Sinice

Ja vam rozumim,je to jen jedna z cest.Jenom pripominam,ze jde o 2.5 mg/l(ne 25 mg/l,to bylo opravdu hodne) nesype se to tam kazdy den,ale jenom 3 krat,tady to je bezne lecivo k dostani v kazdem akva obchode!Je to jenom jedna z alternativ!

A tahat je do akvaristiky je víc než na pováženou...vím, že kdy se přivezou ryby, tak procházejí "antibiotikovou clonou"...no někdy fakt není zbytí...jsou to prachy...ale fakt je mi to děsně proti mysli....

Pochop, že řešit sinice antibiotiky je opravdu silně mimo mísu. Ono i použití AB pro člověka je hodně s otázkou a každé nasazení by měl lékař vážit na jemných vážkách. Nejlépe prvně zjistit hodnoty CRP a dle výsledku se teprve rozhodnout. Vzhledem k tomu co ti silná AB dokáží udělat s mikroflórou uvniotř střev, potažmo také třeba s ledvinami je hodně napováženou. AB ano, ale jen cíleně a v otázkách silně ohroženého zdraví.

Kamilstrom napsal: To mate pravdu,ale vy poukazujete na extremy co jsou lidi schopni udelat kvuli kseftu,to tady bylo a bude a i hodne jinych pripadech.K tomu lecebnemu cyklu(mozna spatne receno),navod je jasny a je to i pro amatery "aplikace leciva" trva 8 dni a pouziva se 2.5 mg/l(podle navodu)nezalezi na podminkach a roslinach apod.na tom neni co zkazit a jeslize se nekdo bude poustet do nejakych jeho vlastnich pokusu,tak pokud je svepravny,je to jeho vec!Jak rikam a jeste jednou opakuji,pro nektere jedince muze byt "normalni"souboj z Sinici frustrujic,vedouci k az zanevreni na toto hobby.
My se opravdu těžko chápeme...extrémem je používání antibiotik na řešení problému se sinicemi! Při stovce akvaristů, kteří uchopí váš šílený návod a budou mít jen stolitrové akvárko odejde 100x25mg/l antibiotik do odpadu...a to netuším, zda se dávka aplikuje denně, ani se mi to nechce hledat...Protože i tak mi to připadá strašně moc zbytečné zátěže. Vám to nepřipadá šílené? Není opravdu lepší vyprdnout se na moderní vyfikundace a hledat tu rovnováhu bez pomoci berlí?Podle mne, kdo nechce pochopit základy akvaristiky, tak mu nepomohou ani antibiotika, ani jiné berle a pokud akvaristiku opustí, tak to zase tak velká ztráta nebude. Ani pro mne komerčního akvaristu. Než nechat ty ryby trápit v rukou takového šílence s antibiotiky, tak to raději budu mít o krajíc míň.

To mate pravdu,ale vy poukazujete na extremy co jsou lidi schopni udelat kvuli kseftu,to tady bylo a bude a i hodne jinych pripadech.K tomu lecebnemu cyklu(mozna spatne receno),navod je jasny a je to i pro amatery "aplikace leciva" trva 8 dni a pouziva se 2.5 mg/l(podle navodu)nezalezi na podminkach a roslinach apod.na tom neni co zkazit a jeslize se nekdo bude poustet do nejakych jeho vlastnich pokusu,tak pokud je svepravny,je to jeho vec!Jak rikam a jeste jednou opakuji,pro nektere jedince muze byt "normalni"souboj z Sinici frustrujic,vedouci k az zanevreni na toto hobby.

Když už jsme u těch antibiotik...Jsou více než běžně na všechno používána v Asii při výrobě akvarijních ryb. Díky nim se do Evropy dostává stovky kultur bakterií a virů naprosto rezistentních na jakákoliv léčiva. Toho důsledkem jsou velké úhyny těchto ryb v prostředí, kde jim nejsou podávána, nebo jsou aplikována jiná. Následky jsou shodné. Na internetových webech se dá najít hodně důkazů v dotazech na to proč ta či ona ryba umírá. Brněnská veterina - nebo spíš někteří lidé z ní pocházející, abych se nedotkl instituce - na tento jev upozorňují řadu let. Marně se pokouší odborníci z celé Evropy přesvědčit EU, že by mohla také jednou přijmout osvícené rozhodnutí, které není jen o cenách ryb vyráběných při zcela jiných nákladech, ale především o jejich zdravotním stavu. Omezit dovoz ryb ryb z této destinace by totiž prospělo zdravotnímu stavu nejen našich chovanců, ale právě také lidí. Ovšem EU mlčí a raději vymýšlí kraviny, které prostupují všemi obory dotýkajícími se našeho života!

Kamilstrom napsal: Mluvim zde o uziti AT jenom v jednom lecebnem cyklu(v naproste vetsine pripadu)a ne o bezhlavem sypani AT do akvaria a budovani rezistence.Jsou nektery,kteri uz nevedi co delat a nebavi je to,kazdy jim radi neco jineho a nic jim nepomaha,nebo to zkratka neumi,je jednoduche napsat vybalancuj ziviny a svetlo a CO2 apod.ale hur se to dela,kdyz tomu nerozumi,hodne lidi je pak zmatenych a nevi si rady!AT jsou jen jednou z cest jak se Sinice zbavit,vse se,ale musi delat z rozumem!

A zase - léky v rukou amatérů... Jeden léčebný cyklus...no to je pojem. Pokud vezmu v úvahu, že se sejdou dva s akváriem různě postiženým,a různě velkým. S různou obsádkou i osazením, jinými technickými parametry světla, s jinou vodou a nakonec i s jinými sinicemi...No to se asi nebude léčit podle nějakého unifikovaného modelu stejně a stejně dlouho... Takže půjde o bezhlavé sypání. Ono jde totiž skutečně o to, aby člověk šel v akvaristice postupnými kroky...napřed se naučil vybalancovat to světlo a živiny v nádrži, jak píšete. A pak teprve začal experimentovat s takovými věcmi jako je CO2. Já jsem za více než čtyřicet let kolem akvaristiky nepoznal sinice na vlastní kůži, snad kromě úplných začátků. Ovšem je také pravda, že my jsme se nemuseli tehdy zabývat takovými vyfikundacemi, jako je CO2 a jiné podobné. Dneska každý začínající akvarista má dojem, že bez přidávání CO2 bude out proti těm mistrům, co publikují své nádherné fotografie na internetu. Sám jsem měl k CO2 velký odpor. Vlastně mám i dál. Pracoval jsem s ním podle firemního návodu pro blbé v rámci experimentů, které jsem musel dělat, protože by mi do baráku jinak nepřišlo. Budiž, dal jsem mu právo na život, protože v rukách těch, kteří vědí k čemu je to dobré,opravdu může působit ku prospěchu. Ovšem ne každý řidič pincka se vyrovná s přechodem na pětistovku.
Proto si myslím, že bychom tuto prapodivnou debatu o léčení akvária se sinicemi antibiotiky, mohli uzavřít výkřikem "Zpátky do plenek!", a hledejme v historických pramenech (antikvariátech), jak se jich vyvarovat.
Mohlo by se zdát, že jsem nějaký odpůrce moderních léčebných postupů. Nikoliv, jen jsem odpůrce zbytečného zatěžování organizmu jakéhokoliv, a lidského především.

Mluvim zde o uziti AT jenom v jednom lecebnem cyklu(v naproste vetsine pripadu)a ne o bezhlavem sypani AT do akvaria a budovani rezistence.Jsou nektery,kteri uz nevedi co delat a nebavi je to,kazdy jim radi neco jineho a nic jim nepomaha,nebo to zkratka neumi,je jednoduche napsat vybalancuj ziviny a svetlo a CO2 apod.ale hur se to dela,kdyz tomu nerozumi,hodne lidi je pak zmatenych a nevi si rady!AT jsou jen jednou z cest jak se Sinice zbavit,vse se,ale musi delat z rozumem!

A takhle náhodou preventivně přidávat neustále antibiotika nedoporučíte? Tak jako se to děje bohužel neustále v různých dalších odvětvích lidské činnosti?

Použití antibiotik v akvaristice považuji za zcela zbytečné.

Neptejte se mě proč, dokud vám někdo blízký nebude umírat na banální infekci protože žádná známá antibiotika již nefungují, ač před pár lety by to bylo ještě jinak. Pak si znovu můžete položit otázku o tom proč nepoužívat antibiotika tam kde nejsou vlastně vůbec potřeba.

Pravda,sam aplikuji erythromycin a absolutne bez nejakych problemu,musi se vsak dodrzet postup aplikace,vysoka ucinost a sinice se malo kdy vrati(ovsem,ze se musi odstranit duvody,ktere ji zpusobuji)je to reseni i pro nektere akvaristy,ktery uz s ni bojuji nejakou dobu a ztraci viru! Ja AT pouzivam hlavne kvuli rychlosti,ucinnosti a lenosti,jak rikam nikdy nebyl zadny problem,staci vetsinou prelecit jenom jednou a je po Sinicich Problem mozna bude v tom,ze Erythromycin je v Cechach nedostupny,nevim!!

Za to já bych je doporučil, samozřejmě z vlastní zkušenosti a pokud je nebudete
používat 12x za rok.

Viz. můj příspěvek výše.

To sice ano, ale lidé mají schopnost si z nabízených řešení vždy vybrat to nejproblematičtější.

pár informací navíc ještě nikoho nezabilo

grunda napsal: možná by to chtělo trošku číst:
a) nikomu jsem nedoporučoval dávat antibiotika do akva proti sinicím
b) když si projdeš ten článek, co jsem okopíroval z Marcelových stránek, tak tam je napsáno: Je však třeba pamatovat na to, že "akvárium, je ekosystém, který nereaguje příliš dobře na toxiny a antibiotika" (Diana Walstad). Zároveň je vhodné pamatovat na to, že při hromadném úhynu sinic v důsledku antibiotik může dojít k uvolnění velkého množství toxinů (a někdy i k produkci většího množství amoniaku), které mohou stresovat ryby a ostatní živočichy v akváriu, a v některých případech pro ně mohou být dokonce smrtelné.
takže ani tady není žádné doporučení antibiotik

Já jsem přece ani slovem nenapsal, že byste někomu doporučoval antibiotika prosti sinicím, nýbrž, že je šílené zbavovat se sinic takovými preparáty. A protože ne každý čtenář tu na webu je tak vědecky založen jako vy, vůbec bych sem takové teorie netahal...

To já vím, ale odkalovat musím co 3 dny, protože jinak mám dno zelené od sinice. Těším se, jestli se jí jednou zbavím až se v tom budu vrtat zase max 1x do týdne.

Dříve jsem měl úplně odstrašující akvárium. V něm do 20 mečovek červených, 30 neonek a 4 ancistusy. Bylo to jen 70 litrů, takže přerybněné až moc. Byly tam jen 3 cca 20cm vysoké echinodory. Dno bylo z oblázků kolem 1cm. Filtr byl malinkdy vnitřní s biomolitanem 15x5x1cm, světlo 15W. Odkaloval jsem a měnil část vody 1x do měsíce a filtr vždy komplet propral v chlorované vodě. Věděl jsem kulové, ale to akvárium fungovalo a až na trochu štětičkové řasy na dekoraci jsem neznal řasy ani sinice.

Chctěl jsem mít nové a pěkné akvárium, tak jsem nakoupil vše podle místních rad, spousty nocí četl a studoval a prostě se už rok trápím. Kvůli sinici se v tom pořád musím vrtat a tím vrtáním zase spouštím řasy. Jsem v bludném kruhu.

Ale zase něco jsem změnil tak počkám, jak se to projeví. Jednou se snad doberu ke zdárné rovnováze.

možná by to chtělo trošku číst:
a) nikomu jsem nedoporučoval dávat antibiotika do akva proti sinicím
b) když si projdeš ten článek, co jsem okopíroval z Marcelových stránek, tak tam je napsáno: Je však třeba pamatovat na to, že "akvárium, je ekosystém, který nereaguje příliš dobře na toxiny a antibiotika" (Diana Walstad). Zároveň je vhodné pamatovat na to, že při hromadném úhynu sinic v důsledku antibiotik může dojít k uvolnění velkého množství toxinů (a někdy i k produkci většího množství amoniaku), které mohou stresovat ryby a ostatní živočichy v akváriu, a v některých případech pro ně mohou být dokonce smrtelné.
takže ani tady není žádné doporučení antibiotik

Odkalovat 2x týdně a často propírat externí Eheim je silně kontraproduktivní. Dokonce si troufnu říci, že dělat takovou akvaristiku by bylo nad mou ochotu a pohodlnost. Při jen trochu rozumném osvětlení a více nenáročných rostlinách taková nádrž musí fungovat skoro sama. Čím více se člověk v nádrži vrtá, tím více to stojí za pendrek.

S ohledem na to, že je dnešní svět antibiotik plný, tak mi připadá naprosto šílené zbavovat se sinic v akváriu těmito preparáty. Pokud vezmu v úvahu, že vodu z akvária po léčení naleje takový experimentátor do běžného odpadu...no tak potěš prso. Studie takových šílených vědců jsou prováděné v laboratorních podmínkách a s odpady je podle toho zacházeno. Tohle by se snad i mělo zakázat publikovat, aby podobně zmatení akvaristé nedostávali návod, jak dál zamořovat venkovní prostředí...

Jasně všude rvát antibiotika včetně akva jen kvůli sinici. Už se těším až zase ve velkém začneme umírat na základní infekce ....

co se týká antibiotik, tak se mohou použít třeba i tetracyklinový (př. doxybene). V jedné studii na toto téma jsem se navíc dočetl, že je lepší dávkovat méně než více, jelikož při nižších dávkách do 100ppm (ideálně něco přes 10) dochází k inhibici sinice, kdežto při dávkách => 1000ppm sinice nějakým neznámým způsobem dokáže antibiotika rozkládat.

Zatím díky, pročtu to zítra, už na to sotva vidím.

a ještě zdroj: akva.wu.cz/…
díky Marcelovi

pokračování: Léčba:
Prvním krokem by mělo být mechanické odstranění co největšího množství sinice. Důležité je ovšem přitom dávat pozor na to, abychom ji při odstraňování neroznesli po celém akváriu. Nejlepší způsob je stírat ji pomocí zubního kartáčku (používaného výhradně jen k čištění akvária) a zároveň setřené kousky hned odsávat pomocí odkalovače. Dalším krokem v boji proti sinici by měly být pravidlené a časté výměny vody (občas se doporučuje používat kvůli nízkému obsahu živin spíše demineralizovanou vodu). Na to může navazovat 3-5 denní zatemnění akvária (např. černým balicím papírem nebo černými čtvrtkami), případně omezení délky fotoperiody → zde je ovšem nutné postupovat opatrně, protože pokud během zatemnění odumře náhle větší množství sinice, může v důsledku toho velmi rychle dojít k zamoření vašeho akvária toxickými látkami, což může mít katastrofální účinky (během zatemnění je proto důležité akvárium pečlivě sledovat, často měnit vodu a odkalovat organický odpad, častěji čistit filtry a zajistit dobrou cirkulaci a lepší okysličování vody). V některých případech zatemnění nemusí pomoct. Dále bychom se měli zaměřit na zlepšení cirkulace vody pro lepší výměnu plynů (=> zvýšení hladiny rozpuštěného kyslíku ve vodě). Kyslík podle všeho růst sinicí potlačuje. Naproti tomu ve vodách chudých na kyslík se sinicím daří. Řada studií uvádí přemnožení sinic do souvislosti se zhoršením kvality vody, především pak v důsledku zvýšené hladiny organických sloučenin, při níž hraje roli několik faktorů: např. zahnívání substrátu, příliš mnoho krmiva, příliš málo výměn vody či přehnojování. Akvaristé mívají také dobré zkušenosti s nasměrováním vývodu z filtru s okysličenou vodou přímo na postižená místa. K narušení buněk sinic je také možné použít peroxid vodíku (H2O2) nebo hypermangan (KMnO4), které oba fungují jako oxidační činidla. Při kontaktu se světlem se peroxid (2H2O2) rozkládá na 2H2O + O2 (vodu a kyslík), který sinici během několika minut okamžitě usmrtí (pokud ho budete dávkovat lokálně na nejvíce postižená místa). Doporučená dávka peroxidu by neměla překročit 1 ml na 20L vody (možno dávkovat každých 30-60 minut). Příliš velké dávky by však mohly poškodit i nitrifikační bakterie (proto je dobré být s jejich použitím opatrný). Vyhladovění u sinic (podobně jako všech ostatních řas) příliš nefunguje, neboť výrazné omezení živin uškodí ze všeho nejvíce především rostlinám (a má tak smysl maximálně v nádržích bez rostlin). Proti sinicím pomáhá údajně i zvýšení úrovně CO2 a živin (především dusičnanů). Přestože zatím nebylo zjištěno, proč přesně tento postup funguje, s největší pravděpodobností to bude mít souvislost se zlepšením růstu rostlin. Nejlepší v boji se sinicemi (podobně jako se všemi ostatními řasami) se zdají být zdravé a prosperující rostliny, které (kromě jiného) udržují na vysoké úrovni i hladinu rozpuštěného kyslíku ve vodě, který rozrušuje nechráněné buněčné stěny sinic (jež v tomto prostředí dokáží přežít jen tehdy, když se obalí hustým biofilmem nebo vrstvou rozsivek). Jelikož sinice patří mezi bakterie (a nikoli řasy), je možné jako poslední východisko použít také antibiotika (obsahující erythromycin). Je však třeba pamatovat na to, že "akvárium, je ekosystém, který nereaguje příliš dobře na toxiny a antibiotika" (Diana Walstad). Zároveň je vhodné pamatovat na to, že při hromadném úhynu sinic v důsledku antibiotik může dojít k uvolnění velkého množství toxinů (a někdy i k produkci většího množství amoniaku), které mohou stresovat ryby a ostatní živočichy v akváriu, a v některých případech pro ně mohou být dokonce smrtelné.

Zdroj: skepticalaquarist.com, aquarium-pond-answers.com, naturalaquariums.com

světlo není viník, zkus postudovat trošku tady: Cyanobacteria → sinice


Autor: Bernd Kaufmann Zdroj: aquascapingworld.com Zdroj: algen-im-aquarium Zdroj: ccala.butbn.cas.cz Zdroj: flickr.com → Zdroj: saveoursodus.com
Popis:
Sinice jsou velmi drobné a velmi jednoduché autotrofní prokaryotické organismy (= fotosyntetizující bakterie). S řasami mají společné jen to, že stejně jako ony mají chloroplasty. Jsou evolučně nesmírně staré a jsou schopné žít téměř ve všech biotopech na zeměkouli. Jejich taxonomie je velmi složitá (např. neexistuje dosud rozumná definice druhu). Existuje minimálně na 200 rodů a několik tisíc druhů (přesné odhady nejsou známy). Český název sinice pochází z termínu “sinný” = modrý. To je v podstatě překlad “latinského” názvu, z řeckého cyanos = modrý. Stavba jejich buněk je velmi jednoduchá (nemají žádné jádro ani mitochondrie apod.). Uvnitř buňky se nachází thylakoidy, což jsou ploché váčky s fotosyntetickým aparátem, obsahující specifická barviva (modré a červené pigmenty), která fungují jako světlosběrné antény → to jim umožňuje m.j. fotosyntézu při velmi nízké hladině osvětlení - hluboko pod hladinou vody, v půdě, unitř kamenů, v jeskyních atd. V buňce se dále nacházejí také karboxyzómy obsahující enzym RUBISCO, který je mimo jiné zodpovědný za fixaci CO2 v Calvinově cyklu. Zásobní látkou je sinicový škrob. Rozmnožují se výhradně nepohlavně (dělením buněk). Sinice žijí téměř všude. Typické je pro ně osazování všech extrémních biotopů (s výjimkou extrémně kyselých lokalit). Pro planktonní druhy je typická schopnost vytvářet při nadbytku živin tzv. vodní květ. Mnohé druhy jsou jedovaté. Často také vstupují do velmi provázaných symbiotických vztahů (v podstatě "vymysleli" fotosyntézu). Sinice jsou schopné žít i v minerálních vodách, kde se jejich fotosyntézou snižuje ve vodě koncentrace CO2 a zároveň se vysráží soli za vzniku horniny travertinu. Globálně je ovšem nejvýznamnější tvorba stromatolitů (ty vznikají usazováním především uhličitanu vápenatého v pochvách sinic). Nejstarší nálezy zkamenělin jsou pravděpodobně zkameněliny sinic.

Zdroj: sinicearasy.cz
Příčiny přemnožení:
Přesné příčiny přemnožení v akváriu nejsou známy. Nejčastěji se však uvádí výskyt sinice v akváriích do souvislosti s nesprávnou činností užitečných bakterií nebo vychýlením rovnováhy v akvarijním systému (hromadný úhyn většího množství bakterií, nahromadění organických látek, zhoršení kvality vody a kondice rostlin, nevyvážený redox apod.). V přírodních ekosystémech (s malým nebo žádným počtem rostlin) dochází k přemnožení sinic obvykle v eutrofních vodách (bohatých na živiny) při dostatku světla. Sinicím údajně svědčí světlo o vlnové délce 530-620 nm (tj. zeleno-žluté barevné spektrum), a také nevyvážený příjem dusíku a fosforu (nízký poměr dusičnanů ku fosforečnanům, resp. když je dusičnanů málo a fosforečnanů naopak hodně). Díky tomu, že dokáží vázat dusík, se mohou vyskytovat i v nádržích s nulovým obsahem dusičnanů (ale pravděpodobně vysokou úrovní ostatních živin). Ideálním místem pro její usazení se podle všeho zdá být klidné místo s nízkou úrovní kyslíku, pomalým pohybem vody a spoustou organického odpadu.

Já už půl roku odkaluju cca 2x do týdne. Dno je čisté. Ve filtru je samozřejmě spoustu bakterií. Když properu ty 2 litry Eheim substratu pro v kbelíku s akvarijní vodou, tak vypouštím pořádný bahno. Jak říkám, nemám problém to dělat 1x do měsíce, ba naopak, po měsíci vždy trochu klesne průtok.

Je to běh na dlouhou trať a já se učím. Učím se ze svých chyb, ale tohle akvárium je prozatím nad mé síly. Vše svaluju na světlo. Staré nepřesvětlené a přeribněné nádrže s příšerným filtrem a slabou květenou vždy fungovaly a nikdy jsem sinici nevděl. A to jsem v jedné měl jen 3 střední Echynodory na 70 l a ryb 2x tolik co teď ve 180l. Jo a světlo jen 15W.

Rozumíme si, já jenom nechci, aby se toho doporučení řádnýho častýho čištění, chytnul nějakej perfekcionoista(ka) a nezpůsobil(a) si zbytečně nějakej problém. Jinak jsem s Tebou za jedno, že zahumusený dno a filtr, je potenciální zdroj problému, každý tu míru zašpinění vnímáme jinak a souvislosti je třeba taktéž mít na paměti, tak proto ty moje připomínky.

tím čištěním filtru myslím komplet celý filtr pořádně vyprat v akva vodě, jsem odpůrcem zahumusených filtrů. Nitrifikační bakterie to zvládnou naprosto bez problémů a máme o polovinu míň problémů z řasami.

Musím se, jak jsi předpokládal ozvat, k tomu čištění filtru. Podle mě je to o tom, jak je akvo exponovaný znečišťovateli a jak ten filtr na danou nádrž stačí, když tam bude toto doplnění, tak s tím, jak jsi to napsal nemám problém. To čištění určitě myslíš ve smyslu lehkýho propláchnutí ve stylu "mládí vpřed"(nitrifikačních bakterií) u vnitřních filtrů a postupný třetinový propláchnutí externích filtrů.

měl jsem v péči pár akva v dezolátním stavu - řasy, bordel atd., a u většiny z nich mi pomohlo vyladit živiny a hlavně ČISTÉ AKVÁRIUM. Ve svých akva mám řasy jen když jsou čerstvé a to jen velmi zřídka

Pricin muze byt mnoho,ale to tvrde odkaleni to jeste vic podporilo,nasadil bych vic kytek,ty pomuzou z vlastni zkusenosti bojoval jsem s jelenim parohem roduchu ani nemluvim ta dala zabrat.Kytky pomuzou s rovnovahou v akva.

řešíš následek, ne příčinu

Mel jsem neco podobnyho,rozhrabal jsem dno dost jsem prostrihal a presazel kytky a sinice byla na svete nepomohly mi nic nez na 5 dni zatemnit cele akva a silne vzduchovat sinice mi oddelala anciky,asi ji sezraly je toxicka,takze to zatemni a mas klid,mel jsem v akva dzungly vse prezilo bez ujmy krom anciku.Uz jsem taky nevedel co s tim a od ty doby odkaluju z lehka ne moc do hloubky vse krasne roste.Podivej sam do meho profilu.Nejlepsi lek je zatemnit.

v tom případě zlepšit údržbu akva, lehké odkalení(žádná hloubková orba), čištění filtru tak co tři týdny

OK, ten filtr není problém, myslel jsem, že lépe je do něj nesahat.

Jinak častěji vodu měnit už nemůžu. Už takle měním 50 litrů 1x za 3 dny a dříve to bylo obden.

měnit častěji vodu a i když za to tady sklidím kritiku, filtr čistit v akva vodě každý měsíc

Filtr mám externí Eheim 2213. Snažím se do něj nesahat. Je v něm 1/3 mechanické filtrační hmoty a 2/3 biologické. Obojí to nej od Eheimu. Mechanickou filtraci peru ve vodovodní vodě a biologickou jen v akvarijní. Čistím 4x do roka.

Nejsem si úplně 100% jistej, jestli je to ruducha. Nejprve se mi na hodně exponovaných místech dělal jelení roh a pak to jakoby přešlo do cca 1 - 2 cm dlouhých tvrdých vláken.

Trochu jsem to měl na to, že díky odkalování sinice dost vířím dno. Rozjelo se to druhý den po opravdu hloubkovém odkalení.



LANOUR - barva je 6500K

u tak slabého světla je jedno, jakou má barvu

co mas zabarvu svetla??modrou?

že sinice je z bordelu v akva - rozhozený poměr NPK, světlo, CO2, podle výskytu ruduchy - špinavé akva, filtry.

Dnes mě něco trklo. Před cca 2-3 týdny jsem udělal noční osvětlení. Svítí 2 hodiny před zapnutím světla, 2 hodiny během odpolední pauzy a 4 hodiny po zhasnutí večer.

Když jsem tak kouknul na ve tmě osvětlené dno, trklo mě, že na nejvíce osvětlených místech tím nočním je nejvíce sinice.

To světlo je jedna XP-G LED napájená pouhými 0.05 Wattu (skutečně pouhých 5% jednoho wattu). Nechce se mi věřit, že tak slaboučké světo by mohlo prospět sinici. Její zesílený výskyt ale nahrává opaku.

Co myslíte??

Ty 3 dny jsem myslel jen pro měření NO3. Že po 3 dnech je hladina na 25mg/l, takže nepředpokládám, že když akvárium bylo plné Limnobia, že by byla nízká hladina NO3.

