Osvětlení
S tými vyžarovacími uhlami opatrne, podľa definície udáva vyžarovací uhol hranicu, kde intenzita svetla dosahuje 50 %. A samozrejme, pokles intenzity od kolmice nie je lineárny...
Vlastně tam nejde o nic jiného než o rovnoběžnost paprsků. Buď jsou rovnoběžné díky vzdálenosti zdroje, nebo je srovnat do latě optikou.
Jestli mohu radit dle vlastní zkušenosti, tak na svícení z výšky 40cm je třeba 60-90° optika jinak není osvětlená plocha hladiny. Měl jsem 30° a z výšky 40cm svítily pouze 35cm do šířky zbytek kolem byl hooodně slabě osvětlen, dal jsem 60° optiku, ale i tak jsem zvedal na 50cm abych osvítil rovnoměrně celou hladinu. Toť moje zkušenost.
No jo, ale kdybys měl takhle dobrý reflektor, tak můžeš svítit i zblízka. Ty ztráty světla se čtvercem vzdálenosti jsou dané právě tím, že se rozptyluje do větší plochy. Když bys teoreticky měl dokonale rovnoběžné paprsky (ideální laser), tak to světlo nezeslábne a poletí do nekonečna (ve vakuu).
en.wikipedia.org/…
Alespoň tak tomu rozumím já. Světlo bez optiky získá se vzdáleností na rovnoměrnosti osvícení v hloubce, za cenu ztrát. Světlo s dobrou optikou dokáže rovnoměrně osvítit hloubku i z blízkosti hladiny. Samozřejmě nezvládne to z jednoho bodu, musí v podstatě pokrývat hladinu.
Celé tohle uvažuje jen ztráty tím rozptylováním paprsku. Ztráty nedokonale průhledným prostředím (špinavá voda, stínění listy atd.) jsou ještě navíc k tomu.
To je mi vazne lito ze ti v tom delam gulas. Asi nejsem zrovna moc dobrej ve vysvetlovani. Ale zkusim jeste jeden pokus.
a) Mam svetelny zdroj 1000lm. Mam optiku ktera z 1m osviti presne 1m2. Intenzita osvetleni bude 1000lx.
b) Mam svetelny zdroj 1000lm. Mam optiku ktera z 1000m osviti presne 1m2. Intenzita osvetleni bude zase 1000lx.
Toto plati za predpokladu ze utlum svela v atmosfere je zanedbatelny.
Zase tolik se toho bat nemusis. Steny akvaria funguji jako zrcadlo, takze vetsina svetla ktera by teoreticky mela utect (a zpusobit ten ubytek intenzity) se odrazi z5 do akvarka. Uz jsem to tady nekde psal. Z plochy dna a pozadovany intenzity bych si vypocetl pozadovany svetelny tok v lm. Pak bych svetlo nadimenzoval na dvojnasobek a doladil stmivacem podle aktualni potreby.
Tak teď jsem už úplně jelen. Musel ne? To světlo se ztrácí bez ohledu na sílu osvětlení, ne?
EDIT: Nebo to myslíš tak, že úbytek světla způsobený větší vzdáleností světla od akvárka by bylo vykompenzováno faktem, že nebude světlo (díky reflektoru/optice) vyztráceno tím, že bude svítit zevnitř ven skrze stěny akvária.
Doufám, že s pomocí nějaké cca 15-20 stupňové optiky zas o tolik víc ne.. třeba tak o 50%? Chtěl bych ty LED umístit tak 40 cm nad akva.. zatím je to jen ve fázi návrhu a plánování.
Jasno mám akorát v rozmněru akva 180x60x60.
Ne tak uplne, pokub bys mel hodne dobry reflektor ktery by dokazal poslat vsechno svetlo do akvaria, tak bys vubec nenusel svitit vic.
Jo, ale cenou za to pochopitelně bude, že budeš muset svítit mnohem víc.
Přesně tak. Stojím 1km daleko a udělám o metr krok dozadu. Takže když budu mít to světlo 499m nad akvárkem a akvárko vysoké 1m, tak bude prosvětlené poměrně rovnoměrně.
V Michalove prispevku je dulezita ta vzdalenot! Sila zdroje je v tomto pripade irelevantni.
MichalV psal: "... silnejší zdroj VYSSIE ..."
