Sinice

a ještě zdroj: akva.wu.cz/…
díky Marcelovi

pokračování: Léčba:
Prvním krokem by mělo být mechanické odstranění co největšího množství sinice. Důležité je ovšem přitom dávat pozor na to, abychom ji při odstraňování neroznesli po celém akváriu. Nejlepší způsob je stírat ji pomocí zubního kartáčku (používaného výhradně jen k čištění akvária) a zároveň setřené kousky hned odsávat pomocí odkalovače. Dalším krokem v boji proti sinici by měly být pravidlené a časté výměny vody (občas se doporučuje používat kvůli nízkému obsahu živin spíše demineralizovanou vodu). Na to může navazovat 3-5 denní zatemnění akvária (např. černým balicím papírem nebo černými čtvrtkami), případně omezení délky fotoperiody → zde je ovšem nutné postupovat opatrně, protože pokud během zatemnění odumře náhle větší množství sinice, může v důsledku toho velmi rychle dojít k zamoření vašeho akvária toxickými látkami, což může mít katastrofální účinky (během zatemnění je proto důležité akvárium pečlivě sledovat, často měnit vodu a odkalovat organický odpad, častěji čistit filtry a zajistit dobrou cirkulaci a lepší okysličování vody). V některých případech zatemnění nemusí pomoct. Dále bychom se měli zaměřit na zlepšení cirkulace vody pro lepší výměnu plynů (=> zvýšení hladiny rozpuštěného kyslíku ve vodě). Kyslík podle všeho růst sinicí potlačuje. Naproti tomu ve vodách chudých na kyslík se sinicím daří. Řada studií uvádí přemnožení sinic do souvislosti se zhoršením kvality vody, především pak v důsledku zvýšené hladiny organických sloučenin, při níž hraje roli několik faktorů: např. zahnívání substrátu, příliš mnoho krmiva, příliš málo výměn vody či přehnojování. Akvaristé mívají také dobré zkušenosti s nasměrováním vývodu z filtru s okysličenou vodou přímo na postižená místa. K narušení buněk sinic je také možné použít peroxid vodíku (H2O2) nebo hypermangan (KMnO4), které oba fungují jako oxidační činidla. Při kontaktu se světlem se peroxid (2H2O2) rozkládá na 2H2O + O2 (vodu a kyslík), který sinici během několika minut okamžitě usmrtí (pokud ho budete dávkovat lokálně na nejvíce postižená místa). Doporučená dávka peroxidu by neměla překročit 1 ml na 20L vody (možno dávkovat každých 30-60 minut). Příliš velké dávky by však mohly poškodit i nitrifikační bakterie (proto je dobré být s jejich použitím opatrný). Vyhladovění u sinic (podobně jako všech ostatních řas) příliš nefunguje, neboť výrazné omezení živin uškodí ze všeho nejvíce především rostlinám (a má tak smysl maximálně v nádržích bez rostlin). Proti sinicím pomáhá údajně i zvýšení úrovně CO2 a živin (především dusičnanů). Přestože zatím nebylo zjištěno, proč přesně tento postup funguje, s největší pravděpodobností to bude mít souvislost se zlepšením růstu rostlin. Nejlepší v boji se sinicemi (podobně jako se všemi ostatními řasami) se zdají být zdravé a prosperující rostliny, které (kromě jiného) udržují na vysoké úrovni i hladinu rozpuštěného kyslíku ve vodě, který rozrušuje nechráněné buněčné stěny sinic (jež v tomto prostředí dokáží přežít jen tehdy, když se obalí hustým biofilmem nebo vrstvou rozsivek). Jelikož sinice patří mezi bakterie (a nikoli řasy), je možné jako poslední východisko použít také antibiotika (obsahující erythromycin). Je však třeba pamatovat na to, že "akvárium, je ekosystém, který nereaguje příliš dobře na toxiny a antibiotika" (Diana Walstad). Zároveň je vhodné pamatovat na to, že při hromadném úhynu sinic v důsledku antibiotik může dojít k uvolnění velkého množství toxinů (a někdy i k produkci většího množství amoniaku), které mohou stresovat ryby a ostatní živočichy v akváriu, a v některých případech pro ně mohou být dokonce smrtelné.

Zdroj: skepticalaquarist.com, aquarium-pond-answers.com, naturalaquariums.com

světlo není viník, zkus postudovat trošku tady: Cyanobacteria → sinice


Autor: Bernd Kaufmann Zdroj: aquascapingworld.com Zdroj: algen-im-aquarium Zdroj: ccala.butbn.cas.cz Zdroj: flickr.com → Zdroj: saveoursodus.com
Popis:
Sinice jsou velmi drobné a velmi jednoduché autotrofní prokaryotické organismy (= fotosyntetizující bakterie). S řasami mají společné jen to, že stejně jako ony mají chloroplasty. Jsou evolučně nesmírně staré a jsou schopné žít téměř ve všech biotopech na zeměkouli. Jejich taxonomie je velmi složitá (např. neexistuje dosud rozumná definice druhu). Existuje minimálně na 200 rodů a několik tisíc druhů (přesné odhady nejsou známy). Český název sinice pochází z termínu “sinný” = modrý. To je v podstatě překlad “latinského” názvu, z řeckého cyanos = modrý. Stavba jejich buněk je velmi jednoduchá (nemají žádné jádro ani mitochondrie apod.). Uvnitř buňky se nachází thylakoidy, což jsou ploché váčky s fotosyntetickým aparátem, obsahující specifická barviva (modré a červené pigmenty), která fungují jako světlosběrné antény → to jim umožňuje m.j. fotosyntézu při velmi nízké hladině osvětlení - hluboko pod hladinou vody, v půdě, unitř kamenů, v jeskyních atd. V buňce se dále nacházejí také karboxyzómy obsahující enzym RUBISCO, který je mimo jiné zodpovědný za fixaci CO2 v Calvinově cyklu. Zásobní látkou je sinicový škrob. Rozmnožují se výhradně nepohlavně (dělením buněk). Sinice žijí téměř všude. Typické je pro ně osazování všech extrémních biotopů (s výjimkou extrémně kyselých lokalit). Pro planktonní druhy je typická schopnost vytvářet při nadbytku živin tzv. vodní květ. Mnohé druhy jsou jedovaté. Často také vstupují do velmi provázaných symbiotických vztahů (v podstatě "vymysleli" fotosyntézu). Sinice jsou schopné žít i v minerálních vodách, kde se jejich fotosyntézou snižuje ve vodě koncentrace CO2 a zároveň se vysráží soli za vzniku horniny travertinu. Globálně je ovšem nejvýznamnější tvorba stromatolitů (ty vznikají usazováním především uhličitanu vápenatého v pochvách sinic). Nejstarší nálezy zkamenělin jsou pravděpodobně zkameněliny sinic.

Zdroj: sinicearasy.cz
Příčiny přemnožení:
Přesné příčiny přemnožení v akváriu nejsou známy. Nejčastěji se však uvádí výskyt sinice v akváriích do souvislosti s nesprávnou činností užitečných bakterií nebo vychýlením rovnováhy v akvarijním systému (hromadný úhyn většího množství bakterií, nahromadění organických látek, zhoršení kvality vody a kondice rostlin, nevyvážený redox apod.). V přírodních ekosystémech (s malým nebo žádným počtem rostlin) dochází k přemnožení sinic obvykle v eutrofních vodách (bohatých na živiny) při dostatku světla. Sinicím údajně svědčí světlo o vlnové délce 530-620 nm (tj. zeleno-žluté barevné spektrum), a také nevyvážený příjem dusíku a fosforu (nízký poměr dusičnanů ku fosforečnanům, resp. když je dusičnanů málo a fosforečnanů naopak hodně). Díky tomu, že dokáží vázat dusík, se mohou vyskytovat i v nádržích s nulovým obsahem dusičnanů (ale pravděpodobně vysokou úrovní ostatních živin). Ideálním místem pro její usazení se podle všeho zdá být klidné místo s nízkou úrovní kyslíku, pomalým pohybem vody a spoustou organického odpadu.

Já už půl roku odkaluju cca 2x do týdne. Dno je čisté. Ve filtru je samozřejmě spoustu bakterií. Když properu ty 2 litry Eheim substratu pro v kbelíku s akvarijní vodou, tak vypouštím pořádný bahno. Jak říkám, nemám problém to dělat 1x do měsíce, ba naopak, po měsíci vždy trochu klesne průtok.

Je to běh na dlouhou trať a já se učím. Učím se ze svých chyb, ale tohle akvárium je prozatím nad mé síly. Vše svaluju na světlo. Staré nepřesvětlené a přeribněné nádrže s příšerným filtrem a slabou květenou vždy fungovaly a nikdy jsem sinici nevděl. A to jsem v jedné měl jen 3 střední Echynodory na 70 l a ryb 2x tolik co teď ve 180l. Jo a světlo jen 15W.

Rozumíme si, já jenom nechci, aby se toho doporučení řádnýho častýho čištění, chytnul nějakej perfekcionoista(ka) a nezpůsobil(a) si zbytečně nějakej problém. Jinak jsem s Tebou za jedno, že zahumusený dno a filtr, je potenciální zdroj problému, každý tu míru zašpinění vnímáme jinak a souvislosti je třeba taktéž mít na paměti, tak proto ty moje připomínky.

tím čištěním filtru myslím komplet celý filtr pořádně vyprat v akva vodě, jsem odpůrcem zahumusených filtrů. Nitrifikační bakterie to zvládnou naprosto bez problémů a máme o polovinu míň problémů z řasami.

Musím se, jak jsi předpokládal ozvat, k tomu čištění filtru. Podle mě je to o tom, jak je akvo exponovaný znečišťovateli a jak ten filtr na danou nádrž stačí, když tam bude toto doplnění, tak s tím, jak jsi to napsal nemám problém. To čištění určitě myslíš ve smyslu lehkýho propláchnutí ve stylu "mládí vpřed"(nitrifikačních bakterií) u vnitřních filtrů a postupný třetinový propláchnutí externích filtrů.

měl jsem v péči pár akva v dezolátním stavu - řasy, bordel atd., a u většiny z nich mi pomohlo vyladit živiny a hlavně ČISTÉ AKVÁRIUM. Ve svých akva mám řasy jen když jsou čerstvé a to jen velmi zřídka

Pricin muze byt mnoho,ale to tvrde odkaleni to jeste vic podporilo,nasadil bych vic kytek,ty pomuzou z vlastni zkusenosti bojoval jsem s jelenim parohem roduchu ani nemluvim ta dala zabrat.Kytky pomuzou s rovnovahou v akva.

řešíš následek, ne příčinu

Mel jsem neco podobnyho,rozhrabal jsem dno dost jsem prostrihal a presazel kytky a sinice byla na svete nepomohly mi nic nez na 5 dni zatemnit cele akva a silne vzduchovat sinice mi oddelala anciky,asi ji sezraly je toxicka,takze to zatemni a mas klid,mel jsem v akva dzungly vse prezilo bez ujmy krom anciku.Uz jsem taky nevedel co s tim a od ty doby odkaluju z lehka ne moc do hloubky vse krasne roste.Podivej sam do meho profilu.Nejlepsi lek je zatemnit.

v tom případě zlepšit údržbu akva, lehké odkalení(žádná hloubková orba), čištění filtru tak co tři týdny

OK, ten filtr není problém, myslel jsem, že lépe je do něj nesahat.

Jinak častěji vodu měnit už nemůžu. Už takle měním 50 litrů 1x za 3 dny a dříve to bylo obden.

měnit častěji vodu a i když za to tady sklidím kritiku, filtr čistit v akva vodě každý měsíc

Filtr mám externí Eheim 2213. Snažím se do něj nesahat. Je v něm 1/3 mechanické filtrační hmoty a 2/3 biologické. Obojí to nej od Eheimu. Mechanickou filtraci peru ve vodovodní vodě a biologickou jen v akvarijní. Čistím 4x do roka.

Nejsem si úplně 100% jistej, jestli je to ruducha. Nejprve se mi na hodně exponovaných místech dělal jelení roh a pak to jakoby přešlo do cca 1 - 2 cm dlouhých tvrdých vláken.

Trochu jsem to měl na to, že díky odkalování sinice dost vířím dno. Rozjelo se to druhý den po opravdu hloubkovém odkalení.



LANOUR - barva je 6500K

u tak slabého světla je jedno, jakou má barvu

co mas zabarvu svetla??modrou?

že sinice je z bordelu v akva - rozhozený poměr NPK, světlo, CO2, podle výskytu ruduchy - špinavé akva, filtry.

Dnes mě něco trklo. Před cca 2-3 týdny jsem udělal noční osvětlení. Svítí 2 hodiny před zapnutím světla, 2 hodiny během odpolední pauzy a 4 hodiny po zhasnutí večer.

Když jsem tak kouknul na ve tmě osvětlené dno, trklo mě, že na nejvíce osvětlených místech tím nočním je nejvíce sinice.

To světlo je jedna XP-G LED napájená pouhými 0.05 Wattu (skutečně pouhých 5% jednoho wattu). Nechce se mi věřit, že tak slaboučké světo by mohlo prospět sinici. Její zesílený výskyt ale nahrává opaku.

Co myslíte??

Ty 3 dny jsem myslel jen pro měření NO3. Že po 3 dnech je hladina na 25mg/l, takže nepředpokládám, že když akvárium bylo plné Limnobia, že by byla nízká hladina NO3.

Myslím, že trpělivost Vaškovi ani nepřipomínat, bojuje s tím přes rok

Nevím, ale po 3 dnech od změny bych žádné výsledky neočekával. Než bych hodnotil tak to chce nechal aspoň týden až dva. Trpělivost.

Tak nevím, Limnobium je 3 dny pryč a NO3 je na 25. Nedostatkem dusičnanů to není

Já to mám na moc světla. Už jsem to psal před čtvrt rokem. Začal jsem i kvůli tomu přidávat CO2 a svítím jen 7 hodin. Jenže jedna trubice provozovat nejde. Pokud ji odpojím, tak to nesvítí.

Každopádně to budu sledovat a držet Limnobium na minimu. Jen se obávám, že mi z toho světla zase zesílí ten jelení roh.

Vašku tajfun1 to shrnul velmi pěkně. Nyní když vím že start sinice nastal po velkém rozmachu Limnobia a po té co jsi ho vyndal, tak jsi to asi dokonal, protože k nedostaku NO3 přišlo ještě víc světla do akva, takže pro sinice ráj (a už mě to dává víc smysl).
Limnobium opravdu ve velkém spotřebovává NO3.
V tuto chvíli bych akva nechal běžet jak běží a nic nedělal. Maximálně udržoval Limnobium v rozumné míře. Pokud bude dostatek NO3 (10-25mg/L) tak by se to podle mě mělo do 14dní spravit samo a sinice vymizet, respektive by se neměla nová objevovat po té co jí mechanicky co nejvíc odstraníš.

Já jsem zastánce raději menších změn a trpělivě se nastoleného režimu držet a tady si myslím že by to mělo opravdu pomoci.

Přiznám se, že jsem rád, že to někdo odskoušel a je to bez problému. Dík

Ještě by stálo za zmínku, že v současnosti přidávám do AK docela
hodně KNO3 a PO4.

Ale ten poměr nejsem schopen dodat.

Se sinicí jsem bojoval skoro 3/4 roku.

Co vim určitě, že problem byl mnoho světla a kytky si vycucly všechen dusík.

Zakoupil jsem od EL Blue exit a po dvojnásobné periodě a závěrečném zatemnění
na 3 dni + 50% výměně vody byla v řiti .

Ty antibiotika jsou supr mám krevety, šnekouny a ryby a všichni jsou do dnes
v těžký pohodě.

Před tim jsem pořád zkoušel šachy se světlem, různě měnit poměr v dodávání
KNO3 a PO4, každodení zběsilé odsávání sinice .

Nic z toho rozhodně nepomohlo.

právě limnobium je velký konzument NO3, takže to mohlo vyčerpat dusičnany a rozhodit poměr mezi fosforem, k tomu se změnily světelné podmínky...a vše dohromady mohlo tu sinici spustit ...následek se dá řešit 1) mechanickým odstraněním, výměnou vody, dodáním NO3 a následným zatemněním (se zapnutým vzduchováním), či 2) pomocí antibiotik ... a až se toho zbavíš, tak to chce hlídat a upravit podmínky, aby se ti nevrátila

Já bych to ještě upřesnil. Rozjela se až když bylo Limnobia moc. Myslím, že právě to Limnobium to nějak rozházelo. Odstranil jsem jej tento týden. Sinici mám ale v nádrži pořád, ž přez rok. Ti co neví, tak mi zlikvidovala většinu kytek a udělal jsem takovej malej restart nádrže. Koupil nové kytky a postupoval dle místních rad. Vodu měnm co 3 dny, dříveobden.

