Terčovec - chov

http://www.discus.cz/web/
https://rybicky.net/atlasryb/cesky/t

Zkoušel bych mražené artemie. Je dobré se zeptat, čím je krmil chovatel a minimálně začít tím samým, ale mražené by měla být větší jistota, než vločky, nebo granule.

Poradíte mi někdo, jak je rozežrat ? Skalára agresora už jsem odlovil a je na hanbě. Ostatní ryby už je nehoní. Ale furt jsou dost plaší. S tím jsem sice počítal ale jakmile něco dopadne na hladinu (krmivo), tak jak když do nich střelí :-/ mám pro ně granule i vločky tetra, Hikari, artemie, koretry, černýho komára, ale zatím tady tu gastronomii konzumuje zbytek nádrže.
Děkuji moc za rady

m.tercovci-prodej.webnode.cz
Nemá to tam nebo jsem to nenašel. Spíš jsem z toho pochopil, co ti terči chtějí a že jeho voda je sice jiná ale že jsou na ni víceméně zvyklí od mala. Schválně mrkněte, jestli to z toho vyčtete. Mě z toho přijde, že pokud ta voda není vyloženě tragická, tak to s kvalitním a pestrým krmením a teplotou dají.

Půl roku.

...Měl jsem nejakej elektronickej měřák na pH kvuli bazénu ale nebyl jsem s nim spokojen (líta lo mu to půl stupně tam a sem), tak jsem ho vrátil a nechám si rád doporučit něco osvědčenýho. Díky moc
Používám Milwaukee MW 100 - spokojenost.
www.growmax.cz/…
Kapkové testy NO₃ a KNK pro běžnou potřebu stačí. (I když se občas nestačím divit, když mohu výsledky jejich měření srovnat s laboratorním rozborem... )

_ucx_ napsal: Voda v řádu je také každý týden trochu jiná
Rozhodně budou ty hodnoty jistější než u studny. U ní záleží na typu studny, druhu podloží a činnosti v okolí.

Aha, tu fotku jsem s rozborem jsem přehlédl. Jak je ten rozbor starý?

Jakub napsal: Napíšu chovateli, jestli mi prozradí parametry. Parametry studny jsem tu přikládal níže. Ale studna se může trochu měnit. Vodu z řádu by mi snad mohla prozradit vodárna.Voda v řádu je také každý týden trochu jiná
Jakub napsal:Poradíte mi nejaky osvědčený přístroje na měření pH, tvrdosti a dusičnanů ?Tady se používají kapkové testy. Značky Sera, Tetra, JBL, ani s jednou z nich neuděláš chybu. Na tvrdost ti budou stačit papírky 6-v-1 (ale na to ostatní ne).
A jsou tu o tom všem samostatná témata.

Parametry vody má drtivá většina dodavatelů přímo na svých stránkách. Zkus to.

Napíšu chovateli, jestli mi prozradí parametry. Parametry studny jsem tu přikládal níže. Ale studna se může trochu měnit. Vodu z řádu by mi snad mohla prozradit vodárna.
Poradíte mi nejaky osvědčený přístroje na měření pH, tvrdosti a dusičnanů ? Měl jsem nejakej elektronickej měřák na pH kvuli bazénu ale nebyl jsem s nim spokojen (líta lo mu to půl stupně tam a sem), tak jsem ho vrátil a nechám si rád doporučit něco osvědčenýho.
Díky moc

Řešíte tu dešťovku, RO atd., ale nevidím tu alespoň základní hodnoty vody u Jakuba. A ani nevíte v jaké vodě ti terčovci vyrostli.

To máš úplnoi pravdu. RO za 1500 na množství co by potřeboval Ja mám tu čtyřstupňovou a jedu přes dvě membrány.

To jsem si loni myslel taky, že v zimě nebude. Byla. Plastová nádoba vhodného tvaru (do V) vydrží i zamrznutí, led sice navyšuje objem, ale ten tvar ho tlačí nahoru a víc než 3 cm ledu tam ostatně nebylo.

