Sinice

Dobře míněných, přesto nic neřešících "rad", se vám dostane při podobném naléhání nejspíš dost. Na to, aby bylo možné poradit kvalifikovaně, je nutné detailně poznat poměry ve vaší nádrži.
Takže jen takový (nic neřešící) postřeh - na to, že vodu nesytíte CO2, máte dost přesvíceno; 2x 39W při výšce akva pouhých 35 cm (a k tomu 11-tihodinový cyklus) je příliš mnoho světla.
Proč vám hynou rybky za příznaků, které jste popsala, je zase jen otázka dobrá akorát tak ke spekulaci...

Můžete se tady určitě rozepsat ještě o miroprvkách potřebných ve vodě, ale šlo hlavně o dusík ve vodě a záhadné uhynutí ryb, vzniku sinic a řas.
P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 % jde už o namícháne hnojivo toho "skutečného" draslíku je tam samozřejmě méně. stejně tak P.
Pro odborníky typu Sida - Chemický vzorec K2O se používá v číslech N-P-K (dusík-fosfor-draslík) při označování hnojiv. Přestože K2O je vzorec pro oxid draselný, tato sloučenina není ve hnojivech obsažena. Jako zdroj draslíku se používá chlorid, síran nebo uhličitan draselný. Procentní obsah K2O pouze udává množství draslíku ve hnojivu, přepočtený na oxid draselný. V K2O je cca 83 % draslíku (hmotnostně), ovšem například chlorid draselný ho obsahuje jen 52 %. Poskytuje tedy méně draslíku než stejné množství oxidu draselného. Proto, pokud hnojivo obsahuje 30 % chloridu draselného, označuje se standardně jako devatenáctiprocentní. Ale nevím komu by taková rozborka pomohla pouze jsem napsal koncentraci hnojení které používám.

No a zase je tady diskuze, ze které jsem tak akorát jelen...když jsem pročítala forum tak mi přišlo, že každá druhá diskuze skončila právě takto...nemohli byste mi prosím radši polopatisticky říct co mám teda vlastně prakticky udělat? Další testy na vodu nemám.

...Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 %...
Tohle vám ale taky "malinko" ujelo, že?!
...Draslík, K má velice důležitou úlohu pro fotosyntézu rostlin, nedostatek draslíku vyvolává poruchy růstu a chlorozy listů rostlin...
A tady taky...
...Bez přítomnosti draslíku, rostliny nerostou a nemohou pak fungovat ani jako "filtr"...
Ono to neplatí jen o trojici N-P-K, ale i o dalších makro a mikroživinách, které jsou ne nadarmo označovány jako "biogenní prvky". Ale to už jsme docela daleko od tématu...

Ještě jsem napsal Tá tolerance ryb k dusíku je hodně odlišná druh od druhu stejně jako u rostlin. To se vracíme k jinému příspěvku kde jste po mě chtěl které že rostliny jsou ty nitrofilní. Vyberu jich jen několik.


Eichhornia crassipes - spotřeba celkově N, na den 1278 mg/m2. Spotřeba P v mg/m2 na den je 243 mg/m2

Pistia stratiopes dusíku 985 mg/m2 za den, spotřeba P 218 mg/m2

Egeria densa má spotřebu dusíku poměrně menší 125 mg/m2 a P jen 48 mg/m2.

Poměr N-P-K na sušině rostlin.
Limnobium laevigatum 3,3 % N, 1,7% P, 2,8% K
Eichhornia crassipes 1,8% N, 0,2% P, 4,3% K
Azolla filiculoides 3,6 % N, O,2% P, 2,4% K

Všechno to jsou plovoucí rostlinky. Rychle rostoucí rostliny které jsou často doporučované k boji s řasou a k rozjetí akvária. Dík tomu že mají právě vysokou spotřebu živin. U těch "normálních" kořenujících rostlin spotřeba dusíku není až tak velká.

Aha tady mě to malinko ujelo Hrubá chyba. Upřesním dusíku by mělo být naopak více než fosfátu. Poměr cca 16:1. Draslík, K má velice důležitou úlohu pro fotosyntézu rostlin, nedostatek draslíku vyvolává poruchy růstu a chlorozy listů rostlin. Draslík by měl být ve stejném nebo nepatrně větším poměru než dusík.
Bez přítomnosti draslíku, rostliny nerostou a nemohou pak fungovat ani jako "filtr". Proto tahle trojka N-P-K. Mám vyskoušený tenhle poměr. Celkově dusíku N 4,5 %, fosfor rozpustný ve vodě jako P2o5 3,4%, vodorozpustný draslík K2O 4,8 %.

...U makro živin N-P-K musíte dodržet správný poměr. Dusíku (N) nesmí být víc než fosfátu (p) draslík(K) apod. ...
Dusíku (N) nesmí být více než fosfátu (PO4)? (Nebo fosforu (P)?)
To máte odkud?
A jak s tím souvisí ten draslík (K)?

Co dusitany? NO2, nebo Amoniak? To by ukazovalo na nefungující filtraci, nedostatečnou samočistící schopnost akvária. NO2, NO3, Amonium, amoniak všechno je "dusík" akorát je rozdíl v tom že jedno je jedovatější a druhé daleko méně.
Ryby které pocházejí z řek potřebují prokysličenou vodu a málo dusíku v akváriu i (NO3). Je pak potřeba častější výměna vody. Jiné to mají ryby třeba pocházející z kaluží například halančící apod.. Tá tolerance ryb k dusíku je hodně odlišná druh od druhu stejně jako u rostlin. U makro živin N-P-K musíte dodržet správný poměr. Dusíku (N) nesmí být víc než fosfátu (p) draslík(K) apod. Poměr je u každého akvária jiný dle znečištění. eutrofizace akvária = vznik sinic

Zdravím,
akvárko mám založené už cca půl roku a po počátečních bojích s řasou už se zdálo být vše v pořádku. Teď se ale objevila znovu a ještě k tomu se sinicí. No a abych řekla pravdu, mám v tom teď trochu zmatek. Podle toho co jsem četla na internetu by v mém akvárku měly chybět dusičnany, a proto se vytváří sinice a řasy, což se potvrdilo...testovala jsem vodu testem od AQUARu a vyšla mi hodnota kolem 0-5mg/l, pak ale nechápu proč ryby vykazovaly spíše opačné znaky...minulý týden mi totiž umřely 2 ryby: parmička siamská měla vodnatelnost a cichlidka vypoulené oko což jsou znaky vysoké hladiny dusičnanů ne? Mohl by mi to prosím někdo vysvětlit a poradit co s tím mám dělat? Děkuji

Ivoš napsal: na 5 dní přikrýt dekou
a odsávať

na 5 dní přikrýt dekou

Tak jsem koukal, že se mi po akvárku začíná rozlézat sinice. Žádné jiné řasy tam nejsou. Je dva týdny založené, dno je amazonia multi.
Trošku bych řekl, že jsem jí tam zatáhl na vzduchovacím kamínku co2 ze starého akva :/
Poradíte jak se toho co nejlépe zbavit.
Svítím 2*15W 10h denně. Filtr houba 10*20*20cm

Vím, že bych si to měl najít a vyčíst, ale teď mě se čtením trápí maturitní témata, takže bych tohle moc rád vyřešil rychleji.
T

Nebude to nejaký extrakt zo slamy?

Mám informace od blízkého akvaristy, který nějaký biologický přípravek proti řasám používá. Prý nádhera. Zjistím bližší info, co to je. Já to zatím odmítl, snažím se bojovat rovnováhou v akva (zatím akorát vláknitá zelená. ).

No jo no,hold,nekdy je to tezke no,co nadelame!!

Keby mám na nový filter a testy financie, určite by som ich už mal

Jenom k tomu vasemu filtru,nez davat pozor a hlidat tesnost toho sveho filtru,mozna by nebylo od veci si sehnat nejaky kvalitnejsi filtr a nesledovat pak kde mam bypass! ,dale pak by jste si mohl ty vama uvedene hodnoty PO4 a NO3 i zmerit ne jen odhadovat podle clanku(byt urcite dobreho) nebo sveho usudku asi by to vsecno pak bylo tak trochu "presnejsi"

Tak by som sa chcel s Vami podeliť o svoju aktuálnu skúsenosť so sinicou.
Zhruba pred mesiacom, dvoma, sa mi v prezentovanom akve znova objavil tento nie zrovna príjemný organizmus. Po prečítaní si Johanovho článku som usúdil že sa tak stalo vďaka vysokým hodnotám fosforečnanov. Napadlo ma, že možno by nebolo odveci pokúsiť sa zdvihnúť hodnoty dusičnanov a tak pri každej výmene vody (2x týždenne cca 1/4 objemu) som okrem čerstvej vody do akvárka lial aj 2-3 litre vody z nádrže, v ktorej som predpokladal vyššie hodnoty dusičnanov.
Možno bol môj dohad nesprávny, možno bolo tej 'dusíkatej' vody málo, každopádne ničomu to nepomáhalo, tak som s tým prestal.
Dúfal som, že dôkladnejšia výmena vody za čerstvú problém vyrieši a tak som začal meniť 1/2 objemu 2x týždenne. Celkom ma prekvapilo že situácia sa ešte zhoršila. Začal som podozrievať filter.
Ten som už dosť dlho nečistil, keďže jeho výkon nijako neklesal. Takže dnes som sa odhodlal že ho po tej dlhej dobe znova otvorím. Čakal som že bude pekne zanesený, ale čo som v ňom našiel ma dosť prekvapilo. Jemnejší molitan bol zanesený, že ho nebolo videť, avšak bolo to len to klasické 'bahienko'. Hrubší bol na tom horšie. Bol ťažký ako kameň, keďže bol plný vápnika.
Predčasom bol totižto dlhšie bez CO₂ a rastlinky odvápňovali. Čo je zvláštne vánik si pamätám len na listoch, a dnes som ho našiel v hrubšom biomolitane.
Z molitanu sa mi ho nepodarilo vyprať tak som ho okúpal v kyseline chlorovodíkovej.
Zatial neviem či sa mi prostredníctvom tejto dnešnej údržby podarí sa siníc zbaviť, ale dúfam že hej.
Takže na čo dávať pozor, určite na tesnosti filtra. Používam čínsky 'honič vody' a telo a hlava filtra poriadne netesnia, navyše sa dosť lahko oddelujú. Preto filter pekne hnal vodu, aj keď náplne boli zanesené. Môže to mať za následok podobné a určite aj horšie 'neplechy'. Tiež je určite dobré mať rozdelené filtračné hmoty, aby fungovala aspoň jedna, keď v druhej budete musieť povraždiť všetky baktérie.

jo díky zkusím to

Jedna z možností proč se ti začne dělat sinice je že máš příliš silné světlo a CO2. Pokud nezkrátíš dobu svícení nebo nesnížíš osvětlení budeš muset používat hnojivo. Zřejmě se ti snížily dusičnany (NO3) díky rostlinám k nule a to potom bývají problémy podobného rázu.

pravě že jsem četl, každej píše něco jineho v tom aby se b... vyznal. Neměřil jsem protože nemam čim, jen ty papírky takový jak se přikladaj k tabulce ale to mi moc přesný nepřijde

Změř si několikrát jaké máš pH , UT (KNK) a dusičnany (NO3). Trochu si přečti diskuse o sinici.

Ahoj, potřeboval bych poradit. Mám v akva sinici a na hladině takovej jakoby zákal. Přidavam CO2 a měnil jsem vodu ale nic, objevila se před třemi dni a to když jsem to přehnal s CO2 a náke ryby to nerozdýchaly :(
Svítim třemi zařivkami s polední pauzou a třetinu vody jsem vyměnil, co muže být špatně tak z ničeho nic? děkuju za každou radu

jo nekdy priciny vyresit nejdou. Ja mam na dusicnany chudou vodu a v jednodruhovkach se ctverzuci, kde krmim jen zivym ci mrazenym, u ceho je vesmes dost vysoky podil fosforu proste nezbyva nic jineho nez dohnojovat dusikem, nebo nasadit na cas ampularie, ktere si dokazou vytvorut strategii proti mensim ctverzubcum.
Tak kde jsou krunyrovci, zivorodky nebo prerybneno, sinici nemam. Ovsem pokud mam jednodruhovky s rybama vyzadujici zive a mrazene a nic jineho neberou tak je problem.
Nekde to jde resit i slabym osvetlenim, ale u hladiny stejne stahuju. Pripravek by me vcelku i zajimal, ale zrovna ke ctverakum nechcu kondicionery vody lit.

Jenže u mě je takový malý problém: momentálně nemám v akváriu sinici, takže to jaksi nemám jak ověřit Proto hledám někoho, koho sinice momentálně trápí a má chuť to otestovat.

Věřim tomu, že rozpočítané na menší koncetrace by to mohlo pomoci v akváriích, ale to neřeší příčinu výskytu řas.

Nejelegantnější v případě sinice je klasika zatemnit a poté najet na klasický provoz a vyřešit příčinu vzniku sinice...nic víc, nic míň.
Každopádně by přípravek mohl pomoci a nahradit zatemnění.
Pokud se s pánem znáte, tak jistě nebude problém, aby ti obstaral malinké množství preparátu a vyzkoušej to a dej vědět zde na fóru, nejlépe s fotografickou dokumentací. Pochopitelně, že nikdo nechce kupovat zajíce v pytli. Pokud to ověřiš a bude to fungovat, tak není důvod, aby to ostatní nezkusili také

Každý, kdo má zájem to vyzkoušet a následovně k tomu připojit svůj vlatní komentář, má možnost. Víc hlav - víc rozumu

Sice v účinnost v akváriu nevěřím, ale přeji hodně zdaru.

On se s tím neschovává, jeho preparáty se u nás už nějakou dobu prodávají ale jsou určené pro větší vodní plochy, takže před akvaristy jsou tak trochu utajeny.Ten pán je důchodce dle všeho postrádající obchodního ducha na úkor ducha věděckého. Navíc už párkrát narazil na byrokratické překážky, se kterými neměl chuť či sílu bojovat. Momentálně pracuje pro jednu firmu, která ale podle jeho slov "Čeká, že do ní bude nosit i svůj důchod", takže už je rozhodnutý, že jí dá vale. Já mu říkal, že pokud by se potvrdila u akvaristů účinnost jeho přípravku, tak má vystaráno do konce života a u akvaristů zaděláno na nehynoucí slávu. Sám mě požádal, jestli bych mu s tou osvětou trochu nepíchnul, což samozřejmě odmítnou nemůžu a jako logocký 1. krok vidím otestování jeho přípravku, výsledky testu bych shrnul do článku tady na rybičkách + dalších akva webech a pokud se prokáže, že to funguje (a já tomu pevně věřím), tak se to mezi akvaristy jednoduše rozkecá a bude to chtít každý aniž by do hry vstupoval nějaký podnikavec, který by to přesypával do barevných krabiček s potiskem a přihodil na to 1000%.

...Neuvěřitelným řízením osudu jsem získal kontakt na jednoho mikrobiologa, který se již řadu let zabývá likvidací sinicí, řas a kdovíčeho ještě ryze biologicou cestou...
Zajímavé, že s tak významným objevem se ten člověk už několik let schovává...
A že je spokojený s anonymním rozprodáváním svého preparátu za symbolické peníze. (Ale co - každý jsme nějaký...)
Řekl bych, že až se jméno toho člověka někde objeví, skočí o něm dravci čmuchající ve vzduchu velké peníze.

Drahé kolegyně, vážení kolegové. Neuvěřitelným řízením osudu jsem získal kontakt na jednoho mikrobiologa, který se již řadu let zabývá likvidací sinicí, řas a kdovíčeho ještě ryze biologicou cestou. V brzké době bych od něj měl získat vzorek jím vyrobeného preparátu, který by přinejmenším měl umět na řadu týdnů potlačit výskyt sinice v akváriu. Přípravek chci důkladně otestovat a s výsledky testování seznámit akvaristickou veřejnost.
Čili, pokud má někdo akvárko zaneřáděné sinicí a chce na něm tento přípravek vyzkoušet (a vést jednoduché záznamy o průběhu zkoušky a ty mi pak samozřejmě předat jakožto podklady pro vyhodnocení preparátu), nechť mi pošle vzkaz, ve kterém uvede i svou mailovou adresu.
Nikdo se nemusí bát, že by přišel o ryby, ten dobrý muž již mezi akvaristy jisté množství přípravku za symbolický peníz rozprodal ale nikoho z nich nenapadlo, že by se o své zkušenosti mohl podělit s ostatními, takže se o tomto preparátu příliš neví.

Jakmile budu mít k dispozici tento přípravek (hádám,že do 2-3 týdnů), dám vědět dobrovolníkům a domluvíme se na distribuci. Dobrovolníků by mělo stačit tak 20-30, takže zájemci hlaste se

Jo jo nebylo to jedno z nich, ale určitě první.

Martin Honzejk

S ATB nemám zkušenosti...

Jedno z nich bylo, ať zmizne ta sinice.

OT: Jo a když promluvila tak vám splnila 3 přání.

Martin Honzejk

No a hlavne je to jednoduchssi nez zatemnovani a i jistejsi,dokud si nevypestuji rezistenci,akurat si myslim ze v Cechach je Erythromycin na predpis,nebo ma jine omezeni,ale pracuje spolehlive(8 dni),tady je prodavan jako soucast leciva pro ryby. Bez vedlejsich ucinku(akurat jedna ryba zacala mluvit)

Když to nejde jinak, nezbývá, než sáhnout po zbraních těžšího kalibru.

Ja jsem s ni mel potize po zalozeni nadrze (40G,zbavil jsem se ji Erythromycinem(ucel sveti prostredky),jeste se jednou vratila,dostala za usi antibiotiky jeste jednou a pak uz jsem ji nevidel,samozdrejme po najeti na EI uprave svetla a dostatecnym sycenim CO2.Ted zakladam 120G a rusim 75G,takze ji ocekavam i s kolegou Erythromycinem!!

Zkusit se dá ledasco a rozhození poměru N:P má racionální jádro. Není ale všemocné...
Momentálně řešíme s jedním zdejším kolegou případ sinice, která trápí jeho akva s malými přestávkami, (vyvolanými zatemňovacími kůrami, resp. pomocí algicidů), v podstatě od založení akva před nějakými třemi lety. Úprava poměru živin je součástí zvoleného postupu, ale není a nemůže být jediným opatřením.
Po pravdě - čekám na pravidelné víkendové aktuální zprávy a jsem docela napjatý.
Tím spíš, že - klep-klep - podobně složitý "sinicový případ" u jiného kolegy se konečně podařilo zvládnout.
A to už se u něj doma zcela vážně uvažovalo o zrušení akva, které místo zkrášlení přibližně rok hyzdilo obývák...

At to vyzkousi a uvidi sam,ja uz to mam zasebou!!!

OT
Tazko povedat...ja niekedy neverim ani sam sebe.

To Kortezhugo & Kamilstrom:
Tak vám snad uvěří Ivoš víc, než mně...

proste udelat zakladni testy... ( pH, NO3, KH )

Ahoj, mám asi měsíc po výměně dna a filtru v akváriu a rostliny jsou v dost katastrofickém stavu... je na nich vidět, že by se jim docela chtělo růst, ale řasy je doslova přerůstají a jsou naprosto všude.

Sinice už jsem se zbavil asi před dvěma týdny (5 denní zatemnění), ale zelená řasa je tam pořád a daří se jí pořád až moc... na některých živořících rostlinách je i hnědá, ale ta mě trápí ze všeho nejmíň.

Vodu měním co pár dnů, zavedl jsem lepší cirkulaci vody (filtr Atman 200 s proděravělou hadicí tvořící "trysky"), zářivky jsou 840 a 830, k tomu reflektor z alobalu takže osvětlení odhaduju mezi 0,4 - 0,5 W/l. Ve dně je trochu hnojiva, taky sem tam přidám Bioflor což je asi chyba...

Přemýšlel jsem, co tam přidat, aby se nějak ustálila rovnováha, včera jsem si sehnal Pistie (doufám že odčerpají přebytek živin) a taky mě napadlo, že bych tam mohl dát nějaké piskořky... nějaké rady?

No ten pomer 16:1 je da sa povedat "idealny".Ale pokial ide o tendenciu a boj proti siniciam bude lepsie tento pomer upravit trebars 30-40:1 -toto moze priniest lepsi efekt.Aj ked mne osobne nepomohlo ani toto.

Jestli je mysleno "Redfield ratio"to oznacuje pomer 16:1(nitrogen:phosphorus),tak to opravdu nebude lek na sinici,uz jenom toho dosahnout a hlavne to udrzet,cim to merit(presne)... .Jak napsal Sid,je to spise tendence jak bojovat z sinicema a rasama,ale na vyhru to nebude stacit!!

Já si snad dám tu práci, najdu ten článek a umístím sem na něj odkaz, ve kterém se tento údaj jeho autor udává abyste měl možnost mu napsat, že mate veřejnost. Pokud se Vám toto tvrzení nezdá a dokážete jeho nepravdu prokázat, jistě autora Vaše připomínka zaměje k zamyšlení. Takto mohu pouze tvrdit: Pláčete sice hezky ale na špatném hrobě.

Výrokem, že ...pro sinici je rozhodující poměr fosforu a dusíku ve vodě, ten by měl být 1:16... matete veřejnost a žádné tanečky kolem toho na tom nic nezmění.

Specielně kvůli Vám, drahý Side, jsem alibisticky použil formulace "chytré knihy" a "pokud si chceš zahrát na alchimistu" protože jsem si byl 100% jist, že neodoláte okomentovat můj příspěvek, byť bude jakýkoli V podstatě jsem ten příspěvek napsal pouze kvůli Vám abyste se mohl blýsknout
Jak sám dobře víte, já si na alchimistu nehraju a nádrž se sinicí ponořím na 5 dní do tmy ale tuto metodu tazatelka zná, takže jsem jí pouze naznačil, že jiní lidé na to jdou daleko vědečtěji a pokud se řadí mezi studijní typy, má k dispozici řadu zdrojů k bádání. Nicméně většina z nich (nemohu tvrdit, že všechny, protože je ani neznám) závěrem dodává, že univerzální návod na vymícení sinice neznají.

...Chytré knihy udávají, že pro sinici je rozhodující poměr fosforu a dusíku ve vodě, ten by měl být 1:16... s největší pravděpodobností bude tento poměr silně vychýlený ve prospěch fosforu...
A co když nebude?
Vzpomínám si, že máte jednu jedinou konkrétní zkušenost se sinicí v akva; vybavíte si, jaký poměr N:P jste v té době ve vodě měl?
Stává se, že sinice si v akváriu lebedí, ale poměr N:P (měřitelný "hobby-testy") by nasvědčoval spíš opaku...
(Omlouvám se, že se opakuji, ale jestli on nebude zakopaný pes v tom, že ten poměr není rozhodující, jak jste uvedl, ale jen "spějící k tendenci"...)
Pokusit se sinici "uškodit" změnou poměru N:P ale za tu "námahu" stojí.