Já se musím přiznat, nevím jaká byla hladina NO3 když byla hladina skoro celá porostlá. Poslední dobu měřím jen PH kvůli CO2. NO3 měřím testem od Tetry. Měří proti Ratajovi a Dajaně perfektně. Vstupní voda je dle dodavatele vody 5mg/l a to i naměřím. V jsem měříval stabilně mezi 20 - 25 mg/l.

Zatemnění jsem kdysi zkoušel (půl roku zpět), ale pořád do nádrže dopadalo trocha světla z místnosti. Je to až poslední možnost.

Pravda, 5 dní zatemnit a za žádnou cenu neodkrývat, nekrmit, vypnout CO2.. napřed ručně odstranit co se jenom dá, vyměnit i 50% objemu vody. Sinice je bakterie, není to řasa, je schopna fotosyntézy a tady možná ten omyl, že za to může světlo. Může za to nízká hodnota dusičnanů a vysoká hodnota amoniaku

Sice píše že tam dusičnany naměřil, ale je otázka jakým testem. Třeba Dajana mě měřila pořád nulu a podle testu od Sery jsem pak měl kolem 50mg/L.

lhajek napsal:Sinici okamžitě vyvolám pokud přestanu hnojit KH2PO4.
To jsem ale napsal blbost, samozřejmě tam mělo být že pokud přestanu hnojit KNO3 tak se mě ta sinice hned objeví

Ono to Limnobium mohlo taky pěkně rozhodit poměr N:P, přecijenom je to žrout dusičnanů.

2x39w na 150L je průměr, záleží ale také jak je světlo vysoko.

Ale Vašku odpověď podle mě najdeš v tom jak jsi popsal co jsi dělal než se to rozjelo - píšeš:
"začala se rozjíždět před 14ti dny, když byla hodně porostlá hladina Limnobiem (80% jsem vyhodil)"

Opravdu tam máš asi hodně světla, takže buď razantní zatemnění na pár dní jak píše riso (ale jeho důvody jsou nesmyslné), ale to maximálně odstraní současný stav, ale nepomůže do budoucna. Takže po zatemnění nebo i bez něho máš tyto možnosti:

nechat hladinu zarostlou Limnobiem

nebo pokud světlo má tak zkusit vyhodit reflektory

nebo dát světlo výš nad akvárium

nebo svítit jen jednou zářivkou (což mě přijde setsakra málo, ale třeba to bude ostatním rostlinám stačit).

Ale stejně mě je to divné, já mám nad 54L akvem 2x24W v T5 trubicích cca 50-60cm nad dnem, NO3 kolem 25mg/L atd. parametry viz. moje prezentace. Sinici okamžitě vyvolám pokud přestanu hnojit KH2PO4. U tebe si nejsem úplně jist jestli to je tím světlem, ale nic jiného mě nenapadá.

V moudrych knihach pisou ze sinice se vyskytuje v presvetlenych nadrzich. 2 x 39W na 150 litru vody je docela slusna palba, tady bych si dovolil pouzit citat zkuseneho mistniho rostlinare Vaclava: "kdyz prazis tolik svetla do akvaria, musis se podle toho zaridit"

Vašku, klídek...Hoď na akva na 5 dní deku aby bylo v absolutní tmě a máš od sinice na několik měsíců pokoj. Pak pokud možno, nasyp do akvária hrst okružáků a budeš mít klídek možná napořád. (Já mám 2 akva, v obou jsem měl sinici asi tak před 1/2 rokem. Zatměním jsem sinici zlikvidoval a začala se mi objevovat až teď ale pouze v jednom protože v něm mám krom jiného mřenky nádherné, které každého šneka vycucnou jak frťana. V druhém akváriu mám šneků habaděj a po sinici ani památky.)
Jo a samozřejmě je dobré během těch pár dní vzduchovat.