Jde to fakt i tím nejjednodušším způsobem, ze sudu pod okapem. Bordel ze střechy klesne na dno, když se to nasává někde ve čtvrtině výšky a výše, už se to neprojevuje. Chce to stinné místo, dělají se v tom jinak řasy, protože když to není uzavřené, mají řasy k dispozici CO2 ke konzumaci. Jednou za čas, když se sud vyprázdní, tak se vysype bordel, vypláchne a jede se znova. Ptačí trus se tam občas asi nějaký dostane, ale to do vody v tropech taky a je toho zanedbatelně málo v poměru k tomu objemu. Pokud se to ale včas přečerpá do uzavřené nádoby, která je té vody úplně plná a tak se k tomu nedostane příliš mnoho CO2, pak i výskyt těch řas je minimální a to dokonce i pokud je ta nádoba přes léto venku, takhle jsem měl loni celé léto venku uzavřený plný bílý IBC kontejner a voda ani nepáchla, ani nezezelenala a v testech měla prakticky stejné parametry, jako na jaře. Jistě, kdyby byl ten kontejner otevřený, bylo by to horší. Jo, jasně, není dobré mít meděné okapy, ale to není moc časté. Stejně tak není úplně gut mít měděný výměník v tom tepelném čerpadle

No a pak jsou sofistikovanější řešení, třeba jáma v zemi a v ní buď betonová jímka (zaizolovaná asfaltovou lepenkou nebo lépe bazénovou fólií) nebo jímka plastová a pak čerpadlo a potrubí do technické místnosti. Pokud už takový systém máš na zalévání zahrady, náklady navíc jsou zase skoro nulové.

Představa, že RO za 1500 udělá velkou službu, je taková, no, prostě bez praktické zpětné vazby. Budeš zjišťovat, že to sice nějak funguje, ale že z toho té vody teče málo, že se to pořád zanáší atd. a nakonec stejně skončíš u něčeho takového:

www.profiplants.cz/…

Čili bylo to levný, jenom dvakrát placený...

Taky jde o to jakým způsobem tu vodu nachytáš. Třeba měděné okapy a svody nebudou vhodné..

Taky je tu otázka co v zimě? Dešťovka logicky nebude. Ja míchám ze studny a RO. Na to mám vyčleněno jedno větší akva. Upravím pH, příp.dohřeju. Samozřejmě tam v kuse jede Bublifuk.

Nějak si to furt nedovedu představit. Postavit nekde k baráku nejakej barel, jeden z okapu otočit do něj a pak to tahat v konvich do technicke mistnosti. Tam to nejak čistit od vseho moznyho bordelu, co se smeje ze strechy a napada do toho barelu. Nebo jestli mas nejakou vychytavku, tak sem s ni. Budu za ni rad. Ja hadam ze ten barel neco stat bude, pak neco, co tu vodu vycisti (jestli to je nejak nutne) a ta osmoza tak 1500 a vsechny privody vody mam v mistnosti akvaria. Samozrejme jsem nemyslel, že budu do akva valit vodu z osmozy ale nejakou kombinaci té osmotické a vody z řádu. Kterou mimochodem muzi valit rovnou po tepelnym čerpadle už vyhřatou.

Já jen nechápu, proč chceš investovat tisíce do RO a bráníš se tomu dešti, který poskytne skoro totéž...

Jinak samozřejmě s RO to nezkazíš. Jen to nepřežeň, tvrdost vody by neměla být úplně na nule, protože pak by přišel pH drop a to až tak docela nechceš. Nějaká minimální pufrační kapacita se hodí, ale to snadno vyřeší několik vápenitých kamínků (šumějí v octovém testu) ve dně nebo ve filtru, krasovou oblast máš za rohem, tam takových bude...

