Řasy

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

Ještě bych dodal, že svítím 7 hodin denně a mám LED. Mám svítit ještě méně?

Bežná sinica by napr. na fotke č. 1 bola presne naopak - tie listy, ktoré sú čisté (teda vrchné), by boli ňou pokryté a ostatné nie. Žiaľ, dôverne ju poznám... Iba ak by to bola naozaj nejaký zvláštny druh sinice, ktorá neobľubuje svetlo, čo sa mi moc nezdá. Nebude to skôr rozsievka? Inak na sinicu Neritina nechodí, dokonca som mal dojem, že pri výskyte sinice podozrivo rýchlo uhynie, ale pri neritinách človek nikdy nevie, kedy je už stará.

Tím myslíte třeba Okružák kanadský? A neskončí to tak, že se třeba zbavím řasy, ale budu mít plné akvárko šneků?

Podle mého jde o nějaký druh sinice a doporučuji šneky okružáky.

Dobrý večer, díval jsem se na články a příspěvky, ale nenašel jsem úplně stejný obrázek řasy, jako mám já. Nejlépe je vidět na obrázku č. 3 a 4. Napadá všechny rostliny. Na obrázku č. 2 je už jen zbytek té řasy, protože se na rostlinu podařilo vyšplhat šnekovi (Neritina zebra) a celou ji vyčistil. Bohužel u většiny rostlinek to vzhledem k váze šneka nejde. Je to mazlavá konzistence a byť na fotkách vypadá spíše hnědě, je černá. Poradíte mi, o jakou řasu se jedná, abych si o tom mohl co nejvíce načíst? Děkuji.

Moc živin ve vodě, malo co2, nemyslim to tekute to je dvě věci.

Asi to tak na fotke vyzera,ale nemaly by to byt sinice je to ta GSA a zakozeneny mech.
Tie štetinky som mal na mysli a GSA.

Řekl bych,že tam vidím sinici.

Zdravim.V poslednom case sa mi zacala objavovat riasa GSA a Černá štětičková řasa BBA.Pridal som aj CO2 a tekutý uhlík asi 2 týždne.Rastlinka rastú pomalsie ako pred tým,ale stále bublinkujú.Neviem prísť na prícinu, co sa mohlo zmeniť.
Asi mesiac dozadu sam nadrz preliecil ESHA 2000. a mam pocit,ze odvtedy sa to najak rozhadzalo.Je to možné?Množstvo hnojiva najdete v prezentaci.

Řasy vadí převážně esteticky. Rostlinám škodí když je porůstají, ale je to víc následek než příčina - na zdravé rostliny si moc "netroufnou".
Akváriu by chemicky mohly škodit sinice - modrozelené řasy. To (zatím) není Tvůj případ.
Pokud to zůstane v rozumných mezích, neměj z řas obavy, jsou to rostliny. Nicméně aniž bych rád maloval čerta na zeď, raději počítej s tím, že tohle je teprve začátek. U mladých akvárií bývá někdy s řasami problém.

Dobrý večer, na kořenu se usadila nějaká řasa. Nikde jinde ji moc nevidím a sklo čistím Jde mi o to, že mi esteticky nevadí, ale nevím, jestli třeba není nebezpečná pro rostlinky nebo ryby... Mám se ji pokusit nějak odstranit nebo ji tam můžu nechat? Děkuju za radu.

Proč hnojíš v novém akváriu, kde rostliny ještě nestačily ani zakořenit a žádné známky deficitu nemají?

No dno i filtr mam uz zajety ze stareho akva, takze tak mlade zase neni.
30% vody menim kazdy tyden. Nemuzu rict, ze by se rasa zhorsovala, ale stale tam je a bojim se, aby se nerozjela poradne.
Testy na NO3 a PO4 bohuzel nemam.
Asi zkusim to pmdd bez kno3, ryb tam mam docela dost.

Treba si uvedomiť, že riasa je súčasťou akvária. Mesiac založené akvárium je ešte "mladé" a musí si tým prejsť. Rozhodne nehovorím, že je to úplne v pohode.
Treba zmerať NO3 a PO4 a porovnať ich pomer. Malo by to byť 1:10, ale to nieje určite platné pre každé akvárium.
Co2 z kvasníc je nestabilné, ale dá sa to odsledovať pomocou permanentného testu CO2.
Najjednoduchší recept ako pribrzdiť, alebo zastaviť riasu je výmena 30% vody

Zdravim, potreboval bych poradit. Akva zalozene cca mesic a zacala se mi delat slaba vlaknita rasa, ale jen uprostred akvaria na kosokvetu.
Svitim 2x30w T8 zarivkama, 12-15 a 18-21hod, pridavam CO2 z kvasnic a hnojim 3ml denne PMDD s KNO3. Napadlo me zkusit to bez KNO3.

Muze mi nekdo poradit, aby se rasa nezhorsila?
Bohuzel testy na vodu nevlastnim, jen pH 6,8.

Vstupni voda pH 7,5,UT 6°KH ,CT 13°GH

Kup si tekutý uhlík nebo to jde horkou vodou, natáhni do stříkačky a foukni to na řasu (na dřevu) jde to i kysličníkem (Peroxid vodíku 3%). Dřevo prostě v akváriu zlobí zvláště ze začátku.

larix napsal: Jelení paroh ... príliš veľa horčíka v pomere k vápniku
Opravdu? Naprostá novinka pro mě. Je to Tvoje pozorování, nebo to je nějak obecněji známá a vyzkoušená věc?

Jelení paroh nežerú ani otíci ani slimáky. Príčinou je buď nadmerné osvetlenie, slabo fungujúca mineralizácia alebo príliš veľa horčíka v pomere k vápniku. U mňa to bol vždy ten horčík, stačilo ubrať ale u teba to vidím na tie prvé dve príčiny, zvlášť, keď si nedávno zvyšoval množstvo svetla.

Na větvi a sem tam rostlinkách se začaly rozšiřovat řasy (anibias, valisnerie). Viz. foto v mé prezentaci. Na větvi budiž, tam to může vypadat pěkně, budu to mít jak Majka v rostlinném neonkáriu, což nevypadá špatně, ale na těch rostlinkách... nějak to šneci a otíci flákají. Je pravda, že jsem měl nedostatečné světlo, které jsem doplnil, ale teď už bych snad měl být na normě. Mám to nějak řešit? Případně jak? Děkuji za rady.

Měly by to být rozsivky. rybicky.net/forum/6594…

Ahoj. Nejak me nenapadlo kde presne se zeptat a řasu bych prirovnal k podobnemu sajrajtu co se mi dela v akvarku, tak proto to pisi zde. Stale a opakovane se mi tvori na rostlinach na kamenech dekoraci na sterku proste uplne vsude takovy hnedy az rezavy nános. Jde to mechanicky dolu,ale da to praci a ne ze vsech drobnych listu rostlin to jde dolu. Vodu menim co 3 dny 40%. Te hnede srajdy se ne a ne zbavit. Nevi nekdo z ceho to je a jak se toho zbavit? Napadlo me jestli to neni ze dreva, ale nevim to jistě.

Alelopatia akváriových rastlín sa príležitostne niekde spomenie ale je to niečo ako manželka komisára Kolomba. Dnes som si všimol, že korene M. hirsuta nejakým spôsobom potláčajú rast niektroých rias. Na skle pod úrovňou substrátu rastie zmes sinice a červenej riasy a situáciu je možné vidieť na priložených fotkách. Či ide o cielenú alelopatiu a alelopatické chemikálie vylučuje celá rastlina alebo ide len o zhoršenie podmienok pre riasu vylučovaním kyslíka, kyseliny citrónovej atď. koreňmi, je otázkou...

Pořád se tu bavíme pouze o makro a mikro živinách a o dost problematickému pojmu "Vyvážených" podmínek v akváriu. Předpokládám že se i rostliny dokáží bránit řasám. Pojem "Alelopatie" je dost známá věc i když u akvarijních rostlin to asi nikdo moc nezkoumal.

Fungovat to může, ale mi se časté propírání filtru neosvědčilo.

Děkuji za obsáhlé vysvětlení a rozumím tomu. Přečetl jsem tu hodně informací, ale jak bylo řečeno, co funguje jinému, nefunguje druhému. Nikdo nemá stejné podmínky a faktorů co to ovlivňuje je 100+1 Bohužel asi zázračný návod neexistuje, ikdyž se to někdy v různých článcích tak může zdát
Když jsme u toho, může tento postup fungovat, když pominu přímo ty výrobky? www.profiplants.cz/…

Pro zájemce o tuto problematiku přidám dva odkazy na odborné články pojednávající o možných faktorech, které mohou stát za "probouzením" (klíčením) řas:

1) link.springer.com/…
2) link.springer.com/…

Každý nechť si udělá závěr sám, jestli je zrovna amoniak tím jediným/hlavním faktorem, který za to chudák "může".

PS: Pro ty, co neumějí anglicky: Dočtete se tam o světle, teplotě, anorganických živinách (např. nedostatku N, P, Mg nebo jejich výrazném přebytku), chemikáliích, pH, biotických faktorech, pohybu vody, stresu, antibiotikách, UV a dalších typech záření, jakožto o potenciálních faktorech, které mohou ovlivňovat "klíčení spór" řas (angl. spore germination).

K tomu bych ale ještě rád podotknul, že většina řas přítomných v našich akváriích není ve stádiu spór, nýbrž ve vegetačním stádiu, což znamená, že už jsou "probuzené" a připravené k růstu. V podstatě by se daly přirovnat k "už vyklíčeným semínkům podobajícím se mladým rostlinkám". A jako takové nepotřebují "probouzet". To jen tak na okraj.

Ona myslím ta teorie o čpavku/řasách stavěla na tom, že řasy za přítomnosti čpavku iniciují proces množení.
Já tomu taky moc nevěřím. I kdyby to bylo skutečně tak, moc nás to v boji s řasou nevyzbrojí, protože akvárium bez amonia je nepředstavitelné. Všechen rozklad organických látek prochází bodem, kdy je dusík dekomponován na čpavek, a teprve potom - funguje-li nitrifikace - se oxiduje na dusičnany.
Docela bych vsadil na to, že to někdo někde broukl jako hypotézu, a ta se šíří, protože se líbí obchodníkům. Vyloženě z ní totiž vyplývá: Máte řasy? Potřebujete pořádný filtr s drahými filtračními náplněmi.
==
Mám v plánu uskutečnit experiment: Založit "vodu", do které přidám dusík výlučně v dusičnanové vazbě. Uvidím, zda se zazelená.

Zip napsal: jaký máte názor, že je čpavek jeden z největších důvodů pro vznik řas. Na některých webech se tato teorie dost propagujeČpavek=amoniak nebo amónium (NH₃/NH₄⁺) je běžnou dusíkatou živinou rostlin i řas. Je to živina, jako každá jiná, i když patří mezi tzv. makroživiny, což znamená, že jí rostliny/řasy potřebují v mnohem větší míře, než třeba mikroživiny (chlór, železo, mangan, zinek, bór, měď, molybden ...). Už z tohoto samotného faktu je jasné, že tuto živinu rostliny/řasy potřebují ÚPLNĚ STEJNĚ jako jakoukoli jinou esenciální živinu. Amoniak/amónium tedy není v ničem výjimečný a podle mého názoru nevede k přemnožení řas o nic více, než jiné živiny. Důležité je si ale také uvědomit, že rychlost růstu rostlin/řas souvisí velmi úzce s vyváženým poměrem těchto živin. Dejme tomu, že rostliny/řasy k dobrému (rychlému) růstu potřebují 10 mg/l NO3, 1 mg/l PO4, 5 mg/l K, 0.01 mg/l Fe atd. Při tomto poměru živin bude jejich růst nejrychlejší. Pokud ale budou mít k dispozici 1 mg/l PO4, 5 mg/l K, 0.01 mg/l Fe, ale jen 1 mg/l NO3, jejich růst se výrazně zpomalí (k optimálnímu růstu jim bude chybět 9 mg/l NO3). Pokud do takovéhoto akvária přidáte 9 mg/l NO3, růst rostlin/řas se raketově zrychlí (protože předtím byl jejich růst bržděn nedostatečným množstvím dusíku). To samozřejmě platí i o amoniaku/amóniu. Pokud do takového akvária přidáte větší množství NH3/NH4, rostliny/řasy na to zcela jistě zareagují pozitivně (tj. zrychlením růstu, rapidním nárůstem biomasy). Navíc NH3/NH4 přijímají rostliny obvykle lépe, než NO3 (je pro ně prostě lépe stravitelné), takže svým způsobem je NH3/NH4 pro rostliny/řasy o něco chutnějším zdrojem dusíku. Není ale pravda, že samotné NH3/NH4 bude mít za následek přemnožení rostlin/řas. Musí být splněna i řada dalších faktorů: dostatečné osvětlení, okysličení vody, proudění, dostatek a vyváženost ostatních esenciálních živin, absence toxických látek, absence řasožravců, absence/zanedbávání údržby (vč. výměn vody) apod. Zvýšené koncentrace živin jsou samozřejmě problematické (jak pro zdraví živočichů, tak pro kondici rostlin, tak pro přemnožení některých řas), ale je třeba to vždy posuzovat v kontextu dalších faktorů. Sama o sobě nemusí být zvýšená koncentrace živin ničím katastrofálním (o čemž konec konců svědčí spousta akvárií lidí, kteří hnojí metodou Estimative Index, aniž by měli ve svých akváriích řasovou kalamitu).

Čpavok v zabehnutom akva nenameriaš, a aj tak môžeš mať riasy. Organické znečistenie, organické rozpustné látky, by bolo zaujmavejšie merať.

Inak nemáte návod, ako dopestovať zelenú plošnú riasu? Myslím v akva, nie v pohári na okne. Akosi sa mi vytratila riasa z akva, akákoľvek viditeľná, a ryby mi hladujú, hlavne 2x SEA. Najviac si to odniesla saggitaria, ta je zdecimovana.
Predĺžil som osvetlenie na 12,5h, decentne hnojím hnojivom pre izbove kvety (obsahuje aj čpavok a hodne fosforu) ale riasa nikde :(

Príležitosne kŕmim aj mrazeným špenátom. Z menšieho akva 2x týždenné prehodím Lemna minor ale za 2 dni uplne zmizne z hladiny, ryby požerú...

Zdravím,
jaký máte názor, že je čpavek jeden z největších důvodů pro vznik řas. Na některých webech se tato teorie dost propaguje Je mi jasné, že to nebude tak úplně černobílé,ale jde mi o to jestli není úplně blbost si koupit test na čpavek a pokud nějaký naměřím, tak se ho snažit snížit (přitlačit na výměny, častěji odkalovat atd...) a tím eliminovat podstatnou podmínku pro vznik. Díky

Pro začátek vždy po stírání řasy vyměň 10% vody.

ahoj, uz jsem jiz psal o mem problemu, ted jej priblizim, akva cca 6tydnu zarizene, pre 14dny dane ryby, ale ted se minzacls delatbtato "rasa" spise hneda, jak proti ni bojovat? nekdo rika ze je to pri zalozeni akva bezne, prozatim stiram hounou ale do par dni je to zoet, jak proti tomu valcit? ;) dekuji

Uniká mi pointa zda jsem viděl v akváriu 30 PAR u dna...
Přímo pro GRO LUX je vytvořený koeficient přepočtu z LUX na PAR, hodnotu PUR uvádí sám výrobce.. Popisuji co jsem reálně naměřil, odchylky tu samozřejmě jsou..

Měřením světelné intenzity v akváriu je vždy zatíženo chybou až v desítkách procent. Na celkové světelné intenzitě převážně u dna akvária (což je výhodné) se podstatně podílejí odrazy od bočních skel akvária. V akváriu, u dna, bývá asi 1,5x (a i větší než 1,5 x) větší světelná intenzita, než která by se dala naměřit, od světelného zdroje, ve stejné vzdálenosti mimo akvárium.
Je přirozené, že intenzita odraženého světla je časově nestabilní vlivem znečistění akvarijních skel a rostlinné vegetaci.
Prakticky všechny snímače PARmetrů a LUXmetrů, vlivem své (snížené) citlivostní charakteristiky pro šikmo dopadající světlo na senzor, nedokáží dokonale sumovat (jsou méně citlivé na šikmo dopadající světelné záření) intenzitu světelného záření, které dopadá na senzor z různých směrů.
(Hodnoty světelné intezity PARmetrů a LUXmetrů lze mezi sebou přepočítávat pomocí koeficientů a velkou roli zde hraje druh a barevná teplota světelného zdroje, vysvětlení nad rámec.)

Přikládám graf, který jsem kdysi sestavil a demonstruji, jak velký je vliv kvalitních odrazných ploch za zářivkovou trubicí, kdy, s odraznými plochami, světelná intenzita stoupne až na dvojnásobek (může tak snadno dojít k řasové kalamitě, tento můj příspěvek do tohoto fóra tedy jistě patří!). Uvedené údaje na přiloženém grafu odpovídají měřením mimo akvárium. „Bez odrazné plochy“ je situace, kdy je za zářivkovou trubicí, ve vzdálenosti 2 cm, matný černý papír.
(Při troše inteligence lze, přibližně, přepočíst hodnoty v grafu pro výkonově jiné zářivky a s jinou barevnou teplotou vyzařování.)

Lux metr ti měří tok viditelného světla! Ten tvůj přepočet je zavádějící. Viděl jsi někdy v reálu akvárko osvícené aby u dna bylo ( v předu ) 30 PAR . Rozdíly pro oko jsou obrovské, ať se jedná o T5, LED, a nebo výbojky.

Jen aby jsem tě poopravil, jmenuje se to PAR Metr. Ale to jen pro upřesnění

Změřil mě to Marcel G. Ten má vodotěsné čidlo.

Dik moc za rady. Velmi si toho vazim. O vikendu dam dole reflektory a do 11teho objednam CO2 set. Ked som tak pozeral na merania tak reflektory robia skoro dvojnasobok a snad to trosku pomoze.
Ako sa ti podarili zmerat hodnoty v akva? To mas luxmeter vodotesny?

Já jsem byl vždycky nesvítič, vždy jsem se držel toho co radili kdysi. Nejdřív se to musíš naučit z rostlinami a pak jim můžeš svítit. Předpoklad je ale mít CO2 protože je to zdroj uhlíku pro rostliny a to je hlavní stavební kámen. Pokud si rostliny (ne všechny) dokáží CO2 vyrobit jinak ale podstatně pomaleji je jasné že nemusíš tolik svítit. Světlo se mě povedlo i změřit.

Ono záleží jak píše romant jestli máš nově založenou či nikoli.
A spousta dalších faktorů může být přičinou:
-Zvýšený amoniak (málo nitrifikačních bakterií)
-Hodně křemičitanů
-Málo světla
..více mě teď nenapadá, moc info jsi k tomu nedal
U rodičů zabralo až osazení stonkovkama a přísun co2 (bojovali jsme s tím půl roku, a z výše uvedených příznaků to nebylo, takže příčina je záhadou)

Jak píšeš na W nezáleží, např. každý GRO LUX jestli má 54, 38, 24W svítí stejnou
intenzitou.. Takže jde vidět, že o tom i něco víš..
No ber vzdálenost zářivky a substrátu..
U grafu č.1 je měřená pouze 1 zářivka a ty máš 4, takže výsledek x4, bral jsem, že máš 5THO jelikož jsi nenapsal zda máš odraznou desku či nikoli (ona děla velké rozdíly)
Měření co dělali, jak poukazuješ v druhém článku jsem videl taky a záleží hodně na typech zářivek... Sám používám GRO-LUX a 1 zářivka má dle měření ve vzdálenosti 50cm 25,07μmol PAR.
Z toho plyne, že i jen 2x GRO ti stačí, navíc podle článku (kde je graf č.1) v rostlinných akvariích na světových výstavách měřili hodnoty u dna a výsledek byl cca 30μmol PAR.
I mě dle tabulek vycházely různé výsledy, proto jsem luxmetr koupil, abych to měl aspoň z 90% přesné a jelikož používáš stejnou zářivku, tak ti dávám info aspoň k ní.
1xGRO-LUX +- 10%
10cm 147μmol PAR
20cm 67μmol PAR
30cm 43μmol PAR
40cm 32μmol PAR
50cm 25μmol PAR
60cm 18μmol PAR
70cm 13μmol PAR

Tak ono je klidně možný, že to je to klasická dětská nemoc nově založených nádrží, jako jsou třeba rozsivky. Vyhledej si ten pojem a pokud tomu je tak jak si dovoluji odhadovat, měl by jsi se uklidnit.

Ahoj, jak postupovat proti hnede rase?? Objevila se mi z niceho nic, tak jak postupovat?? ;)

Jo a k tomu grafu. Ked som pozeral graf tak som pri vzdialenosti od dna cca 60cm som na urovni cca 50 μmol PAR. www.rostlinna-akvaria.cz/…. Graf č.1

Este odcitujem:"Dobré je také vědět, že je-li zdroj světla přímo nad vodní hladinou, je rozdíl mezi intenzitou světla u hladiny a u dna mnohem větší, než když je zdroj světla výše nad hladinou. Z tohoto důvodu, aby rozdíly v intenzitě světla směrem ode dna k hladině nebyly tak velké, se doporučuje umístit zdroj světla přibližně 30-60 cm nad vodní hladinu, a vybrat takový zdroj, který u dna poskytne hodnotu 40-50 μmol PAR."

Podla toho som sa riadil aj pri vybere svetla. Je to pocitane na T5HO co mam 2x (865) a ako kompenzaciu ku GroLux som bral Tropica ziarivku aby bol rozptyl u dna rovnomerny. Ale asi som to spatne pochopil a precital graf

Este doplnim link na merania:
www.rostlinna-akvaria.cz/…
Ak si pozries testovane ziarivky Juwel v rampe s reflektormi tak tam je pri vdialenosti 50cm od svedla v strede merane cca 42 μmol PAR a to su dve s lepsimi reflektormi ako mam ja. Podla mna tie ziativky svietia podobne ci su 28 alebo 39W a rozdiel je iba v ich dlzke = cim dlhsie tym vyssia spotreba ale vykon rovnaky.

Dik za radu. Vis jak to chodi, clovek sa uci na chybach, ale snad to dobre dopadne. to co mam teraz v akva som pri predoslom svetle nemal a povazujem to za krok vpred aj ked mozno nie najlepsi. Rastie mi Pogostemnon Erectus aj Rotala Rotundifolia. Pomohlo by trocha ak by som dal prec reflektory?

Vycházím z tabulek kde počátají s T5HO..
V tvojí výšce by jedna stačila, ovšem světlo by nebylo rovnoměrně rozprostřené a to je problém zase jiný...
Proto se doporučuje mít světlo od 30cm nad hladinou. Pokud vezmu svoje světlo co mám 25cm, tak se přední žářivka svým svitem (celý objem) nedostane v úhlu 45° na přední stranu hladiny, ale jen z půlky.. Celá je viditelná až 5cm pod hladinou na přední straně.
Jsem konečně doma, tak se na to podívám, jak to vychází u mě.
Světlo mám 65cm od dna a podle předchozí tabulky mám u sebe 60 μmol PAR a reálně je tam naměřeno +- 30 μmol PAR... Ono to tabulkové měření je spíše na 1 trubici 1 osvětlovací rampa.
Takže když to porovnám máš teoreticky o 1/2 méně a to je 125 μmol PAR...
Vem si, že mi stačí na hloubku akvária (50cm) pouze dvě T5 a mám je 25cm nad hladinou a ještě je to dost silný (2x GRO-LUX je ok, ale 1x GRO a 1xAqua je na hraně).
Proto jestli pořídíš CO2 rozhodně nechoď pod 6L bombu ať to neměníš co dva měsíce a klidně použij jen dvě zářivky (od každé jednu) a nebál bych se to zvednou na těch 20 - 30 cm nad hladinu (nepotřebujes prosvítit vysoký sloupec)..
Víc ti neporadím, jen popisuji svoji zkušenost co mi pomohla a rostliny dokonce rostou lépe než když jsem měl přesvíceno... Egerie valí několik centimetrů za den.
Zda to zkusíš nebo najdeš lepší variantu nechám na tobě

Udělal jsi to přesně obráceně přidal jsi světlo místo CO2 a to nemůže dopadnout dobře.

Nechcem rypat, ale nejako mi nesedia pocty na jednu ziarivku 70? A pre najnarocnejsie doatatok 50? V tom pripade by som mal mat jednu a potiahla by mi najnarocnejsie?

Ten clanok som cital a vychadzalo mi z toho, ze tri by mali byt ok ale mal som a bolo malo, styri su zas vela a to som tie tri mal o 5cm nizsie .

Ked som sa radil s jednym akvaristom tak vravel aby som pridal osvetlenie a CO2 + skontroloval PO4, ze to moze byt aj v tom. Ked som kupil test na PO4 tak boli hodnoty na 0 a tak podla potreby prihnojujem. Svetlo som pridal tak teraz je na rade CO2. Snad to do vianoc stihne

Dik moc

Omlouvám se,
Chyba... myslím tu rostlinu, kde je vyfocená tetra...

Jen malý dodatek k tomu osvětlení jelikož mám čas..
Podle výzkumu Vaughna Hopkinse (jeho článek se dá jistě dohledat a mrzí mě, že jsem ho nenašel dříve než jsem upgradoval svoje aqua, protože ho považuji za jeden z nejzajímavějších) je přiměřená hodnota osvětlení pro nejnáročnější rostliny u dna cca 45 PAR-μmol.m2.s.
Pro tvoje osvětlení což beru 4x T5 s tím, že máš na světle odraznou desku nad trubicí.
Akvárium má 40cm, světlo od hladiny 20cm, substrát cca 8cm, 3cm rezerva hladiny... To znamená od světla ke dnu cca 49cm = 19,29 palců..
To máš 70 PAR-μmol.m2.s. pro jednu zářivku.. x4 = 280 PAR-μmol.m2.s., dle zkušeností vím, že gro-lux ma asi o 30% nižší svítivost (lux) než třeba aqua-nova, ale zase má vyšší (PUR) - je něco jiného než (PAR)
Takže reálně to děla s odchylkou 250 PAR-μmol.m2.s. a to je 5x více než je potřeba.
To znamená, že by jsi reálně měl světlo posunout o 35cm nahoru, aby jsi dosáhl požadovaných 45 PAR-μmol.m2.s. u hladiny
Pro info:
GRO-LUX má 0,69 PUR [uE/s/W]

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu