Řasy

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

Díky, už jsem také přemýšlel, že prubnu ladit proudění, ale měl bych ještě prosbu, mohl by někdo na základě mého popisu níže a 2 fotek v profilu určit pravděpodobný typ řasy - jen pro jistotu, případně ještě nahodit nějaký návrh, jak vylepšit podmínky pro boj s tím hnědočerným sajrajtem?

Musíš vstřebat klasickou rovnici řasy x světlo x živiny a tudíž bych to ještě stáhnul na těch 8 hodin.

já být tebou do dna v žádném případě nevrtám,na odkalování se vyprdni,jen posbírej co se válí na dně,pisek nechat na pokoji spíše bych zatlačil na výměny vody

dej tam 6 hodin,já mám akva cca 8 měsíců a svitim 8 hodin

... od včerejška zredukováno na celkových 10 hodin (v průměru 0,49 W/lit, přes poledne pauza.
Myslíte že pořád moc?
M

Svítit 15 hodin v začátku akva, to je dost brutální, i polovina by byla docela dost.

Průtok tak na 50-60% výkonu Eheimu 3e 2076 - kolik je to v l/min. si netroufnu odhadovat, ale veliké peřeje to zrovna nejsou.

Akva je staré 3 týdny, tak můžu s naprostou jistotou prohlásit, že odkaluju pravidelně 1x týdne (= zatím dvakrát, i když první týden tam nebyla ani ploutev)

Výměna vody - viz odkalení - odhadem něco mezi 1/2 a 1/3 objemu tj cca 120l vody

Ty jemnolisté rostliny dávají smysl mojí teorii, kterou ti prozradím hned, jak si ještě ověřím tři věci...
Jaký máš průtok filtru?
Jak často odkaluješ?
Jak často měníš vodu?

Asi 25-30 cm, ale není veliký rozdíl mezi různými oblastmi v aqva, spíš bych řekl, ze v jemnolistých kytkách to ulpívá mnohem více. Z E. tenelus to není boha dostat.
M.

Jak daleko je nejvíce postižené místo od nasávání filtru?

a jedna na listu šípatkovce - i když si nejsem jistý, že je to ten samý humus.

Díky za komentáře a rady
M.

Koukám že jsi načetl dost a zkusil už hafo.
Tak vypustím odborné rady a dám jednu laickou... Změň proudění z filtru (ideálně aby se proud rozbíjel o nejstinnější stěnu akva) a zaveď jednou za týden půst krmení...
Jinak změnu pocítíš nejdříve za měsíc, proto nemá cenu zkoušet cokoli jiného dřív a pak nebudeš vědět, jestli to zabralo...

Ještě jedna jiného kouta...

Ráno jsem tady popisoval khaki humus na mých jemnolistých kytkách a na kořenech teď přikládám i fotky. Je někdo kdo to pozná a ví jak té bestii na kobylku?
Každá rada dobrá.
Díky předem
Michal

ja som mal tiež niekedy dosť veľký problém s riasami a tiež prv boli zelené potom červené na kamienkach som mal až do čierna ale potom keď som ich splachol s vriacou vodou boli to nakoniec zelené len dosť zašpinavené... tiež mam anubiasa a otiež ako prv naňom sa začali zachytávať riasy tak som ho stale čistil...
ale teraz k mojmu opatreniu:
- prv som kúpil lepšie osvetlenie 2*24W na 60l ..neskôr som zistil že som tým len zhoršil tak som jedno zalepil aby nesvietilo...ale problem pretrvával ale už menej... tak som spravil ešte jedno opatrenie že zo svetla som vybral tie reflektory či čo to je ( take akokeby chromové na zvýšenie osvetlenia alebo take niečo ako parabola na svetlách) vyhodil som to a riasy začali pomaličky ustupovať ale ešte ostávali
- druhý krok som spravil to že som prestal používať kupované hnojenie (lebo niekedy aj prebytok hnojiva podporuje rast rias) a prešiel som na CO2 a po necelom mesiaci sa riasy načisto stratili a raz za čas sa vytvoria na prednom skle keď flákam pravidelnú údržbu...
čiže moje ponaučenie je že to že mám vhodné osvetlenie z hľadiska W na liter ešte neznamená že je fakt vhodné a to že používam kupované hnojenie ešte neznamená že mám správny prísun živín pre rastliny lebo nie vždy tam je vyvážený stav požadovaných podporných látok