Sinice

Nebyl jsem přihlášenej, nepřidalo mi to fotku.
Komplet nádrž.

Začínám opět propadat beznaději a depresi.

Sinice se opět začíná vracet v plné parádě.

Fotka je třetí den po odkalení a důkladném odstranění sinice. Písek byl úplně čistý. Po 24 hodinách se objevily první 1cm ložiska a po 72 hodinách je pokryta cca 1/3 dna. Nejhorší je, že začíná lézt i na nízko položené listy rostlin.



Vyjma sinice se mi už delší dobu na starých listech a nejvíce osvětlených místech objevuje jelení roh nebo ruducha.

Rostliny celkem prosperují, není to žádný šlágr, ale ti co si pamatují jak to před cca 1/4 rokem vypadalo, tak vidí, že je to neporovnatelné. Mladá už nadává, že jsem do toho zase nacpal hromadu peněz a pořád to není ono.



Dávám fotky, už nevím. Za těch 1/4 jsem toho načetl dost. Dost změnil, ale už jsem v koncích. Myslel, jsem, že až se rozjedou kytky, tak zmizí, ale ona se naopak vrací.



Vím, že nemohu očekávat žádnou spásnou radu, ale má někdo podle popsaného nějaký tip?



Ještě doplním. CO2 přidávám cca 6 týdnů, NO3 je na 20-25 mg/l, PH kolem 7, začala se rozjíždět před 14ti dny, když byla hodně porostlá hladina Limnobiem (80% jsem vyhodil). Dříve byla hodně tmavá, nyní je světleji zelená (že by CO2?). Dno je 1/4 roku staré.

Že se sinice tvoří i na zastíněných místech, není nic "podivného" - sinice mají nároky na světlo řádově nižší, než i ty nejméně na světlo náročné akvakytky.

Na to místo má přijít Tropica, tedy respektive tam donedávna byla, než se rozpadla. Ale celkem mě překvapuje, že podobná místa jsou po celé nádrži. I v těch nejstinějších místech a někde se zase netvoří vůbec. Ale je toho celkem dost. Kdybych týden neodkaloval tak jí mám na 1/3 dna.

Test na fosfor kvůli sinicím kupovat nemusíte. Na ty vaše stačí, když "postižené" místo osadíte nějakou "plevelnou" rostlinkou.

Je pravda, že toto množství jsem zatím přijal. Nedusí rostliny. Ty se začínají krom Cryptocory (schodily listy po začátku sycení CO2) pěkně rozrůstat. Počítám, že za měsíc, maximálně dva budou Echynodory pořádní mackové. Potom definitivně přesázím zbytek rostlin a nechtěné vyhodím.

Jestli i potom bude sinice nadále zlobit, tak budu muset ten test na fosfor koupit.

co mam odskusane tak EasyCarbo jej nerobi dobre ;), ja som ale na boj so sinicou rezignoval, ak sa objavi, co je 1-2krat do roka zakryjem akva pustim UV a vzuch a do 5dni nieje po nej ani stopa ;)

Asi slope ze dna fosfor.

Potvora mě pořád zlobí. Akvárium zarůstá a naštěstí se tvoří jen na dně. Překvapilo mě, že když jsem začal sytit CO2, tak místo tmavě zelené je světle zelená. Na čistém písku se takto objeví 2. den po odkalení. 3-4 den ji zase odkalovacím zvonem seberu a tak pořád dokola. Květena se rozrůstá, tak snad jednou úplně zmizí.

sak aj vyuzivam, ale vypustam cez 100l, to uz by som musel mat zahradu

Voda z akvária se dá i využít na zalévání pokojových rostlin(pokud je někdo má), je jí škoda všechnu vylít.

lepsie je kupit hadicu tak dlhu aby dociahla az na WC (kupelne), vypustis, napojis na vodovod a napustis, a nemusis sa vlacit s kyblami

Existují i jiné metody péče o akvária, (a to nejen rostlinná, ale i společenská), při kterých se voda mění minimálně. Udržet takové akvárium dlouhé roky bez problémů chce ale o akvaristice něco vědět... (A nebo nevědět nic - i přesto to často funguje. )
S pravidelnou výměnou části vody je ale šance na přiměřeně "hladký chod" akvária větší.