Jaké dno do akvária?

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.

Zdravím V dosavadních akvech jsem použila právě zásobní substrát a jílový substrát. Trochu jste mě vyděsili, jelikož v největší nádrži jsem zřejmě měla epileptický záchvat při sypání a zásobního substrátu tam mám asi 2-3 cm, čímž jsem se nechtěně přiblížila jeho domovině, rýžovému poli. Odkaluji minimálně. A nemám ani nikoho do dna ryjícího. Velký průšvih?

K téme pre Jakuba:
Frakcia substrátu aj jeho výška je v podstate otázka osobných preferencií. Všetko, povedzme v rozpätí 0,3-5 mm (frakcia) je z pohľadu rastlín OK. S výškou je to podobné - dôležité je, aby bolo substrátu dosť pre ukotvenie rastlín. Maximum je v podstate irelevantné. Za prvé (pozri Maqove príspevky) je už niekoľko mm pod povrchom anoxické prostredie, takže to je jedno a za druhé aj v aquascapingových nádržiach, kde je kvôli dramatickému vzhľadu dno vysoké v niektorých partiách aj viac ako 20 cm s tým nie sú žiadne problémy. Hlavne si treba premyslieť, či použiť čisto kremičité dno (praktické riešenie) alebo aj nejaký zásobný, resp. organický substrát (zjednodušenie výživy rastlín.)

Ludwigia je brnkačka v úplně čemkoli. Hodíš ji na hladinu a ona roste a pokud není moc vysoký vodní sloupec, sama zakoření v substrátu. Rotala podobně. Bacopa - závisí která. Pogostemon erectus - hm, ten se mi nevejde. Mám Pogostemon stellatus Octopus - ten je stejně jednoduchý jako ludwigia.Alternanthery - závisí které. Červenolisté mohou být náročné.

Obecně - pokud mluvíme o jednoduchých druzích, toto nejsou rostliny, kde by bylo třeba se párat se substrátem. Porostou skoro ve všem. I v bahně rybicky.net/fotogalerie.php…

Rozne stonkove ako napr. Ludwigie, Alternantherie, Rotaly, Bacopy, Pogostemon Erectus, Limnophila aromatica, Myriophylum aquaticum, Cabomba, ale este neviem uplne presne co vsetko.

www.imageworld.sk/…

Jaké stonkové rostliny? (zásadní otázka - substrát bude podle toho)

Kryptokoryny jsou to, co v mých akváriích často vidíš. Echinodorů mám pár druhů (vaclav by ti ohledně nich líp poradil). Kryptokoryny milují bahnité dno. Echinodory taky. Oba rody vyloženě na úvod prosperují, pokud dám pod štěrk drobnou hrst rybicky.net/fotogalerie.php… zeminy pro pokojové rostliny www.zbozi.cz/…

Uvažoval bych buď jedno nebo druhé. Buď mít primární kryptokoryny (které můžeš doplnit stonkovkami) nebo echinodory (které můžeš doplnit stonkovkami). Plánuj. I Cryptocoryne affinis může mít po roce a půl při správném pěstování listy 50 cm dlouhé. Echinodorus velký 30 cm může časem zaplnit celé akvárium. Jeden. Přečti si, co píšu o plánování scobak.blog.sme.sk/…

Oběma rodům je celkem jedno, jaké mají dno. Když na to přijde, porostou v různé velikosti. Jen nesmíš ani jeden rod topit v substrátu. Lepší, když vidíš nad substrátem 1-2 mm kořenů. To je dost klíčové.

Počítej, že pokud budou kryptokoryny nebo echinodory šťastné, vytlačí časem většinu (všechny) ostatních rostlin.

Kedze chcem rastlinne akvarium, tak co sa tyka mnozstva chcem vela rastliniek, a viac druhov. Chcem stonkove, nejake cryptocoryny, echinodorusy atd.

Abych nebyl jenom OT. Vyzkoušel jsem 0,6 - 1,2 mm a 1 - 2 mm. A oboje v pohodě. Jedinej problém by bylo asi příliš hrubé dno. Vrstvu jsem dával 4 cm do předu a 7 cm dozadu, ale to se stejně časem srovná. V nádržích buď neodkaluju vůbec nebo jen občas, tam kde nejsou rostliny, a ty jsou skoro všude. A všechno naprosto v pohodě..

U odkalování jsem, protože se bavíme o výšce dna, kterou potřebuje vyřešit teď. Plánování.

Řeknu ti, proč ty píšeš, že máš potřebu odkalovat a bez toho by to nešlo.
rybicky.net/fotogalerie.php…
Založila jsi v dubnu, na konci léta vypadalo rybicky.net/fotogalerie.php… Aktuální rostliny jsi osázela před dvěma měsíci. Na většině dna nic nemáš a rostliny se ještě nerozrostly. Do toho tam ale jsou ryby a produkty jejich metabolizmu. V mých akváriích je rostlin plno a co ty musíš odkalit, ony zužitkují. Takže mé rostliny bují a ty bojuješ. Tvůj stav je, že potřebuješ přidat rostliny. Pomohlo by 20 ks Sagittaria subulata. Naštěstí máš pod hladinou ceratophyllum, které ti to drží. Ale přebytky živin ze dna nevytáhne dostatečně.

Jakube: Po definování výšky tvého dna je krok číslo 2 definování druhů jednoduchých rostlin a jejich množství.

Pokud myslíš tento filtrační písek rybicky.net/fotogalerie.php… , tak o něm se říká, že je ostrý a nevhodný pro sumečky (mám z druhé ruky). Já sumečky nemám, takže ho používat asi mohu, ale kdo je plánuje, měl by si raději ověřit.

Jasně,a jsme opět na začatku,radit začatečnikovi 2-3cm výšku dna a neodkaluj,asi neni moc vhodné,chudak,ani nevi jakou zrnitost a vy uz jste u neodkalovaní...

Jak píše nhkg... jemnej písek nejlepší.. odkalovat jen tak aby se vysalo co se valí na písku.. do písku nic nezapadá, což se u větší frakce stát může.. je to spíš nepraktický pro ryby u dna, např pancernicci se v tom vrtaj a bude jim příjemnější menší frakce... vrstva dna je podle mě akorát 4-6cm pro všechny rostliny... když se rostlina sází, přijde mi míň jak 3 cm celkem naprd... když tam budeš mít 40cm, nikomu to vadit nebude, jen se okradeš o místo pro ryby i rostliny...
Jinak já bych šel do filtračního písku a do něj zamíchal maličko říčního frakce 2-4mm aby to bylo fajn.. ale tak záleží jakej styl akvária plánuješ

To měním. Ale otázka zní: "Proč neodkaluji a přesto to funguje?"

2-3 cm,pokud se v tom nebudeš hrabat...takže asi se v tom nehrabete takže předpokladám že ani neodkalujete,jen měníte vodu...

Pak mi řekni, jak to dělám.

Tak já mám někde 3cm někde taky 5cm,a hrabu se odkalovačem každej měsíc,bez toho to moc nejde...

2-3 cm stačí, pokud se v tom dnu nebudeš hrabat (odkalovat) a jen budeš měnit vodu. Rostou z toho i velké rostliny.

Protože je dost mých akvárií nízkých (25 cm), získávám tak větší prostor pro rostliny a živočichy.

Měl jsem 15 -17 cm vysoké dno z 0,6 -1,2 mm + trochu čedičové drtě, dneska už jen něco přes 10cm. Snížil jsem výšku akvária z 60 na 55 abych ho nemusel mít tolik protože 40 cm vodního sloupce mám vyzkoušené jako pro mé rostliny tak akorát.

5 cm je fajn, ale 5,75 cm mi príde lepších, dovolím si napísať.
Som presvedčený, že pri jemných substrátoch nie je dôvod sa vyšších substrátov báť.

Vzdyť kdybys chtěl tak se to dočteš na googlu sám... Dovolím si napsat kolem 5cm.
Maq a jeho přátelé určitě souhlasit nebudou, výzkum jistě prokázal něco jiného, tak si to asi raději vygoogluj

Dam tam frakciu 0,6-1,2 mm. Aku vysku dna mam urobit z toho piesku?

To už tady tuším bylo přečti diskuzi za posledních 14 dní.

Samozřejmě, rostliny v přírodě většinou rostou v bahně. Pokud jsou v akváriu piskořky, tak nemám problém se zahníváním písčitého dna.
Naopak do větších frakcí zapadá svinčík a pokud důkladně neodkaluješ, hrozí problémy.

Ta malicka frakcia piesku je vhodna aj pre rastlinky? Nehniju v nom korene rastlin, kedze tam je ovela menej medzier a asi aj kysliku?

Na tohle není jedno řešení. Já používám nejlevnější písek do bazénových filtrací jaký seženu. Frakce 0,5-1,2mm. A neodkaluji, jen odsaji přímo hadicí to, co se valí nad substrátem.

Doporučuji frakci tak 1-2mm www.chlorito.cz/… Odalovač to chce z delším tubusem já jsem si udělal tohle. Jemnější písek jsem také měl ale při odkalování hrozně utíkal.

stavebniny, frakcia 0,1 mm, neodkalovať

Ale existuju aj odkalovace na jemny strk, alebo je jedno, aky odkalovac budem mat, a aj tak sa bude vzdy odsavat aj ten jemny strk?

Moje rastlinné akvárium s 2-4mm pieskom, pod tým je kompost.

Pozri nádrž udelator

Rastlinne akvarium.

Určite, len sa bude horšie odkalovat

A napr. frakcia 1-1,6 mm je vhodna tiez?

Jaké akvárium máš v plánu...?

Frakcia je najlepšia asi tak 2-4 mm. Či už filtračný alebo prírodný je jedno, to už záleží od vkusu

Aky kremicity strk mi poradite pouzit, prirodny alebo filtracny a s akou frakciou? Kde sa da kupit za dobru cenu?

Smetany napsal: jaký přínos ve dně má turmalín?
To už jsme v oblasti ajurvédy. V závislosti na zbarvení, nošení turmalínových šperků hrozně pomáhá, hlavně v sexuální oblasti. Číňané dosud doporučovali spíš roh nosorožce, ale s tím s obchodovat nesmí, kdežto s turmalínem ano. Tak prodávají turmalín. Na jednotku hmotnosti to vynáší víc než písek. O jiných výhodách nevím.

No když oni používají v podstatě prach který míchají do substrátu stejně jako aktivní uhlí a rašelinu a ještě něco dalšího co si nevzpomenu ale dohledám.
Edit: to poslední jestli to dobře chápu bude nějaký druh zeolitu

Tohto by som sa viac bál pri hrubom štrku, ktorý zapadá čerstvými výkalmi a jeho rozklad prebieha bez prístupu kyslíku - čo je bežný prípad v akva.
Bahno v jazerách sedimentuje postupne je priebežne spracované aeróbnymi baktériami.

Ja mam v krevetariu mineralní kuličky s turmalínem,to by bylo vhodne se zeptat chovatele krevet,ale zrejmě jim to bude dodavat potřebné minerály pro jejich chov..

Můžu se zeptat jaký přínos ve dně má turmalín? Jeho použití je hojně rozšířené mezi zahraničními chovateli krevet ale nikde jsem nezjistil jeho konkrétní vlastnosti.

V praxi jsem s tím nikdy neměl problém (asi proto, že mám často bahno i na substrátu). Ono si to bez filtru za chvíli sedne. Problém by mohl být, kdyby byl v akváriu filtr, který to nasaje a ucpe se.
P.S. Poté, co dělám něco se dnem, vyměním část vody.

JirkaŠčobák napsal: ...Nikdy neodkalované dno je dlouhodobě velmi stabilní a problémum se dá předcházet výměnami vody. Nevýhodu tohoto dna nevidím... Nevýhoda toho detritového dna je při sázení/přesazování rostlin, kdy se do vodního sloupce uvolní vysoké množství do té doby deponovaných látek...to musí být nárazově bomba

Pánové, pořád zapomínáte (nejen vy dva), že mluvíme o dvou zásadně odlišných věcech.
Vy pořád mluvíte o živinách. Čistá rašelina je na živiny nesmírně chudá, prakticky ji jako zdroj živin můžeme zanedbat. U jílů je to trochu složitější. Čisté jíly obsahují některé kationty (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, aj.) na výměnných pozicích. Tzn. něco z toho mohou rostlinám dát, pokud za to dostanou něco jiného. Čili celkový obsah živin nezvýší, pouze ovlivňují jejich složení.
Co jsem napsal, se týká čistých látek. Mimochodem, přidávám je do dna, a můžu potvrdit, že nejsou zdrojem zákalů. Při přesazování se toho zvíří o něco víc, než v novém akvárku s čistým pískem, ale oproti starému dnu plného detritu to není vcelku žádný rozdíl. Zvíří se a za pár hodin je to pryč.
Potenciálně příznivé vlastnosti těchto materiálů nespočívají v dodání živin, nýbrž v ovlivnění jejich koloběhu, a to způsobem, který je identický s přírodními poměry. Tedy tím, nač jsou rostliny "stavěné". Montmorillonit například bezpečně vcucne z vody všechno amonium. Hematit zadržuje a uvolňuje fosforečnany způsobem, který rostliny znají z přírody. Kromě toho pomáhá předcházet tvorbě sulfanu (sirovodíku). Rašelina je přirozený chelatant a pozitivně ovlivňuje koloběh ("dostupnost") přechodných kovů. Atd.
Pokud by někdo chtěl namítat, že akvárium není příroda, připomenu, že to znám teoreticky i prakticky.
A že terčovci v přírodě žijí na skoro čistém jílovém podloží. Žijí v končinách, kde je písek velikou vzácností.

Tlučou se tu dvě extrémní akvaristické koncepce: Úplně čisté dno vs. Nikdy neodkalované dno.

Mě se upřímně úplně čisté nelíbí. Je to pocitově asi stejné, jako se jiným nelíbí mé bahnité a detritové. Nepřipadá mi to přirozené. Pohled přírodovědce.

Když odložím emoce, vidím jednu výhodu a jednu nevýhodu úplně čistého dna. Umožňuje absolutní kontrolu nad tím, co rostliny obdrží. To je výhoda. Nevýhoda je, že akvarista muže udělat chybu. Nikdy neodkalované dno je dlouhodobě velmi stabilní a problémum se dá předcházet výměnami vody. Nevýhodu tohoto dna nevidím.

P.S. Mist: Terčovci jsou zlý příklad. Většina lidí, kteří je umí, nemá příliš rostlinné akvárium. Akvárium s terčovci bude muset fungovat primárně na filtraci.
Kdybys promluvil o nějakých jiných citlivých rybách, bylo by to lepší. Ale i na to se dá připravit. Jednak osadit akvárium rostlinami natolik, aby vodu co nejvíc vyčistily, jednak, až tam tyto ryby budou, vyprodukují pravděpodobně méně odpadu, než živorodky. A co vyprodukují, rostliny seberou. Musí to jít (navíc jsou některé mé ryby na kvalitu vody dost náročné).

P.P.S. Když jsem zakládal kouli, co jsem tu dal foto, vzal jsem Potamogeton pectinatus ze seneckého jezera, z jezera štěrk a bahno a vodu (při založení jsem nepoužil vodovodní) a nechal na to na balkóně svítit stejné slunce, jaké bylo v přírodě. Kurnik šopa, to se přírodním podmínkám dost podobá, ne?

Tak to jsi šťastný chlapec

už se stalo.. moje jílové kuličky mi zakalily akvárium když jsem vyndaval rostliny.. měl jsem tam těch kuličech asi třicet a vlastních.. můžeš se podívat na zákal v prezentaci... ale to další co píšeš už jsem tam ale neměl... zákal trval cca tři dny.. žádný sinice, naštěstí ani silnice :P ani svinice jsem tam neměl..
nejen to, zakládal jsem i paludárko ve kterém mám nepropranej písek z pískárny ve které je celkem dost jílu.. zákal tam byl cca pět dní.. nemám tam povrchovou vrstvu písku o kterej jsme psal.. ryby do toho rejou, nic se nezakalí.. a vodu taky neodkaluju pravidetlně, jen někdy trochu detrit cca jednou za měsíc, dva jak se m chce a podle množství..... ani neměním vodu, jen dolejvám.. všechnen ten detrit by měly zvládat plovoučky který jsou tam po celej hladině

Hezká teorie, ale jak říkám, potom si přesaď ten tvůj Echinodor a napiš sem, co se ti děje s akváriem. Ryby ti to nezabije, nic takového netvrdím, ale zákalu se jen tak nezbavíš a můžeš mít trochu problém se sinicí a řasou, protože se ti do vody uvolní něco, o čem nevíš pořádně co to je a kolik toho je.

Mist napsal: "obecně když dám nějakou rostlinu do bahna,jílu bude růst o mnoho lépe jak v písku, kterej je propranej a neobsahuje zezačátku žádné živiny.."

Ty si myslíš, že v čerstvě založeném akváriu nemáš žádné živiny? Myslíš si, že budeš mít snadnější start s akváriem, kde máš rašelinu a absolutně nemáš pojem o tom, co všechno obsahuje a co se ti uvolňuje do vody? Nebudeš, vyzkoušej si to. Nemluvě o tom, jak dobře ti budou držet v rašelinovém dně nezakořeněné rostliny. A pokud chceš do písku v nově založené nádrži přidávat bezmyšlenkovitě jíl, i to je o štěstí. Nechťěj za pár týdnů rostlinu přesadit, napřiklad echinodor. Uvidíš potom, co se stane. Daleko bezpečnější je přidávat mikro a makro prvky v čerstvě zalozeném akváriu s nějakým rozumem a s bezpečným množstvím, než ten jíl.

a už jsi viděl někdy že by jíl, nebo zákal z něj nebo něčeho podobného zabíjel ryby? s rašelinou ve dně se to nesmí přehnat.. ale samozřejmě tam na škodu nebude.. nejdůležitější je dle mě ten písek pořádně smíchat např v poměru (15dílů)písku , (5dílů)zemina , (1díl)rašelina a (8dílů)jíl a udusat na dno, to by se mělo chovat jako dno rybníka, řeky, jezera... poté udělat vrstvu jen písku cca 1-2cm a do toho zasázet rostliny... dlě me je tohle nejideálnější řešení, které se v přírodě prostě běžně nachází zhruba v takovémhle složení ať chceš nebo ne

Chtěl jsem tím samozřejmě jen říct, že akvária J.Š. a ani jakýkoliv pokus o biotop, nemají s přírodou tolik spolecného. Některé akvária se přirodě podobají více, některé méňe, ale do přírody to má daleko. Ať už jde o UV záření, vodu, tlak aj...
Také je potřeba se zamyslet nad rybami, které J.Š. chová. Podmínky, ve kterých mu gupky přežívají, by například Terčovci s velkou pravděpodobností nedali. Tím chci zase jen říct pouze to, že každý má u slova "funguje" jinou představu a neznamená že když takový chemismus s rašelinou zvládají gupky, že to budou zvládat i náročné druhy ryb.

Nekupujte si černobílou drť která se běžně prodává v akvaristice.