Dobrý den, chtěl bych poprosit místní guru o radu. Akva jsem založil zhruba před 3 měsíci a cca 3 týdny po založení se objevila hnědá řasa, kterou nebylo problém mechanicky lehce odstraňovat za týden se přestala tvořit.
Ale teď poslední měsíc už nevím kudy kam a čím víc čtu články a příspěvky na toto téma, tak z toho mám v hlavě větší zmatek.
Nejprve se začala tvořit zelená přisedlá řasa (zelené skvrnky) především na zadním skle akva, kterou nebylo prakticky možné mechanicky odstranit a do toho se objevilo cosi hnědého až černého na rostlinách, ale nebylo to vláknité a nemohl jsem to absolutně ničím mechanicky odstranit. Jako první byly napadeny Anubiasy, které jsem musel vyhodit včetně varianty XXL a nejvíce byly napadeny tím hnědočerným sajrajtem listy pod přímým osvitem zářivek. Koupil jsem nové kytky, přes poledne omezil svícení, ale ouha po obědě když světlo bylo vypnuté, tak asi dopadalo (tento týden)sluneční záření na akva i když ho moc nebylo a na 1/5 se vytvořiha tmavě zelená až do černa řasa na štěrku opět bez vláken.
Před 14 dny jsem provedl 1x cyklus přípravkem na všechny možné řasy od eSHa PROTALON 707, ten týden, co jsem kapal dle návodu to bylo OK, ale nyní po dalším týdnu se zase na kytkách pomalu objevují hnědé fleky - viz 2 fotky rostlin v mém profilu, které se určitě začnou zase zvětšovat, tak jako nedávno abudu muset zase vyhazovat kytky.
Svícení - nyní opět cca 12hod denně
osvětlení, přípravky na hnojení, údržba viz profil
krmení střídmě 1x denně
Voda dle pásků 6v1 od JBL
CL2 - 0
pH - 7,0
KH - 8°d
GH >7°d
NO2 - 0
NO3 - 25mg/l

Moc děkuji za Vaše trpělivé rady.

jsou tak silné,že dokáží přežívat nepříznivé podmínky v akva a nejenom tam,proto se vyskytuji skoro ve všech biotopech

Snad si to Burik přečte.

je rod sinic z řádu oscillatoriales

A co jsou drkalky?

není to sinice?

Zkuste si prostudovat drkalky.

Usilovným studiem obsahu akva posledních dnů jsem zjistil, že mám asi problémy dva - zelenou řasu na listech rostlin blíže ke světlu, ale hlavně hnědo-zelené cosi usazující se v jemnolistých rostlinách, na pařezech, pokud to neodsaju tak i na dně. Nevím, mohli by to být rozsivky, ale u těch se tu píše cosi o drsné struktuře a můj svinčík je spíš slizký potah. Dá se opatrně namotávat na špejli ale trhá se to a dostat to z vody jde fakt nejlépe hadicí. Jenže odsávat denně? A objevuje se to už druhý den odsátí. Akva je nové a nezajeté - viz pár příspěvků níže.
Nenapadá vás možná diagnóza a prevence? Zkusím udělat fotku, ale khaki sliz je celkem výstižný popis.
Díky
M.

komerční mikro je třeba Profito od Easy-Life, je to bez dusíku a fosforu

Mikroprvky tím jsem myslel třeba plantex csm+B nebo tenso koktejl, občas jdou sehnat v některejch lepších akvaristikách, případně přes e-shopy ( pmdd.mrp-cz.com/… ). Komerční hnojiva je taky obsahují, ale většinou už s dusíkem, fosforem a draslíkem. Ale tady si nejsem moc pevný v kramflecích, míchám si všechno sám, tak o komerčních hnojivech moc nevím (pro velké akva je to o dost levnější metoda). Mě cca po měsíci začly kytky blednout (chloróza) - měly málo železa, jak sem začal přidávat mikroprvky tak se to zpravilo.

Svetla mas dost, CO2 davas, klidne muzes zacit hnojit metodou EI. Vodu menis pravidelne, takze to pro Tebe nebude zadna katastrofa, jako ze je to moc pece navic. Zkousim ji taky, zatim jsem spokojen, i co malem uplne uhnilo, oziva, rostlinam se celkove dari lepe, rasa nejaka je, ale v rozumne mire, sem tam neco odstranim.

Jak to Tve akvarko vidim, bude Ti zatim stacit tak tretinova az polovicni davka hnojiv proti doporucovane, a az to zacne byt vic jungle, muzes pridavat. Nema cenu davat plnou davku hnojiva, kdyz odhadnes, ze maximum co by v akvarku mohlo ohledne rostlin byt je 3x tolik. Tady fakt staci takhle hruby odhad, ani by byt nemusel a mohl bys lit plnou davku, ale k tomu duvod nevidim (neco by se mohlo hromadit na kritickou koncentraci, jak to vic nezvladnou zredit vymeny vody).

Ohledne svetla zkus ubrat, spis na dobe sviceni, at ta rasa az tak neprosperuje.

Jinak ja mel kdysi zelenou vlaknitou rasu nejvic v nejvetsim proudu vody, dost pomohlo proud zmirnit. Ale boj s ni neni zrovna snadny, jinych ras se da zbavit snadneji, to bohuzel vim z vlastnich zkusenosti. Rika se, ze jeji pozadavky jsou dost blizke rostlinam a proto je tak tezke znicit ji a neznicit pritom rostliny. Nejspis na tom neco bude.

Díky za super-rychlou reakci, nelenil jsem a prohlédl tvá akva na profilu a mám se sakra, sakra co učit.
Důvod tak dlouhého svícení je opravdu snaha to taky někdy vidět "in-action" (... přes den sedím v práci).

Upřímně řečeno, řasa vyskočila do 24 hodin od první=poslední pokusné aplikace pár ml Ratajova Biofloru asi po týdnu, ale bude to nejspíš jen shoda náhod. Řekl bych, že ze dna se do vody uvolnilo potravy pro řasy mnohem víc.

Co za mikroprvky (stejně jako chemické složení pomůže i jmého běžně dostupného prostředku + dávkování) by jsi doporučoval?
Díky, M.

když chceš tolik svítit, budeš asi muset brzo začít i hnojit, jinak se ti kytky zastaví a řasa rozjede ještě víc. Já bych ale spíš stáhnul světlo na cca 0,3w/l u T5 to na rozjezd podle mě úplně stačí a svítil tak těch 10h denně, případně i méně než ti ta řasa zmizí. A začal přidávat aspoň mikroprvky. Já jsem se dostal u svýho akva na průměrnou hodnotu 105w po dobu 11 hodin (akva 500 l hrubej objem)T5 s reflektorama a kytkám to stačí, rostou víc než dobře. Ale ze začátku jsem si prošel to samé, nejdřív cca 1 měsíc rozsivky, pak 14 dní zelená vláknitá a nakonec ruducha. Výměnu vody bych dal aspoň 2x tejdně, s tím že jak řasy zmizí, tak bych to dal zpátky na 1x. Jestli potřebuješ mít akvárko osvětlený ráno i večer tak tam dej přes poledne pauzu. Ať to roste (teda řasy né)

....a dnes (... a to Limnophila a Ceratopteris už poznaly moje nůžky)

Díky za rady a komentáře
Michal

Pro ilustraci přikládám fotky před 14 dny (den po osázení)......

Obávám se, že procházím tím, co si asi prodělala spousta z vás - nájezd řasy v čerstvě založeném akva. V mém konkrétním případě nejspíše zelené vláknité řasy, která se uchycuje buď ve formě zelených dlouhých vláken (... která jdou ale celkem snadno mechanicky otřít) na všech plochách obrácených směrem k osvětlovací rampě, nebo ve formě tmavších (hnědozelených) chuchvalců jakoby zamíchaných do jemnolistých rostlin. Zkrátka nic veselého na pohled ze vzdálenosti menší než metr.

Akvárium je pouhé dva týdny staré, z čehož jeden trávím se špejlí v ruce a namotávám a namotávám. Na rady zde na fóru jsem si pořídil 6 parmiček černopruhých a nějaké ancistruse, kteří jsou mi sice věrnými pomocníky, ale ani dohromady to moc nezvládáme.

Akva má celkový obsah nějakých 330 litrů (typuji okolo čistých 300 l vody), na dně substrát ve spodní vrstvě promíchaný s jedním balením JBL Florapol (... který mi - i když je překrytý 3-5 cm propraného štěrku - kalí úspěšně vodu při jakékoliv manipulaci se dnem).

Pár aktuálních hodnot chemie - NO2: neměřitelné; NO3: 25-35 mg/l; pH 6,5°; tvrdá voda okolo 15°dH

Hlavní podezření mám na světlo - akva je osvětlené rampou s možností až 4x 54W (2x teplá bílá + 2x studená bílá OSRAM). Pomocí spínacích hodin mám nastavené svícení od 7:00 do 22:00 (nejspíš asi moc, ne?) v různých intenzitách od jedné trubice ráno a večer po všechny 4 dvě hodiny přes poledne ve snaze simulovat trochu světlo v přírodě (viz příloha). Průměrný svit po těch 15 hodin je 0,48 w/l což by nemusela být taková tragédie, spíš si nejsem jistý celkovou dobou.


Bublám CO2 z lahve po celou dobu svitu zářivek, odhadem bublinka / sec. Kytkám (a jejich tam požehnaně) se zatím daří a (s jednou, dvěma výjimkami) rostou jako pomatené a kyslík bych mohl dodávat do špitálu. Bohužel, jak říkám - nedaří se jim tam samotným.

Krom 6 SAE a 5 ancistrusů je tam posledních pár dnů i 20 neonek. S dalším osazováním vyčkávám až akva trochu stabilizuje (vnější Eheim2076 jsem sice naočkoval blátíčkem z kámošova filtru, ale asi to chce čas.

Pročetl jsem co se dalo (... a že tady je o řase sakra co číst), ale jednoznačnou radu jsem nenašel. Na Horácových stránkách se celkem logicky píše, že je na vině nerovnováha světlo x živiny, ale bohužel už asi není úplně jednoduché poznat s čím začít laborovat. A tak škemrám staré praktiky o radu. Myslíte že mám:

a) zkrátit fotoperiodu, ale nechat průměrnou intenzitu okolo 0,5 W/l
b) snížit intenzitu světla (... více ta bestie roste na osvětlených plochách)
c) zvýšit intenzitu světla (... ať kytky "vyžerou" nadbytek živin, je li tam nějaký)
d) opatrně přihnojit (je-li tam nadbytek světla mohlo by to podpořit kytky)
e) více měnit vodu (zatím jsem měnil a plánuju měnit cca 1/3 objemu 1x týdně)
f) UV světlo??
g) na nic nesahat a čekat (.. vím čtrnáct dnů nic není, ale kdo se má koukat, jak mu jeho vysněné akva kolonizuje zelenej sliz)

Každá rada dobrá - děkuji předem
Michal

V každém případě přidej rostliny. Hlavně rychlerostoucí a plovoucí. Růžkatec, rohatec, okřehek, limnobium, bahnatku, mokřanku, šípatkovec odnožující, doušku, atd.

Vyndej ten bílý šutr, nekrm tolik a z PMDD používej jen draslík a stopové prvky.

Z toho je vidět, že to akvo dusičnany spíš produkuje, než spotřebovává a právě plovoučky jsou zdatným konzumentem dusíku, ty bych neomezoval. Dusík bych omezil v tom PMDD a kdyžtak přidával právě bez NO3. To častý krmení bude k vyšší hladině dusičnanů taktéž přispívat.

Udelal jsem jeste test vstupni vody:
NO3: 50mg/L
NO2: 0
Tvrdost: 7°
KH: 6°
pH: 7.6
Chlor: 0

Takze pH je vyssi a NO3 je tam min. Da se nejak regulovat necim NO3 ve vode? A ty plovoucky mam tedy take zregulovat? Hodiny zatim prenastavim asi na 11h a pak na 10h - at to neni pro ryby takovy sok.

Přehnojený, přesvícený. Světlo bych snížil na 8 hodin denně a toho PMDD bych dával poloviční dávku. krmit 2 denně mě příjde taky zbytečný, krmil bych jenom jednou denně a to ještě menší dávku než píšeš, nikomu se nic nestane, jeden den v týdnu nekrmit vůbec. To bych udělal já, uvidíš co na to ostatní.
Edit: Pokud se dá věřit tomu měření, tak je ta hodnota NO3 hodně vysoko. Častější výměny vody(předpokládám vstup nižší než akvo) a plovoucí rostliny, to jsou pumpy dusíku.

Ahoj,

snazim se vyhrat boj se rasou, ale nejak se mi stale nedari. Misto toho, aby mizela, tak je ji vic a vic...
Ryby krmim 2x denne (predtim 3x). Rano tetra min a vecer patentky + jedna tabletka. Davkuju tak, at je to do 2 minut od krmeni pryc.
Jedna se o tuto nadrz: rybicky.net/nadrze/18990
Kazde rano jeste davam 1.5ml PMDD.
Nadrz je cca 4m od okna.

Uz si vazne nevim rady... posledni akvarium melo ten samy problem, a kdyz sem tam nalil proti tomu chemii, tak mi vymrely snad vsechny rostliny, takze to nechci opakovat.
Hodnoty vody pred vymenou podle aqua testu:
NO3: 100mg/L
NO2: 0
Tvrdost: 14°
KH: 6°
pH: 7.0
Chlor: 0

Kazdy tyden odkauluju a menim 1/3 vody.
Rostliny mam viz. foto na profilu nadrze, plus plovoucky. Teplota vody 24°C, svitim 12h denne.

Však jasně, já to nepitvám, jenom konstatuji, že přidávání sanytru(KNO3) má na plovoučky a nejen na ně pozitivní vliv a to že píšu o dusíku, neznamená že to co jim chybí není právě draslík, neb toho je ve vstupních vodách povětšinou pomálu.

No jo, to jsem presne tak delal, ze kdyz k tomu doslo, na KNO3 jsem pritlacil a bylo po zloutnuti plovoucek. Ale "pritlacenim vic" se deji divy. Jak to zde hodnotil Vaclav, treba chybel draslik, coz je jiste velice dobre mozne.

Na dusík jsou nejlepší testy plovoučky. Jak začnou chřadnout, nemnoží se, je to jasný a sanytr se šikne.

fido16 napsal: Tak vstupní vodu vím to jsem dělal nedávno a to mám 30 mg/L

Myslel jsem, ze takhle nejak je na tom ma vstupni voda, testy to rikaly. Predchozi zkusenost s mistni vodou zadna, stehoval jsem se docela nedavno. A jak se zda, stejne KNO3 musim pridavat.

kytky pokud mají možnost, tak berou živiny i z vody i ze substrátu. Vyplavený výživný substrát ze dna nemusí být vždy problém, záleží na vstupní vodě (teda pokud akva úplně nezakalím při rytí do dna)

navíc nemyslel jsem to tsk že když tam dá rychle rostoucí kytky tak je po problému, ale tak že to může zlepšit situaci nebo dokonce i vyřešit, každé akva jjiné a fungovat to všude nemusí.

já vím že je to rovnice světlo x živiny ale pokud má přidaný substrát pod štěrkem tak kytky berou živiny z něho a ne z vody, ajestli se mu při odkalování trochu té "zeminy" dostalo do vodního sloupce tak to taky může být důvod

To ano

fido16 napsal: Tak vstupní vodu vím to jsem dělal nedávno a to mám 30 mg/LNo, nepsal jsem, že se výměnou dá i hnojit.

Tak vstupní vodu vím to jsem dělal nedávno a to mám 30 mg/L

Jen si dávej bacha na NO3 aby ti nekleslo na 0 a zjistil bych si kolik ho máš ve vstupní vodě.

No právě nehnojím ani s jedním momentálně mám obavy abych si ještě nepřitížil

Bacha na ten fosfor to bych radši nezkoušel.

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu