Jaké dno do akvária?
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
No..., se souvislou vrstvou jílu to nebude zrovna jednoduché... Až najdu nějakého "dobrovolníka", asi to testnu.
Ale v kuličce jílu ke kořenům růžicových rostlin bych nějaké extra riziko neviděl. Samozřejmě za podmínky, že rostlinám bude poskytnuto v dostatečné míře vše, co potřebují ke svému životu. Pak se mi jeví jíl jako velmi dobrý způsob, jak kořenující rostliny zásobit živinami.
JJ, proto jsem se s jílem nakonec rozhodl neexperimentovat. Jak už se tu objevilo, není jíl jako jíl. Šedý, hnědý, červený, modrý. Byl jsem varován před modrým jílem, abych nedopadl tak jako s vápencovým štěrkem, ale zkouškou kyselinou prošel a byl absolutně netečný. Na chemický rozbor jednotlivých druhů jílu ale nejsem zařízen a opravdu jsem nechtěl mít v akváriu rybníček brčálník.
Musel jsem si odskočit
- už zase jsem sázel Hemianthus callitrichoides. (Nějak se s těmi zájemci o něj roztrhl pytel...
)
Tak co - už jste to vykoumal, jak je to s tím jílem a proč nemůžete srovnávat podmínky v půdě a v akvarijním substrátu?
...chci trochu predelat dno a mozna dojde i na ten jil. Takze ted bych privitel radu, kolik centimetru mi doporucite do akva dat...
Pokud se pro jíl rozhodnete, bylo by na místě zkusit zjistit, co je ten váš jíl zač. (Na toto téma se v tomto vlákně debatilo včera - něco v tom smyslu, že není jíl, jako jíl.)
Podle toho, jak se bude váš jíl chovat, se dá odvodit, jestli ho vůbec do akva dát. Pokud by se jíl choval k parametrům vody "slušně", pak by to bylo hodně o "odvaze".
Myslím, že odvážný člověk by si mohl troufnout na přibližně 3 cm souvislou vrstvu jílu po celém dně. Méně odvážný by mohl zkusit 1 cm vrstvu.
Teď vážně - platí, co napsal Zrada:
...pokusy s jílem a substrátem dna obecně by v akváriu měl podnikat jen ten, kdo dokáže dostatečně včas rozpoznat nějakou blížící se nepříjemnost, a vhodným způsobem jí korigovat. Ostatní by se měli držet bezpečnějších řešení. Dno nacpané jílem může být pro nezkušeného majitele akvária noční můra. Pár nešetrných zákroků a z domácí chlouby je zelenobílá stoka... Etc., etc. ... Doporučuji přečíst si znovu jeho koment až do konce a raději několikrát.
Jo, v prezentaci se pocitalo s POLEM a ne vodou.
Jesli myslis pole jako pole, na kterem jezdi traktor, tak jsem prezentaci dobre pochopil. Tam zalezi na fyzikalnich vlastnostech pudy, mnozstvi kapilar, ktere vedou vodu a ty ziviny v ni obsazene.
Na zaklade logickych argumentu, ktere zde byly prezentovany jsem i ja pochopil vztah JIL-AKVARIUM. Takze Vam chci podekovat za pomoc pri osvetleni mych tmavych mist.
JILU ZDAR
PS: pokud mate jeste naladu na nekonecne reci, muzeme diskutovat o vhodnosti osvetleni, CO2 a nebo jinych nekonecnych tematech.
I v druhm odkazu je napsano, ze prvky se z jilu louhuji a ne ze v nem usazuji.
Takze logickych argumentu jsem se nakonec dopatral sam( tak jak SID predpovedel)a jsem zase o trochu moudrejsi. Jakmile mi to dovoli zdravotni stav, chci trochu predelat dno a mozna dojde i na ten jil. Takze ted bych privitel radu, kolik centimetru mi doporucite do akva dat. Pocitam stim, ze na nem bude 5-8 centimetrova vrstva pisku a drobneho sterku.
On to zas takový rozpor není=).
Transportni vlastnosti pudy jsou zavisle na jeji porovitosti, tedy na schopnosti propoustet vodu a roznaset ziviny v ni obsazene. Jo, v prezentaci se počítalo s "polem" né s vodou.
Take se v nem nemuzou usazovat, protoze se do nej nemaji diky jeho nepropustnosti jak dostat Můžete počítat s tím, že jíl už bude plný minerálů ze zdroje, z jakého ho bere a tudíž funguje jako zásobní hnojivo. A nebo jak jsem psal, počítat s tím, že se vyčerpané látky budou doplňovat z provozu akvária. Kam se dostanou kořeny rostlin, tam se dostane voda nebo kal také=). Krom toho se nemusí dostat nějak moc hluboko do jílové vrstvy. Zásobování povrchové vrstvičky bohatě stačí. Krom toho když na dno dáte vrstvu jílu, není to plochá deska, ale povrch bude, vzhledem k nerovnoměrnosti a velikosti částic, "ohromný" a činností rostlin se bude ještě zvětšovat.
Sklo vám vodu taky nepropustí, ale např. sodík se z něj do vody také dostává
.
Zajimave. Je tam taky mimo jina napsano :Prisun zivin zalezi na transportnich vlastnostech pudy. Transportni vlastnosti pudy jsou zavisle na jeji porovitosti, tedy na schopnosti propoustet vodu a roznaset ziviny v ni obsazene. jestlize je jil nepropustny, nemuze do nej pronikat voda a roznaset z nej ziviny. Take se v nem nemuzou usazovat, protoze se do nej nemaji diky jeho nepropustnosti jak dostat. To ze se v nem postupem casu usazuji, ste tvrdil Vy v jednom z predeslych prispevku. Sid zase psal, ze jil je uz plny min. latek(coz je) a nic se do nej uz nemusi ukladat. V tom vidim ten rozpor ve Vasich tvrzenich a proto to chci zduvodnit logickymi argumenty.
Která tvrzení se protiřečí?
Jestli se vám nezdá, že v živinami bohatším substrátu rostliny vytvářejí hustší kořenový systém, tak např. zde na straně 7-8 je pár obrázků=)
ekologie.upol.cz/…
Co se týká jílu, zkuste si přečíst třeba
pmdd.mrp-cz.com/… CITACE: Odkud pochází ta informace, že v jílu nemůže rostlina přijímat živiny?
Z toho, ze si zde protireci nektera tvrzeni. Proto se ptam, chci se dopatrat pravdy a pripadam vam tu jako lehce retardovany jedinec, ktery ma zelvi farmu ve flasce od okurek..
Když je v akváriu pouze písek, který nemá schopnost dlouhodobě ukládat živiny, tak je tam vhodné mít něco, co je na sebe bude vázat a to dělá právě jíl. Čistý jíl sice ničemu nepomůže, ale za čas se na něj naváží živiny, které rostliny mohou využívat (rostliny čerpající živiny ze dna rostou mnohem rychleji, než kdyby je čerpaly pouze z vody). napsal R-Johan.
Nastvany nejsem, lehce ironicky ton pouzivam take( hlavne to "hrani z akvariem" a "kdo si hraje nezlobi")
Mam vzdelani v oboru pestitel-chovatel, ale pestovani vodnich rostlin jsme bohuzel ve skole nebrali. To ze jsem napsal, ze rostliny vodni a suchozemske jsou si na 99% podobne, myslim vazne. Vim, ze psenice nejde pestovat pod vodou a echinodorus mi na skalce neporoste. Mam na mysli princip jejich fungovani v ekosystemu. Kazda rostlina potrebuje k zivotu :svetlo + CO2 + ziviny. Pokud ma vseho dostatek roste, pokud ne tak zahyne. v tom je ta jejich podoba. To jen tak na uvod, abyste vedel, ze si z vas nedelam srandu a ze nejsem uplne blbej.
Ale ted rychle zpatky k jilu. To ze vnem lepe drzi korinky rostlin vam verim a vyvracet to nebudu. Nezda se mi ale, ze by jim lepe prorustaly a vytvarely hustejsi kor. system nez v kyprejsim substratu. Taky tu vidim rozpor mezi citovanym prispevkem R-johana a Vasim. jsou ty latky v jilu, nebo se na nej navazuji az v akva? O chemickem slozeni a obsahu mim. latek u ruznych druhu se prit nebudu, protoze je neznam. Jde mi opravdu jen o logicky podlozitelne argumenty ktomu, abych zitra vyrazil do okoli hledat vhodny JIL.
Taky byste mi mohl napsat, kolik jilu a do jakeho akva davate.
1 12.05.2009 17:34 zrada grizly napsal: Takze se zeptam jeste jednou: jak se do jilu, ktery nepropousti vodu dostanou ty ziviny rozpustene ve VODE ? Vysvetlite mi to?
Co když je v jílu těch živin a stopových prvků požehnaně? Co když si někteří hračičkou ještě míchají z jílu svoje tajné směsi? U nás se vyskytuje jíl na mnoha lokalitách dokonce jako svrchní vrstva. Žádných pouštních území, ve kterých jíl brání růstu rostlin, jsem si ale nevšiml. Přírodní zahradní jezírka mají často pouze jílová dna a zarůstají bahenní vegetací o sto šest. Odkud pochází ta informace, že v jílu nemůže rostlina přijímat živiny?
Ano, pokusy s jílem a substrátem dna obecně by v akváriu měl podnikat jen ten, kdo dokáže dostatečně včas rozpoznat nějakou blížící se nepříjemnost, a vhodným způsobem jí korigovat. Ostatní by se měly držet bezpečnějších řešení. Dno nacpané jílem může být pro nezkušeného majitele akvária noční můra. Pár nešetrných zákroků a z domácí chlouby je zelenobílá stoka. Jílové směsi se používají do rostlinných nádrží bez ryb, ve kterých není nutno příliš vrtat, odkalovat, a jejichž majitel má již na počátku reálnou představu o druzích a rozmístění kytek i dekorací. Protože s dobře namíchaného dna může taková Holandská nádrž prosperovat i několik let právě díky tomu že jíl je pro rostliny velmi dobrým zdrojem živin. Proto není nutné hnojit do vody. Nízký obsah látek ve vodě pak umožní eliminovat výskyt řas i při podstatně intimnějším osvětlení a třeba i bezpečné použití zatracovaných speciálek.
Odpověď na tvojí otázku by mohla znít: Rostliny s bohatým jílovým dnem nejsou závislé na živinách rozpuštěných ve vodě, to ale neznamená, že pokud nějaké jsou nedokážu je svými nadzemními částmi využívat.
Zkuste mrknout na net - tam vysvětlení najdete.
Třeba hned na počátku vašeho "bádání" zjistíte, že do jílu, který nepropustí vodu, se žádné živiny rozpuštěné ve vodě dostávat nemusí - jíl je sám o sobě těchto živin plný.
EDIT: Omlouvám se!
Jako obvykle tak trochu provokuji, abyste se po řešení kouknul sám. Ono to víc potěší, když něco "objevíte", než když vám to jiný "naservíruje".
Takze se zeptam jeste jednou: jak se do jilu, ktery nepropousti vodu dostanou ty ziviny rozpustene ve VODE ? Vysvetlite mi to?
Rozumnejsi duvod a racionalnejsi vysvetleni tezko najdeme.
Rozumnější důvod a racionálnější vysvětlení (nebo racionálnější důvod a rozumnější vysvětlení) najde lehce ten, kdo má o věci hlubší povědomí. Kdo jej nemá, (nebo nechce mít), ten nic nenajde.
Johan vám v několika větách vysvětlil ten "propastný rozdíl" mezi kořenovou výživou terestrických a bahenních (vodních) rostlin. Škoda, že jste se jeho myšlenek nechytl - mohla to být zajímavá debata. Místo toho napíšete:
"Rozumnejsi duvod a racionalnejsi vysvetleni tezko najdeme."...
Neakvarista chápat nemusí, nemá akvárko a v něm rostliny a vy si třeba časem něco o jílu atd. najdete=).
A ja si stejne myslim ze rozumnejsi duvod a racianalnejsi vysvetleni nenajdes. Naekvarista tezko pochopi, proc si z vyletu vezu batoh plny kamenu, jiny sbira v potoce bahno, pak ho doma pere a hnete atd. Zkratka me to bavi a rad si hraju.
