Jaké dno do akvária?

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.

Děkuji za pochvalu (však jsem si o ni taky řekla, že? ), ale trávím tady na fóru spoustu času a většina těch problémů se pořád opakuje...takže jak říkám, je to všechno jenom převzatý od vás chytřejších...vlastní zkušenosti jsou zatím na nule (ale nehodlám nic zkoušet za cenu úhynu rybek).

Mno, učíte se, Katunko, hóóódně rychle!
Však se taky zbytečně neříká: "Uč se, já tady věčně nebudu!"

No sám na to nebudeš...Roman a další zkušení se taky snaží pomáhat...já do toho zatím nemám co mluvit, mám akvárko teprve měsíc, ale protože jsem zodpovědná tak jsem napřed asi týden studovala (to jsem se pěkně pochválila ) omyly pak podle rad vás zkušenějších napravovala. Takže prostě nechápu, jak může někdo chtít přerybnit malé akvárko takovým způsobem, když se všude jako jedno z hlavních pravidel píše hlavně nepřerybnit...
No však se vám to určitě podaří a všude už budou jenom šťastný rybky...

Uvidíme, co na to Procha... Ale dnes už asi ne - vypadá to, že Procha už
(Opravil jsem svůj předchozí příspěvek! )

No pokud bys chtěl zachránit všechny tak to je celoživotní poslání...
ale i jedna lepší než nic

Třeba jsme pomohli nějaké nevinné rybce z kriminálu...?!
(Takhle je to přesnější a na tu fušku nebudu sám! )

Side my jsme tě sice předběhli, ale tys to napsal o to krásněji a výstižněji!

K té školní "30":
už teď je v ní příliš mnoho ryb! To pravidlo není - 2 l na rybku, ale 1-2 l na 1 cm rybí DÉLKY - v dospělosti a bez ocasní ploutve! (2 l na rybku bude spíš údaj z kuchařky, z receptu na rybí polévku...)
Tímto pravidlem se ale nedá řídit striktně, bez zvážení dalších aspektů a souvislostí, zejména velikosti, jíž ten který druh ryby dorůstá!
Tak např. "nacpat" 4 mečovky do takto malého akvária je ... (jak to nazvat kulantně?) ... nezodpovědné! Tyto rybky potřebují větší životní prostor. A to i v případě, že by šlo o 1 samce a 3 samičky. Pokud by v této skupině bylo více samců, pak bych to viděl jako týrání zvířat. Vnitrodruhová agresivita mezi samci je velmi vysoká a submisivní samci musí mít únikový prostor a možnost úkrytu. Ten jim 30 l nádrž nemůže poskytnout!
Také bych vás v této souvislosti chtěl upozornit na mnohokrát ověřenou skutečnost - pro rady choďte na podobná fóra (a "filtrujte" zrno od plev), lidem v obchodě příliš nevěřte - jejich cílem je PRODAT! A věřte mi, že nejspokojenější by byli, kdybyste vykoupila vše, co mají aktuálně v prodejně a ještě udělala další objednávku. (A někteří by byli možná i schopni vás přesvědčovat, že to všechno vleze do té vaší "30"....)
Pamatujte si, že thajský kriminál se dá také přežít, ale kvalita života v něm nebude příliš vysoká. Tak proč odsoudit tvory, které si pořizujeme proto, že je máme rádi, k doživotí v thajském vězení?!
Udělte, prosím, mečovkám "milost", poskytněte jim alespoň vaši domácí "60" a vyčkejte chvíli - paví očka už se o zaplnění postarají.

K vaší "60":
Co se počtu a velikosti osazenstva týče, musel bych se opakovat. Pevně věřím, že nyní se bude vaše úvaha řídit jinými souvislostmi, než po doporučení "těch v obchodě".
Nejjednodušší způsob, jak získat křemičitý písek, který zmiňuji, je koupit jej v akvaprodejně, kde se prodává pod názvem "Nové dno" od fy. Rataj a syn (www.rataj-spk.cz).
Pokud budete odkalovat pomocí odkalovacího zvonu, k žádné nepleše by dojít nemělo.
No a na otázku: "A co by bylo tedy lepší, písek nebo drobné kamínky?" jednoznačná odpověď - "Nové dno".

Jak vidím, nestíhám... Katunka a Roman mne předběhli, ale nevadí! Když už jsem se s tím smolil...

Já mám ve 112 15 ryb (i když čtyři z toho závojnatky) a mám pocit, že je to tak akorát

Já mám v 80l asi 15-20 rybek.Očka,tetry ancíci.A je to už moc.

25 ryb do šedesátky?!!! Nevěřte všemu co vám řeknou v obchodě, jejich jediným zájmem je prodat...klidně vám prodají terčovce do koule jenom když budou mít kšeft, počítejte 1-2 l na centimetr ryby v dospělosti...to, že jsou teď malí neznamená, že nevyrostou..např pancík až 15 cm a co pak s ním?

Teď je řeč o 60l. Tu mám doma. Ta třicítka je ve škole. Má prvních pár obyvatel. 4 mečovky, 6 pavích oček, 3 šnečky, a 1 krunýřovce ( zlatíčka ho pojmenovaly "paní učitelka a pravily, že je to pěkné přísavka ). Máme z něho velikou radost a plánujeme ještě asi 5 - 8 drobečků. Doma by to chtělo nějakou změnu, jak jsem už psala. Chci si vybrat z rybek, které jsem uvedla v prvním dotazu. Myslím, že 25 kousků drobotiny by to sneslo. Alespoň v obchodě mi tvrdili, že 2l na jednu rybku stačí. Ten písek se dá běžně koupit? Nebude to dělat neplechu při odkalování? A co by bylo tedy lepší, písek nebo drobné kamínky? Předem díky za odpověď.

Stále je řeč o tom 30 l akva, Procho?
A můžete upřesnit, které a kolik z vámi vyjmenovaných rybek do něj plánujete?
Že chcete vyměnit substrát dna je rozumné - 2-3 cm je dost velký úlet.
Za méně rozumné pak považuji záměr vyměnit jej za "černobílé kamínky"...
Je pravděpodobné, že bílá část tohoto štěrku bude obsahovat vápník, který bude trvale ovlivňovat vlastnosti vody. Pro značnou část tropických rybek a rostlin pak bude takové prostředí značně nevhodné!
Takže zkuste substrát zakápnout octem a bude-li tento šumět, rozvažte, zda jej použijete.
Jeho (kontroverzní) "estetický dojem" zcela jistě nepřevýší jeho chemicky negativní vlastnosti.
Pokud se přesto rozhodnete tento štěrk použít, doporučuji vám konzultovat, jaké druhy rybek a rostlin mohou v takovém prostředí prospívat.
Za nejvhodnější alternativu považuji použití propraného křemičitého písku o zrnitosti cca 1-5 mm. Tento je inertní, nijak negativně neovlivňuje prostředí v akva.
A pokud bych se ještě mohl vrátit ke svému doporučení, abyste se řídíla citem, rád bych vám připomněl, že v přírodě nenajdete vápnomilné rostliny na kyselých půdách a naopak. Nenuťte tedy rostliny (i ryby) žít v prostředí, které jim nevyhovuje.

Tak modré by bylo asi na mě už příliš, ale v čb se mi líbí, jak vyniká dekorace. Teď mám docela velké kamínky ( cca 2 -3 cm ) a v nich se vše ztrácí.

Když někdo může mít modré tak proč ne černobílé.

Ahojky.
Můžou mít rybky jako paví očka, mečovky, neonky, razborky, parmičky, pancéřníčci, tetry a krunýřovec dno z černobílých drobných kamínků? Chtěla bych změnu a moc se mi tohle dno líbí u akvárek na těchto stránkách.

Kde je méně vzuchových mezer a co je tím pádem těžší , písek a nebo větší kamení ( Kamení ) A brýle nepotřebuji když to ponal i Vodník

Rostliny s vyvinutým kořenovým systémem,dokáží přijímat všechny živiny listovou částí.Na to jsou dva úhly pohledu,ten první je ,že je to pravda,vše co voda obsahuje absorbují listovou částí.Ten druhý je takový,že pro samotný růst rostliny to nestačí,potřebuje výživu i z kořenů.Dobře by to bylo vidět,kdybychom cryptocorynám zzvedly asimilační činnost (přidáme osvětlení a aplikujeme CO2).První jejich reakce bude,že začnou sklánět listy do nižších pater,pokud to nestačí,žačnou být nové lístky(které tím pádem rostou rychleji) menší a užší,protože jsou nedostatečně zásobované kořenovým systémem(čili kořenový systém se neúměrně vyvíjí k vývoji části listové),čili u těchto rostlin neslouží kořen jen jako přilepšení,ale je nedílnou a důležitou složkou jejich růstu.Tato reakce nemá nic společného se zrnitostí dna je to jen odpevěď na sidovu reakci.

Pokud jí neporostou ,jemné dno může být jednou z příčin.teď se dostáváme k té prostřední části,doktore kolik ,kolik ,je ideální zrnitost substrátu pro tyto rostliny,3-7mm z důvodu příjmu detritu jakožto živiny po mineralizaci.Čím menší bude zrnitost dna tím hůře se budou živiny dostávat ke kořenům.Teď může vyvstat otázka a proč né 2 mm,porostou či nikoli a takto to můžeme vést donekonečna.Já napsal zhruba ideální zrnitost a důvody proč jí u těchto rostlin upřednostňovat.

To Václav:díval jsem se na Vaši nádrž ,pěkná,ale zrnitost se mě zdá větší(dobře to jde vidět u fotky s neonkami,která je detailnější),špíš bych to viděl na zrnitost 3-5 mm než 0,8-2mm,že vy jste si zase nevzal brýle .

Vynechal jste odpověď na střední část mého příspěvku. Ale je pravda, že na ní netrvám.
Trvám ale na své první reakci na otázku Majky, zda jí v takovém substrátu porostou rostliny či nikoli:
"Pokud neporostou, nebude to vinou dna."

To sid :takto to vyznít nemělo,přihnojovat můžeme přímo do substrátu(pokud je potřeba),s tím souhlasím.Jen tvrdím jednu věc a za tím si stojím,že pokud máme příliš malou zrnitost substrátu,nedostává se rostlinám jako echinodory nebo cryptocoryny toliko výživy jako při střední zrnitosti ,důvody jsem zde již zmínil (samozřejmě že to můžeme nahradit přihnojování do substrátu),tím nechci říci ,že neporostou vůbec.Pokud mají slušné podmínky (voda ,osvětlení ),samozřejmě že porostou,ale pokud by v těch samých podmínkách měly hrubší substrát výsledky by byly daleko lepší.Chci tím říci,že pokud těmto rostlinám nevytvoříme v AQ ideální podmínky,ale mají "dobré dno",dokážou si příjem živin obstarat kořeny a rostou nám i když né s takovými výsledky, jako kdyby měly i ideální ostatní faktory.Proto je u těchto rostlin vhodné volit středně zrnitý substrát(mimo jiných patálií),než takto jemný .

Piráte,
i rostliny s vyvinutým kořenovým systémem dokáží v případě potřeby přijímat veškeré živiny prostřednictvím listů.
Tím nechci říct, že mají-li možnost přilepšit si živinami ze substrátu, že tak neudělají! Naopak!

Co myslíte - mohou živiny i tímto substrátem (0,8 mm) pronikat ke kořenům difuzí? A pokud ano, jste schopen předem rozhodnout, kolik jich bude pronikat - jestli dost nebo málo?
A co říkáte na možnost řešit to v případě potřeby kořenovou výživou?

No a nějak mi nesedí vaše formulace:
"...Pokud jim k nevyhovujícímu dnu vytvoříme i né zrovna ideální podmínky v AQ, může se stát, že zastaví růst úplně nebo půjdou jen nové lístky a těch starých se začne zbavovat (z prostého důvodu, jelikož je nebude schopna utáhnout)..."
Znamená to, že kdybychom jim k "né zrovna ideálním podmínkám v AQ" vytvořili "vyhovující dno", bude tomu jinak?

Přesto že semnou Václave nesouhlasíš, já s tebou souhlasím

Moc s vámi přátelé nesouhlasím Barva dna je podle mě rybám úplně jedno. Když jsem si jednou kupoval písek a nevzal si brýle místo 0,2 cm jsem si vzal 0,2 mm . Měl jsem ho v akváriu asi 3 roky a jeho jediná nevýhoda bylo že při odkalování se dostával pryč z akvária. Rostliny rostli jako divý a pancéřníčci ho přímo milovali a bylo jim úplně jedno že je bílý. V současnosti mám 0,8 – 2 mm a myslím si že to je optimální velikost. Spíž než zrnitost písku je ale pro echinodory důležitější vrstva substrátu. Mám 15 cm a víc. Při malé vrstvě nerostou rovně a cestují po akváriu za rok i o 10 cm a více a příliš si konkurují s jinými rostlinami.
Rostliny mě rostou dobře a že by byly menší o tom nemůže být ani řeč, naopak s některými jsem se musel rozloučit protože vyrůstaly z akvária. Dávat jíl do akvária moc nedoporučuji není jíl jako jíl a poznat který je ten pravý je asi dost těžké. Nakonec všechna pevná hnojiva ho obsahují a jsou odzkoušená. Při přesazování rostlin se mě nikdy nestalo aby ztratila staré listy, Když vám rostliny rostou tak na zrnitosti dna moc nezáleží spíše na jeho chemických vlastnostech.

O tom jílu jsem se zmínil proto, že Echinodory nebo Cryptocorynv v něm v přírodě normálně rostou, a tam snad o zrnitosti nemůže být řeč. To tvou teorii staví jaksi na hlavu
Nebylo to doporučení jeho využívání v akváriích.
Neněj obavy, všechny moje rostliny mají plně vyvinutý kořenový systém a přijímají jím všechny potřebné živiny.
To že se některé druhy rostlin dokáží množit řízkováním nemá s jejich kořeny nic společného.
A tohle:
„…zasadíte cryptocorynu nebo echninodor do substrátu s tak malou zrnitostí ještě neznamená ,že neporoste vůbec,ale nikdy nedosáhne takových výsledků jako v substrátu s vyhovující zrnitostí….“ nezlob se, je opravdu nesmysl.
Věř mi, ani velmi jemný substrát nepůsobí žádnému druhu rostlin potíže, Pokud nějaké jsou, mají jistě příčinu v něčem zcela jiném.

To Blek:není kořen jako kořen,plně vyvinutý kořenový systém zaručuje rostlině příjem živin z něj,což se u tvých rostlin neděje,neboť pokud ho odtrhneš od rostliny a tu bez kořenu zasadíš,ona poroste dál bez vážnejších následků(přijímá živiny převážně listovou částí veškerou).Na rozdíl od echinodorů nebo cryptocoryn ,které jsou závislé na kořenovém systému,ale to už jsem psal .Doufám ,že si teď již rozumíme.

Abychom byli všichni v obraze,to že zasadíte cryptocorynu nebo echninodor do substrátu s tak malou zrnitostí ještě neznamená ,že neporoste vůbec,ale nikdy nedosáhne takových výsledků jako v substrátu s vyhovující zrnitostí.Zkusme si to zhrnout:echnidory a cryptocoryny přijímají živiny jak kořenovým systémem tak listovou částí.Pokud jim vytvoříme nevhodné podmínky k tomu aby přijímali dostatek živin kořeny (příliš jemné dno) ale mají vytvořené dobré podmínky co se týče vody a osvětlení,budou přijímat živiny z vody,ale jelikož se kořenový systém bude pomalu rozvíjet(a tyto rostliny jsou také závislé na příjmu živin kořeny),přímo úměrně se bude pomalu vyvíjet i listová část(malé,úzké lístky,pomalejší růst atd).Pokud jim k nevyhovujícímu dnu vytvoříme i né zrovna ideální podmínky v AQ,může se stát,že zastaví růst úplně,nebo půjdou jen nové lístky a těch starých se začne zbavovat(z prostého důvodu,jelikož je nebude schopna utáhnout).

Za prvé k jílu:já ho začátečníků nedoporučuji jen jsem chtěl upozornit na blekovu reakci ,že některé rostliny rostou v jílu a to s výsledky nesrovnatelnými v akva.Oni rostou v jílovém podloží(tzn ,že spodní vrstva je jíl) navíc v tom příspěvku ,který jsem zkopíroval jsou vymezena i možná rizika.Takže já tady nedoporučuji jíl jako součást substrátu,byla to jen reakce na blekovu zprávu,nic víc.Tady bych viděl tu věc za uzavřenou.Teď k rostlinám :rostliny které uvádíš mají kořenový systém jen pro uchycení ke dnu, pokud jej odtrhneš od rostliny ona roste dál,tzn.že živiny přijímá převážně listovou částí(tzn. všemi listy které má).Na rozdíl od cryptocoryn a echinodorů,které přijímají živiny i kořenovým systémem a tady u dna s malou zrnitostí (0,8) můžou nastat problémy o kterých jsem již mluvil.

Hele a václav má dost jemnej písek a roste mu to.

CO třeba ten ve stavebninách ? Takovej žlutej jemnej do betonu. Ale bílá je hezká.

Dá se sehnat nějaký písek s tmavší barvou?

Co tedy doporučuješ pro akvárko jen pro pancéřníčky ? Chci ho časem mít, maj mít oblý a jemný písek, taky jsem přemejšlel o tomhle.

Majko, takové dno má jenom nevýhody: nassává se při odkalování, bordel zůstává na něm, a jestli je v akváriu silnější prud tak se ten bordel nasává do filtru, zbytečně ho zanáší, a rostliny mají málo živin, jestli by ten písek byl bílý tak bych řekl že by se to většině ryb nelíbilo...

A proč to akvárko tou ornicí nevyplnit celý a pěstovat v něm třeba obilí?!

A proč tam nedát místo jílu dobrou ornici ?

Kopírovat sem bez rozmyslu (navíc bez uvedení zdroje = stránky MRPa) doporučování o vhodnosti jílu pro dno akvarijní nádrže zavání šíleností. Uvědom si piráte, že tento web navštěvují absolutní začátečníci bez potřebných i jen základních znalostí a jejich dotazy zde ve fóru tomu odpovídají. Tímto nechci popírat možnost použití jílovitých substrátů v nádržích specialistů či zkušených praktiků.

„…..TO blek:limphophyli,heterantheryaj.mají málo vyvinutý kořenový systém ,proto mají možnost rychlého růstu,nejsou závislé na metabolismu který prochází kořenovým systémem,neboť podstatnou část přijímají listovou částí…….“
Nemáš pravdu.
Nevím jestli jsi četl můj příspěvek, tak ještě jednou, Limphophyly, Myriophyllia Ludwigie Heterathery ale třeba i plovoucí Egerie dokáží vytvořit velmi mohutný kořenový systém, zcela srovnatelný s kořeny Echinodorů nebo Cryptocoryn. Kořeny stonkovek sice nejsou tak tlusté, zato je jich mnohem více a jsou široce rozvětvené. Moje Myriophyllium matogrossense má prokořeněný písek v okruhu 30cm okolo stonků.
Taky není pravdy že by měly nějaké speciální listy které zajistí trvalý růst. Každá kytka využije všechny možnosti jak získat potřebné zdroje.
Těm tvým ostatním vysvětlivkám jsem moc nerozuměl,
Otázka Majky zněla „…muzu na dno akvarka dat pisek 0,8mm ?…“
Jemný písek ničemu nevadí. Neexistují rostliny vhodné či nevhodné do takového dna. Jestli někomu stonkovky uhnívají a netvoří kořeny žádné nebo jen mizerné, není to jemným dnem.
Špatné dno pro jakékoliv rostliny je naopak ze substrátu příliš hrubého, příliš ostrého, nebo substrátu obsahujícího vápenec či jiné zhoubné příměsi.
Jemné dno způsobuje pouze praktické potíže, které jsem už zmínil v odpovědi pro Majku.

Doplnil,bych tohle:můžeme mít dno jemné i 0,8mm,ale musíme volit vhodné rostliny do něj(samozřejmě mimo jiných parametrů jako složení vody,osvětlení aj.).V příliš "ulehlém dně se (pokud jim k tomu vytvoříme podmínky) bude dařit rostlinám ,které nejsou odkázány na příjem živin z kořenů,ale odebírají je převážně listovou částí.Naopak rostliny závislé na příjmu výživy taktéž kořenovým systémem,tyto mohou mít velké růstové problémy v takovém dně z důvodů, které jsem již uvedl.

Co je to jíl?
Jíl je tvořen z částeček menších než 0.001mm (Pro porovnání:částečky písku jsou od 0.1 do 1mm). Je tvoř z jílotvorných minerálů, kterými jsou například kaolinit, ilit a další. Vyjma těchto minerálů obsahuje jíl častokrát i další složky jako například křemenný prach, chlority, uhličitany, organickou hmotu a mnoho dalších. Pokud převažuje v jílovité hornině uhličitan vápenatý, hovoříme o vápenitém jílu, který byl dříve označován jako slín.

Vlastnosti jílu a využití
jíl jako takový je 100% vodunepropustný materiál. Z tohoto důvodu, není vhodný použít jíl jako jediný materiál na substrát. Substrát by měl obsahovat od 10-30% jílu rozmělněných do malých částeček, aby nebyla narušena schopnost substrátu "pracovat" s vodou.
Pokud jílu použijete příliš, brzo zjiste, že činnosti jako odkalování, či sázení rostlinek se velmi zkomplikovaly. Nemluvě o tom, že jíl v rozvířené vodě způsobý zákal a musíte počkat než si častečky sednou na dno.

Částečky jílu jsou pokryty negativním nabojem.





Ionty s opačným nábojem, jako jsou kationty kovů a pod. jsou k těmto částečkám přitahovány a z jílu se uvolňují ionty H+, které vodu okyselují. Snižování a změkčování vody může být, podle druhu jílu, ze začátku výrazné.





Tento princip vysvětluje proč je jíl mnohem bohatější na živiny než např písek. Vzhledem k velikosti částeček, má jíl mnohem větší povrch. Kořeny rostlin vylučují H+ do blízkosti částeček jílu Při nahromadění těchto iontů se začínají tlačit na místo kationtů na povrchu jílu a tyto kationty jsou pak přijímány kořeny:





Závěr:
Diky svým vlatnostem a rozumnému použití se může stát jíl velkým pomocníkem při pěstování rostlin. Nicméně při pokusech s ním, je třeba hlavně ze začátku hlídat pH. Pokud nezaznamenáte ve vodě žádně změny je možně, že jste si pořídili jíl už na mikro- a makro-prvky bohatý.
Tohle jsem našel na netu,abych tady nerozdával "rozumy" jen já

ta první reakce je taky má

Ještě pro lepší představu.Pokud utrhnete kořen od limphophyly,ludwigie,heteranthery aj. a zasadíte jí zpět do dna poroste bez problémů dál(přijímá výživu listovou části).Zkuste to samé udělat cryptocoryně nebo echinodoru,který už je patřičně vzrostlý(ostříhat jim kořeny na minimum a zasadit zpět).Pokud bude te mít štestí tak se chytí ,ale rozlučte se se stávajícími listy.Právě tady je příklad mezi vyvinutým kořenovým systémem a kořenovým systémem ,který převážne slouží jako ukotvení ke dnu.

TO blek:limphophyli,heterantheryaj.mají málo vyvinutý kořenový systém ,proto mají možnost rychlého růstu,nejsou závislé na metabolismu který prochází kořenovým systémem,neboť podstatnou část přijímají listovou částí(otázka je jak kdo si představuje vyvinutý kořenový systém ,když vytáhnu vzrostlý echinodor a vytáhnu limphophylu tak je to jasné).Detrit je potřebný pro rostliny,přístupem kyslíku a bakteriemi ve dně se mineralizuje(tzn.že se rozkládá na minerální látky,které rostliny již přijímat potřebují)a právě tady záleží na typu dna a typu rostlin,které pěstujeme.Pokud máme dno příliš hrubé,velké množství detritu propadne a nestačí se mineralizovat to je pravda,ale opačný případ nastane i při příliš jemném dně.Potřebné množství detritu se nedostane ke kořenům a rostliny jako echinodory nebo cryptocoryny nemají dostatečný přísun výživy,neboť na rozdíl od limphophyl nebo ludwigií,přijímají prvky nutné k výživě i kořenovým systémem(proto nemohou mít sprinterské tempo růstu mimo jiné).Doufám ,že se mě to aspoň trochu podařilo vysvětlit

Mno, napravit bys to mohl - kdybys to tvé vysvětlení "pověsil" tady někde tak, aby bylo rychle dostupné. (Pro případy podobné tomuto).

omlouvám se

Moc jsi mne nepotěšil, Bleku!
Že ty taky hned všechno vyprdolíš!
Já jsem byl pln očekávání na Pirátovo vysvětlování a ty to takhle utneš...

Než já něco dopíšu, tak mi tam vždycky někdo vleze. Budu si muset koupit rychlejší klávesnici.

Mám poněkud jiné zkušenosti s rostlinami které tady popisuješ, konkrétně Limphophyly, Ludwigie a Heterathery mají velmi dobře vyvinutý kořenový systém. Nevím kdo tu tuhle fámu vypustil ale vidím ji na fóru dost často.
Další „nepřesnost“ je onen příjem detritu. Ten kytky nepotřebují vůbec. To je tak potrava pro bakterie žijící ve dně. Naopak u příliš hrubého dna zapadající detrit který bakterie nestíhají rozložit, způsobuje často zahnívání kořenů.
Poslední informace, kterou bych si dovolil opravit je zmíněný nedostatek kyslíku. Ten se do dna nedostává ani tak prouděním vody pískem, ale distribuují ho tam samy rostliny svými kořeny stejně tak ještě další látky prospěšné jednak symbiotickým bakteriím, ale i umožňujícím samotné rostlině rozpouštění a příjem minerálů.
Kytky v přírodě rostou velmi často v jílu kde se voda ani nepohne a jejich kondice je přesto znamenitá a v nádrži téměř nedosažitelná.

Pirát: "...Na druhou stranu rostliny jako cryptocoryny nebo echinodory ,které mají mohutné kořeny , tady může nastat probém v příjmu detritu( méně jej propadne a jeho následné mineralizace- v takovém dně menší přístup kyslíku) jakožto výživy."

A co podle vás nastane za "probém v příjmu detritu( méně jej propadne a jeho následné mineralizace- v takovém dně menší přístup kyslíku) jakožto výživy." ?
Zkuste mi váš výrok, prosím, srozumitelněji vysvětlit.

dno z jemného písku má jedinou nevýhodu, snadno ho odsajete při odkalování.

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.