Jaké dno do akvária?

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.

Akurat nam dnes dosiel ocot, takze az zajtra budem moct ten strk otestovat, a ak prejde testom, tak mozno niekedy v dalekej buducnosti ho budem menit za nieco ine, lebo to by som musel teraz komplet so vsetkym zacat uplne od zaciatku a to sa mi nechce, lebo akvarium mam okolo 8 mesiacov a mam tam aj vela ryb a aj rastliniek.

Octový test udělej, ale od pohledu se zdá, že máš vhodný, čistý křemičitý písek. Jenom na můj vkus trošku velká zrna, víc se mi líbí velikosti asi jak psal @vaclav.

Tento co mam vyzera taky mix mensej a vacsej zrnitosti - premeral som to a ma to od 1 do 7mm +-...

nejlepší je tak 1-3mm

Posielaju iba v Cesku.

Hladam ho niekde aj na slovenskom eshope, ale akosi ho nemozem najst...

Je lepsia mensia alebo vacsia zrnitost?

To je klasika a zrnitosti se bát nemusíš ale narazil jsem na www.chlorito.cz/…

Moze byt napr.takyto filtracny piesok so zrnitostou 0,6-1,2mm alebo?

www.marimex.sk/…



Nie je to moc mala zrnitost?

Je to běžný ocet jen se někdy prodává i 5%.

To mi je jasne, ze v potravinach.

Len ja som myslel, ze to je nejaky iny druh octu...

Pokud chceš používat CO2 tak musíš mít inertní dno a to většinou v akvaristice neseženeš nebo z velkou přirážkou. Nejednoduší je písek do filtrací, barvené fasádní písky bych si do akvária nedával. Pokud budeš mít po celém akváriu rostliny včetně kobercových tak nezáleží na barvě protože stejně nebude vidět.

Zkusil bych to v potravinách V akvaristikách prodávají kdejakou blbost. Zkus ocet a uvidíš.

PS. Jsem pomalej

To se budeš muset zeptat toho, kdo tvrdí, že je z akvaristiky... Ocet zkus třeba v potravinách...?

Zevraj to je strk priamo z akvaristiky.

Chcel by som vediet co je to za typ strku, napr. ci je to prirodny a kremicity strk alebo...?

A kde kupim 8% ocot?

Některý ocet je slabší a reakce se zpozdí, někdo ho dokonce zahřívá.

Preco niekolko hodin?

Otestuj ho v 8% octě jestli nešumí a nech ho tam klidně několik hodin.

Prosim Vas co je toto za strk?
Je vhodny do rastlinneho akvaria?
Dakujem za pomoc.

Já ho mám ve dvojce pro krevety, červenej i černej, a nic proti němu nemám. Dá se z něj pěkně udělat svah, sázelo se do něj dobře a při odkalování taky ok.
Proprat to chce, je to plný drobnýho svince, kterej si sice rychle sedne, ale zase se pak rychle zvíří.

Mňa tiež zaujal, ale reálne skúsenosti nemám. Čo som zatiaľ zistil je, že ide o drvený prírodný čierny (teda nefarbený) lávový kameň. Je "ostrejší" ako obyčajný piesok. To je nevýhodou pre ryby dna a pri sadení rastlín treba byť opatrný, aby si nepoškodil korene. Ďalej som zistil, že aj keď pri ňom niekedy radia, že ho nie je nutné preprať, tak prepratie predsa len bude lepšie - inak ti na pár dní zákalí vodu. Je ťažší ako Rataj profi soil, takže tak nepláve. Oproti sušeným ílom sa zase po čase nerozpadá. Nie je to zásobný substrát, teda nemá žiadne živiny, čo má svoje výhody i nevýhody. Rastliny by v ňom mali držať, len pozor na tie korene. Tak zváž sám.

Dobrý deň, zaujal ma substrát Rataj Volcano black, chcel by som sa spýtať, aké máte s týmto dnom skúsenosti, či sa v ňom držia rastliny. Za odpovede ďakujem.

Svítím žárovkou stále a roste to .

K tématu: Rašelinu nepoužívám, ale zeminu pro pokojové rostliny, která ji obsahuje, ano. Pár hrstí pod štěrk.

Rašelina je dneska široký pojem a ne každá je kyselá. Těm co začínají tohle strkat do substrátu nemá cenu. Budeš přesazovat jako všichni protože nevíš co ti poroste a jak to bude veliké. Aquaskapeři na to už nesáhnou a jen stříhají.

Pokud cituješ použij pod rámečkem "citace" . Všichni starší tu vždy tvrdí jak jim nebo jejich otcům rostlo krásně akváriu a že jim to dnes nejde. Svítili žárovkou a přesto to šlo. Dnes je to většinou příliš silným světlem a nevhodně zvolenými rostlinami.

Strakááč napsal: Rašelinu myslím v minimální míře, ... snadno to zahnije
Rašelina nezahnije. Uvažuj, kolego: Rašelina z definice pochází z rašelinišť, kde je tisíce let zaplavená vodou. Co se mělo zoxidovat nebo shnít už dávno shnilo a tohle je ten zbytek, se kterým ani fermentační archea už nic nenadělají. Leda malinko za další tisíce let.
Pokud někomu někdy "hnila" rašelina, tak to buď nebyla čistá rašelina, anebo smrděly příměsi, které např. ve filtru zachytila.
Velmi podobně je to s humusem. Ten je taky organického složení, a je to ten zbytek, který už mikrobům nechutná a je v půdě hodně stabilní. Ovlivňuje vlastnosti půdy, ale sám se rozkládá přímo historicky pomalu.
Proto černozem zůstává černá i po mnoha úrodách a rašelina ve vodě nemizí.

Rašelinu myslím v minimální míře, samo, že půl cm vrstva a víc je zas špatně a snadno to zahnije ale slabonká vrstva jen u větších rostlin tzn hlavně vzadu si myslím, neudělá nic zlého..

Xlienka napsala: Stačí vzít i trochu hlíny pro pokojové rostliny a dát vespod a roste to o poznání lépe.
Důležité je rozlišovat
(1) dodání živin do zásoby, a
(2) zlepšení fyzikálních vlastností substrátu.
První je dost problematická věc, protože v závislosti na pH, dalších parametrech vody, jak (pod co) se to uloží, kolik je rostlin, jestli je céóčko atd. se to může vymknout kontrole. Pak záleží na zkušenostech akvaristy a jeho technických možnostech, aby to ukočíroval.
S tím druhým poslední dobou dělám různé experimenty a je to přinejmenším zajímavé. Nepořídil jsem si ovšem žádný hotový komerční substrát, protože bych nevěděl, co přesně v něm je a co je výsledkem čeho. Ze stejného důvodu jsem nepoužil zahradní zeminu.
Přidal jsem do písku jednotlivé složky - různé jíly (čisté práškové), další minerály, rašelinu, různé organické zbytky, aktivní uhlí, aj. - a měřím, co to dělá s vodou, a pozoruji, co to dělá s rostlinami, řasami, a tak. Tohle není vhodné místo, abych se tady rozepisoval o výsledcích. Jen zmíním, že různé příměsi různě ovlivňují pH a alkalitu, některé doslova vcucnou všechno amonium, takže ve vodě žádné není (ani při záběhu), jiné takhle vytáhnou z vody fosforečnany, takže u kořenů rostlin je dusíku a fosforu dost, kdežto řasy nemají nic (skoro, stejně trochu rostou, potvory), atd.
Je to moc zajímavá alchymie. Proto taky nijak netvrdím, že s těmi moderními substráty je všechno špatně. Za určitých okolností mohou zafungovat právě jejich pozitivní vlastnosti, a pak si to lidé pochvalují. Je to ale už dost pokročilá fyzika/chemie, a vliv jednotlivých složek je opravdu výrazný. Proto když koupíte výrobek o převážně neznámém složení a nemáte ponětí, jak které složky fungují, střílíte na náhodu a z toho jsou pak ty velmi odlišné výsledky u jednotlivých akvaristů.

"Rašelinu do dna rozhodně ne." - vacsina substratov pre izbove rastliny obsahuje raselinu a mnoho akvaristov s tym ma dobre skusenosti pri dodrzani zasad, takze s tymto nazorom sa vseobecne neda suhlasit
"Substráty jsou hlavně pro aquascaping to znamená na pár měsíců max na rok a pak akvária komplet zruší a jedou nanovo." - prave zasobne substraty su pre tych, co sa v akva nebudu vrtat a to je opak aquascapera, aj ked viem kam si mieril - uplne zrusenie akva
"Hodně je to i o světle ta dnešní svítí podstatně více než kdysi a největší problém je to ukočírovat." ano, osvetlenie je ucinnejsie ale paradoxne prave preto byva casto poddimenzovane, ked akvarista prilis optimisticky ocakava to, co pise reklama. Bezne nase akvaria maju osvetlenie cca 150 W/m2 dna ale slnecne osvetlenie je 500-1000. Sam pozorujem chradnutie zabehnuteho miniakva po vymene vypalenej led ziarovky 9W za led 5W

Rašelinu do dna rozhodně ne. Substráty jsou hlavně pro aquascaping to znamená na pár měsíců max na rok a pak akvária komplet zruší a jedou nanovo. Pokud nedosáhneš na prosperující rostliny které prokysličují dno a odebírají si z něho živiny budeš mít problémy. Hodně je to i o světle ta dnešní svítí podstatně více než kdysi a největší problém je to ukočírovat.

Když vemu, co jsem videl v přírodě.. rostliny rostly všude a fakt hodně, bylo to v jezirku v piskarne, a bylo tam hodně jílu na dně... Takže já teď zakládat akva.. jdu jen do písku, jako to mám i teď.. a nacpu ruzny koule jilu kolem rostlin.. dává to smysl.. v přírodě žádnej zásobní extra substrat nejni.. leda ještě přidat raselinu do dna malicko, aby rostliny co maj radši nižší ph jeli taky fajn..

Proč nebrat zrovna dennerle? Zakládala jsem s ním několik akvárií a vše v pohodě šlape.
Chápu boj proti zásobnímu substrátu, ale co jsem zkoušela sázet do čistého štěrku byla vždy katastrofa, hlavně s problémy s růstem rostlin v začátku. Stačí vzít i trochu hlíny pro pokojové rostliny a dát vespod a roste to o poznání lépe, hlavně v době kdy tam ještě není rovnováha.
Toť samozřejmě můj názor a nikomu nenutím.

Přihodím i svoji zkušenost...mám dvě malá akvária 30l a 60l, obě postavená na substrátech od Dennerle a neměla jsem s tím žádný problém. Šedesátka jede dva roky, hnojit jsem začala zhruba po roce kuličkami do dna a tekutým do vody (kytky si o to řekly) a třicítka jede rok a čtvrt a s přihnojováním opatrně teprve začínám až teď, tady to spíš není potřeba, jen takový pokus. Podle mě je to dost o tom, jak moc se v tom potom vrtáš, jak do dna zasahuješ, jak děláš údržbu a tak. Asi bych ty substráty úplně neodepisovala, ale ani je nijak nebudu prosazovat.
Kdybych teď zakládala další nádrž, určitě bych zkusila čistý křemičitý písek...ať mám srovnání.

Ďakujem za rady. Utvrdzujete ma v tom, že ostať bez zásobného substrátu nebude problém a skôr to bude cesta ako sa vynúť problémom .

Ono keď človek veľa číta, tak to vyzerá tak, že bez vhodného substrátu sa rastlinám nebude môcť dariť. Súčasne však podľa popisu (marketingového) sú substráty úplne geniálne ale praktické skúsenosti s nimi sú rozporuplné. Zásobným substrátom som sa chcel vyhnúť potrebe hnojenia na dlhší čas ale radšej sa budem snažiť vyhnúť problémom s tým, že použijem výživný substrát.

Ešte, že to riešim s predstihom pred založením akvária. Neskôr by to bolo ťažšie.

Naprostý souhlas, i s následujícím příspěvkem.

Tady je krásně vidět, co s myšlením akvaristů-začátečníků dělá reklama a tlak prodejců.
Když si otevřu nějaký eshop a jsem laik, mám pocit, že bez spousty drahé techniky a chemie se snad akvaristika ani dělat nedá. A pak se stačí podívat do místních prezentací. Jsou zde lidé, kteří nacpou spoustu peněz do všemožné výbavy a stejně mají problém svou nádrž nějak udržet při životě. A naopak - najdete tu krásné zarostlé nádrže jen se světlem/topením/filtrem (ano Jiří, jde to i bez filtru .

Ale to není jen v akvaristice. Viz např. běhání, dříve levný, jednoduchý sport pro každého. Dnes aby se jeden pomalu bál vyběhnout bez nejnovějších bot za 4 litry, k tomu GPS sportester za 10, samozřejmě barevně sladěný komplet od renomované značky, placené individuální tréninky od trenéra, zaplacená účast na masových městských bězích (které drtivá většina účastníků absolvuje tempech rychlého chodce) ...

Proč se snažíš si to zkomplikovat? Odpověz si na otázku, proč chceš akvaristiku dělat? Abys u toho seděl, koukal a relaxoval a nebo abys pořád něco přiléval, nastavoval a běhal kolem toho, jak otrok?

Nasypej tam říční štěrk nebo písek, k větším rostlinám vraž kuličku jílu, případě starý hřebík, zalej to vodou a nech to růst a žít. Vyjde tě to nejlaciněji a s nejmenšími problémy. Jediné s čím budeš časem laborovat bude intenzita a doba osvětlení.

Povšimni si příběhu, který zde na fóru vypráví a dokumentuje @Andaska. Ta má zásobní substrát.
U lidí bez delší praxe bývá pravidlem, že jim v akvárku živiny nechybí. Právě naopak. Je to vůbec takový trend poslední doby, vehementně hnojit. Ve většině případů je hlavním důvodem to, že nalít "něco" do akvárka je mnohem snadnější, než vychytat chyby a průsery, které v akvárku jsou. A tak lidi rádi hledají problém v nedostatku nějakých živin. Většinou jsou na omylu.
Pokud správně rozumím, CO2 neplánuješ. Tím pádem rostliny vesměs nijak divoce neporostou, a živiny dost pravděpodobně dodáš krmením a výměnami vody. Vodu budeš přinejmenším zpočátku měnit docela často.
A pak, až jednou, za dlouho, všechno poroste a na některých rostlinách se objeví nějaké deformace, pak udělej fotky a ptej se, která živina by jim mohla chybět.

Niečoho takého som sa obával . Čo teda? Ostať bez zásobného substrátu alebo dať len guličky (Bivoj)?

Dennerle Deponit Mix nebrat (vlastni zkušenost)

Ako som už písal, plánoval som ako zásobný substrát použiť Ratajove staré dno. To ste mi už vyhovorili ale stále rozmýšľam či mám alebo nemám dať zásobný substrát. Akvárium 60×40×40 (96 l), skôr low tech a nenáročné nanajvýš stredne náročné rastliny (najnáročnejšie chcem skúsiť Alternanthera reineckii Mini a Micranthemum Monte Carlo), preto by sa asi zásobný substrát hodil. Aktuálne som na verzii lávový štrk/drť pod kopčeky a volcano black na vrch s tým, že do neho lokálne nastrkám kuličky (najskôr Bivoj). Otázky teda sú vlastne dve:
* Čo by ste dali ako zásobný substrát pod to volcano? Pozerám, že by to mohol byť Dennerlne Deponit Mix, ale nemám skúsenosti.
* Chcel by som čierny štrk na vrch, ale nechcem farbený. Preto som si vybral to Volcano Black. Existuje niečo iné vhodné (teda čierne, nefarbené, zrnitosť okolo 2-4 mm, ideálne neostré).

Vidíš jak se to leskne a to to není foceno asi mokré takže www.sandsystem.cz/… www.sandsystem.cz/…

strk na dno taky

www.rostlinna-akvaria.cz/…

www.rostlinna-akvaria.cz/…

Hagen, hlavně ten tmavší je opravdu pěkný, jinak černý písek je většinou barvený nebo obalovaný v pryskyřici.

Dravim vše aké dno dať jemný štrk hagen 2-4mm alebo čierny štrk do akvária 2-4mm aký je rozdiel medzi týmito štrku

Z vlastní zkušenosti mohu doporučit kombinaci:
- lávová drť 3-5 mm pod svažité a hlubší partie (drží tvar, dobrá cirkulace vody)
- terramol 1-3 mm (bezproblémová manipulace, neplave, je neutrální, porézní, krásně v něm koření rostliny)
- lokálně několik kuliček BIVOJe pod větší kořenící rostliny (Valisneria, Echinodorus)

Uvedené substráty nejsou drahé, mají různě velká balení, vše jsem kupoval zde:
www.bonequip.cz/…
Zbytky lávové drti jsem použil jako samostatné dno do krevetária a jako jednu filtrační vrstvu do filtru.

Já jsem s výživným substrátem (od Dennerle) začínala ale těžce se mi neosvědčil - takže teď do všech svých akvárek dávám jen obyčejný křemičitý písek, sem tam kuličku hnojiva ke kořenům a roste to v tom velmi dobře (viz třeba rybicky.net/nadrze/28814-kristalova-ii)

Dám si poradiť. To staré dno od Rataja nedám. Dám buď nejaké kuličky (videl som Bivoj ale ešte pozriem) alebo nájdem nejaký výživný substrát.

Za mě bych vynechala to staré dno, opravdu neznám člověka co by na to nenadával. Pokud chceš dej malou vrstvu výživného substrátu, nebo drcené jílové kuličky na prvotní zahnojení.
Já mám podobné složení a nemám s tím problém, záleží co od toho čekáš.
Mé složení:
hrubý keramzit pro vyšší dno (myslím že v těch třech 60l kostkách zapadl celý 8l pytel),
výživný substrát dennerle v místech rostlin,
rataj profi soil,
a někde na dokreslení dennerle písek - přijde mi že méně slehává jako normální křemičitý, ale je i dražší

PeCh napsal: Lávová drť - hlavne kvôli objemu pod kopček, navyše bude lepšie prevzdušnená a budú sa v nej držať nitrifikačné baktérie.
Objem asi udělá, i bakterie ji možná osídlí, ale určitě ne nitrifikační. Ty jsou aerobní a do takové hloubky kyslík nedostaneš.

Rataj staré dno - zásobný substrát pre rastliny + baktérie.
Můžeš pořídit levněji a bezpečněji. "Dno" nemůžeš vzít a přenést jinam, protože je strukturované. Když to dáš do pytle a pak někam vysypeš, není to už dno, nýbrž nečitelná směs dobrého i zlého. Co nevadí vespod, vadí nahoře, a naopak.
Živé dno se musí rozvinout v každém akváriu originálně. Přenést "násadu" bakterií nemusí být vždy špatně, ale je to vesměs zbytečné, ony se rychle objeví všude a vždycky. Mnohem méně početné zárodky řas se taky objeví v každé vodě, ať děláš co děláš.
Stejně tak tomu je se živinami. V novotách nebývá problém s nedostatkem živin, spíš naopak.
Ratajovo Staré dno je velmi "polnohospodársky" způsob, jak bakterie a živiny dodat. @romant doporučuje jílové kuličky, to je rozhodně rozumnější cesta.

Volcano black - vrchný povrch, nemal by zľahnúť a mal by byť dostatočne prevzdušnený, pórovitý pre baktérie. Tu pôjdu rastliny.
Snad. Je to celkem novinka, zkušeností zatím není mnoho. Má to ale ostré hrany, což má svoje nevýhody; při sázení rostlin je víc poškodíš a ryby dna (pancéřníčci) asi nebudou nadšené.
Slehnutí substrátu se neboj. Pokud si lidé někdy stěžují, že jim něco začalo hnít, příčinou bylo rozhodně něco jiného, než jemnozrnný nebo "slehlý" substrát. Substráty s obsahem jílu (cca tisíckrát jemnější než nejjemnější písek) mají dokonce pozoruhodné výhody.

Kremičitý piesok - na dekoráciu vybranej časti akvária bez rastlín.
Takové ostrůvky s jiným substrátem nevydrží. Smíchá se to, a nikdy to nevypadá tak, jak si to člověk neplánoval.

Lávová drť není štěrk. Je to porovitá hornina (nejčastěji Pemza), která neovlivňuje hodnoty vody a její největší výhodou je cena a zároveň nezahnivá (jako třeba písek).

Staré dno je hrubozrný říční šěrk s humusem na který každého koho znám pouze nadává, že to je humus k ničemu. Radí se nebrat.

Volcano black - neznám

Křemičitý písek - je neovlivňující písek bez výživových hodnot.

Neřeš letáčky. Řeš funkčnost a to např. použitím klasickýho křemičitýho písku, štěrku(frakce 2-4mm), možno obohatit o nějaké zásobní hnojení třeba na bázi jílu a máš dno jak vyšitý a pro funkční akvárium z dlouhodobýho hlediska vhodně použitelné.

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.