Predstav si ze koukas na 100W zarovku z 1m a pak ustoupis o metr dal. Intenzita klesne rapidne. Kdyby si na tu zarovku koukal z 1km a pak ustoupil 1m dozadu, tak rozdil nebude temer zadny.
Tak teď už končí sranda, mateš mě brutálně
MichalV psal: "Ak nalepíš T8 žiarivky k hladine, tak ta intenzita pri hladine bude vysoká (5 cm od zdroja) a pri dne nízka (125 cm).
Riešenie je umiestniť silnejší zdroj vyššie (napr. +75 cm) a vtedy rozdiel 80 cm a 200 cm už nie je taký. Presvetlenie vodného stĺpca je rovnomernejšie ale za akú cenu..."
EDIT: Pokud by bylo světlo, co dokáže prosvítit 1000 metrů vody, tak kdybys z toho úseku vzal jakýkoliv 1m a změřil světlo v horní a dolní části toho 1 metru, tak by měl být rozdíl cca 0,1%. Když bude světlo, co prosvítí jen 1 metr vody a změřil bys hladinu světla v horní a dolní části toho 1 metru, tak by byl rozdíl cca 100%.
Ahoj, mam pocit ze to stale chapes nejak spatne. Pokud beres rovnomernost jako pomer osvetleni tesne pod hladinou (lx) a u dna, tak opet nezalezi na svetelnem vykonu. Tem pomer bude porad stejny. Zkusim pouzit tvuj priklad:
Sluce sviti skoro stejne jak v 1000m n.m. jako v 0m n.m. Stejne to ale plati i pro mesic a hvezdy coz jsou o mnoho radu mene vykonne svetelne zdroje.
Hmm, věřím ti, tak to abych překopal svůj návrh na závěsné osvětlení na plánovanou nádrž. Alespoň že chápu dobře to, že čím silnější osvětlení, tím rovnoměrnější prosvětlení odshora dolů.
Tímto se omlouvám všem zdejším za mystifikaci ohledně vztahu síla osvětlení/prostupnost.
Ak by boli tie šošovky technicky rovnako riešené a čipy by boli v oboch prípadoch veľmi blízko seba, tak áno, nameral by si na dne rovnakú intenzitu svetla.
A myslíš tedy, že za použití stejné (např. 120 stupňové) optiky by 2 druhy LED světel (jedno 20W s 20 1W čipy a druhé 20W s 2 10W čipy) obě umístěných 80 cm od vodní hladiny dávaly u dna stejné množství světla?
Když použiješ tolik T8 trubic, že budou dávat tolik lumenů jako slunce, tak budou vidět stejně daleko, jako je vidět slunce (nebo i dál, pokud budou mít reflektory, protože slunce svítí do všech stran). Jen mi není jasné, čím to budeš napájet
PS: tady máš takovou typickou svítilnu, co "svítí do mraků", vhodný 6000 lumen chip neexistuje, tak je tam 6 slabších:
www.kronium.cz/… Nezdá se mi, že silnější LED čipy by byly složené z více. Tady je třeba 10W čip
www.miniinthebox.com/…
Přeci slunce má prakticky stejnou svítivost v 0m.n.m. i v 1000m.n.m., což chápu je dáno tím, že je to tak silný zdroj světla, že se na něm 1000 metrů průchodu vzduchem téměř nepodepíše (maximálně to klesne o pár %). Při použití T8 trubice by 1000 metrů od zdroje byl světelný tok mizivý (maximálně pár % toho, co to dává u zdroje). Jste mě trochu znejistěli kluci
Zjednodušene intenzita svetla klesá s druhou mocninou vzdialenosti. Ak nalepíš T8 žiarivky k hladine, tak ta intenzita pri hladine bude vysoká (5 cm od zdroja) a pri dne nízka (125 cm).
Riešenie je umiestniť silnejší zdroj vyššie (napr. +75 cm) a vtedy rozdiel 80 cm a 200 cm už nie je taký. Presvetlenie vodného stĺpca je rovnomernejšie ale za akú cenu...
Dobré články aj s meraním mal k tomuto myslím Marcel na stránkach.
Úbytek světla se vzdáleností je konstantní, rozdíl je jakou intenzitou svítíš.
Teď nemůžu najít článek o bonsajích, co jsem někde dávno četl, který pojednával o absorbci světla v závislosti na síle osvětlení (byl to podobný princip jako u el. proudu), čím silnější, tím jakoby menší ztráty, ale detaily a fyz. věty si nepamatuji. Připouštím (což by většina lidí neudělala), že to mohl být nějaký blud z internetu a já tady plácám blbosti.