Ale já nesouhlasím pouze s
Rozumnejsi duvod a racionalnejsi vysvetleni tezko najdeme.A otom to asi vsechno je. Ty si nerad hrajes z akvarkem? Tak tomu neverim! Porad mi, jakeho obojzivelnika muzu dat do jezirka, cca 200 litru. Pozira neco rasy v jezirku? nejake druhy colku, co dy sli videt byly akcni.
Souhlasím, až na ten konec
.
Mam dojem, ze jil nekteri akvaristi pridavaji proto, aby si mohli"hrat". Ja zas nosim odevsad sutry, dalsi si hrajou s CO2, zarivkama atd. A kdo si hraje, NEZLOBI.
Rozumnejsi duvod a racionalnejsi vysvetleni tezko najdeme.A otom to asi vsechno je.
Neměl jsem namysli dávat celé dno jílové. úmyslu jsem měl dát na dno lehku vrstvu jílu smícháneho s jemným pískem a na to teprve dát vrstvu štěrku. Nedal jsem to jedině z důvodu, že se mi nechtělo experimentovat. Při likvidaci původního akvárka jsem si ale všimnul, že rostliny, které měly pod kořeny jílové kuličky, měly krásný kořenový systém a těžko se ze dna vytahovaly. Tam kde jílové kuličky nebyly, šly rostliny lehce vytáhnout a kořeny byly daleko tenčí, řídké a dlouhé. Teď mne docela mrzí, že jsem tam ten jíl nedal
Snad si při dalším zakládání akvárka na to vzpomenu
Jelikož žijeme v zemi, která má dokonale probádanou přírodu, tak to trvdit může, protože ať člověk kopne kamkoliv, určitě už tam někdo kopal a rozbory dělal=). Od toho také určité "horniny" dostali název.. Proto sem si troufnul říct, že "oranžový" jíl je vhodnější než jíl "šedý"
.
Právě že vodní x suchozemské si zas tak podobné nejsou. Vodní kytky sice potřebují stejné živiny jako suchozemské, ale žijí v jiných podmínkách a mají jiné možnosti a trable.
Nějak nechápu, proč je bobtnání jílu a jeho následná nepropustnost problém? Těch několik málo milimetrů, s kterýma je kořenové vlášení ve styku, snad bohatě stačí, ne? Nejspíš určitě se jim bude lépe kořenit v kyprém substrátu, než těžším, ale za cenu, že musejí vytvářet rozsáhlejší kořenový systém a tím vynakládat více energie a když v něm bude i moc kyslíku (resp. málo anaerogních zón), tak i řešení problémů s rychlou mineralizací, čili porostou akorát z vody. (a jak sem psal níže, ze dna to je lepší)
Vodni a suchozemske rostliny jsou si podobne na 99%. Princip jejich zivota je stejny: svetlo+CO2+ziviny=O2 a jejich rust.A co ta jeho nepropustnost? Jestlize rostliny prijimaji ziviny nejen koreny, zda se mi pridavani"bahna" do akvaria jako velky extrem. Daleko lepe se jim koreni v lehcim propustnem substratu(v akva pisek, raselina). Ve volne prirode rostou v nanosech na dne, ktery tvori hlavne organicke zbytky, spras a pisek.
A hlavne rozbory prvku obsazenych v zemine se delaji v laboratori a neni to zrovna levna zalezitost. Nejvice me zarazi udaje, kterymi nekteri prispevatele argumentuji(nejen v tomto prispevku), maji snad doma laborator nebo si plati rozbory? At si da do akvarka kazdy co chce, ale tvrdit, ze jil ktery nasel nekde v potoku je vhodnejsi nez jil z jineho potoka, se mi zda hodne nadsazene.
Zahrádka není akvárko
. Na zahrádce rostliny dostávají živiny převážně kořeny žádná "zahrádková" kytka není přizpůsobená k anaerobiose kořenů. Také tam závisí na rychlosti mineralizace humusu. A živin a humusu je na zahrádce mnohem, mnohem víc než v písku do akvárií, kde je většinou čistý písek bez jakýkoliv živin.
