky.net/
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
https://www.google.com/search?q=%C4%8Dernob%C3%ADl%C3%A1+dr%C5%A5&num=100&newwindow=1&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi84pClnL3fAhWJM-wKHbnTCvIQ_AUIDigB&biw=1920&bih=938