PMDD
dík za tip, hledáme něco z Brna, přeci jen se to tu musí prodávat :o)))
Zítra mrknu do nějakých domácích potřeb. Stačila by jen pumpička na PETku, to by bylo ideál ... Ale přelít to taky nebude problém :o)
to bych se mrknul po nějakém dávkovači na mýdlo v nějakém obchůdku s domácími potřebami. Já sám používám stříkačku
a nějak jsem si zvykl
.
A proč dávkovací pumpičku?
Nevím jestli to přesně zapadá do tohoto vlákna, ale sháníme dávkovací pumpičky, co by se dali našroubovat na 0,5 litrové láhve s hnojivem PMDD.
Nevíte, kde byse takové dávkovače dali v Brně splašit? potřebujeme max 5 kousků ...
Děkujeme
Starší reakce
Jack napsal: když udělám trošku vyšší koncentraci na zálivku, urychlím tím růst?
Mikroprvky iste svoje urobia, nakoniec pôvodne sú určené na takéto hnojenie. Zvyškom by som sa netrápil a kúpil nejaké NPK, pokojne aj s amoniakom...
Aha ... Rataj a jeho legendární "jedovatý kyslík" ... tak na to už nemám sílu
...
Rataj v tom své článku výslovně a natvrdo píše, že dusičnany jsou kyselé ... možná při tom myslel na nitrifikaci, ale to už se teď nedozvíme ... Každopádně tak, jak to napsal ... to popírá učivo (dokonce) základní školy
Možná bylo lepší v tomto případě zdůraznit ty vymyšlené "kyselé dusičnany" a trošku schovat jinak tolik oblíbené CO2. Představte si že by zákazník akvarista zjistil že ne jen ryby, ale i samotná nitrifikace je ve vodě s nízkou alkalitou dostatečný zdrojem CO2 pro většinu rostlin? Prodalo by se možná pak o pár flašek céočka méně. Dělá to i konkurence stačí se podívat do prvního letáčku kde připodobňují biotop rostlin k Bojnickým pramenům, protože je potřeba ukázat na vysokou koncentraci Co2 až do 50 mg/l. Nic o nánosu na dně potoků a nitrifikaci se tam nedočtete. Rataj měl i pěkný článek o škodlivosti kyslíku.
Ano bez indikatoru.Ciste len:
1.Plantex + voda.
2.Plantex + KH2PO4 + voda.
3.Plantex + KNO3 + voda.
Takuto farbu to nabere da sa povedat hned po namiesani a zmiesane to je takto 2 dni.
No sláva ... tak jsme se konečně domluvili :o) ... Teda až na jednu věc ... Rataj v tom své článku výslovně a natvrdo píše, že dusičnany jsou kyselé ... možná při tom myslel na nitrifikaci, ale to už se teď nedozvíme ... Každopádně tak, jak to napsal ... to popírá učivo (dokonce) základní školy ... a dělá to mnoho zla ... protože jméno Rataj má svou váhu ... a když to řekl Rataj ... atd. atd. atd. ...
P.S. To o tom mikrosoriu jsem sem vložil ne kvůli mikrosoriu, ale abych demonstroval, že o těch "kyselých dusičnanech" pana Rataje už nějakou dobu vím :o) ...
Dusičnan není a nikdy nebude kyselý. To vám nikdo nebere ani netvrdí že je kyselý. Myslím že pan Rataj píše o NO3 spolu s CO2 já to chápu tak že mluví nepřímo o nitrifikaci. Dusíky zpracovávají nitr. bakterie k tomu potřebují kyslík, bakterie dusíky přeměnění na dusičnany vysledkem je pak NO3 a CO2. Co2 které bakterie "vydechují". Aby se v akváriu snížilo pH dík dusíkům musí proběhnout nějaká reakce jak se shodneme nitrifikace. Jak hodně se sníží a jak rychle záleží zase na jiném faktoru alkalitě. Pokud se píše o rostoucí koncentraci dusičnanů v akváriu nikdo netvrdí že NO3 přímo okyseluje vodu, ale jde o varování že něco v akváriu není úplně v pořádku. Vůbec mě nešlo o Microsorium nebo javský mech. V jednom litru měkké vody s jednou rybou máte večer už problém s klesajícím pH.
Myslím že tam žádné PH indikátory nejsou, že mu jde jen o to co se děje s mikroprvky a zejména asi s Fe pokud se to smíchá s KH2PO4 a nebo s KNO3.
Také by mě to zajímalo, ikdyž si stejně složky míchám všechny zvlášť ...
Tak teď nevím, jestli jsme si rozuměli ... ta červená barva vpravo ... to je zbarvení po přidání nějakého pH indikátoru, nebo prostě jen ten Plantex + KNO3? Pokud to druhé, tak nevím, co se tam stalo ... nechci si vymýšlet.
Pěkný příklad? Pěkná hovadina. Tenhle článek znám už setsakra dlouho (mimochodem - už jsme ho tu řešili - koukám, že marně :o). Pan Rataj (zřejmě mladší?) ať si pěstuje rostlinky a vymýšlení chemických teorií ať přenechá jiným (vzdělaným v chemii). Protože pak mu z toho vycházejí takovéhle obskurní slátaniny. Dusičnan není a nikdy nebude kyselý. I kdyby se pan Rataj na hlavu stavěl :o) ... To, co okyseluje (málo alkalickou) vodu je nitrifikace, nikoliv dusičnan. Howgh.
O některých rostlinách (především Microsorium pteropus, Vesicularia dubyana) se traduje, že velmi silně okyselují vodu a proto by se neměly v nádrži stát dominantními druhy - dokáží pak doslova umořit ostatní rostliny. Je to pravda, ale jen napůl. Tyto rostliny neokyselují vodu aktivně (v tom smyslu, že by do ní vylučovaly jakési záhadné, kysele reagující substance), ale pasivně. (Mezi náma - vono to vyjde nastejno, ale je dobré vyjadřovati se co nejpřesněji :o) ... Na vině je jejich pomalý růst (resp. metabolismus). Tím, že rostou velmi pomalu, odebírají z vody minimum živin - samozřejmě včetně těch kysele reagujících. Rostlinami nespotřebované kyselé látky se v akváriu hromadí a následně snižují pH (údajně až na 5,5!). Jde zejména o oxid uhličitý, amonné ionty a hydrogenfosforečnany
(ovšem nikoliv dusičnany - jak tvrdí p.Rataj - dusičnanový aniont je všechno možné, jenom ne kyselý :o). Výše zmíněné látky vznikají v akváriu prakticky permanentně (jde jednak o konečné produkty rozkladu organických látek a druhak o produkty metabolismu živočichů). Poznámka: Jen tak mimochodem - málokdo si uvědomuje, že /akvaristy tolik žádaná/ nitrifikace poměrně výrazně okyseluje vodu. - Nitrifikační bakterie oxidují amonné ionty na dusičnany, přičemž se z atomu dusíku uvolňují hnedle čtyři protony H+ !!!. (Čímž ovšem neříkám, že všechny takto vniklé protony bakterie "pustí" do vody :o) ...
citováno z
www.horacovoakvarium.cz/… pH som skusal cca 7 to sa ani nehlo - ziadne 6.2 a to som skusal uz koncentrovanejsie.
Tady je popsán pěkný příklad jak dochází k okyselování vody v nádrži kde je dostatek nitrátu jeden z faktorů.
www.rataj-spk.cz/… Este som zabudol - tie blbosti kolo pH 6.2 na Wiki ma ani nezaujimaju.Skvor ma zaujima ze sa tam pise KNO3 ako silne oxidacne cinidlo a zaroven konzervacna latka v potravinach.A teda ked sa to zmiesa z Plantexom a ocervenie to? ci to oxiduje alebo to konzervuje? -nieco tam prebehnut proste musi ale co?
Jestli se ptáš na to, proč změní barvu ten indikátor, tak tam se využívá toho, že při ionizaci (navázání H+) indikátoru dochází k překlopení násobných vazeb a jeho molekula pak odráží jinou část světelného spektra (tj. změní barvu). pH samotného dusičnanu jsi nezkoušel? ... i když ... 1% něčeho jiného ... to může celkem slušně zkreslit :o) ... by to mohlo dopadnout, jako na té wikipedii :o))) ...
Povedal som ze vyskusam - tak je to tu.
1.Plantex 2.Plantex+KH2PO4 3.Plantex+KNO3
Zo vsetkeho je tam tak na spicku noza.KNO3 mam "pure" min 99%.
Mna zaujimalo preco alebo aka reakcia tam prebehne ked to ocervenie? -a ci dobra? alebo zla?
Proč to neopíšete celé Odpad dusíkaté látky snižují pH ať je to NO3, NH4_+ atd. čím je nižší alkalita vody tím je to rychlejší nepotřebujete k tomu žádné dodávání co2.
Je mnoho faktorů které ovlivňují vodu mezi ně patří i nahromaděné dusíky odpad od ryb : H+ + HCO3- = H2CO3, . Projděte si celou diskuzi nikde netvrdím že samotný dusík nebo jen samotné NO3 je samo osobě kyselinou. Nebo dokonce že je KNO3 kyselinou.
Nechci se chlubit, ale tohle samozřejmě vím :o) ... zde je malý důkaz :o)))
horacovoakvarium.cz/… ...
Co nevím, to je, jak to souvisí s tím, že dusičnan snižuje pH ... teda nezlobte se na mě, ale napsat tohle ... po tom všem, co jsem tu napsal :o) ... já jdu radši spát :o) ... P.S. ten Raviolčin článek znám celkem dobře :o) ...
Ryby nevydechují jen co2 ze žaber ale hlavně i dusík NH4+ Pozor na to!! A ten přijímají rostliny daleko snadněji než NO3. Jak psala Raviolka v jiném článku nitrifikační bakterie soutěží vlastně s rybou. A kde je hodně ryb a málo rostlin a nevymění se voda co se stane?
Odpad dusíkaté látky snižují pH ať je to NO3, NH4_+ atd. čím je nižší alkalita vody tím je to rychlejší nepotřebujete k tomu žádné dodávání co2 to vám už zajistí samotné ryby, nitrifikační bakterie, a ostatní. Píšu o příkladu přerybněného akvária nebo (odchovného) nebo akvária nefunkčního s měkkou vodou. To jsou ty ostatní faktory. Akvárium není sterilní nádoba (zkumavka) v akváriu proběhne mnoho biochemických a fyzikálních faktorů které ve finále ovlivní výsledek.
To nemohu. Žádné takové zkušenosti nemám. Nikdy jsem žádné ryby neodchovával a ani se k tomu nechystám. Nicméně, kvůli tomu definice kyseliny dle Arrhenia, Bronstedta či Lewise platit nepřestanou :o) ... Znovu zdůrazňuji ... nezaměňujte (nutně neutrální) roztok čistého dusičnanu s akvárkem, kde probíhá nitrifikace, hromadí se různé kyselé metabolity (např. hydrogenfosforečnany), kde ryby vydechují CO2 (nebo je tam dokonce uměle přidáván), kde může být nízká alkalita (tj. mizerná pufrační kapacita) apod. ... srovnáváte nesrovnatelné ...
Fajn
z diskusie mi vyšlo, že vysoká hladina dusičnanov ako následok hnojenia KNO3 pH neznižuje. Avšak rovnako vysoká hladina dusičnanov ako následok nitrifikácie už pH zníži (resp. znížiť môže), hoci nie priamo. Možno to v spomínanom článku bolo myslené takto...
Zkuste napsat něco (zkušenost) jako akvarista který třeba odchovával neonky v měkké vodě 20 mikrosiemens které produkují odpad, nepřidáváme jim žádné co2 pouze jste zanedbal akvárium tím že jste neměnil vodu jak to dopadne? Nepište jako chemik teoretik co mu vyšlo něco ve zkumavce. To by byl zajímavý objev pro akvaristiku a o to mě šlo.
Ano, to je samozřejmě pravda ... nemýlíš se ani trochu.
Koneckonců, to, že sycení vody oxidem uhličitým sráží pH dolů, to tu snad víme všichni :o) ... (alespoň doufám :o) ...
Horác napsal: ...okamžitě se rozpadá na vodu a oxid uhličitý a ten vyšumí - pokud je jeho koncentrace ve vodě větší, než by měla být - vzhledem k parciálnímu tlaku CO2 nad hladinou.
Nadbytočný CO2 určite časom vyprchá, s tým nič neurobíme (leda ak utesniť akvárko
), lenže ak toho CO2 pribúda viac ako ubúda, jeho koncentrácia v akva rastie (samozrejme len po určitú hodnotu) - to je vlastne podstata prihnojovania CO2. Takže pokiaľ CO2 neustále vzniká, tak k istému poklesu pH dochádzať musí. Alebo sa mýlim?
Martin71 napsal:... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý to je podle mne velice zjednodušené zdělení akvaristům je mnoho faktoru v akváriu které vše obrátí a není to vždycky jen v to dobré zdraví ryb a rostlin.
Popravdě řečeno ... moc nechápu, oč vám jde ... Platí, že nositelem kyselosti je proton H+ (resp. oxoniový kationt H3O+). Nakonec, pH je (z definice) záporný dekadický logaritmus koncentrace oxoniových kationtů. Dusičnanový aniont žádný proton odštěpit nemůže. Takže kyselý není. To je prostě fakt. Fakt vycházející z definice kyseliny. Žádné zjednodušení. To, že někdo změřil pH 6,2 u 10% roztoku KNO3, nemohl způsobit dusičnan, ale nějaké příměsi (viz v překladu vynechaný pojem "commercial powder"). To je vše, co jsem tu řešil. Já jsem totiž (původně) vůbec neřešil akvárium ... takže jsem ani nic nezjednodušoval :o) ...
Tady je taky jeden odkaz na faktory okyselení vody nejen dusíky.
cs.wikipedia.org/…
ke znečištění vody dochází nejen v přírodě ale i v akváriu a mnohdy i zcela zbytečně. Stačí reklama prodejců.
citace dusík
V České republice činilo za rok 2006 celkové množství ohlášených emisí dusíku do vody 3 093 150 kg, což je přibližně stejná hodnota jako v předchozích letech. Provozovny zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken mají na tomto množství podíl 82%. Z hlediska krajů bylo nejvíce dusíku vypouštěno do vod v Pardubickém (46 %) a v Ústeckém kraji (26 %).[15] Plošné zdroje znečištění (např. splachy z polí) jsou také významným zdrojem znečištění dusíkem, nejsou však evidovány v integroveném registru znečišťování.
Splachy z polí napadá mne KNO3 (ledek) tím hnojí zemědělci a někteří akvaristé ne? Fosforečnany připouští norma pro vodovodní vodu 3x více než je potřeba pro akvárium + připočtěte si krmení a odpad ryb, to samé u NO3 tím nechci ale říci že u hodně zarostlého akvária (rostlinného akvária) nebo správně fungujícího nemůže vycházet test na nulu, nebo že tyto hodnoty musí být na nule.
No já to chápu asi takto. Možná trošku jednodušeji a možná i trochu sedláckým způsobem který bude snad přijatelnější i pro většinu akvaristů. Něco z praxe pokud nevyměním vodu v odchovné nádrži pH je schopné se snížit až na 5 a to za velice krátkou dobu. V akvaristice se tomu říká stará voda "zaneřáděná" která je většinou i kyselá.
Takže pokud je v akváriu hodně ryb, překrmujeme, neměníme vodu navíc ještě doplníme KNO3 a v akváriu je nízká alkalita klesne pH dík tomuto H+ + HCO3- = H2CO3
(příklad odchovná akvária, přerybněná akvária, nedostatečně zarostlá prostě nefunkční). Normální středoevropská voda (většina akvárii) s tím nemá problém má vyšší alkalitu dostatečný pufr to souhlasím ale je to řešení? Existují i jiná akvária voda upravená z ro voda měkká. Upravit pH můžeme jedlou sodou jak píšete funguje pufr, ale nevyřešíme tím vysokou koncentraci dusíku a počet ryb. Tím pádem nám dusíky mohou pěkně zatopit. Je to tak nebo ne? Na to bych se právě rád zeptal. Jinými slovy ... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý to je podle mne velice zjednodušené zdělení akvaristům je mnoho faktoru v akváriu které vše obrátí a není to vždycky jen v to dobré zdraví ryb a rostlin.
Mně se na tom odkazu nic nezobrazuje ... ale to je jedno ... Podle mě to Raviolka myslela tak, že nitrifikace okyseluje vodu. Nitrifikace je vlastně biologická oxidace, při které atom dusíku v molekule amoniaku postupně ztrácí všechny tři protony H+ (jsou nahrazeny třemi kyslíky - vzniká dusičnan). Vzniklý dusičnan, jak už jsem napsal, kyselý není (už nemůže odštěpit proton H+ - žádný nemá). Ovšem vliv celého tohoto procesu na pH v akváriu je minimální - tedy pokud jsou přítomny hydrogenuhličitany. Směs kyseliny (uhličité) a její soli totiž funguje jako pufr, který tyto protony neutralizuje. Také se na to dá pohlížet tak, že proton H+ (resp. oxoniový kationt H3O+) vytěsní z hydrogenuhličitanu kyselinu uhličitou. Ta je extrémně nestálá, okamžitě se rozpadá na vodu a oxid uhličitý a ten vyšumí - pokud je jeho koncentrace ve vodě větší, než by měla být - vzhledem k parciálnímu tlaku CO2 nad hladinou.
že dusičnan je kyselý ... Dusičnan je sůl velmi silné kyseliny, takže z acidobazického hlediska se chová jako velmi slabá zásada (populárně řečeno, on ten odštěpený proton H+ ne a ne a nechce zpátky :o) ... Jinými slovy ... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý ...
Tahle diskuze je zajímavá a poučná. Jak je to s dusíky v akvarijní vodě jako celku jak dojde k ovlivnění alklity a pH vody. "Rozhozený chemismus vody" .
www.akvarista.cz/…
Raviolka Tak opakuju ještě jednou: dusíkaté odpadní látky způsobují okyselení vody. Následuje reakce: H+ + HCO3- = H2CO3, přebytečý CO2 pak vyprchá z vody a pH zůstane neměnné. alkalita (výsledek testu UT) klesá (ubývají hydrogenuhličitany) Tohle bych potřeboval vysvětlit ne jen že roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý ..
No ja si miesam mikro a makro zvlast.Teda nemiesam to spolu pre:
1.mikro mam v chladnicke a miesam mnozstvo co spotrebujem do 2-och tyzdnou.
2.v makro pouzivam aj KH2PO4
Co som skusal so stipkou Plantexu a po stipkou KH2PO4 to "zozelenie" - co nie je dobre.
Ale ci to "ocervenie" z KNO3? som neskusal - vyskusam.
A ak to "ocervenie"? - tak tam prebehne daaka reakcia ale ci "dobra" alebo "zla"? - neviem.
Ten článek na slovenské wikipedii je volajaký čudný ... zaujala mě tam hlavně tahle věta: "Vodný roztok (KNO3) je takmer neutrálny, dosahuje pH 6,2 pri 14 °C a 10% koncentrácii." V originále na anglické wiki se píše "The aqueous solution is almost neutral, exhibiting pH 6.2 at 14 °C for a 10% solution of commercial powder." ... což je bůhvíco zasviněné bůhvíčím ... Takhle vznikají nesmysly ... Jeden odfláknutý překlad a zítra tu někdo bude tvrdit, že dusičnan je kyselý ... Dusičnan je sůl velmi silné kyseliny, takže z acidobazického hlediska se chová jako velmi slabá zásada (populárně řečeno, on ten odštěpený proton H+ ne a ne a nechce zpátky :o) ... Jinými slovy ... roztok čistého dusičnanu draselného (z principu) nemůže být kyselý ...
0 16.04.2013 14:51 azonic [63] - Rostliny Nemáte někdo zkušenosti z dobou použitelnosti tohoto PMDD
www.plantagrow.eu/…
Píšou tam půl roku ale moc se mi tomu nechce věřit
na rostlinách se mi projevuje nejspíš nedostatek železa takže mám podezření právě na to PMDD že je už jaksi "nefunkční"
Edit: Jedná se o již rozmíchané a zakonzervované mikroprvky. Rozbalené je cca 4-5 měsíců
Ono podla toho navodu s to uz miesa takto spolu daaky ten piatok.
-tak ze je to v pohode.
Jedine co sa nedoporuca je miesat do toho KH2PO4.
Presne podle navodu.
Myslíte, že Daakon smíchal CSM+B s ostatními složkami (makroprvky)?
To ale ví jen on, že?
Přesně tak jsem to myslel. Ta barva je od železa.
Odpověď na dotaz ohledně barvy z rostlinna-akvaria.cz:
Dobrý den, v tom případě jste provedl vše správně. Hnojivo takto má zareagovat.
Neviem niesom chemik ale pise sa ze KNO3 je silné oxidačné činidlo,konzervačná látka v potravinách a dodáva upravenému mäsu naružovelú farbu.
Takze zmena sfarbenia je asi normalna.
sk.wikipedia.org/… Ty otazníky znamenají, že si nejsem úplně jistý, a že ten můj výrok je k diskusi.
A znehodnotí se celá směs, nebo jen určité prvky?
Jestli ta změna zbarvení ze zelené na (hnědo)červenou, případně (žluto)hnědou nesouvisí s oxidací Fe2 na Fe3? (Což by asi znamenalo, že cheláty "už nedrží"?)
A mimochodom, Vami spomínaný CSM+B používa ako základ Plantex CSM, takže v oboch je rovnaký (a len jeden) druh chelátu Fe. Tenso obsahuje dva druhy chelátov.
S tým pH v nádrži - to je myslím relatívne jedno. Chelátom železa ten rozpad chvíľu trvá (niekoľko dní), takže pri dennom hnojení nie je veľmi dôležité. S pH roztoku to už je iné, pretože v ňom má chelát vydržať relatívne dlho...
S tou lékárnou bych si být tebou moc nefandil. MgSO4, KH2PO4, KNO3, K2SO4, CaCO3 apod. tam možná seženeš (pokud bude mít lékárna dobrého dodavatele, což nebývá pravidlem), ale směs mikroprvků těžko (ale třeba se mýlím). Jinak směsí mikroprvků existuje celá řada. Např. CSM+B (jako chelát používá EDTA, a proto se dá používat pouze v kyselé vodě => do pH 6,5), dále Tenso Cocktail (jako chelát používá kvalitnější DTPA, který vydrží do pH 7,5), a pak se dá tady u nás sehnat ještě Plantex CSM (používá více chelátů: EDTA, DTPA, EDDHA). Nejlepší cheláty (EDDHA, EDDHMA) se začnou rozpadat až při pH nad 10-11. To znamená, že pokud máš v akváriu běžně pH pod 6.5, tak můžeš jako směs mikroprvků použít CSM+B, pokud máš pH mezi 6.5-7.5, tak už musíš použít směs Tenso Cocktail, a pokud máš pH nad 7.5, tak ti nezbyde, než si pořídit směs mikroprvků, která obsahuje nejkvalitnější cheláty EDDHA nebo EDDHMA (ty se ale velmi špatně shánějí a jsou mnohem dražší). Nezkoumal jsem sice složení komerčních "mikroprvkových" hnojiv, ale předpokládám, že budou podobné jako Plantex CSM (tedy že obsahují nějakou směs chelátů, z nichž malá část ti bude fungovat i v akváriu s vyšším pH).
Přidat reakci
1 ...... [35] ...... 70
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 95132x