Myslím, že trpělivost Vaškovi ani nepřipomínat, bojuje s tím přes rok

Nevím, ale po 3 dnech od změny bych žádné výsledky neočekával. Než bych hodnotil tak to chce nechal aspoň týden až dva. Trpělivost.

Tak nevím, Limnobium je 3 dny pryč a NO3 je na 25. Nedostatkem dusičnanů to není

Já to mám na moc světla. Už jsem to psal před čtvrt rokem. Začal jsem i kvůli tomu přidávat CO2 a svítím jen 7 hodin. Jenže jedna trubice provozovat nejde. Pokud ji odpojím, tak to nesvítí.

Každopádně to budu sledovat a držet Limnobium na minimu. Jen se obávám, že mi z toho světla zase zesílí ten jelení roh.

Vašku tajfun1 to shrnul velmi pěkně. Nyní když vím že start sinice nastal po velkém rozmachu Limnobia a po té co jsi ho vyndal, tak jsi to asi dokonal, protože k nedostaku NO3 přišlo ještě víc světla do akva, takže pro sinice ráj (a už mě to dává víc smysl).
Limnobium opravdu ve velkém spotřebovává NO3.
V tuto chvíli bych akva nechal běžet jak běží a nic nedělal. Maximálně udržoval Limnobium v rozumné míře. Pokud bude dostatek NO3 (10-25mg/L) tak by se to podle mě mělo do 14dní spravit samo a sinice vymizet, respektive by se neměla nová objevovat po té co jí mechanicky co nejvíc odstraníš.

Já jsem zastánce raději menších změn a trpělivě se nastoleného režimu držet a tady si myslím že by to mělo opravdu pomoci.

Přiznám se, že jsem rád, že to někdo odskoušel a je to bez problému. Dík

Ještě by stálo za zmínku, že v současnosti přidávám do AK docela
hodně KNO3 a PO4.

Ale ten poměr nejsem schopen dodat.

Se sinicí jsem bojoval skoro 3/4 roku.

Co vim určitě, že problem byl mnoho světla a kytky si vycucly všechen dusík.

Zakoupil jsem od EL Blue exit a po dvojnásobné periodě a závěrečném zatemnění
na 3 dni + 50% výměně vody byla v řiti .

Ty antibiotika jsou supr mám krevety, šnekouny a ryby a všichni jsou do dnes
v těžký pohodě.

Před tim jsem pořád zkoušel šachy se světlem, různě měnit poměr v dodávání
KNO3 a PO4, každodení zběsilé odsávání sinice .

Nic z toho rozhodně nepomohlo.

právě limnobium je velký konzument NO3, takže to mohlo vyčerpat dusičnany a rozhodit poměr mezi fosforem, k tomu se změnily světelné podmínky...a vše dohromady mohlo tu sinici spustit ...následek se dá řešit 1) mechanickým odstraněním, výměnou vody, dodáním NO3 a následným zatemněním (se zapnutým vzduchováním), či 2) pomocí antibiotik ... a až se toho zbavíš, tak to chce hlídat a upravit podmínky, aby se ti nevrátila

Já bych to ještě upřesnil. Rozjela se až když bylo Limnobia moc. Myslím, že právě to Limnobium to nějak rozházelo. Odstranil jsem jej tento týden. Sinici mám ale v nádrži pořád, ž přez rok. Ti co neví, tak mi zlikvidovala většinu kytek a udělal jsem takovej malej restart nádrže. Koupil nové kytky a postupoval dle místních rad. Vodu měnm co 3 dny, dříveobden.

Já se musím přiznat, nevím jaká byla hladina NO3 když byla hladina skoro celá porostlá. Poslední dobu měřím jen PH kvůli CO2. NO3 měřím testem od Tetry. Měří proti Ratajovi a Dajaně perfektně. Vstupní voda je dle dodavatele vody 5mg/l a to i naměřím. V jsem měříval stabilně mezi 20 - 25 mg/l.

Zatemnění jsem kdysi zkoušel (půl roku zpět), ale pořád do nádrže dopadalo trocha světla z místnosti. Je to až poslední možnost.