Omlouvam se, ale jeste se neorientuju v těch pohlavích
Ale vrátil bych se k té vodě. Dusičnany pořeším výměnou. Pak je tu tvrdost a pH.
V technické místnosti (za akváriem) mám zaveden odpad, vodu ze studny, ale i trubky městské vody. Napadlo mě, jestli pořídit osmózu, napojit je na studniční vodu a pak už jen mícháním městské (ta je tvrdá jak šutr) a studniční z osmózy (nebo i naopak) docílit vhodnějších hodnot. Ale asi bych spíš osmózou proháněl tu studnu, pač dělat každou chvíli rozbor asi nebudu a parametry vody z řádu mi snad vodárenská akciová sdělí, když jim platím kilo za kubík :-/
Co vy na to ?

Myslel jsem to tak, že Terčovci nejsou ryby pro začátečníky. Ale fandím ti. Ať to roste a plave.

Ale jo to máš samozřejmě pravdu, ty lehce "podražené" kusy je docela trefné označení, ale je potřeba připravit se na to, že sem tam nějaké problémy budou a když na to člověk není pořádně technicky připravený (volná karanténa, zkušenosti s různými léčivy atd.), tak najednou zjistí, že to nemá jak řešit, pokud si s tím ryba neporadí sama (což terčovec naštěstí většinou poradí, pokud má alespoň trochu slušné podmínky).
Já jsem třeba musel vzít část ryb mladších z jiného vrhu, protože starších nebylo dost, a z těch když to srovnám se starší skupinou přes věškerou snahu nic moc nevyrostlo (opravdu možná 2 z 5ti, ale nic extra). I proto už bych se do toho tímto způsobem nepouštěl a ono se okouká všechno, i sebekrásnější terčovec a teď mi to akvárium s nenáročnými rybami dělá větší radost Samozřejmě je to nové atd., to také hraje svou roli

No zase až si ryby zvyknou, přejdou ty počáteční problémy, způsobené transportem, šokem z nové vody apod., tak se s tím dá, byť za cenu velkého množství vyměněné vody, dlouhodobě vcelku dobře existovat, ostatně Tvůj Santarém do restartu toho byl taky pěkným příkladem, takže pokud někdo nemá ambice odchovávat a vystavovat, ale jen je mít doma, může klidně žít i se sice lehce "podraženými", ale i tak vizuálně pěknými kusy a mít z nich radost. A i ti podražení jsou schopní mít kvalitní potomstvo, takže není nic ztraceno.

Já myslím, že to bude pěkná nádrž. Teď sice přijdou žábrohlísti, možná i nějací ti střevní paraziti, ale to jsou všechno překonatelné problémy. Kromě těch nevhodně zvolených spolubydlících tam nevidím jinou zásadní chybu, oni i tak porostou, byť třeba ne na výstavní velikost.

Což mi připomíná -- vyměním jednoho podraženého samce, lehce do modra, ale jinak zdravého, odhadem 10 - 12 cm, stáří kolem dvou let a v dobré kondici, za samici, taky může být trochu zakrslá

Ono je to zase - čím víc jich je, tím se budou cítit lépe, je to hejnová ryba. Na druhou stranu čím víc ryb, tím více krmení a problémy s vodou.

Kdybych se k nim někdy vracel, tak s nádrží kolem 500l s holým dnem a jen nějakým dřevem a připravenou alespoň poloautomatickou výměnu vody, abych jí mohl provádět často. Do toho 8-10 kusů, jen terčovce. To jsou podmínky, kde je podle mě největší pravděpodobnost úspěchu.

