PMDD

http://akvaristaroman.rybicky.net/

Když už pominu fakt, že pokud se hnojivo nechá stát, tak se na dně usadí vrstva a dávkování je tak naprosto neodhadnutelné (v lahvi je potřeba vždy před použitím promíchat), tak nestačila by místo přístroje za desítky tisíc a různých výmyslů obyčejná kapačka? Když tím dávkují i léky v nemocnicích ... naředil bych poloviční koncentraci aby se to nesráželo a nechal bych to samospádem kapat. A když už něco složitějšího, tak natlakovat lahev a nechat kapat z pod akva. A máš klid

ja ho mam tiez je to super vec nejsu ziadne starosti doplnim raz za 2 tyzdne a hotovo davkuje samo

Take jsem si chtel poridit davkovac hnojiva (hracicka), ale zjistil jsem, ze rucni pridavani mi rpinasi poteseni vetsi, a ze stejne pri normalnim osvetleni neni treba porad neco pridavat.

Ale pokud bych do toho sel, krom hotovych davkovacu (eheim) bych uvazoval o koupi pouziteho peristaltickeho cerpadla na ebay (obcas opravdu levne), pripadne o systemu "kapacka" + elmag ventil + spinaci hodiny.

Kdybych mel vybavenou dilnu, samozrejme i neco jineho, ale bez toho a davky umu mam pocit, ze s cimkoli jinym budou vecne problemy (netesnosti, poruchy, udrzba).

mám bohužel dost špatnou zkušenost z doby kdy jsem tu netajil svou identitu.
ale někteří místní vědí...

Stačí odkaz na foto .

Brrr.. to už by mě nebavilo .

prezentaci opravdu ne

Johan napsal: Častá výměna vody také dost pomůže .

Jistě, to lze taktéž zautomatizovat. Vím minimálně o jednom akváriu, které je automaticky hnojeno a voda je vyměňována také automaticky (a představte si že za odstátou, automaticky namíchanou z demineralizované vody na požadovanou tvrdost)

Častá výměna vody také dost pomůže .

zrada napsal: Nechtěl jsem hnojení nikomu rozmlouvat. Jen vím, že v rostlinné nádrži kde se hnojí se musí dávkování kvantitativně měnit. A to už takové zařízení asi nezvládne.
Opět souhlasím, ale přece lze vyměnit směs hnojiva v dávkovači nebo přenastavit jeho množství

zrada napsal:
Ano taková mám, tedy snad až na to osvětlení.
Tak doufám, že se dočkáme jejich prezentace.

samozřejmě že velmi často hnojiti netřeba, nebo alespoň ne celým komplexem hnojiva. Ale například v období když jsem měl dost nízký počet ryb, byl jsem nucen lít do akvária značné množství KNO3. Momentálně mám slušně přerybněno a hnojím jen zřídka, ne častěji než jednou týdně pár kapek PMDD.

Nechtěl jsem hnojení nikomu rozmlouvat. Jen vím, že v rostlinné nádrži kde se hnojí se musí dávkování kvantitativně měnit. A to už takové zařízení asi nezvládne.

Eff napsal: Existují také rostlinná akvária s velkým množstvím náročných rostlin, měkkou vodou, nadprůměrným osvětlením a sycením CO2..
Ano taková mám, tedy snad až na to osvětlení.

Existují také rostlinná akvária s velkým množstvím náročných rostlin, měkkou vodou, nadprůměrným osvětlením a sycením CO2. Nevedeme tu diskusi o tom, jak má akvárium fungovat (o tom už bylo napsáno dost) ale o automatickém hnojítku.

Také netvrdím, že bez hnojení a ještě k tomu automatického to prostě nejde, spíš byl můj příspěvek myšlen tak, že jsou tu různí kutilové snažící se o to mít skutečně sofistikovaný systém a vedle automatů na krmení a na kdoví co ještě jim toto třeba schází. A toto pístové řešení se mi jeví jako levné a snadno vyrobitelné. Polemiku o tom zdali je to nutné nechávám stranou

Několikrát jsem nechal akvária během dovolené 14 dní bez krmení i hnojení a ryby i kytky byli po návratu ve skvělé kondici.
V průběhu let a s postupným testováním rostlin, kterým se tu občas říká náročné, jsem od pravidelného hnojení upustil. Ony kytky potřebují daleko nižší koncentrace živin, než se obecně traduje. Naopak ty vysoké se projevují různými deformacemi a podobně.

Taky hnojím způsobem, že koukám do akvária, ale pokud se stav nemění a všechno funguje při určité dávce hnojiva, pak tuto dávku neměním. A třeba když je člověk 14 dní na dovolené (ne že by to byl můj případ) je to věcička šikovná (samozřejmě ve spojení s webkamerou a dálkovým ovládáním pomocí sms - ale to by například Martin alias Technik zvládl levou zadní)

To mě pobavilo
Na obrázku je nemocniční injekční pumpa, jejíž cena se pohybuje kolem 30000,-. Vyfotil jsem to když manželka rodila a dávkovalo to do ní Epidural. Pro akvaristiku by samozřejmě na druhém konci nebyla manželka ale akvárium a pokud by to někdo zbastlil za levný peníz s tím, že by to nemuselo samozřejmě dávkovat kontinuálně, ale jednou denně by to ucvrnklo třeba 2ml hnojiva, bylo by to fajn. Nemusel by to být píst ale třeba servomotorek otáčející dlouhým šroubem který by zatlačoval píst stříkačky...
Předpokládám ovšem, že i mě někdo řekne: "Teď, teď tu byl"

Technicky to možná vyřešit půjde, ale provozně si to přestavit nedovedu. Pokud už je nutné hnojit, je třeba vždy vzít v úvahu okamžité potřeby akvária. A ty se mění pořád, takže nějaká univerzální denní dávka určitě povede dříve čí později k problémům.
Je to sice otrava ale nic jednoduššího, než kouknout do akvária a podle stavu rostlin a podle znalostí provozní historie nádrže, jim něčím přilepšit.

Principiálně ano, jen samozřejmě jednodušší. Připomnělo mi to Cimrmana..."teď, teď tu byl!!

Něco v tomto smyslu?

Zdravím kutily, pročítal jsem si tu návody na výrobu dávkovače PMDD a nejen tady a napadlo mne jiné řešení, které však z důvodů že nemám podmínky, nemůžu vyzkoušet. Všechny dosavadní pracují s peristaltickým čerpadlem, poměrně drahá záležitost, která prostě odradí. Navíc je k tomu nutná nějaká elektronika, alespoň přesný časovač a vše se dost složitě odměřuje a seřizuje. Napadlo mne využít dávkování pístové z obyčejné injekční stříkačky ( např 5 ml. ), pístového schodišťového automatu a dvou zpětných ventilů. Stříkačka napojená pístem na táhlo automatu nasaje přes zpětný ventil kapalinu, která je vytlačována přes druhý opačně orientovaný ventil do akva. Vše se děje akvarijními hadičkami. Impuls pro schodišťový automat přijde z digitální spínané zásuvky. Pro malá akvária kde stačí do 5 ml hnojiva je automat nastaven na dlouhý čas, aby vytlačení kapaliny bylo delší nežli jedna minuta a neopakoval se proces znovu. U větších nádrží se proces může opakovat novým nasátím což nastavíme buď na schodišťovém automatu a nebo na digitální zásuvce. Myslím, že se to dá pořídit za pár korun, výhodné se mi jeví možnost přesného nastavení, které vidíme přímo na stříkačce. Jen nevím, je li tlak pružiny v automatu dostatečný k vytlačení kapaliny ( možná by potřebovala posílit) Pokud by měl někdo chuť se do toho pustit tak se vzdávám autorského honoráře

tak daval som tam od 3 do 4 ml na 200L vody.aha takze zvisit to mohlo iba Ph a testy co mam od rataje su zalozene na alkalite ked som dobre pochopil???slabo chapem.vsetko si pletem.

Romiš napsal:..Ovšem nakolik PMDD tyto parametry v akváriu ovlivní, to je jiná otázka...

Pri rozumnem davkovani asi nijak meritelne. Ovsem buhvi, kolik toho tam sedo lil. Alkalitu a tvrdost zvysovat musi (kompletni, ne jen mikroprvky, tam bych si bal alkalitu tipnout) kvuli svemu slozeni.

...myslim, ze akva testy meri alkalitu...
Také si to myslím.
A šel jsem si testnout KNK test od AQUARu.
Vyšlo mi, co jsem napsal - PMDD alkalitu (KNK) zvyšuje. Stejně, jako celkovou tvrdost.
Ovšem nakolik PMDD tyto parametry v akváriu ovlivní, to je jiná otázka...

No a myslim, ze akva testy meri alkalitu, ackoli jsou nazyvane "uhlicitanove". Nicmene diky tomu, ze nikdo slozeni neuvadi, ruku do ohne za to nedam.

Ne, protože neobsahuje hydrouhličitany nebo uhličitany. Může ale zvýšit alkalitu, kterou si velká část akvaristů s UT plete.

tam som spravil prekleo pardon zvisila sa na 10..takze pmdd UT nezvisi??

Celkovou tvrdost a alkalitu PMDD zvýšit dokáže, (otázkou je, do jaké míry?), "uhličitanovou tvrdost" nikoli. (Zase se v praxi projevuje problém vzniklý nesprávným pojmenováním alkality jako uhličitanové tvrdosti... )
Václavovi ale jde o to, že jednou píšete o snížení, podruhé o zvýšení hodnot...

Zdravim moze PMDD zvisit uhličitanovu tvrdost aj celkovu??po zavedeni pmdd za 5 dni mi znisila UT z 7 na 10..

Už se to tu probíralo - je to jedno.

Může mi prosím někdo říct, jestli je lepší hnojit ráno nebo večer? Jestli vůbec je v tom rozdíl?

Caute..jak je to stim siranom draselny v PMDD.pozeral som v zahradkarstvach a maly tam Siran draselný bolo tam napisane:rozpustvost vo vode 50% K2O..Posielal som si PMDD na slovensku a neposlali mi ho tam si ho chcem namiest sam len problem je stim K2SO4 diki

Problem je v tom, ze akonahle zacnes ratat aj s kyslou vodou, uz sa to strasne skomplikuje, pretoze by si potreboval vediet aka "kyselina" sposobuje tu kyslost, ci je silna a ci slaba, a ktora konkretne. To pridanie alkality a CO2 by uz bolo asi takmer nemozne, raz sme mali na jednej sutazi rovnovahy rozpustnosti CO2 v zavislosti na pH, parcialnom tlaku CO2 a dalsich veci, bolo to nehorazne drasticke - doslova niekolko stranovy vypocet. To bolo par rokov dozadu, teraz sa analytickej chemii vobec nevenujem, iba organickej, takze som trochu vysiel z cviku.

Hmm, dekuji moc, tam nekde jsem se radove s "vypocty" pohyboval. Ale nemel jsem k sobe duveru.Snazil jsem se jeste do vypoctu nacpat konkretni alkalitu a tvrdost vody (zjednodusene) a co to udela s co2. Tam jsem se zamotal totalne. Tohle by si urcite zaslouzilo vlastni tema, nikde jsem to jeste rozebrane nevidel

Pre jednoduchost uvediem vypocet zvysenia pH z 7 na 7,5. Nechce sa mi teraz hrat s prepocitavanim pH. Ale asi takto:

[NH4+][OH-]/[NH3] = Kb = 1.8E-5

[OH-] = 10^-(14 - 7.5) = 3.16E-7 M

Cize [OH-]^2/(c-[OH-]) = 1.8E-5
[OH-]^2 + [OH-].1.8E-5 = 1.8E-5c
=> c = 3.22E-7 M == 0.0055 mg/l

Nuz, znie to celkom realne.

Ne, vlivu plynu jsem to zpocatku pricital v akvarkach, co jsou zarostle, nicmene zde je po case kolisami den/noc pomerne ustalene, a zpravidla (vliv osvetleni, atd, atd.) ne tak velke. Toto byva pozvolnejsi, dlouhodobejsi rust.
Ja uvazoval nad moznym vlivem amoniaku, ale nejak jsem se nakonec zamotal v tom, kolik by ho bylo potreba, a zda to je mozne. Treba vypocet vysypes z rukavu, me pak uz prestalo bavit doucovat se chemii a vzpominat na zapomenute.

Mno, jedna vec by bola, ale asi len pre zaciatok, ze CO2 z akvaria vyprcha a teda u novozalozenych tiez a tym rastie zasaditost. Ale to by nevysvetlovalo to vracanie sa pH po uprave kyselinou. Jedine co dokazem povedat, ale to ste si uz asi vsetci domysleli ...ze ryby vylucuju latky, ktore su zasadite. Je to zaujimava otazka ....

Asi jo, moje je spokojene uz pul roku (v temnu a chladu, ale ne zime)
(edit - nicmene mozna bych jeste s michanim fakt pockal, akva je mlade, svetla ne nadbytek ... No, je to na tobe)

mam cisty cca200L a chcem davkovat 4ml a rozpustim to teda v 500ml snad to tyzden vydrzi bez ladnicky

Je uplne jedno, jestli to rozpustis v pul litru, nebo v litrech deseti. Jen musi byt vody dost, aby se to rozpustit vubec mohlo, a musis si adekvatne upravit davkovani dle svych potreb. Napr. pro mala akvarka je lepe mene koncentrovany roztok, 5ml se odmeruje lepe nez 0.2.

na kazdej stranke je pisane nieco ina na jednej ze sa ma rozmiesat v 300ml v druhej 400ml a 500mi destilke??? tak v kolko sa to rozmiesava???jak dlho vydrzi ked sa nebude skladovat v ladnicke?

Ne, prave ze s rybami. Pomerne dost na to, aby se to nedalo brat jako nahoda nebo nevysvetlitelny jev, v jednom konkretnim pripade o 1, z 6,5 na 7,5. Souvisi s tim dalsi zhusta pozorovany jev, pokud nekdo pouzije k uprave Ph vody kyselinu, Ph se take postupne vraci.

Hmm, a o akej zmene je rec? Akoze napr. zo 6.5 na 7.2? Alebo obe hodnoty zasadite?

EDIT: Bez rastlin znamena aj bez ryb?

Kdyz uz tady mame takhle hezky pocitaciho chemika, rozvirim opet otazku, ktera me stala uz mnoho premysleni a zatim nemam uplne hodnoverny zaver.
Casto se varuje pred poklesem Ph u zanedbavanejsich nadrzi. To si vysvetlit dokazu. Ale co jsem mnohokrat pozoroval, je zvyseni Ph, zvlast u cerstvych nadrzi. Nevenoval jsem tomu prilisnou pozornost, a pricital to pouze cinnosti rostlin a zmene obsahu co2 (i kdyz to byvalo vic, nez bych cekal). Pak ale nekdo pozoroval to same, v nadrzi absolutne bez rostlin. Po vymene vody nastavalo zvyseni Ph (behem nekolika dnu).

Sid napsal: ...EDTA a spol. pri tvorbe komplexu "straca" vodiky(vymiena ich za Fe2+), a preto su v konstante zahrnute. Fosforecny anion tam zjavne nefiguruje, a preto nema vplyv na stabilitu.
Evidentně jsem zvolil nevhodnou formulaci: "...výjimkou by mohlo být "riziko" vyvázání železa, ale to v souvislosti s pH a obsahem fosforečnanů"...
Jinak byste mi nemusel vysvětlovat, že v EDTA nefiguruje fosforečný anion...
(Jestli se nepletu, žádný anion nemůže být chelatizován.)

Ano spraven, aniony chelatovane byt nemozu (pokial viem). To, ze fosforecnanovy anion tam nefiguruje som nemyslel, ze v EDTA, ale v tych rovnovahach. Bolo mi jasne, ze viete co EDTA je. . Ja by som to formuloval jednoducho - v suvislosti s pH. Vo fosforecnanoch momentalne nevidim blokatora zeleza. Ale ak na nieco pridete, velmi rad sa priucim.

...jedine co o "dostupnosti" zeleza viem je, ze musi byt chelatovane, a nesmie byt vyzrazane...
S tou "dostupností" Fe je to také složitější...
Přestože rostliny dokážou přijímat železo také jako Fe2+ a Fe3+, nemají to jednoduché.
Jeho dostupnost snižují vysoké koncentrace NO3, vysoká alkalita, vysoké pH, antagonistické prvky Ca, Mg, Cu.
Nemyslím si, že by snížení poměru NO3:PO4 pod uváděných 10:1 nutně muselo znamenat nástup sinic. Stejně, jako nejsem přesvědčen o tom, že úprava tohoto poměru na "ideálních" 16:1 sama o sobě sinice zlikviduje, a to i přesto, že kontrolu obsahu NO3 a jeho případné zvýšení praktikuji jako základní opatření proti nim...
Teď mi vrtá hlavou, proč "staří praktici" nedoporučují současnou aplikaci KH2PO4 a chelatizovaného Fe...?

Absolutne suhlasim, ze redfield ratio nie je vseliek a svaty, napokon ako vsetko. Ako som povedal, trosku som to s tymi sinicami prehanal. K poslednej otazke. Je to zaujimave, pretoze som o tom nikdy nepocul, navyse v povodnom PMDD tusim nejaky hydrogenfosforecnan figuroval. Je vsak zjavne, ze KH2PO4 zvysuje pH, tak mozno aj preto. A mozno ...je to len mytus.

...EDTA a spol. pri tvorbe komplexu "straca" vodiky(vymiena ich za Fe2+), a preto su v konstante zahrnute. Fosforecny anion tam zjavne nefiguruje, a preto nema vplyv na stabilitu.
Evidentně jsem zvolil nevhodnou formulaci: "...výjimkou by mohlo být "riziko" vyvázání železa, ale to v souvislosti s pH a obsahem fosforečnanů"...
Jinak byste mi nemusel vysvětlovat, že v EDTA nefiguruje fosforečný anion...
(Jestli se nepletu, žádný anion nemůže být chelatizován.)
...jedine co o "dostupnosti" zeleza viem je, ze musi byt chelatovane, a nesmie byt vyzrazane...
S tou "dostupností" Fe je to také složitější...
Přestože rostliny dokážou přijímat železo také jako Fe2+ a Fe3+, nemají to jednoduché.
Jeho dostupnost snižují vysoké koncentrace NO3, vysoká alkalita, vysoké pH, antagonistické prvky Ca, Mg, Cu.
Nemyslím si, že by snížení poměru NO3:PO4 pod uváděných 10:1 nutně muselo znamenat nástup sinic. Stejně, jako nejsem přesvědčen o tom, že úprava tohoto poměru na "ideálních" 16:1 sama o sobě sinice zlikviduje, a to i přesto, že kontrolu obsahu NO3 a jeho případné zvýšení praktikuji jako základní opatření proti nim...
Teď mi vrtá hlavou, proč "staří praktici" nedoporučují současnou aplikaci KH2PO4 a chelatizovaného Fe...?

Nevím, jestli jen tak některý fosforečnan chelatované železo "rozhodí", ale vím, že není chelát, jako chelát. Železo v klasickém PMDD, o němž tu je od počátku řeč, (resp. v jeho složce - Tenso cocktailu), je ve formě Fe-EDTA (2,1%) a Fe-DTPA (1,74%).
Uvádí se, že Fe-EDTA je stabilní při pH pod 6,0. Při pH nad 6,5 je jeho stabilita velmi nízká a při pH 7,5 zůstává chelatizováno už jen 5 % Fe.
Fe-DTPA je na tom lépe - stabilní je při pH pod 7,0, při pH nad 7,5 zůstává chelatizováno 60 % Fe.


To je sice pravda, ma to nieco docinenia s konstantami stability tvorby tychto komplexov, v ktorych vystupuje aj koncentracia [H+], cize vlastne pH. Vyplyva to z toho, ze EDTA a spol. pri tvorbe komplexu "straca" vodiky(vymiena ich za Fe2+), a preto su v konstante zahrnute. Fosforecny anion tam zjavne nefiguruje, a preto nema vplyv na stabilitu.

Inak povedane:

Fe2+ + EDTA ---> Fe-EDTA + 2H+ ....a teda konstanta stability K = [Fe-EDTA][H+]^2/[Fe2+][EDTA] ...to je vlastne co som napisal vyssie.

To je potěšující zpráva. Otázkou ale je, zda je takové železo pro rostliny dostupné. S ohledem na výše uvedené souvislosti s pH by mě zajímal váš názor, zda v akviškách s pH např. 7,2 bude v roztoku dost železa pro rostliny a jestli bude rostlinám dostupné, resp. co všechno může jeho dostupnost ovlivnit.
Díky za váš čas a názor.


Na toto sa mi bude odpovedat uz trochu tazsie, pretoze nie som botanik, a teda jedine co o "dostupnosti" zeleza viem je, ze musi byt chelatovane, a nesmie byt vyzrazane (pochopitelne ). Vcera som pocital to kedy by sa zelezo zacalo zrazat z roztoku kyseliny fosforecnej pri ph 7, cize fosforecnanov. Vysledok bol koncentracia by musela byt niekolko kg H3PO4 na 1 l ROZTOKU, co iste uznate nie je mozne. Videl by som ine "nepezpecie", a to hlavne oxidaciu Fe2+ na Fe3+, co vsak v kyslom roztoku nenastava, pripadne zrazanie/komplexovanie zeleza ako Fe(OH)2 resp. Fe(OH)3 co moze nastavat v zasaditom roztoku. Tu vidim isty problem v tom, ze v zasaditom prostredi je Fe-EDTA nestabilny, naopak Fe sa dobre komplexuje ako Fe(OH)x, a teda nepezpecie vyviazania vsetkeho zeleza ako nepouzitelny hydroxy komplex. Musel by som ale zratat ako je to pri pH~7, nemalo by to byt ale tragicke. Zaverom by som chcel zdoraznit, ze vyzrazania sa bat nemusime, nakolko to cele funguje ako rovnovaha, a ked by sa aj nevyviazane zelezo "minulo", cast zrazeniny sa znovu rozpusti a vyrovna rovnovahu. 2500 pismen je otrava

... pri DVOJNASOBNEJ doporucenej koncentracii 0.07 mg/l, co je podla mna sice malo, ale asi dostacujuce, a to uz budu majitela trapit pekne sinice, a nie ci ma dost zeleza alebo nie...
Chápu vás dobře, že při hodnotách 10mg/l NO3 a 0,9mg/l PO4 bude koncentrace Fe 0,07mg/l, což je důvod k tomu, že v akvišku budou bujet sinice?
Předpokládáte tedy, že Redfield Ratio 8:1 je dostatečným důvodem k takovému závěru?
Nejde jen o zvýšenou tendenci k tvorbě sinic?Ano predpokladal som tak na zaklade redfield ratia. Mozno som to tak trochu hyperbolizoval, priznavam. Avsak, hodnota 0,07 mg/l nebola pochopena spravne. Taka by bola v pripade, ze vsetok fosfor v akvariu je IBA ako PO4(3-), co vsak nie je pravda. Iba velmi male(rozumej ~0,000035%) percento bude ako PO4(3-), zvysok ako HPO4(2-) a H2PO4(-), a to preto, ze tak bude vo vode hydrolyzovat na zaklade disociacnych konstant. Inymi slovami, kyselinu fosforecnu nie je mozne vo vode deprotonovat do tretieho stupna, a teda PO4(3-) v akvariu nehrozi. A teda ani fosforecnan zeleznaty.

http://akvaristaroman.rybicky.net/