PMDD
Však jsem to psal, konzervant jen do mikroprvků a ty do lednice, ale první odpovědí jsi mě zmátl
A ještě jeden dotaz, co je lepší používat: sorban draselný E202, Kyselina chlorovodíková 3,5-4% nebo Kyselina askorbová E300 potravinářská?
Jedině mikroprvky se konzervují zbytek nemá cenu.
Když namíchám láhev MicroMix Plus, láhev KNO3, láhev KH2PO4, láhev K2SO4 a láhev MgSO4*7H2O, tak konzervant bys dal do všeho kromě MicroMixu?
Myslel jsem, že právě naopak..
do separátně namíchaných makroprvků není konzervanty třeba dávat, že? Dává se to právě do nich. Stačí vitamín C nebo kyselina. Zrovna nedávno jsem to měřil po celaskonu šlo pH v litru vody rychle dolu ale po nasypání 30g tenza to zase vylétlo nahoru a na ph 5 jsem musel použít 3% kyselinu HCL.
Dočetl jsem se, že pro potlačení plísní lze použít sorban draselný, kyselinu chlorovodíkovou nebo kyselinu askorbovou.
Předpokládám, že se jedná o konzervaci namíchané směsi mikroprvků nebo směsi PMDD "vše v jednom", do separátně namíchaných makroprvků není konzervanty třeba dávat, že?
A zvlášť namíchané makroprvky stačí uchovávat ve tmě, stačí pokojová teplota? Nebo i ty je třeba mít v lednici?
Starší reakce
Staré listy Sagittaria platyphylla s Hydrocotyle tripartita na okrajoch hnedé - niektoré.
Aj 2-3 mladé listy Sagittaria platyphylla sa stali priesvitné až odpadli.
Staurogyne Repens hnedé a deravé.
Mikroelementy:
Skład nawozu:
Żelazo (Fe) - 7,80 %
Mangan (Mn) - 2,20 %
Miedź (Cu) - 0,10 %
Cynk (Zn) - 0,40 %
Bor (B) - 1,40 %
Molibden (Mo) - 0,06 %
Sorbinian potasu E 202
Kwas askorbinowy E 300
Do każdego nawozu dodany jest Sorbinian potasu ( E202), który zapobiega rozwojowi grzybów, pleśni oraz Kwas askorbinowy ( E300), który zapobiega rozwojowi bakterii. Konserwanty są w 100 % bezpieczne dla flory i fauny. Zabezpieczenie nawozów jest bardzo ważne, ponieważ nawóz kupujemy na wiele tygodni a nawet miesięcy co bez konserwacji kwalifikuje nawóz do wyrzucenia (nawóz traci swoje właściwości - następuje rozpad cząstek żelazowych na formy słabo przyswajalne przez rośliny).
DAWKOWANIE:
Zawartość woreczka rozpuścić dokładnie w 500 ml wody.
Wszystko intensywnie wymieszać, aby poszczególne składniki się rozpuściły.
Dawkowanie 3ml/ 100 litrowe akwarium/ dziennie.
3ml nawozu w 100 litrowym akwarium podniosą poziom Fe o 0,045 ppm.
Tak je rozhodne lepšie, keď tie zložky človek rozdelí a dávkuje ich každú osobitne podľa potrieb. Keď treba potom pridať fosfor, pridáš len fosfor a nie všetko dohromady...
Za tejto situácie by som si ako prvý krok proste pripravil PMDD LF každú zložku osobitne. Keď povieš veľkosť fľašky a akvária, nie je problém rozpočítať. V podstate budeš pokračovať ďalej v tom, čo si dávkoval, ale už máš možnosť ladiť každú zložku.
Aké deficity na rastlinách pozoruješ?
(A propos od tých mikroprvkov a chelátov to bude chcieť odfotiť ten štítok. S poľštinou si poradíme...)
V blízkej Snine je ešte mäkšia voda.
Ale aj v rámci mesta sú rôzne hodnoty 0,46-3,6.
Väčšinou okolo 1 mmol/l.
V tabuľke boli hodnoty z nášho sídliska.
www.energywater.sk/…
To je dávka na 200l akvárium /tú hodnotu ukazuje tá kalkulačka, možno niekto nájde chybu/
Dusičnany sú vo vstupnej vode len 5mg/l a toľko som reálne od začiatku vždy nameral. Teraz trochu stúpli na 10mg/l. Nádrž je v zábehu, pridali sa ryby... tak by to trochu malo stúpať aj samo. uvidíme
Tablety v dne sú.
Už mesiac od založenia som hnojil PMDD zmiešaným podľa návodu všetko dokopy. Väčšina z Vás tu uvádzate, že miešať spolu je to blbosť. Ale pre neskúseného je návod na obsluhu smerodatný. Teraz mi už prvá 400ml dávka končí, tak by som chcel novú dávku namiešať individuálne a podľa nejakej kalkulačky skúšať optimálny pomer živín a prvkov. Momentálne dávam 10ml EasyLife Profito na 100l týždenne.
Na foto sú zásoby, ktoré mám k dispozícii.
Sťahujem sa do Humenného!
OT
Rok 2018 na stránke ešte nieje tak zatiaľ údaje z 2017
Jo aha, ono je to výpočet rovno na 200l akvárium. I tak sú to konské dávky, 2mg/l fosforečnanov denne mi príde príšerne veľa i na čisto rastlinné akvárium, imho by mala stačiť i desatina. Dusičnany v dávke 1.1mg/l zodpovedajú PMDD LF.
Železo musím ešte pozrieť, máš tam čisto len Fe-EDTA. Ako chceš riešiť ostatné mikroprvky?
Tie tablety v dne platia?
Odporúča sa (a ja som to tak tiež robil) začať s menšou dávkou PMDD (kľudne desatinu-pätinu) a pozorovať, čo to spraví s rastlinami. A až potom prípadne zvyšovať.
A dusičnany a fosforečnany by som rozhodne priebežne meral...
mk79 napsal:... Zmeriam ešte vodovodnú vodu.
A na webu vám rozbory váš dodavatel vody nezveřejňuje? Je to daleko přesnější a jistější. Nebo jim napsat mejla a určitě vám je pošlou z nějakého posledního testování vody nejblíže k vaší adrese.
Zadal som hodnoty do tejto kalkulačky.
goo.gl/…
Vstupné hodnoty vody som tam nezadal,
ani aktuálne. Zmeriam ešte vodovodnú vodu.
33g Fe-EDTA v 50ml vody?
Celkovo mi prídu tie hodnoty príšerne vysoké, ale počítať budem až zajtra, ak sa toho niekto nechytí skôr.
Keď nemáš ryby, fosfor dáva zmysel. Dusičnany vo vstupnej vode nie sú?
Magic napsal: Než začnem dávať do akvária dusičnany a fosforečnany, musím si odpovedať na otázku - fakt to potrebujem?
Tak ja ich nepotrebujem, ale keďže nemám ryby ako producentov hnojiva, tak ich dodávam zvonku. Hnojím PMDD od prvého dňa už mesiac a teraz trochu začínajú prejavy nedostatku, zelene je podstatne viac a pridal som rýchlorastúce typy.
Na základe pozorovania rastlín, prípadne meraní alebo nasadenia rastlín citlivých na nedostatok určitých živín chcem namiešať optimálne žrádlo. Ak sa to vôbec dá.
Než začnem dávať do akvária dusičnany a fosforečnany, musím si odpovedať na otázku - fakt to potrebujem?
Edit: ten prvý obrázok bude potrebovať legendu. Hoc tuším, čo tie čísla znamenajú...
Skúšam navrhnúť koncentrácie hnojiva.
Čo si myslíte o týchto hodnotách?
Starší reakce
Starší reakce
nechám to nějaký čas odležet a dám vědět
Fichema... hmmm.
Jednou jsem od nich koupil sanytr, co takhle vypadal. Jenže když jsem ho nechal stát pár dní, krystaly rostly a rostly. Domnívám se, že to byl šťavelan.
Můžeš zkusit, jestli Ti to udělá to samé?
S dávkovací pumpičkou to neudělá nic, používám sanytr roky.
KNO3 jsem si objednal ve firmě Fichema.cz, poslali my omylem technickou verzi, ale obratem chybu napravili a poslali mi objednanou potravinářskou verzi. Technická verze 99% KNO3 byla stejně jako dříve po rozmíchání naprosto čirá, ale potravinářská byla zakalená a plavaly v ní malé krystalky, které na první pohled vypadaly jako bublinky. Do rána se to usadilo na dně.
Ptal jsem se jich na to, protože v letáku bylo napsáno pouze 99% KNO3. Odpověděli, že to je SiO2, které se přidává do potravinářských chemikálii proti spékání, aby zůstaly sypké. Ještě jsem pátral trochu více a info např. zde
iegpolicy.agribusinessintelligence.informa.com/….
Takže nemám důvod tomu nevěřit, je to očividně ve vodě nerozpustné, ale nevím, co to např. udělá s dávkovací pumpičkou. Přefiltruji to nebo odsaji, ale je to pakárna navíc.
Kde a jak jsi zjistil, že je to křemík?
Včera jsem si rozmýchal 99% KNO3 v potravinářské kvalitě do destilované vody a také mi to udělalo mléčný zákal, 99% KNO3 v technické kvalitě bylo vždy zcela čiré.
Zjišťoval jsem, co by to mohlo být za příměs a je to oxid křemičitý SiO2, který se do potravinářkých verzí přidává jako antispékací přísada 0,5-1%. Je to sice neškodné, usadí se to na dně, ale stejně mi to vadí.
Takže se vracím k "technické" verzi, resp. příště pořídím dražší p.a. kvalitu. V potravinářské kvalitě si už raději nic nekoupím, nějakou antispékací příměs přidávají zřejmě do všeho "potravinářského".
Starší reakce
Moja skúsenosť je taká, že najprv som si kúpil "hotové" sáčky. Namiešal som každý sáčok do jednej fľaštičky (od horčice, 300 ml) mikroprvky a do druhej zvyšok. Po čase som si kúpil (v BA) po kile z každého a potom som miešal každý prvok samostatne, aby som našiel ten správny pomer pre mňa, moje akva a moju vodu z vodovodu.
Teraz, po niekoľkých rokoch, mám tri fľaštičky: jednu na mikro, jednu na fosfor a jednu na všetko ostatné. Občas dávam jedného viac, občas iného menej, podľa toho ako uznám za vhodné/potrebné.
Super kalkulátor. Nejlepší co jsem viděl. hledej na netu najdeš tam vše co potřebuješ.
Udělal ji CHNURO.
Nazval ji hnojivova kalkulačka
Posledni verze je V3-j
Název souboru je HK-V3-j.xlsx
Pokud ji nenajdes dej vědět. Pošlu ti ji
Dzumigar napsal: Ideálne je popisné kno3 tam chapem že draslík a dusičnany sa dávajú spolu a aj napísané koľko čoho pridám.
Opravdu nemám plezír ze sebepropagace, ale leccos z toho co hledáš je snad zde:
rybicky.net/clanky/1630-nemusi-to-byt-jen-pmdd To počítanie je easy. Vezmeme KNO
3.
Molárne hmotnosti sú K:39.1g/mol, N:14g/mol, O:16g/mol
Takže molekula KNO
3 má 101.1g/mol.
Vezmime
ako príklad PMDD LF, kde sa mieša 18g v pol litri vody. Časom dojdeš k vlastnej formulke.
V 18g KNO
3 je K:6.96g (18*39.1/101.1), NO
3-:11.03g.
Toto sa rozpustilo v pol litri vody rovnomerne, takže vo výsledku bude v jednom mililitri K:13.92mg (6.96*1/500), NO
3-:22.06mg.
Vezmime
zas ako príklad PMDD LF, kde je odporúčaná dávka 5ml na 100l denne.
Takže do 100l naleješ K:69.6mg, NO
3-:110.3mg a dosiahneš tým výsledné koncentrácie K:0.696mg/l, NO
3-:1.103mg/l.
Ty budeš spravidla počítať odzadu - vieš, akú zhruba chceš výslednú koncentráciu a hľadáš formulku na roztok. A na to máme trebárs túto
akvarijni-hnojivo.cz/… kalkulačku.
Zle som sa vyjadril, miešat každý zvlášť s vodou. Ide mi o to, aby som mal ideálnu koncentráciu a zároveň vedel čo koľko dávkujem a vedieť kde je asi stredná cesta.
Je mi jasné že každé akvarko potrebuje ine množstvo. No ideálne by pre mňa bolo rovno to tam sypať no mám strach tak radšej namiešam. I keď horčík ten sa super ďavkuje, ihneď človek vie koľko toho tam dá a veľmi jednoducho.
Mne jednoducho chyba niečo ako štartovacia tabuľka.
Napríklad: X gramov v X ml vody urobí
koncentráciu na mg/ml
jednotlivých prvkov
Davkujeme x ml do 100l vody doda
toľko mg/l jedného, ďalšieho a
dalšieho prvku.... na 100l vody
Ideálne je popisné kno3 tam chapem že draslík a dusičnany sa dávajú spolu a aj napísané koľko čoho pridám.
Všade sa opakuje mantra že koncentrácia 20mg/l plus mínus je ideálna čiže toto je jasné ale taký draslík už není celkom jasné koľko čoho. Mozno fakt nechápavim systémom na to idem. Preto sa radšej opýtam.
Len na okraj; nie je to tak dávno, čo to tu Maq postoval...
Takto
www.kovyachemie.cz/… vyzerá "normálna" cena za KNO
3.
Akurát v takýchto obchodoch by som dával pozor na čistotu, osobne by som pod 95% nešiel.
Edit.
Inak to vlastné hnojenie chválim, nie je to nič zložité. Nameriam málo dusičnanov, hnojím KNO
3. Málo fosforečnanov, tak KH
2PO
4. Ryby toho nas... nahnojili dosť, tak draslík pôjde holt len ako K
2SO
4. Chýba horčík, pridám MgSO
4 (Osobne mám radšej heptahydrát. Síce to vyjde trošku drahšie a potrebuješ dvakrát väčšiu pixľu, ale anhydrát je silne hygroskopický a pri "normálnom" skladovaní ti bude i tak nasávať vodu a to sa potom blbo meria.) Chýbajú mikroprvky, tak holt zvýšim dávku.
Machri si to dokonca namiešajú i každý mikroprvok zvlášť.
Proč mísit? Každý prvek (či mikroprvky) si rozpusť (někdo to tam sype rovnou) a přidávej jednotlivě. Jinak přijdeš o hlavní výhodu tohoto způsobu hnojení a nebudeš moct ovlivňovat poměr přidaných látek.
Žádný návod není z podstaty věci na 100 %. Ty musíš odzkoušet co funguje u tebe.
Přečti si tohle:
www.akvarko.cz/… Upozorňuji tě, že to ale není recept pro každého, každý takový článek má své mouchy a jsou i jiné možnosti.
Kedze niesom chemik, potrebujem poradiť. Na pmdd som našiel toľko receptov že mám s toho totálny hokej.
Najzrozumiteľnejšie je pre mňa ako miešat jednotlivé prvky a hnojiť je z
www.rostlinna-akvaria.cz/…
Môžem tomu veriť na 100%?
(Tu mám podľa toho ako tak prehľad koľko čo dávam do akva)
Konkrétne chcem si namiešať Tenso a K2so4.
Starší reakce
Starší reakce
V podstatě jen potvrzuješ Liebigův zákon minima.
V méně osvětlené nádrži budou ty mikroprvky stačit. V silně osvětlené nádrži bude stejné množství mikroprvků nedostačující.
Všechno je to o světle a počtu a typu rostlin, protože na tom záleží kolik toho pak rostliny sežerou. Nikdy jsem moc nesvítil dá se říci že jsem se pohyboval okolo 0,3w/l a tak stačilo jen měnit vodu a aby něco plavalo v akváriu. Na mé echinodory to stačilo a to jsem později používal i CO2 a to bez nějakého dalšího přihnojování o kterém v mých začátcích nikdo neměl ještě páru.
vaaclav napsal: Až když jsem ho začal přidávat tak to bylo trochu znát.
Zajímavé. A to jsi přidával čistě železo, nebo směs mikroprvků?
A předtím měly rostliny chlorózu z nedostatku železa?
Hřebík není úplně marný. Heleďse, dostanou se k němu bakterie, nějaké ty kořeny rostlin, a tak. Malinký ždibec z toho rozpustí, a z toho ždibce půlždibec spotřebují pro sebe a druhý půlždibec jim uteče, chvilku pluje vodou, než se zas vysráží, nebo ho spotřebuje nějaká jiná rostlina nebo bakterie.
Takže to trvá dost dlouho, než se z toho hřebíku železo rozprostře po celém dně, aby ho každá rostlinka měla u nosu, tedy u kořenů.
Já místo toho do vody naliju trošku chloridu železitého (rozpustný). Filtr a vzduchování ho rozeženou po celém akváriu, ale jo, nakonec se asi většina vysráží jako oxid, uhličitan, atd. A po celém dně jsou rozházeny molekuly toho "nedostupného" železa. V tom je rozdíl oproti hřebíku.
Viděl jsem tuhle (ale kdybych si jen vzpomněl, kde?) docela rozumný návod: při zakládání akvárka rozsypat po dně trošičku práškového oxidu železitého. A na to teprv dát písek.
Podobně Diana Walstad, Jirka Ščobák, a další dávají pod písek trochu zahradní zeminy. V životě nemusejí hnojit železem, natož chelatovaným. Železo je všude, sice vázané v nerozpustných minerálech, ale rostliny si s tím poradí. Jenom když je člověk přesadí do půdy, na niž nejsou stavěné, anebo strčí do akvárka, kde je jenom sklo, křemičitý písek a voda, tak mívají se železem problém.
A cheláty? Jo, já si myslím, že je to jenom byznys. Ale nevím to jistě. Proto to zkouším, kytky rostou oukej, ale zase nemám jistotu - protože mám vodu velmi měkkou (železo se nemá s čím vysrážet) a spíš kyselou. Proto jsem opatrný a dneska už asi potřetí upozorňuji, že pokud by to někdo chtěl taky zkoušet, tak ať mi pak nevyčítá, že to nefunguje.
Hm takže zmiňované hřebíky a rez jsou k ničemu.asi ted plácnu nesmysl železná ruda hematit by bil přijatelnější? To je mineral ne?primichanim do substrátu by si rostliny samy vyprodukovali a vzali železo v te správné formě.?všude ctu chelaty železa ale sam si řek železo v chelatove formě není vhodné pro vodní rostliny proc ho teda všude perou,je to jen marketingový.většina i ja vůbec netuší co to ty chelaty jsou.
A když to nikde nejaky výrobce frkne na etiketu cizi slovo chelaty všichni bezi to koupit.?
Ne. Železo je prevít. Za normálních okolností skončí v nějaké sraženině. Výjimkou jsou silně kyselé vody, ve kterých žijí některé akvarijní ryby a rostliny.
Jinak prakticky vždycky musejí rostliny získávat železo z těch nerozpustných minerálů. Buď přímo (vylučováním organických kyselin), anebo jim v tom pomáhají bakterie a houby.
V kyselém prostředí je to snadnější. Proto vápnostřezné rostliny nemůžou růst v zásaditých půdách, protože tam je to mnohem těžší.
Naopak vápnomilné rostliny se v kyselé půdě otráví, protože tam je volného železa mnohem víc a ony neumějí "brzdit" - v zásaditých (vápnitých) půdách to nemají zapotřebí.
takže jestli to dobře chapu kořenovym systémem si rostliny s toho oxidu železa dokaží získat železo pro svoji potřebu?proto ty hřebiky do substratu? to je ale dlouhy proces s tim oxidem by to melo jit snaž, předpokladam že načaté železo už bude snaze dostupne pro rozklad a příjem do rostliny a nehrozí další možne mutace jako s tim Cu?jak jsi psal níže.a nehrozí poranění pri manipulaci v akva.
Když nasypeš práškový oxid železitý do vody, nenaměříš nic. V tom je ten fór. Čti dál:
Dřevěné kořeny uvolňují nějaké huminové kyseliny, které mohou fungovat jako chelatanty. Ale ono je vlastně těžké rozhodnout, jestli je to dobře. Huminové kyseliny mají ohromné molekuly, pro rostliny jako výživa nepřicházejí v úvahu. Čili takový atom železa je v nich zapikolovaný, až ho ta kyselina jednou "pustí".
Četl jsem že při hydroponickém pěstování se cheláty spíš nedoporučují, protože rostliny lépe přijímají ty kovy v iontové, tedy nechelatované podobě. Cheláty jsou vhodné v polních podmínkách, protože zejména na vápnitých půdách aspoň chvilku to železo udrží dostupné.
A teď kořeny rostlin: No v tom je celá podstata. Rostliny získávají železo aj. aktivně, to znamená v první řadě vylučováním chelatantů (typicky kyseliny citrónové) kořeny. A tehdy oxid železitý a další nerozpustné sloučeniny železa reagují s tím přírodním chelatantem a železo se tak stane pro rostliny dostupným. Tohle se dělo ve starých rámových akváriích. Ve vodě v takovém případě žádné železo nenaměříš, ale v kořenech se nějaké uvolňuje a rostliny mají železa dost.
Já původně myslel ty dřevěné kořeny - ty taky něco uvolňují. Ano, i živé kořeny rostlin uvolňují různé látky.
Jifi napsal: Třeba by mě zajímalo, co všechno se uvolňuje z kořenů - mohou se z nich uvolňovat i látky s chelatačním účinkem?
Kedysi som kdesi čítal, že áno. No už si nepamätám kde a ani či sa to týkalo vodných rastlín, ale bolo to o koreňoch
a uz jste to nekdo zkoušel třeba tu rez do vody z akva a pak to meřit testem? ty kapkovy testy meří obsah rozpušteneho železa ne?
Přidat reakci
1 ...... [6] ...... 70 71
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 96004x