Ty jsi se pustil do asi nejhorší možné kombinace (vím, co to obnáší, také to mám za sebou). Výstavní nádrže (rostlinná akvária s krásnými rybami) chovatelů k tomu často svádí, ale je potřeba si uvědomit, že do takových nádrží jdou výběrové ryby (každý kus je jinak odolný), navíc takový chovatel okamžitě pozná náznak problémů a má prostředky a zkušenosti, jak to řešit. Když dáš do společenského rostlinného akvária mladé ryby řekněme standardní kvality, navíc bez zkušeností s terčovci, možná z toho vyroste jedna pěkná ryba z pěti, možná žádná. Člověk si tím asi musí projít, aby pochopil, o čem to je

EDIT: ještě je jedna varianta a to veliké akvárium (třeba 1500l) a do toho pořídit 1-2 dospělé páry. Akvárium může být v tomto případě i celkem zařízené, kořen s rostlinami a při tomto zarybnění bych se nebál ani slabé vrstvy písku.

To jsem tam chtel puvodne dat 6 terčů z obavy z přerybnění. Chovatel me vysvetlil ze u takové nádrže ať pod 10ks nejdu. Tak nakonec 15 jsem zvolil. A co do velikosti - myslim ze jsem ten článek četl dokonce někde tady, že mladší jedinci si spíš zvykají. Chovatel mi sám řekl, ať jeste pockám až dorostou do tech cca 7-8cm, pak to bude ideal a zavolá mi. Co je podle vás správné sousto pro začatečníka ? Třetinová nádrž a míň terčů. Nebo jen samotní terčovci ? Tu prezentaci určitě založím ?

Třeba se to ještě v dobré obrátí. Nádrž je velká, vybavení solidní a majitel se celkem snaží chápat podstatu problematiky.

Jenom tu teplotu je potřeba zvyšovat pomalu. Stejně tak i u výměn vody je vhodné řešit, zda tím nebudou ryby vystaveny příliš velkým teplotním šokům atd.

Dal bych tomu trochu času. Nevím jak to akva vypadá atd. Ani si nejsem jistý jestli to byl dobrý nápad dávat malé Terče do takového akva. Spíš by bylo lepší dát tam tak roční ryby.Někdo to tady už psal. Aspoň zkusíš a uvidíš. Jen si říkám aby sis na začátečníka neurval moc velké sousto. A nebyl pak zklamaný, když to třeba nevýjde. Každopádně držím palce. Udělej si prezentaci a dej fotky ryb.

Jo, prave techto poznatku jsem četl víc - že skalar a terč tak nějak jdou. Takže jsem se nedržel cesty kopírovat amazonku na 100%.
Zvýšit teplotu, měnit vodu, nechat jet UV, pestré a kvalitní krmení - nic z toho pro mě není problém. Jen teď řesím, jestli teda placky konečně vylezou nebo je druhej den jeste brzo na nějaký závěry popr., jak jim trochu pomoct.

...v autobazaru.. .. stočený tachometr ...Co se Skalár týče,je všeobecně známo, že proženou každou nově do akva vypuštěnou rybu. Kámoš má Terče se Skalárama úplně v pohodě. Taky se může vyskytnout vyloženě asociální jedinec, který nesnese ryby svého druhů není to jen u Skalár.

Proto se tu ptám abych se něco dozvěděl. Jako začátečník uvítám každou radu a rozhodně nevtipkuju. Nicméně jsem toho pročetl už kýble a i názor z akvaristiky se mi často opakoval na různých článcích. Dokonce i chovatel terčů je má prej v tvrdé brněnské vodě a krom kvalitního krmení nic dalšího prý nějak extra neřeší. A vlákno “terčovec nemoc” asi sjedu taky ale těch 150 stránek všechny RE: to bude asi na dlouho. Proto se tu ptám na věc, kterou aktuálně řeším.

Edit: A UV lampu mám, takže nechat týden v kuse není problém.

Jojo, zeptat se v akvaristice, to je skoro úplně nejlepší zdroj informací. Teda znám ještě jeden lepší, ptát se v autobazaru, o kolik má to auto stočený tachometr

Gavůnky i parmičky určitě pryč. Jiný biotop, jiné mikroorganismy.
Ad čichavec -- to je hodně špatný vtip, ne? To čteš fakt jenom tohle vlákno? V sousedním "Terčovec - nemoc" se řeší právě terčovci, kteří se potkali s čichavci (pravda, Helostoma temminckii).
Neonky můžou zůstat. Je možné pokusit se to zachránit zapojením UV lampy na filtrační okruh a tak týden nechat běžet.

Co se skalár týče... No, kdybych je už před tím měl z nějakého jiného důvodu přeléčené antibiotiky a tedy existovala velká pravděpodobnost, že jsou čisté, tak bych možná risknul je přidat do zajetého akvária s řádně aklimatizovanými terči. Obráceně bych to nedělal.

No to ne, no. Jenom 9 ancistrusů jsem naháněl víc jak týden. Gavůnci problém nedělejí. Dám tomu jeste pár dní a uvidím. Blbý je, že si ty skaláry vybrala dcera. Vzal jsem jí do sklorexu s tím, že si může vybrat svoje rybičky, tak z toho byla úplně v euforii. A jeste když už jsme u toho soužití ryb - co čichavec perleťový ??

Já bych ty skaláry dal pryč, je možné, že je jen tak ke žrádlu nepustí - a já bych pro 4 ryby 14 terčovců neriskoval. V pohodě je to v případě přidání nových terčovců ke stávajícím (pokud možno od stejného chovatele), ty se nechají strhnout a mohou žrát prakticky hned, ale agresivnější ryby, což skaláry jsou, jim budou dělat problémy (když opominu další rizika, co zmiňuje kolega). Nejlepší by bylo rozdat všechno kromě neonek, ale to chtělo udělat před příchodem terčovců, navíc tu parmičku siamskou bys stejně asi nechytil.

Dospělí určitě nejsou. Dokonce jsou spíš i menší jak ti terčovci. Googlil jsem to zprava zleva, ptal se ve sklorexu a vysledkem bylo, že k sobě jít můžou. Takže tam mám 4 drobnejsi skalary a po vcerejsku 15 terčů. Tak jsem chtel vedet, jestli se časem srovnají nebo bude potreba treba ty dominantnejsi skalary odlovit, nechat je chvilu bokem a po X dnech je vrátit zpátky nebo nějaká jiná metoda.

Vanitas vanitatum et omnia vanitas

Oni se terči časem naučí fungovat ve skupině a domoci se svého, až dostanou opravdu hlad. Nicméně skalára, zvláště dospělá, je pro nedospělé terče nepříjemným potravním konkurentem a dále také přenašečem některých parazitů a bakterií, vůči kterým jsou terčovci citliví.

Spíš je třeba si položit otázku, zda takové soužití, myslím terčovci-skaláry, bude fungovat. Dříve se to vyloženě nedoporučovalo.

Ještě bych poprosil o jednu radu. Čerstvě nastěhovaní terči jsou zalezlí, s tím jsem počítal. Druhej den už občas nékterej vyleze, ale jeden skalár na ně hned vyběhne a tak zalezou zpět. Chce to jen pár dní a určitě to bude dobrý ??? Nebo bude nutná nějaká “převýchova” ? :-/
Děkuji moc za rady

Jakub napsal: A jaká filtrace odstraní dusičnany ? ????

1. řasový filtr. U sladkovodní nádrže obtížně realizovatelné
2. CleanWater. Leze to do peněz.
3. aktivní uhlí. Pravidelně měnit. Taky to leze do peněz a je s tím dost práce.
4. sírový filtr. Je s tím spousta práce a musí se to hlídat.
5. filtr s vodkou. Taky s tím je spousta práce a musí se to hlídat.
6. reverzní osmóza. Jenže ta odstraní z vody i všechno ostatní.

Nakonec dojdeš k tomu, že měnit vodu je nejlevnější a nejméně problematické. Nicméně dva roky zpátky jsem uvažoval stejně, jako ty.
Prostě si kup na bazoši za pár stovek 200 - 300l plastový sud (klidně můžeš koupit sud od amoniaku jako já) nebo 600l IBC kontejner, oblož ho izolační vatou, dej do něj nejsilnější topné tělísko, co seženeš a máš to. Přes léto ho z té vaty můžeš vyndat, natřít ho na černo a uvidíš, že slunce tu vodu zvládne ohřát taky docela pěkně

Matrix je asi pemza, ne? Ta dusičnany neumí.
Purigen je na to od seachemu, nebo něco levnějšího, nějaký Purolite PA202 a jeho ekvivalenty od jiných firem jako je např. Amberlite, Lanxess, DuPont atd.
Nebo anaerobní filt se sírou.

Není to jenom kvůli dusičnanům. Těch produktů metabolismu je víc, včetně různých bakterií. Naopak tím, že tam pustíš jiné bakterie ze studny, si můžeš situaci značně zkomplikovat. Sleduj i sousední téma Terčovec - nemoc, tam se zrovna řeší proč měnit vodu.

Nicméně už jsem naznačoval, že je tu jeden opomíjený, velmi dostupný a směšně levný zdroj té správné, měkké, kyselé vody bez dusičnanů, která právě terčovcům vyhovuje a to je déšť. Jasně, chce to vhodné podmínky, ale pokud píšeš, že máš studnu, tak úplně nečekám, že bydlíš někde v činžáku nebo v družstevním paneláku, kde nemáš možnost dešťovou vodu zachytávat. No a u rostlin jde i o to, aby se dokázaly vyrovnat s tím minimem dusičnanů při celkem vysokých teplotách.

Prostě pokud chceš terčovce, buduješ nádrž podle jejich požadavků a přizpůsobuješ tomu ostatní. Pokud to zkusíš obráceně, nebude to fungovat. Ještě jednou si dobře rozmysli, zda ti nestačí ty Pt. scalare, co tam máš. Ty mimochodem do nádrže s terčovci taky úplně nepatří. Pokud ti vyjde, že terče chceš, jdi cíleně po jejich biotopu a vyhoď všechny druhy ryb, co v něm nemají co dělat.

A jaká filtrace odstraní dusičnany ? ????
Narvat tam seachem matrix, co se ho tam vejde ? V technické místnosti (za akváriem) mám místa dost, klidně můžu dodat i třetí filtr.

Dusičnany obyčejná filtrace neodstraní. Buď nějaký ionex nebo anaerobní filtr. Moc složité, jednodušší je měnit vodu.

U těch kytek-ani moc nejde o hnojení, ale spíše o teplotu a krmení. Sice se říká, že 28°stačí, ale má zkušenost velí 29-30°. No a to krmení, je třeba je krmit hodně, co nesežerou, je třeba dostat ven a mezi kytkama se to špatně odkaluje.

Ty bakterie jsou u kopanych studní časté. Ale to mě asi trápí nejmíň. Jednou za čas studnu proženu Savem a ryby do té vody beztak serou taky. Odchov terčů určitě neplánuju. A kytky mi zatím jedou bez nějakýho zásadního hnojení. Právě proto jsem volil takový rostliny, abych jim nemusel hnojit pač vím, že to terči moc nemusej.
Btw. ta častá výměna vody je čistě kvůli dusičnanům ? Vyřešila by to třeba jeste posílená, byť predimenzovaná, filtrace ?

Dávat větší množství vody z vodovodu při výměně taky není dobrý nápad. Měla by být odstátá aspoň 24 hodin a temperovaná na teplotu jako je v akva. Ja bych tak neriskoval.

No někde se ti tam asi dostávají sr...., ne? Nevím jestli to bude rybám vadit, ale já bych to tam nedával. A nebo bych tu vodu nejdříve hnal UVéčkem.

Těch cca 14° tvrdosti teda nicmoc, ale pokud nebudeš chtít odchovávat, tak to nějaké šlechtěné placky dají, divokým formám bych to asi změkčoval. A taky moc nefandím akváriím s kytkama, pokud tam mají být terčovci. Ještě jsem neviděl pěkné ryby z akvária, kde se zároveň daří i kytkám. I když, oni často ti lidi ani nevědí, že ta ryba mohla vypadat úplně jinak kdyby nebrali ohledy na rostlinky...

Jeste dodám, že tam mám 200 neonek červených, 4 skaláry, 4 gavůnky, 10 parmičku siamskou a ancistruse.
Teď teprv přišli na řadu terčovci. Akvarium je zalozene v červnu, takže už nejaky čas v záběhu.

Asi taky přejdu na tu vodu z vodovodu. Z te studny, když vyměním větší množství, tak mi hned padne teplota dolů. Z vodovodu můžu hned točit teplou. Jinak chovatel mi přímo doporučil ať jich vezmu víc. Původne jsem myslel, že tam mám ryb dost, takže terčů tak 6. On mě vyvedl z omylu, že na takový akva ať klidně přitlačím. Nakonec sem si jich dovezl 15. Pak mi doporučil koretru, nejaky komara z mražených. Pak mám pro ně ještě hikari a granule od Tetry a budu jim to točit ať to mají pestrý.
Jeste posilam ten rozbor vody ze studny. Ale ten je teda z května. Ta tvrdost snad ale bude tak nejak priblizne stejná.

V prvé řadě si založ prezentaci. Podívej se tady do atlasu. Jsou tam parametry vody, podmínky chovu atd. Zjisti si podminky u chovatele.Tzn parametry vody a teplotu. Může to rozhodnout o úspěchu a neúspěchu. Ať ti to plave.

...Já se snažím mít u terčů NO3 pod 20 mg/l. To se mi se sedmi kusy v nějakých 450 litrech vody daří právě při výměně přibližně 40 litrů vody denně... Takže tohle je lineární extrapolace na dvojnásobnou nádrž a dvojnásobný počet ryb. Jasně že bude-li se dobře dařit rostlinám a budou-li NO3 odbourávat v míře nemalé samy, lze měnit méně, ale to se předem odhaduje těžko...
Reagoval jsem na doporučení přinejmenším zpočátku měnit vámi doporučené množství vody. Přemýšlím, nakolik může 14 terčovců "té nejmenší možné velikosti připravené pro změnu" (Jakub) nebo třeba "kolem 7 cm od hlavy k ocasu" (vy), případně i větších, vyžadovat výměnu vody z důvodu kumulace NO₃.
Ale jak jsem napsal - výměna by nic pokazit neměla.
Za podstatnější ale považuji to, co zmínili 4Sima a Yirka...

A proto bych hodně váhal nad tím zdrojem vody - studnou.
Rozhodně tam hrozí větší nestabilita než z vodovodu.

Možná by tazatel mohl sdělit z rozboru hodnoty dusičnanů. Samosebou to nemusí být dlouhodobě stabilní hodnota, ale může být hraniční a tam by bylo třeba být hodně obezřetný.

Nemám paralelní vesmír, kde bych to dělal jinak a mohl pozorovat rozdíl, takže jednoznačnou odpověď nedám. Já se snažím mít u terčů NO3 pod 20 mg/l. To se mi se sedmi kusy v nějakých 450 litrech vody daří právě při výměně přibližně 40 litrů vody denně (nevadí mi to, je čím zalévat), jsem někde v rozmezi 10 - 15. Takže tohle je lineární extrapolace na dvojnásobnou nádrž a dvojnásobný počet ryb. Jasně že bude-li se dobře dařit rostlinám a budou-li NO3 odbourávat v míře nemalé samy, lze měnit méně, ale to se předem odhaduje těžko.

http://www.discus.cz/web/
https://rybicky.net/atlasryb/cesky/t