Když je v akváriu pouze písek, který nemá schopnost dlouhodobě ukládat živiny, tak je tam vhodné mít něco, co je na sebe bude vázat a to dělá právě jíl. Čistý jíl sice ničemu nepomůže, ale za čas se na něj naváží živiny, které rostliny mohou využívat (rostliny čerpající živiny ze dna rostou mnohem rychleji, než kdyby je čerpaly pouze z vody). Není důvod, aby akvarijní písek byl kyprý jak hlína na záhonku, ba naopak. Vodní rostliny jsou vesměs schopné mít kořeny v anaerobních podmínkách a při dobrém světle z nich dostane mnohem lépe živiny...
0 12.05.2009 00:28 0 Měl jsem akvárium , kde dno bylo pokryto pouze jen světlým jílem a akva u okna bylo dobře osvětleno. Výborně se v tom dařilo širokolistým šípatkám , ale v nefiltrované vodě se stále udržoval pohledově rušivý zákal. Případný filtr by se brzy zanesl , není-li na jílu vrstva písku či štěrku a záleží i na chovaném druhu ryb v takto upravené nádrži. Osobně bych si jíl do akvária znovu nedal. Považuji to za zbytečnost s nežádoucími doprovodnými nepříjemnostmi.
Tak jsem ukončil předělání akvária. Připravil jsem si jíl, ale nakonec jsem neměl odvahu na experiment a do dna jsem ho nedal. Počkám si na výsledky Sidových experimentů. Raději se poučím z chyb druhých, když už se o ně chtějí dobrovolně dělit
My, co se takovými experimenty bavíme, peněz nelitujeme.
Pak se o zkušenosti rádi s druhými podělíme. Gratis.
"Obrovská" alkalita. Při mém "pokusu", (testoval jsem, co udělá 0,5 kg bentonitu se 100 l demivody), jsem se dostal (tuším) někam kolem 28 dKH...
S vyšší alkalitou jsem počítal, ale ne s tímhle.
Ostatní parametry tak nějak O.K.
0 09.05.2009 18:45 Usine – Re: FranzFritz
To se ti to dno pěkně prodraží, když nakoupíš všechny potřebné, nebo spíš nepotřebné testy co ti sid doporučil.
Copak zapříčinilo ten údiv?
Doporučil bych testnout si ten jíl bez ohledu na jeho barvu...
Udělal jsem to s bentonitem a nestačil jsem se divit...
Asi bych z něj s pomocí přiměřeného množství vody "vypracoval středně tuhé těsto", to uložil do uzavíratelné nádoby a udržoval bych ho v této konzistenci.
Kdyby přeci jen došlo k jeho vyschnutí, nic by se nestalo - jen by bylo nutné před použitím jej znovu propracovat (zvlhčit).
Ještě nerozhńahňaný jíl bych si alespoň orientačně otestoval. Jisté množství jílu bych rozpustil v jistém množství demivody, rozpuštěný jíl nechal usadit a poté roztok otestoval na pH, KH, GH, P, K, NH4/NH3, NO2, NO3, Fe, Ca, Mg.
Podle mě ten slín vhodný není. Je to jako do akvárka dávat "bílo-černou" drť. Radši ten oranžový, je v něm i spousta železa atd.
Tak jsem objevil krásné ložisko šedo-modrého jílu. Prudká jarní voda v potoce odplavila hlínu, ale na jíl už sílu neměla. Jíl je krásně kompaktní, moc organických látek v něm nebude. Břeh potoka je docela vysoký, takže v něm nejsou ani kořeny rostlin. Doufám, že je to ten vhodný jíl
Co teď s ním? Samozřejmě vím, že ho mám vydolovat. Ale mám jej první rozmělnit na kaši, vyprat a potom tepelně zpracovat, nebo první tepelně zpracovat a pak rozmělnit? A je vůbec tepelná úprava nutná?
Přinést jíl z přírody, zní to snadně. U nás je jílu všude dost a ke všemu hodně železitého. Ale jak jej upravit? Štěrk lze vyprat, uvařit, zapéct. Co ale s jílem? Nerad bych si do akvárka zavlekl nějaké breberky
0 09.05.2009 12:25 Usine – Re: FranzFritz
Pokud jde o jíl tak jednoduše to chce udělat procházku kolem nějakého potůčku kde se většinou jíl vyskytuje (Je takoví hodně světle hnědý nebo šedý) a pozorovat jak v něm rostou rostliny. Sám jsem to při předělávání akva chtěl udělat, ale potom jsem si to rozmyslel a použil radši vrstvu černého stěrku. Pokud chceš použít jíl jako podklad tak na něm musí být dost velká vrstva písku aby se voda nekalila.
Kde jste na něm byl?!
Tak kolem Olomouce je samej spraš a taď nevím jestli se nedá použít i on
, ale tam kde bydlím je všude. Navštívil jsem jednu starší cihelnu.
Jinak ten šedej má v sobě hodně vápence.. přeci jen je to opuka jen ještě né moc pevná, resp. už né zas pevná - slín.. (teda aspoň v mém okolí)
Já s jílem "experimentuji"
a musím potvrdit Václavova slova o tom, že není jíl, jako jíl.
Běžně při zakládání akva používám pod kořeny růžicových rostlin kuličky jílu, ve dvou případech jsem při zakládání akva použil na dno trochu bentonitu, (druh jílu, který obsahuje vysoké procento alkalitu zvyšujících příměsí).
Ten bentonit byl jakýsi test a jen na okraj mohu konstatovat, že jej stačí velmi málo.
V prvním případě jsem akvišku bentonitu dopřál docela dost a objevily se drkalky. Ty se podařilo potlačit, pak se ale objevily zelené vláknité řasy. Ty si vybraly za oběť eleocharis, kterému se odpočátku v této nádrži nějak nedaří... Ostatní kytky rostou velmi dobře. (Pokud tedy opomenu Ludwigii glandulosu, které zejména světelné podmínky nádrže nestačily...)
rybicky.net/nadrze/6254
Druhá nádrž byla bentonitem "pohnojena" jen "lehce". Žádné problémy se sinicemi nebo řasami se zatím nekonaly, rostlinám se daří velmi dobře.
rybicky.net/nadrze/6729
Aktuální stav obou nádržek je trochu "jinde", než ukazují fotky v prezentacích. Myslím si, že díky pravidelné týdenní výměně části vody, (cca 20 l), "decentnímu" přidávání CO2 a v neposlední řadě i díky jílu ve dně, se rostlinám daří dost dobře.
Každopádně mám výledově v plánu, (až narazím na "kvalitní" jíl), založit akva s velkou vrstvou jílu pod substrátem. O případné zkušenosti se rád podělím.
Florapol by měl být, dle návodu: "účinné hnojivo obsahující železo adsorbované na jílový nosič v nerozpustné formě", toť citace z návodu...
Já používám Florapol (JBL). Mám jej v nejspodnější části dna smíchaný s nejjemnějším pískem. Na toto jsem poté dával písky hrubší. Při odkalování nemám problém, je to jak na pískovišti - jemný je dole, hrubší nahoře.
Musím předělat akvárko, protože jsem zjistil, že jsem si do něj nacpal místo drceného štěrku drcený mramor. Z toho důvodu uvažuji dát pod štěrk vrstvu jílu. Pokud je hnojivo do dna jíl, pak je to sakramentsky drahý jíl
0 09.05.2009 11:09 Usine – Re: FranzFritz
Asi nejlépe uděláš když použiješ nějaké hnojivo do dna je to vlastně také jíl a je to vyzkoušené. Není jíl jako jíl a ne každý se do akvária bude hodit. Zkoušet to způsobem pokus - omyl nebude asi moc šťastné.
V této skoro tři roky staré diskuzi se hodně diskutovalo o vhodnosti jílu na dně akvárka. Různí lidé, různé názory, ale žádný jednoznačný závěr na použití jílu se tu neobjevil. Rád bych znal současný názor na použití jílu v akváriu, především od akvaristů, kteří ho používají nebo používali.
Je jíl v akvárku vhodnější pro pěstování rostlin? Je vhodné jíl míchat se štěrkem nebo ho dát jako podklad pod štěrk?
Starší reakce
jsou to stejně hrubé kamínky jako v mé nádrži
0 12.04.2009 10:09 Kubis Jo, ten písek o kterém jsem mluvil se dá koupit buď ve stavebnictvích, nebo různých baumaxech nebo hausech, v hornbachu a podobně.
Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.
Přidat reakci
1 ...... [82] ...... 91
Zpět na obsah sekce Dekorace a dno • Zobrazeno 115099x