Tak jako tak mi strejda, zkušený akvarista, vysvětloval, proč svítí piraňím (to bylo akva 120cm na výšku) výbojkami; že by prý T12 a T8 "neprosvítili" až na dno.
Z mých, né úplně vědeckých, měření to tak také vycházelo. Že pokud je světlo prostě slabé, aby prosvítilo nějakou hloubku, neprosvítí ji ani 100 takových světel.. ale 100x silnější světlo ano. Ale připouštím, že to tak být nemusí (nikdo není dokonalý a každý se občas mýlíme).
Ten tvůj silný čip je stejně složený z několika malých a všechno co před něj strčíš znamená snížení výkonu včetně optiky.
Vážně špatně?
1) souhlasím
2) souhlasím
Vážně? To je tvůj osobní dojem, nebo to máš vyzkoušené?
Souhlasím. Ale já předpokládám stav, kdy mají LED optiku adekvátní vzdálenosti od osvětlované plochy.
Vysvětluješ to špatně. Kam dosvítí baterka je dáno dvěma faktory:
1) světelným výkonem (správně tokem) v lumenech
2) geometrií paprsku, tedy plochou chipu, optikou atd.
Ale je úplně jedno, zda je to 1 chip o 1000 lumenech nebo 10 chipů o sto lumenech. Některé z těch výkonných baterek co dosvítí na mraky mají ve skutečnosti více chipů. Můžeš si to představit třeba tak, že ten velký chip rozdělíš na několik menších. Z hlediska svetla je to jedno.
Rozdíl je v praxi v tom, že ty velké chipy mají často optiku, zatímco ty malé nikoliv.
To se domnivam, ze neni pravda
Já to nevysvětlil, jen dal příklad. Zamyšlení a pochopení je na každém.
Víš, jak jsou nějaké baterky tak silné, že ti dosvítí v noci až na mraky? A jiné ne. Tak dejme tomu, že baterka, co ti osvětlí mrak má 20W a 2000 lumenů. Kdyby jsi použil 20 1W baterek s 100 lumeny a nasměroval je všechny na 1 místo, tak bys ten mrak prostě neosvětlil.
Proto se u hlubokých akvárek dříve doporučovalo dát raději méně silných výbojek, než více slabých.
EDIT: Jde prostě o to, že jedno silné světlo dosvítí na větší vzdálenost, než více slabých. Světlo, které by bylo schopné prosvítit 10m vodního sloupce s přehledem prosvítí 1m hloubky akvária a ještě to bude mít tu výhodu, že bude u hladiny téměř stejná síla osvětlení, jako na dně. Když budeš mít světlo, co prosvítí 1m vodní sloupec, tak ani když jich dáš 1000 vedle sebe, tak ti neprosvítí do hloubky 10m.
Tak to je trochu nestastne vysvetlene, ze to muze a nemusi byt pravda. Nejde vubec o vykon jednotlivych led diod, ale jak silny svetelny tok svetlo vyvine a jakym smerem ten svetelny tok vychazi.
Jednoduse receno, je potreba dostatecna hodnota svetelneho toku (v lumenech) a je jedno, zda ji generuje vice slabsich ledek nebo mene silnejsich. Druha vec je, zda takto vygenerovany svetlny tok je spravne nasmerovan do akvaria nebo ne. Pak se peojevi, ze ledky s optikou (coz byvaji ty silnejsi), ho efektivneji nasmeruji na dno akvaria. Neplati ale, ze propustnost svetla ve vodnim sloupci zavisi na zdroji svetla
Výkon celého osvětlení bude +- stejný, jako kdyby byl umístěn těsně nad hladinou. Ale je potřeba použít LED čipy s vyšším výkonem v kombinaci s optikou. Optika zajistí, že světlo bude směřovat do akva a silné čipy zas, že to bude fungovat.
Např. když máš 20W světlo z 40 0,5W LED čipů a umístíš nad hladinu, tak těsně nad hladinou už máš třeba jen 95% světla, 10 cm pod hladinou to bude tak 75%, 20 cm pod hladinou už jen 50% a 30 cm pod už třeba jen 25%.
Ale když uděláš 20W světlo z 10 2W LED čipů a dáš to metr nad akva, tak budeš mít nad hladinou cca jen 85% světla, ale pak 10 cm pod hladinou cca 75%, 20 cm 60% a 30 cm pod hladinou 40%.
Kdyby jsi dal metr nad hladinu 20W světlo z 40 0,5W LED, tak by jsi nad hladinou měl cca 50% světla, 10 cm pod 20%, 20 cm pod 5% a 30 cm pod 0,5%.
Čísla střílím od boku, ale jde o princip
Také myslím, rozdíl je v optice (která bude spíš na velkém čipu, než na malém). Ale z hlediska výkonu je úplně jedno, zda máme 1 chip co dává 1000 lumenů nebo 1000 chipů co dávají každý 1 lumen.
No ten pokles svetla u dna nadrze se spis resi optikou na led chipu nez pridavanim vykonu ne?
Je to praktičtější, ale je nutné použít osvětlení se silnými LED čipy (nejde ani tak o to, kolik watů osvětlení má, ale jak silné jsou jednotlivé LED čipy). Výhoda je i v tom, že u silnějších LED čipů nebudeš mít takový pokles světla u dna nádrže, jako se slabším LED umístěným u hladiny.
I zavesne osvetleni muze byt odstineno, ze nijak nerusi. Spise jde o to, ze se vzdalenosti klesa intenzita dopadajiciho svetla na plochu
0 22.01.2018 19:07 Crusia – Osvětlení
Zdravím, budu zakládat nové akvárium a z praktického hlediska se mi docela líbí závěsné osvětlení (kryt je fajn, ale občas překáží). Ale nejsem si jistá, zda rozptýlené světlo neoslňuje při pohledu do akvária z blízka. Prosím o vaše postřehy a porovnání. Děkuji
Myslím, že se mi podařil dobrý světelný efekt. Jako pozadí mám modrou PVC fólii přilepenou jen za horní okraj. Mezi dolní oddálenou fólii a sklo svítįm kompletním led tělesem 6500K. Kromě toho, že to vypadá dobře mají rostliny vzadu dostatek světla, viz nádrž Mystery.
Starší reakce
neboj, strčim tam jenom špičku
Jo, tomu rozumim. Takhle vysoko je už dost kosa a je potřeba přitopit. I tak bych ale žárovku do vody nestrkal...
0 12.01.2018 14:32 poldaCB – inspirace!!!
no mě to právě napadlo taky. dělám ted takovej pokus. viděli ste reklamu s čekam norisem? jak roztáhne nohy na letadlech a nespadne? právě mě to inspirovalo a cho to mít taky s akvárkem. zároveň bich využil světlo, jako topení. ale musim zjistit jestli mi do tý žárovky nepoteče voda.
www.youtube.com/… Dříve se s nimi svítilo a zároveň to bylo jako topení. Žárovky měly potopenou baňku ale jen do takové výšky aby se v případě prasknutí nenamočila spirála.
Ta když je to seriózní dotaz... Žárovka jako celek vodotěsná samozřejmě je, jelikož je v ní vakuum (tzn. nedostane se dovnitř vzduch)...
Ale určitě nebude dobrej nápad strkat ji do vody, pokud bude připojená k elektřině, i kdyby zhasnutá...
Len kým ju nezapneš.
0 12.01.2018 14:15 poldaCB – žárovka - dotaz
zdar jaxviňa, mám takovej seriosní dotaz okolo žárovek. věděl bi něko jestli je žárovka vodotěsná?
Starší reakce
Souhlas, mám to taky tak. Ale do krytu bez skel bych ho asi nedal.
0 02.01.2018 19:13 Honza – výroba domácího osvětlení
Dobrý den prosím o radu je možné použít u osvětlení akvária klasické led žárovky 5w / 480lum
děkuji za odpověd
Pokud bude mít akvárium bez krytu a s krycími skly, tak bych se toho Chihirosu skrz tu vlhkost vůbec nebál...
Já mám na všech akva délená krycí skla 2mm a přímo na nich led pásky přilepené na Al pásovině. Nedovedu si představit, že voda kondenzuje v krytech a skapává do akva. Kryty mám vylepené alobalem jako reflektory. Led zásadně na 12V a min. 6500K. Pozor na modrou, podporuje roduchu.
Mám ho v krytu, kape z něj voda, zatím OK.
Přidat reakci
1 ...... [23] ...... 89
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 108367x